Dne 1. 6. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 130/2019 Sb., O kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.  Je nutné říct, že tato vyhláška je velice důležitá a dlouho se na ni čekalo. Její vznik vyvolaly i potřeby stavebních firem, které tento materiál zpracovávají, stejně jako úřady, které řešily stížnosti při uložení asfaltových ker nebo obrusů při rekonstrukci komunikací na veřejných pozemcích.

Vzhledem k nakládání s odpady, jejich umístění na povrchu terénu bylo nutné legislativně vyřešit, jak se na asfaltový materiál bude nahlížet, zda bude odpadem, nebo pro jeho další využití zůstane v jiném režimu. Problém byl jednoznačný, není žádoucí, aby byl využit každý druh asfaltu, který se vydobude z historicky starých komunikací, tudíž jej nelze nechat v režimu výrobku. Jako odpad by však, při uložení na povrchu terénu, musel splnit parametry vyhlášky č. 294/2005 Sb. příloh č. 10 tab. č. 10.1. a 10.2. Tyto limity nesplní žádný vybouraný asfalt z důvodů překročení hodnoty PAU (polyaromatické uhlovodíky), která je stanovena max. 6 mg/kg v sušině. Překročeny bývají i hodnoty uhlovodíků C10-C40 (označení délky uhlovodíkového řetězce), kde max. hodnota je 300 mg/kg v sušině.

Vyhláška přináší jasná pravidla v rozdělení asfaltů, které byly, nebo budou z komunikací vybourány a způsoby jejich zpracování, takže dnes máme definovány znovuzískané asfaltové směsi (ZAS), se kterými budeme dále pracovat s jako využitelnými, a také byly nastaveny postupy jejich zpracování, nakládání s nimi. Tím vzniklo jasné rozdělení na vedlejší produkty a na odpady.

Při aplikaci nové legislativy v praxi je tedy potřeba postupovat tak, že je nejprve nutné posoudit možnosti zpracování ZAS. Ty jsou ve vyhlášce rozděleny na čtyři třídy (T1 až T4), kdy limitní hodnotou je obsah PAU v sušině. Podle všeho je obsah PAU v sušině správně navržené kritérium zaprvé proto, že je dobře hodnotitelné i z pohledu kvality asfaltů, které se na komunikace ukládaly (i zde výroba procházela vývojem a postupným zlepšováním s ohledem na životní prostředí). Zadruhé proto, že se na jeho základě určí, kdy se znovuzískaná asfaltová směs stane vedlejším produktem a její zpracování tak nebude zásadně omezováno, a kdy odpadem. Pokud je ZAS vedlejším produktem, není to materiál v režimu odpadu, ale je běžně užívanou surovinou, určenou pro vznik výrobku. Jestliže se ZAS stane odpadem, je nutné postupovat podle § 6 vyhlášky (… celkový obsah polyaromatických uhlovodíků v rozsahu podle tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce ve vyrobené asfaltové směsi nepřekročí hodnotu 25 mg/kg v sušině; splnění této podmínky se prokazuje způsobem vymezeným v provozním řádu zařízení).

U ZAS vyhovujících třídě T1 a T2, které na výstupu zcela automaticky splňují požadované parametry, je možné zpracování za studena nebo za tepla. Jsou v režimu vedlejšího produktu a takto i zpracovány. Složitější situace je u ZAS odpovídajících třídám T3 a T4. Zde je nutné posoudit, zda jejich zpracování je možné a v jakém množství. Důležité je, že pro limitní hodnotu PAU při zařazení do T3 je max. 300 mg/kg v sušině. Tomu odpovídá největší množství asfaltových ker a obrusů, které jsou aktuálně v praxi z komunikací vytěžovány (běžná hodnota PAU je cca 150 mg/kg v sušině). Vyhláška hovoří o jejich využití jako vedlejšího produktu, pouze při zpracování za studena na místě. To je technologie, které se využívá například pro obsypy krajnic, pro nezátěžové cesty k zahrádkám, domům apod., to znamená sice často, ale v malém množství. Zbytek bude muset být zpracován za tepla, ale již pouze v režimu odpadů a to v zařízeních provozovaných podle zákona o odpadech ve smyslu § 14 odst. 1.

Při využívání ZAS je rovněž důležitý nejen technologický, ale i ekonomický pohled.  V případě určení vhodné technologie lze např. zvažovat, jak velké množství ZAS bude možné přimíchat do nové směsi, aby výsledná hodnota PAU nepřekročila 25 mg/kg v sušině výrobku. Je možné očekávat hodnotu zhruba okolo 10 % příměsi. Otázkou zůstává, zda je toto pro zpracovatele zajímavá technologie. V ČR existuje asi 20 zařízení provozovaných podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, které umožňují zpracovávat ZAS za tepla společně s novým materiálem. Jsou to obalovny vyrábějící nové živičné směsi.

Pro zpracování ZAS za tepla se také často používaly a používají zařízení resp. stroje tzv. BAGELY, do kterých se ZAS přijímaly jako vstupní surovina pro výrobu nových materiálů. Tyto stroje byly provozovány v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Podle nové vyhlášky ale bez mísení s novým materiálem, na což takové stroje nejsou vlastně kapacitně určené, nemohou vyhovět nastaveným limitům. Pokud v těchto zařízeních existují zásoby ZAS (v praxi se jedná o velká množství), bylo možné do 31. 8. 2019 provést vzorkování, analýzy a následné zpracování. Pokud to provozovatelé takových zařízení nestihli, nově již musí požádat krajské úřady o souhlas ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Z ekonomického pohledu nová vyhláška samozřejmě bude znamenat v mnoha případech i změnu nákladů při využití ZAS. Již nyní o tom napovídají některé požadavky na změnu investic ve městech a obcích. Navýšení nákladů, jak jsem již výše naznačil, bude souviset s provedením analýzy asfaltů, s případným převedením ZAS do režimu odpadů atp. 

Na závěr bych se ještě rád zmínil o situaci, která bohužel není novou vyhláškou vyřešena. Jedná se o nastavení pravidel souvisejících se zabezpečením ploch, na kterých budou ZAS před zpracováním umístěny. Měli bychom se řídit pravidly stanovenými ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.? Názory na to, zda požadovat zabezpečení těchto ploch se na jednotlivých úřadech různí a vhodná metodika pro řešení zatím neexistuje. Otázkou je, proč požadovat zabezpečenou plochu. Zde vnímám nejasnost, která vznikla tím, že nebyla s novou „asfaltovou“ vyhláškou upravena i stávající vyhláška č. 294/2005 Sb. Domnívám se, že pro úpravu vyhlášky či vydání metodiky hovoří skutečnost, že ZAS se v komunikaci na povrchu terénu vyskytovala řadu let, je vypršelá, nepředpokládá se uvolňování látek do okolí, pro vodohospodáře je rozhodující výluh. Protože největším problémem je nejednotnost různých výkladů, domnívám se, že by stejně jako vznikla např. metodika pro nakládání s autovraky, elektroodpady a s vybranými výrobky, měla vzniknout i podobná metodika pro nakládání se ZAS, pokud se přímo neupraví příslušné vyhlášky. Původci, stavební firmy, správa silnic apod. by takovou změnu jednoznačně uvítali.

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.

Užitečné semináře Vás zvou na odborný seminá SPRÁVNÍ ČINNOSTI ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY PODLE ZÁKONA O ODPADECH Č. 185/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ, který se uskuteční 8.10.2019 v Praze. Podtitul semináře je: Od kontroly (KONTROLNÍ ŘÁD) k pravomocnému rozhodnutí o přestupku (PŘESTUPKOVÝ ZÁKON) a další související správní činnosti (SPRÁVNÍ ŘÁD).

Seminář bude zaměřen na praktickou aplikaci jmenovaných předpisů při činnosti úředníka s důrazem na  provádění kontroly a následné projednávání jednotlivých přestupků podle zákona o odpadech.

• Aktuální problematika správních činností správních úřadů.

• Jak správně používat / aplikovat kontrolní řád? Význam protokolu o kontrole pro navazující přestupkové řízení.

• Jednotná úprava správněprávní odpovědnosti fyzických osob a podnikatelských subjektů – v čem se liší projednávání přestupků od předchozí právní úpravy?

• Jak se vyhnout procesním pochybením během kontroly a projednávání přestupku?

• Ochrana osobních údajů při správních činnostech?

• Aplikace správního řádu při činnosti správních úřadů a jeho vztah ke kontrolnímu řádu a zákonu o odpovědnosti za přestupky.

