Projekt fóra o prosazování v celoevropském měřítku zjistil závažnou neshodu v klasifikaci a označování směsí. Šestý celoevropský projekt fóra o prosazování (REF-6) byl zaměřený na klasifikaci a označování směsí. Nejčastějšími kontrolovanými směsmi byly mycí a čisticí prostředky; biocidní přípravky; nátěry, barvy, ředidla a odstraňovače nátěrů; lepidla a těsnící materiály a přípravky pro osvěžení vzduchu – všechny obvykle obsahují nebezpečné složky.

Inspektoři ve 29 zemích zkontrolovali celkem 3 391 směsí a provedli kontrolu 1 620 společností (výrobci, dovosci, následní uživatelé a distributoři).

Projekt se zabýval také výjimkami z požadavků na označování a balení, harmonizovanou klasifikací, povinnostmi pro biocidy a zvláštními pravidly pro kapsle s tekutými pracími prostředky.

Hlavní zjištění projektu:

• Bylo zjištěno, že 43% všech nahlášených společností má alespoň jednu neshodu a 44% vykazovaných směsí bylo nějakým způsobem nevyhovujících.

• 17% nahlášených směsí bylo nesprávně klasifikováno, což může mít za následek nesprávné označení směsí, a tím i nesprávné pokyny pro bezpečné používání.

• U některých látek, které vzbuzují největší obavy (karcinogenita, mutagenita, reprodukční toxicita a senzibilizátory dýchacích cest), je klasifikace a označování v celé EU harmonizováno, aby bylo zajištěno odpovídající řízení rizik. U 9% těchto látek kontrolovaných v projektu nebyla uvedena požadovaná harmonizovaná klasifikace a označení.

• 33% nahlášených směsí mělo nesprávné označení.

• 33% kontrolovaných bezpečnostních listů nesplňovalo požadavky sledované v projektu.

• Inspektoři zkontrolovali požadavky na balení a označování kapslí s tekutými pracími prostředky (LLDC). Nejdůležitější zjištění je, že u 22% kontrolovaných LLDC uzavírání vnějšího obalu nezachovalo při opakovaném používání svoji funkčnost po dobu životnosti obalu.

• U kontrolovaných biocidních přípravků postrádalo v přechodném období přibližně 7% platné povolení podle nařízení o biocidních přípravcích (BPR) nebo podle národních právních předpisů. U 17% biocidů byly nevyhovující etikety.

Výrobci, dovozci a následní uživatelé se musí více snažit při odvozování správné klasifikace směsí a předávat tyto informace v dodavatelském řetězci. Průmysl by měl rovněž pracovat na zlepšení kvality bezpečnostních listů. Zamezí se tím šíření nesprávných informací v bezpečnostních listech a na štítcích.

Dále by se mělo zlepšit porozumění právním předpisům v oblasti biocidů, aby se minimalizovala porušení způsobená nedostatečnou znalostí BPR.
U kapslí s pracími tekutými prostředky je průmyslu doporučeno zlepšit balení, aby uzávěry po celou dobu životnosti výrobků fungovaly správně, jak vyžaduje legislativa.

Shrnutí:

Hlavním zaměřením projektu REF-6 byla kontrola souladu klasifikace a označování chemických směsí s cílem zvýšit povědomí o různých právních ustanoveních podle nařízení CLP, z nichž nejdůležitější jsou články 4, 17, 29, 35 a 37, článek 31 nařízení REACH a články 17 a 69 nařízení o biocidních přípravcích.

Chemické výrobky používané spotřebiteli jsou směsi různých látek, na jejichž etiketách by měly být uvedeny správné informace o bezpečném používání výrobků. Příslušný štítek na obalu může být vytvořen na základě správné klasifikace nebezpečnosti směsi.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Zpráva o výsledcích projektu prosazování REF 6 ke klasifikaci a označování směsí [PDF] [EN]

• Mandát koordinovaného projektu prosazování REF-6 [PDF] [EN]

• Zpráva o prosazování REACH k povinnostem následných uživatelů - formulátorů směsí [PDF] [EN]

• Projekty fóra v oblasti prosazování

Praha spustila pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností. Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima.

„Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každý rok roste. Musíme se proto na odpad dívat optikou cirkulární ekonomiky a naučit se jej vnímat jako zdroj surovin či energie. V tomto projektu testujeme svoz kuchyňských odpadů od Pražanů a rádi bychom z něj vyráběli bioplyn, který může v budoucnu pohánět svozové vozy Pražských služeb nebo autobusy Dopravního podniku,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Do pilotní projektu, který potrvá rok, se zapojilo necelých sto oslovených vlastníků nemovitostí na Praze 5, 6 a 7. Po jeho vyhodnocení bude postupně tato služba rozšířena po celém území Prahy. Svoz gastroodpadu tak navazuje na rozšíření služby svozu rostlinného bioodpadu, který od 1. ledna 2020 zlevní o 50 %.

Nádoby na gastroodpad jsou označeny informačními samolepkami, které občanům vysvětlují, co do nich lze vyhazovat a co ne. Do těchto popelnic mohou lidé odhazovat zbytky jídla, ovoce, zeleniny, masa, kostí, kůže, mléčných výrobků, pečiva, čaje nebo kávy. Mohou do něj vyhazovat také prošlé potraviny, a to i v původním obalu, protože bioplynová stanice provozuje technologie, které si s původními obaly poradí. Do nádob na gastroodpad naopak nepatří zemina, kameny, dřevo, větvě, pařezy, plasty, sklo, kovy a nebezpečné odpady.

Svoz gastroodpadu je dalším z kroků, kterými Praha naplňuje svou vizi fungování cirkulární ekonomiky. Ta je součástí klimatického závazku, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo letos v červnu.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti Technické služby Zlín, s.r.o. Ta jako provozovatel skládky Suchý důl porušovala její provozní řád. Zjistili to inspektoři při neohlášené kontrole letos v září.

V důsledku nedodržení předepsaného sklonu svahů skládky došlo ve třech místech k utržení a sesuvu odpadů i mimo zabezpečený prostor skládky izolovaný těsnící fólií. „Mimo těleso skládky tak v délce 150 metrů ležely betony, cihelné zdivo, papír, polystyreny, plasty i dřevo. Je zřejmé, že provozovatel nedodržoval technologický postup skládkování daný provozním řádem,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Inspektoři také zjistili, že v části skládky určené pro ukládání azbestu a odpadů na bázi sádry se v rozporu s provozním řádem nacházely i jiné druhy odpadů – plasty, molitany a polystyreny. „Azbest, z něhož se uvolňují nebezpečná karcinogenní vlákna, měl být dle provozního řádu překrýván jen materiály k tomu určenými, například zeminou, kamením, jílem či pískem. Plast, molitan a polystyren na tom místě neměly co dělat a nebylo tak dostatečně zajištěno správné překrytí azbestu,“ uvedl Augustin.

Jako přitěžující okolnost při stanovování výše pokuty vzali inspektoři v potaz to, že nešlo o první pochybení firmy. V roce 2017 jí uložili pokutu 50 tisíc korun za odpady zjištěné mimo zabezpečené těleso skládky, a to v délce asi 100 metrů.

Společnost Technické služby Zlín proti aktuální pokutě nepodala odpor, sankce je pravomocná.

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství využívá takzvanou „produktově „uzavřenou smyčku“. Mezi základní pojmy, které systém charakterizují, můžeme zařadit bezodpadovou výrobu, recyklované či recyklovatelné produkty, změnu odpadu na surovinu – na úkor skládkování a spalování, dlouhou životnost a vysokou kvalitu výrobků. Mezi méně známé patří termíny jako biomimetika či koncept „cradle to cradle“. Poslední jmenovaný přitom stál u vzniku oběhového hospodářství. Tyto pojmy jsou však médii mnohdy prezentovány nepřesně, takže výsledné povědomí veřejnosti o tématu zůstává spíše malé. Proto i tento text, který kromě vysvětlení systému předkládá též zajímavé příklady z českého prostředí. Více ZDE

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) přijal stanovisko k návrhu na omezení N,N-dimethylformamidu (DMF). Výbor pro posuzování rizik (RAC) přijal stanovisko k návrhu na omezení siloxanů D4, D5, D6.

Výbor SEAC přijal své konečné stanovisko k návrhu Itálie na omezení použití N,N-dimethylformamidu (DMF) samostatně nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,3 % hm.

Výbory RAC a SEAC podpořily návrh ECHA na omezení uvádění na trh látek D4, D5 a D6 samostatně, jako složek jiných látek nebo ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1 % hm. každé látky. Konzultace k souhlasnému stanoviska výboru SEAC proběhne v blízkém termínu s tím, že konečné stanovisko přijme výbor na svém jednání v březnu 2020.

Výbor RAC přijal stanoviska k 10 návrhům harmonizované klasifikace a označení, týkající se 8 účinných látek používaných v biocidních přípravcích nebo v přípravcích na ochranu rostlin a 2 průmyslových chemikálií.

RAC také odsouhlasil 14 návrhů stanovisek k žádostem o povolení pro použití: sloučenin šestimocného chromu a oktyl- a nonylfenol ethoxylátů. SEAC odsouhlasil 25 návrhů stanovisek k použití látek: oxid chromový, smola černouhelný dehet vysokoteplotní, anthracenový olej a oktyl- a nonylfenol ethoxyláty. Dále RAC a SEAC projednaly klíčové otázky u 17 žádostí o povolení, které ECHA obdržela v srpnu 2019. Více informací o stanoviscích najdete v příloze této zprávy.

Konečná stanoviska RAC a SEAC budou zveřejněna na internetových stránkách obou výborů.

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 7. února 2019. V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• benfluralin (ISO); N-butyl-N-ethyl-α,α,α-trifluoro-2,6-dinitro-p-toluidine (EC 217-465-2, CAS 1861-40-1), návrh předložilo Norsko. Další informace o této účinné látce naleznete v návrhu hodnotící zprávy na internetových stránkách EFSA;

• melamine (EC 203-615-4, CAS 108-78-1), návrh předložilo Německo;

• transfluthrin (ISO); 2,3,5,6-tetrafluorobenzyl (1R,3S)-3-(2,2-dichlorovinyl)-2,2-dimethylcyclopropanecarboxylate (EC 405-060-5, CAS 118712-89-3), návrh předložilo Nizozemí;

• 4,4’-sulphonyldiphenol; bisphenol S (BPS; EC 201-250-5, CAS 80-09-1), návrh předložila Belgie.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 7. února 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Společnost EQ Servis připravila 12. ročník seminářů zaměřených na představení aktuálních změn v legislativě životního prostředí a na postup při podávání hlášení přes ISPOP. Na seminářích budou přehlednou a srozumitelnou formou představeny všechny podstatné legislativní změny v oblasti životního prostředí v posledním roce a zároveň budou účastníkům poskytnuty potřebné informace pro splnění ohlašovacích povinností prostřednictvím ISPOP. Seminář je určen pro všechny, kteří se nestíhají orientovat v záplavě legislativních změn a potřebují znát jejich praktické dopady na provoz podnikatelských subjektů. Semináře se uskuteční 16.1.2020 v Jihlavě, 21.1.2020 ve Znojmě, 23.1.2020 v Brně a 4.2.2020 v Českých Budějovicích. Bližší informace a přihlášení na www.eqservis.cz.

Společnost MORAVAMALT, s.r.o. se ve své provozovně v Brodku u Přerova zabývá výrobou pivovarnického sladu. Pro technologické účely odbírá podzemní vody z vrtu a studny ve svém výrobním areálu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Olomouce v rámci kontroly podle vodního zákona zjistili, že společnost v období od června 2018 do dubna 2019 odebírala podzemní vody bez platného povolení k nakládání, a to v celkovém množství 41.001 m3. Za to jí uložili pokutu 820.020 korun, která je od 26. listopadu 2019 pravomocná.

„Výše sankce je u tohoto typu přestupku stanovována výpočtem v zákonném rozmezí 15 – 70 korun za m3 odebraných podzemních vod. Po zvážení polehčujících a přitěžujících okolností jsme stanovili sazbu 20 korun za jeden m3 nedovoleně odebraných vod,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Po vzoru projektu v Brně se v České Lípě pustili do testování biopaliva vyrobeného z kalových plynů a to konkrétně v čistírně odpadních vod. V čistírně odpadních vod v České Lípě testují výrobu biopaliva z kalových plynů. Vyrobený plyn obsahuje přes 90 procent metanu a může být alternativou ke stlačenému zemnímu plynu (CNG) a pohánět automobily. V západní Evropě je už podobná výroba bioplynu v čistírnách odpadních vod či bioplynových stanicích poměrně rozšířená, v Česku je na počátku, více ZDE

Evropská komise informovala o tom, že se podařilo výrazně navýšit signatáře Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství (Circular Plastics Alliance). Aliance byla spuštěna v prosinci 2018 a od té doby se do ní zapojilo více než 170 subjektů. Jejím cílem je do roku 2025 použít 10 milionů tun recyklovaného plastu ročně pro tvorbu nových výrobků, přičemž momentálně je to pouze okolo 4 milionů tun plastu. Vytvořeno již bylo 6 pracovních skupina zaměřených na automobilový průmysl, obaly, stavebnictví, zemědělství, elektrické a elektronické výrobky a na monitoring a sběr dat. Iniciativa je součástí strategie pro plasty, která byla představena v loňském roce.

Horní hranice pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek se zdesetinásobí na 20 milionů korun. Postihy zvýší vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou dnes schválil Senát. Předlohu, která mimo jiné také zavede modernizační fond, nyní dostane k podpisu prezident.

Zřejmě nejrozsáhlejší debata se vedla v horní komoře o rozdělování peněz z modernizačního fondu, který by mohl dostat v příštích deseti letech z prodeje povolenek zhruba 100 miliard korun. Půjdou například na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr životního prostředí.

Už Sněmovna podpořila návrh, aby se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Senátor za STAN Miroslav Balatka k tomu chtěl doplnit upřesnění, aby projekty z těchto regionů dostávaly nejméně o desetinu bodů navíc. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím nesouhlasil. Upozorňoval na to, že metodika čerpání peněz bude hotova teprve příští rok a není jisté, zda se projekty budou hodnotit body. Brabec senátory ujišťoval, že postižené regiony zvýhodněny budou. Jelikož Senát předlohu schválil, o Balatkově úpravě už nehlasoval.

Ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje zvýšení postihů tím, že nyní se firmám při nákupu velkého množství povolenek vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí.

Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. Cílem zvýšení horní hranice není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek, uvedlo.

Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize evropské směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.

Statní fond životního prostředí ČR spouští první výzvu v Programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu, ve které nabídne právnickým osobám 26 milionů korun na tvorbu adaptačních strategií přizpůsobení se změně klimatu na lokální a regionální úrovni. Ve výzvě, pojmenované po norské metropoli, mohou žadatelé získat až 1,3 milionu korun, resp. pokrýt až 90 procent způsobilých výdajů projektu. Žádosti je možné podávat online od 14. ledna do 15. března 2020.

Negativní projevy klimatu patří k nejvíce společensky diskutovaným tématům současnosti. Vytvoření strategických dokumentů, které stanoví dlouhodobý přístup obcí, měst a regionů na jejich adaptaci, je tedy více než nezbytné. S jejich přípravou pomůže nová výzva Oslo financovaná z Fondů EHP a Norska 2014-2021. Výše podpory se pohybuje v rozmezí od 130 tisíc do 1,3 milionu korun.

„Česká republika již disponuje národní Adaptační strategií, které reflektuje problematiku klimatické změny z hlediska celého našeho území. Jsou to ovšem právě jednotlivé obce a jejich obyvatelé, na které často dopadají negativní důsledky změny klimatu nejcitelněji. Mluvíme tu například o ničivých povodních, vichřicích či vysokých letních teplotách, které se v betonových ulicích mohou vyšplhat k vysokým hodnotám, a tím tak způsobovat závažné zdravotní potíže. V rámci programu Norských fondů jsme se proto rozhodli zaměřit na přípravu a implementaci adaptačních strategií na lokální a regionální úrovni, které budou reflektovat individuální potřeby jednotlivých obcí a regionů,“ zdůvodňuje zaměření nové výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Dotace pomohou uhradit všechny aktivity související s kompletním zpracováním adaptační strategie a to včetně přípravy analytických podkladů. O podporu mohou žádat veškeré subjekty, které jsou v České republice založeny jako právnické osoby, tj. subjekty a organizace veřejné i soukromé, komerční či nekomerční nebo nevládní neziskové. Podmínkou pro získání podpory je však přijetí vytvořené strategie výkonným místně příslušným orgánem, který rozhoduje o jejím využití v dané lokalitě.

„Naším cílem není jen vytvořit strategický dokument. Chceme vytvořit efektivní funkční plán, který bude skutečně využíván v praxi a umožní realizovat prospěšná opatření, jenž budou zlepšovat prostředí našich obcí a jejich okolí. Každá z vytvořených strategií tak musí obsahovat nejen analytickou, návrhovou a implementační část, které zmapují situaci a rizika na daném území, ale musí obsahovat také akční plán, který bude navrhovat konkrétní opatření a přibližný harmonogram pro jejich realizaci,“ upřesňuje Ivo Marcin, vedoucí Samostatného oddělení Norských fondů a dodává, že v následujících výzvách bude možné získat také prostředky pro realizaci těchto opatření.

Žadatelé mohou předkládat své žádosti o podporu od 14. ledna do 15. března 2020 prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému. Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky jsou k dispozici na internetových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR.

A proč právě Oslo? Název výzvy byl vybrán s ohledem na bohaté zkušenosti norského hlavního města s realizací mnoha zelených a modrých opatření, která mohou sloužit jako příklady dobré praxe i pro naše obce. Je to právě Oslo, které bylo Evropskou komisí zvoleno evropským zeleným městem pro rok 2019. „Naším cílem je, aby obce v České republice byly do budoucna stejně zelené a odolné jako tato norská metropole,“ uzavírá Petr Valdman.

Dokumenty k výzvě Oslo

Za porušování chemického zákona uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Hradci Králové pokuty dvěma firmám, které na český trh uvedly tisíce kusů čisticích prostředků pro domácí použití, o jejichž nebezpečných vlastnostech ale české spotřebitele na etiketách dostatečně neinformovaly. Společnost UNIBRANDS CZ s.r.o. za to dostala pokutu 180 tisíc korun a společnost JIP východočeská, a.s. pokutu 120 tisíc korun.

Společnost UNIBRANDS CZ výrobky nakupovala v Německu a distribuovala na český trh. Tablety do myčky (All-in 1 POWER AKTIV GUT & GÜNSTIG, balení po 40 kusech a POWER CLASSIC GUT & GÜNSTIG, balení po 60 kusech) neměly na štítku označení, že tato nebezpečná chemická směs způsobuje vážné podráždění očí. Na WC tabletách (Power WC-Tabs GUT & GÜNSTIG, balení po 16 kusech) chybělo například i označení, že dráždí kůži. Na dalším WC čističi (Power WC Chlor GUT & GÜNSTIG, 750 ml) nebylo upozornění, že způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí a také to, že při styku s kyselinami uvolňuje toxický plyn a nesmí se používat společně s jinými výrobky. Čistič na nerez (EDEL-STAHL REINIGER GUT & GÜNSTIG, 300 ml), čistič na koupelny (GUT & GÜNSTIG, l litr) a dezinfekční sprej (G & G, 250 ml) neměly výstražné symboly nebezpečnosti v dostatečné velikosti, které měly být 16 milimetrů x 16 milimetrů. U čističe na koupelny a dezinfekčního spreje chybělo i signální slovo „nebezpečí“.

Společnost UNIBRANDS CZ ani v zákonné lhůtě 45 dnů od uvedení výrobků na trh neposkytla informace o složení a fyzikálně-chemických vlastnostech těchto výrobků Ministerstvu zdravotnictví ČR, jak jí ukládá chemický zákon. Za zjištěná pochybení uložili inspektoři firmě pokutu 180 tisíc korun.

Společnost UNIBRANDS CZ přeprodávala tyto výrobky společnosti JIP východočeská, která pak produkty nabízela ve svých prodejnách JIP s potravinami a dalším zbožím. Některé stejně nedostatečně označené produkty našli inspektoři například v prodejnách JIP v Pardubicích-Polabinách nebo v Hořovicích. Proto dostala pokutu také společnost JIP východočeská, a to ve výši 120 tisíc korun. „Uvádění povinných informací o nebezpečnosti chemických látek a směsí na obalu je jediným zdrojem informací pro spotřebitele. Neuvedení různých povinných vět a upozornění může vést k neopatrnému používání a tím až k vážnému poškození zdraví,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Přitěžující okolností pro obě firmy bylo, že je inspektoři za stejné přestupky pokutovali už v roce 2017. Společnost UNIBRANDS CZ tehdy dostala pokutu 80 tisíc korun a společnost JIP východočeská pokutu 60 tisíc korun.

Proti aktuálním sankcím se ani jedna z potrestaných firem neodvolala, obě pokuty jsou pravomocné.

Vláda v pondělí schválila návrhy zákonů o odpadovém hospodářství z pera Ministerstva životního prostředí. Ministr Richard Brabec označil zákony za „revoluci“ a mluvil o tom, že Česko přestane být „skládkařskou velmocí“. Nicméně realita není zdaleka tak růžová, jak se ji snaží veřejnosti vykreslit. Hlavní problém zákona o odpadech leží v posunu termínu, kdy má být zakázáno skládkovat využitelné a recyklovatelné odpady z roku 2024 na 2030, Česko nemá plnohodnotný systém hnědých popelnic na třídění bioodpadu ani nelze opominout problematiku zálohování, více ZDE