Slovenská vláda ve středu schválila návrh zákona, který zavádí zálohování PET lahví a plechovek s nápoji od roku 2022. Slovensko chce tímto opatřením dosáhnout až 95procentní recyklace nápojových obalů, v současnosti je to jen 60 procent. Vratná záloha za PET láhev bude 12 centů (tři koruny) a za plechovku deset centů (2,60 koruny). Více ZDE

Často slýcháme, že jsme výborní třídiči odpadu. Dokonce téměř nejlepší v Evropě. Je sice pravdou, že se nám podařilo vybudovat systém, ve kterém vracíme do oběhu obdivuhodná čísla. Ve skutečnosti se nám ale spíše daří dlouhá léta zaměňovat pojmy, což vede k tomu, že si pleteme třídění a recyklaci. A přitom jsou nové odpadové cíle stanoveny striktně k pojmu recyklace a ta jde mnohem dál než je odložení vytříděných odpadů do barevných popelnic. Popere se Česko s novou výzvou? A jaká je vlastně skutečná míra recyklace? Více ZDE

Ve dnech 22. a 23. července 2019 se v Dakaru koná regionální konference na vysoké úrovni o oběhovém hospodářství. Konference se zaměřuje na: zelený růst a zelená pracovní místa, odpadové hospodářství, vodu, venkov a udržitelné finance. Účast je bezplatná. Účastníci si hradí výdaje spojené s ubytováním a cestou. Zájemci se registrují do 21. června ZDE.

Již po páté se letos na přelomu května a června koná Evropský týden udržitelného rozvoje. Ten chce upozornit na rozmanitost udržitelného rozvoje i množství aktivit, které probíhají v českých městech a obcích. Ministerstvo životního prostředí se zapojí s promítáním filmu Co se nenosí a diskuzí o udržitelné módě, která proběhne v neděli 2. června v 17 hodin v prostorech Centra pro architekturu a městské plánování (CAMP).

Dokumentární film Co se nenosí odkrývá současnou realitu módního průmyslu. Klasická módní nadprodukce je dlouhodobě neudržitelná, jelikož hazarduje se zdravím a životy lidí a neúměrně plýtvá zdroji celé planety. Proto se v médiích stále častěji objevují pojmy jako slow fashion, upcycling či udržitelná móda.

Je ale možné, aby móda v dnešní době fungovala udržitelným způsobem? Lze slibům obchodních domů o udržitelnosti věřit? A jak můžeme jako jednotlivci ovlivnit módní průmysl a zmírnit jeho dopady na planetu a klima?

Na tyto otázky se pokusíme najít odpověď s hosty, kteří se o změnu systému snaží, Lenkou Vackovou, módní návrhářkou, která se dlouhodobě věnuje upcyclingu a udržitelné módě, a Alvinem Korčákem, dlouhodobým propagátorem minimalismu.

Vstup na akci je zdarma. Místo si rezervujte prosím zde.

Během týdne od 30. května do 5. června se bude konat mnoho dalších přednášek, diskuzí, exkurzí, výstav či sousedských setkání. Pozvánky na všechny akce najdete na webu www.tydenudrzitelnosti.cz. Zde si zároveň můžete do Evropského týdne udržitelného rozvoje zaregistrovat vlastní akci.

ECHA vyzývá zainteresované strany k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování v termínu do 5. července 2019 (zveřejněno ECHA 6. 5. 2019). ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• 2-(2-methoxyethoxy)ethanol (EC 203-906-6; CAS 111-77-3). Nizozemí navrhuje zpřísnit současnou harmonizovanou klasifikaci látky na toxická pro reprodukci 1B (dříve Repr.2);

• pyridine-2-thiol 1-oxide, sodium salt; pyrithione sodium; sodium pyrithione (EC 223-296-5, 240-062-8; CAS 3811-73-2, 15922-78-8). Je to účinná látka, která se používá hlavně v biocidních přípravcích jako konzervační a dezinfekční prostředek;