 
Výklad všech kroků správní činnosti získáte od odbornice v oboru odpadového hospodářství:
JUDr. Hana Dvořáková, MBA, ředitelka - Odbor výkonu státní správy II, Ministerstvo životního prostředí

!!SEMINÁŘ JE AKREDITOVÁN PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Termín: úterý 08. října 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

Cena: 1900 Kč bez DPH     

TÉMATA PŘEDNÁŠEK:

• ZÁKON O ODPADECH A ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

• KONTROLNÍ ŘÍZENÍ - ZÁKON Č. 255/2012 SB., KONTROLNÍ ŘÁD

• PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ - ZÁKON Č. 250/2016 SB., O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPKY A DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY

• SPRÁVNÍ ROZHODOVÁNÍ  A NEFORMÁLNÍ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – ZÁKON Č. 500/2004 SB., SPRÁVNÍ ŘÁD, V PLATNÉM ZNĚNÍ

Seminář je určen: pro úředníky obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působnosti, krajských úřadů, Českou inspekci životního prostředí apod.

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

Další podrobnosti ZDE

Víte kolik biometanu přibližně vznikne z jedné tuny bioodpadu? Nebo kdyby chtělo město nebo obec využívat takovýto typ paliva, co všechno potřebuje ke startu? Jaké jsou investice? Existují dotace? Zpracováním bioodpadu lze vytvářit ekologické palivo – biometan, který dokáže pohánět autobusy, to se uskutečnilo v Brně a podobný projekt plánuje i Praha. Více ZDE

Ústavní ochranu vody nejlépe zajistí vytvoření samostatného ústavního zákona. Tento návrh dnes na Ministerstvu zemědělství (MZe) prezentovali experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jednání se účastnili také další zástupci státní správy, reprezentanti parlamentních politických stran či představitelé vodohospodářských institucí.

„Jakýkoliv zásah do Ústavy je vážný krok, proto jsme si nechali vypracovat analýzu od expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ti navrhují jako nejlepší variantu vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu. Konečným cílem je aquatizace právního řádu, tedy vytvoření takového právního rámce, který povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Všichni se shodujeme, že ochrana voda je nejvyšším veřejným zájmem. Vodní blahobyt, na který jsme byli v minulosti zvyklí, je pryč a lidé čekají, že stát ještě aktivněji vstoupí do oblasti hospodaření s vodou v situaci, kdy je v řadě oblastí vody nedostatek. Proto je klíčové, abychom se již ve fázi hledání legislativního řešení shodli jak s právními experty, odborníky na vodní hospodářství, tak i s co nejširší politickou reprezentací. Protože cílem je skutečná ochrana vody, nikoli jen právní proklamace,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Důvodů pro vytvoření samostatného ústavního zákona je několik. Ústava České republiky je poměrně stručný dokument a posílená ochrana přírodních zdrojů by do systematiky Ústavy a její podoby nezapadla. Podobně je tomu v případě zásahu do Listiny základních práv a svobod. Naproti tomu samostatný ústavní zákon může obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. Rovněž může obsahovat obecné i detailní pasáže.

„Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb, úkol provozovat vodovody a kanalizace by svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců,“ řekl ministr Toman s tím, že detaily by stanovily jednotlivé prováděcí zákony.

Finální znění právní analýzy od Právnické fakulty Univerzity Karlovy obdrží MZe nejpozději do poloviny října. Obsahovat bude také rozbor souvisejících zákonů. Poté MZe ve spolupráci s dalšími resorty připraví konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody, který chce znovu projednat na širším plénu u kulatého stolu.

Separovaný odpad by mal byť v celej Európe rovnako označený, staré prenosné telefóny by sa mali vykupovať a malo by vzniknúť právo na opravu, odporúčajú experti Európskej komisie. Osud návrhov v ňom obsiahnutých bude závisieť od novej Európskej komisie. Experti Európskej komisie v dokumente však jasne opísali, čo považujú za priority na najbližších päť rokov. V oblasti odpadového hospodárstva je to jednotný európsky model pre triedenie komunálneho odpadu, vykupovanie starých mobilov a väčší dôraz na opätovnú použiteľnosť a opraviteľnosť výrobkov. Více ZDE

Klastr WASTen, z.s. srdečně zve odbornou veřejnost na konferenci „FÓRUM KLASTRŮ V4“, která se bude konat dne 10. 10. 2019 v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu – ENVITECH 2019.

