Společnost McDonald’s dnes oznámila rozsáhlý program pro odstraňování a minimalizaci používání plastů a zlepšení recyklovatelnosti obalů v celé Evropě. Plán zahrnuje odstranění víček McFlurry ve všech evropských zemích, kde společnost McDonald’s působí, zavedení nového víčka z vláknitého materiálu u všech studených nápojů ve Francii, a také testy napříč trhy, které budou zkoušet alternativy k plastovým lžičkám McFlurry, nově navržená papírová brčka a programy zpětného odběru hraček z Happy Mealu.

Zkoušky obalů jsou součástí globální platformy „Better M“ společnosti McDonald’s, která si klade za cíl zavádět environmentálně pozitivní změny napříč udržitelným dodavatelským řetězcem pro obaly a recyklaci i v oblasti zákaznické zkušenosti.

Společnost McDonald’s zahájí zkoušky ve stávajících restauracích v Evropě a postupně rozšíří úspěšné testy z jednotlivých zemí na celý kontinent. Vybrané restaurace z různých zemí Evropy budou sloužit jako testovací místa a představí inovativní koncepty balení přímo spotřebitelům. Na základě získané zpětné vazby se rozhodne, které možnosti se rozšíří nebo upraví. Tento model umožňuje společnosti McDonald’s najít udržitelná řešení, která zákazníci požadují, a zároveň jim nabídnout skvělou zákaznickou zkušenost, kterou znají a milují.

V současné době je 78 % obalů používaných společností McDonald’s po celém světě vyrobeno z vláknitých materiálů. Toto číslo se zvyšuje na evropských trzích, kde vláknité materiály tvoří přibližně 88 % veškerých obalů, zatímco plasty pouze 12 %. Kroky, které společnost McDonald’s dnes podniká, budou mít další dopad na odstraňování plastů ze systému obalů:

• Více než 1200 tun plastů ročně se ušetří díky úpravě obalů McFlurry, která zároveň eliminuje potřebu samostatného plastového víčka. Tato změna bude plně implementována v celé Evropě do konce roku 2020

• Přibližně 1100 tun plastu ročně se ušetří zavedením víčka z vláknitého materiálu pro všechny studené nápoje ve Francii. Nová víčka z vláknitého materiálu se vyrábějí z 100% certifikovaných udržitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů

• Probíhají zkoušky lžiček McFlurry bez použití plastů. Testují se dřevěné a papírové alternativy ve snaze najít materiál, který splňuje preference zákazníků, provozní funkčnost a udržitelnost

• Vyvinutá papírová brčka se rozšíří do celé Evropy. Na základě zpětné vazby od zákazníků a v souvislosti s vývojem obalového průmyslu jsou v současné době zaváděná silnější papírová brčka, která jsou nadále vyrobena z plně recyklovatelných materiálů. Několik trhů, včetně Itálie a Portugalska, nabízí brčka pouze na vyžádání, aby se omezilo množství použitého materiálu

Kromě omezování plastů a přechodu na udržitelnější materiály se společnost McDonald’s zaměřuje také na snazší recyklaci a opětovné využití obalů, které používá:

• V průměru již 60 % našich restaurací na osmi největších evropských trzích nabízí recyklaci obalů určených pro zákazníky. Velká Británie v současné době dosahuje 90 %, v Německu, které je v těsném závěsu, je to 89 % restaurací. Naším cílem je zajistit, aby do roku 2025 100 % restaurací společnosti McDonald’s recyklovalo obaly určené zákazníkům

• V Evropě dosáhla společnost McDonald's svého závazku v oblasti používání vláknitých materiálů. Do roku 2020 bude 100 % obalů z vláknitých materiálů určených zákazníkům primárně pocházet z recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů z oblastí, kde nedochází k odlesňování

• Počínaje tímto týdnem mohou zákazníci ve Velké Británii vrátit použité hračky Happy Meal ve vybraných restauracích, které budou recyklovány v rámci nové zkoušky zpětného odběru hraček

• V Nizozemsku nabízejí restaurace masky z recyklovaného papíru namísto balónků, které dříve byly součástí Happy Meal. Toto řešení se na základě velmi pozitivní zpětné vazby z Nizozemska nyní rozšiřuje i v Belgii

• McDonald's Německo v současné době realizuje pilotní program s názvem ReCup, v jehož rámci zákazníci mohou požádat o opakovaně použitelný šálek na kávu a vrátit jej v partnerské restauraci McDonald’s nebo v jiné zúčastněné restauraci, kde ho umyjí a bude znovu použit

• Zákazníci na Ukrajině si mohou objednat zmrzlinový pohár v kelímku vyrobeném z vafle

Tyto novinky dokládají kroky, které společnost McDonald’s podniká směrem ke globálnímu závazku Scale for Good. Ten byl spuštěn v loňském roce a zahrnuje ambice využívat do roku 2025 veškeré obaly určené pro zákazníky z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů. Dnes je společnost McDonald’s v celosvětovém měřítku přibližně na 60 % cesty k dosažení tohoto cíle.

