Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů (dále „SDO“) tvoří jednak zeminy, které obvykle přebývají z přípravných prací - výkopů, skrývek apod., a dále odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika, těm se budeme věnovat v dalším článku. Tento text shrnuje možnosti nakládání s výkopovými zeminami, které jsou v Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) zařazeny v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Zeminy mohou být s ohledem na místo svého vzniku potenciálně znečištěné nebezpečnými látkami, např. vzniknou-li při sanačních pracích (ekologické zátěže) nebo po havárii (únik nebezpečných látek do půdy). Potom je musí jejich původce zařadit do kategorie nebezpečný odpad a předat oprávněné osobě k dekontaminaci, např. biodegradaci nebo k odstranění na skládce nebezpečného odpadu.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále „ZOO“), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy. Pokud je potřeba čisté zeminy před jejich konečným využitím dočasně deponovat, musí být tato deponie v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), zejména ustanovením § 80 - podle něj plocha větší než 300 m² nebo návoz vyšší než 1,5 m vyžaduje územní souhlas nebo rozhodnutí o změně využití území. To platí, i pokud je zemina mimo režim odpadů.

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Podmínky splnění této varianty udává § 3 odst. 5 ZOO: Toto ustanovení zákona přesně uvádí:

„Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

Čistá výkopová zemina tyto podmínky může splnit - vznikne totiž jako nedílná součást výroby (stavba je na rozdíl od demolice považována za výrobu) a její další využití je možné např. po vytřídění nežádoucích složek pro terénní úpravy, tj. bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, jak uvádí písmeno c). Stavebník ještě musí splnit podmínku písmene b), tedy zajistit předem konkrétní další využití vytěžené zeminy. Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu. Nejčastěji se zeminy využijí uložením na povrch terénu, při jeho různých úpravách. Producent výkopové zeminy se však musí ubezpečit, že použití zeminy bude v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (jak požaduje podmínka písmene d)). To konkrétně znamená respektovat při využití zeminy související legislativu, např. o ochraně zdraví, ochraně přírody a krajiny, o zemědělském půdním fondu, o vodách nebo o ochraně ovzduší. Tedy ten, kdo se výkopové zeminy zbavuje v režimu vedlejšího produktu, je de facto zodpovědný i za její konečné uložení, přestože ji předá jiné osobě (fyzické nebo podnikající).

Při využití zeminy v režimu vedlejšího produktu k terénním úpravám ještě zbývá splnit podmínku danou v § 3 odst. 7 ZOO: „Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena“. Tato kritéria pro uložení odpadů na povrchu terénu stanovena jsou, a to v příloze č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na sládky a jejich využívání na povrchu terénu. V praxi to znamená, že musí být odebrán reprezentativní vzorek zemin a ten podroben analýze na obsah škodlivin v rozsahu tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, a také ve zkouškách akutní toxicity v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4 sloupec II, přičemž zemina uložená v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí splnit požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2. Podobné podmínky platí, pokud by zemina byla využita k rekultivaci vytěženého lomu.

Úvodem bylo řečeno, že nakládání s čistými výkopovými zeminami je administrativně jednodušší, přesto je omezeno řadou podmínek. Ty jsou výsledkem snahy zákonodárců nezanést škodliviny do životního prostředí.

Třetí cestou jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena – tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 ost. 1 ZOO.

A nakonec ještě jedno upozornění – provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů či - v případě zemin - vedlejších produktů v množství větším než 1000 tun, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

Pokud potřebujete legislativní pomoc, a to nejen při nakládání s odpady ze stavebnictví, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí. Pokud jste podnikem či obcí, nabízíme vám pomoc při zpracování, aktualizaci a následné kontrole plnění povinností vyplývajících z jednotlivých složkových zákonů práva životního prostředí, vztažených především k nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami, k nakládání s vodami, k ochraně ovzduší a rizikům vzniku ekologické újmy.  Pomoc nabízíme i při zavádění systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systému řízení environmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016 včetně provádění interních auditů ISO. U mnoha zákazníků zajišťujeme funkci externího ekologa. Rádi pomůžeme i Vám. 

Více najdete na https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/poradenstvi.

Ing. Markéta Miklasová,
INISOFT Consulting s.r.o.