Mezinárodní strojírenský veletrh je nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě, s každoroční účastí více než 1 600 vystavovatelů a 80 000 návštěvníků. Ze zahraničí přijíždí přes 50% vystavovatelů a 10% návštěvníků. Návštěvnost je vysoce odborná, přes sedmdesát procent návštěvníků ovlivňuje rozhodování o investicích, třetina patří k vrcholovému managementu.

Klíčovým tématem bude oblast cirkulární ekonomiky, která bude řešena na Mezinárodním veletrhu techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVITECH, přidruženém k MSV Brno.

Klastr WASTen tímto navazuje na stávající spolupráci s partnerskými klastry zemi V4: polským Klastrem Gospodarki Odpadowej i Recyklingu, maďarským KEXPORT Cluster a nově také se slovenskou Asociací podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH).

Během posledního setkání klastrů, v rámci květnového veletrhu PLASTPOL v Polsku (květen 2019), vznikla myšlenka na vytvoření mezinárodního Visegrádského klastru nebo obdobné iniciativy, která vylepší vyjednávací pozici při jednání o podobě legislativy odpadového hospodářství v souladu s moderními principy nakládání s odpady a také povede ke zlepšení možností mezinárodní spolupráce členů v rámci prostoru V4. 

Vzhledem k omezené kapacitě prosíme o registraci účasti na: https://doodle.com/poll/n756v6i72nw9b25d

Účast v konferenci je bezplatná.

KONFERENCE „FORUM KLASTRŮ V4“

čtvrtek 10. 10. 2019 od 9:00 do 11:00 hodin, Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, Sál P4, část C+D

PROGRAM KONFERENCE:

VEŘEJNÁ ČÁST:

1. Představení činnosti klastrů V4 a jejich členů – 9:00 – 10:00
2. Odborné příspěvky v tematice oběhového hospodářství - 10:00 – 11:00
3. Oficiální vyhlášení spolupráce klíčových klastrů odpadového hospodářství zemí V4 – podepsání mezinárodního Memorandum o vzájemné spolupráci klastrů odpadového hospodářství zemí V4

Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o postup v případech, kdy se uplatní ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci.

Tímto se doplňuje materiál k metodickému dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení, který byl publikován prostřednictvím informačního systému integrované prevence 15.04.2014. Tento materiál i metodika z roku 2014 by měly usnadnit zpracování žádosti a hodnocení podle příloh 1 a 3 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci.

S ohledem na charakter dotčeného odvětví se tento materiál týká pouze stávajících zařízení ve smyslu definice závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení.

K dokumentu, který byl zveřejněn koncem roku 2018 byla dopracována problematika výjimek pro rtuť (Hg).

Dokument je primárně aplikovatelný na SO2, NOx, prach (TZL) a Hg.

Dokument ke stažení:

2019_08_28 Metodika výjimky z BAT Hg (LCP Modul) FINPUB.pdf

Split_Views_assessment_LCP_UPDATED.pdf

Důvodem předkládaného návrhu zákona je vytvořit vhodné legislativní prostředí pro řešení dopadů klimatických změn v krajině a zvýšit operativnost řízení o pozemkových úpravách. Cílem navrhované právní úpravy je napomoci efektivně řešit extrémní situace v krajině (sucho, lokální povodně, eroze půdy, aj.).

Hlavními prostředky k dosažení cílů návrhu jsou mj.:

• rozšíření možnosti navrhovat společná zařízení – vodohospodářská opatření sloužící k ochraně před suchem, umožnění řešení vodohospodářských opatření ve více na sebe navazujících katastrálních územích;

• zpřehlednění a upřesnění obsahu komplexních a jednoduchých pozemkových úprav; rozšíření možnosti provádět jednoduché pozemkové úpravy bez výměny nebo přechodu vlastnických práv;

• úpravy postupů spojených s návrhy pozemkových úprav (např. upuštění od vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi, kdy je realizace nejistá, nastavení oceňování vykupovaných pozemků v souladu s novelou zákona č. 503/2012 Sb.);

• úpravy procesu provádění pozemkových úprav, které spočívají mj. v určení podmínek, za kterých je možné převést společné zařízení do vlastnictví obce či jiné osoby.

