Ve dnech 5.–6. listopadu 2019 probíhá 17. ročník významné oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. pod záštitou Ing. Miroslava Tomana, CSc., ministra zemědělství, Mgr. Richarda Brabce, ministra životního prostředí, Ing. Josefa Bernarda, hejtmana Plzeňského kraje a Mgr. Martina Baxy, primátora města Plzně. SOVAK ČR v letošním roce slaví výročí 30 let od založení, které připadá na datum 23. listopadu, kdy byly v roce 1989 podepsány dokumenty o sdružení státních podniků vodovodů a kanalizací. „Třicet let si spolek připomenul již na výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2019 konající se ve dnech 23.–25. května, rozhovory a ankety k výročí přinesl v průběhu roku časopis Sovak a na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací 2019 oslavy vrcholí. Slavnostně pokřtěna byla i výpravná publikace 30 let SOVAK ČR,“ uvedl Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR.

Publikace 30 let SOVAK ČR shrnuje období působení SOVAK ČR v letech 1989–2019. Publikace popisuje nejen vývoj spolku a odbornou činnost poskytnutou ve prospěch svých členů a oboru jako takového, ale i obsáhlý přehled ohledně základních statistických údajů o rozvoji oboru vodovodů a kanalizací v České republice v letech 1989 až 2018 (2019) formou grafů. Podrobně byly představeny i stěžejní knižní pomůcky pro pracovníky vodohospodářského oboru, a to vzdělávací příručky a publikace, které SOVAK ČR za tu dobu vydal.
Publikace k 30 letům SOVAK ČR

Kniha tak nabízí přehled od okamžiků, kdy spolek stál u samotného zrodu přeměny oboru vodovodů a kanalizací až po současnost, kdy bylo umožněno rozvinout moderní know-how a provést masivní investice do rekonstrukcí. Výsledkem jsou zlepšené parametry, jako je pokles ztrát ve vodovodních řadech, vyšší kvalita pitné vody a vypouštěných vyčištěných vod z ČOV do vodotečí. Dle Eurostatu se v současné době vodárenství v České republice řadí mezi špičku v Evropě.

„Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ upřesnil Ing. Miloslav Vostrý, předseda SOVAK ČR.

Také VODÁRNA PLZEŇ a.s., generální partner letošní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 slaví výročí, letos uplyne od stavby první úpravny vody v Plzni na Homolce 130 let. „Díky čerpání dotačních titulů došlo ke zdokonalení procesu úpravy pitné vody a procesu čištění odpadních vod na ÚV Plzeň a ČOV Plzeň. Rovněž se podařilo zkapacitnit a rozšířit vodárenskou infrastrukturu na území města Plzně. Daří se také neustále zlepšovat stav vodních toků na území města Plzně, neboť byly vybudovány v letech 2000 a 2014 v areálu ČOV Plzeň dvě velké retenční nádrže o objemu 11 000 m3 a 10 000 m3,“ doplnil generální ředitel VODÁRNY PLZEŇ a.s. Ing. Ludvík Nesnídal.

V úvodním bloku konference se příspěvky dále zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje Benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství, či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí. Ing. Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Ing. Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Ing. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy Operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Ing. Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Informace k 30 let SOVAK ČR naleznete na www.sovak.cz/cs/30-let-sovak-cr a k předcházejícím ročníkům konferencí Provoz vodovodů a kanalizací na www.sovak.cz/cs/archiv-konferenci. Od roku 2003, kdy akce byla pořádána poprvé, se konference konala celkem jedenácti odlišných místech a na některých i opakovaně (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Poděbrady, Praha, Tábor). Získala přitom významné renomé a je vysoce navštěvovanou událostí pro odborníky vodohospodářského oboru, kteří zde mají možnost načerpat užitečné novinky a kvalitní informace z legislativy i praxe.

