Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti GSIS Production s.r.o. Firma, která v Dýšině na Plzeňsku vyrábí pelety z dřevěného odpadu, tento odpad nedovoleně skladovala na venkovní ploše, což bylo v rozporu s provozním řádem zařízení.
Při místním šetření v březnu 2019 inspektoři našli před provozovnou několik hromad dřevního odpadu – piliny, dřevotřískové desky, dýhy, drtě. „Tyto odpady určené ke zpracování na pelety ale měly být dle schváleného provozního řádu uloženy ve skladovací hale,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň. Dodala, že většina materiálů k výrobě je sypká a lehká a kvůli nedodržení pravidel skladování docházelo při větrném počasí k nadměrnému znečištění blízkého i vzdálenějšího okolí.
Inspektoři při kontrole také zjistili, že firma překračovala povolený limit pro roční kapacitu zpracovávaných odpadů. „Ta byla v provozním řádu stanovena na 2000 tun za rok. Firma však v roce 2017 zpracovala 3396 tun a v roce 2018 pak 3433 tun odpadů. Oba roky tedy zhruba o sedmdesát procent překračovala schválený limit,“ uvedla Horčicová.
Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se výrobce pelet neodvolal, sankce nabyla právní moci.
Společnost termín nedodržela, zalesnění holiny neprovedla a pozemek během správního řízení prodala. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu 145 tisíc korun
Společnosti Devolia, SE vyměřili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu Praha pokutu 145 tisíc korun za ohrožení životního prostředí v lesích. Toho se Devolia, SE dopustila nesplněním uloženého nápravného opatření, když ve stanoveném termínu do 31. 5. 2016 neprovedla zalesnění holiny starší dvou let o velikosti 1,45 ha na lesním pozemku v Třebnicích na Příbramsku. Zalesnění mělo být provedeno vhodným sadebním materiálem v odpovídajícím počtu v souladu se zákonem o lesích. Společnost se proti rozhodnutí odvolala k Ministerstvu životního prostředí, které ho však zamítlo a pokuta nabyla 30. května právní moci.
V červenci 2016 proběhlo na lesním pozemku šetření inspektorů ČIŽP, v září poté kontrola, které se subjekt nezúčastnil ani nenavrhl náhradní termín. Plocha holiny byla silně zabuřenělá (vysoká tráva, ostružina, náletové plevelné dřeviny, keře apod.). „Bylo zřejmé, že ze strany účastníka řízení došlo k zanedbání řádné péče o les a k porušení zákonných povinností,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze. Zástupce účastníka zaslal v prosinci 2016 na ČIŽP omluvu z účasti na řádné kontrole s tím, že na pozemku bylo vedeno exekuční řízení, a tudíž nemohla Devolia, SE s pozemkem nakládat. Účastník požádal o prodloužení lhůty na zalesnění na jaro 2017. „Exekuční řízení nebránilo uvedený lesní pozemek s holinou zalesnit v termínu a uvést ho do souladu se zákonem. Proto jsme následně zahájili správní řízení,“ uvedl Beroušek.
Včasným neprovedením zalesnění je odsouvána doba, kdy nový les začne plnit všechny veřejně prospěšné funkce. Na takto zanedbané holině dochází k výrazným výkyvům teplot, případně hrozí vyšší vznik požáru. Dále si vlastník vytváří podmínky pro odolnou buřeň, která se přizpůsobí i nevhodným podmínkám a které se potom bude složitě a nákladně zbavovat, a to mimo jiné i chemicky. A tím bude docházet k dalšímu ohrožení všech složek životního prostředí v dané lokalitě. Čím déle zůstane taková holina nezalesněná, exponovaná negativním okolním vlivům, tím více bude dané místo degradované a náchylné k dalším problémům.
„Na základě výše uvedených skutečností lze jednoznačně konstatovat, že společnost nesplnila své zákonné povinnosti, čímž ohrozila životní prostředí v lesích. Závažnost jednání spatřujeme v tom, že Devolia, SE nejprve dostala možnost bez postihu situaci napravit. Stanovený termín nedodržela, zalesnění holiny na lesním pozemku v k. ú. Třebnice neprovedla a nezalesněný pozemek během správního řízení prodala. Její žádost o stanovení náhradního termínu byla tedy bezúčelná. Nehledě na to, že nový majitel provedl řádné zalesnění v jarním období 2017,“ řekl Beroušek.
Padla čtyřmilionová pokuta za nedostatečná opatření proti kůrovci na Českobudějovicku
Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu čtyři miliony korun společnosti H – Agrana s.r.o. Firma neprováděla včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců v lesích, které vlastní v Červeném Újezdci, Hosíně, a Borku u Českých Budějovic. Proti pokutě podala společnost H – Agrana odvolání. To však Ministerstvo životního prostředí zamítlo a sankce, splatná místně příslušnému celnímu úřadu, nabyla 28. 5. 2019 právní moci.
Od října 2017 do května 2018 neprovedla společnost H – Agrana s.r.o.asanaci 9732 smrků napadených lýkožroutem smrkovým a lýkožroutem lesklým. V červenci a srpnu 2018 neasanovala dalších 614 smrků. Celkem tedy nezpracovala 4355 metrů krychlových kůrovcového dříví. „Společnost H- Agrana umožnila dokončení vývoje nové generace kalamitních škůdců na napadených stromech. Brouci vylétli a rozšířili se do okolních lesních porostů ve vlastnictví této firmy i v majetku jiných osob. Došlo tak k ohrožení dalších lesních majetků, kde bude opět nutné napadené stromy kácet. Vzniknou nové holiny a zbylé lesy budou oslabeny vůči dalším škodlivým činitelům, jako jsou například vítr, námraza či teplotní a srážkové extrémy. Rozsah napadení v této lokalitě nemá v Jihočeském kraji obdoby,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.
Za ohrožení životního prostředí v lesích a včasné nezpracování a asanaci celkem 426 metrů krychlových kůrovcového dříví už inspektoři společnost H – Agrana pokutovali v roce 2018. „Tehdy jsme uložili sankci 60 tisíc a jednalo se o stejné lesní pozemky v katastrech obcí Červený Újezdec a Borek. Firma se bohužel nepoučila a neudělala veškerá možná opatření, která by mohla šíření kůrovce zabránit,“ doplnil Jiráček.
Zásady ochrany lesních porostů proti kůrovcům, které je třeba důsledně dodržovat, spočívají hlavně v soustavném vyhledávání a asanaci kůrovcového dříví před tím, než brouk dokončí svůj vývoj a vyletí na další stromy. „Odpovědnost za hospodaření v lesích a stav lesa z pohledu škůdců je na straně vlastníka. Nicméně i ten nejmenší vlastník má pro tyto účely možnost bezplatné služby ve formě tzv. odborného lesního hospodáře. Tato osoba je státem pověřena většinou pro určité katastrální území a jeho úlohou je odborná pomoc vlastníkovi při jeho hospodaření v lese. Je tak nanejvýš vhodné, někdy i povinné, s ním jakékoliv zásahy předem konzultovat,“ upozornil Erik Geuss, ředitel ČIŽP.
Za únik tuků do potoka a poškození významného krajinného prvku dostala firma dvě pokuty v celkové výši 300 tisíc korun
Dvě pokuty v celkové výši 300 tisíc korun dostala potravinářská společnost FRITAGRO Nížkov, s.r.o. Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě zjistili, že z areálu producenta bramborových výrobků unikly v březnu 2018 přes dešťovou kanalizaci závadné látky (tuky) do potoka a také, že z čistírny odpadních vod závodu vytékaly v průběhu roku 2017 a části roku 2018 nadlimitně znečištěné odpadní vody. Za tato porušení vodního zákona firmě inspektoři uložili pokutu 200 tisíc korun. Další sankci 100 tisíc korun společnost dostala za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny - únik tuků a vypouštění nadlimitně znečištěných odpadních vod totiž způsobily poškození významného krajinného prvku vodní tok. Obě pokuty jsou již pravomocné.
„Při kontrole v březnu 2018 jsme zjistili, že voda vytékající potrubím dešťové kanalizace z areálu společnosti do potoka byla zakalena, ve vodním toku byl zřetelný výskyt tuků, které tvořily bíle zbarvené shluky. V korytě byly patrné šedavé nánosy a usazeniny,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. Při kontrole čistírny odpadních vod závodu navíc inspektoři zjistili, že firma nedodržovala stanovené limity ve vypouštěných odpadních vodách. Například v březnu 2017 překročila šestinásobně limit v hodnotě chemické spotřeby kyslíku a jedenáctinásobně limit pro nerozpuštěné látky. „Negativně tím byla ovlivněna kvalita povrchové vody toku v délce dvou kilometrů,“ řekl Panský.
Dle posudku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jde o poškození dlouhodobého charakteru. Návrat k původnímu ekologickému stavu bude možný až po rozkladu nasedimentovaných tuků, což může trvat několik let.
Inspektoři už přitom firmu FRITAGRO Nížkov pokutovali v roce 2017. Tehdy dostala sankci 200 tisíc korun za únik čistírenských kalů do potoka.
.gif)
