Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem. Více ZDE

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je ambiciózní plán Evropské unie zaměřený na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Proč vznikl? Co obnáší? Jak zasáhne průměrného občana? O tom všem a mnohem více se dočtete ZDE

Čistější ovzduší a méně škodlivých emisí. Průmyslové podniky získají miliardy korun na to, aby ekologizovaly výrobu a uspořily za spotřebu energií. V nově vyhlášené výzvě z programu ENERG ETS z Modernizačního fondu je připraveno patnáct miliard korun. Ministerstvo životního prostředí si od pobídky slibuje zlepšení životního prostředí.

„Snažíme se podpořit naše firmy, které přecházejí na obnovitelné zdroje a investují do energeticky úsporných opatření a do snižování emisí. Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Žadatelé dosud podali do všech výzev ENERG ETS celkem 37 projektů s požadavkem na dotaci 37 miliard korun, což výrazně převýšilo alokaci. Nyní přichází velká injekce dalších patnácti miliard. Modernizace průmyslu je nejen z pohledu životního prostředí naprosto zásadní. Jsme průmyslovou zemí a chceme jí také zůstat, ale potřebujeme modernizovat český průmysl a firmy, abychom si do budoucna udrželi také konkurenceschopnost. I to je součástí zelené modernizace, která je obrovskou příležitostí jak pro domácnosti, tak firmy a v neposlední řadě i přírodu, “ dodává ministr Petr Hladík.

Nabídka investic z Modernizačního fondu míří na výrobní podniky a další organizace zapojené do systému EU ETS, patřící k největším producentům oxidu uhličitého, u nichž bude efekt investic na kvalitu ovzduší zásadní. Jde například o výrobce oceli a železa, stavebních materiálů, papíru, zástupce chemického či potravinářského průmyslu, ale i velká nemocniční zařízení. Dotaci lze získat na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení za účelem snížení spotřeby primární energie či emisí CO2 ve výrobním a zpracovatelském procesu.

„Jsou to takové technologie, které snižují celkovou spotřebu energie nejméně o 20 % ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory, nebo snižují přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 % ve srovnání s předchozím stavem,“ popisuje podmínky Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Příkladem využití dotace může být například projekt skupiny Orlen Unipetrol, která ve své rafinérii v Kralupech realizuje rozsáhlou investici zaměřenou na rekuperaci tepla spalin. Cílem je maximální využití tepla ze spalovacího procesu pro zvýšení energetické efektivity a efektivity provozu. Společnost očekává od tohoto projektu snížení produkce emisí až o 15 kt ročně a současně zvýšení flexibility kralupské rafinérie včetně posílení její energetické soběstačnosti. Jednotka má být dokončena v polovině roku 2025.

Žádosti mohou podávat subjekty provozující zařízení v EU ETS na území České republiky v období od 15. července 2024 do 15. listopadu 2024. Výše příspěvku je odstupňována podle velikosti, velký podnik může získat 40 % způsobilých výdajů, střední 50 % a malý podnik pak 60 % způsobilých výdajů.

Maximální výše podpory na jeden projekt může být až šest miliard korun. Projekty průmyslové dekarbonizace nebo energetické účinnosti v odvětví výroby rafinovaných ropných produktů a výroby základních kovů může výše podpory dosáhnout až dvanácti miliard korun.

Modernizace průmyslových podniků má velký vliv na výrazné snižování emisí CO2 v ovzduší, na její podporu jde z Modernizačního fondu procentuálně třetí nejvyšší podpora z celkové alokace.  Prostředky pomohou největším znečišťovatelům ovzduší s úsporami energií, s přechodem k obnovitelným zdrojům energie i k ekologičtějšímu způsoby výroby.

Další informace:

Výzva ENERG ETS č. 1/2024

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo na ni vyčlenilo 50 milionů korun.

„Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Parametry výzvy financované ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR jsou nastaveny tak, aby pomohly co největšímu počtu obcí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Zdrojem financování je, stejně jako v předchozí výzvě na likvidaci černých skládek, Národní program Životní prostředí.

„Oproti předchozí výzvě jsme vyšli vstříc žadatelům a zvedli podporu na jeden projekt až na jeden milion korun, přičemž na projekt mohou získat 90 procent způsobilých výdajů,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR k čerstvě vyhlášené výzvě, a dodává: „Výzvu jsme rozšířili tak, aby z ní mohly čerpat nejen obce s rozšířenou působností, ale i obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, na kterých se nepovolená skládka nachází.“

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Projekty musí být realizovány do konce roku 2027,“ dodává ministr Hladík.

Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici. Ze skládky zmizelo více než 300 tun odpadu, Jablonec na to získal půlmilionovou dotaci.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí. Nelegální skládky navíc přispívají k šíření škůdců a mohou způsobit požáry.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací. Věřím, že se i díky aktuální finanční pomoci státu bude zlepšovat,“ uzavírá ministr Hladík.

Dokumenty k výzvě naleznete ZDE.

Ústavní soud vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu. Ten před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek téměř tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly. Ústavní soud nyní konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí odeslalo do legislativní rady vlády novelu zákona o obalech, která zavádí zálohování PET lahví a plechovek. Hlavní město Praha tento krok kvituje, budoucí zavedení zálohového systému by pro něj mělo přinést hmatatelné výsledky v podobě úspory finančních prostředků a také zlepšení pořádku na veřejných místech.

„Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech. A navíc zálohování přinese nejen Praze, ale všem obcím a městům přilepšení do rozpočtu. A pomocí zálohového systému splníme i nastavené požadavky evropské směrnice,“ shrnuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinné zálohování nápojových obalů by mělo radikálně omezit množství nevyužitých PET lahví a plechovek. Ročně se u nás prodá zhruba 1,8 miliard kusů PET lahví a dalších 800 milionů kusů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev, a u plechovek dokonce tři ze čtyř. Zálohový systém počítá s postupným náběhem od poloviny roku 2025, plně funkční by měl být zhruba na začátku roku 2026. Postupně by měl dosáhnout cíle zpětného odběru 90 % plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje uvedených na trh.

„Zkušenosti z celé Evropy ukazují, že finanční motivace formou zálohy na PET lahve a hliníkové plechovky fungují. Dojde k celkovému snížení objemu odpadu, který končí nevytříděný v odpadkových koších nebo v horším případě volně pohozený na ulici či v přírodě. Zvýší se čistota veřejných prostranství a zároveň bude Hl. m. Praha moci omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Cílem je rovněž uvolnění části kapacity žlutých nádob určených ke sběru multikomodity, tj. v podmínkách Prahy společný sběr plastů a nápojového kartonu. Se zavedením systému zálohování jsou tedy spojeny jak environmentální, tak i ekonomické benefity,“ popisuje klady legislativní změny náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Rada hl. m. Prahy se řídí platným usnesením z května 2020, kdy zavedení zálohového systému nápojových obalů, primárně PET lahví a nápojových plechovek, na základě doporučení odborné komise podpořila.

Sedmina odpadu v Praze jsou plasty a kovy

Nápojové PET lahve a plechovky tvoří největší objem odpadů nacházející se v ulicích, kolem silnic i v přírodě, včetně vodních toků. Z dostupných dat vyplývá, že plasty a kovy tvořily v centrální částí Prahy v roce 2023 průměrně asi 13,3 % z celkového obsahu směsných popelnic. Pokud by se tato zhruba sedmina odpadu dala zredukovat, mělo by to velmi pozitivní efekt na stav úklidu v centrální části Prahy.

Praha má v současné době na svém území celkem 3498 stanovišť na multikomoditní sběr (Plast + Tetra Pak). Z těchto míst je 1112 nádob vyváženo s frekvencí 4x týdně a 2096 nádob se vyváží 3x týdně.

„Co se týče ekonomického dopadu, tak uvedu příklad: pokud by se snížila frekvence svozů na tři dny v týdnu ze současných čtyř, hlavní město by teoreticky ušetřilo téměř 18 milionů korun ročně. V případě nádob, které se nyní vyváží třikrát týdně, by snížení frekvence svozu na dva dny v týdnu mohlo přinést úsporu až 34 milionů korun ročně,” vysvětluje Komrsková.

Téměř 70 milionů pro Prahu

Po zavedení zálohového systému se mimo jiné zvýší příjem hlavního města. Aktuálně má každá obec či město příjem od EKO-KOMU za separaci obalů, k této částce se už od prvního roku zavedení zálohového systémů přidá ještě částka za nevybrané zálohy (tedy např. za PET lahve, které skončí ve žlutých kontejnerech) a částka za reklamní tiskoviny (např. letáky obchodních řetězců, za které nově budou platit jejich výrobci).

Zatímco nyní dostává Praha, která má 1 300 000 obyvatel, od EKO-KOMu 226 025 932 korun, po zavedení povinného zálohování by byl podle kalkulačky Ministerstva životního prostředí příjem Prahy 295 513 899 korun, tedy o téměř 70 milionů vyšší. „Celkové přilepšení Praze by bylo na nevybraných zálohách přes 53 milionů korun a na zpoplatnění reklamních tiskovin přes 21 milionů korun. Na webu Ministerstva životního prostředí si může každý vypočítat, o kolik si jeho obec nebo město se zálohováním polepší. V průměru je to 39 korun na hlavu občana,” doplňuje ministr Petr Hladík.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je přesvědčený, že jeho návrh o povinném zálohování PET lahví a plechovek vláda schválí ještě do konce srpna. Proti jsou ale odpadářské firmy i řada obcí. Podle nich bude systém moc drahý. „Tím, kdo stojí na straně odpůrců, je odpadová lobby, která se různě převléká,“ reaguje na výhrady Hladík v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Více ZDE

Ročně v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. Iniciativa pro zálohování ve spolupráci s dobrovolníky z řad Trash Hero realizovala terénní test, během kterého analyzovala celkem 109 košů, poměrově podobně na Praze 1 a Praze 12. Výsledkem je vysbíraných 480 nápojových obalů během jednoho odpoledne.

V současné době je v ulicích hlavního města Prahy rozmístěno na 12 000 veřejných odpadkových košů. Ve venkovních odpadních koších tak denně zbytečně končí podle propočtů Iniciativy pro zálohování 60 661 PET lahví a 61 872 plechovek, které by mohly být díky aktuálně projednávané novele znovu využité pro výrobu nových nápojových obalů. Ročně jde dokonce o téměř 45 miliónů nápojových obalů, to znamená zhruba 770 tun PET a 337 tun hliníku. Vyplývá to z šetření, který realizovala Iniciativa pro zálohování 16. května 2024.

PET lahve a plechovky v pražských koších v číslech

Pro terénní studii byly vybrány dvě pražské lokality, a to turisticky exponované centrum na Praze 1 v okolí Staroměstského a Malostranského náměstí a dále klidnější okolí bývalého obchodního centra Labe na Praze 12. V těchto lokalitách bylo analyzováno celkem 109 odpadkových košů, z čehož 59 z nich bylo analyzováno na Praze 1 a zbylých 50 odpadkových košů na Praze 12. Dobrovolníci z řad Iniciativy pro zálohování ve spolupráci s organizací Trash Hero protřídili koše za účelem spočítat, kolik je v nich vyhozených PET lahví a plechovek.

„Během sběru jsme zaznamenali, kolik odpadkových košů se nachází v konkrétních ulicích a kolik odpadu v jednotlivých koších zrovna bylo. Po domluvě s hlavním městem Prahou jsme věděli, že frekvence vyvážení se v jednotlivých částech Prahy liší. V centru k vyvážení odpadů dochází 4x denně a na sídlištích 1x denně. Tento postup byl aplikován jak v centru Prahy, tak na Praze 12, aby byly výsledky relevantní a vyvážené. Praha 12 byla vybrána kvůli svému rezidenčnímu charakteru, což umožnilo porovnání s více frekventovanými oblastmi,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Z celkem 109 odpadkových košů bylo vybráno 480 nápojových obalů, přičemž konkrétně 194 kusů tvořily PET lahví a 286 kusů plechovky. V Praze 1 dobrovolníci vysbírali 119 PET lahví a 92 plechovek, v Praze 12 poté 75 PET lahví a 194 plechovek. „Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 miliónů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich opět vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Kristýna Havligerová.

Třídění není recyklace

I přes výsledky tohoto terénního průzkumu patří Češi v třídění mezi evropské jedničky, a přestože Češi skvěle třídí, často to dělají zbytečně, protože následná recyklace v Česku nefunguje. Podle údajů Ministerstva životního prostředí tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde. Velká část obalů končí bez dalšího využití ve spalovně, na skládce, odhozená v přírodě nebo kdekoliv jinde, kde nemá. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili a věnovali tomu spoustu času a energie. Ze žlutých kontejnerů totiž putují vesměs na ruční třídící linky s nízkou efektivitou, kde se podstatná část materiálu ztratí.

„Češi věří tomu, že odpad, co vytřídí, je dále recyklován. Z čísel je jasné, že jeho recyklace ale u nás nefunguje. Stávající systém nemá šanci splnit evropské cíle a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu. Zálohový systém je tak jediným efektivním způsobem uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, který umožňuje opětovnou výrobu PET lahví a plechovek. Šestnáct evropských zemí díky tomuto systému dosahuje míry sběru kolem 90 % a vysoké míry recyklace díky čistotě vysbíraného materiálu. Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí,“ uvádí na závěr Kristýna Havligerová.

Na potřebu zálohování nápojových obalů upozorňují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „V rámci organizace Trash Hero neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky, PET lahve, skleněné lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

Poznámku: Veškeré vysbírané PET lahve a plechovky následně Iniciativa pro zálohování odnesla do příslušných kontejnerů na tříděný odpad.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Papež František, který je hlasitým podporovatelem boje proti klimatickým změnám, minulý týden nařídil výstavbu solární farmy k pokrytí energetických potřeb státu Vatikán.  Cílem nových opatření je přechod Vatikánu na využívání solární energie jako hlavního zdroje elektřiny. Tímto tématem se zabývá jeho poslední motu proprio z 21. června Fratello Sole neboli „Bratr Slunce“. Více ZDE

Celoroční pneumatiky byly dosud brány jako nouzová alternativa pro ty, kteří prakticky nevyjíždějí se svým autem z garáže, a nevyplatí se jim tak neustále měnit dvě sady kol. Podle provedených testů totiž nebyly funkční ani v zimě, ani v létě. Nyní už je to ale jinak, protože v testu největšího německého autoklubu ADAC se konečně jedné z nich podařilo uspět. Není přitom příliš drahá. Která to je? Více ZDE

Z oběžné dráhy Země se stává stále nebezpečnější místo. Desítky let zájmu lidstva o vesmír totiž na orbitě vytvořily také masu kosmického smetí, která je hrozbou pro nové mise vědců, států i soukromých společností. Právě komercionalizace vesmírných aktivit přitom problém dál zesiluje. Jak zamořená je oběžná dráha? A jaké důsledky to může mít? Více ZDE

Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, ve kterých budou záměry pro využití energie z OZE povolovány ve zvláštním (zjednodušeném) procesním režimu. Jednotlivé oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány v nezbytných oblastech, a to pouze pro využití těch druhů OZE, pro které jsou nezbytné oblasti vymezeny jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR. Oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány na základě kritérií (limitů) vyplývajících ze zákonných požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, než je rozvoj OZE. Tyto limity stanoví nařízení vlády jako prováděcí právní předpis k návrhu zákona.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě. Část výrobců v Česku se opatření přizpůsobila už zhruba před rokem,  tak jako předtím i jinde v Evropě a po testech, jak uzávěr uchytit, aby moc nevadil. Na spojení uzávěrů s lahvemi se dohodla Evropská unie už v roce 2019 v rámci strategie, jak omezit znečištění plasty. Více ZDE

Celostátní soutěž Czech Envi Thesis o nejlepšího studenta či studentku v oblasti životního prostředí vyhlásila šestý ročník. Soutěž pořádaná Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) hledá nejtalentovanější studenty bojující za ochranu přírody napříč vysokými školami v České republice.
V minulých ročnících vyhrály práce věnující se plýtvání potravin v českých domácnostech, greenwashingu, environmentálnímu žalu, ale i třídění odpadu. 

„V minulém roce se do soutěže zapojili studenti z celkem 16 různých fakult vysokých škol v Česku,“ ohlíží se za loňským ročníkem jeho organizátor Jan Macháč z FSE UJEP. I letos bude vítěze či vítězku vybírat vědecká porota složená z odborníků na ochranu životního prostředí.

Finalisté v soutěži ukazují světu svá témata, aby nezůstala v šuplíku. Kromě finanční odměny jsou s nimi natáčeny podcasty a mají možnost absolvovat mediální školení zajišťované hlavním partnerem Vodafone. Soutěž podporují také Ministerstvo životního prostředí, Business Leaders Forum a Nadační fond Severočeská voda.

Přihlášky jsou otevřené všem, kteří od října 2023 do konce září 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Přihlásit se můžete do 30. září 2024 na webu soutěže  www.czechenvithesis.cz .