Tam kde jiní spatřují problém, v odpadovém hospodářství, vidí Argentina velkou ekonomickou příležitost. Aktuálním přijetím výnosu č. 571, který již podepsal prezident Mauricio Marci, tahle země mění své dosud závazné definice odpadu a surovin a teoreticky se tím otevírá jejich dovozu z celého světa. Podobně, jako ještě donedávna činila Čína. Více ZDE

Zdroj: Ekolist.cz

Jen v roce 2018 hodnota veřejných zakázek dosáhla 600 miliard Kč. A právě veřejné zakázky s cirkulárním aspektem jsou absolutním základem, nejlepším a zároveň nejjednodušším způsobem, jak roztočit cirkulární ekonomiku v Česku. O možnostech podpory výrobků z recyklátů se hojně hovoří, efektivní nástroje již máme, ale jaká je skutečná praxe? Odpověď najdete v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které právě vychází na téma Úprava, zpracování a recyklace odpadů. A na co dalšího se můžete těšit?

Přehled obsahu:

• Rozhovor - PRAKTIK system – největší zpracovatel elektroodpadu v ČR

• Rozhovor - I restaurace a kavárny mohou fungovat cirkulárně. Víme jak na to!

• V zadávání cirkulárních veřejných zakázek Česko zcela pokulhává!

• Odpadové hospodářství: kdo na něj doplatí a komu se vyplatí?

• Český vynález přináší revoluci do stavebnictví

• Druhotné suroviny podpoří dotace z OP PIK

• Aquaponie: Maximální kvalita s minimálním dopadem

• Opětovné použití aktivního uhlí z výroby pitné vody

• LCA analýza čistiarní odpadových vôd v podmienkach Slovenskej republiky

• Když už dárky, tak jedině upcyklované!

• Plastový regranulát vyrovnává ekologický dluh a snižuje náklady firem

• Dobře utajené nápojové plechovky

• Průlom ve využití hutních odprašků

• K lidem i přírodě ohleduplný

• Začalo to Woodstockem

• 21. století mění paradigma nakládání s odpady

• Připravte se na nový zákon o odpadech na svých sběrných dvorech a zařízeních pro využití a odstranění odpadů už nyní

• Specifické cíle sběru pro nebezpečný elektroodpad

• Zelený líder prešľapuje II.

• Efektivní hospodaření s vodou

U plastové lahve nikdo neváhá, do které popelnice patří. Existuje však řada výrobků, jejichž obal je směsí různých materiálů, jejichž původ je pro běžného zákazníka nejasný. A značky na obalu mu nepomohou s rozlišením, kam s ním. Některé obchodní řetězce proto začínají usilovat o to, aby na obalech bylo srozumitelnější značení. Více ZDE

Bioodpady představují pro české odpadové hospodářství spíše problém, v zahraničí už jsou ale dlouhou dobu součástí receptu pro udržitelnou a ekologickou dopravu: z bioplynu se vyrábí biometan, který se používá jako palivo. Stejný potenciál mají i pražské bioodpady, které by v budoucnu mohly pohánět flotilu Pražských služeb a autobusů MHD v Praze. Podrobnosti čtěte ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Začátkem října autoři slavnostně pokřtili studii Cirkulární Česko 2. Publikace navazující na první díl z roku 2018 popisuje aktuální vývoj v oblasti oběhového hospodářství v Česku a uvádí příběhy inspirativních tuzemských firem, které vzaly cirkulární fungování za vlastní. Na studii pracovali odborníci Institutu cirkulární ekonomiky, inovační agentury Direct People a nově také zástupci inovační agentury JIC.