Keith Kenny, viceprezident společnosti McDonald's pro globální udržitelnost, řekl: „Záleží nám na snižování dopadu na životní prostředí a víme, že našim zákazníkům také. Proto hledáme nové a inovativní způsoby, jak omezit používání obalů, přejít na udržitelnější materiály a pomoci našim zákazníkům s jejich opětovným používáním a recyklací. Testy, které provádíme v celé Evropě, jsou životně důležité, protože nám pomáhají získat bezprostřední zpětnou vazbu k řešením, která pomáhají konzumovat uvědoměle, nikoli však na úkor kvality a zákaznické zkušenosti v McDonald’s, kterou mají rádi. Better M je silná platforma, která nám umožňuje spolupracovat s našimi zákazníky a vybrat správná řešení pro celou Evropu.“

Upřesnění pojmů:

Víčko z kelímku pro McFlurry bylo vyřazeno z restaurací McDonald’s v následujících zemích: Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna, Chorvatsko, Kypr, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Holandsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Ukrajina.

Zkušební období pro navrácení hraček do restaurací McDonald’s ve Velké Británii k recyklaci: Zákazníci budou moci vrátit použité hračky Happy Meal a další plastové hračky do sedmi restaurací po celé Velké Británii, aby je bylo možné recyklovat.

Více informací o celosvětových závazcích McDonald’s:

Jsme si vědomi, že řetězec výroby, zpracování a přepravy surovin, který zásobuje našich 37 000 restaurací ve více než 100 zemích světa, má nezanedbatelný vliv na planetu. Proto neustále zlepšujeme způsob nakládání s přírodními zdroji, výrobu, přepravu i likvidaci obalů i veškeré podružné procesy tak, abychom zanechali co nejmenší ekologickou stopu.

Podle našich zákazníků je nejpalčivější otázkou, které bychom se měli věnovat, množství obalů a odpadu, které produkujeme. Protože svým zákazníkům nasloucháme, třídění obalů, recyklace a udržitelnost se staly naším klíčovým úkolem, který v McDonald’s chceme rozvíjet. Do roku 2025 jsme si proto vytyčili následující cíle:

• 100 % našich obalových materiálů bude vyrobených z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů.

• 100 % našich restaurací bude třídit odpad po našich zákaznících a posílat ho na další využití. To se týká jak obalů, tak zbytků jídla.

Uvědomujeme si, že infrastruktura, předpisy i chování spotřebitelů v oblasti recyklace se v jednotlivých zemích, ale i městech liší. Proto plánujeme být nápomocni při hledání řešení a tvorbě zásadních změn, abychom tento cíl mohli naplnit.

Společně se zaměstnanci, licenčními partnery a dodavateli se zavazujeme využít naší velikosti k provádění změn, které budou mít pozitivní dopad na společnost, které poskytujeme naše služby.

Evropská komise oficiálně dne 12.11.2019 otevřela poslední výzvy pro předkládání projektů v oblasti SC5 programu Horizon 2020 (Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny).  Veškerá témata naleznete v přehledné tabulce v příloze. Kompletní pracovní program je k dispozici zde.  Uzávěrka jednostupňových témat (CSA a ERA-NET) a 1. stupně pro RIA a IA projekty je 13. února 2020, uzávěrka 2. stupně je 3. září 2020.

Dokument ke stažení:

topics overview Envi 2020.pdf (264474)

Bioplasty: ekologické, kompostovatelné, rozložitelné v životním prostředí. Slibovali jsme si od nich příliš? Nové studie ukazují, že ano – bioplasty nejsou řešením plastové odpadové krize. Jejím jediným řešením je změna našeho chování, nikoli změna materiálů. Pojďme se blíže podívat na jeden z nyní velmi populárních biopolymerů PLA. Více ZDE

Společnost CAUDETE s.r.o. z Moravského Žižkova prováděla ve dnech 18. až 25. července 2019 v areálu zemědělského družstva v Mikulově drcení betonových sutí. Zahájení provozu zdroje znečišťování ovzduší v předstihu neoznámila Městu Mikulov a České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Drcení materiálu bylo navíc prováděno bez dostatečného snižování emisí tuhých znečišťujících látek a provozem docházelo k výrazné prašnosti. Inspektoři z Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně jí za to uložili pokutu 200 tisíc korun. Ta je od 9. října pravomocná.

„Při kontrole v červenci 2019, kdy bylo počasí bez deště, a venkovní teploty se pohybovaly okolo 30 stupňů, docházelo provozem drtiče k enormní prašnosti, se kterou se v rámci své kontrolní činnosti u těchto zdrojů setkáváme pouze výjimečně. Zjištěná prašnost byla takové intenzity, že místy znemožňovala pořízení fotodokumentace. Materiál určený ke zpracování i podrcený materiál byly v době kontroly suché a nepokropené,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Výše uvedená zjištění jsou v rozporu se závaznými podmínkami pro provoz stacionárního zdroje stanovenými v povolení provozu. Inspektory ČIŽP jsou hodnocena jako porušení základních povinností provozovatele zdroje znečišťování ovzduší, jejichž plnění je striktně vyžadováno platnou legislativou. „Provozovatel byl navíc na povinnost provozovat drtič pouze v souladu s předpisy včetně zajištění provozu skrápěcího zařízení upozorněn při předchozí kontrole v dubnu 2018. Za opakované porušení základních povinností jsme mu už v minulosti uložili pokuty sto tisíc a 80 tisíc korun,“ doplnil Augustin.

V červnu 2015 uložila ČIŽP subjektu CAUDETE s.r.o. pokutu ve výši 100 tisíc korun za skladování materiálu určeného k recyklaci a hotového recyklátu, které převyšovaly instalované ohrazení skladu v provozovně v Břeclavi – Poštorné a za provozování stejné drtící jednotky v lokalitě Rakvice bez povolení provozu. V listopadu 2017 pak pokutu 80 tisíc za provozování stejné drtící jednotky v k. ú. Chudčice bez zajištění zdroje vody pro skrápění pro omezení emisí tuhých znečišťujících látek a neoznámení zahájení provozu v předmětné lokalitě ČIŽP.

Podle inspektorů je uložení pokuty v dané výši trestem odpovídajícím a zohledňujícím veškeré okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán včetně toho, že se jedná o opakované porušení povinnosti provozovatele.

Projednávání čtyř odpadových zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností, dnes vláda přerušila. Premiér Andrej Babiš (ANO) si vyžádal další údaje, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vláda se k zákonům vrátí za dva týdny, protože příští týden je Brabec v zahraničí. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Vláda vzala na vědomí informaci o tom, že ministerstvo životního prostředí vydá do 16. listopadu nesouhlasné stanovisko se záměrem na rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice.

"Pan premiér si vyžádal ještě nějaké další údaje, které se týkají především odpadových toků. Zajímal se i o návrh zákona o obalech. Zákony jsou navzájem natolik provázané, že nebylo možné propustit některé zákony dál a jeden z nich tam nechat. Proto vláda přerušila projednávání všech těchto čtyř zákonů a vrátíme se k nim za 14 dní, protože příští týden jsem pracovně v zahraničí se svazem průmyslu," řekl Brabec. Kabinet se tak bude odpadovou legislativou zabývat v pondělí 25. listopadu.

Jedněmi z hlavních opatření, které má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění. Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Odpadový expert ekologického sdružení Hnutí Duha považuje za pozitivní, že zvýšení skládkovacího poplatku bude doplněno recyklační slevou pro obce. Kritizuje ale odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Na projednání tak nadále čeká také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Další nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností má umožnit, aby příspěvek na recyklaci zastaralých či nepoužívaných elektrospotřebičů viděli zákazníci nově i na účtenkách. Teď je povinný u pneumatik. Obce budou rovněž nově moci požádat o zřízení dalších sběrných míst nebo nádob.

Celní správa ukončila desetidenní celorepublikovou kontrolní akci nazvanou PLAST, během níž odhalila 17 kamionů porušujících podmínky pro přeshraniční přepravu odpadů.

Celníci z mobilního dohledu nepřetržitě monitorovali hlavní mezinárodní tahy poblíž vytipovaných bývalých hraničních přechodů i ve vnitrozemí a zaměřovali se na nelegální přeshraniční přepravu odpadů.

V rámci 1113 kontrol zajistili 17 vozidel převážejících 410 t odpadu. Ve více jako polovině množství se jednalo o směsný odpad (směs plastu a komunálního odpadu), který byl deklarován jako čistý plast. Podle předložené dokumentace mělo být šestnáct případů určeno pro Polsko a Českou republiku. Jedna vykládka se měla uskutečnit v Bulharsku. Odpad byl dovážen v jedenácti případech z Německa, v pěti z Itálie a v jednom z Rakouska. Ve dvanácti případech zajistili celníci celkem 290 t odpadu poblíž hranice s Německem a zbylých 120 t v příhraniční s Rakouskem.

Vzhledem k tomu, že celníci odhalili porušení právních předpisů při přepravě odpadů, byla vozidla odstavena a podněty předány Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí k přijetí dalších opatření. 

Nejčastější porušení spočívala v rozporech mezi převáženým druhem odpadu a údajích uvedených v průvodních dokladech k nákladu, neoznačení vozidel převážejících odpad či nepředložení řádných dokladů k přepravě odpadu. V rámci akce PLAST se celníci věnovali i dalším kompetencím. U pěti případů objevili porušení předpisů státního odborného dozoru dle zákona o silniční dopravě, osmnáct prohřešků v oblasti časového zpoplatnění, sto dvacet sedm porušení v oblasti mýta. Celkem uložili sankce ve výši téměř 186 000 Kč, kauce v hodnotě 55 000 Kč a na nedoplatcích vybrali 107 700 Kč.

Od počátku roku celní správa provedla 1463 kontrol v oblasti přepravy odpadů a ve 48 případech zjistila jejich nelegální přepravu. Za uplynulý rok bylo zjištěno pouze 19 porušení. Vzhledem ke skutečnosti, že celníci evidují v posledních týdnech enormní nárůst nelegální přepravy odpadů, věnují této oblasti maximální pozornost a úzce spolupracují s ostatními orgány státního dozoru.

Norské fondy vyhlásí v listopadu první dotační výzvu, jejím cílem je přizpůsobení se změně klimatu. Ve výzvě nazvané po hlavním městě severského království je připraveno 26 milionů korun. Na stránkách časopisu najdete také aktuální přehled výzev Operačního programu Životní prostředí pro rok 2020 i soupis aktuálních výzev Národní programu Životní prostředí. Listopadovou Prioritu stahujte ZDE.

Firma TORESO CB s.r.o. porušila zákon o odpadech tím, že v průběhu roku 2016 uložila na pozemek v k. ú. Mýto v Čechách přes 82 tisíc tun stavebních odpadů, které od roku 2015 přijímala od stavebních společností v Plzeňském kraji (Robstav k. s., Recyklace a Sanace Bohemia s. r. o. a HENSTAV s. r. o.), a odstranila je tak v rozporu se zákonem o odpadech. Inspektoři České inspekce životního prostředí z Plzně jí za to uložili pokutu osm milionů korun. Ta 22. října 2019 nabyla právní moci.

„Konkrétně šlo o více než šest tisíc tun betonu, 120 tun směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků. Dále přes 76 tisíc tun zeminy a kamení, které před tímto uložením průběžně zpracovávala recyklační linkou, a které ani po tomto zpracování nepřestaly být odpady, protože nesplňovaly podmínky zákona o odpadech. Pozemek, na který byly odpady protiprávně ukládány, nyní vlastní majitel společnosti Robstav k. s.,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Společnost TORESO CB s.r.o. porušila zákon také tím, že jako provozovatel mobilního zařízení (recyklační linky) nezaslala údaje o provozu mobilního zařízení příslušným orgánům a od 23. ledna 2015 do posledního září 2016 provozovala dvě zařízení ke sběru a výkupu odpadů bez souhlasu k jejich provozování.

Ze závěrů pátečního jednání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti vyplývá, že se příspěvky EU a členských zemí na podporu snižování emisí v rozvojových zemích a dopadů klimatických změn od roku 2013 zdvojnásobily. EU nadále zůstává největším poskytovatelem veřejných financí na podporu boje s klimatickými změnami, když v loňském roce přispěla 21,7 mld. euro, což je o 1,3 mld. euro více, než v loňském roce. EU chce výdaje nadále zvyšovat.

Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu byl připraven na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tímto zveřejňuje tento dokument za účelem veřejné konzultace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu pro účely vnějšího připomínkového řízení a veřejné konzultace. Příprava tohoto materiálu vychází z požadavků legislativy EU konkrétně z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)  2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Dne 28. ledna 2019 vzala vláda ČR na vědomí návrh tohoto dokumentu. Dne 18. června 2019 pak Evropská komise vydala k návrhům včetně návrhu ČR doporučení. Tato doporučení jsou v dokumentu reflektována. Předání dokumentu zástupcům Evropské komise musí dle výše zmíněného nařízení proběhnout nejpozději do 31. prosince 2019.

Materiál obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. Energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku v oblasti emisní skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.

Dokument ke stažení:

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu

Na české skládky se ukládají spousty odpadu „zadarmo“, tedy aniž za to skládkovací firma zaplatí příslušným obcím a Státnímu fondu životního prostředí. Jak je to možné? Odpad se prostě označí jako „materiál na technické zabezpečení skládek“ nebo „konstrukční prvky skládky“. Obce tak přicházejí o značné peníze.

„Je zde možno vidět značný finanční únik z neodvedených poplatků, který osobně odhaduji na stovky milionů ročně,“ říká Zdeněk Horsák, generální ředitel Suez Česká republika.

Firma sama rovněž provozuje šest skládek, nicméně svůj byznys přesouvá k technologiím na další využití odpadů a od firem, které žijí téměř výhradně ze skládkování, se distancuje. Ministerstvo životního prostředí, pod něž problematika odpadů spadá, potvrzuje, že problém je dlouhodobý a jeho řešení zatím nenašlo. Prostřednictvím České inspekce životního prostředí proto alespoň přitvrdilo při kontrolách.

Za to, že na svém území strpí skládku, dostala Čáslav loni od skládkařské firmy AVE 13,5 milionu korun. Jenže Česká inspekce životního prostředí skládku zkontrolovala a dala firmě dvoumilionovou pokutu za to, že druhy odpadu nevykazuje tak, jak má. Čáslav teď bude chtít od AVE doplatit stovky milionů korun na poplatcích.

Chybějící poplatky má doměřit Krajský úřad Středočeského kraje. Čáslavská radnice přitom odhaduje, že jen za loňský rok by mělo jít o 237 milionů korun. Další peníze bude AVE muset zaplatit Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).

Fond vybírá poplatky za ukládání nebezpečných odpadů. Celkovou částku zatím neodhadl, nicméně při poplatku šest tisíc korun za tunu (část jde obci, větší část fondu) a množství špatně vykázaného odpadu by mu firma měla doplatit zhruba 429 milionů korun.

Tuzemské obce předloni získaly na skládkovacích poplatcích od provozovatelů skládek více než 1,5 miliardy korun. Jenže to vypadá, že by to mohlo být výrazně víc, pokud by skládkaři hráli podle pravidel.

Kontrola skládek je prioritou
Někteří provozovatelé skládek se podle ministerstva životního prostředí opakovaně snaží obcházet zákon a nezpoplatňovat odpad tím, že ho překlasifikují na „technické zabezpečení skládek“. „Problematiku technického zabezpečení skládek a takzvaných konstrukčních prvků skládek intenzivně řešíme,“ uvedla mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Ministerstvo proto dalo České inspekci životního prostředí za úkol skládky kontrolovat prioritně. O kolik peněz takto stát a obce přicházejí nicméně zatím resort odhadnout neumí.

AVE dostala od inspekce za poslední dva roky celkem tři pokuty, dohromady ve výši čtyř milionů korun. Důvodem byly nepravdivé a neúplné údaje ohledně vykazování odpadů a neodvedení dostatečné finanční rezervy na rekultivaci, a to v Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích.

Společnost AVE jakékoliv pochybení odmítá. „Inspekce se nám snaží dát pokutu za to, že jsme vedli špatně evidenci. Tvrdíme, že jsme ji vedli dobře,“ říká Roman Mužík, jednatel odpadové společnosti AVE. Ta je dceřinou firmou rakouské AVE patřící do skupiny EP Industries Daniela Křetínského.

Podle Mužíka firma na technické zabezpečení, tudíž bez poplatku, použila jen dovolené množství odpadu, tedy do 20 procent z celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.

„Můžeme jít nad tento limit a další odpad použít na konstrukční prvky skládky, máme na to povolení od krajského úřadu a je to v souladu se zákonem o odpadech,“ argumentuje jednatel. Firma na skládce z tohoto titulu bezplatně ukládá zeminy znečištěné těžkými kovy, strusky a škváry. Jde z velké části o odpad ze sanace ekologických zátěží. Tyto zakázky firma vysoutěžila
u ministerstva financí, protože nabídla nejnižší cenu.

AVE už musela pravomocné pokuty zaplatit a současně se proti nim odvolala. Nejprve k ministerstvu životního prostředí a poté k Městskému soudu v Praze. Jelikož neuspěla, nyní se proti pokutám brání u poslední instance – Nejvyššího správního soudu.

Mužík věří, že ani krajský úřad, který má rozhodnout už v prosinci, nic nedoměří. „Jinak je to na mezinárodní arbitráž, máme sídlo ve Vídni,“ dodává s odkazem na rakouskou mateřskou firmu. Arbitráž totiž mohou se státem vést jen investoři se sídlem v zahraničí.

Marný boj ministerstva
AVE není jedinou firmou, které se týkají problémy s obcházením poplatků. „Ministerstvo vede s některými skládkařskými společnostmi několik soudních řízení,“ uvedl resort. Nedokázal už ale obratem firmy jmenovat, musel by se totiž obrátit na své odbory na konkrétních krajských úřadech.

Jak vůbec obec zjistí, jestli ji skládková firma na poplatcích nešidí? Ministerstvo se odvolává na zákon, podle kterého kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. Obecní úředníci se tak mohou vydat na skládku na kontrolu. Potřebují však také know-how k tomu, jak machinaci s odpadem odhalit a prokázat.

Ministerstvo životního prostředí se zatím málo účinně pokoušelo věc řešit opakovanou úpravou legislativy. Už v roce 2014 proto změnilo u technického zabezpečení skládek podmínku 20 procent objemu odpadu na 20 procent hmotnosti odpadu – to kvůli lepší kontrolovatelnosti. A v následující novele přesněji vymezilo, co smí být na technické zajištění použito.

K dalšímu zpřísnění má dojít s novou legislativou, kterou bude v listopadu schvalovat vláda. Stojí v ní, že se nově i za technické zabezpečení zavede poplatek, který budou skládkaři platit obcím.

Zdroj: MF DNES

Evropa nemá dostatek zařízení, aby se o svůj plastový odpad postarala sama. Poté, co Čína zakázala jeho dovoz, končí stále častěji na skládkách a ve spalovnách.

Češi prázdné plastové lahve většinou hodí do žlutých popelnic, kam patří. V třídění odpadu jsme na evropské špici. To ale ještě neznamená, že se také zrecykluje. Důvodem je i to, že Čína, do níž se vyvážela většina použitých plastů z EU, loni zakázala odpad vykupovat. „Už teď zůstal plastový odpad, který nebyl exportován do Číny, v EU. Většinou na skládce nebo ve spalovně,“ řekl LN Lars Fogh Mortensen z Evropské agentury pro životní prostředí. Podíl plastů, které se spalují nebo skládkují, podle něj poroste. Na to, aby je Evropa zvládla zrecyklovat, nemá kapacitu.

„Můj tip je, že se export odpadu úplně zastaví, už teď o zákazu jeho dovážení uvažují další země. V blízké budoucnosti tak pravděpodobně budeme muset víc skládkovat a spalovat,“ řekl. Že přetrvávající čínský zákaz představuje pro Česko problém, potvrdilo LN i ministerstvo životního prostředí.

Čínský „stop“ dovozu plastového odpadu ovlivnil i jeho export z Česka, byť platí, že ho vyvážíme spíše do zemí EU – odkud se však vozil a vozí do Asie. „I když je přímý export z Česka do Číny malý, přetrvávající omezení dovozu vybraných druhů odpadu, zejména pak plastů, do Číny, stále představuje určitý problém,“ sdělila LN mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky je zcela normální, že se odpady, které se nevyplatí vyvážet za hranice, zpracují či odstraní v Česku. „Tak to vždy bylo a bude. Takže ano, některý odpad končí na skládkách nebo ve spalovnách. Míra takového zpracování kolísá v návaznosti na světové ceny druhotných surovin,“ uvedl Havelka s tím, že plastové odpady jsou vzhledem ke své pestrosti a různé míře recyklovatelnosti ve srovnání s dalšími druhotnými surovinami nejproblematičtější komoditou.

Přesná čísla, kolik odpadu se z tuzemska exportuje, ministerstvo neposkytlo. V evropském úhrnu se například jen v roce 2013 vyvezlo měsíčně přes dvě stě tisíc tun vyhozeného plastu. Loni to bylo méně, na čemž se podepsal zmíněný krok Číny – v roce 2018 Evropa exportovala 150 tisíc tun plastu měsíčně. Odbytiště se zvětšila v Indii, Indonésii, Malajsii, Tchaj-wanu, v Thajsku, Vietnamu a v Turecku.

Vše pro ještě větší recyklaci

Český odpad, který se nevyužije, a to nejen ten plastový, končí obecně spíše na skládkách než ve spalovnách. Jednoduše proto, že to vyjde levněji. Avšak z hlediska ochrany životního prostředí jde zároveň o to nejhorší řešení, jak s odpadem naložit. Životní prostředí zatěžují sice i spalovny, jejich výhodou je alespoň to, že odpad přemění v dál využitelné teplo.

I v Česku se počítá s variantou, že zde v budoucnu vyrostou finální recyklační zařízení. Resort životního prostředí podporuje jejich vznik poskytováním dotací. Zlepšení situace si ministerstvo slibuje také od nového odpadového zákona, který nyní míří k projednání ve vládě. Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství navíc upozornil, že v členských státech EU musejí být nejpozději v roce 2030 všechny plastové obaly plně recyklovatelné.

Podle Larse Fogha Mortensena z Evropské agentury pro životní prostředí je variantou řešení otázky, kam s plastovým odpadem, i to, že část je už nyní uložená někde v Evropě. Skladové kapacity mají odpadové a recyklační firmy povětšinou i ty působící v Česku. „Avšak to vše samo o sobě také stojí nějaké peníze, takže firmy budou uskladňovat odpad jen tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí,“ říká Havelka.

Mortensen vidí v celé situaci i pozitivní aspekty. „Je nelegální vyvážet plastový odpad do zemí, ve kterých s nimi nenaloží správně. A pravdou také je, že pořádně nevíme, co se s ním stane a ani nejsme schopní to zjistit. Přestaneme-li ho vyvážet, budeme se o něj muset postarat sami. Alespoň tak získáme informaci o tom, jak odpad skončí,“ řekl odborník na spotřebu, produkci a plast. Pro ilustraci problému devět z jedenácti řek, které dominantně kontaminují světové oceány plastovým odpadem, teče v Asii, většina z nich je právě v Číně.

Evropa vyprodukovala v roce 2015 třicet milionů tun plastového odpadu, více než polovinu z toho tvořily obaly. A pouhých 17 procent z celkového objemu se zrecyklovalo.

Čína zakázala dovoz plastového odpadu kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí na svém území. K významným dovozcům odpadu do Číny patřily kromě Evropy ještě USA a Japonsko. Dohromady se v roce 2016 vyvezlo do říše středu 7,4 milionu tun plastového odpadu.

Zdroj: LN

Boj s globálním oteplováním se stupňuje a Evropská unie postupně plánuje omezit jakoukoli produkci oxidu uhličitého. Členské státy z východní Evropy ale často naříkají, že na potřebné změny a plánovaný odchod od uhlí nemají peníze. EU proto připravila nástroje, jak na východ poslat významnou podporu. Jen Česko by mohlo do roku 2030 získat stovky miliard korun.

I proto prošel tento pátek Poslaneckou sněmovnou zákon o obchodování s emisními povolenkami. Ten ustanovuje takzvaný modernizační fond. Z něj budou moci čerpat dotace hlavně firmy.

Peníze do něj půjdou z prodeje emisních povolenek. To je nástroj, který si musí každý velký spotřebitel od elektráren a tepláren až po ocelárny či chemičky kupovat za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Jejich cena za poslední dva roky vzrostla téměř pětinásobně.

„Evropská směrnice pro další obchodovací období v letech 2021 až 2030 přináší ještě větší ambice ve snižování emisí. V systému tak bude méně povolenek a ty budou dražší, poroste tak ještě více tlak na firmy spalující fosilní paliva,“ popisuje Jan Tůma z odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.

„Vlastně jim tím říkáme – vy tady nyní máte velmi vysoké náklady na emisní povolenky. Vezměte si tedy peníze z modernizačního fondu, zainvestujte do čistých technologií a náklady vám klesnou,“ vysvětluje Tůma.

V Česku bude modernizační fond řídit Státní fond životního prostředí, žádosti ještě posoudí Evropská investiční banka a Evropská komise. Bude mít tři hlavní zdroje příjmů napojené na emisní povolenky. Základ budou tvořit peníze z prodeje dvou procent všech emisních povolenek vydaných v EU, které si rozdělí deset nejchudších zemí. Na Česko z těchto peněz připadne zhruba 15 procent.

Dále do něj Česko přesune povolenky, které v posledních letech dávalo firmám výměnou za investice do ekologizace výroby, takzvaných derogací. A také sem pošle polovinu takzvaných solidárních povolenek, které bohatší evropské státy posílají těm chudším.

Odhady, kolik se celkem v modernizačním fondu sejde, se výrazně liší. Pohybují se od sta zhruba do dvou set miliard korun. Tuto sumu očekává například Komora obnovitelných zdrojů energie, která vychází z toho, že by se cena povolenky mohla do roku 2030 zdvojnásobit až na 50 eur.

Kam s penězi

Z celkové sumy má jít až 70 procent firmám, které dnes za vypouštění skleníkových plynů platí. Tedy hlavně elektrárnám a teplárnám. Zejména teplárny spalující uhlí se v posledních letech dostávají kvůli drahým povolenkám do finančních problémů.

Peníze formou investičních dotací mohou jít na nákup nízkouhlíkových technologií. Může se jednat o solární elektrárny, úsporná opatření nebo i přechod z uhlí na plynový kotel. Spalování uhlí, i kdyby modernizace vedla ke snížení emisí, dotováno být nemůže.

„Pozitivní je, že záběr fondu je velmi široký a je možné z něj financovat také investice v zařízeních zahrnutých do systému emisního obchodování. Ta v současném programovém období nejsou a ani v tom příštím je s největší pravděpodobností nebude možné podporovat z evropských fondů, což se pro Česko ukazuje jako velký problém při dosahování cílů v oblasti energetické účinnosti,“ komentuje fond výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Dnes není možné získat evropskou dotaci ani na fotovoltaickou elektrárnu v případě, že firma elektřinu sama nespotřebovává, ale dodává ji do sítě. I to se má s modernizačním fondem změnit. Na starých haldách proto solární parky o výkonu desítek megawattů připravuje Sokolovská uhelná, až 500 megawattů nových fotovoltaik plánuje i ČEZ.

Vedle těchto velkých hráčů si ale o peníze z fondu bude moct požádat téměř každý, kdo bude chtít dotaci na solární elektrárnu, kogenerační jednotku či větrnou elektrárnu. Jediným omezením bude, aby fond nenabízel něco, co už pokrývají například jiné evropské operační programy, ale aby se projekty spíše doplňovaly. Kolik v těchto programech bude po roce 2020, zatím není jisté, bude se pravděpodobně jednat o desítky miliard korun.

Firmy si ale na jejich dnešní fungování často stěžují. Vyřizování žádostí například v rámci operačního programu podnikání a inovace, který spravuje ministerstvo průmyslu, trvá někdy podle firem i rok až dva. Z vyčleněných čtyř miliard tak bylo na nové solární elektrárny za poslední roky vyplaceno jen 32 milionů na 22 projektů.

Příliš peněz do rozpočtu

Třetím velkým zdrojem evropských miliard budou jako doposud dražby povolenek. Ty v aukcích prodávají národní státy a suma, kterou z aukcí získávají, se v posledních letech díky vyšším cenám znásobila. Ještě před šesti lety mělo z prodejů Česko jen něco přes dvě miliardy, letos už by to mohlo být 15 miliard. Za deset let by tak mohlo jít až o 150 miliard korun.

Tyto peníze mají už dnes podporovat zelené projekty. To se ale v Česku z větší míry neděje a většina peněz končí ve státním rozpočtu. „To se bude muset změnit, jinak Česko nebude schopné nové ambiciózní cíle do roku 2030 plnit,“ komentuje za teplárníky Hájek.

Ze zákona by si měly až do výše dvanácti miliard korun ročně peníze napůl dělit ministerstvo životního prostředí a průmyslu. Vše nad tuto sumu má jít do rozpočtu.

Z peněz pro ministerstvo průmyslu se ale namísto podpory nových zelených elektráren „lepí“ dotace na stávající obnovitelné zdroje. Ministerstvo životního prostředí pak z těchto peněz dotuje program Nová zelená úsporám, ze kterého se platí hlavně zateplování, malé soláry či tepelná čerpadla pro domácnosti a obce. Ten je ale nastavený na vyplácení zhruba 1,5 miliardy ročně. Připravují se sice nové dotační programy, zatím ale většina ze slíbených šesti miliard končí ve státním rozpočtu.

Zdroj: HN (11.11.2019)

Poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky vzroste a obce budou moci více motivovat své občany, aby více třídili, píše ČTK. To jsou hlavní opatření, která zavede nová odpadová legislativa. V úterý ji projedná vláda. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se bude zabývat čtyřmi zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Platit by měly od počátku roku 2021. Mají ale stále kritiky.

„Balíček odpadových zákonů by měl do Sněmovny zamířit bezprostředně po projednání vládou, nejpozději do konce roku,“ řekl ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí (MŽP). Úřad předkládá normy zhruba s třicítkou rozporů od obcí, některých krajů a svazů. Původně se na jaře v připomínkovém řízení sešlo více než 3000 podnětů.

Zákon o odpadech má podle Charváta zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. „Klíčovým opatřením je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 Kč až na 1850 korun za tunu v roce 2030,“ uvedl Charvát.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029. „Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nemusí ještě několik let zaplatit ani o korunu víc než dnes,“ uvedl Charvát. Podle něj tak záleží na obcích, jak budou občany motivovat a jaké způsoby třídění jim nabídnou. Pomoci jim může systém zvaný PAYT, tedy poplatek za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Obce mohou zavést minimální poplatky i pro „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Odpadový expert ekologického sdružení Hnutí Duha Ivo Kropáček považuje za pozitivní, že zvýšení skládkovacího poplatku bude doplněno recyklační slevou pro obce. Ty, které budou hodně třídit, nebudou platit vyšší cenu za skládkování. Kritizuje ale, že se konec skládkování odpadů odsune z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. „Přitom směrnice EU to po nás požaduje už 20 let,“ řekl ČTK. Sankce za neplnění cílů třídění odpadů je podle něj pro malé obce neúměrně vysoká, ale pro velká města velmi nízká.

Příjemcem skládkovacího poplatku již nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí. To se ale nelíbí krajům. Podle rozporů jmenovaných v předkládací zprávě požadují i zákaz skládkování již od roku 2024, navržená výše poplatků je podle nich nízká a nesouhlasí se zavedením recyklační slevy.

Posunutím konce skládkování na rok 2030 chtělo MŽP vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka byl proces připomínkování extrémně náročný, protože jde o komplikovanou legislativu. Návrh považuje za těžce vyjednaný kompromis. „Bohužel, návrhy zákonů si udržely i složitost a nepřehlednost, a důležité bude, jak budou vypadat prováděcí předpisy,“ dodal.

Ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka ale tvrdí, že zákony neposunují odpadové hospodářství zásadně k recyklaci. „Vláda nedokáže vysvětlit, jak chce zajistit, aby se odpady odkláněné ze skládek nepřesouvaly do kapacit nových spaloven (ZEVO), které EU již nepodporuje, ale na třídění a recyklaci, jak stanoví závazné cíle,“ řekl ČTK.

Nová legislativa vznikla proto, že odpadové zákony jsou zastaralé, platí už 18 let a neodpovídají trendům oběhového hospodářství.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz