Francouzská norma NF EN 13432 inspirovaná evropskou normou EN 13432 stanoví požadavky na biologicky rozložitelné a kompostovatelné obaly. Uvádí technická kritéria, podle nichž musí být obal označen jako „biologicky rozložitelný“ nebo „kompostovatelný“. Francouzský parlament přijal nový pozměňovací návrh (číslo 1181). Pozměňovací návrh říká: pokud obal není „domácí kompostovatelný“, nelze jej označit jako „kompostovatelný“. Kritici novely tvrdí, že je to v rozporu s EN 13432 a volným oběhem zboží v EU.

Další informace:

amendement 1181

Prioritami ministerstva životního prostředí (MŽP) pro rok 2020 jsou mimo jiné zákaz jednorázových plastů, dokončení práce uhelné komise či příprava modernizačního fondu. Úřad chce také pokračovat v dotačních programech z evropských a národních zdrojů, důležité je pro něj také projednání nové odpadové legislativy či novely vodního zákona v Parlamentu. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách prosincové číslo Věstníku MŽP. Obsahem tohoto čísla je:

• metodické sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP pro uchazeče o vykonání zkoušky odborné způsobilosti podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb. a podle § 1 vyhlášky MŽP č. 453/2017 Sb. a pro žadatele o udělení nebo o prodloužení platnosti autorizace

• sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 13. 11. 2019) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb.

• sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP k termínu konání zkoušek odborné způsobilosti v oblasti SEA/EIA podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.

• dělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality

Pokutu 153 850 korun dostala příspěvková organizace Děčínská sportovní za to, že odebrala celkem 6154 metrů krychlových podzemních vod nad povolený limit. Pochybení provozovatele děčínského aquaparku zjistili při kontrole poplatkových přiznání za rok 2018 inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem.

V lednu 2018 překročil provozovatel povolený měsíční odběr podzemních vod z vrtu o 4768 metrů krychlových, v březnu téhož roku potom o 1386 metrů krychlových. Porušil tak podmínky vodoprávního povolení vydaného Magistrátem města Děčín a také vodní zákon.

Pokuta byla určena výpočtem, a to ve výši 25 korun za každý metr krychlový nelegálně odebrané podzemní vody. „Podle zákona je přitom možné za tento přestupek uložit pokutu ve výši 70 korun za metr krychlový. Nicméně vzhledem k tomu, že neoprávněným odběrem nebyla způsobena újma na podzemních vodách, ani poškozeny zájmy dalších odběratelů vody, byly uplatněny takzvané důvody zvláštního zřetele hodné, kterými zákon umožňuje základní pokutovou sazbu za nelegální odběr snížit,“  uvedl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Pokuta nabyla 6. prosince právní moci.

V reakci na nový zákon o odpadech byl na půdě Poslanecké sněmovny uspořádán seminář „65-25-10“. Setkali se zde zástupci institucí, jejichž role je v odpadovém zákoně významná. Cílem semináře bylo otevřeně diskutovat nad novou legislativou, jejími nedostatky i přednostmi. Výsledky semináře shrnuje v tomto textu Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který seminář organizoval.

Skládkování je v ČR problém

První seminář věnovaný připravovanému odpadovému zákonu ukázal, že v něm chybí odpovědi na otázky, kdo a jak bude evidovat, distribuovat a řídit tzv. „třídicí slevu“. Vznikly nezodpovězené otázky nad odsunem konce skládkování využitelného odpadu o 6 let. V této oblasti samo ministerstvo očekává hojnou diskuzi během schvalování zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu, která je, jak se ukázalo na pátečním semináři, zcela na místě. S odsunem totiž nesouhlasí většina krajů (75 % připomínkových míst reprezentujících kraje se vyjádřilo striktně proti, odsun nepodpořili ani starostové reprezentovaní Svazem měst a obcí a další organizace).

Skládkování se potvrdilo jako nejhorší způsob nakládání s odpady. Je paradoxně stále vedeno v nízkém režimu daňového zatížení, nepodléhá žádným striktním kontrolám a současný poplatek ani zdaleka nevypovídá o skutečné ceně, která ve svém důsledku nezahrnuje ani likvidaci stovek požárů skládek, které dnes platí stát z vlastní kapsy.

Chybí podpora recyklačního byznysu

Skládkování musí být také vyjmuto z nízké daňové sazby.  Naopak by mohl být daňově podpořen proces recyklace, který ovšem potřebuje precizní vymezení, aby v praxi nedocházelo jen k prosté předúpravě bez následné recyklace. Zproštění nízkého režimu daně za skládkování výměnou za podporu recyklačního byznysu má ohromný potenciál nastartovat požadovanou změnu v nakládání s odpady. U technického zabezpečení skládek se zvažuje v novém zákoně navýšení odpadů z 20 na 25 %, které je možné použít. S tímto krokem byl ale vyjádřen nesouhlas kvůli nutné orientaci odpadů směrem k recyklaci, a ne k technickému zabezpečení skládek. 

Také zástupci České asociace odpadového hospodářství ČAOH se shodli s ostatními, že poplatky za skládkování je třeba navyšovat. Pro příklad bylo uvedeno sousední Polsko, kde dnes volí skokové zdražování (z 1100 na 1500 Kč za tunu, u nás je cena 500 Kč). Jen zdražením skládkovacího poplatku je možné přesměrovat odpady směrem k lepší recyklaci. Zvyšování poplatků také, pro mnohé překvapivě, ulevuje obecním rozpočtům, protože se recyklace stává vhodnou alternativou a zvedá se tak i poptávka po recyklátech. Tuto poptávku významně navyšují i nově připravované veřejné zakázky, které ve svém znění preferují recyklát. To reflektuje i INCIEN, a proto plánuje v roce 2020 připravit první českou cirkulární zelenou dohodu právě na téma cirkulární ekonomiky ve veřejných zakázkách, ke které se již dnes hlásí zástupci obcí, advokátních kanceláří i ministerstev. Cílem je poukázat na konkrétní kvalitativní kritéria, která pomohou do veřejných zakázek dostávat parametry obsahu recyklátu, opravitelnosti či pozáručního servisu na pořízené zařízení či produkty. Tedy aplikovat principy cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek.

Odsun skládkování zpomaluje cirkulární investory

Při projednávání zákona se očekává hledání kompromisu, který zdaleka není mezi rokem 2024 a rokem 2035. Posunutí konce skládkování na rok 2030 je jen chytrý tah vyjednavačů, kteří pracují s cíli EU, které nastavují konkrétní hodnoty pro rok 2035. V České republice byl však konec skládkování využitelných odpadů pevně zafixován v zákoně již v roce 2014, a tak je odsun jen otázkou jednání mezi investory do konkrétních technologií, aby byly v Česku dostatečné kapacity nahrazující sládky. Odsun konce skládkování na 2030 je obrovským rizikem, protože tato informace protrhla hráz projektů nových skládek. Jen v listopadu je možné v informačním systému EIA najít čtyři projekty rozšiřování skládek a tomuto precedentu je nezbytně nutné zamezit.

Je tak jasné, že odsun skládkování se děje pod tlakem dlouhodobé dezinformační kampaně vedené směrem k zástupcům měst a obcí, kteří mají obavy o to, kam budou odpady vyváženy, pokud bude omezeno skládkování. Tato nejistota navíc vytváří těžké podmínky pro nové investory do zařízení nahrazující skládky, a tak je třeba jasná diskuze o tom, jaká zařízení se budují a kde, aby byla infrastruktura koncových zařízení dostupná pro celou republiku. Na semináři byla představena mapa plánovaných zařízení na energetické využívání odpadů a je jasné, že diskuze o jejich kapacitách není možné vést pouze na úrovni jednotlivých krajů, ale na úrovni spolupráce mezi jednotlivými kraji. Některá zařízení totiž stojí na hranici více krajů, a tak je důležité hledat cesty pro synergie mezi nimi a maximálně snižovat dojezdové vzdálenosti. 

Chybí transparentnost stavu skládkovaného odpadu

V současnosti otevřené kauzy nepřesného vykazování a v některých případech i falšování informací o skutečném stavu množství skládkovaného odpadu ukazují absolutní nutnost revize norem pro provoz skládek. Tato revize by měla obsahovat aspekty nejmodernějších technologií jako jsou termokamery pro prevenci vzniku požárů, přesný monitoring množství svezeného odpadu váhovými systémy nebo dokonalou evidenci jednotlivých materiálových toků odpadů pro zjištění jasného původu odpadu. Jedině přesná evidence, digitalizace, kontrola a vymahatelnost přestupků je cestou k férovosti. Za požáry, které vzniknou v důsledku nedostatečné kontroly by v budoucnu měli zodpovídat provozovatelé, neboť dnes při mnoha požárech není pachatel odhalen, a tak jsou miliardy za požáry placeny ze státní kasy. 

Ze závěrů semináře vyplývá, že je třeba nastavit akční plán, jak propojit témata odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky a nízkouhlíkové politiky EU (např. podporou ekomodulace atd.). Dále je třeba pečlivě vymáhat hierarchii nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadů – znovupoužití – recyklace – energetické využití – skládkování), protože třídící sleva při dnešním nastavení zvýhodňuje skládkování proti energetickému využívání a recyklaci, což je v rozporu s touto hierarchií.

Účastníci tak byli vyzvání ke specifikaci možnosti fungování dané slevy či bonusu tak, aby byl systém transparentní a v souladu s hierarchií. V neposlední řadě je třeba posílit mezirezortní ministerskou spolupráci, protože zákon protíná problematiku životního prostředí s obchodem, ale i financemi, sociálními věcmi nebo zemědělstvím. A nakonec je nutné zabývat se mimo jiné i bioodpadem, který tvoří velkou složku v komunálním odpadu a na skládky rozhodně nepatří.

Rolí INCIEN bylo debatu o odpadovém zákoně na tomto semináři moderovat, stále ale volá po zachování roku 2024 pro zákaz skládkování recyklovatelných materiálů viz Otevřený dopis ministrům.

Autor: Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

Obchodní firma UNICON, spol. s r.o. z Třebíče provozovala zdroj znečišťování ovzduší - lakovnu rozpouštědlových nátěrových hmot ve Vladislavi, která je vyjmenovaným stacionárním zdrojem, v rozporu s povolením provozu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Havlíčkova Brodu jí za to uložili pokutu 180 tisíc korun.

Provozovatel od června 2017 do června 2019 nezajistil vedení provozní evidence. „Neevidoval na lakovně spotřebu ředidel a tužidel za každý den, sledoval ji pouze měsíčně v rámci skladové evidence. U aplikace nátěrových hmot nevedl odděleně evidenci a spotřebu chemických přípravků a množství organických rozpouštědel v nich obsažených. V roce 2018 provozovatel spotřeboval na lakovně nátěrové hmoty s obsahem více jak 10 tun těkavých organických látek. V rámci povolení provozu však tento limit činí pouze 5 tun za rok,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Provozovatel se také neřídil schváleným provozním řádem, v případě lakování nadměrných dílů na volném prostranství neprováděl nátěry ručně válečkováním nebo štětci, ale nalakoval díly stříkáním na volné ploše haly. To je v rozporu s povolením provozu.

Proti kontrolním zjištěním obviněný ve stanovené lhůtě nepodal žádné námitky. Provoz lakovny v rozporu s povolením k provozu představuje porušení zákona o ochraně ovzduší a je klasifikován jako přestupek. Na základě výše uvedených zjištění zahájila ČIŽP s obviněným řízení, ke kterému se ve stanovené lhůtě opět nevyjádřil. Vyměřená pokuta 180 tisíc korun tak nabyla 27. listopadu právní moci.

Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 2,7 milionu korun za navezení odpadů s nadlimitním množstvím škodlivin do Mýta na Rokycansku

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost společnosti KOLOC s.r.o. a potvrdil tak pokutu 2, 7 milionu korun,  kterou firmě v roce 2014 uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za navezení celkem 22 tisíc tun odpadů na pozemky v obci Mýto na Rokycansku, které k nakládání s odpady nebyly určeny.

Inspektoři ČIŽP z Oblastního inspektorátu v Plzni zjistili, že odpadní zemina a kamení byly na pozemky nelegálně navezeny v období od července 2012 do ledna 2013. „Odběry vzorků, které prováděl Zdravotní ústav v Ústí nad Labem, navíc prokázaly, že navezený materiál, výrazně nesplňoval limity pro ukládání na povrchu terénu. V ukazateli arsen byla limitní hodnota překročena sedmkrát, v případě kadmia a olova dvakrát a u polyaromatických uhlovodíků zhruba o třetinu,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Firma zanedbala povinnost sledovat kvalitu návozu a jeho možný vliv na životní prostředí a zdraví lidí. V průběhu navážení materiálu nesledovala jeho vlastnosti. „Při stanovování výše pokuty bylo zohledněno především celkové množství nelegálně navezeného odpadu a také míra překročení hraničních limitů navezených škodlivin,“ doplnila Horčicová.

Firma KOLOC s.r.o. proti pokutě podala nejprve odvolání k Ministerstvu životního prostředí,  poté žalobu k Městskému soudu a nakonec kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten letos v listopadu definitivně oprávněnost a výši pokuty 2, 7 milionu korun potvrdil. Proti jeho výroku už nejsou přípustné opravné prostředky.

Společnost porušila zákon o odpadech a inspektoři ČIŽP jí za to uložili pokutu 150 tisíc korun

Právnická osoba ŠTOCHL GROUP s.r.o. se sídlem v Praze umožnila na část pozemků v k. ú. Mirošovice u Říčan, které užívá na základě nájemní smlouvy, navézt a následně skladovat tři tisíce tun stavebních odpadů. Pozemky k tomu ale nebyly určeny. V roce 2018 tam navezla a skladovala 1200 tun nakoupených odpadních asfaltových směsí, aniž měla patřičné oprávnění. Společnost porušila zákon o odpadech a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Praze jí za to uložili pokutu 150 tisíc korun.

Inspekce obdržela v červnu 2017 podnět od Městského úřadu v Říčanech, který upozorňoval na provoz údajné „deponie Mirošovice“ na pozemcích v katastrálním území Mirošovice u Říčan, kterou provozuje společnost Štochl Group. „V rámci rozsáhlé terénní úpravy tam bylo uloženo množství výkopové zeminy a písků a také stavební a demoliční odpad. Konkrétně zčásti nadrcený asfalt i jeho velké kusy, betonové desky, kamenivo, dále větve apod. Vzhledem k tomu, že na úřad v Říčanech nebyly předloženy žádné doklady o původu těchto odpadů, v evidenci podaných ročních hlášení o odpadech nebylo od roku 2012 touto společností podáno nic, vyslovil úřad podezření, že obviněný porušil zákon o odpadech,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Na základě výše uvedeného zahájili inspektoři se společností Štochl group kontrolu a zjistili, že soustředěné materiály na skladovací ploše před halou leží cca 3 tisíce tun stavební suti pocházející z rekonstrukce budov.

V říjnu 2018 obdržela inspekce podnět od Obecního úřadu v Mirošovicích, který opět upozorňoval na provoz deponie Mirošovice, a to konkrétně na uložení množství odpadních asfaltů. Úřad vyslovil podezření, že obviněný porušil zákon o odpadech. Tím, že nakládal s odpady v zařízení, které k tomu není určeno a uložil odpady, aniž by byl provozovatelem zařízení schváleného podle zákona o odpadech, na pozemky, které jsou vedeny v Katastru nemovitostí jako Zemědělský půdní fond - trvalý travní porost.

„Opět jsme provedli kontrolu a zjistili, že v roce 2018 firma na části pozemků v k. ú. Mirošovice u Říčan, které vlastní nebo užívá podle nájemních smluv, navezla a skladovala 1200 tun nakoupených odpadních asfaltových směsí, aniž měla patřičné oprávnění k nakládání s odpady na těchto pozemcích. Zákon říká, že s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k tomu určena a nesmí být ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí,“ řekl Beroušek.

Firma ŠTOCHL GROUP s.r.o. se proti rozhodnutí o pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí však žádost zamítlo a pokutu uloženou ČIŽP potvrdilo. Ta nabyla 18. listopadu 2019 právní moci.

Původní studie, která přinesla důležité poznatky o současném nakládání s přírodními zdroji a odpady v hlavním městě, je nyní dostupná i v českém znění. Cirkulární sken otevřel důležitá témata ve veřejném prostoru a přinesl vizi města, které nakládá s přírodními zdroji zodpovědně a cirkulárně. Na základě analýzy materiálových toků studie identifikovala 20 cirkulárních strategií, z nichž byly vybrány tři, které se dočkají realizace ve formě pilotních projektů. První klíčový projekt se zaměřuje na organický odpad Pražanů. Kromě záměru bioplynové stanice, počítá město Praha také s realizací tzv. REUSE center. Analýza materiálových toků také ukázala, že za zdaleka největší spotřebou materiálů a produkcí odpadu v porovnání s ostatními oblastmi stojí stavebnictví. Ve studii najdete popis materiálových toků, díky kterému lze vysledovat, o jaké zdroje Praha přichází a kde se nacházejí příležitosti k uzavření kruhu. Podrobný popis projektů a konkrétní zjištění studie jsou nyní dostupné i v českém překladu.

Zdroj: Zajimej.se

Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) vznikl na základě požadavku směrnice 2014/94/EU, která uložila členským státům vytvořit svůj národní rámec politiky na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořit tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů v sektoru dopravy. NAP CM byl schválen vládou usnesením vlády ČR č. 941 ze dne 20. listopadu 2015. Jeho aktualizace vyplývající z tohoto usnesení reaguje na některé nové výzvy v oblasti snižování emisí zejména CO2 v dopravě a reflektuje nejnovější vývoj legislativy EU. Vzhledem k tomu, že na úrovni EU se stále více akcentuje potřeba dosáhnout dekarbonizace ve všech druzích dopravy, obsahuje aktualizace NAP CM i samostatnou kapitolu týkající se zavádění alternativních paliv v nesilničních druzích dopravy.

Dokument ke stažení:

Vzhledem k zájmu a trvajícím dotazům ze strany žadatelů SFŽP prodlužuje termín pro podání žádostí u probíhající Výzvy č. 1/2017 IFN do 31. 12. 2020, popř. do vyčerpání alokace.

Žádosti SFŽP přijímá na podporu opatření specifického cíle OPŽP 3.5 – Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení. Většina dosud schválených projektů se týká především rekonstrukce chladicích zařízení (zimní stadiony), v menší míře rekonstrukce nebo výstavby průmyslových čistíren odpadních vod nebo zařízení, kde se používají, vyrábí či skladují nebezpečné chemické látky.

Fond upozorňuje i na další podporované oblasti v rámci této Výzvy, například:

• rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí,
• rekonstrukce stávajících a výstavby nových zařízení za účelem snížení emisí vznikajících průmyslovou činností a pořízení technologií ke snižování emisí vznikajících průmyslovou činností,
• pořízení technologií vedoucích ke snížení emisí vybraných těžkých kovů – olova, arsenu, kadmia, niklu a rtuti,
• pořízení technologií a změny technologických postupů vedoucích ke snížení emisí pachových látek z průmyslové výroby,
• snižování hluku z průmyslové výroby.

Finanční parametry kombinované podpory

• Pokrýt lze až 100 % celkových způsobilých výdajů projektu při zachování pravidel veřejné podpory, z toho 75 % formou zvýhodněné půjčky a 25% formou dotace.
• Bezúročná půjčka po dobu realizace projektu.
• Doba splácení až 10 let s možností odkladu až po dobu 2 let.
• Atraktivní fixní úroková sazba 0,45 %, p. a. po dobu splácení.
• Bonitním municipalitám poskytujeme půjčku bez zástavy nemovitostí.

Evropská komise včera vydala svůj podzimní balíček v rámci evropského semestru, jehož součástí je roční strategie udržitelného růstu, která navazuje na vize představené předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen. Strategie se zaměřuje na čtyři propojené oblasti, mezi něž patří udržitelnost životního prostředí, zvyšování produktivity, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Evropský semestr bude obecně klást vyšší důraz na životní prostředí a udržitelnost, přičemž poskytne členským státům pokyny ohledně toho, jaké strukturální reformy jsou zapotřebí a do jakých oblastí investovat. Součástí balíčku jsou také doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, zpráva mechanismu varování, návrh společné zprávy o zaměstnanosti, zpráva o výkonnosti jednotného trhu a druhá výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem z roku 2018.

Projekt fóra o prosazování v celoevropském měřítku zjistil závažnou neshodu v klasifikaci a označování směsí. Šestý celoevropský projekt fóra o prosazování (REF-6) byl zaměřený na klasifikaci a označování směsí. Nejčastějšími kontrolovanými směsmi byly mycí a čisticí prostředky; biocidní přípravky; nátěry, barvy, ředidla a odstraňovače nátěrů; lepidla a těsnící materiály a přípravky pro osvěžení vzduchu – všechny obvykle obsahují nebezpečné složky.

Inspektoři ve 29 zemích zkontrolovali celkem 3 391 směsí a provedli kontrolu 1 620 společností (výrobci, dovosci, následní uživatelé a distributoři).

Projekt se zabýval také výjimkami z požadavků na označování a balení, harmonizovanou klasifikací, povinnostmi pro biocidy a zvláštními pravidly pro kapsle s tekutými pracími prostředky.

Hlavní zjištění projektu:

• Bylo zjištěno, že 43% všech nahlášených společností má alespoň jednu neshodu a 44% vykazovaných směsí bylo nějakým způsobem nevyhovujících.

• 17% nahlášených směsí bylo nesprávně klasifikováno, což může mít za následek nesprávné označení směsí, a tím i nesprávné pokyny pro bezpečné používání.

• U některých látek, které vzbuzují největší obavy (karcinogenita, mutagenita, reprodukční toxicita a senzibilizátory dýchacích cest), je klasifikace a označování v celé EU harmonizováno, aby bylo zajištěno odpovídající řízení rizik. U 9% těchto látek kontrolovaných v projektu nebyla uvedena požadovaná harmonizovaná klasifikace a označení.

• 33% nahlášených směsí mělo nesprávné označení.

• 33% kontrolovaných bezpečnostních listů nesplňovalo požadavky sledované v projektu.

• Inspektoři zkontrolovali požadavky na balení a označování kapslí s tekutými pracími prostředky (LLDC). Nejdůležitější zjištění je, že u 22% kontrolovaných LLDC uzavírání vnějšího obalu nezachovalo při opakovaném používání svoji funkčnost po dobu životnosti obalu.

• U kontrolovaných biocidních přípravků postrádalo v přechodném období přibližně 7% platné povolení podle nařízení o biocidních přípravcích (BPR) nebo podle národních právních předpisů. U 17% biocidů byly nevyhovující etikety.

Výrobci, dovozci a následní uživatelé se musí více snažit při odvozování správné klasifikace směsí a předávat tyto informace v dodavatelském řetězci. Průmysl by měl rovněž pracovat na zlepšení kvality bezpečnostních listů. Zamezí se tím šíření nesprávných informací v bezpečnostních listech a na štítcích.

Dále by se mělo zlepšit porozumění právním předpisům v oblasti biocidů, aby se minimalizovala porušení způsobená nedostatečnou znalostí BPR.
U kapslí s pracími tekutými prostředky je průmyslu doporučeno zlepšit balení, aby uzávěry po celou dobu životnosti výrobků fungovaly správně, jak vyžaduje legislativa.

Shrnutí:

Hlavním zaměřením projektu REF-6 byla kontrola souladu klasifikace a označování chemických směsí s cílem zvýšit povědomí o různých právních ustanoveních podle nařízení CLP, z nichž nejdůležitější jsou články 4, 17, 29, 35 a 37, článek 31 nařízení REACH a články 17 a 69 nařízení o biocidních přípravcích.

Chemické výrobky používané spotřebiteli jsou směsi různých látek, na jejichž etiketách by měly být uvedeny správné informace o bezpečném používání výrobků. Příslušný štítek na obalu může být vytvořen na základě správné klasifikace nebezpečnosti směsi.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Zpráva o výsledcích projektu prosazování REF 6 ke klasifikaci a označování směsí [PDF] [EN]

• Mandát koordinovaného projektu prosazování REF-6 [PDF] [EN]

• Zpráva o prosazování REACH k povinnostem následných uživatelů - formulátorů směsí [PDF] [EN]

• Projekty fóra v oblasti prosazování

Praha spustila pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností. Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima.

„Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každý rok roste. Musíme se proto na odpad dívat optikou cirkulární ekonomiky a naučit se jej vnímat jako zdroj surovin či energie. V tomto projektu testujeme svoz kuchyňských odpadů od Pražanů a rádi bychom z něj vyráběli bioplyn, který může v budoucnu pohánět svozové vozy Pražských služeb nebo autobusy Dopravního podniku,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Do pilotní projektu, který potrvá rok, se zapojilo necelých sto oslovených vlastníků nemovitostí na Praze 5, 6 a 7. Po jeho vyhodnocení bude postupně tato služba rozšířena po celém území Prahy. Svoz gastroodpadu tak navazuje na rozšíření služby svozu rostlinného bioodpadu, který od 1. ledna 2020 zlevní o 50 %.

Nádoby na gastroodpad jsou označeny informačními samolepkami, které občanům vysvětlují, co do nich lze vyhazovat a co ne. Do těchto popelnic mohou lidé odhazovat zbytky jídla, ovoce, zeleniny, masa, kostí, kůže, mléčných výrobků, pečiva, čaje nebo kávy. Mohou do něj vyhazovat také prošlé potraviny, a to i v původním obalu, protože bioplynová stanice provozuje technologie, které si s původními obaly poradí. Do nádob na gastroodpad naopak nepatří zemina, kameny, dřevo, větvě, pařezy, plasty, sklo, kovy a nebezpečné odpady.

Svoz gastroodpadu je dalším z kroků, kterými Praha naplňuje svou vizi fungování cirkulární ekonomiky. Ta je součástí klimatického závazku, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo letos v červnu.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti Technické služby Zlín, s.r.o. Ta jako provozovatel skládky Suchý důl porušovala její provozní řád. Zjistili to inspektoři při neohlášené kontrole letos v září.

V důsledku nedodržení předepsaného sklonu svahů skládky došlo ve třech místech k utržení a sesuvu odpadů i mimo zabezpečený prostor skládky izolovaný těsnící fólií. „Mimo těleso skládky tak v délce 150 metrů ležely betony, cihelné zdivo, papír, polystyreny, plasty i dřevo. Je zřejmé, že provozovatel nedodržoval technologický postup skládkování daný provozním řádem,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Inspektoři také zjistili, že v části skládky určené pro ukládání azbestu a odpadů na bázi sádry se v rozporu s provozním řádem nacházely i jiné druhy odpadů – plasty, molitany a polystyreny. „Azbest, z něhož se uvolňují nebezpečná karcinogenní vlákna, měl být dle provozního řádu překrýván jen materiály k tomu určenými, například zeminou, kamením, jílem či pískem. Plast, molitan a polystyren na tom místě neměly co dělat a nebylo tak dostatečně zajištěno správné překrytí azbestu,“ uvedl Augustin.

Jako přitěžující okolnost při stanovování výše pokuty vzali inspektoři v potaz to, že nešlo o první pochybení firmy. V roce 2017 jí uložili pokutu 50 tisíc korun za odpady zjištěné mimo zabezpečené těleso skládky, a to v délce asi 100 metrů.

Společnost Technické služby Zlín proti aktuální pokutě nepodala odpor, sankce je pravomocná.

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství využívá takzvanou „produktově „uzavřenou smyčku“. Mezi základní pojmy, které systém charakterizují, můžeme zařadit bezodpadovou výrobu, recyklované či recyklovatelné produkty, změnu odpadu na surovinu – na úkor skládkování a spalování, dlouhou životnost a vysokou kvalitu výrobků. Mezi méně známé patří termíny jako biomimetika či koncept „cradle to cradle“. Poslední jmenovaný přitom stál u vzniku oběhového hospodářství. Tyto pojmy jsou však médii mnohdy prezentovány nepřesně, takže výsledné povědomí veřejnosti o tématu zůstává spíše malé. Proto i tento text, který kromě vysvětlení systému předkládá též zajímavé příklady z českého prostředí. Více ZDE