Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 77 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim. Inspirovali se žalobami v zahraničí. Spolek, který vznikl loni, to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Zástupci spolku uvedli, že se pro soudní cestu rozhodli "z nedostatku jiných účinných způsobů nápravy." "Česká republika má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU a opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody," řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil. Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 má Česko v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele - v roce 2017 to bylo 12,2 tuny CO2 ekvivalentu, což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. To je 47 procent nad průměrem EU. Podobně Česko dopadlo v roce 2016.

V rámci Pařížské dohody se Česko přihlásilo s ostatními státy EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zavázalo se i přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranici 2°C proti období před průmyslovou revolucí. Zamouřil však upozornil, že emise skleníkových plynů se v posledních letech naopak zvýšily. "Je potřeba výrazně zvýšit ambice v oblasti snižování emisí a zavést opatření, která zajistí potřebné tempo transformace hospodářství na klimaticky neutrální. Vláda však potřebné kroky nečiní a tím porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i ústavou daná práva českých občanů," dodal.

Podle spolku stát porušuje sedmý článek ústavy, podle něhož má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Aktivisté v tomto ohledu kritizují extenzivní zemědělství, těžbu či pálení uhlí a dřeva.

Podobné žaloby byly podány už v dalších zemích. Spolek se odkázal například na Nizozemsko, kde Nejvyšší soud loni rozhodl, že stát musí do konce desetiletí snížit objem emisí skleníkových plynů o 25 procent, původní plán byl 17 procent. V Německu loni s klimatickou žalobou neuspělo několik farmářských rodin. Petici spojenou s francouzskou kampaní podepsaly dva miliony lidí. Právník Martin Madej za spolek k žalobám uvedl, že státy mají "v rukou" nejúčinnější nástroje pro boj s klimatickou změnou a za nečinnost by měly nést odpovědnost.

Služby právníků chce spolek zaplatit z příspěvků členů a crowdfundingu. Zatím vybral zhruba 14.000 korun, potřebuje minimálně 200.000 korun.

Ulice měst, obcí a jejich okolí oživí v blízké budoucnosti nové stromy, louky, zelené fasády, jezírka a různé vodní prvky. Státní fond životního prostředí ČR nabízí 104 milionů korun z Norských fondů na výstavbu zeleno-modré infrastruktury a realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Prostředky z dotační výzvy „Bergen“ pomohou městům lépe zvládat extrémy počasí, udržet vláhu v krajině a celkově zkvalitnit život svých obyvatel.

Žádosti o podporu mohou podávat všechny právnické osoby prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR od 12. srpna do 30. října 2020.

„Kolísání úhrnů i rozložení srážek, změna průměrných a extrémních teplot a další dopady změny klimatu se více či méně promítají do všech oblastí našeho života. S projevy klimatické změny nelze bojovat, lze se jim však přizpůsobit, minimalizovat škody a maximalizovat přínosy. V České republice, kde míra urbanizace dosahuje až 75 procent, je o to důležitější co nejrychleji přistoupit k přírodě blízkým opatřením, která pomáhají naše města na změnu klimatu adaptovat a současně život ve městě v řadě ohledů zkvalitnit. Voda a zeleň jsou dva základní prvky, jež vytváří kvalitní a zdravé prostředí pro život. Náš norský program je v tomto ohledu díky až 90procentní dotační podpoře pro samosprávy přínosným finančním nástrojem,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Třetí dotační výzva vyhlašovaná v oblasti životního prostředí z mezinárodního programu Norských fondů se zaměří na podporu konkrétních přírodě blízkých adaptačních opatření modro-zelené infrastruktury i na zpracování příslušných územních a sídelních studií. Žadatelé z řad právnických osob mohou získat podporu od 5,2 do 26 milionů korun a pokrýt tak až 90 % způsobilých výdajů realizovaného projektu. Podmínkou je, aby realizovaná opatření vycházela z lokálních strategických dokumentů, které stanovují dlouhodobý přístup obcí a regionů k mitigaci a adaptaci vůči změně klimatu.