Cirkulární Česko 2 přináší pohled do zákulisí 9 firem – mapuje výzvy, kterým čelí, jejich cirkulární řešení a výsledky, jež s nimi dosáhly. Celkem jde o více jak 20 stran nabitých inspirací nejen pro podnikatele a manažery, nový pohled nabízí i zástupcům organizací, měst, obcí a široké veřejnosti.
 „Cirkulární ekonomika není pouhé trendy slovní spojení, se kterým koketuje Evropská unie a pár uvědomělých firem. Koloběh zdrojů fungoval v přírodě odjakživa, jen my, lidé, jsme na něj pozapomněli. S mizejícími zdroji ale už jen stěží udržíme současné tempo růstu a proto se mnoho firem i jednotlivců přiklání k modelu cirkulární ekonomiky,“ popisuje princip tohoto směru Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Inovace přichází rychlým tempem

Tvůrci s novou publikací přišli už rok po vydání prvního dílu unikátní studie. Ten se dočkal přes 10 tisíc stažení i pozitivních ohlasů a naznačil tak rostoucí zájem české veřejnosti o pojem cirkulární ekonomiky. „To, že po tak krátké době vydáváme další edici, ukazuje, jak rychlý je inovační vývoj, kolik firem se zhlédlo v cirkulárním ekonomickém modelu a jaký potenciál nabízí,“ vysvětluje Cyril Klepek, inovační leader z agentury Direct People a zakladatel platformy Cyrkl.

Klepek ale upozorňuje, že přesto je pro většinu českých firem cirkulární ekonomika zatím velmi abstraktní termín. Přitom všechny firmy ve studii potvrzují, že trend oběhového hospodářství je i finančně perspektivní cestou.

Pohled firem i odborníků
Publikace ukazuje možnosti zapojení cirkulárních principů na celém spektru podniků od drobných iniciativ až po mezinárodní giganty. Čtenáři se tak dozví, kdo chystá beton ze 100 % recyklovaného materiálu, kde jezdí autobus na biometan, a kdo se pustil do výroby sušenek z odpadního pivovarského mláta nebo čajových sáčků z banánových vláken. Příběhy firem doplňují pohledy na cirkulární ekonomiku z různých úhlů očima odborníků.

K původním autorům publikace – Institutu Cirkulární Ekonomiky a inovační agentuře Direct People – se letos připojila i inovační agentura JIC, která podporuje podnikatele a stará se o podnikatelský ekosystém Jihomoravského kraje. „Cirkulární ekonomiku vnímáme jako velkou podnikatelskou příležitost a výzvu současně. Věříme, že přispějeme k využívání jejích principů v Česku a umožníme místním firmám stát se globálními lídry v oblasti cirkulárních inovací,“ říká CEO JIC Petr Chládek.

Publikace Cirkulární Česko 2 je zdarma ke stažení ZDE (anglická verze - ZDE).

Technické služby Zlín upravují termíny svozů kontejnerů na tříděný odpad pomocí čárových kódů. Cílem je optimalizovat svoz tak, aby kontejnery nezůstávaly plné zbytečně dlouho.

Čtečkou přečíst čárový kód na kontejneru a přiřadit k němu stav naplněnosti. Tyto úkony musejí již delší dobu provádět pracovníci Technických služeb Zlín předtím, než na korbu nákladního vozu vysypou obsah kteréhokoliv kontejneru na tříděný odpad. Na základě zjištěných údajů jsou pak upravovány termíny svozů. Cílem je optimalizovat svoz tak, aby kontejnery nezůstávaly plné zbytečně dlouho.

Na území města je celkem 426 stanovišť, na nichž je vždy umístěno několik kontejnerů. Nejvíce, 368 je na plast, na papír pak dalších 325. Na barevné sklo je pak k dispozici 272 kontejnerů a na sklo čiré jich je 193. K tomu ještě pár desítek kusů nádob na kov či bioodpad. Technické služby Zlín tak na svozu tříděného opadu musejí pracovat denně. Tomu odpovídají i náklady. A právě systém čárových kódů má pomoci tuto činnost optimalizovat.

„Od září byla na základě vyhodnocení zaplněnosti kontejnerů v první polovině roku zvýšena frekvence svozu na celkem 35 stanovištích. Jedná se o kontejnery na tříděný plast a tříděný papír. Byl přidán jeden svoz v týdenním cyklu. Pokud se tedy kontejner vyvážel 2x týdně, nyní se vyváží 3x týdně,“ vysvětluje ředitel Technických služeb Zlín Jakub Černoch. Od 1. ledna navíc dojde ke zvýšení frekvence u dalších asi 90 stanovišť.

Systém sledování naplněnosti pomocí skenování čárových kódů a ručního přiřazování údaje o stavu naplněnosti je velmi jednoduchý a přitom funkční. „Existují i jiné systémy. Je možné využít vážení každého kontejneru, který je zároveň osazen RFID čipem komunikujícím s čtečkou na vozidle. Jde ovšem o nepoměrně nákladnější systém nejenom na pořízení, ale také na provozní údržbu. Námi zvolená varianta je nejjednodušší a s relativně nízkými pořizovacími i provozními náklady přináší výsledky se srovnatelnou přesností, jako jiné systémy,“ dodává Jakub Černoch.

I přes všechnu snahu ale stále platí, že ne každý kontejner je odvezen okamžitě po svém naplnění. Po městě je jich totiž rozmístěno 1 344. „Je tak dobré dodržovat několik zásad. Při větším množství opadu raději volit cestu na některý ze sběrných dvorů. A pokud je kontejner plný, neodkládat odpad, byť vytříděný, vedle něj, ale najít jiný, kam je možné vše uložit,“ uzavírá Jakub Černoch.

Cílem navrhované novely vyhlášky je urychlit vydávání záruk původu na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška nově zkracuje lhůtu pro vydání záruky původu. Ta bude vydána už v průběhu měsíce následujícího po výrobě elektřiny. Česká republika se tím přiblíží zahraniční praxi a odstraní se dosavadní znevýhodnění českých záruk původu.

Dokument ke stažení:

Společnost Vafo Praha, která v Chrášťanech u Prahy vyrábí krmiva pro domácí mazlíčky, v posledních letech investovala do technologií na čištění odpadního vzduchu 78 milionů korun. Poslední investicí byla druhá fáze čištění vzduchu tzv. studenou plasmou, kterou Vafo používá od jara, řekla novinářům za společnost Karolína Čápová. Zápach z továrny v Chrášťanech obtěžuje obyvatele několika pražských městských částí. Firma chce vybudovat tým, který by mohl systém čištění vzduchu ještě optimalizovat.

V létě provoz technologie zlepšovala. Nynější čtyřstupňová soustava umožňuje podle Čápové čištění s 92procentní účinností. Firma loni požádala Středočeský kraj o rozšíření výroby, kraj to povolil. Podle Čápové by měla být nová linka o 20 procent větší než současná. Hlavní město se proti rozhodnutí dvakrát odvolalo.

Firma chce dolaďování čistících technologií projednávat v odborném panelu, jehož členové by měli být známi letos do konce roku. Mělo by jít o odborníky z univerzit, ale také pracovníky z dodavatelských firem nebo o meteorology. "Aktuálně jsme oslovili několik odborníků, kteří se zabývají problematikou čištění vzduchu, a sestavujeme odbornou skupinu, jejímž úkolem bude účinnost našeho systému dále vylepšovat, například s ohledem na měnící se meteorologické podmínky," uvedl marketingový ředitel firmy Martin Šámal.

Společnost kromě unikátního čištění vzduchu argumentuje také tím, že výrobní závod v Chrášťanech vyrábí prémiová krmiva pro domácí mazlíčky už od roku 1994. Tehdy byl podnik v dostatečné vzdálenosti od Prahy. "Vzhledem k tehdejší existující zástavbě a zemědělské povaze původní obce Chrášťany, kde mimo jiné působilo zemědělské družstvo, se jednalo o ideální lokalitu," dodává společnost. Nyní exportuje do 66 destinací, má pobočky v Německu, Finsku, Švédsku nebo Estonsku.

Starostové pěti pražských městských částí, ve kterých obyvatele obtěžuje zápach z továrny, jednají s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) o schůzce na toto téma. Šéfové radnic Prahy 6, 13, 17, Zličína a Řeporyjí zaslali Hřibovi dopis s žádostí o podporu. Jednání by se mělo uskutečnit na magistrátu koncem listopadu. Starostové požadují, aby primátor vyvolal jednání se Středočeským krajem, ve kterém továrna je, a o ochraně obyvatel před zápachem jednal s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví, respektive s Českou inspekcí životního prostředí a pražskými hygieniky. Primátor starostům navrhl setkání spojené s prohlídkou provozu továrny.

Zápach z továrny Vafo nejvíce obtěžuje obyvatele Zličína. Radnice problém řeší od roku 2008, na firmu podala žalobu. Podobně plánují postupovat Řeporyje. Praha 13 a 17 požadují okamžité zastavení výroby.

Vafo vyrábí krmivo pro psy, kočky a hlodavce. Své produkty vyváží do 70 zemí světa. Kromě Chrášťan u Prahy má závody v Ratmírově na Jindřichohradecku, Chelčicích na Strakonicku a Chotovinách na Táborsku. Plánuje spustit provoz v Čičenicích.

Horská střediska v České republice mají zatím 36 akumulačních vodních nádrží pro zasněžování, které sbírají vodu z jarního tání. Další třicítku plánují vybudovat. Pokud se dokončí, mohlo by je využívat více než 80 procent skiareálů a přiblížit se alpským zemím, uvedla dnes Asociace horských středisek. Výstavba nádrží ale podle ní trvá dlouho kvůli průtahům v povolování. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) je však problém v rozvoji skiareálů, záborech půdy i světelném znečištění, stejně jako v umělém zasněžování.

Jen do ekologických opatření skiareály investovaly za posledních pět let zhruba tři čtvrtě miliardy korun, například do energeticky úspornější techniky nebo technologie SNOWsat, která pomocí satelitů měří výšku sněhu. Další investice za 200 milionů mají v plánu.

V lyžařské sezoně 2018/2019 uložili inspektoři provozovatelům skiareálů devět pravomocných pokut. Nejčastějším a podle ČIŽP i nejzávažnějším přestupkem je nelegální odběr vod - bez povolení, nebo ve větším množství.

Ředitel asociace Libor Knot je přesvědčen, že by akumulační nádrže na zachycování vody pomohly šetrně hospodařit s vodou a šetřit i energii. Problém je však s jejich umístěním. "Pokud je to přírodně vzácnější krajina, musí mít akumulační nádrž vhodné umístění, co se týče požadavků zoologů a botaniků, čili tam je otázka najít společnou řeč a udělat všechna opatření tak, abychom přírodu chránili," řekl ČTK.

Inspekce životního prostředí však tvrdí, že problémem je samotná kumulace lyžařských areálů, které vznikají často v bezprostřední blízkosti nejpřísněji chráněných ploch s bezzásahovým režimem a čím dál více znemožňují živočichům přirozeně migrovat. Umělý sníh vzhledem k odlišným fyzikálním vlastnostem a snaze areálů prodloužit lyžařskou sezonu na co nejdelší období setrvává o týdny až měsíce než přirozeně, řekla ČTK mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Kvůli tomu mizí druhy typické pro louky.

"Skutečné důsledky na přírodní ekosystém jsou ale závažnější, než se může na první pohled zdát. To je podstatné vzhledem k aktuálnímu, tím více předpokládanému do budoucna, rozsahu lyžařských areálů. Ty v zájmu zajištění konkurenceschopnosti stále více uplatňují intenzivní technologie, které negativní dopady na dochované přírodní prostředí výrazně urychlují," upozornila Nastoupilová.

ČIŽP nicméně kladně pro ochranu vodních ekosystémů hodnotí moderní technologii SNOWsat, pokud ovšem umožní úspory v umělém zasněžování, spojené s nižším odběrem vody a použitím menšího množství umělého sněhu.

Naposledy letos dostal od ČIŽP pokutu provozovatel vleků v Bílé na Frýdecko-Místecku, společnost Ski Bílá Služby, a to přes 500.000 korun za nelegální odběr vody z potoka Bílá. Vodu podle ČIŽP používal na zasněžování sjezdovek, provozovatel s pokutou nesouhlasil.

Ministerstvo životního prostředí se k budování akumulačních nádrží negativně nestaví. "Budovat vodní nádrže je z pohledu zachování kontinuity vodního toku, zachování minimálních zůstatkových průtoků či vlivu na chráněné druhy nejvhodnější mimo vodní tok," uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na opatření Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody v letech 2013 až 2018. Kontroloři prověřili, jak resorty přistupují k boji se suchem, jak jej financují, zabývali se ale také například koncepcemi a plány, které si stát schválil a podle kterých se má řídit. Kontrola ukázala, že zásadní opatření pro boj se suchem chybí, stejně jako potřebná právní úprava. Stávající dotační programy nejsou na řešení otázky sucha přizpůsobeny a nová opatření – až na jednu výjimku – resorty do praxe nezavedly. Boj se suchem také ztěžují rozpory a protichůdné postoje resortů.

Navzdory plánům vlády stále neexistuje žádná právní úprava pro zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody, která by stanovila práva a povinnosti jednotlivých subjektů. Otázku sucha a nedostatku vody měly resorty řešit pomocí 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. Obsahem těchto úkolů bylo v mnoha případech jen například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně – zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly.

Nová opatření, která by byla cíleně určena k řešení otázky sucha a nedostatku vody, tak dosud s výjimkou dotačního programu „Dešťovka“ zůstávají na papíře jako součást vládní koncepce1 – jde například o výstavbu přehradních nádrží v regionech s nedostatkem vodních zdrojů a postihovaných suchem, propojování vodohospodářských soustav pro zabezpečení vodních zdrojů a další opatření. Změny se dosud nedočkal ani přístup k pěstování zemědělských plodin pro energetické účely, se kterou vláda v koncepci počítala. Podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015 až 2018 o 45 tisíc hektarů.

Boj se suchem financují MZe a MŽP pomocí řady dotačních programů – konkrétně na tuto oblast resorty vykazují 37 dotačních programů, v jejichž rámci rozdělily v letech 2017 a 2018 téměř 28 miliard korun. V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast, takže skutečné dopady takto rozdělených peněz resorty nemohou reálně vyhodnotit. Škody způsobené suchem nicméně stále rostou – podle odhadů MZe dosahovaly škody přibližně tří miliard korun v roce 2015, v roce 2017 se jednalo už o 7,7 miliardy korun a v roce 2018 se škody vyšplhaly na 24 miliard korun.

Řešení sucha vyžaduje také spolupráci řady subjektů. V případě dvou zásadních resortů MZe a MŽP nebyla spolupráce ideální. Resorty se například neshodují na znění tzv. protierozní vyhlášky, jejíž přijetí je klíčové pro zlepšení hospodaření na zemědělské půdě a její schopnosti zadržet vodu. Kontroloři také zjistili, že ministerstva podporovala protichůdná opatření – MZe rozdělovalo peníze na stavbu umělých koryt drobných vodních toků, zatímco MŽP razilo opačný koncept a umělá koryta odstraňovalo s tím, že urychlují odtok vody z krajiny.

„Sucho je velký problém a škody způsobené suchem a nedostatkem vody rostou. Pokud chceme situaci skutečně zlepšit, je potřeba nejen připravovat zásadní projekty, ale hlavně je uvádět do praxe,“ řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.

Související dokumenty:

• Vizualizace vybraných parametrů sucha a přehled srážek v ČR (htm, 1 kB)

• Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 18/27 (pdf, 998 kB)

Reakce MŽP: Ministerstvo životního prostředí odmítá kritiku NKÚ k boji se suchem

Ministerstvo životního prostředí odmítá přístup a naprostou většinu závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu k hodnocení realizace opatření pro zmírnění dopadů sucha a považuje závěry NKÚ za zcela nepřesné, neúplné a zavádějící.

„Ministerstvo životního prostředí plní všechny strategické dokumenty v oblasti boje se suchem a realizuje tisíce konkrétních opatření z nich vyplývajících. Od roku 2014 jsme investovali do více než 14 tisíc projektů zaměřených na sucho téměř 11 mld. korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe. Proto opravdu nechápu některá formalistická doporučení „od stolu“ úředníků z NKÚ, kteří zjevně nerozumí základním principům fungování krajiny a boje se suchem,“ reaguje na závěr Nejvyššího kontrolního úřadu ministr životního prostředí Richard Brabec.

NKÚ třeba tvrdí, že kromě programu MŽP Dešťovka, nevytvořila ministerstva (MŽP a MZe) nové dotační programy nebo nepřizpůsobila ty stávající problematice sucha. To je snadno prokazatelná nepravda. Kromě tisíců projektů financovaných z evropských fondů jsme pro boj se suchem zásadně upravili i Národní program Životní prostředí, jehož součástí je třeba i velmi úspěšný program budování nových zdrojů pitné vody pro obce, kterého již využilo více než 400 obcí a kvalitní pitnou vodu tak získalo téměř 200 tisíc lidí. Zcela nový je i program podpory hospodaření se srážkovými vodami ve městech.

NKÚ navíc bohužel odmítá pochopit, že například programy zaměřené na péči o krajinu patří podle odborníků mezi ty nejefektivnější, co se týká prevence před suchem. Nejsou to nutně nejnákladnější opatření, ale jsou rychle realizovatelné a s okamžitým efektem. „NKÚ nereflektuje, že například náš Program péče o krajinu vykazuje tisíce realizovaných projektů v podobě nových tůní, mokřadů, biopásů na orné půdě, zmeandrovaných řek a potoků a vysázených stromů v krajině, které mají pro boj se suchem okamžitý efekt. Navíc byl tento program před rokem 2014 značně podfinancovaný a je to právě posledních 5 let, co pod mým vedením Ministerstvo životního prostředí tento program každoročně finančně posiluje,“ odmítá kritiku NKÚ šéf rezortu životního prostředí Richard Brabec.

Jedním z klíčových programů zaměřených na boj se suchem je pak Operační program Životní prostředí, do kterého prostředky poskytuje Evropská unie. Ten řeší v rámci svých opatření právě otázky sucha a nedostatku vody, které jsou z pohledu klimatické změny multifunkční a přinášejí tak přínos nejen v oblasti sucha. NKÚ opakovaně odmítá reflektovat, že jeho indikátory jsou zafixovány a nelze je v průběhu programového období měnit.

„První verze tzv. Programového dokumentu byla Evropskou komisí schválena dne 30. dubna 2015, přičemž již dne 16. 7. 2014 byl Evropské komisi zaslán oficiální návrh programového dokumentu vč. indikátorů. MŽP při přípravě programového období nemohlo v programovém dokumentu stanovit speciální indikátory k problematice sucha, neboť by tím byl pozdržený rozjezd dotací putujících do zlepšování životního prostředí v ČR. Je potřeba si uvědomit, že to bylo právě Ministerstvo životního prostředí, které začalo pod vedením ministra životního prostředí Richarda Brabce na dosud vůbec neřešenou oblast sucha upozorňovat již v roce 2014 a spolu s vládou jí v roce 2015 řešit skrze první analytické a strategické dokumenty,“ vysvětluje tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Právě na základě prvních odborných i strategických dokumentů byl v první polovině roku 2017 Operační program Životní prostředí rozšířen o další aktivitu hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu - např. zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití či přestavby konstrukcí střech s okamžitým odtokem srážkové vody na povrchy s akumulační schopností. V současné době je samozřejmě plánováno zahrnutí problematiky zmírnění negativních následků sucha a nedostatku vody v krajině do připravovaného Operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. „Z našeho pohledu je tak připomínka NKÚ zcela lichá, neboť skutečná úprava OPŽP ve vztahu k suchu byla provedena,“ upozorňuje mluvčí MŽP.

Co se týká Protierozní vyhlášky, na kterou kontrolní závěr NKÚ rovněž upozorňuje, tak MŽP je aktuálně připraveno její znění poslat do mezirezortního připomínkové řízení. „Na základě nesouhlasu Ministerstva zemědělství a zemědělských svazů s jejím zněním v roce 2017 jsme jednali v posledním roce s odborníky a vědci na danou problematiku. Od nich máme náš přístup potvrzený a odborně podpořený, takže pokud Ministerstvo zemědělství souhlasit, nemělo by jejímu přijetí stát už nic v cestě,“ vysvětluje mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

„A pokud NKÚ kritizuje spolupráci rezortů MŽP a MZe, pak chci naopak zdůraznit, že ji považuji v oblasti problematiky sucha za velmi dobrou. Oba rezorty si již před několika lety vymezily své kompetence tak, aby se jejich programy nepřekrývaly, a spolupracují na společné legislativě. Uváděný příklad tzv. protichůdných dotací byl výjimečný a v rámci mnoha tisíc podpořených projektů i statisticky nevýznamný“ uzavírá ministr Brabec.

V souladu s metodikou Eurostatu bylo dle tohoto šetření v roce 2018 v ČR vyprodukováno celkem 28 mil. tun odpadu. Oproti předchozímu roku se vyprodukovalo o 3,4 mil. tun více, což představuje nárůst celkové produkce odpadu o 14 %. Zvýšená produkce odpadu byla zaznamenána v obou sledovaných skupinách odpadů (nebezpečné, ostatní). Produkce nebezpečného odpadu dosáhla 1,4 mil. (nárůst o 20 %), produkce ostatního odpadu činila 27 mil. tun (nárůst o 13 %). Podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů činil 5 %. Podrobnosti ZDE

CENIA spolupracovala s Centrem pro otázky životního prostředí na projektu Nové metody pro hodnocení plnění strategických dokumentů MŽP (MEHOSTRADO), který si kladl za cíl zkvalitnit způsoby a formy evaluace strategických dokumentů Ministerstva životního prostředí a tím přispět k efektivnější a účinnější realizaci jejich cílů a opatření. Doporučené postupy byly ověřeny evaluací Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020 (SPŽP) a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP AZK). V rámci projektu byla dále identifikována a doporučena další možná témata životního prostředí, tzv. bílá místa, které nejsou v SPŽP dosud obsažena. V pátek 8.11. od 13:30 se v budově MŽP koná závěrečný seminář projektu, na který se můžete registrovat ZDE.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k limitním hodnotám expozice na pracovišti pro olovo a jeho sloučeniny a diisokyanáty v termínu do 16. prosince 2019. Na žádost Komise agentura ECHA hodnotila dvě skupiny látek: olovo a jeho sloučeniny a diisokyanáty z hlediska limitních hodnot expozice na pracovišti [Occupational Exposure Limits (OELs)] a připravila vědecké zprávy, které jsou předmětem 60-denní veřejné konzultace.

Komentáře k návrhům lze předkládat do 16. prosince 2019 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce OEL - veřejná konzultace k doporučení na stránkách ECHA.

Další informace:

OELs - internetová stránka

Zdroj: MPO