Ve světle některých alarmujících vyjádření o nedostatečné kvalitě kohoutkové vodě a zastaralých sledovaných parametrech pokládáme za nutné uvést následující stanovisko.

Rozsah sledovaných parametrů v pitné vodě a jejich limitní hodnoty vycházejí dlouhodobě zejména z poznání Světové zdravotnické organizace, která soustavně doplňuje doporučené požadavky na kvalitu vody, opřené o výsledky zdravotních studií. Limity pro jednotlivé ukazatele jsou poté zohledněny v návazných státních předpisech, včetně těch na úrovni EU. Vlastní požadavky na kvalitu pitné vody, dodávané veřejnými vodovody v ČR jsou v mnoha ohledech přísnější než předpisy evropské. Navíc ČR jako jeden z mála členských států EU má od minulého roku legislativně zavedené povinné posouzení rizik celého systému zásobování pitnou vodou – od zdroje vody až po kohoutek spotřebitele. A právě výstupy z tohoto posouzení rizik ukazují, které parametry jsou pro konkrétní oblast zásobování pitnou vodu rizikové (např. zdroje s vnosem konkrétních pesticidů) a je nutné je sledovat, případně zařadit do rozsahu sledování nové parametry, které jsou rizikové a nejsou ošetřeny stávajícími předpisy. Tento postup vychází z posouzení zdravotních rizik jednotlivých látek a reálných dopadů na člověka. Spekulovat o tom, zda a jaké důsledky mají látky, které se přirozeně a ve výrazně větších koncentracích než v pitné vodě vyskytují v potravinách, je sice možné, ale princip předběžné opatrnosti musí mít nastaven jasné parametry tak, jak určuje i např. stanovisko Státního zdravotního ústavu k přítomnosti mikroplastů ve vodě (dostupné zde).

Na druhou stranu je zřejmé, že lidská činnost způsobuje to, že se do vodního koloběhu dostávají nové a často průmyslově vyráběné látky. I proto SOVAK ČR dlouhodobě podporuje studie a sledování dopadů těchto látek nejen na životní prostředí, ale v součinnosti s orgány ochrany veřejného zdraví i hodnocení dopadů na lidské zdraví, pokud se zjistí jejich přítomnost ve zdrojích vody. SOVAK ČR se aktivně účastní mimo jiné i naplňování Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR, kdy přes odpor zemědělského sektoru požaduje striktní dotační podmíněnost v návaznosti na správnou zemědělskou praxi či aktuálně a z vlastních zdrojů zpracovává normu pro striktní požadavky na úpravu nemocničních vod, které jsou z pohledu vnosů problematických látek klíčové. SOVAK ČR také dlouhodobě upozorňuje na problematiku zhoršování kvality surové vody určené pro výrobu vody pitné, viz například stanovisko zde. Pokročilé technologie úpravy vody (ozonizace, filtrace přes aktivní uhlí), které dokáží tyto látky účinně odstranit, jsou tak v současné době postupně doplňovány na řadu nově budovaných či rekonstruovaných úpraven vod.

Informace, které přinášejí Hospodářské noviny, lze považovat za poplašnou zprávu. Provozovatelé vodovodů, kteří dodávají pitnou vodu spotřebitelům, vycházejí při zpracování posouzení rizik z celostátního monitoringu vod, který je zaměřen zejména na rizikové látky. Tak, jak jsou získávány informace o přítomnosti nežádoucích látek ve vodách, tak je přizpůsoben i monitoring pitných vod. Je evidentní, že věda musí být vždy o něco napřed, než je běžná praxe. Bylo by smutné, kdyby to bylo naopak.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Radka Hušková, Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

Karlovarské minerální vody sjednotí od léta barvu PET lahve své minerální vody Mattoni, místo pěti barev bude jen jedna. Sjednocení barev je prvním krokem k mnohonásobné recyklaci použitých PET lahví zpět do nových lahví, a tedy k zásadnímu omezení přílivu nového PETu na trh. Dalším krokem, který k tomu povede, je zavedení zálohového systému. Nápojový průmysl tak získá čistý recyklát potravinářské kvality, ze kterého bude možné vyrábět nové lahve znovu a znovu. Nové lahve Mattoni ve světle zelené barvě se budou postupně na regálech objevovat od léta.

Karlovarské minerální vody (KMV), výrobce minerální vody Mattoni, jdou příkladem a usilují o lokální uzavření koloběhu PET materiálu podle principů cirkulární ekonomiky. Sjednocení barev je prvním krokem k recyklaci použitých PET lahví zpět do nových lahví, a tedy k zásadnímu omezení přílivu nového PETu na trh.

„Nápojový průmysl má nyní úžasnou příležitost stát se plně udržitelným při zachování všech výhod spotřebitelských balení,“ říká Alessandro Pasquale, generální ředitel KMV. „Krokem, který k tomu povede, je kromě sjednocení barev i zavedení zálohového systému. Získáme tak čistý recyklát potravinářské kvality, ze kterého budeme moci vyrábět nové lahve znovu a znovu.“

Portfolio přírodní minerální vody Mattoni zahrnuje 18 variant ochucených a 3 neochucené varianty. Nyní je v obchodech k vidění 5 různých barevných provedení lahví Mattoni. Stáčení do lahví jednotné barvy začne v květnu a v průběhu léta se budou výrobky dostávat na trh.

Mattoni tímto krokem předbíhá Evropskou unii, která v rámci výkladu balíčku oběhového hospodářství připravuje doporučení k tzv. eko-modulaci. Jedná se o
opatření upravující vlastnosti výrobků tak, aby bylo snazší je recyklovat.

O případném zavedení zálohového systému v ČR se nyní vedou živé diskuze, jež odstartovaly studie proveditelnosti vypracované skupinou Zálohujme. Ta sdružuje Karlovarské minerální vody, Institut cirkulární ekonomiky INCIEN a VŠCHT. V případě zavedení systému by bylo možné jednobarevné PET lahve efektivně recyklovat opět do nových PET lahví. Již nyní je na trhu Mattoni Sport Eco, která má lahev s 50% přídavkem recyklátu. Ten však zatím, vzhledem k neexistenci výrobních kapacit, bohužel, nepochází z České republiky. Zálohový systém by to měl změnit a umožnit recyklovat zpět do nových lahví z lokálního recyklátu, v rámci České republiky.

V posledních letech došlo k několika novelizacím zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí měly nemalý dopad na dosavadní praxi správních orgánů, oznamovatelů záměrů, autorizovaných osob i všech dalších, kteří do procesů vedených podle tohoto zákona z kterékoliv strany vstupují. Jednalo se například o změnu přípravy dokumentů pro postupy dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (oznámení záměru, dokumentace vlivů na životní prostředí).

Od účinnosti posledních dvou novel již uplynul vhodný čas, aby bylo možné se ohlédnout a podívat, jaké přínosy přinesly do praxe změny provedené právě těmito novelami.

Zároveň aktuální otázkou je, jaké náležitosti by měly obsahovat dokumenty předkládané v rámci žádosti o vydání verifikačního závazného stanoviska, ověřujícího závazného stanoviska nebo prodloužení platnosti stanoviska EIA.

Cílem semináře je podrobně probrat jednotlivé požadavky  na  předkládané  dokumenty pro  potřeby  zákona  EIA. Důležitým tématem rovněž budou přínosy do praxe  způsobené  posledními  dvěma  novelami. Výklad požadavků dle zákona a náhled příslušného úřadu na danou problematiku získáte přímo od odborníka:

Další informace:

• Pořádá: www.Užitečnésemináře.cz

• Termín: Čtvrtek 20. června 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

• Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 – Pankrác

• Cena:  1868,- Kč bez DPH

Ministerstvo průmyslu a obchodu potřetí ocení inspirativní projekty hledající nové využití pro druhotné suroviny. Jste inovativní firma v této oblasti? Máte zajímavý projekt? Neváhejte a přihlaste se. Termín pro podání přihlášek je do 15. dubna 2019 do 12:00 hodin. Více ZDE

Změna nařízení CLP je provedena nařízením Komise (EU) 2019/521 a úpravy se týkají příloh I – VI

Nařízení CLP harmonizuje předpisy a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení látek, směsí a některých specifických předmětů v rámci Unie. Zohledňuje globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (GHS) Organizace spojených národů (OSN).

Kritéria pro klasifikaci a pravidla pro označování podle GHS jsou pravidelně přezkoumávána na úrovni OSN. Šesté a sedmé revidované vydání GHS je výsledkem změn schválených v roce 2014, respektive 2016 Výborem odborníků OSN pro přepravu nebezpečných věcí a globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek.

Šesté a sedmé revidované vydání GHS vyvolalo potřebu změnit nařízení CLP, pokud jde o některá technická ustanovení a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení. Zmíněné změny GHS zejména zavádějí novou třídu nebezpečnosti pro znecitlivělé výbušniny a novou třídu nebezpečnosti v rámci třídy nebezpečnosti hořlavé plyny – samozápalné plyny.

Další změny zahrnují úpravy: kritérií pro látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny; obecných mezních hodnot; obecných ustanovení pro klasifikaci směsí ve formě aerosolu; a prvků definic a klasifikačních kritérií pro třídy nebezpečnosti výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky, akutní toxicita, žíravost/dráždivost pro kůži, vážné poškození očí/podráždění očí, senzibilizace dýchacích cest a kůže, mutagenita v zárodečných buňkách, karcinogenita, toxicita pro reprodukci, toxicita pro specifické cílové orgány a nebezpečnost při vdechnutí.

Dále se mění některé standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení.

Některá technická ustanovení a kritéria v přílohách I, II, III, IV, V a VI nařízení CLP bylo proto nutné upravit tak, aby zohledňovala šesté a sedmé revidované vydání GHS.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 17. října 2020.

Odchylně od druhého pododstavce mohou být látky a směsi klasifikovány, označovány a baleny v souladu s tímto nařízením již přede dnem 17. října 2020.

Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2019/521, kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008
   
• COMMISSION REGULATION (EU) 2019/521 amending, for the purposes of its adaptation to technical and scientific progress Regulation (EC) No 1272/2008

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby mohly podniky levněji čerpat povrchovou vodu. A protože by na tomto kroku jednotlivá povodí tratila, pomohl by jim podle představ resortu manko zahladit stát. Případně by se mohla zahojit díky příjmům z podzemní vody, která by mohla podražit na dvojnásobek.

„Z dlouhodobého hlediska nám odběry povrchové vody mírně klesají. Podniky Povodí nemají jinou možnost, než že při snižujících se odběrech povrchové vody musí zvyšovat její cenu,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle jeho propočtů Povodí zdraží do roku 2030 vodu o sedminu až třetinu.

„Takové náklady budou pro spotřebitele již neúnosné a nastane kolaps celého systému,“ varovalo ministerstvo zemědělství v prezentaci svého návrhu pro tripartitu minulý týden. A navrhlo cenu za povrchovou vodu sjednotit a zlevnit kubík na 3,50 Kč, respektive na 0,7 koruny u vody používané na průtočné chlazení (elektrárny).

Dnes si cenu určuje každý z pěti podniků Povodí sám – nejlevnější je voda z Vltavy a jejích přítoků, nejdražší z povodí řeky Moravy.

Kdo by z toho vyšel vítězně? Odběr platí pouze velcí odběratelé, tedy nad šest tisíc kubíků ročně. Čerpají na základě povolení přímo z řek, potoků či vodních nádrží. V roce 2017 šlo celkem o 881 velkoodběratelů. Ze 70 procent vodu odebírají průmyslové a energetické podniky, dále zemědělci, stavebníci a vodárenské společnosti, které z ní vyrábějí vodu pitnou.

Voda do hutí
Protože voda dlouhodobě podražuje, podniky se snaží její spotřebu snižovat.

Ocelářská společnost ArcelorMittal Ostrava, jeden z největších odběratelů Povodí Odry, používá vodu především na chlazení. „V huti pracujeme s tekutým železem a ocelí o obrovských teplotách, pokud bychom výrobní zařízení nechladili, tak by se doslova roztavila,“ říká mluvčí Barbora Černá Dvořáková. Firma ročně spotřebuje 23,3 milionu kubíků vody – z přehrady Žermanice a z řeky Ostravice, z 27 procent vodu využívá recirkulovanou, tedy vyčištěnou na vlastních dvou čistírnách odpadních vod.

Ministerstvo zemědělství navrhuje spolu se zlevněním vody dvě varianty řešení. Buď peníze, které takto vypadnou, dorovná podnikům Povodí státní rozpočet – což by vyšlo na 812 milionů korun. Nebo by mohl podražit na dvojnásobek odběr podzemní vody a tyto prostředky by díru zalepily.

To se ovšem nelíbí Státnímu fondu životního prostředí ani krajům, které si dnes příjmy z poplatků za podzemní vodu dělí na půl. Bojí se, že by přišly o zdroje, ze kterých financují opatření na ochranu vod.

Podniky Povodí dnes utrží za povrchovou vodu 3,7 miliardy korun (údaj 2017), což představuje zhruba sedmdesát procent jejich celkových příjmů. Ty pak utrácejí převážně na údržbu vodních děl, zaměstnávají 3,6 tisíce lidí. Méně závislé je na platbách za vodu například Povodí Ohře, kde více než polovinu příjmů do rozpočtu tvoří výroba elektrické energie. „Máme tu malé vodní elektrárny ve správě Povodí. Kdybychom je neměli, museli bychom vodu zdražit,“ říká mluvčí Jan Svejkovský.

Každé povodí má svá specifika, voda z povodí Ohře míří na zahlazování následků povrchové těžby uhlí (napouštění povrchových dolů) a pro severočeské tepelné elektrárny (voda pro průtočné chlazení), na Ostravsku se používá v hutích a ocelárnách, na Zlínsku teče převážně do průmyslu. Pro představu – velcí odběratelé odeberou od podniků Povodí ročně téměř tolik povrchové vody, kolik činí kapacita nádrží Vltavské kaskády od Lipna po Vrané (1,36 miliardy kubíků).

Speciální kapitolu představuje výroba pitné vody – polovina jí pochází z povrchových zdrojů, druhá polovina z podzemí. Návrh ministerstva by zlevnil vodu těm, jejichž vodárny ji berou z nádrží, a naopak by ji zdražil ostatním, jejichž dodavatelé odebírají z podzemních zdrojů. Jenže zatímco nákupní cena vody před úpravou činí jednotky korun, cena kubíku pitné vody pro domácnosti se aktuálně pohybuje mezi 66 a 114 korunami.

Zdražení, nebo naopak zlevnění při průměrné spotřebě 40 kubíků na osobu ročně by se tak promítlo ve výši asi stokoruny na osobu.

Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Řekl to ČTK. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.

Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června, uvedl bioklimatolog. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj poměrně nervozní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolí.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

"Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervozní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí," řekl Trnka.

Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat. "Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující," řekl Trnka.

Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. "Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel zima nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila," řekl Trnka.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

V Česku začala fungovat bezplatná burza druhotných surovin. Cyril Klepek, který za projektem stojí, má v plánu pomoci obcím a firmám k využití toho, o čem si myslí, že je odpad. Úspěch burzy podle Klepka závisí hlavně na rozšíření problematiky nakládání s odpady do obecného povědomí. Více ZDE

V Česku byla spuštěna první online burza druhotných surovin cyrkl.cz

 

Koncem minulého týdne, na konferenci Odpad zdrojem, byla oficiálně představena první česká online burza druhotných surovin CYRKL, zdrojová platforma. Tento unikátní startupový projekt je postaven na principu sdružování nabídky a poptávky druhotných surovin na jednom virtuálním místě. Cílem celého konceptu je hledat využití pro suroviny, které svou primární funkci splnily, ale jsou i nadále použitelné a vhodné pro další zpracování. Za novou zdrojovou platformou stojí její zakladatel Cyril Klepek, inovátor v oblasti cirkulární ekonomiky a Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky, jež se stal zároveň partnerem projektu.

Burza Cyrkl.cz je prostředníkem pro všechny zástupce firem a obcí, které buď nabízejí nebo poptávají sekundární zdroje. Plasty a plastové granuláty, recykláty ze stavebních a demoličních odpadů, sklo, papír, či textil, prostě materiály, které už jednou posloužily, ale pořád mají díky své hodnotě co nabídnout.

„Již nějaký čas se zabývám inovacemi v cirkulární ekonomice a jedna z věcí, která mi na trhu chyběla, byla právě burza nebo platforma, kde se druhotné zdroje mohou dobře obchodovat a snižovat tak transakční náklady vzájemného byznysu. Cyrkl.cz je jednoduchý nástroj pro firmy, obce či jiné producenty odpadu a recyklátu. Dokáže přímo spojit zpracovatele s výrobci a efektivně uzavřít pomyslný cirkulární kruh,“ vysvětluje zakladatel a ředitel společnosti Cyril Klepek.  

Největší potenciál vidí zakladatel burzy u odpadu z plastů, stavebních a demoličních materiálů. V České republice se vyprodukuje tohoto typu odpadu nejvíce, ale z důvodu nemožnosti nalezení vhodného odběratele nebo díky vysokým transakčním nákladům končí často na skládkách. Zdrojová platforma cyrkl.cz funguje velmi jednoduše, stačí se pouze zaregistrovat a vložit nabídku či poptat hledaný/potřebný materiál a následně kontaktovat nabízející firmu buďto napřímo, nebo přes přednastavený online kontaktní formulář. Celé řešení je v současné době pro nově registrující zcela zdarma. „Každá platforma přináší svoji hodnotu, až když ji využívá mnoho účastníků. Vezměte si příklad z Uberu nebo Airbnb, u nich hodnota vzrostla až časem zapojením tisíce zákazníků. My máme v plánu pokrýt veškerý trh ve střední Evropě a pak teprve začne být platforma opravdu zajímavá. Mám radost, že trh zatím reaguje velmi dobře a v současné době již máme desítky nabídek denně s velkým zájmem veřejnosti,“ doplňuje Cyril Klepek.

Institut Cirkulární ekonomiky podporuje nadějné cirkulární star-upy, které se snaží vyřešit současnou situaci v České republice a poukazují na fakt, že není správné odpady pouze skládkovat jen proto, že je to dnes nejlevnější varianta, ale je zapotřebí hledat cesty, jak odpady snížit, a naopak přeměnit je ve zdroje. „Cyrkl.cz bezesporu takovýto projekt je, má obrovský potenciál. Je to nástroj, který pomůže správně zacirkulovat materiálové toky. A proto jsem se rozhodla do něho vstoupit a zúročit v něm své zkušenosti a projektovou činnost z institutu. Aktuálně testujeme odezvu v rámci druhé pilotní fáze, a to nám umožňuje dále poznat trh. Tato fáze poběží nějaký čas a následně máme připravené další inovativní kroky pro firmy a obce,“ uzavírá Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky a provozní ředitelka Cyrkl.

Více informací naleznete také na www.cyrkl.cz.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili společnosti Sativa Keřkov, a.s. pokutu 100 tisíc korun za porušení zákona o odpadech na provozovně v Keřkově u Přibyslavi. Kromě běžných přestupků jako je nevedení průběžné evidence produkovaných odpadů, netřídění odpadů nebo nesprávné značení bylo zjištěno a prokázáno i nakládání s odpady na pozemcích k tomu neurčených.

Pokutu 290 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Českých Budějovicích společnosti SLR - CZECHIA s.r.o. za porušení zákona o ochraně ovzduší. Firma, coby provozovatel stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, překročila za rok 2017 roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel, nezabránila únikům tuhých znečišťujících látek a neprovedla včas na zdroji broušení autorizované měření emisí. Sankce je od 20. března 2019 pravomocná.

V květnu 2018 provedla ČIŽP kontrolu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdrojů „broušení“ a „lakovna“ u výše uvedené společnosti. Provoz obou je povolen Krajským úřadem Jihočeského kraje. Oba zdroje však provozovala společnost SLR - CZECHIA s.r.o. v rozporu s tímto povolením.

„Společnost ponechala otevřená sekční vrata v zadní části skladovací haly směrem k rodinným domkům, ze kterých se železitý prach z broušení roznášel po venkovní skladovací ploše. Nezabránila také periodicky se opakujícímu tmavému oblaku tuhých znečišťujících látek z výduchu, což se projevilo zvýšenou prašností na manipulačních plochách a při průjezdu kamionů i mimo areál na automobilech, sklenících a parapetech okolních domů,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

SLR - CZECHIA s.r.o. také překročila roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel stanovenou na 43 tun za rok, když v roce 2017 spotřebovala přes 63 tun.

Stejné porušení překročení spotřeby organických rozpouštědel zjistili kontroloři ČIŽP také při kontrole v roce 2017. Za překročení stanovené kapacity těkavých organických látek zahájili řízení o přestupku a provozovateli uložili pokutu 100 tisíc korun (listopad 2017). Společnost ale žádná opatření neučinila, nadřadila své ekonomické zájmy nad zájmem ochrany životního prostředí a požadavek orgánu ochrany ovzduší ignorovala. Tuto skutečnost vzala ČIŽP v úvahu v neprospěch provozovatele při stanovení výše další pokuty (290 tisíc).

Od nového roku se firma SLR – CZECHIA s.r.o. přejmenovala na Gienanth Czechia s.r.o.

Na provozovně Keřkov nevedla společnost Sativa Keřkov, a.s. od začátku roku 2016 průběžnou evidenci odpadů, čímž porušila zákonem stanovenou povinnost – shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií. „Nevedení řádné evidence odpadů znamená mimo jiné i nemožnost doložit, zda je odpad předáván oprávněným osobám a zda nebyl překročen limit pro podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. S tím souvisí i zjištěné ukládání odpadu na místa k tomu neurčená,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Podle jeho dalších slov byly například v jídelně v odpadkovém koši neutříděně shromažďovány směsný komunální odpad spolu s papírovými a plastovými obaly, v bramborárně byly v popelnici papírové dutinky a plastové obaly, v nové části haly bramborárny byly plastové popelnici PET lahve, foĺie, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek i směsný komunální odpad. „U zámečnické dílny byly v bedně s odpadem pro železo a ocel, současně také obaly od sprejů a tlakové pryžové hadice, v kovárně byly papírové a lepenkové, popel, škvára, struska a plasty, v dílně údržby byly v kamnech domácí výroby papírové a plastové obaly, dřevo, izolační materiál,“ uvedl Panský.

Význam a rozsah následků hodnotí ČIŽP jako větší, ke spáchání deliktu došlo neznalostí zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů. „Společnost neplnila základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství. Netřídění odpadů není žádné administrativní pochybení, stejně tak ani nakládání s odpady na místech k tomu neurčených,“ řekl Panský.

Proti uložené pokutě podala společnost Sativa Keřkov, a.s. odvolání, to však Ministerstvem životního prostředí zamítlo a sankce nabyla 22. 2. 2019 právní moci.

Evropský parlament ve středu schválil celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek.

Poslanci poměrem hlasů 560 (pro): 35 (proti): 28 (zdrželo se hlasování) schválili směrnici v znění, na kterém se předem neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU.

Nová právní úprava zakazuje od roku 2021 prodej následujících produktů:

• jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),

• jednorázové plastové talíře,

• plastová brčka,

• plastové vatové tyčinky,

• plastové tyčky k balónkům,

• produkty z oxo-rozložitelných plastů, jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

Nový recyklační cíl a větší odpovědnost výrobců

Nová legislativa stanovuje členským státům do roku 2029 cíl sběru plastových lahví na 90 %. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného obsahu v plastových lahvích dosáhnout 25 %, do roku 2030 by se měl zvýšit na 30 %.

Schválený text také upravuje zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce, která by se měla týkat například tabákových společností či producentů rybolovných nástrojů a zařízení obsahujících plasty.

Směrnice také zavádí povinné informování o negativních vlivech pouličního odhazování cigaretových nedopalků s plastovými filtry, plastových kelímků či vlhčených ubrousků na životní prostředí. Upozornění by se mělo nacházet na obalech těchto výrobků.

Souvislosti

Plasty tvoří podle údajů Evropské komise více než 80 % mořského odpadu. Výrobky, na které se vztahuje návrh směrnice, se na mořském odpadu podílejí až sedmdesáti procenty. V důsledku pomalého rozkladu se plasty shromažďují v mořích, oceánech a na plážích na celém světě. Zbytky plastů se nacházejí v tělech želv, tuleňů, velryb a ptáků, ryb a měkkýšů, ale i dalších mořských živočichů, jejichž prostřednictvím se dostávají i do lidmi konzumované stravy.

Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Partneři Dnů teplárenství a energetiky 2019

Jako každý rok i letos akci podpoří generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s.  Letos k nim nově přibyla společnost KLINGER Fluid Control. 

Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s. United Energy, Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze. To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

V pondělí 1. dubna odstartuje v krajích třetí a poslední vlna kotlíkových dotací. Jako první vyhlašuje výzvu pro občany Karlovarský kraj, který začne přijímat žádosti 11. června. Ještě dříve stihne spustit příjem žádostí Moravskoslezský, Středočeský a Olomoucký kraj. Ostatní se přidají postupně, kotlíkové dotace musí vyhlásit do konce září. V poslední vlně kraje rozdělí 3,125 miliardy korun, které na výměny kotlů přímo v domácnostech vyjednal ministr životního prostředí Richard Brabec se svým týmem v roce 2014 v Evropské komisi. Žádosti bude opět možné podávat elektronicky, bez front před krajskými úřady. Na nový zdroj tepla může domácnost získat až 127 500 Kč.

„Apelujeme na občany, aby s výměnou starého kotle na pevná paliva neotáleli. Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou, výše dotace může dosáhnout až 127 500 Kč,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Právě na zákaz starých kotlů a poslední možnost jejich výměny s kotlíkovou dotací bude občany upozorňovat i nová kampaň, kterou spouští ministerstvo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR v pondělí 1. dubna.

Ve třetí vlně kotlíkových dotací, kterou ministerstvo vyhlásilo v lednu nejdříve pro kraje, rozdělí mezi majitele rodinných domů v Česku celkem 3,125 miliardy korun. Počítá s výměnou minimálně 30 tisíc starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí.

„Výsledkem bude čistší a zdravější ovzduší pro všechny. Opět se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7 500 korun. V ekonomicky slabších krajích, konkrétně v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, budou mít navíc domácnosti možnost využít tzv. kotlíkové půjčky. Výhodné, bezúročné půjčky si vyřídí na obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatí,“vysvětluje ministr Richard Brabec. Další peněžní bonus až 20 000 korun lidé získají například díky kombinaci kotlíkových dotací s programem Nová zelená úsporám.

Ministerstvo určilo pro každý kraj částku, kterou může na třetí vlnu kotlíkových pro své občany získat, a zároveň stanovilo počty kotlů, jež za tyto prostředky musí v kraji vyměnit. Finální podobu kotlíkových dotací pro své občany si ale kraje tvoří samy, proto se podmínky mohou lišit. Dané jsou pouze některé povinné podmínky, jako je například výše dotace či ekodesign u všech nových kotlů.

V první a druhé vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili již 48 000 kotlů a dalších 12 800 výměn je v realizaci. Celkem bylo domácnostem proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla.

Tab. Vyhlášení a příjem 3. vlny kotlíkových dotací v krajích

Další informace ke 3. vlně kotlíkových dotací ZDE.

Oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika se ocitla na pořadu dne v unijních institucích. Lidé si totiž uvědomili, že není možné do nekonečna vyrábět způsobem, který zdroje pouze čerpá a na konci je vyhazuje jako nevyužitý odpad. A tak evropské státy připravily koncem loňského roku „balíček cirkulární ekonomiky“, který by měl napovědět, jak situaci změnit. Změna musí ale proběhnout především v našich hlavách. Zpravodaj má pro vás několik tipů, jak se zapojit a na co všechno je možné se zaměřit.

Chcete vrátit život a funkčnost starším spotřebičům nebo nábytku? V rozhovoru o projektech Opravárna a Opravme Česko vám poradí jejich zakladatel Jan Charvát. Web Opravarna.cz vám pomůže zjistit, jestli je váš rozbitý nebo nefunkční výrobek ještě opravitelný a opravu vám zprostředkuje. Pokud se to nepodaří, pak je čas dát věc k recyklaci, nikoli na skládku bez dalšího využití surovin nebo jejich dílů.

Jak prověřit své schopnosti a pod zkušeným vedením nadšenců z projektu Z pokoje do pokoje změnit starý nábytek v zajímavé retro kusy, které oživí interiér, vám řekne Zuzana Kuberová. Jejich re-use centrum na pražské Florenci zajistí svoz nábytku, jeho opravu a další prodej, také si můžete v jejich dílně provádět opravy sami, nebo pokud si na takovou práci netroufnete, vás to v kurzech renovace nábytku naučí odborníci. A věřte, že z takového nábytku budete mít pak mnohem větší radost, než když si koupíte nový v obchodě.

I oblečení a bytové doplňky mohou být šetrné, zajímavé a trvanlivé. Přichází k nám „pomalá móda“. Pomalá móda připravuje originální kvalitní kousky, pracuje nejraději s přírodními materiály, bez chemického ošetření, propaguje lokální tvůrce a nenošené věci nabízí dál prostřednictvím bazarů, charity, second handů. Kde všude ji najdete a co ještě to znamená, si přečtete také ve Zpravodaji.

Velkým tématem se stává plýtvání potravinami, které často končí v odpadu. Jak to změnit a přitom ještě pomáhat vám napoví článek o potravinových bankách. Víte, že jen loni se v ČR díky potravinovým bankám ušetřilo 30 milionů korun za případnou likvidaci neprodejných potravin, které by jinak šly na skládku nebo do spalovny?

A když už jsme vyčerpali všechny možnosti a nápady a máme zbytky, které do kontejneru přece jen musíme dát? Pak vám poradí kam s nimi text jak ne/naplnit kontejnery.

Zpravodaj je ke stažení ZDE.