Mezi podporovaná opatření patří například náhrada zpevněných ploch sídelní zelení a výsadbou stromů, instalace drobných zelených prvků, jejichž významnou část tvoří živá vegetace, nebo zelených fasád, které podobně jako zelené střechy pomáhají ochlazovat vzduch v okolí, zachytávají nečistoty, hluk a celkově zatraktivňují městské prostředí. Žadatelé mohou pomocí programu pořídit či zrekonstruovat vodní prvky na náměstích a jiných zpevněných plochách, obnovit trávníky a květnaté louky. Dotační podporu získají uchazeči na rozmanité prvky modré a zelené infrastruktury s pozitivním dopadem na mikroklima, které nemohou být podpořeny z Operačního programu Životní prostředí a které mají v obcích a regionech prokazatelný přínos z pohledu změny klimatu.

„Některé regiony a obce připravují v současnosti své adaptační strategie a plány v rámci naší výzvy Oslo, která byla vyhlášena v prosinci loňského roku. I tito žadatelé budou mít možnost získat prostředky na realizaci konkrétních adaptačních opatření z programu Norských fondů. Do budoucna připravujeme vyhlášení druhé části výzvy Bergen, která uvolní na realizaci adaptačních opatření dalších 4,7 miliony eur. Vyhlášení této výzvy bude termínem pružně reagovat na průběh zpracování projektů ve výzvě Oslo,“ doplňuje ředitel Petr Valdman.

Příjem žádostí o podporu do výzvy Bergen bude spuštěn 12. srpna 2020 v 9:00 hodin prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému Státního fondu životního prostředí ČR. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky podpory

Materiál  byl zpracován na základě čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES a je vládě ČR předkládán na základě usnesení vlády č.871 ze dne 9. 12. 2019.

Zpráva o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti se vypracovává od roku 2013 každoročně a slouží pro sledování plnění cílů a závazků ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti vůči EU. Tato zpráva je poslední předběžnou zprávou. Zpráva, která bude zpracována v roce 2021 bude finální a bude indikovat konečné plnění závazků, resp. naplnění či porušení závazků ČR vyplývající z evropské legislativy v oblasti energetické účinnosti vůči EU.

Dokument ke stažení:

Evropská komise 14. července 2020 bez výsledku ukončila písemné hlasování o jejím posledním návrhu na zákaz používání olověných broků ve střelivu na území mokřadů, včetně zákazu držení olověných broků v takzvaných nárazníkových zónách, které byly v návrhu stanoveny v okruhu 100 metrů v okolí mokřadů. Definice mokřadu v předloženém návrhu Komise pak byla velmi obecná a široká, vztahovala se de facto na všechny vodní plochy na území státu, ať již trvalé či dočasné.

Česká republika s návrhem Komise nesouhlasí. Již v minulém týdnu proto Komisi opětovně upozornila na nedostatky a problematická ustanovení, která návrh obsahuje. „V první řadě trvá naše námitka, že celý systém zákazu držení i používání olova, který Komise navrhuje, je zcela neaplikovatelný, nezkontrolovatelný i nevymahatelný, a z tohoto pohledu tedy znění návrhu považuje Česká republika za nesmyslné. Ministerstvo životního prostředí se také ohradilo proti absenci socioekonomické studie dopadů, která by se věnovala zavedení nárazníkových zón. To je v návrzích Komise novinkou, ke které ale chybějí jakékoliv detailní podklady. V neposlední řadě má Česká republika za to, že Komise ve svém návrhu formálně překračuje kompetence, které jí dává legislativa REACH. Evropskou komisi jsme opět vyzvali, aby svůj návrh přepracovala,“ okomentoval dnes námitky České republiky náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů Vladislav Smrž.

Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech nedošlo ke shodě všech členských států na odsouhlasení návrhu Komise, Komise jej z písemného hlasování stáhla a předloží ho k hlasování na řádném jednání výboru REACH. To je aktuálně naplánováno na 21.–22. září 2020.

Související:

Ornitologové: Olovem se ročně v Evropě otráví milion ptáků

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil hlavnímu městu Praze pokutu 984 000 korun za stanovení pravidel pro parkování aut s hybridním pohonem. Pokuta není pravomocná, lze proti ní podat rozklad. ÚOHS se zabýval pravidly stání hybridních vozidel v parkovacích zónách z roku 2018. Zvýhodněné parkovné měly jen vozy s výkonem spalovacího motoru do 135kW. Praha s rozhodnutím nesouhlasí a podá rozklad.

Podle úřadu město zvýhodňovalo jednu část řidičů hybridních vozů oproti druhým, aniž prokázalo přímou souvislost mezi výkonem spalovacího motoru a emisemi z výfukových plynů.

"Hlavní město Praha porušilo zákon o ochraně hospodářské soutěže, když bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zvýhodnilo na svém území parkování některých vozidel s hybridním pohonem v zónách placeného stání. Bezplatné parkování přitom měla pouze ta hybridní vozidla, která byla schopna jízdy jen na elektrický pohon a u nichž výkon spalovacího motoru nepřesahoval 135 kW," uvedl ve zprávě mluvčí úřadu Martin Švanda.

Pravidla platila od dubna 2018 do dubna 2019. Podle ÚOHS poskytovala výhodu prodejcům hybridních aut, která podmínky splňovala a podnikatelům, kteří tato auta používali ke své činnosti.

"Ti mohli být díky bezplatnému parkování zvýhodněni úsporou svých podnikatelských nákladů v řádu desítek tisíc korun oproti svým konkurentům, kteří také provozovali hybridní vozidlo, nicméně se spalovacím motorem nad 135 kW," dodal Švanda.

Úřad sice uvedl, že zvýhodnění hybridních aut je z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší legitimní, ale podmínka omezující výkon instalovaného spalovacího motoru je diskriminační, protože není proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli. "Výkon instalovaného spalovacího motoru totiž není spolehlivým ukazatelem hodnoty emisí hybridního vozidla," uvedl Švanda.

Praha se bude bránit. "S rozhodnutím nesouhlasíme a nesouhlasíme ani s důvody, které úřad ve svém rozhodnutí uvedl. V určené lhůtě proti rozhodnutí podáme rozklad," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Jde o první rozhodnutí úřadu o porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže městskou vyhláškou, které se netýká vyhlášek samosprávy ohledně loterií a hazardních her. Proti rozhodnutí může Praha podat rozklad k předsedovi ÚOHS.

Nedoplatky ve výši stovek milionů korun za ukládání odpadu na skládku chce vedení středočeské Čáslavi příští týden řešit na svém mimořádném zasedání zastupitelstva. O tyto peníze měla město v minulosti připravit odpadová společnost AVE CZ, která provozuje místní skládku. Ta je součástí firmy EP Industries, kterou ovládá miliardář Daniel Křetínský. Město si spočítalo, že jej AVE CZ za roky 2016–2018 na poplatcích připravila o 616 milionů korun. O dalších 837 milionů měl přijít Státní fond životního prostředí.

Firma měla část odpadu nesprávně označovat za konstrukční prvek skládky, tedy materiál, který se používá k formování tělesa skládky a k utužení odpadu, aby jej nerozfoukal vítr. Zpravidla se jedná o znečištěnou zeminu a suť. Na základě toho z něj městu neodváděla zákonem dané poplatky. Odkazuje se přitom na krajem schválená povolení. „Poplatky tak neodváděla až za 80 procent odpadů, které na skládku ukládala,“ upozornil již dříve starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Na takzvané technické zabezpečení skládky přitom lze ze zákona použít maximálně dvacet procent celkové hmotnosti uložených odpadů.

Středočeský krajský úřad již část těchto nárokovaných plateb potvrdil. Konkrétně nepravomocně doměřil zaplatit 180 milionů korun. Paradoxně je ale nemá doplatit přímo odpadová společnost, která má ze zákona povinnost tyto poplatky vybrat, ale původci odpadu, tedy převážně firmy a obce, které již společnosti AVE zaplatily za uložení odpadu. O tom, zda budou rozhodnutí krajského úřadu pravomocná, má rozhodnout ministerstvo životního prostředí.

Minulý týden do toho ale vstoupila Poslanecká sněmovna,která vrámci projednávání novely zákona o odpadech schválila drobný pozměňovací návrh poslanců Antonína Staňka (ČSSD) a Jana Zahradníka (ODS). Ti navrhují, že by provozovatelé skládek nemuseli platit za odpad, pokud bude využitý při zmíněné konstrukci skládky. Vztahovat by se to mělo i zpětně na odpad, který byl na skládky uložen od roku 2015. Čáslav, ale i město Benátky nad Jizerou, kde je rovněž skládka společnosti AVE a i tam se radnice chystá vymáhat ušlé stovky milionů korun, by tím mohly přijít o možnost se těchto peněz domoci.

Proti tomuto návrhu se postavilo i ministerstvo životního prostředí. Jeho ministr Richard Brabec (ANO) byl ze svého vládního hnutí jediný poslanec, který se při hlasování proti němu vyslovil. „Nesouhlas ministerstva s tímto návrhem jsme předem avizovali několikrát i na jednání poslaneckých výborů, takže to pro kolegy nebylo určitě překvapivé,“ odpověděl Brabec HN na otázku, zda se pro své stanovisko pokusil získat i své spolustraníky.

Onovele zákona budou poslanci hlasovat ještě po letních prázdninách. Pokud projde, následovat bude její projednání v Senátu.
„Problém je, že zpětné vymáhání poplatků nedopadá na odpadovou společnost, ale na původce odpadů, tedy firmy a obce, které jsou v tom nevinně. Předpokládám, že právě proto poslanci s tímto pozměňovacím návrhem přišli,“ říká Jan Bendl, starosta Benátek. Návrh je navíc problematický svou retroaktivitou, tedy že by měl platit zpětně od roku 2015. Nad tím se pozastavují oba starostové, kteří mají právnické vzdělání. „I podle stanoviska člena Legislativní rady vlády Jana Wintra je takový návrh protiústavní,“ říká Málek.

Podle společnosti AVE je naopak retroaktivní zpětné doměřování poplatků, kterých se města domáhají. „Podaný pozměňovací návrh dle našeho názoru zabraňuje tomuto zpětnému zasahování do již uzavřených obchodních vztahů a zabraňuje zpětnému vzniku závazků několika stovek subjektů, jako jsou obce, firmy, živnostníci a další,“ uvádí mluvčí odpadové společnosti Pavla Ivácková.

Zdroj: HN (16.7.2020)

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu na svém včerejším jednání schválil zprávu, ve které požaduje přísnější testování emisí NOx za podmínek skutečné jízdy u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel třídy Euro 5 a 6.

ENVI konkrétně navrhuje snížit tzv. faktor shody (conformity factor), který udává, o kolik smí být hodnoty naměřené v silničním provozu maximálně vyšší v porovnání s laboratorními hodnotami. Momentálně je tento faktor stanoven na hodnotu 1,43, přičemž členové výboru požadují snížit ho na 1,32.

Kromě toho zpráva požaduje zavést do června příštího roku přísnější požadavky na přenosné měřící vybavení používané při testech podmínek skutečné jízdy. Celý Parlament by měl o zprávě hlasovat během zářijového plenárního zasedání, následně budou zahájena jednání s Radou.

Členové Evropského parlamentu přijali v pátek během svého plenárního zasedání usnesení, ve kterém žádají aktualizaci pokynů, podle kterých se vybírají projekty společného zájmu v oblasti energetiky. Podle europoslanců by výběr projektů, které budou v rámci TEN-E sítě postavené, měl odrážet priority EU v oblasti energetiky a cíle nastavené do roku 2030 a 2050. Primárně by se projekty tedy měly zaměřit na dekarbonizaci a energetickou účinnost. Komise se chystá upravené pokyny pro transevropské energetické sítě představit ještě během tohoto roku.

Rádi bychom Vás touto cestou pozvali na další ročník konference ODPAD ZDROJEM 2020, který se uskuteční 2. - 3. září 2020 a to v novém kabátě. Konference se letos stala součástí mezinárodního veletrhu URBIS SMART CITY FAIR. Nabídne vám, jak samotnou konferenci ODPAD ZDROJEM, tak řadu workshopů, které k této akci neodmyslitelně patří, i večerní neformální setkání. Pochopitelně se budete moci zúčastnit i samotného veletrhu. Níže dáváme k dispozici ke stažení program konference, který obsahuje i témata workshopů na druhý den. Přímou registrace ZDE.

Klíčové téma konference, které se bude nést oběma dny bude CIRKULÁRNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. V rámci veřejného zadávání se ročně investují finance v řádech stovek miliard do projektů, u kterých je možné kromě parametru ceny používat i kritéria kvality – a tedy cirkulárních aspektů. Proto kromě příkladů dobré praxe otevřeme na konferenci ODPAD ZDROJEM i moc, kterou v sobě skrývá dobře nastavené výběrové řízení, které zohledňuje využití recyklátů, ať už jde o nákup kompostérů nebo rozsáhlé stavební projekty.

Podrobné informace o konferenci naleznete ZDE

Dokument ke stažení:

PROGRAM OZ 2020.pdf

Státní fond životního prostředí se v současnosti aktivně podílí na přípravě a administraci několika nových finančních nástrojů, jejich prostředky budou cílit na podporu nízkouhlíkové energetiky, inovací i změnu klimatu.

Modernizační fond podpoří obnovitelné zdroje

Výroba a využití energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnosti či problematika změny klimatu. Nejen to jsou témata nového Modernizačního fondu, jehož cílem je pomoci ekonomicky slabším zemím Evropské unie na cestě k nízkouhlíkové energetice. Fond bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021–2030. Státní fond životního prostředí byl zákonem o obchodování s emisními povolenkami určen jako příjemce finančních prostředků z Modernizačního fondu a bude plnit roli poskytovatele, který do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v období 2021–2030 zhruba 120 miliard korun.

„Aktuálně probíhá finalizace základních dokumentů programu a připravují se první schémata podpor, vše s ohledem na nezbytnou komplementaritu k ostatním nástrojům EU, zejména operačním programům pro období 2021+“, říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

První výzva z Inovačního fondu vyhlášena

Kromě výše zmíněného Modernizačního fondu je v současnosti možné požádat o podporu z Inovačního fondu, který se zaměřuje na financování velkých inovativních projektů demonstrujících nízkouhlíkové technologie a postupy v energeticky náročných průmyslových odvětvích. Inovační fond bude disponovat zhruba 10 miliardami eur, celková alokace je závislá na ceně emisních povolenek v období 2020-2030.

„V případě Inovačního fondu poskytuje Státní fond životního prostředí ČR poradenství subjektům, které chtějí žádat o podporu v jednotlivých výzvách. V současnosti je již možné podávat žádosti do první výzvy s celkovou alokací jedné miliardy eur, v rámci které soutěží projekty ze všech členských států Evropské unie. Výzva je zaměřena na velké projekty o minimálních nákladech 7,5 milionu eur, přičemž vítězné projekty budou moci čerpat dotaci až 60 % z dodatečných investičních a provozních nákladů spojených s inovacemi. Příspěvek z Inovačního fondu je navíc možné synergicky provázat s pomocí dalších programů, například Modernizačního fondu, Fondu soudržnosti, InvestEU a dalších“ vysvětluje Ivo Marcin, ředitel Odboru mezinárodních programů a fondů.

První výzva Inovačního fondu je otevřená do 29. října 2020, žádosti je možné předkládat přes webovou stránku Funding and Tenders Portal, kde mohou zájemci o financování nalézt i potřebnou dokumentaci. Proces podávání žádostí bude rovněž popsán na webináři plánovaném na 14. 7. 2020 od 14 do 16 hodin s možností zodpovězení dotazů účastníků. Více informací najdete na internetové stránce Evropské komise.

Veškeré další podrobnosti a aktuální informace týkající se přípravy Modernizačního fondu a dalších nových evropských nástrojů zaměřujících se na inovace a energetiku můžete sledovat na našich internetových stránkách v sekci Modernizační fond.

Společnost IC-PARK ENERGO, a.s., která v bývalém zemědělském areálu ve Svojšíně provozuje bioplynovou stanici, porušila podmínky integrovaného povolení. Dlouhodobě skladovala tuny kuchyňských odpadů a neprováděla mikrobiologické rozbory digestátu v souladu s evropskými předpisy. Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni jí za porušení zákona o integrované prevenci uložili pokutu 250 tisíc korun, která nabyla 31. března 2020 právní moci.

Na základě podnětu provedli v červenci 2019 inspektoři ČIŽP kontrolu Bioplynové stanice Svojšín. „Firma zde od června do července 2019 skladovala 22,31 tun biologicky rozložitelného odpadu z kuchyní a stravoven, u kterého navíc nebyla provedena patřičná hygienizace ohřevem. Přitom podle závazných podmínek musí být tyto materiály skladovány v zařízení co nejkratší dobu, maximálně 48 hodin. Kuchyňské odpady tak zákonitě kvasily a jejich zápach se šířil do okolí. Zároveň došlo k intenzivnímu množení mikrobiální flory včetně patogenů, které zvyšují riziko šíření infekcí a parazitů,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Firma také od ledna do července 2019 neprováděla mikrobiologické rozbory digestátu (organického hnojiva) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady, ačkoli jí to stanovené podmínky ukládaly jedenkrát za tři měsíce.

Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.

"Náš aktuální výhled pro počasí, který ve střední Evropě ukazuje slabý vítr, poskytuje impulz pro růst cen povolenek," uvedli analytici ze společnosti Refinitiv. "Analytici akciových trhů očekávají, že evropské akcie navážou na páteční růst, navzdory znepokojivému vývoji situace kolem nemoci covid-19 v USA," dodali.

Pokutu 300 tisíc korun uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové fyzické osobě oprávněné k podnikání, Stanislavu Brentnerovi, za porušení zákona o odpadech. Podnikatel provozoval mobilní zařízení určená ke sběru a výkupu odpadů v rozporu se schválenými provozními řády a dále nakládal s odpady v zařízeních, která k tomu nebyla podle zákona určena.

„Podnikatel postupoval v rozporu s provozními řády, když v roce 2018 převzal do schválených mobilních zařízení cca 5850 tun různých druhů stavebních odpadů a nepředal je jiné oprávněné osobě, kdy část z nich, cca 1058 tun, byla do těchto zařízení  převzata pouze evidenčně. V různých časových obdobích roku 2018 dále nakládal na místech k tomu neurčených s cca 8360 tunami odpadů. Konkrétně se jednalo o stavební odpady a odpadní škváru v lokalitě Dubenec a odpadní škváru v lokalitě Lanžov, kde bylo účelem vyrovnání terénních nerovností, i přes to, že se jednalo o pozemky pod ochranou zemědělského půdního fondu. Výsledky našich analýz ale ukázaly, že uvedené odpady pro to nejsou vhodné,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Podnikatel se proti rozhodnutí ČIŽP odvolal k Ministerstvu životního prostředí. To ale jeho odvolání zamítlo a sankce 300 tisíc korun nabyla 30. dubna 2020 právní moci.

Evropská komise dnes představila dvě strategie, které by měly výrazným způsobem přispět k tomu, aby se EU do roku 2050 stala klimaticky neutrální ekonomikou. Jedná se o návrh strategie pro integraci energetického systému a návrh strategie pro vodík.

Strategie pro integraci energetického systému si klade za cíl vytvořit nové vazby mezi oblastmi, ve kterých vzniká spotřeba energie a provozovat tento systém jako jeden celek. Podle Komise je jen tak možné snížit emise skleníkových plynů a náklady na provoz systému. Důležitou roli v dekarbonizaci celé ekonomiky bude hrát vodík.

Zveřejněná strategie tedy shrnuje kroky, které jsou zapotřebí k rozšíření technologií využívajících právě vodík. Mezi roky 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů na výrobu obnovitelného vodíku s kapacitou nejméně 6 gigawatů a výrobu až 1 milionu tun obnovitelného vodíku. V letech 2025 až 2030 by měla kapacita výroby energie z vodíku dosáhnout 40 gigawattů, přičemž výroba obnovitelného vodíku by měla být v řádu až deseti milionů tun.

V letech 2030 až 2050 by se pak měly vodíkové technologie již plošně používat a být součástí energetického systému EU.