Titan, klíčový materiál pro evropský letecký a obranný průmysl, hraje důležitou roli také v technologiích spojených se zelenou a digitální transformací, například v IT vybavení nebo satelitech. EU však čelí značné závislosti na dovozu titanu, což ji činí zranitelnou vůči přerušením dodavatelských řetězců, zejména v kontextu globálních geopolitických napětí, omezeného počtu dodavatelů a rostoucího protekcionismu.

Nová zpráva JRC (Společného výzkumného střediska) doporučuje řadu opatření ke snížení této závislosti, jako je rozvoj recyklace, podpora domácí produkce a posílení mezinárodních partnerství. Mezi klíčové návrhy patří zavedení recyklace titanu ze starých letadel nebo podpora zpracování titanového šrotu v EU, což by mohlo zdvojnásobit počet pracovních míst v tomto odvětví.

Titan je pro EU strategicky významný – jeho spotřeba roste zejména v leteckém a obranném průmyslu, který zaměstnává přes 400 tisíc lidí a tvoří více než 2 % HDP EU. Zpráva také doporučuje spolupráci s Kazachstánem, podpoření ukrajinského titanového průmyslu a integraci těchto zdrojů do evropského hodnotového řetězce. Kombinace těchto kroků má za cíl posílit strategickou autonomii EU a zajistit udržitelný ekosystém titanu.

Mohlo by vás zajímat:

91 nových projektů financovaných programem EU Horizon Europe na podporu Zelené dohody

Řeka Citarum na ostrově Jáva v Indonésii je považována za nejznečištěnější řeku světa. Má klíčový význam pro více než 25 milionů lidí. Sužuje ji masivní průmyslový odpad, biologické znečištění a neekologické zemědělské praktiky. Snaha o její obnovu je obrovskou výzvou, kterou se zatím nedaří plnit. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice v přenesené pravomoci týkající se: Nebezpečné látky – výjimka pro olovo použité jako legující prvek v oceli, hliníku a mědi, Nebezpečné látky – výjimka pro olovo v pájkách s vysokou teplotou tání,   Nebezpečné látky – výjimka pro olovo použité ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických součástek. Podle pravidel EU jsou některé nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních omezeny. Na žádost podniků či organizací může být udělena konkrétní, časově omezená výjimka, ale pouze za předpokladu splnění nezbytných podmínek. Nyní se posuzuje udělení výjimky pro olovo jako legující prvek v oceli, hliníku a mědi, které se používají k výrobě elektrických a elektronických zařízení.

Dokument ke stažení:

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 18/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství. Text vyhlášky ZDE

Související:

Metodický pokyn MŽP k novele vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (7.1.2025)
 

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.

„Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %. To v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století, poprvé jsme se dostali pod hranici 100 miliónů tun. Teď musíme zajistit, aby se nejednalo pouze o přechodný výkyv, ale trvalý trend dekarbonizace energetiky a celého hospodářství, bez negativních dopadů na konkurenceschopnost a obyvatele. K tomu by mělo pomoct především pokračování úspěšně rozjetých dotačních programů a nová opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl k tomuto snížení přispěl dvěma milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. O přibližně jeden milión tun rovněž poklesly emise v sektoru dopravy, které se v přechozích letech dlouhodobě zvyšovaly, s krátkou přestávkou v období pandemie COVID19.

V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Zároveň však došlo k největšímu zaznamenanému poklesu v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS, kde došlo k meziročnímu snížení emisí o více než 7 %, tedy přibližně o 4,7 miliónů tun.

Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na úrovni EU se emise podle Evropské komise v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 % a celkově o 37 % oproti roku 1990.

Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. To znamená investice do snížení účtů domácností a firem za energie a závislosti ČR na dovozu fosilních paliv, posílení energetické bezpečnosti, ale i nová pracovní místa v modernizovaném průmyslu.

Starostové upozorňují, že informace České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) z konce loňského roku, že od ledna 2025 mohou lidé v celé České republice odkládat plechovky do žlutých kontejnerů, není pravdivá. Pravidla třídění odpadu totiž nastavují jednotlivé obce a města a většina z nich dosud nezavedla tzv. multikomoditní sběr, který by umožňoval společné třídění kovů, plastů a nápojových kartonů. Důvodem je chybějící infrastruktura pro následné dotřiďování. Iniciativa Starostové pro zálohy, která sdružuje starosty z celé České republiky, proto vyzývá k zavedení zálohového systému, jenž se osvědčil jako efektivní řešení pro sběr obalů, včetně nápojových plechovek a PET lahví. Více ZDE

Méně jídla v odpadu a pomoc lidem v nouzi: MŽP investuje dalších 50 milionů do rozvoje potravinových bank Potravinové banky jsou pro lidi v nouzi často poslední záchranou. Díky nim se zachráněné jídlo dostává k potřebným a potraviny zbytečně nekončí v kontejnerech. 