Ministerstvo zemědělství představuje stručnou publikaci o vodním hospodářství v České republice. Najdete zde základní hydrologické údaje, informace o správě vodních toků, zajímavosti o hydrologických extrémech a opatřeních na ochranu před nimi, fakta o vodovodech a kanalizacích, přehled o mezinárodní spolupráci v oblasti vod a mnoho dalších témat souvisejících s vodním hospodářstvím. Cílem tohoto stručného přehledu je základní orientace ve vodním hospodářství České republiky, nikoli jeho podrobný rozbor. Rozsáhlé informace lze nalézt na webových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) nebo na stránkách Informačního systému VODA (www.voda.gov.cz), případně v osobním kontaktu s odbornými útvary sekce vodního hospodářství.

Dokument ke stažení:

Stručně o vodě v České republice (PDF, 9 MB)

Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii.

Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.

Ve společném stanovisku zástupkyně a zástupci neziskového sektoru připomínají, že se lidé tváří v tvář koronavirové hrozbě dokázali semknout, projevit vzájemnou solidaritu, řešit nedostatek ochranných pomůcek svépomocí a technickými inovacemi. Celkově se také citelně snížila spotřeba a polevil tlak na destrukci životního prostředí. Navrhují proto, aby ekonomická obnova po pandemii stála především na rozvoji čistých zdrojů energie, ekologické dopravy, či zavádění udržitelných a regenerativních postupů v péči o krajinu a zemědělskou půdu, a na dalších reformách zlepšujících stav přírody i kvality lidského života. Apelují rovněž na důležitost zachování demokratických principů, budování odolných a soběstačných komunit, či posilování důvěry mezi občany a státem. Naopak varují před slepým úsilím o záchranu neperspektivních a neekologických odvětví, k nimž patří např. letecký průmysl, či před snahou o hospodářský růst za každou cenu.

Podle neziskových organizací pandemie bolestně vyjevila potřebu připravenosti na nenadálé situace a nepostradatelnost veřejných institucí při jejich řešení. Této zkušenosti lze ve spojení s řešením současné krize využít v úsilí o udržitelný rozvoj společnosti a o ochranu klimatu. Doporučují proto voleným zástupcům, aby aktuální společenské atmosféry využili jakožto jedinečné příležitosti ke strukturálním reformám, které povedou k udržitelnému rozvoji, ochraně klimatu a prosperitě odpovědné k budoucím generacím. Odbornice a odborníci stojící za společným stanoviskem nabízejí své znalosti a zkušenosti ke společnému nacházení praktických řešení formou partnerského dialogu s veřejnou i soukromou sférou.

Dokument ke stažení:

Stanovisko-Klimatické-koalice-a-Zeleného-kruhu-k-východiskům-z-koronavirové-pandemie.pdf (97665)

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. V návaznosti na dotazy provozovatelů a povolujících úřadů Ministerstvo životního prostředí identifikovalo některé problematické okruhy. Část z nich je řešena v tomto metodickém dokumentu. Zbývající (zejména problematika fosforu) budou adresovány v dodatku č. 2.

Dokument ke stažení:

2020_04_28 Metodika IRPP (dodatek_1) PUB.pdf (381.96 kb)

Zdroj: MŽP

Senát dnes přijal usnesení k Zelené dohodě pro Evropu, ve kterém žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou Komisí o opatřeních na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.

Sdělení Evropské komise s názvem Zelené dohoda pro Evropu, které představuje rámec politik a legislativních opatření, které hodlá Evropská komise v nejbližších letech navrhnout s ohledem na zpřísnění cíle snižování emisí skleníkových plynů v EU na 50 až 55 % do roku 2030 oproti v současné době schváleným 40 %. Evropská komise hodlá opětovně zasáhnout také do směrnice k systému emisního obchodování EU ETS, konkrétní legislativní návrh by měla představit v červnu příštího roku.

Senát ke  Sdělení Evropské komise přijal usnesení, kde mimo jiné uvedl:

Senát žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou Komisí, aby součástí nových regulací byla účinná opatření zajišťující konkurenceschopnost podniků EU vůči třetím zemím s volnější environmentální legislativou a opatření  na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.
Tento bod usnesení podpořil před hlasováním v Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Chtěl bych senátorkám a senátorům i panu ministrovi životního prostředí poděkovat za podporu, situace je skutečně vážná a je potřeba začít s Evropskou komisí intenzivně jednat a nečekat pasivně, až přijde se svými návrhy revize ETS, které pak už bude velmi obtížné měnit. Věřím, že si pan ministr Brabec i vláda jako celek vezmou žádost Senátu opravdu k srdci,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Na teplárenství v posledních letech zásadně dopadají rychle rostoucí náklady na nákup povolenek na emise skleníkových plynů, jejichž cena se od roku 2017 loni více než zčtyřnásobila. Emise z tepláren sice loni oproti roku 2013 klesly téměř o třetinu, náklady na povolenky však strmě rostly, protože se současně dramaticky snížilo množství povolenek, které teplárny dostávají bezplatně. V loňském roce bezplatné povolenky na výrobu elektřiny a tepla pokryly pouze 23 % emisí z tepláren, zatímco v roce 2013 to bylo 69 %. Bezplatné přidělování povolenek na výrobu elektřiny již skončilo, bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla má letos a v dalších letech dále klesat. Výnosy z aukcí povolenek jsou příjmem státního rozpočtu, loni z nich stát získal 16 miliard korun.

Vývoj nákladů tepláren na nákup povolenek na emise skleníkových plynů

* Odhady. Průměrná cena povolenky v roce 2020 podle průzkumu Reuters z 24. dubna 2020 ve výši 21,92 Euro v roce 2020. Průměrné ceny povolenky za léta 2017 až 2019 – zdroj ERÚ.

Zdroj: Vlastní výpočty Teplárenského sdružení ČR na základě veřejně přístupných informací o spotřebě povolenek, jejich bezplatně přiděleném množství a vývoji tržní ceny povolenky.

Důvodem rychlého růstu ceny povolenek na emise skleníkových plynů byla změna evropské legislativy přijatá v roce 2018, zejména zavedení tzv. rezervy tržní stability, která se v loňském roce poprvé projevila výrazným omezením množství povolenek nabízeného v aukcích. Celkové emise skleníkových plynů v rámci ETS tak loni přes pokračující ekonomický růst v EU podle předběžných informací Evropské komise meziročně klesly o 8,9 %. Ve srovnání s výchozím rokem 2005 přesáhl loni celkový pokles emisí v ETS 35 %, zatímco původně plánované snížení emisí v ETS do roku 2020 mělo být pouze o 21 %. V důsledku omezování výroby související s pandemií Covid-19 se v letošním roce očekává další výrazný meziroční propad emisní v zařízeních zahrnutých do ETS.

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

 

Centrum inovativních materiálů matériO Prague připravilo cyklus seminářů Towards New Materiality. Čtyři tematické okruhy podávají přehled o přelomových trendech a inovacích ve světě materiálů. Přednášky se opírají o konkrétní projekty a případové studie, prezentují fyzické vzorky materiálů a vše zasazují do současného kontextu.

„Inspirujete se projekty na pomezí nových technologií a tradičních řemesel a dozvíte se, jak mohou přírodní systémy podnítit vývoj a inovace,“ láká Eliška Knotková, konzultantka matériO.

Již 26.5. seminář BIO-SOLUTIONS představí biotechnologie jako prostředek pro snižování environmentálních dopadů při výrobě, zpracování i likvidaci produktů. Zaměří se také na biomateriály z odpadních a obnovitelných zdrojů, mikroorganismy umožňující customizaci a programovatelnost produktů a v neposlední řadě na biomimicry – vývoj a inovaci inspirované přírodními principy.

BIO-SOLUTIONS
26. 5. 2020
Druhý seminář pod názvem Bio-solution reflektuje biotechnologie jako prostředek pro snižování environmentálních dopadů při výrobě, zpracování i likvidaci produktů. Zaměří se na biomateriály z odpadních a obnovitelných zdrojů a mikroorganismy umožňující customizaci a programovatelnost produktů. Na konkrétních příkladech inovací inspirovaných přírodními principy představí potenciál přístupu biomimikry.

DIGITAL CRAFT
1. 10. 2020
Digitální a smart materiály hrají v technologickém i společenském vývoji stále důležitější roli. Seminář Digital Craft se zaměří na propojení tradičních řemesel a digitálních technologií. Prozkoumá jejich vzájemné vztahy, hranice a budoucí potenciál a nabídne možnosti zpracování a využití lokálních surovin za použití moderních technologií. Umělou inteligenci či virtuální realitu pojme jako možnost nového přístupu či extenze fyzického prostředí.
 
SENSORY EXPERIENCE
26. 11. 2020
Rozvoj a přijetí digitálních technologií zásadně proměnilo vnímání a distribuci obrazových materiálů. Vizuální vjemy z velké části nahradily haptická poznání. Člověk se zkrátka naučil věřit více oku než ruce. Jak společnost blízké budoucnosti ovlivní přehlcení vizuálními vjemy a nedostatek haptických podnětů? A kudy vede cesta k renesanci doteku? Čtvrtý seminář pod názvem Sensory Experience se zaměří na taktilně atraktivní materiály, inovativní pigmenty a textury. Světlo a zvuk představí jako důležité nástroje současného designéra a na konkrétních příkladech designérských projektů podporujících prožitky a interakci nabídne řešení položených otázek.

„Stejně tak, jako se proměňuje svět kolem nás, postupují i možnosti, jak se s těmito změnami vyrovnávat. Je třeba uvažovat v globálním kontextu a propojovat znalosti z nejrůznějších oborů,“ nastiňuje Knotková práci matériO. Letošní ročník seminářů materiO Prague se zaměřuje především na problematiku ztenčujících se zásob neobnovitelných surovin, narůstajícího množství odpadu a proměny hodnot a životního stylu spotřebitelů. V nových či modifikovaných materiálech a technologiích nachází potenciální řešení těchto zásadních otázek.

Více informací: www.materio.cz
 

Kontaktní osoba:

Tereza Anderlová

matériO Prague

tereza@materio.cz

+420 739 471 317

www.materio.cz

matériO Prague - Centrum inovativních materiálů matériO Prague dlouhodobě sleduje aktuální tendence v oblasti vývoje, výroby, aplikací i udržitelnosti materiálů napříč odvětvími. Nabyté zkušenosti propojuje, kategorizuje a vytváří tematické okruhy reflektující nejnovější přínosy technologického a materiálového vývoje.

Je nový zákon pro komunální politiku opravdu tak zlomový? Rozhodně by se tak dalo předpokládat z četných reakcí, ať už samotných obcí, nebo jejich sdružení v průběhu jednotlivých stupňů projednávání.

Navrhovaný zákon o odpadech se věnuje nakládání s komunálními odpady hned v několika paragrafech. Často se jedná pouze o upřesnění stávajících povinností, jinde zákon přináší nová zásadní ustanovení.  Obcím tak rozhodně přibydou k těm stávajícím i nové povinnosti. Pokusme se jimi projít a připravit se na ně.

Místní samospráva musí zajistit, aby měl občan možnost uložit veškerý komunální odpad, který vyprodukoval na katastrálních území dané obce. Veškerým komunálním odpadem je tak myšlen nejenom výčet odpadů zařazených do skupiny 20 dle Katalogu odpadů, ale i veškeré množství těchto odpadů. Co to v praxi znamená? Převzetí odpadů na sběrných dvorech nelze limitovat jejich množstvím. V případě, že z kapacitních důvodů sběrného dvora nelze převzít neomezené množství určitého odpadu, např. objemného odpadu, musí tak obec zajistit jiný způsob převzetí, např. formou sběru do velkoobjemových kontejnerů rozmístěných na území obce.  Nejedná se o novou povinnost, ale je třeba na ni upozornit, protože obce často určitý druh odpadu ještě stále omezují při příjmu množstevním limitem, zejména u objemného a biologicky rozložitelného odpadu.

Jakým způsobem bude na území obce zajišťováno soustřeďování komunálních odpadů, může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou (OZV), čímž vlastně nastaví obecní systém. Nová legislativa tak dává obci možnost vydat obecně závaznou vyhlášku, nikoliv povinnost. V praxi to, že o zavedeném systému nakládání s odpady může obec informovat způsobem v obci obvyklým, např. na svých webových stránkách, úřední desce, ve zpravodaji apod.  V případě, že obec zvolí pro informaci o zavedeném nakládání s komunálními odpady na svém území OZV, pak mohou být součástí tohoto dokumentu určena i místa, kde budou přebírány stavební a demoliční odpady vznikající při činnosti nepodnikajících fyzických osob, nově i místa pro předávání movitých věcí v rámci předcházení vzniku odpadu a místa zpětných odběrů výrobků s ukončenou životností, ale i informace o komunálních odpadech vznikajících při činnosti podnikatelů zapojených do obecního systému na základě smlouvy, nebo informace o biologicky rozložitelných odpadech přijímaných v rámci komunitního kompostování.

Oproti stávající legislativě tak obec může v jednom dokumentu informovat občana o všech místech, které mohou být využity pro odložení věcí, jež se chce zbavit, ale nemusí vždy naplnit definici „odpadu“ tak, jak je tomu doposud.   

V případě, že osoba, která je součástí obecního systému, odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určeném, tedy stanoveném v obecním systému, stává se původcem odpadu obec a zároveň se stává vlastníkem tohoto odpadu. Stejně tak se stává obec vlastníkem i movitých věcí odevzdaných v rámci předcházení vzniku odpadu na místech stanovených v obecním systému.

Zákon ukládá obcím stanovit místa pro oddělené soustřeďování určitých složek komunálního odpadu. Povinnosti dané v současné době vyhláškou přebírá tak zákon. Jedná se o nebezpečný odpad, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky a od 1. ledna 2025 doplňuje tento výčet o textil.

Zcela novou povinností vztahující se na obce je naplnění cílů vztahujících se k vytříděným složkám komunálního odpadu. Obec musí zajistit dosažení procenta vytříděnosti vázaných k jednotlivým rokům. Prvním referenčním rokem je rok 2025 a k němu se váže hodnota 60 %. Znamená to, že v tomto roce bude muset v obci dosáhnout množství vytříděných odpadů 60 % z celkového množství komunálních odpadů, jejichž původcem je obec.  

Jaké nástroje k dosažení stanovených cílů dává nový zákon?

Místní samosprávy tak budou muset řešit možnosti navýšení množství vytříděného odpadu, resp. snížení produkce všech komunálních odpadů.

Mnohé obce jedou již dnes na hraně svých možností v rozšiřování sběrné sítě, ať už navyšováním počtu nádob nebo optimalizováním četností svozu apod.

Jedním z řešení, jak zvýšit procento vytřídění využitelných odpadů, je zapojení podnikatelů do obecních systémů. Stávající zákon tento institut již umožňuje, avšak chystaný zákon zapojeným původcům odpadů umožňuje jisté úlevy, a to v podobě absence vedení průběžné evidence a podávání hlášení za všechny tyto komunální odpady, se kterými se zapojil do obecního systému.

Obec může také pro předcházení vzniku odpadu v rámci svých obecních systémů zřídit tzv. „centra opětovného použití“. Tímto místem může být např. část sběrného dvora, kam občan bude moci odložit movité věci, které mohou sloužit k původnímu účelu. V takovém případě se nebude jednat o odpad a bude jen na obci, zda rozhodne o předání věci k opětovnému použití či usoudí, že se jedná již o odpad.

Co znamená „třídící sleva“?

Množství a poměr vyprodukovaných odpadů nebudou obce řešit pouze ve vztahu k povinným cílům, i přesto, že toto nesplnění může vést k udělení sankcí. Obce budou řešit množství zbytkového odpadu zejména z důvodu výše poplatku za ukládání odpadu na skládky.

Od roku 2021 mají poplatky za ukládání odpadů růst, v případě, že obce dodrží určitý poměr mezi odděleně soustřeďovanými recyklovatelnými odpady, dostanou se tak na nižší částku za tunu skládkovaného odpadu.

Jaké odpady budou zařazovány mezi recyklovatelné a co zůstane v odpadech zbytkových, bude řešit prováděcí vyhláška. Ta by měla odpovědět například na to, zda budou započítávány i odpady ze školních sběrů nebo tráva a další biologický materiál zpracovávaný v komunitních kompostárnách, tedy mimo režim odpadů apod.

Obec v roli provozovatele zařízení

Na místní samosprávy připadnou i další povinnosti, nejenom z pozice původce odpadu, ale také z pozice provozovatele zařízení schválených krajskými úřady k nakládání s odpady. Součástí obecních systémů jsou sběrné dvory, jejichž provozovateli jsou často obce a města, popř. jejich technické služby. Změny spočívají min. v povinnosti aktualizace provozních řádů formou revize, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení.

Pozor na přechodná ustanovení, v případě sběrných dvorů je nutné požádat o vydání povolení dle nového zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel zařízení, bude žádat o vydání povolení dle nového zákona, musí tak učinit nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího souhlasu, nejdéle však 6 měsíců před uplynutím dvouleté lhůty, v jiném případě nelze toto zařízení dále provozovat.

Ne všechny změny jsou zátěží, naopak v případě, že sběrné dvory přebírají odpad v rámci obecního systému a neposkytují za převzetí odpadu úplatu, nemusí u převzetí kovového odpadu vést podrobnou evidenci o přijatých odpadech a ani o předávající osobě a vyhnou se tak i povinnosti instalace kamerového systému.

Změnu přinese zákon i v provozování komunitních kompostáren. Vzhledem k dosavadním problémům při provozu těchto kompostáren a k potřebě zahrnovat sebrané materiály do stanovených cílů pro recyklaci komunálních odpadů, přistoupil zákonodárce k regulacím prostřednictvím prováděcího předpisu. Provozovatel komunitní kompostárny bude tak mj. muset vést provozní deník a vést průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností.

Zpoplatnění občanů

V neposlední řadě je potřeba zmínit se o zpoplatnění občanů při nakládání s komunálními odpady. Nová legislativa zcela vypouští ze zákona o odpadech ustanovení týkající se zpoplatnění komunálních odpadů a nově je celá problematika řešena v zákoně o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o místních poplatcích umožňuje pouze dva způsoby zpoplatnění občanů, a to prostřednictvím poplatku za systém nakládání s komunálním odpadem nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Zcela je tak vypuštěna možnost uzavření smlouvy.

Princip poplatků je v zásadě obdobný. Předmětem poplatku za systém nakládání s komunálním odpadem je skutečnost, že má poplatník v obci možnost využívat obecní systém nakládání s odpadem a maximální výše sazby poplatku bude 1200 Kč. Stávající poplatek za provoz systému se skládá ze dvou složek a max. výše je stanovena na 1000 Kč za osobu a rok.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je založen na principu „znečišťovatel platí“, tedy na skutečném množství vyprodukovaného odpadu.  Tento poplatek je možné zavést na základě vyprodukovaného množství (hmotnost nebo objem) odpadu, nebo se sazba poplatku bude odvíjet z objednané kapacity sběrných prostředků. Výběr v jakém režimu si obec nastaví tento poplatek, bude závislý na možnostech zjištění objemu, popř. zvážení odpadu.

Odpadové hospodářství je zkrátka nikdy nekončící příběh závislý na mnoha aspektech, které se musí neustále sledovat, vyhodnocovat a nově nastavovat, a k tomu je potřeba znalostí referentů a osvícenosti představitelů místních samospráv. 

A protože velmi často zodpovídáme řadu dotazů v oblasti odpadového hospodářství ze stran pracovníků obecních úřadů, vytvořili jsme Vám na míru akreditovaný vzdělávací program s názvem

Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů

efektivní přístup k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění

V rámci něj spolu budeme hovořit na téma, jak správně evidovat odpady vzniklé nejen občanům obce, ale také při činnostech obcí, při provozování sběrných dvorů v systémů obcí, provozem technických služeb, při údržbě zeleně, úklidu černých skládek, výkopových pracích apod. Umíme poradit, jak správně nastavit obecně závaznou vyhlášku obce o systému nakládání s odpady a provázat ji se službami nabízenými oprávněnými osobami. Vysvětlíme problematiku  biologicky rozložitelných odpadů, předcházení vzniku odpadu, rozdíl mezi komunitním kompostováním a kompostárnou. Porovnáme pro Vás povinnosti vyplývající ze stávající legislativy s chystanými změnami v návaznosti na schválené směrnice Evropského parlamentu, tzv. balíček k oběhovému hospodářství, v souvislosti k nastaveným cílům odpadového hospodářství. Dotkneme se i problematiky příjmu odpadních olejů ve vztahu ke spotřební daně a dalších případů, které přináší nakládání s odpady v komunální sféře.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT Consulting s.r.o.

Lidovci chtějí do novely odpadového zákona zařadit zálohování PET lahví nebo daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaného odpadu. Usilují i o to, aby se do množství vytříděného odpadu započítával i bioodpad, který lidé sami zkompostují na svých pozemcích. Představitelé KDU-ČSL to dnes řekli na tiskové konferenci. Odpadovou legislativu v současné době projednávají sněmovní výbory.

Podle lidovců je odpadová legislativa málo ambiciózní. Navržený termín zákazu skládkování od roku 2030 je podle nich příliš pozdě, novela podle nich také dost nemotivuje k předcházení vzniku odpadu nebo k většímu využívání druhotných surovin.

KDU-ČSL navrhuje zavést zálohy na PET lahve do objemu pět litrů ve výši tří korun. "Experti říkají, že nejsou státy, které by se dostaly přes 80 procent vytříděných PET lahví, pokud tam není motivace ve formě zálohových systémů," řekl předseda strany Marian Jurečka.

Strana také navrhuje daňově zvýhodnit výrobky z druhotných surovin. Podle Jurečky by se tyto materiály měly i víc objevovat v investičních akcích státu, který by měl vyžadovat jejich využití například u protihlukových stěn u silnic a železnic.

Lidovci dále navrhují, aby společnosti, které vydávají letáky platily za jejich zpětný odběr jako odpadu. Podobně tomu je například u obalů, ve kterých e-shopy posílají své zboží, uvedl místopředseda strany Petr Hladík. Mezi dalšími navrženými opatřeními je i zařazení bioodpadu kompostovaného na vlastním pozemku mezi vytříděný odpad nebo využití skládkovacích poplatků na modernizaci linek na třídění odpadu.

Sněmovna na konci ledna novelu odpadové legislativy schválila v prvním čtení. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) má zákon vést ke zvýšení recyklace a opětovného využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.

Státní fond životního prostředí harmonogram výzev na rok 2020. Aktuální verzi dokumentu naleznete na odkazu - ZDE

Materiál aktualizuje finanční strategii implementace nitrátové směrnice v ČR. Jedná se o vyčíslení finančních investičních a neinvestičních nákladů spojených s naplňováním směrnice v oblasti zamezení znečištění vodních zdrojů dusičnany ze zemědělské produkce.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Svaz průmyslu a dopravy ČR hledá nového kolegu/kolegyni s alespoň základním přehledem v oblasti environmentální regulace, se schopností odborné analýzy, nadhledu a argumentace. Jedná se o práci v prostředí se širokým záběrem témat. Pozice vyžaduje jak vlastní aktivitu, tak aktivní komunikaci se členy Svazu. Mezi tématy je například oběhové hospodářství, odpady, voda, sucho, průmysl a environmentální cíle a další témata spojená s legislativou životního prostředí. Více ZDE

E-mobilita je v mnohých ohledech nové téma. Nejasnosti v daňových postupech proto nesmí být bariérou pro další rozvoj elektromobility v České republice. Z tohoto důvodu byla zveřejněna příručka „Daňové otázky elektromobility“. Připravil ji Svaz průmyslu a dopravy ČR společně se svými členy a projednal ji se zástupci Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Sdružení automobilového průmyslu. Příručka například vyjasňuje, jakým způsobem účtovat dobíjení firemních elektromobilů v domácnosti zaměstnanců nebo režimy pořízení dobíjecích wallboxů a jejich využívání pro služební i pro soukromé účely.

Dokument ke stažení:

DAŇOVÉ OTÁZKY ELEKTROMOBILITY

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Oběhový balíček, tedy novela zákona o obalech (ST 676), zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností (ST 677), změnový zákon (ST 678) a novela zákona o obalech (ST 679), se nyní formuje do své konečné podoby. Již pozítří, tedy ve středu 29.4.2020, bude oběhový balíček projednán na Výboru pro životní prostředí a také na Hospodářském výboru. Hlavním tématem schůze budou dosud podané pozměňovací návrhy. Těch se jen ve VŽP sešlo téměř 100. Vzhledem k aktuální situaci Výbor bude streamován online zde:https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28. Předpokládané trvání je od 10:00 do cca 15:00.

Zdroj: PRÁCE: Po letech příprav se konečně dočkáme finální podoby nových zákonů tzv. oběhového balíčku

 

Rada města Brna schválila 22. dubna pokračování projektu Odpadové hospodářství Brno II (OHB II), jehož cílem je výstavba třetí spalovenské linky v zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO).

Městská společnost SAKO Brno, a.s. se společně s městem Brnem dobrovolně zavázala v Paktu starostů a primátorů ke snížení environmentální zátěže o 40 % do roku 2030. „ZEVO výstavbou nové linky přiblíží splnění tohoto cíle o více než 25 %, což si troufám označit za mimořádně vysoký podíl jedné společnosti v rámci strategie města,“ uvedl Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna.

„Dostavba bloku v SAKO je v souladu s naší strategií Brno 2050, neboť město Brno dlouhodobě podporuje projekty využívající obnovitelné zdroje energie. Našim cílem je energeticky šetrné a soběstačné město s vysokou kvalitou života, kde se bude dobře žít nám i našim dětem. Taková stavba se buduje na dalších 25 let provozu a osobně vnímám tuto realizaci jako důležitou součást naplňování dlouhodobého konceptu rozvoje města Brna,“ doplňuje Petr Hladík.

V České republice nyní chybí zařízení na energetické využívání pro více než 800 tis. tun směsného komunálního odpadu. Pokud má Česká republika omezit ukládání odpadů do skládek, musí vyrůst nová zařízení. Nový kotel v SAKO s nominální kapacitou 132 tisíc tun nerecyklovatelných odpadů se bude vyznačovat velmi vysokou účinností blížící se 100 %, provozní flexibilitou a nízkými emisemi oxidu dusíku a CO2. Jednotka bude vybavena moderní protitlakovou turbínou určenou primárně pro výrobu tepla do soustavy centrálního zásobování teplem. „Díky spolupráci se špičkovou dánskou společností Ramboll, poskytující expertní konzultační poradenství v oblasti Waste to Energy, vznikl unikátní koncept využití energie z odpadu, který snese přísná srovnání i s nejmodernějšími jednotkami tohoto druhu na evropské i světové úrovni,“ uvedl Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno, a.s.

Mezi reference firmy Ramboll patří i ikonická spalovna v Kodani se sjezdovkou na střeše. „Tu sice v Brně mít nebudeme, ale při návrhu jsme kladli důraz i na architektonické řešení stavby, aby i Brňané mohli být na svoji spalovnu pyšní. Ta je již nyní z městských společností nejoblíbenějším cílem v rámci dnů otevřených dveří a my chceme systém nakládání s odpady a jejich energetické využití občanům ještě více přiblížit. Plně si totiž uvědomujeme naši společenskou odpovědnost udržovat naše město čisté, rozšiřovat povědomí o třídění a recyklaci odpadu a nyní, více než kdy jindy, vnímáme i nezastupitelnou službu v oblasti hygienizace odpadu. ZEVO je navíc součást kritické infrastruktury města Brna pro případ blackoutu, což jen podtrhuje důležitost naší mise,“ dodává Filip Leder.

Projektový manažer OHB II Martin Mužila přibližuje další detaily celého procesu: „Na přípravě pracujeme s celým týmem více než 1,5 roku, nicméně stejně jako u jiných projektů bojujeme s časem. Rádi bychom uvedli zdroj do provozu v roce 2024, je ale před námi ještě dlouhá a náročná cesta. Postupně plníme jednotlivé milníky, to nejdůležitější – vlastní realizace nás ještě čeká. Stávající bloky musí po celou dobu výstavby zůstat v provozu bez omezení, proto detailně analyzujeme veškerá rozhraní, jež mohou plynulost stávajícího provozu ohrozit.“

I sebelepší projekt je životaschopný pouze při fungujících ekonomických ukazatelích. Týmu v SAKO se podařilo navrhnout dílo, které mimo nesporné environmentální přínosy bude plnit dlouhodobé ekonomické cíle společnosti, přestože cena za energetické využití odpadu zůstane na společensky přijatelné úrovni, jak je tomu doposud. „Vnímáme důležitost stability cen tepla. S naší sesterskou společností Teplárny Brno, a.s. jsme dospěli k dohodě o navýšení podílu výroby tepla do centrálního zásobování z obnovitelného zdroje ze současných 25 % na více než 40 %. V dlouhodobém horizontu jsme tímto krokem schopni zmírnit negativní vliv rostoucích cen emisních povolenek a snížit závislost na zemním plynu na úrovni města. I takto se dá charakterizovat udržitelnost,“ říká Filip Leder.

Obce a subjekty, které budou odpad dovážet do Brna, se nemusí obávat zvýšených nákladů na odpadové hospodářství. Kapacita ZEVO SAKO bude navržena na produkci nerecyklovatelného odpadu Jihomoravského kraje, neboť není moc rozumné stavět jinde na území jižní Moravy další spalovnu. V SAKO je dlouhodobě fungující provoz a napojení na rozsáhlou soustavu zásobování teplem. Ne všechny jihomoravské obce a subjekty však do této chvíle projevily zájem o spolupráci, proto je aktuálně volná kapacita rezervována i subjektům ze sousedních krajů. „Aktivně jednáme o budoucí spolupráci se všemi producenty odpadu, abychom kapacitu třetího zdroje naplnili,“ uzavřel Filip Leder.