• Látka nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP. Švédsko navrhuje klasifikovat látku jako: výbušnina, hořlavá, samovolně reagující, samozápalná, samozahřívající se, při styku s vodou uvolňuje hořlavý plyn, oxidující, korozivní pro kovy, akutně toxická, žíravá/dráždivá pro kůži, vážně poškozuje/dráždí oči, senzibilizující kůži, mutagenní, karcinogenní, toxická pro reprodukci, toxická pro specifické cílové orgány a nebezpečná pro vodní prostředí;

• methyl methacrylate methyl 2-methylprop-2-enoate; methyl 2-methylpropenoate (EC 201-297-1, CAS 80-62-6). Francie navrhuje k současné harmonizované klasifikaci přidat třídu nebezpečnosti senzibilizace dýchacích cest.

Dne 23. 5. 2019 se v budově MPO konal workshop s cílem seznámit společnosti s povinnostmi, které jim vyplývají z nařízení REACH v oblasti povolování SVHC látek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností ReachSpektrum, s.r.o. připravilo workshop na téma implementace požadavků na chemické látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006.

Cílem workshopu, kterého se zúčastnilo 75 zástupců firem a organizací, bylo zvýšit informovanost výrobců, dovozců a následných uživatelů v oblasti povolování SVHC látek. Během semináře i v jeho závěru přednášející odpovídali na celou řadu konkrétních dotazů.

Všem účastníkům akce děkujeme za účast. Prezentace k jednotlivým tématům naleznete v příloze této aktuality.

Ke stažení:

Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales se svou metropolí Sydney nyní poprvé po deseti letech přijal opatření k omezení spotřeby vody. Důvodem je vleklé sucho, v jehož důsledku jsou nádrže zaplněné jen z 50 procent, informovala agentura Reuters.

Východní pobřeží Austrálie se už dva roky potýká s podprůměrnými srážkami, což ničí zemědělskou produkci a vyvolává politické diskuse o dopadech klimatických změn.

Vláda státu Nový Jižní Wales dnes oznámila první vlnu opatření, která zahrnují mimo jiné zákaz zalévat trávníky a zahrady v době mezi 10:00 a 16:00. V případě neuposlechnutí nařízení hrozí občanům pokuta až 220 dolarů, firmám až 550 dolarů.

Od 1. června rovněž vstoupí v platnost zákaz kropení tvrdých povrchů, jako jsou například příjezdové cesty. Automobily, karavany, čluny či budovy lze mýt pouze s použitím kbelíku s vodou či hadicemi a zařízeními, která šetří vodu. Pro napuštění nového bazénu o objemu více než 10.000 litrů bude zapotřebí zvláštní povolení.

Nový Jižní Wales, který je domovem asi třetiny z 25 milionů obyvatel Austrálie, naposledy přistoupil k omezení spotřeby vody v roce 2009.

Státní ministryně vodních zdrojů Melinda Paveyová uvedla, že nejnovější předpověď meteorologů očekávající pokračování suchého a horkého počasí přiměla vládu jednat. “Meteorologický úřad předpovídá na období od června do srpna nadále podprůměrné srážky a vyšší teploty,” prohlásila Paveyová.

Zatímco v dubnu 2017 byla hladina vody v nádržích ve státě Nový Jižní Wales v průměru na 90 procentech, nyní se pohybuje těsně nad 50 procenty.

Zdroj: ČTK

Prudký pokles kapacity výroby elektřiny z jádra ohrozí plnění klimatických cílů a bezpečnost dodávek elektřiny. Rozvinuté země by proto měly najít způsoby, jak prodloužit životnost svých jaderných reaktorů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jádro je nyní druhým největším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny, za vodními elektrárnami. Do roku 2040 mají být vyřazeny z provozu dvě třetiny jaderné kapacity.

Na celosvětové výrobě elektřiny se jádro podílí asi deseti procenty. Jaderné elektrárny v USA a v Evropě jsou ale v průměru více než 35 let staré a mnoho ze 452 reaktorů se má ve světě zavřít. Levný plyn a přísnější požadavky na bezpečnost totiž způsobily, že jaderné elektrárny se stávají ekonomicky nevýhodné.

"Beze změn politiky mohou rozvinuté země do roku 2025 přijít o 25 procent své jaderné kapacity a do roku 2040 až o dvě třetiny," upozorňuje IEA ve své první velké zprávě o jaderné elektřině za dvě desetiletí.

Za posledních 20 let se v rozvinutých zemích zvýšila kapacita větrných a solárních elektráren o 580 gigawattů (GW). Podíl čistých zdrojů na výrobě elektřiny loni činil 36 procent, což je podle IEA navzdory růstu kapacity větrných a solárních elektráren zhruba stejný podíl jako před 20 lety právě kvůli poklesu kapacity jaderných elektráren.

Aby se vykompenzoval očekávaný pokles kapacity jaderných elektráren v příštích dvou desetiletích, měly by investice do obnovitelných zdrojů vzrůst pětinásobně. To by bylo nejen velmi nákladné, ale narazilo by to i na odpor veřejnosti a vyžádalo si to velké investice do přenosových sítí, podotýká IEA.

Ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že agentura nežádá země, které se rozhodly opustit jadernou energetiku, aby své rozhodnutí přehodnotily. Země, které chtějí s výrobou energie z jádra pokračovat, by toho však měly udělat víc pro podporu tohoto odvětví. Nízkouhlíková povaha jaderné energie a její úloha v energetické bezpečnosti nejsou podle něj dostatečné oceňovány u současných jaderných elektráren, aby mohly fungovat se ziskem, zatímco nové jaderné projekty se potýkají s překročením plánovaných nákladů.

Bez zásahů, které by poskytly větší podporou jaderné energii, budou celosvětové snahy o přechod na systém čistších zdrojů energie výrazně těžší, poznamenal Birol. Obnovitelné zdroje jsou sice důležité pro splnění cílů udržitelnosti, bude však mimořádně obtížné dosáhnout těchto cílů bez jádra.

Ředitel IEA pro energetické trhy Keisuke Sadamori uvedl, že výstavba nových větrných a solárních elektráren je dražší než prodloužení životnosti současných jaderných reaktorů. Náklady na prodloužení životnosti vycházejí na 500 milionů až jednu miliardu USD (11,5 miliardy až 23,1 miliardy Kč) na jeden GW.

U mnoha amerických reaktorů již byla životnost prodloužena ze 40 na 60 let. Francouzská společnost EDF, která je největším provozovatelem jaderných elektráren na světě, také usiluje o prodloužení životnosti reaktorů, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě uložili dvě pokuty v celkové výši 260 tisíc korun dvěma subjektům z Havlíčkobrodska. Společnost GOLTZE INVESTMENTS s.r.o. a podnikatel František Nohejl si nelegálně předávali autovraky a porušili zákon o odpadech.

První pokutu ve výši 160 tisíc korun dostala firma GOLTZE INVESTMENTS za to, že v Okrouhlici provozovala sběr, výkup a zpracování autovraků, aniž by k takovémuto zpracovávání odpadů měla povolení Krajského úřadu Kraje Vysočina. „V den kontroly v září 2018 našli na adrese provozovny inspektoři asi 250 autovraků bez registračních značek a v různém stavu. Byly tam shromažďovány, postupně rozebírány a náhradní díly z vraků nabízeny k prodeji. Provozování zařízení na zpracování autovraků bez příslušných povolení přitom představuje vážné ohrožení životního prostředí. Neodborným nakládáním s odpady totiž může dojít například k únikům nebezpečných kapalin, jako jsou motorové nebo převodové oleje do půdy či vody,“  uved Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Druhou pokutu ve výši 100 tisíc dostal podnikatel František Nohejl, který společnosti GOLTZE INVESTMENTS některé autovraky předával ze svého zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů v Golčově Jeníkově. „Odpady však mohou být předávány pouze osobě, která je oprávněna k jejich převzetí, to společnost GOLTZE INVESTMENTS nebyla,“ uvedl Panský. Inspektoři také zjistili, že podnikatel Nohejl ve svém zařízení nedodržoval provozní řád schválený krajským úřadem. „Nevedl evidenci materiálů a částí získaných z autovraků k opětovnému použití. Inspektorům dále nepředložil provozní deník, nebylo tedy doloženo ani zaznamenávání znehodnocení VIN kódů u jednotlivých zpracovávaných autovraků,“ doplnil Panský. 

Společnost GOLTZE INVESTMENTS ani podnikatel František Nohejl se proti uloženým pokutám neodvolali. Obě sankce jsou pravomocné.

Zájem veřejnosti o společenskou odpovědnost firem je nadále velmi silný. Vnímání firem jako společensky odpovědných ovlivňuje lidi při rozhodování o nákupu či využití služeb dané firmy a rovněž při hledání nového zaměstnavatele.

Z výzkumu Ipsos vyplynulo, že Češi chtějí, aby velké firmy a korporace podporovaly v oblasti CSR a udržitelného rozvoje zejména ty projekty, které se týkají ochrany životního prostředí a zajištění férového chování k zaměstnancům.

Během 10 let, co se Ipsos zabývá tématem společenské odpovědnosti firem, došlo k významnému posunu ve vnímání ze strany veřejnosti i firem. Podle expertů se do CSR zapojuje stále větší počet firem, roste i intenzita jejich aktivit. „Téma CSR bylo v roce 2010, kdy projekt startoval, pro představitele firem okrajovou záležitostí, dnes si ale manažeři stále více uvědomují, že jejich aktivity na poli CSR a udržitelného rozvoje mohou výrazně ovlivnit reputaci jejich firmy i atraktivitu firmy pro potenciální zaměstnance, a to není málo“ říká Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné a technologické společnosti Ipsos.

69 % Čechů se obecně zajímá o původ zboží, tedy o to, jaká firma vyrábí produkty, které nakupují. Pro 52 % lidí je také při nákupu produktů či služeb důležité, zda se firma chová společensky odpovědně. Společenská odpovědnost hraje roli i v tom, jak je firma vnímána jako zaměstnavatel – odpovědné chování u svého zaměstnavatele považuje za důležité 78 % populace, zejména lidé s VŠ vzděláním.

Klíčovou oblastí CSR, na kterou by se podle veřejnosti měly velké firmy soustředit, zůstává ochrana životního prostředí, požaduje to 51 % populace. Neméně důležitou je oblast férového chování k zaměstnancům, kterou očekává 48 % populace. Z dalších oblastí podpory rezonují vzdělávání, pravdivá komunikace se zákazníky, rozvoj technologií a etika v podnikání. Etiku v podnikání a rozvoj technologií zdůrazňují častěji muži, ženy naopak požadují od firem častěji podporu rovných příležitostí a projektů zaměřených na děti a znevýhodněné skupiny. Mladí lidé ve věku 18-34 let preferují častěji oblast vzdělávání, lidé starší 55 let naopak projekty na podporu seniorů.

Konferencia je tradičnou platformou pre otvorenú diskusiu, ktorá umožňuje účastníkom: zdielať najnovšie odborné poznatky,  predstaviť najmodernejšie technológie a nadviazať úspešnú spoluprácu s novými zahraničnými partnermi. Zástupcovia organizácií, ako sú napr.: Westminster City Council (Londýn), WKU - Wiener Kommunal-Umweltschutzprojektgesellschaft mbH (Rakousko),    Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky, Magistrát mesta Brna potvrdili svoj záujem prezentovať svoje skúsenosti. Další informace najdete: https://nmc.sk/enviro2019

Rok po zavedení zálohového systému v Estonsku se sběr PET lahví zvýšil na 90 procent z původních 32 procent. Ze začátku pomohla finanční motivace, dnes už lidé myslí na životní prostředí. Obchodníkům se zálohy mohou vrátit v prodejích, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel zálohové systému Eesti Pandipakend Rauno Raal. Estonsko zavedlo zálohový systém z vládní iniciativy v květnu 2005. V Česku se o zavedení zálohového systému snaží iniciativa Zálohujme složená z Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod.

"První tři roky se naše působení na spotřebitele týkalo hlavně peněz, zdůrazňovali jsme výhodu vratných záloh. Dnes už to nemusíme dělat a týká se pouze životního prostředí. Spotřebitelé o tom začnou přemýšlet, třídit doma vratné obaly, trochu je vedete a přístup se změní," uvedl Raal. Ze začátku je ale podle něj značnou motivací vratná záloha.

Čeští kritici zálohového systému tvrdí, že zabere v obchodech mnoho místa a jeho zavedení může být drahé. V Estonsku je podle Raala povinnost zavést systém rozdělena podle velikosti obchodu. "Pokud je prodejní prostor větší než 200 metrů čtverečních, tak obchod musí sbírat PET lahve. Pokud je velikost do 20 m2, tak nemusí. Když je mezi, tak v podstatě musí, ale pokud tvrdí, že nemá místo, obrátí se na úřady," řekl Raal. Odborníci z úřadů pak zhodnotí, zda obchod skutečně nemá dostatek prostoru nebo ho nechce vytvořit.

Zákazníci, jak tvrdí Raal, využijí 90 procent lístků z vrácení lahví pro nákup v daném obchodě. "Pokud se obchodu ročně vrátí dvě miliardy obalů, tak si obchodníci uvědomí, že se to projeví na jejich obchodech," vysvětlil. Systém je podle něj zodpovědností obchodníků. "Každý problém se dá vyřešit. V roce 2005 byly obchodníci vyděšení, ale začali v tom vidět příležitosti. Mohou to využít jako součást marketingu. A najednou se dá vyřešit i problém s místem," doplnil Raal.

Odpůrci systému v ČR poukazují na komplikace pro spotřebitele, který by musel uchovávat obaly neponičené a nosit je do obchodu místo do blízkého kontejneru. "Za minulého režimu nebylo v Estonsku mnoho dobrého, kromě záloh, ze kterých lidé měli peníze. Staří lidé si tedy na systém rychle zvykli, protože si to s tím spojili. Mladí jsou zase otevření novým věcem a řešením," řekl Raal. Stejný přístup by starší i mladší lidé mohli mít i v Česku, dodal.

Estonsko má systém zavedený po celé zemi. Čeští kritici navrhují, aby zálohy mohli zavést na své obaly jen některé značky, ale nešlo o celostátní povinnost.

V Estonsku byla iniciátorem zálohového systému vláda. "Všimli si množství odhozených odpadků v přírodě a zkoumali, co je tvoří. Zjistili, že jedna třetina je tvořena PET lahvemi, plechovkami a sklem," řekl Raal. Estonko má zavedený systém na všechny tři materiály. Inspiraci pro řešení našlo ve skandinávských zemích. Zastánci zálohového systému v Čechách vyzdvihují výhodu systému právě v případě odpadků v přírodě, které podle nich díky systému zmizí.

Recyklaci obalů z PET a kovu by podle iniciativy Zálohujme systém zvýšil na 90 procent ze současných 57,5 procenta. V říjnovém průzkumu agentury Ipsos vyjádřilo souhlas se zálohami 61 procent respondentů.

Zdroj: ČTK

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla vyhláška č. 130/2019 Sb. Vyhláška o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Vyhláška stanovuje upřesňující kritéria, při jejichž splnění je možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt a nikoliv odpad, přestává být znovuzískaná asfaltová směs odpadem, přestává být asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi odpadem. Vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2019.

Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s. (UniCRE) dnes představila biopalivo druhé generace z odpadní biomasy a provedla testovací jízdy vozidel poháněných biopalivem vyrobeným z dřevní štěpky. Právě biopaliva z dřevní štěpky, ale také třeba z pilin, slámy nebo řas mohou být jako biosložka druhé generace v blízké budoucnosti přimíchávány do pohonných hmot za účelem plnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií.

V případě transferu technologie do komerčního měřítka přispěje přimíchávání paliva získaného zplyňováním odpadní dřevní hmoty k plnění minimálního energetického obsahu pokročilých biopaliv po roce 2022. Prezentované finální biopalivo vzniká v laboratořích UniCRE v Chemparku Záluží u Litvínova v rámci inovačního projektu COMSYN v mezinárodním unijním programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020.

Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s. (UniCRE) se v roce 2017 zapojilo do inovačního projektu COMSYN financovaného v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako je dřevní štěpka, sláma a další odpadní materiály. Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších 1G biosložek první generace. Zavedením druhogeneračních paliv získaných technologií Fischer-Tropschovy syntézy se sníží obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel. Ve vztahu k tradičním fosilním palivům pak nabízí produkt technologie Fischer-Tropschova syntéza vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft. 

Po skončení dvouleté testovací fáze dnes zástupci UniCRE a dalších spolupracujících organizací při příležitosti konání vědecké konference k projektu COMSYN prezentovali dosavadní výsledky svého výzkumu. Předvedli, že vyrobené biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na toto nové biopalivo. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla.

Výzkum biosložek druhé generace byl iniciován potřebou splnění stále přísnějších emisních norem stanovených Evropskou unií. EU v roce 2018 schválila směrnici o obnovitelných zdrojích energie (RED II) a stanovila tak ambiciózní plán na zvýšení energetického obsahu pokročilých biopaliv v období po roce 2022 ®  min. 0,2 %; po 2025 ®  min. 1 %; resp. po 2030 ® min. 3.5 %. Schválením směrnice FQD týkající se kvality paliv byl zároveň potvrzen závazek snížení emisí CO2 v souvislosti s výrobou a užíváním paliv v dopravě o 6 %. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin je však velmi náročné těchto cílů dosáhnout. Aby byl splněn požadavek na snížení emisí CO2 v dopravě, musel by být podíl dostupných kyslíkatých biosložek (MEŘO) v palivech tak vysoký, že by je současné motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat. Proto se pracovníci UniCRE zapojili do mezinárodních aktivit ve výzkumu, rozvoji a zavádění druhé generace biopaliv, která jsou efektivnější, ekonomičtější a šetrnější k přírodě.

„Zkoumali jsme možnosti separace a následného zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy na rafinérských technologiích. Pro tento účel jsme využívali pilotní destilace a pokusné testovací jednotky pořízené v rámci modernizace výzkumného centra z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra, a.s.

Koncept je založen na technologii zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). V rámci tohoto konceptu bude konverze probíhat ve výrobních jednotkách malého a středního měřítka, umístěných blízko zdrojů biomasy (10–50 kt/rok produktů Fischer-Tropschovy syntézy). Zkoumanou technologií bude zpracováván dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.

„Současná evropská legislativa počítá s rostoucím zastoupením pokročilých biosložek v palivech po roce 2022. UniCRE a Unipetrol proto posuzují integraci pokročilých biopaliv do stávajících rafinerských celků. V rámci projektu COMSYN probíhá příprava na realizaci provozního testu, který by v budoucnu měl umožnit zpracování dostupného množství produktů Fischer-Tropschovy syntézy na reálných jednotkách. Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá obdobný provozní test, kdy ke standartní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej. Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ uzavírá Jiří Hájek.

Co je COMSYN?

COMSYN je inovační projekt v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020, do kterého jsou zapojeny výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout koncept výroby komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím Fischer-Tropschovy syntézy. Tento relativně známý koncept je doplněn vysoce inovativními technologickými variantami, takže oproti dnešním způsobům výroby biopaliv vykazuje o 35 % nižší náklady.