V návaznosti na výše uvedené prostředky dochází i k novelizaci zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, který reaguje jednak na novou úpravu týkající se zápisu poznámek o tom, že se na předmětném pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu, a o zákazu změny druhu nebo způsobu využití pozemku bez souhlasu pozemkového úřadu, a zároveň řeší i doposud problematickou situaci osobních služebností ve prospěch osob, které již s vysokou pravděpodobností zemřely, a existence těchto služebností komplikuje průběh pozemkových úprav.

Dokument ke stažení:

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili dvě pokuty v celkové výši 133 105 korun společnosti České loděnice a.s. za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod do Labe bez platných povolení. Firma tím ve svém areálu v Děčíně-Křešicích porušila vodní zákon.

Za odběr podzemních vod bez povolení dostala společnost od inspektorů pokutu 123 105 korun. Od počátku ledna do konce srpna 2018 totiž odebírala bez povolení podzemní vodu z kopané studny v areálu. „Povolení vypršelo koncem roku 2017 a do doby kontroly, tedy do 31. 8. 2018, firma žádost o prodloužení povolení na vodoprávní úřad nepodala. Celkem za kontrolované období bez povolení odebrala 8 207 metrů krychlových podzemních vod. Inspektoři přihlédli k tomu, že hned po kontrole obviněný začal činit kroky k získání nového povolení. Pokutu jsme tedy stanovili podle nejnižší zákonné sazby – patnáct korun za metr krychlový nelegálně odebrané vody,“ uvedl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem.

Za druhý prohřešek – nelegální vypouštění odpadních vod - dostala firma pokutu 10 tisíc korun. Od počátku ledna do konce srpna 2018 vypouštěla odpadní vody ze dvou čistíren odpadních vod do Labe bez platného povolení. „Rovněž v tomto případě vypršelo povolení na konci roku 2017. Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli k tomu, že se jednalo o vypouštění odpadních vod bez obsahu nebezpečných látek, nebylo zjištěno negativní ovlivnění toku nebo úhyn ryb a společnost po kontrole zahájila kroky k získání povolení. Na druhou stranu jsme také vzali v potaz to, že firma musí své povinnosti v oblasti ochrany vod znát a pokud jí končí povolení, musí včas požádat o nové,“ řekl Grund.

Proti pokutám se společnost České loděnice neodvolala a sankce nabyly v srpnu právní moci.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Liberci uložili pokutu 250 tisíc korun Miroslavu Veselému, fyzické osobě podnikající, která provozovala své zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu v rozporu s provozním řádem a v rozporu s podmínkou rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení.

Inspektoři ČIŽP ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje, MěÚ Chrastava a Lesy ČR s. p. provedli místní šetření zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu – terénní úpravy u M. Veselého v Mníšku u Liberce. Cílem těchto povolených terénních úprav bylo dorovnat terén pozemku na jeho původní úroveň, a to pouze odpady, které jsou schváleny provozním řádem, v minulosti zde byla prováděna těžba perku (drcené kamenivo). „Při místním šetření jsme ale zjistili, že na ploše zařízení byly uloženy i odpady, které provozním řádem povoleny nebyly. Zbytky cihel, tvárnice, PUR pěny, textilie, plasty, beton, eternit, odpadní dřevo, dřevní štěpky, větve, pařezy, pneumatika, znečištěné obaly a nařezané dřevěné sloupy napuštěné impregnačním prostředkem a jiné. Příjem těchto odpadů do zařízení byl v rozporu s provozním řádem,“ řekla Danuše Hráská, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP Liberec.

Dále inspektoři zjistili, že v zařízení jsou v rozporu s provozním řádem používány dvě přístupové cesty. Žádná z nich nebyla opatřena závorou. Inspektoři měli také pochybnosti o překročení kapacity zařízení, proto zadali u oprávněné osoby geodetické zaměření. Z jeho výsledků vyplynulo, že v některých místech došlo k překročení maximální stanovené nivelity až o dva metry, což bylo v rozporu s podmínkou rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení.

Podnikatel se proti pokutě odvolal, Ministerstvo životního prostředí však rozhodnutí ČIŽP potvrdilo. Sankce nabyla 26. července právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu sto tisíc korun společnosti Lidl Česká republika v.o.s. Potravinářský řetězec ve svém logistickém centru v Cerhovicích na Berounsku řádně netřídil odpady podle jednotlivých druhů a kategorií. Porušil tak zákon o odpadech.

Do logistického centra v Cerhovicích jsou sváženy odpady (odpisy zboží) z různých prodejen Lidl. Když tam inspektoři letos v květnu přišli na kontrolu, zjistili, že ve velkoobjemových kontejnerech jsou dohromady vhozené igelitové obaly, kartónové krabice, balené kuřecí maso, ovoce a zelenina v obalech, polystyrenová deska, dřevěné palety nebo květiny v květináčích. V dalších dřevěných bednách s nápisem „pouze dřevo“ byla směs papíru, plastu a dřeva. „Osmdesát procent odpadů nemělo být v kontejnerech jako netříděná směs. Zejména plast a papíry měly být shromážděny odděleně, a to z důvodu jejich další možné recyklace. Také biologicky rozložitelné odpady z ovoce a zeleniny by mohly být dále využity, například v kompostárnách,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Společnost má své provozovny po celém území ČR a z pohledu vyprodukovaného množství odpadu je možné ji zařadit mezi velké producenty. Proto v tomto případě inspektoři porušení odpadového zákona hodnotí jako značné ohrožení životního prostředí. Už v roce 2018 přitom uložili společnosti Lidl za netřídění odpadů v Cerhovicích a za další pochybení pokutu 90 tisíc korun.

Společnost Lidl proti pokutě sto tisíc korun nepodala odpor, sankce v polovině srpna nabyla právní moci.

Zajímá Vás, jak vytvořit expoziční scénáře pro směsi, jakut správně sestavený bezpečnostní list, jak značit ošetřené předměty, co bude po Brexitu nebo jaké jsou novinky v oznamování chemických směsí podle přílohy VIII nařízení CLP?

Neváhejte se přihlásit na kurz CHELEPO, kde se tyto a další potřebné informace dozvíte od zkušených lektorů z oboru, kteří tuto problematiku nejen přednáší, ale také se jí zabývají ve svém profesním oboru a mají mnoho zkušeností s aplikací právních předpisů do praxe.

Program kurzu

1. DEN

• Aktuality v legislativě (připravované kontrolní aktivity ECHA aj.)

• Legislativa upravující oblast chemických látek a směsí ve vybraných zemích mimo EU (Brexit, China REACH, Korea REACH)

• Správnost bezpečnostního listu dle nařízení REACH

• Rozdíly v označování a klasifikaci nebezpečnosti chemických látek a směsí

• Tvorba expozičních scénářů směsí

• Klasifikace nebezpečnosti – žíravost a dráždivost pro kůži a oči

2. DEN

• Biocidní přípravky, ošetřené předměty a nanomateriály

• Oznamování chemických směsí dle přílohy VIII nařízení ES č. 1272/2008 (nařízení CLP)

• Novelizace zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy

• Diskuze

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková, Ing. Martina Dobšáková

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení (ES) č. 1907/2006 REACH, Příloha II, část A, odst. 0.2.3. Účastníkům kurzu bude předáno „Osvědčení o absolvování kurzu“.

Termín a místo konání:  

1. – 2. 10. 2019 Brno

22. – 23. 10. 2019 Praha

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Zúčastněte se 17. října 2019 a nadchněte děti i dospělé pro ekologii! Inspirujte se u předních českých odborníků, jak nejlépe komunikovat environmentální témata, aby zaujala. Například Jan Krajhanzl, přední český ekopsycholog, stručně objasní, proč je komunikace "zelených" témat tak náročná a co s tím můžete ve vaší vlastní komunikaci dělat. Jan Činčera, VŠ pedagog a vědec z Fakulty sociálních studií MU v Brně, porovná vhodné a problematické postupy pro jednotlivé cílové oblasti ekologického vzdělávání a osvěty. Jakub Kašpar, náměstek ředitele a vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAPU, se s vámi podělí o osobní zkušenosti s interpretací témat životního prostředí a přírodního dědictví v z pohledu státní ochrany přírody. V neposlední řadě vás s prací a plány hlavního města Prahy seznámí jeho zástupci. Registrace začíná 2. září a pro prvních 130 účastníků je účast na konferenci zdarma. Podrobné informace a registrace na www.konferenceevvopraha.cz.