Ministerstvo životního prostředí posílá další investice na rozvoj potravinových bank. Na rekonstrukci a vybavení skladů potravin, nákup svozové a manipulační techniky a zpracování potravin aktuálně rozdělí 50 milionů korun. O podporu mohou požádat fungující potravinové banky, tedy organizace, které zdarma shromažďují darované potraviny, skladují a přidělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, či instituce, které zdarma poskytují potravinovou pomoc lidem v nouzi. Subjekt musí být v době podání žádosti členem České federace potravinových bank (registrovaný na Ministerstvu vnitra ČR).

Potravinové banky se dlouhodobě osvědčují jako efektivní prostředek podpory komunit a snižování potravinového odpadu. Poptávka po potravinové pomoci roste, ročně se rozdělí přes 13 tisíc tun potravin a loni pomohly potravinové banky přes 400 tisícům lidí v nouzi.

Příjem žádostí o dotaci se otevírá 24. ledna 2025 a potrvá do 4. ledna 2027. O výzvu lze žádat online přes Portál ISKP21+.

Detaily a dokumenty k výzvě https://opzp.cz/dotace/79-vyzva/

Po šesti letech se v Bohumíně na Karvinsku konečně podařilo z bývalého autoservisu odvézt nebezpečný odpad, který sem nelegálně přivezla organizovaná zločinecká skupina z nedalekého Polska. Státu se ovšem nepodařilo domluvit, aby odpad odstranila polská strana. Nyní proto ministerstvo životního prostředí řeší, aby Polsko zaplatilo likvidaci. Více ZDE

Rok 2024 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období. Více se dočtete v předběžné zprávě s hodnocením kvality ovzduší za rok 2024. Více ZDE

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s 11 procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. V dnes zveřejněné zprávě o loňském vývoji výroby energie v sedmadvacítce evropských zemí to uvedl výzkumný institut Ember. Více ZDE

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí (zveřejněno ECHA 21. 1. 2025). Nově látky zařazené na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití:

Nově látky zařazené na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití:

• Octamethyltrisiloxane (EC 203-497-4, CAS 107-51-7): látka vPvB; výroba a formulace kosmetiky, výrobky pro osobní i zdravotní péči, léčiva, mycí a čisticí prostředky, nátěry a nekovové povrchové úpravy, tmely a lepidla;

• O,O,O-triphenyl phosphorothioate (TPPT) (EC 209-909-9, CAS 597-82-0): látka PBT; maziva a tuky;

• Reaction mass of: triphenylthiophosphate and tertiary butylated phenyl derivatives (EC 421-820-9, CAS 192268-65-8): látka PBT; nemá registraci podle nařízení REACH;

• Perfluamine (EC 206-420-2, CAS 338-83-0): látka vPvB; výroba elektrických, elektronických a optických zařízení;

• 6-[(C10-C13)-alkyl-(branched, unsaturated)-2,5-dioxopyrrolidin-1-yl] hexanoic acid (EC 701-118-1, CAS 2156592-54-8): látka toxická pro reprodukci; maziva, tuky a kapaliny pro obrábění kovů;

• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) (EC -, CAS -): endokrinní disruptor pro životní prostředí, pokud obsahuje  ≥ 0,1 % hm. 4 -nonylfenolu, rozvětveného a lineárního (4-NP); jedná se o aktualizaci položky; látka se používá do polymerů, lepidel, těsnicích materiálů a nátěrových hmot.

Kandidátský seznam nyní obsahuje 247 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do KS vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU nesmí být výrobky obsahující látky SVHC označeny ekoznačkou.

Další informace:

• Kandidátský seznam
• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS
• Jak oznámit látky v předmětech
• Databáze SCIP

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) připravila novou infografiku, která má pomoci k tomu, aby byly v oznámeních Toxikologickému informačnímu středisku používány správné jednoznačné identifikátory složení (UFI kódy). UFI kódy jsou pro Toxikologické informační středisko klíčové k předávání přesných a rychlých informací. Používání nesprávných UFI kódů ztěžuje pracovníkům Toxikologického informačního střediska jejich činnost a pro společnosti znamená nesoulad v legislativními předpisy, který může vést k sankcím od kontrolních orgánů. Více informací najdete zde.

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) zveřejnila tradiční podkladový dokument s názvem "Manuál pro práci s formulářem IRZ (F_IRZ)" pro ohlašovací rok 2024. Dokument se komplexně věnuje problematice spojené s podáváním hlášení do IRZ prostřednictvím ISPOP. V této souvislosti doplňujeme, že termín pro splnění ohlašovací povinnosti vůči IRZ za ohlašovací rok 2024 je tradičně spojen s koncem března (tj. 31. března 2025).

Dokument ke stažení:

ISPOP_Manual_F_IRZ.pdf

S rokem 2025 přichází řada nových legislativních povinností a mezi nimi i povinnost měst a obcí odděleně soustřeďovat textilní odpady občanů, a proto společnost INISOFT s.r.o přichází s novým dílem legislativního podcastu INIVOR. Dozvíte se v něm odpovědi (nejen) na tyto otázky: Který textil spadá do režimu odpadů a jak ho evidovat? Bude se započítávat do procent vytříděnosti komunálních odpadů obce? Jakými způsoby může obec informovat občany o tom, kam jejich nepotřebný textil odkládat a jak správně nastavit systém? Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube.