Třetí vlnu kotlíkových dotací kraje začnou spouštět v dubnu. Peníze vystačí jen pro 30 000 domácností, nouze bude o kvalifikované topenáře

Kdo chce uspět v boji o poslední finanční prostředky na výměnu kotle, musí si pospíšit s přípravou žádosti. Kraje začínají s příjmem žádostí už v dubnu, mnohde bude rozpočet vyčerpán již během prvního měsíce. Nouze navíc bude o kvalifikované topenáře, kteří musí výměnu kotle provést, v České republice jich není dostatek. Bez potvrzení o instalaci nového kotle kvalifikovaným topenářem přitom dotace nemůže být proplacena.

Poslední šanci dostanou letos na jaře majitelé starých, neekologických kotlů. Pro třetí vlnu kotlíkových dotací vyhradilo Ministerstvo životního prostředí 3,125 miliardy Kč, což odpovídá výměně zhruba 30 000 kotlů. V České republice přitom stále topí odhadem 300 000 domácností v nevyhovujících kotlích, jejichž provoz bude od roku 2022 zakázán pod pokutou 50 000 Kč. Dostane se tedy jen na zlomek těch, kteří kotel potřebují vyměnit.

"Předpokládáme, že o kotlíkové dotace bude i ve třetím kole obrovský zájem, protože se dostane jen na desetinu těch, kteří doma mají zastaralý kotel. Můžeme očekávat opakování situace, k níž docházelo v minulých výzvách, kdy byly finanční prostředky v některých krajích vyčerpány již během několika prvních dnů," uvedl Zdeněk Lyčka, soudní znalec pro teplovodní kotle a lokální topidla na pevná paliva.

Kdy začne příjem žádostí, to záleží na jednotlivých krajských úřadech. Výzvy musí spustit nejpozději do podzimu, ale například Karlovarský kraj již oznámil, že se příjem žádostí otevře hned v dubnu. Kdo chce podat žádost včas a uspět v boji o poslední finanční prostředky, musí tedy připravit potřebné podklady co nejdřív. Otálet se v tomto případě nevyplácí, ani v minulých výzvách se nedostalo na všechny žadatele.

Nouze bude o topenáře

Velké problémy navíc může žadatelům způsobit nedostatek kvalifikovaných topenářů. Kotlíkovou dotaci získají jen ti žadatelé, kteří si nechají nový zdroj tepla instalovat kvalifikovaným topenářem. Jakmile budou výzvy vyhlášeny, může být v jednotlivých krajích problém topenáře sehnat. Aktuálně je mezi topenáři pouze 2150 držitelů osvědčení o profesní kvalifikaci Topenář - montér kotlů pro biomasu, které je nutnou podmínkou pro uznání výměny biomasového kotle u kotlíkových dotací. "Většinu z nových 30 000 kotlů budou chtít domácnosti instalovat do začátku topné sezony, tj. cca do října. Aby se vše stihlo, bude se muset instalovat odhadem 9 000 kotlů měsíčně. S blížícím se podzimem bude problém topenáře sehnat, protože některé kraje výzvy jistě otevřou až později," upozorňuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který zkoušky z profesních kvalifikací pro topenáře organizuje a spravuje centrální databázi kvalifikovaných topenářů pro dotace a revize kotlů na adrese www.topenaridotace.cz.

Opakovat se tedy na podzim může situace z konce roku 2016, kdy topenáři nestíhali provádět revize kotlů, protože je Češi nechali na poslední chvíli. Od 1. 1. 2017 přitom hrozila pokuta 20 000 Kč, pokud revize nebyla provedena. V případě kotlíkových dotací nebudou finanční prostředky vůbec proplaceny, pokud výměnu neprovede kvalifikovaný topenář. Řešením topenářské nouze je tedy jedině včasná výměna kotle. Není totiž nutné čekat na vyhlášení výzvy ze strany krajského úřadu. Peníze se vyplácejí i zpětně, potřebná je pouze podrobná fotodokumentace starého zdroje vytápění, kterou musíte pořídit ještě před výměnou kotle.

Očekává se rekordní zájem o peletové kotle

Na rozdíl od předchozích výzev, ve třetí vlně kotlíkových dotací již není možné financovat tzv. kombinované kotle na uhlí a biomasu. "Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie," informoval ministr Richard Brabec a dodal, že vyloučení uhlí je rovněž v souladu s energetickou koncepcí ČR i s klimatickou politikou. V předchozích výzvách přitom mělo o kombinované kotle zájem 26 % žadatelů. "Ve třetí vlně očekáváme, že si zhruba třetina žadatelů zvolí kotel na biomasu, tedy na dřevní pelety, brikety nebo kusové dřevo," odhaduje Stupavský.

Největší zájem o výměnu starých uhelných kotlů za nové, ekologické kotle na tuhá paliva je v obcích, kde není zavedena plynofikace. V České republice je to podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 stále více než třetina všech obcí. Kdo zvolí moderní automatický kotel na dřevní pelety, získá přitom tentýž uživatelský komfort a stejnou úroveň bezobslužnosti jako u plynového nebo olejového kotle nebo elektrokotle - palivo se dopravuje do kotle automaticky, kotel se sám zapaluje, přikládá i čistí, teplota se ovládá přes pokojový termostat. Topení peletami je navíc levnější než topení plynem, elektřinou nebo olejem.

KOTLÍKOVÉ DOTACE V KOSTCE

Co podporují

Zdroje tepla, které splňují požadavky na ekodesign (tj. požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES). Požadavky musí splnit pro všechna paliva a všechny způsoby přikládání.

Výše podpory:

• kotel na biomasu (peletový se samočinnou dodávkou paliva) - 80 %, max. 120 000 Kč

• kotel na biomasu (dřevozplyňovací s ruční dodávkou paliva) - 80 %, max. 100 000 Kč

• tepelné čerpadlo - 80 %, max. 120 000 Kč

• plynový kondenzační kotel - 75 %, max. 95 000 Kč

Na co dostanete dotaci:

• zdroj včetně nákladů na jeho instalaci

• nová otopná soustava

• rekonstrukce otopné soustavy včetně regulace a měření, úpravy spalinových cest

• projektová dokumentace

Bonusy:

• prioritní oblasti se znečištěným ovzduším - bonus 7 500 Kč

• kombinace s programem Nová zelená úsporám - bonus až 20 000 Kč

Spotřeba pitné vody v jaderných, klasických a vodních elektrárnách ČEZ, a. s., loni opět meziročně klesla – a to o výrazných 11 procent. Srovnání s rokem 2001 ukazuje dokonce dramatické 65% snížení odběru.

Celkem 335 tisíc m3 pitné vody odebraly v roce 2018 výrobní provozy společnosti ČEZ, a. s. Ve srovnání s  918 tisíci m3 v roce 2001 jde o více než 63% pokles. V jaderných provozech se během 18 let snížila spotřeba pitné vody o 68,5 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v elektrárnách ČEZ výše 504,8 tisíci m3 (o 11,2 % méně než v roce 2017). Ve srovnání s 1,45 milionu m3 z roku 2001 jde o 65% úsporu tekutiny, která se v posledních letech stává stále vzácnější. Snížení spotřeby umožnila jak průběžná modernizace provozů, tak i soubor přijatých úsporných opatření.

„Cena vody, a to nejen v absolutním finančním vyjádření, stále roste. Jako energetici si velice dobře uvědomujeme, o jak klíčovou vstupní surovinu pro výrobu se jedná. Optimalizaci spotřeby vody a neustálému hledání úspor v této oblasti proto průběžně věnujeme velké úsilí,“ říká k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa ČEZ, a. s.

Evropská komise dnes představila  Akční plán pro čistá vozidla . Plán obsahuje šest akčních cílů jako zajištění čistého vozového parku, budoucnost bez skandálů spojených s dieselem, vyřešení odvolání v souvislosti s těmito skandály, zajištění konzistentní implementace a vymáhání odvolání, transparentnosti u odvolání a informovanost spotřebitelů. Na implementaci plánu bude Komise pracovat s členskými státy.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci tří látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 29. 4. 2019 (zveřejněno ECHA 13. 3. 2019).

Látky, které mají být identifikovány jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propanoic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (EC -, CAS -), návrh předložilo Holandsko. Tyto látky jsou používány jako pomocný prostředek při výrobě fluorovaných polymerů.

• 2-methoxy ethyl acetate (EC 203-772-9, CAS 110-49-6), návrh předložilo Švédsko. Látka není registrována podle nařízení REACH.

• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥0.1 % w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP) (EC -, CAS -), návrh předložila Francie. TNPP je používán především jako antioxidant ke stabilizaci polymerů.

Připomínky a komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce do 29. dubna 2019 formou elektronického formuláře v tabulce - veřejná konzultace na stránkách ECHA, kde jsou k látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. Nebude mezi nimi ani Česko, které by však mohlo podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) směřovat ke snížení emisí zhruba o 80 procent. Brabec by chtěl po vzoru Německa iniciovat založení takzvané uhelné komise. Ministr to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce, více ZDE.

Bez velké pozornosti veřejnosti se nyní bojuje o jeden z největších byznysů v České republice − zhruba devítimiliardový trh s komunálním odpadem. Ministerstvo životního prostředí potřebuje prosadit novelu zákona o odpadech, aby se zvýšily poplatky za skládkování a Česko se ze skládkařské velmoci změnilo ve stát, který umí odpad efektivně znovu zpracovávat.

Na druhé straně pomyslného bitevního pole stojí sdružení měst a obcí, které se bojí neúměrného zvýšení nákladů za zpracování odpadu. Toho se obávají i "odpadové" firmy, jako jsou AVE Daniela Křetínského, FCC, Marius Pedersen či Rumpold.

Aktuální kompromis se nyní podle informací Ekonomu rýsuje na ministerstvu v takové podobě, že konec skládkování a nahrazení spalováním a recyklací se odsune z původně stanoveného roku 2024 na rok 2030, ale skládkovací poplatky vzrostou. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu k podávání žádostí o spolufinancování pro tzv. tradiční projekty předkládané v rámci podprogramu Životní prostředí a podprogramu Klima programu LIFE. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové dokumentace.

Novinkou pro letošní rok v národní výzvě je možnost spolufinancování i pro partnery předkládaných projektů. Ti mohou nově získat podporu ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů partnera až do výše 1 milion korun na jeden projekt. Další pozitivní změnou je navýšení podpory pro konečné příjemce na 20 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů, splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE.

Díky projektům LIFE se v minulosti podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů v České republice a na Slovensku. Díky podpoře z programu LIFE mají města, ale i firmy, k dispozici interaktivní mapu obnovitelných zdrojů, která jim pomáhá navrhování a posuzování energetických záměrů. V rámci jiného projektu zase vznikl prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

Program LIFE - finanční nástroj Evropské unie - poskytuje 25 let podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 bylo díky finančním prostředkům z tohoto programu zrealizováno v Evropě více než 4 600 špičkových projektů. Za čtvrt století existence byly s pomocí programu LIFE uskutečněny tisíce zajímavých inovativních projektů za více než 5 miliard eur. Tyto finanční prostředky umožnily financovat aktivity zaměřené na dlouhodobá a udržitelná řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu přesahující svým významem hranice jednotlivých zemí.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE

Dne 13. 3. 2019 byl na 27. schůzi Poslanecké sněmovny projednán Senátem vrácený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk 206/5). Senát do návrhu doplnil mimo jiné i přeřazení vodného a stočného do nižší daňové sazby z 15 % na 10 %. Poslanecká sněmovna se ovšem vzhledem k rozsahu Senátem navrhovaných změn vrátila k původnímu návrhu a přehlasovala tak senátní návrh. Nižší DPH na vodné a stočné si tak musí počkat na novelu zákona o EET, která je nyní ve fázi druhého čtení a návrh úpravy již obsahuje.

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

člen představenstva SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

KMV pokračují v seriálu vyvracejícím mýty a nepravdy, které často zaznívají ve veřejné debatě o možném zavedení záloh na nápojové obaly - PET lahve a plechovky. Výhodnost zálohového systému potvrdily studie zveřejněné pracovní skupinou Zálohujme.cz v lednu 2019.

Mýtus č. 4: Zálohový systém údajně nevyřeší problém PET lahví poházených v přírodě a kolem silnic a železnic.

Realita: Přesná data z České republiky o tom, kolik PET lahví skončí v přírodě, neexistují. Nicméně, loňská akce Ukliďme Česko zjistila, že na 3 kg vysbíraných odpadků připadá 1 PET lahev. Analýza materiálových toků odhalila, že v Česku je každý rok pohozeno ve veřejném prostoru zhruba 3046 tun PET lahví. Jen cca 40 procent z nich se podaří vysbírat, a to ještě s dodatečnými náklady (studie INCIEN, 2018).

Studie za zahraničí ukazují, že dobře navržený zálohový systém může snížit počet v přírodě pohozených nápojových obalů o 95 procent (studie Eunomia, 2017).

Závěr: Omezení poházených PETek díky zálohovému systému je v zahraničí prokázáno.

Mýtus č. 5: Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky by prý rozvrátilo současný systém sběru a třídění plastů.

Realita: Systém barevných kontejnerů, který u nás po dvacet let budovala autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, je výborně zavedený a funkční a bude jej potřeba ještě ve větší míře i nadále. Velice ambiciózní cíle Evropské unie pro třídění a recyklaci se týkají všech druhů odpadů, nejen PET. Česká republika je díky práci, kterou EKO-KOM odvedl, dobře připravena některých cílů dosáhnout, splnění jiných ale vyžaduje ještě hodně práce. Obzvlášť 90 procentní míra třídění PET lahví je na dobrovolné bázi prakticky nedosažitelná, a zálohy se jeví jako jediná cesta.

Závěr: Zálohy na PET lahve a plechovky nám pomohou splnit jeden z plejády náročných cílů.

Mýtus č. 6: Malé prodejny by si pro účely zálohového systému údajně musely pořídit drahé stroje.

Realita: Malé prodejny si automaty na zpětný odběr PETek a plechovek rozhodně nebudou muset pořizovat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zálohový systém nebývá pro malé prodejny povinný. Případně mohou prodejny využít i tzv. manuálního sběru do speciálních pytlů. Navíc systém počítá - na rozdíl od současného systému zpětného odběru skleněných lahví - s kompenzací nákladů obchodům prostřednictvím tzv. manipulačních poplatků.

Závěr: Do malých prodejen stačí místo automatů speciální pytle. Obchodníci za to navíc dostanou zaplaceno.

Předchozí díl Pravd a mýtů o zálohovém systému viz https://www.zalohujme.cz/pravdy-a-myty-o-zalohovem-systemu/

O zálohovém systému:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Karlovarské minerální vody, a.s.

Hodnocení OECD stavu, vývoje a politiky v oblasti životního prostředí České republiky, tzv. EPR – Environmental Performance Review je dostupné v českém jazyce. EPR vydalo OECD v angličtině a dne 16. července 2018 bylo prezentováno v Praze.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes přijala akt v přenesené pravomoci týkající se kritérií udržitelnosti pro biopaliva, které požadovala Rada a Parlament. Požadavek vychází ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která stanovuje závazek postupného snižování určitých druhů biopaliv, pro něž je zapotřebí přeměna tzv. půdy s velkou zásobou uhlíku (jako např. lesy), na zemědělskou půdu pro pěstování plodin pro výrobu biopaliv.  Přeměnou půdy se ale značné množství uhlíku uloženého ve stromech a půdě vypustí zpět do ovzduší. Dnešním rozhodnutím se stanovuje, že tato biopaliva smí být nadále používána, ale emise ušetřené při používání těchto paliv se nebudou počítat do cílů uvedené směrnice.

Evropská komise vydala zprávu A circular economy for plastics - Insights from research and innovation to inform policy and funding decisions, jejímž cílem je poskytnout informace týkající se začlenění plastů do oběhového hospodářství. Zpráva zahrnuje celý "život" plastů, hrozby i nové příležitosti s nimi spojené, stejně jako doporučení politikům i souhrn výzkumných a inovačních priorit. Celý dokument naleznete ZDE.