Uhelná komise na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jeden z předsedů komise. Zároveň zopakoval své vyjádření, že první zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok.
"První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně," uvedl Havlíček. V této skupině by podle něj měli být zástupci všech 19 členů.
Druhá skupina bude podle Havlíčka velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. "Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského," doplnil Havlíček.
O konkrétních termínech podle něj dnes komise nejednala. "V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok," uvedl dále Havlíček.
Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček.
Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.
Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.
Aktivisté z hnutí Extinction Rebellion v pátek zhruba dvě hodiny blokovali vchod do ministerstva pro místní rozvoj. Požadovali, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv. Na začátku srpna také zhruba dvě desítky lidí protestovaly před budovou ministerstva životního prostředí a upozorňovaly na nedostatečný postup vlády v boji se změnou klimatu.