Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) přijal stanovisko k návrhu na omezení N,N-dimethylformamidu (DMF). Výbor pro posuzování rizik (RAC) přijal stanovisko k návrhu na omezení siloxanů D4, D5, D6.

Výbor SEAC přijal své konečné stanovisko k návrhu Itálie na omezení použití N,N-dimethylformamidu (DMF) samostatně nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,3 % hm.

Výbory RAC a SEAC podpořily návrh ECHA na omezení uvádění na trh látek D4, D5 a D6 samostatně, jako složek jiných látek nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1 % hm. každé látky. Konzultace k souhlasnému stanoviska výboru SEAC proběhne v blízkém termínu s tím, že konečné stanovisko přijme výbor na svém jednání v březnu 2020.

Výbor RAC přijal stanoviska k 10 návrhům harmonizované klasifikace a označení, týkající se 8 účinných látek používaných v biocidních přípravcích nebo v přípravcích na ochranu rostlin a 2 průmyslových chemikálií.

RAC také odsouhlasil 14 návrhů stanovisek k žádostem o povolení pro použití: sloučenin šestimocného chromu a oktyl- a nonylfenol ethoxylátů. SEAC odsouhlasil 25 návrhů stanovisek k použití látek: oxid chromový, smola černouhelný dehet vysokoteplotní, anthracenový olej a oktyl- a nonylfenol ethoxyláty. Dále RAC a SEAC projednaly klíčové otázky u 17 žádostí o povolení, které ECHA obdržela v srpnu 2019. Více informací o stanoviscích najdete v příloze této zprávy.

Konečná stanoviska RAC a SEAC budou zveřejněna na internetových stránkách obou výborů.

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 7. února 2019. V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• benfluralin (ISO); N-butyl-N-ethyl-α,α,α-trifluoro-2,6-dinitro-p-toluidine (EC 217-465-2, CAS 1861-40-1), návrh předložilo Norsko. Další informace o této účinné látce naleznete v návrhu hodnotící zprávy na internetových stránkách EFSA;

• melamine (EC 203-615-4, CAS 108-78-1), návrh předložilo Německo;

• transfluthrin (ISO); 2,3,5,6-tetrafluorobenzyl (1R,3S)-3-(2,2-dichlorovinyl)-2,2-dimethylcyclopropanecarboxylate (EC 405-060-5, CAS 118712-89-3), návrh předložilo Nizozemí;

• 4,4’-sulphonyldiphenol; bisphenol S (BPS; EC 201-250-5, CAS 80-09-1), návrh předložila Belgie.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 7. února 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Společnost EQ Servis připravila 12. ročník seminářů zaměřených na představení aktuálních změn v legislativě životního prostředí a na postup při podávání hlášení přes ISPOP. Na seminářích budou přehlednou a srozumitelnou formou představeny všechny podstatné legislativní změny v oblasti životního prostředí v posledním roce a zároveň budou účastníkům poskytnuty potřebné informace pro splnění ohlašovacích povinností prostřednictvím ISPOP. Seminář je určen pro všechny, kteří se nestíhají orientovat v záplavě legislativních změn a potřebují znát jejich praktické dopady na provoz podnikatelských subjektů. Semináře se uskuteční 16.1.2020 v Jihlavě, 21.1.2020 ve Znojmě, 23.1.2020 v Brně a 4.2.2020 v Českých Budějovicích. Bližší informace a přihlášení na www.eqservis.cz.

Společnost MORAVAMALT, s.r.o. se ve své provozovně v Brodku u Přerova zabývá výrobou pivovarnického sladu. Pro technologické účely odbírá podzemní vody z vrtu a studny ve svém výrobním areálu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Olomouce v rámci kontroly podle vodního zákona zjistili, že společnost v období od června 2018 do dubna 2019 odebírala podzemní vody bez platného povolení k nakládání, a to v celkovém množství 41.001 m3. Za to jí uložili pokutu 820.020 korun, která je od 26. listopadu 2019 pravomocná.

„Výše sankce je u tohoto typu přestupku stanovována výpočtem v zákonném rozmezí 15 – 70 korun za m3 odebraných podzemních vod. Po zvážení polehčujících a přitěžujících okolností jsme stanovili sazbu 20 korun za jeden m3 nedovoleně odebraných vod,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Po vzoru projektu v Brně se v České Lípě pustili do testování biopaliva vyrobeného z kalových plynů a to konkrétně v čistírně odpadních vod. V čistírně odpadních vod v České Lípě testují výrobu biopaliva z kalových plynů. Vyrobený plyn obsahuje přes 90 procent metanu a může být alternativou ke stlačenému zemnímu plynu (CNG) a pohánět automobily. V západní Evropě je už podobná výroba bioplynu v čistírnách odpadních vod či bioplynových stanicích poměrně rozšířená, v Česku je na počátku, více ZDE

Evropská komise informovala o tom, že se podařilo výrazně navýšit signatáře Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství (Circular Plastics Alliance). Aliance byla spuštěna v prosinci 2018 a od té doby se do ní zapojilo více než 170 subjektů. Jejím cílem je do roku 2025 použít 10 milionů tun recyklovaného plastu ročně pro tvorbu nových výrobků, přičemž momentálně je to pouze okolo 4 milionů tun plastu. Vytvořeno již bylo 6 pracovních skupina zaměřených na automobilový průmysl, obaly, stavebnictví, zemědělství, elektrické a elektronické výrobky a na monitoring a sběr dat. Iniciativa je součástí strategie pro plasty, která byla představena v loňském roce.

Horní hranice pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek se zdesetinásobí na 20 milionů korun. Postihy zvýší vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou dnes schválil Senát. Předlohu, která mimo jiné také zavede modernizační fond, nyní dostane k podpisu prezident.

Zřejmě nejrozsáhlejší debata se vedla v horní komoře o rozdělování peněz z modernizačního fondu, který by mohl dostat v příštích deseti letech z prodeje povolenek zhruba 100 miliard korun. Půjdou například na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr životního prostředí.

Už Sněmovna podpořila návrh, aby se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Senátor za STAN Miroslav Balatka k tomu chtěl doplnit upřesnění, aby projekty z těchto regionů dostávaly nejméně o desetinu bodů navíc. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím nesouhlasil. Upozorňoval na to, že metodika čerpání peněz bude hotova teprve příští rok a není jisté, zda se projekty budou hodnotit body. Brabec senátory ujišťoval, že postižené regiony zvýhodněny budou. Jelikož Senát předlohu schválil, o Balatkově úpravě už nehlasoval.

Ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje zvýšení postihů tím, že nyní se firmám při nákupu velkého množství povolenek vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí.

Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. Cílem zvýšení horní hranice není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek, uvedlo.

Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize evropské směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.

Statní fond životního prostředí ČR spouští první výzvu v Programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu, ve které nabídne právnickým osobám 26 milionů korun na tvorbu adaptačních strategií přizpůsobení se změně klimatu na lokální a regionální úrovni. Ve výzvě, pojmenované po norské metropoli, mohou žadatelé získat až 1,3 milionu korun, resp. pokrýt až 90 procent způsobilých výdajů projektu. Žádosti je možné podávat online od 14. ledna do 15. března 2020.

Negativní projevy klimatu patří k nejvíce společensky diskutovaným tématům současnosti. Vytvoření strategických dokumentů, které stanoví dlouhodobý přístup obcí, měst a regionů na jejich adaptaci, je tedy více než nezbytné. S jejich přípravou pomůže nová výzva Oslo financovaná z Fondů EHP a Norska 2014-2021. Výše podpory se pohybuje v rozmezí od 130 tisíc do 1,3 milionu korun.

„Česká republika již disponuje národní Adaptační strategií, které reflektuje problematiku klimatické změny z hlediska celého našeho území. Jsou to ovšem právě jednotlivé obce a jejich obyvatelé, na které často dopadají negativní důsledky změny klimatu nejcitelněji. Mluvíme tu například o ničivých povodních, vichřicích či vysokých letních teplotách, které se v betonových ulicích mohou vyšplhat k vysokým hodnotám, a tím tak způsobovat závažné zdravotní potíže. V rámci programu Norských fondů jsme se proto rozhodli zaměřit na přípravu a implementaci adaptačních strategií na lokální a regionální úrovni, které budou reflektovat individuální potřeby jednotlivých obcí a regionů,“ zdůvodňuje zaměření nové výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Dotace pomohou uhradit všechny aktivity související s kompletním zpracováním adaptační strategie a to včetně přípravy analytických podkladů. O podporu mohou žádat veškeré subjekty, které jsou v České republice založeny jako právnické osoby, tj. subjekty a organizace veřejné i soukromé, komerční či nekomerční nebo nevládní neziskové. Podmínkou pro získání podpory je však přijetí vytvořené strategie výkonným místně příslušným orgánem, který rozhoduje o jejím využití v dané lokalitě.

„Naším cílem není jen vytvořit strategický dokument. Chceme vytvořit efektivní funkční plán, který bude skutečně využíván v praxi a umožní realizovat prospěšná opatření, jenž budou zlepšovat prostředí našich obcí a jejich okolí. Každá z vytvořených strategií tak musí obsahovat nejen analytickou, návrhovou a implementační část, které zmapují situaci a rizika na daném území, ale musí obsahovat také akční plán, který bude navrhovat konkrétní opatření a přibližný harmonogram pro jejich realizaci,“ upřesňuje Ivo Marcin, vedoucí Samostatného oddělení Norských fondů a dodává, že v následujících výzvách bude možné získat také prostředky pro realizaci těchto opatření.

Žadatelé mohou předkládat své žádosti o podporu od 14. ledna do 15. března 2020 prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému. Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky jsou k dispozici na internetových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR.

A proč právě Oslo? Název výzvy byl vybrán s ohledem na bohaté zkušenosti norského hlavního města s realizací mnoha zelených a modrých opatření, která mohou sloužit jako příklady dobré praxe i pro naše obce. Je to právě Oslo, které bylo Evropskou komisí zvoleno evropským zeleným městem pro rok 2019. „Naším cílem je, aby obce v České republice byly do budoucna stejně zelené a odolné jako tato norská metropole,“ uzavírá Petr Valdman.

Dokumenty k výzvě Oslo

Za porušování chemického zákona uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Hradci Králové pokuty dvěma firmám, které na český trh uvedly tisíce kusů čisticích prostředků pro domácí použití, o jejichž nebezpečných vlastnostech ale české spotřebitele na etiketách dostatečně neinformovaly. Společnost UNIBRANDS CZ s.r.o. za to dostala pokutu 180 tisíc korun a společnost JIP východočeská, a.s. pokutu 120 tisíc korun.

Společnost UNIBRANDS CZ výrobky nakupovala v Německu a distribuovala na český trh. Tablety do myčky (All-in 1 POWER AKTIV GUT & GÜNSTIG, balení po 40 kusech a POWER CLASSIC GUT & GÜNSTIG, balení po 60 kusech) neměly na štítku označení, že tato nebezpečná chemická směs způsobuje vážné podráždění očí. Na WC tabletách (Power WC-Tabs GUT & GÜNSTIG, balení po 16 kusech) chybělo například i označení, že dráždí kůži. Na dalším WC čističi (Power WC Chlor GUT & GÜNSTIG, 750 ml) nebylo upozornění, že způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí a také to, že při styku s kyselinami uvolňuje toxický plyn a nesmí se používat společně s jinými výrobky. Čistič na nerez (EDEL-STAHL REINIGER GUT & GÜNSTIG, 300 ml), čistič na koupelny (GUT & GÜNSTIG, l litr) a dezinfekční sprej (G & G, 250 ml) neměly výstražné symboly nebezpečnosti v dostatečné velikosti, které měly být 16 milimetrů x 16 milimetrů. U čističe na koupelny a dezinfekčního spreje chybělo i signální slovo „nebezpečí“.

Společnost UNIBRANDS CZ ani v zákonné lhůtě 45 dnů od uvedení výrobků na trh neposkytla informace o složení a fyzikálně-chemických vlastnostech těchto výrobků Ministerstvu zdravotnictví ČR, jak jí ukládá chemický zákon. Za zjištěná pochybení uložili inspektoři firmě pokutu 180 tisíc korun.

Společnost UNIBRANDS CZ přeprodávala tyto výrobky společnosti JIP východočeská, která pak produkty nabízela ve svých prodejnách JIP s potravinami a dalším zbožím. Některé stejně nedostatečně označené produkty našli inspektoři například v prodejnách JIP v Pardubicích-Polabinách nebo v Hořovicích. Proto dostala pokutu také společnost JIP východočeská, a to ve výši 120 tisíc korun. „Uvádění povinných informací o nebezpečnosti chemických látek a směsí na obalu je jediným zdrojem informací pro spotřebitele. Neuvedení různých povinných vět a upozornění může vést k neopatrnému používání a tím až k vážnému poškození zdraví,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Přitěžující okolností pro obě firmy bylo, že je inspektoři za stejné přestupky pokutovali už v roce 2017. Společnost UNIBRANDS CZ tehdy dostala pokutu 80 tisíc korun a společnost JIP východočeská pokutu 60 tisíc korun.

Proti aktuálním sankcím se ani jedna z potrestaných firem neodvolala, obě pokuty jsou pravomocné.

Vláda v pondělí schválila návrhy zákonů o odpadovém hospodářství z pera Ministerstva životního prostředí. Ministr Richard Brabec označil zákony za „revoluci“ a mluvil o tom, že Česko přestane být „skládkařskou velmocí“. Nicméně realita není zdaleka tak růžová, jak se ji snaží veřejnosti vykreslit. Hlavní problém zákona o odpadech leží v posunu termínu, kdy má být zakázáno skládkovat využitelné a recyklovatelné odpady z roku 2024 na 2030, Česko nemá plnohodnotný systém hnědých popelnic na třídění bioodpadu ani nelze opominout problematiku zálohování, více ZDE

Vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (dále jen "vyhláška"), byly stanoveny povinnosti pro provedení hygienizace kalů z ČOV, které jsou aplikovány na zemědělskou půdu.

Konkrétně bylo stanoveno, že technologie na úpravu kalů musí být ověřena z hlediska své účinnosti dle §10 vyhlášky a dále je nutno plnit při aplikaci kalů na zemědělskou půdu kritéria dle § 5, který odkazuje na mikrobiologická kritéria v příloze č. 4. vyhlášky. Tyto povinnosti měly být plněny od 1. 1. 2020 dle přechodných ustanovení ve vyhlášce.

Dne 14. listopadu 2019 byla ve sbírce zákonů vydána vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tato vyhláška upravila konec přechodného období na 31. 12. 2022.

Novela vyhlášky je účinná ode dne 1.12. 2019.

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

"Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky," prohlásila von der Leyenová při dnešní prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.

Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality. Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.

Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.

Další informace na stráknách EK - ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo brožuru, kde přináší ucelený přehled poskytovatelů a programů podpory pro malé a střední podniky. Chce tak poskytnout podnikatelům jasné informace o dostupných možnostech podpory a pomoci jim při výběru toho nejvhodnějšího. Katalog je přehledně rozčleněn podle jednotlivých poskytovatelů s upřesněním konkrétní výše podpory a nechybí ani přímý kontakt na poskytovatele podpory. K dispozici bude jak elektronicky na stránkách MPO, tak v tištěné podobě na akcích pořádaných ministerstvem. Dsotat se k němu lze také prostřednictvím poboček Agentury pro podnikání a inovace a agentur CzechTrade a CzechInvest.

Dokument ke stažení:

EU se dnes během zasedání COP25 v Madridu dohodlo se Švýcarskem na sladění systémů obchodování s emisemi. Od roku 2020 mohou být povolenky z obou systémů použity pro kompenzaci emisí vyskytujících se v obou systémech. Dohoda o propojení mezi EU a Švýcarskem je první svého druhu a ukazuje, že systémy obchodování s emisemi mohou připravit cestu pro širší mezinárodní trhy s uhlíkem. Dohoda zahrnuje rovněž letecký sektor.