Od prvního září by vás revize starého kotle neměla přijít na více než 1 585 Kč bez DPH, u kotlů s řídicí jednotkou pak na 1 848 Kč bez DPH. Limit na cenu stanovila nová vyhláška MŽP platná od 1. září 2019. Během podzimu se také rozeběhne ministerská databáze techniků a pro komunikaci s výrobci. MŽP také připomíná, že již za tři roky začíná platit zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Od roku 2016  musel každý kotel na tuhá paliva projít jednou za  2 roky povinnou kontrolou technického stavu a provozu (zkráceně „revizí“). Tuto povinnost stanovil zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012, a díky jeho novele  z roku 2018 se četnost povinných revizí snížila ze dvou let na jednou za 3 roky. Aktuální novelou vyhlášky MŽP o přípustné úrovni znečišťování chce navíc ministerstvo předejít dřívějším situacím, kdy z důvodu nedostatku techniků vyškolených výrobci,  byly ceny za revize kotlů na pevná paliva neúnosně vysoké, především kvůli dojezdové vzdálenosti k zákazníkovi.

 „Už v roce 2018 jsme změnou zákona o ochraně ovzduší dali lidem možnost najít si revizního technika od jiného výrobce, pokud výrobce jejich kotle zanikl, nebo žádné techniky nevyškolil. Nyní díky novému cenovému limitu nebudete platit za dopravu technika z velké vzdálenosti. Když ve vašem okolí nenajdete výrobcem vašeho kotle vyškoleného odborníka, který dodrží stanovený cenový limit za revizi kotle, máte možnost obrátit se přímo na výrobce. Pokud vám ani on nebude schopen technika najít, máte svobodnou možnost vybrat si jiného, vyškoleného na daný typ vašeho kotle, ale jiným výrobcem, který bude třeba z vedlejší obce,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. A dodává: „Před rokem jsme lidem vyšli vstříc tím, že se frekvence revizí snížila ze 2 na 3 roky, čímž se staly revize de facto levnější. Nyní zbavujeme další zbytečné finanční zátěže všechny poctivé občany. Chceme zaručit férovost a maximální předvídatelnost výdajů za revize, které jsou potřebným nástrojem ochrany ovzduší.“

Vyhláška nově stanovuje také referenční finanční limit revize kotle ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky (zejména starší typy kotlů) a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou (např. moderní zplyňovací a automatické kotle). Tato částka odpovídá reálným nákladům na revizi včetně dojezdu technika do vzdálenosti 50 km (pokud pojede technik kratší vzdálenost, měla by být cena samozřejmě nižší). Referenční finanční limit je účinný od 1. září 2019.

Nejsnazší cesta, jak najít nejbližšího proškoleného technika, tzv. odborně způsobilou osobu, bude přes novou databázi, kterou během září zprovozní Ministerstvo životního prostředí. Výrobci spalovacích zdrojů databázi nyní postupně naplňují a již za několik dní bude zpřístupněna veřejnosti.

V průběhu podzimu umožní ministerstvo prostřednictvím databáze i komunikaci s výrobci, což pomůže lidem snadno doložit, zda jim výrobce byl schopen najít technika za vyhláškovou cenu. Pomocí našeho nového vyhledávače tak bude možné nejprve v databázi vyhledat techniky proškolené výrobcem jejich kotle (v okruhu 50 km), obvolat je, zjistit ceny, a pokud nikdo z nich nenabídne cenu nižší, než je vyhlášková, pak bude možné  jednat přímo s výrobcem.

„Databáze umožní lidem okamžitě vyhledat nejbližšího technika příslušného pro konkrétní typ kotle. A navíc ještě před koncem letošního roku bude možné se jejím prostřednictvím obrátit přímo na výrobce ohledně technika, který by zajistil kontrolu za cenu ne vyšší, než je referenční finanční limit. Rychlá elektronická cesta tak nahradí stávající písemnou komunikaci s výrobcem, kterou je třeba na vyžádání obce s rozšířenou působností věrohodně doložit,“ informuje ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič.

MŽP současně připomíná, že do 3 let, tedy do 31. 8. 2022, musí všechny provozované kotle na pevná paliva v ČR splňovat parametry emisí odpovídající alespoň 3. třídě (dle ČSN EN 303-5). Tento údaj by měl být uveden na štítku kotle a v dokladu o kontrole jeho technického stavu a provozu. Provozování kotlů 1. a 2. tříd nebo kotlů bez stanovené třídy je po tomto datu zakázáno.

Čtete také:

Nová legislativa: Novela vyhlášky o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování