Evropská komise ve svých cílech ukládá členským zemím povinně používat recyklovaný PET pro výrobu nových PET lahví (min. 25 % od roku 2025, min. 30 % od roku 2030 atd.). V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů a dále zpracovávají, nicméně až dosud na recyklát neurčený pro styk s potravinami. Výrobci nápojů budou ale potřebovat pro výrobu nových PET lahví recyklát v tzv. food-grade kvalitě, a také logicky vzroste poptávka po rPETu, tedy i po vytříděných PET lahvích.​

Odpovědné instituce v ČR (Ministerstvo životního prostředí a AOS EKO-KOM) ​předpokládají, že tento nárůst poptávky po rPETu plně pokryje recyklace PET lahví vytříděných ze žlutých kontejnerů a také dotřiďování PET lahví ze směsného komunálního odpadu.​

Zajímá nás proto, jaké je odborné stanovisko SZÚ, resp. Oddělení pro chemickou bezpečnost výrobků, k principu, kdy se recyklovaný PET určený pro nové použití jako potravinový obal (což bude od roku 2025 povinné) má vyrábět z lahví tříděných ve žlutých kontejnerech (společně se všemi ostatními plasty a v různém stupni chemického či biologického znečištění) a z lahví vytříděných ze směsného komunálního odpadu?​

Není přece jen bezpečnější používat k výrobě rPETu ve food-grade kvalitě (určené pro styk s potravinami) PET lahve vytříděné mimo žluté kontejnery, tedy buď přes zálohový systém, popřípadě separovaným sběrem do kontejnerů určených výhradně na PET lahve?

Na výše uvedené otázky nám v následujícím textu odpověděla Ing. Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let ze Státního zdravotního ústavu.

K Vašemu dotazu sděluji následující:

Důležitý aspekt k posouzení vhodnosti sběrného a třídícího systému plastů je, zda plastový "odpad" bude recyklován prostřednictvím chemické nebo mechanické recyklace.

V případě použití chemické recyklace, což znamená úplná depolymerizace na monomerní látky a výroba nového plastu polymerací z monomerů a dalších vstupních látek. Tento typ recyklace se následně řídí  požadavky nařízení EK č. 10/2011 na plasty určené pro styk s potravinami, kde jsou uvedeny i požadavky na technickou čistotu použitých surovin. Způsob sběru a kvality třídění nemá u chemické polymerace vliv na kvalitu a bezpečnost vyrobeného polymeru.

Co se však týká mechanické recyklace, která se právě využívána, při výrobě recyklovaného PET materiálu tzv. rPET  (recyklační technologie BTB - bottle-to-bottle),  tam forma, jakou jsou  sbírány post-consumer used lahve a zejména kvalita a efektivita třídění plastového odpadu je velice důležitá pro použití tohoto materiálu jako vstupní suroviny pro recyklační technologie produkující rPET určený pro styk s potravinami.

V EU platí nařízení EK č. 282/2008 na recyklované plasty a podle požadavků tohoto nařízení (v současné době jsou již připraveny jeho dvě novelizace)  musí být bezpečnost všech recyklační procesů posouzena a vyhodnocena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na individuální bázi. Hlavní podmínkou při jejich posuzování mimo účinnosti použité dekontaminace,  je i kvalita vstupního materiálu použitého k recyklaci (post consumer  used plastů).

Vstupní materiál k recyklaci v případě opětovného použití pro výrobu plasty pro styk s potravinami nesmí obsahovat více jak 5 % nečistot (tj. non-food grade plastů). Kvalita vstupů je právě závislá na co možná efektivní sběru a vytřídění food grade PET materiálu, tzn. PETu, který byl vyroben z panenského PET materiálu za použití pouze látek a přísad v souladu s nařízením EK č. 10/2011 - požadavky na plasty určené pro styk s potravinami, které jsou velice přísné na rozdíl od obalů pro jiné způsoby použití, např. jako obaly v kosmetice, pro drogistické a další nepotravinářské  zboží.

Z výše uvedeného je jednoznačné, že plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn tříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita (méně než 5% non food grade PET). Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a  princip vysledovatelnosti.  Splnění těchto požadavků si rozhodně neumím představit u stávajícího systému zavedeného v ČR. To je také jeden z důvodů, proč v souboru posouzených recyklačních podniků Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, kterých je dosud cca 150, není dosud žádný z ČR. Původně byli 2 žadatelé z ČR, jeden žádost stáhl, protože jeho recyklační proces nesplňoval požadavky EFSA a druhý žadatel přestal recyklovat PET pro potravinářské účely PET regranulát využívá pouze pro nepotravinářské aplikace.

Nutno však říci, že dosažení požadované kvality vstupní suroviny nemusí být nutně přes systém zálohování PET lahví, ale rozhodně by mělo být dosaženo kvalitnějšího systému separace nápojových lahví např. v oddělených kontejnerech výhradně na nápojové láhve a následné dotříďování např. s využitím optického třídění.

V celém systému recyklace pro účely použití v potravinářství musí být zaveden, dokumentován a kontrolován systém správné výrobní praxe.

 

Ing. Jitka Sosnovcová

vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let

Státní zdravotní ústav

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

2020_05_11 Harmonogram prezkumu PUB.pdf (1.40 MB)

Zdroj: MŽP

Loni jsme vytřídili nejvíc papíru, téměř 22 kilogramů, dále pak 15,1 kilogramu plastů, bezmála 14 kilogramů skla a necelé půl kilo nápojových kartonů. A stále více třídíme i kovy, těch vytřídil každý obyvatel v průměru 13,9 kilogramu. Prostřednictvím sběrných systémů obcí se tak shromáždilo přes 693 tisíc tun vytříděných odpadů, což je o 4 % více než v roce 2018. Vyplývá to z údajů, které poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.

EKO-KOM dále uvádí, že v roce 2019 bylo na tuzemský trh dodáno 1 219 696 tun jednocestných obalů, 73 % jich bylo následně vytříděno, dotříděno na třídicích linkách a druhotná surovina byla předána k recyklaci a dalšímu využití. Tradičně nejlépe se daří recyklovat papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry recyklace 88 %. Zjednodušeně řečeno – bezmála 9 z 10 vyrobených tun papírových obalů byly loni recyklovány na nový papír nebo dále využity.  U skla bylo dosaženo 79% míry recyklace, u plastových obalů 69%, u kovů 57% a u nápojových kartonů to bylo 25 %. Míra sběru nápojových PET lahví v roce 2019 vzrostla a pohybuje se v rozmezí 79 - 82 %.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje v ČR provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů. Do systému bylo na konci roku 2019 zapojeno 21 197 firem a 6 146 obcí ČR. Češi mohou třídit své odpady prostřednictvím 473 359 barevných kontejnerů a menších nádob na ulicích i přímo u rodinných domů. Jedno sběrné hnízdo tak slouží v průměru pro 118 obyvatel. Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům činí v průměru jen 91 metrů.

V pondělí 4. května rada Hlavního města Prahy schválila návrh na vyslovení podpory zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Od systému vratných záloh očekává zvýšení účinnosti třídění, úspory za úklid veřejných prostranství a zvýšení čistoty města. Iniciativa Zálohujme.cz tento krok vítá a věří, že Praha inspiruje i další obce na cestě k přijetí skutečně cirkulárních principů při nakládání s odpady.

„Kromě neoddiskutovatelných environmentálních přínosů by díky zálohovému systému město výrazně ušetřilo na úklidech veřejných prostranství. PETky a plechovky totiž tvoří významnou část objemu odhozeného odpadu v pražských ulicích a parcích. Zálohované nápojové obaly jsou dalším krokem směrem k cirkulární ekonomice, kterou podporujeme,“ sdělil iniciativě Zálohujme.cz motivaci hlavního města zástupce primátora Petr Hlubuček. „Pozitivní dopady zálohování na obce jednoznačně vyplývají i z odborných analýz, které jsou veřejně přístupné na webu www.zalohujme.cz,“ doplnila Andrea Brožová, tisková mluvčí iniciativy Zálohujme.cz, která se dlouhodobě snaží zvyšovat povědomí veřejnosti o přínosech zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR.

Čistější veřejná prostranství

Experiment, realizovaný v loňském roce během World Clean up Day především v Praze ukázal, že se mezi odhozenými odpadky nachází minimální množství vratných lahví od piva. „Zálohy u pivních lahví motivují lidi je vracet, proto je na úklidech nacházíme jen zřídka. Zato pokaždé sbíráme velké množství pivních plechovek, protože ty zálohované nejsou. Jsem přesvědčený, že kdybychom nápojové plechovky a PETky zálohovali, čistotě veřejného prostoru to výrazně prospěje,“ komentuje Jan Bareš, spoluzakladatel dobrovolnické úklidové organizace Trash Hero. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že po zavedení zálohového systému může klesnout množství nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %.

Úspory

To by znamenalo také značné úspory za úklid veřejných prostranství. „Podle Analýzy nákladů a výnosů zavedení zálohového systému v ČR (Eunomia Research & Consulting, 2019), by zálohový systém snížil finanční zátěž odpadu pohozeného v české přírodě až o dvě miliardy Kč ročně,“ upřesňuje Brožová. Rozdíl je i v nákladech obcí na sběr tříděného odpadu. Zálohový systém nepotřebuje žádné investice z veřejných peněz, kdežto tříděný sběr v současném systému z velké většiny doplácejí obce ze svých rozpočtů.

Více místa ve žlutých kontejnerech

Zálohový systém a současný systém třídění odpadu mohou (a měly by) fungovat zároveň. Zálohy by ale ulevily nyní zcela přeplněným kontejnerům na plasty zhruba o čtvrtinu. Nebylo by pak potřeba významně navyšovat jejich množství v ulicích na úkor veřejného prostoru či parkovacích míst.

Životní prostředí

Ze studie Vysoké školy chemicko-technologické (2018) vyplývá, že zavedení zálohového systému na plastové a hliníkové nápojové obaly by vedlo k poklesu environmentálních dopadů souvisejících s transportem, balením nápojů a jejich následným využitím o 28 %. Navíc by mělo dojít ke snížení emisí CO2 až o 39 200 tun, což odpovídá výsadbě stejného množství stromů.

V kontextu aktuálního projednávání návrhů odpadové legislativy v Poslanecké sněmovně považuje iniciativa Zálohujme.cz podporu zálohování nápojových PET lahví a plechovek ze strany Rady hlavního města Prahy za velmi důležitý krok. Společně s dalšími může přispět k zavedení zálohového systému v ČR a využití nesporných přínosů tohoto systému pro čistotu na veřejných prostranstvích i v přírodě, životní prostředí a také pro skutečnou a opakovanou recyklaci obalů.

Institut cirkulární ekonomiky společně s nově vzniklou konzultační společností CIRA Advisory spouští online vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice určenou firmám i široké veřejnosti. Jejím obsahem budou webináře vedené odborníky. Účastníci se v nich dozví, jak využít cirkulární ekonomiku v době současné krize, jak si udělat cirkulární kancelář i jak uplatnit oběhové hospodářství v gastronomii nebo energetice.

Probíhající zdravotní a ekonomická krize poukázala na to, jak důležité je umět v ekonomice i společnosti efektivně využívat materiál a zdroje. Odpovědi na tento problém nabízí cirkulární ekonomika, která už je součástí strategických cílů většiny západních zemí včetně Česka.

„Právě poptávka českých podnikatelů, zastupitelů i manažerů po vzdělání v této oblasti stojí za vznikem nové série webinářů. Postupně chceme vybudovat online akademii nabízející kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Ve spolupráci s nejkovanějšími odborníky budeme účastníkům přinášet praktické a hloubkové informace o tématech cirkulární ekonomiky a pomáhat tak k jejich šíření v českém prostředí,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN a spoluzakladatelka CIRA Advisory.

Cirkulární ekonomika jako cesta z krize

Hned první setkání nabídne velmi aktuální téma. Soňa Jonášová na něm představí Cirkulární ekonomiku jako příležitost pro byznys v kontextu současné krize. Bezplatný webinář se koná v úterý 19. května od 17 hodin. Přihlásit se na něj můžete zde.

O týden později se účastníci dozví, jak s cirkulární ekonomikou začít, a to u sebe v kanceláři. Další týden pak nabídne vhled do legislativy EU a plánech v oblasti cirkulární ekonomiky. O cirkulárních zdrojích energie  bude mluvit Petr Novotný z INCIEN, čerstvý držitel prestižní E.ON Energy Globe. Jak se cirkulární principy uplatňují ve stavebnictví, prozradí architekt Karel Goláň a expertka na fondy Michala Pešková pomůže s orientací v dotacích na cirkulární projekty.

O CIRAA: CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategií jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

 

O INCIEN: Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org.

Podle nedávno dokončené studie by mohla první městská bioplynová stanice vzniknout u spalovny v Malešicích. Financování i provoz výroby biometanu by řešily Pražské služby, které spalovnu provozují a nyní vozí biologický odpad ke zpracování jinam. Pokud záměr, kterým se má v brzké době zabývat městská rada, projde i zastupitelstvem a orgány společnosti a neprotáhnou se potřebné povolovací procesy, hotová by mohla být během roku 2023. Více ZDE

 

Po dlouhém schvalovacím procesu je konečně schválena změna zákona č. 258/2000 Sb. „O veřejném zdraví“ zákonem č. 205/2020 Sb. Tuto změnu očekávali všichni ekologové nebo ti, kteří mají v podnicích na starosti nakládání s chemickými látkami a směsmi (dále CHLaS). Mimo ostatní změny, které tento zákon obsahuje, je zcela změněn § 44a, ve kterém je převratným zejména odstavec 7 - povinnosti zpracování písemných pravidel pro vybrané CHLaS a jejich projednání s příslušnou krajskou hygienickou stanicí (dále KHS).

Původní znění odstavce zcela zaniklo:
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech látek a směsí uvedených ve větě první, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Tento text nebyl nahrazen novými podmínkami a povinnostmi. Proto jsou zde na místě dotazy typu:

Co s pravidly, které mám nyní schválená?

• Nikdo je po vás nebude dále požadovat (ani zpětně)

Opravdu je tato povinnost zrušena bez náhrady

• Ano, ale! – vždy je tady spousta ALE, takže:

1. Povinnost evidence platí i nadále (viz povinnosti oborových zákonů v oblasti ŽP).
2. Stejně tak platí povinnost řádně zpracované dokumentace včetně popisu (kvůli zaměstnancům), bezpečnostní listy, pracovní a ochranné pomůcky, první pomoc, skladování a zásahy při haváriích. Vychází ze zákoníku práce, z evr. předpisu REACH, CLP a dalších právních předpisů především v oblasti BOZP (zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 361/2007 Sb. a další).
3. Zachována je i povinnosti značení nádob, pracovních a skaldových prostor apod.
4. Povinné je také školení pracovníků při nástupu do zaměstnání, při změně pracoviště, při zavedení nové CHLaS, při nakládání s látkami s akutní toxicitou kat. 1 a 2 a další.
5. Informace v rámci prodejního obalu, příbalového letáku apod., je na výrobci, dovozci tj. na tom, kdo výrobek uvádí na trh.

Změna zákona o veřejném zdraví má pro firmy širší dopad. Zásadní vliv mají na práci ekologů, ale i např. v oblasti BOZP – například změny v § 37, 38, 40, kde jsou uvedena rizika prací, kategorizace prací apod.

 

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.

CYRKL - Digitální odpadové tržiště mění náklady na zisk a vy můžete s ním! První online webinář proběhne 20.5. od 8:30 do 9:30, kterým Vás provede odpadový expert senior Vojtěch Pilnáček. A na jaké témata se můžete těšit?

• Jak nastavit cirkulární odpadové hospodářství v 5 krocích

• Příklady dobré praxe vedoucí k významným úsporám i ochraně životního prostředí

• Kontext aktuální a připravované odpadové legislativy

Registrace – https://lnkd.in/dddchwR

Evropská komise včera spustila veřejnou konzultaci týkající se pravidel pro zavedení nového mechanismu podpory projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Cílem nových pravidel je vytvořit takové podmínky pro financování projektů, které umožní členským státům spolupracovat na dosažení cílů EU v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů. Mechanismus by měl fungovat od začátku roku 2021. Konzultace bude otevřená do 3. června 2020.

Prodloužení termínu pro příjem přihlášek do V. Výzvy OP PIK do Programu Nízkouhlíkové technologie – Druhotné suroviny V. výzva je prodloužen do 28. června 2020. Alokace v tomto programu je ve výši 500 mil. Kč,  který je zaměřen na podporu  zavádění inovativních technologií v oblasti druhotných surovin. Pro přechod České republiky na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství je zásadní dostatečně kvalitní infrastruktura zařízení na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin, které by měly představovat odpovídající náhradu primárních zdrojů v průmyslové výrobě.

Dokument ke stažení:

OP PIK_Druhotné suroviny_Přihlášky do 28_06_2020.pdf (657645)

Na mnoha místech ČR získají lidé stabilní přístup ke kvalitní pitné vodě. Obce mohou díky dotacím budovat vodovody, přivaděče či úpravny vod. Některé už dokonce s pracemi začaly, jiné to čeká v nejbližší době. Často se jedná o náročné infrastrukturní projekty, které by menší obce bez veřejné podpory nebyly schopné zrealizovat. Konkrétní příklady najdete v aktuální Prioritě, který je ke stažení ZDE.

Dne 27. dubna 2020 vláda svým usnesením č. 469 schválila aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM), které předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí.

Původní NAP CM vznikl v roce 2015 na základě požadavku směrnice 2014/94/EU, která uložila členským státům vytvořit svůj národní rámec politiky na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořit tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů v sektoru dopravy. Jeho nyní předkládaná aktualizace reaguje na nové unijní dokumenty schválené v předchozích letech, jako jsou například:

• nové emisní cíle CO2 pro osobní a lehká užitková a nákladní vozidla

• povinný 14% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě

• povinný podíl nízko a bezemisních vozidel v rámci nadlimitních veřejných zakázek

• nové programovací období

Aktualizace obsahuje predikce počtu dobíjecích a plnících stanic. Jsou zde také uvedeny cíle pro vozový park. Z hlediska naplňování strategických cílů aktualizace NAP CM je klíčové to, že i pro období 2021-2027 bude zajištěna finanční podpora zejména z prostředků EU. V první řadě jde o evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), z nichž jsou financovány jednotlivé operační programy: OP TAK (gesce MPO), OP Doprava (gesce MD), Integrovaný regionální operační program (gesce MMR). Dále Nástroj pro propojení Evropy, tzv. CEF (koordinuje MD) a Národní program Životní prostředí.

Kromě podpory nákupu vozidel a související infrastruktury bude nutné řešit také zajištění elektrické sítě, parkování vozidel v podzemních garážích, splnění požadavku dosažení 14% podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě, podporu vzdělávání, výzkum a vývoj v této oblasti a další opatření, která napomohou zvyšovat počty vozidel na alternativní paliva v ČR, snižovat emise z dopravy a podpořit rovněž český automobilový průmysl a energetiku v plnění evropských směrnic. To vše nový NAP CM obsahuje v kartách opatření.

Zdroj: MPO

Koronavirová krize zvýšila spotřebu jednorázových plastů. Růst poptávky po nich v současnosti činí v Česku 25 až 30 procent. ČTK to řekl David Hausner, ředitel Plastikářského klastru, který sdružuje tuzemské zpracovatele plastu. Nejvýraznější růst zaznamenal podle něj segment jednorázových kelímků, rukavic, nádobí a sáčků, kde nárůst proti době před koronavirem činí 70 až 80 procent.

"Vyšší spotřeba již naráží na kapacity zpracovatelů. Celkově však lze charakterizovat trh spotřeby plastů jako víceméně stabilizovaný," řekl ČTK Hausner.

Zhruba 35 až 45 procent produkce českých plastikářských firem podle něj míří na export. Dopadu omezeného pohybu zboží po Evropě se Hausner neobává, aktuální omezení pominou a navíc podle něj postihly spíše logistiku než dostupnost a poptávku jako takovou.

Poptávka po plastech, respektive polymerech obecně podle Hausnera během koronavirové krize naopak mírně klesla. "Celkový pokles zatím činí pět až deset procent," uvedl. "Polymery - granuláty s určitými obtížemi dostupné jsou a na výstupu jen krátkodobě poklesly některé objednávky od finálních zákazníků. U jiných ale naopak vzrostly - viz zvýšená spotřeba potravin a balených nápojů hned od začátku pandemie," dodal Hausner.

Ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček uvedl, že je zřejmé, že bez plastů pro jednorázové použití by nemohli podnikatelé provozovat výdeje potravin "z okna" a restaurace, které zůstaly takto v provozu, by byly zavřené. "Jednorázové rukavice využívají i nemocnice a sociální služby. Otevřená výdejová okénka restaurací a rozvážkové služby zvýšily spotřebu jednorázových plastových nádobí a obalů na pokrmy. Jedná se hlavně o vaničky a boxy na polévky, hlavní jídla, plastové příbory a kelímky na nápoje," doplnil Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zvýšenou poptávku po polyetylenu určenému pro výrobu obalových materiálů, jako jsou kanystry, nádoby na dezinfekci nebo mikrotenové fólie, zaznamenal podle mluvčího Pavla Kaidla i petrochemický holding Unipetrol. "Zvýšila se poptávka po polypropylenu pro potravinářské využití, ze kterého se následně vyrábějí obaly na jídlo a na potraviny, a také po vláknařském polypropylenu, ze kterého jsou vyráběny netkané textilie sloužící například pro výrobu jednorázových ochranných obleků a pomůcek," uvedl Kaidl.

Podle kolektivního systému EKO-KOM budou konkrétní data o tom, jak se opatření projevila ve spotřebě plastů, známa až v červenci. "Nejsme schopni říci údaje za období nouzového stavu. Vyhodnocujeme to zpětně, poté co dostaneme informace od obcí a o obalech uvedených na trh zas od firem," řekla mluvčí Lucie Müllerová.

I podle Ivo Kropáčka, experta na odpady z Hnutí Duha, spotřeba jednorázových plastů určitě vzrostla, což je zřejmé už při pohledu na více obalů v obchodech. Upozornil však, že lidé tráví více času doma, kde mohou vařit a lépe třídit odpad určený k recyklaci, což může mít na jeho celkové množství dobrý vliv. Ubylo podle něj i netříděného odpadu z průmyslu a gastroodpadu. Mluvčí firmy Pražské služby Radim Mana ČTK řekl, že plastů ze žlutých kontejnerů podle údajů společnosti přibylo jen mírně.

Větší zájem o plasty na jedno použití evidují i firmy v zahraničí. Například německá Ineos Styrolution a americká Trinseo zažívají dvouciferný procentní růst poptávky z potravinářského průmyslu a zdravotnictví, uvedla minulý týden agentura Bloomberg. Pro odvětví umělých hmot, které bojovalo s poklesem poptávky, je oživení úlevou, dodala.

Už po čtvrté se letos na podzim otevře Kurz oběhového hospodářství, který pořádá Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha spolu s Institutem cirkulární ekonomiky. Prvních ročníků se zúčastnila celá řada ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přenášejí oběhové hospodářství do praxe svých firem. Důkazem toho jsou mnohé realizované či podpořené projekty, jako je iniciativa Zálohujme nebo Cirkulární dotace. Kurz oběhového hospodářství jsou otevřené dveře pro vnímání svého byznysu z cirkulárního pohledu. Letošní kurz začíná v září 2020 a končí v květnu roku 2021. Celkem nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí na jižní Moravě a je zakončen certifikátem o absolvování.

Letošní kurz začíná v září 2020 a končí v květnu roku 2021. Celkem nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí na jižní Moravě a je zakončen certifikátem o absolvování. Účastníci se účastní několika exkurzí včetně návštěvy čistírny odpadních vod, zařízení na využívání a recyklaci odpadů a několika dalších spolu s desítkami prezentací odborníků z praxe a renomovaných akademiků. V průběhu kurzu se seznámí se všemi fázemi materiálových toků, poznají nové byznys modely a budou mít příležitost ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech, jejichž výstupy budou na posledním setkání prezentovat.

„Oběhové hospodářství je příležitostí pro hledání mezioborových řešení majících za cíl snížit nepříznivé dopady lidských aktivit na životní prostředí. Rozpor mezi ekonomicky výhodným a environmentálně šetrným přístupem je často dán nikoli přírodními zákonitostmi, ale neochotou hledat vhodná řešení. V našem kurzu budeme již 4. rok seznamovat účastníky s příležitostmi pro nové obchodní modely, ale také jim budeme ukazovat slabiny některých možná příliš zjednodušujících či aktivistických přístupů. Oběhové hospodářství není jen upgrade současného systému nakládání s odpady, je to staro/nová cesta jak racionálně využívat suroviny, kterých na planetě není neomezené množství. Těší mě, že se na kurzu setkává pestrá paleta účastníků, kteří i po jeho skončení rozvíjejí vzájemnou spolupráci,“ říká doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D, MBA, garant kurzu a děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha, na jejíž půdě se kurz koná.

„Mám velkou radost, že náš kurz je žádaný. Účastnicí se dozvědí z oblasti cirkulární ekonomiky řadu dobře strukturovaných a rozsáhlých informací do hloubky. Kurz je ale také skvělou cestou pro potenciální byznys příležitosti a networking. Minulé ročníky to jenom potvrzují. Letošní ročník nám COVID 19 sice zkomplikoval, ale přepnuli jsme se do online modelu, který funguje úplně bezproblémově. Takže můžeme jen uzavřít, že nás snad už nic nepřekvapí“, vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky a spolurealizátorka kurzu.

Kurz Oběhového hospodářství odpovídá na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměřuje na udržitelný byznys modely, řeší aktuální legislativu a poukazuje na cirkulární inovace. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí. Zkušenosti z kurzu účastníci mohou využít v rozvoji svého projektu nebo při jejich dalších nápadech.

„Osobně tento kurz velmi doporučuji. Neskutečně rozšiřuje obzory, zároveň dává dohromady spoustu zajímavých a inspirativních lidí. Pro mě osobně to je velmi obohacující zkušenost a těším se na závěrečné projekty, které z kurzu vzejdou. Největší přidanou hodnotu vidím v tom, že motivuje ke skutečným činům. Nás to posunulo s projektem Cirkularní dotace k jeho úspěšnému odstartování,“ říká jedna z účastnic letošního ročníku Kurzu oběhového hospodářství, majitelka MIDA Consulting Michala Pešková.

Unikátní propojení teorie a praxe

Účastníci nejvíce oceňují komplexnost a široký záběr kurzu, jeho praktické zaměření i networking, který zprostředkovává. „Osobně vnímám největší přidanou hodnotu kurzu ve 3 klíčových oblastech: v komplexním pohledu a vysvětlení souvislostí mezi jednotlivými tématy v rámci cirkulární ekonomiky, v jedinečném propojení teorie a praxe prostřednictvím akademické, neziskové a soukromé sféry, včetně exkurzí a návštěv v různých provozech, a v kontaktu s ostatními účastníky, kteří téma cirkulární ekonomiky řeší profesně anebo soukromě a kteří svojí činností inspirují a nabízejí další příklady,“ uvádí další účastník, obchodní ředitel CIRAA Pavol Biják a přidává se i Markéta Hanzlíčková, projektová manažerka firmy Zentiva: „V rámci kurzu jsem poznala možnosti, které nabízí český trh s ohledem na cirkulární ekonomiku, inspirovala se zajímavými řečníky a rozšířila obzory o technologie, které s tímto tématem přicházejí. Kurz je mimo jiné skvělým místem pro networking, doplněný zajímavými exkurzemi, společnými diskuzemi a závěrečným projektem, který propojuje mezioborové znalosti a kreativitu.“

Kurz i program se s každým ročníkem rozvíjí, účastníci se proto mohou každoročně těšit na unikátní exkurze i přednášky odborníků z konkrétních sfér. Čtvrtý ročník kurzu se bude konat pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, který se tématu věnuje již řadu let. Podrobné informace a možnost přihlášení naleznete na stránkách kurzu.