Zejména v nejúrodnějších oblastech České republiky začíná narůstat obsah zdraví nebezpečného kadmia v půdě. Dopady na zdraví mohou být zhoubné – kadmium se pomalu ukládá v lidském těle a způsobuje třeba nemoci kostí nebo deformace novorozenců.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se kadmium akumuluje ve 45 % zemědělských půd v Evropě. Pochází hlavně z těch fosforečných minerálních hnojiv, která jsou vyráběna z fosfátů obsahujících vysoké hladiny těžkých kovů. Obsah kadmia v půdě v České republice je v celoevropském srovnání poměrně nízký. Podle dokumentu „Evropské životní prostředí — stav a výhled 2020“, zveřejněného EEA, se ale neustále pomalu zvyšuje. A to především v nejúrodnějších oblastech celé republiky - na středním toku Labe, na Hané a na jižní Moravě.

„Nastavení rozumných limitů pro obsah kadmia a dalších nebezpečných látek v používaných hnojivech bude proto rozhodující pro budoucí míru znečištění zemědělských půd,“ říká profesor Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy.

Kadmium je těžký kov, který způsobuje mimo jiné třeba řídnutí kostí, deformace novorozenců a podle některých dat i rakovinu plic, prsu, dělohy nebo močového měchýře. Intenzivní hospodaření s půdou, ale i průmyslová činnost a zacházení s odpady, vedly k jeho hromadění v půdě. Kromě minerálních hnojiv jsou jeho původci i zbytky přípravků na ochranu rostlin, průmyslové emise, hnůj a kaly z čistíren odpadních vod, konzervační prostředky na dřevo nebo farmaceutické výrobky.

Právě z půdy se nebezpečné látky dostávají do potravin a do lidského těla. „Kadmium je nebezpečné v tom, že se usazuje dlouhodobě, vše, co přidáme, se v půdě může plíživě akumulovat a následně se pak hromadit i v lidském těle,“ vysvětluje profesor Frouz.

Podle studie francouzské agentury pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSES by při zavedení limitu kadmia ve fosforečných hnojivech na úrovni 20 miligramů na kilogram vymizela současná kontaminace půd kadmiem za sto let. Evropské nařízení o pravidlech pro dodávání hnojivých výrobků do EU, které bude platit od roku 2022, stanovuje přesto limit pro EU na maximálně 60 mg/kg. Česká republika má nyní příležitost vyjednat s Evropskou komisí možnost stanovit přísnější limity k ochraně půdy a plodin, které se na ní pěstují. Při vstupu do EU bylo ponecháno jako národní limit 50mg/kg, pokud bychom ale přijali nové evropské regule se 60 mg/kg beze změny, ohrozilo by to schopnost státu chránit spotřebitele před negativními dopady půdního znečištění. „Vzhledem k tomu že kadmium se akumuluje dlouhodobě, je 50 mg/kg pořád dost. Například sousední Maďarsko nebo Slovensko má limit na 20 miligramech, Finsko na 22.“ zdůrazňuje J. Frouz. Snížení povolených limitů podporuje dokonce i část výrobců, například firmy sdružené v asociaci Safer Phosphates, a také ekologické organizace a někteří zemědělci, kteří se zajímají o kvalitu svých produktů.

Pro české zemědělce by přitom přechod na méně nebezpečné fosfáty neměl být problém. „Bezpečnější hnojiva jsou běžně k dostání na evropském trhu, je věcí každého státu, aby si pohlídal, která na svá pole pustí a která ne,“ uzavírá Jan Frouz.

O iniciativě Safer Phosphates: Safer Phosphates je globální oborová asociace, jejímž cílem je zdůraznit negativní dopad použití těžkých kovů v minerálních hnojivech. Usiluje o sdílení znalostí a řešení problémů spojených s kontaminací půd těžkými kovy, které jsou přítomny v některých hnojivech na bázi fosfátů. Iniciativa Safer Phosphates chce zlepšit osvětu a prosazovat řešení, která optimalizují výběr hnojiv s cílem podpořit bezpečnost potravin a udržitelné zemědělství. https://www.saferphosphates.com/

Znečištění zemědělských půd v ČR kadmiem:

 

Představte si, že byste plastové obaly, které vám zbudou po rozbalení nákupu nedávali do žlutých popelnic, ale odnášeli zpět do supermarketu, který by z něj vyrobil nové obaly. S touto myšlenkou přišel švýcarský obchodní řetězec Migros, který patří spolu s Coopem mezi dva největší maloobchodní řetězce ve Švýcarsku. Projekt odstartoval 29. června na pobočce Migros v Luzernu. Řetězec bude přijímat i plastové obaly od konkurence. Více ZDE

Jedlé oleje a tuky z těchto speciálních nádob bude svážet a dále ekologicky zpracovávat ostravská společnost Trafin Oil. Jeden olej tak bude použit dvakrát.

„Ostrava dlouhodobě rozšiřuje možnosti, které vedou ke  zvýšení množství vytříděného odpadu. Statisticky připadá na každého obyvatele České republiky 1,3 litru použitého jedlého oleje na rok, a když bych to měla převést na Ostravu, tak jde skoro o 400 tun tuku, který z větší části bohužel skončí v ostravské kanalizaci. Přestože Ostravané mají možnost odevzdávat jedlé oleje a tuky již řadu let ve sběrných dvorech naší svozové společnosti OZO, rozhodli jsme se vyzkoušet i jiný způsob a to přistavení speciálních nádob v ulicích. Pilotně jsme vytipovali dva městské obvody - Třebovice a Porubu a ve spolupráci s ostravskou společností Trafin Oil jsme nechali umístit jejich kontejnery ke sběrným hnízdům. Pokud se pilotní projekt osvědčí, speciální nádoby by mohly být k dispozici po celém městě,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Minulý rok Ostravané do sběrných dvorů odevzdali tři tuny jedlých olejů a tuků. Pilotní projekt by měl otestovat, o kolik jejich množství naroste díky novým nádobám. Firma Trafin Oil sesbírané oleje dále zpracovává a recykluje na surovinu, která může být použita v průmyslové výrobě například k výrobě biopaliv druhé generace nebo jako přísada do 100% recyklovaného leteckého paliva. Zpracovává a recykluje také PET lahve, ve kterých použitý jedlý olej občané do kontejnerů odevzdají.

V Třebovicích se nejprve uvažovalo o rozmístění nádob k rodinným domům, ale nakonec jsou v tomto obvodu umístěny dva speciální kontejnery o velikosti 240 litrů. Už nyní jsou z větší poloviny zaplněny. V městském obvodě Poruba bylo ke sběrným stanovištím umístěno 30 kusů nádob.

„Stačí, když budou občané sbírat olej z domácnosti do PET lahví a ty pak vhodí do speciálních popelnic. Olej se nepřelévá, ale vhazuje dovnitř přímo v uzavřené lahvi. Do těchto speciálních popelnic ale nepatří technické, motorové či jiné podobné oleje, ale pouze jedlé, které používáme při přípravě jídel. Kontejnery budou pravidelně sváženy a olej z nich ekologicky likvidován. Firma ho dále přecedí, zbaví nečistot a zbytkové vody. Takto vyčištěný odpadní olej se stává surovinou k výrobě biopaliv do aut a letadel,“ dodává náměstkyně Kateřina Šebestová.

Od začátku letošního roku je každá obec povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků, které nesmí být ukládány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady, a to alespoň jeden den v týdnu. Upotřebené jedlé oleje a tuky jsou kvalitní surovinou, která po zpracování může být přidávána k pohonným hmotám nebo po regeneraci může být využita v chemickém, gumárenském nebo dřevařském průmyslu. Velmi často ale končí v kanalizacích a následně v čistírnách odpadních vod, kde způsobují rozsáhlé problémy v provozované technologii čištění, například ucpávají potrubí. Kontejnery mohou být podle nařízení rozmístěny v ulicích, u bydlišť občanů nebo se dají upotřebené oleje a tuky odevzdávat ve sběrných dvorech. V Ostravě tato možnost funguje již několik let.

 

Společnost AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group provozovala zařízení na výrobu plochého skla - Závod Řetenice v rozporu s podmínkou integrovaného povolení, které vydal Krajský úřad Ústeckého kraje. Za porušení zákona o integrované prevenci mu inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu 200 tisíc korun.

„V červenci 2018 odebíral obviněný z vodního toku Bouřlivec povrchovou vodu pro vlastní potřebu a nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku. V důsledku toho přispěl k úhynu raků kamenáčů. Navíc byly v uvedeném období hodnoty průměrných denních průtoků v daném úseku Bouřlivce rovny nule, a tudíž neměla být voda z Kamenitého rybníka odebírána vůbec,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Na základě podnětu bylo v červenci 2018 ze strany inspekce provedeno šetření lokality kolem toku Bouřlivec v Obci Jeníkov, okr. Teplice. V důsledku sucha a čerpání vody z Kamenitého rybníka výše uvedenou společností došlo k vysušení koryta řeky Bouřlivec v úseku pod Kamenitým rybníkem a díky tomu k úhynu většího množství raka kamenáče. Odchyceno bylo asi 200 kusů raků, z nichž část už nejevila známky života, zbytek byl přesunut do Loučenského potoka, kde byly zajištěny dobré podmínky.

„Společnost je si dobře vědoma dlouhodobých problémů s nedostatkem vody, přesto neměla projednán náhradní zdroj vody v dostatečném předstihu tak, aby k výše popsané situaci vůbec nedošlo. Nebyl zachován stanovený minimální zůstatkový průtok a byly ohroženy základní ekologické funkce vodního toku,“ uvedl Grund.

Společnost se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala k Ministerstvu životního prostředí. To ale její odvolání zamítlo a sankci 200 tisíc korun potvrdilo. Ta nabyla 16. března 2020 právní moci.

Některé sběrné dvory přestaly v posledních dnech odebírat od občanů vysloužilé výrobky značky Samsung. Aktuální situace vznikla kvůli ukončení smlouvy mezi kolektivním systémem Asekol a výrobcem, společností Samsung, v jejímž důsledku Asekol od 1. srpna přestal dosloužilé elektro Samsungu ze sběrných dvorů sbírat. Společnost Samsung přešla už k 1. lednu 2020 k jinému kolektivnímu systému, společnosti REMA, která má nově Samsungu zajišťovat sběr a svoz použitých dosloužilých elektrozařízení.

„Vzniklá situace na sběrných dvorech je pro nás neakceptovatelná. Proto jsme na ministerstvo všechny zúčastněné svolali k jednání, na kterém jsme se dohodli na okamžité nápravě,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Občané si za likvidaci a recyklaci každého elektro výrobku platí už při jeho nákupu. Proto je pro nás nepřijatelné, aby nemohli odložit tyto výrobky na sběrných dvorech provozovaných obcemi, popř. dalších místech k tomu určených, nebo se vůbec museli zabývat tím, o jakou značku jde a kam s ní. Rozhodně se nesmí stávat, aby byli odmítnuti z důvodu, že kolektivní systémy, ze své podstaty neziskové, mezi sebou svádějí konkurenční boj,“ uvedla dnes náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Berenika Peštová.

Odpovědnost za likvidaci elektrozařízení uvedeného na trh mají jeho výrobci a dovozci. Ti svou odpovědnost přenášejí v naprosté většině na kolektivní systémy, ve kterých se sdružují a které za ně organizují sběr a svoz vysloužilého elektrozařízení.

„REMA na dnešním jednání slíbila, že ze všech obecních sběrných dvorů značku Samsung bude bez problémů odvážet, a to i bez smlouvy. Provoz sběrných dvorů může tedy v tuto chvíli zůstat beze změny, a ty mohou nadále odebírat i výrobky značky Samsung. Samozřejmě za podmínky, že Rema dostojí svému dnešnímu závazku. Situaci budeme samozřejmě nadále monitorovat, aby svoz zůstal funkční a bezproblémový,“ uvedla po dnešním jednání Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

„REMA je připravena z každé obce odvážet veškeré televizory a monitory značky Samsung, a to i bez uzavřených smluv. Každá obec může zavolat na bezplatnou linku Chytré recyklace 800 976 679 a REMA to bez podmínek odveze,“ potvrdil za společnost REMA předseda představenstva David Beneš.

Dnešního jednání se vedle zástupců MŽP, SMO ČR, společnosti Samsung a kolektivního systému REMA účastnili také zástupci dalších kolektivních systémů - Elektrowin a Asekol, a samozřejmě Sdružení místních samospráv ČR, jež situaci s obcemi intenzivně řeší: „Velmi vítám, že se schůzka na půdě ministerstva uskutečnila a společnost REMA má zájem na řešení plynulých svozů vysloužilého elektra. Věřím, že toto je vhodný způsob, jak řešit nastalou situaci. Výsledky dnešního jednání budeme komunikovat našim členským obcím,“ řekla výkonná ředitelka SMS ČR Jana Přecechtělová.

Zdroj: TZ MŽP

Za nejzávažnější globální problémy považuje česká veřejnost hromadění odpadu a nedostatek a znečišťování zdrojů pitné vody. Jako palčivé lidé označili i znečišťování oceánů či úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle CVVM se názor na závažnost globálních ekologických problémů u Čechů už léta příliš nezměnil.

Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných, stejně jako v roce 2018. Z toho 65 procent ho vidí dokonce jako velmi závažný.

Znečišťování pitné vody vidí jako závažný problém též 92 procent respondentů, její nedostatek o dva procentní body méně.

Znečišťování oceánů "trápí" 87 procent lidí, stejné množství dotázaných se takto vyjádřilo ohledně znečišťování ovzduší. Úbytek deštných pralesů jako závažný označilo 86 procent dotázaných, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů vidí jako palčivou záležitost 85 procent respondentů.

Ohledně úbytku druhů a znečišťování zemědělské půdy se obdobně vyjádřilo 84 procent lidí, 80 procent tak pak vidí i riziko vyčerpání zdrojů surovin.

Globální oteplování je závažné dle názoru 78 procent dotázaných, přelidnění podle 75 procent lidí. Na pomyslných "nejnižších příčkách" v průzkumu je pěstování geneticky upravených potravin, jichž se obává celkem 64 procent respondentů a provoz jaderných elektráren. Ty jako závažný globální problém vnímá 49 procent lidí.

"Detailnější analýza z pohledu sociodemografických charakteristik neukázala na výraznější rozdíly v hodnocení závažnosti sledovaných globálních problémů zhlediska pohlaví ani věku, pouze respondenti ve věku 30 až 44 let o něco častěji za 'velmi závažný' problém označovali hromadění odpadů, lidé starší 60 let pak povoz jaderných elektráren," uvedlo CVVM.

Podle CVVM se také v dlouhodobém srovnání, od roku 2002, nemění názory české veřejnosti na tyto oblasti a zůstávají "relativně stabilní".

V posledních letech nicméně přibylo lidí, kteří jako závažný problém vnímají pěstování geneticky upravených potravin. Zatímco v roce 2008 to bylo 46 procent oslovených, v roce 2018 už 60 procent a nyní ještě o čtyři procentní body více.

Autoři prováděli průzkum od 20. června do 2. července mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě uložili pokutu 450 tisíc korun společnosti ČEZ Energetické produkty, s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Společnost provozovala na pozemcích v k. ú. Lazy u Orlové a Dolní Suchá zařízení “Revitalizace území bývalého dolu Dukla – složiště Kašpárkovice“ v rozporu se schváleným provozním řádem. Konkrétně využila neupravené stavební a demoliční odpady při terénních úpravách, zabudovala 28,92 tun plastů a kaučuku do terénních úprav při revitalizaci území a umožnila jiné právnické osobě nakládat s 567,4 tunami odpadů, aniž by to povoloval provozní řád.

V srpnu 2019 provedli inspektoři ČIŽP na základě podnětu kontrolu. „V areálu bylo navezeno 567 tun plastů a kaučuku, dalších téměř 29 tun plastových odpadů bylo zabudováno do terénních úprav. Dále jsme zjistili návozy a využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů při terénních úpravách. Jednalo se o směsi betonu a cihel s příměsí dřeva, pryže a kovu, aniž by byly upraveny do podoby recyklátu. Pokutovaná společnosti umožnila právnické osobě OVEX plus s.r.o., nakládat v zařízení s 567 tunami odpadu. Schválený provozní řád jí ale žádný příjem a soustřeďování odpadu nepovoluje,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Inspektoři při stanovení výše pokuty zohlednili skutečnost, že v oblasti odpadového hospodářství uvedená společnost dlouhodobě podniká. Oprávněně lze tedy od takového subjektu očekávat či předpokládat velmi dobrou znalost příslušných předpisů a bezzávadnou aplikaci těchto norem v praxi. Tím, že obviněný nedodržoval platný provozní řád, došlo při provozování zařízení k ohrožení životního prostředí.

Společnost se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 450 tisíc korun nabyla 27. března 2020 právní moci.

Modernizační fond, na který všechny energetické zdroje už nějakou dobu čekaly, bude rozdělovat dotace od roku 2021. Evropská komise aktuálně vydala podrobná pravidla jeho fungování. Fond umožní investice do modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.

Prováděcí nařízení stanovuje pravidla uplatňování směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v 10 zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

Příležitost pro teplárny
Energetickým a průmyslovým podnikům má Modernizační fond rozdělit v průběhu 10 let kolem 120 miliard korun. Fond bude financován výnosy z povolenek.  Počátkem roku 2021 budou vyhlášeny první výzvy pro podání žádostí. Finanční prostředky odpovídající části povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami, budou přednostně nabídnuty právě těmto subjektům, mezi které patří i teplárny.

Modernizační fond je rozdělený do devíti programů. První z nich je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. „Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru tak, aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,“ popsal Jan Tůma, vedoucí oddělení obchodování s emisemi na Ministerstvu životního prostředí (MŽP).

V čem je háček
Provozovatelé tepláren si význam fondu dobře uvědomují, tlačí je ale čas. Menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle.

„Modernizační fond je klíčový zdroj finančních prostředků při transformaci teplárenství. Hlavně pro menší teplárny s příkonem do 200 MW je potřeba schválit dotace pro modernizační projekty už v příštím roce. Věřím, že se Ministerstvu životního prostředí podaří všechno včas připravit,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Efektivní využití Modernizačního fondu je pro českou energetiku velmi důležité a zejména pro teplárenství půjde v příštích deseti letech o klíčový zdroj prostředků. Proto bude tento bod jedním z nejdůležitějších na nadcházejících Dnech teplárenství a energetiky 2020 v Hradci Králové.

Pořadatelem odborné konference s výstavou Dny teplárenství a energetiky, která se koná 8.-9. září 2020 už po 26. v Hradci králové, je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex. Partnery akce jsou také firmy: Elektrárny Opatovice, a. s., ČEZ, a. s., Uchytil, s. r. o., Energotrans, a. s., EP Energy, a. s., Pražská teplárenská, a. s., United Energy, a. s., Plzeňská teplárenská, a.s., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s. r. o 

Dny teplárenství a energetiky 2020

Termín: 8. - 9. září 2020
Místo: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS v Hradci Králové

Pořadatel:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7

Organizátor:
Exponex s.r.o.
Janouškova 2015/1a, 613 00 Brno
       
Zastoupení pro jednání s médii:
Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

Manažer konference:
Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz


 

Navýšení skládkovacích poplatků je v České republice již delší dobu doporučováno Evropskou komisí. V řadě členských států Evropské unie jsou již dnes poplatky za skládkování vyšší o desítky procent než u nás.

Připravovaný nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu z dnešních 500,- Kč za tunu až na 1850,- Kč za tunu v roce 2029, resp. 2030 a dále. Nejasností je však stále mnoho včetně té zásadní – co všechno bude legislativa považovat za „využitelné odpady“. V tuto chvíli chybí slibované vyhlášky, které mají do věci vnést světlo. Návrh zákona však v § 40 naznačuje, že sem budou patřit i směsné komunální odpady, pokud nebude dosaženo procento vytříděnosti recyklovatelných odpadů, resp. od 1. ledna 2030 přesáhnou tyto odpady limit pro maximální výhřevnost.

V předkládaném zákoně o odpadech najdeme nově nadefinované názvosloví, které se týká plateb poplatků za odpad ukládaný na skládky, ale také určení základu poplatku.

Poplatníkem poplatku je pozbyvatel vlastnického práva k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku, obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo provozovatel skládky, pokud uložil odpad na jím provozovanou skládku nebo určil odpad při jeho uložení na skládku jako TZS (technické zabezpečení skládky).

Předmětem poplatku je uložení odpadu na skládku v rámci I. fáze provozu. V případě uložení TZS je tento odpad osvobozen od poplatku až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených v poplatkovém období.

Je třeba však říci, že zákon v současné době prochází schvalovacím procesem a výbor pro životní prostředí, který je garančním výborem pro projednávání tohoto zákona, doporučil Poslanecké sněmovně do třetího čtení pozměňovací návrhy, které se týkají i tohoto tématu.

Mezi pozměňovací návrhy patří např. zjednodušení ustanovení týkajících se plátců odpadů a vrací se k zachování stávajícího přístupu, kdy poplatek vybírá a odvádí provozovatel skládky namísto navrhované složité konstrukce. Základem poplatku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost:

1. využitelných odpadů, odpady vymezené v § 40 odst. 1 (na skládky je od 1. 1. 2030 zakázáno ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6.5 MJ/kg, odpady, které nesplní parametr biologické stability AT4 a odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat a jsou stanoveny prováděcím právním předpisem);
2. nebezpečných odpadů s výjimkou azbestu;
3. vybraných technologických odpadů (průmyslová výroba, stavebnictví, energetika) odpady, kterým nejde předejít a nelze je ani po úpravě využít);
4. zbytkovýchodpadů  (Odpady neuvedené pod písmeny a) až c) a azbestu).

Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t)

Příloha č. 9 projednávaného zákona

I v tomto případě výbor pro životní prostředí předkládá pozměňovací návrh, a to na snížení dílčího poplatku za využitelné odpady v prvních dvou letech ve výši 600 Kč, resp. 700 Kč.  

Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků. Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku. Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.

Cílem ministerstva životního prostředí je skládkovat v r. 2035 pouze deset procent komunálního odpadu produkovaného v ČR. Hlavními producenty komunálních odpadů jsou občané, a tedy z pohledu legislativy obce. Jak ale finančně únosně tohoto cíle dosáhnout, tedy takzvaně „zachránit kozu a zároveň nakrmit vlka“? Návrh zákona obcím nabízí slevu ze skládkovacího poplatku, která bude přiznána v případě docílení určitého procentního podílu třídění využitelných odpadů. Třídící sleva obcím umožní skládkovat zbylý odpad po třídění za nižší cenu. Na třídící slevu nemusí dosáhnout všechny obce. Nejedná se tedy o automaticky nárokovanou slevu. Z modelových výpočtů vycházejících z předložené připravované varianty zákona o odpadech zatím vyplývá, že významné procento měst a obcí na třídící slevu nedosáhne.

Odděleně soustřeďované složky bude určovat prováděcí vyhláška, předpokládá se, že se bude jednat o  papír, plasty, sklo, textil, kovy, jedlé oleje, dřevo a biologicky rozložitelné odpady.

V případě, že v roce 2021 obec splní separační cíl 55%, bude platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. Jak toho ale dosáhnout? I tady počítá pozměňovací návrh se zmírněním původních podmínek, a to v r. 2021 z 55 % na 40 %. Motivovat přímo domácnost, rodinu nebo jednotlivého občana obce například plusovou a mínusovou cenou odpadu. Obce budou moci zvolit jednu ze dvou možností zpoplatnění odpadů od občana, a to formou poplatků, kde jeden bude založen na principu, že každá přihlášená osoba bude mít ze systému stejný prospěch a druhý bude vycházet z principu stejných možností pro každého občana obce v duchu hesla: „Zaplať za odpad, který vytvoříš a vyhodíš“. Cestou je také zvýšit zapojení firem na území obce do systému třídění.

Mezi povinnostmi obcí je v návrhu připravovaného zákona o odpadech také požadavek na splnění cíle pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tzv. vytříděné odpady.

Rok 2025 a následujících alespoň 60 %;

Rok 2030 a následujících alespoň 65 %;

Rok 2035 a následujících alespoň 70 % z celkového množství komunálního odpadu produkovaného obcí v daném roce.

Splnění cílů bude obec povinna prokázat.

Výši podílu odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá pro jednotlivou obec na základě hlášení MŽP. MŽP do r. 2028 každoročně do 30. září zveřejní seznam obcí, které dosáhly stanoveného podílu a na které se vztahuje výjimka ze zahrnutí odpadů do poplatku za ukládání využitelných odpadů.

Příloha č. 12 projednávaného zákona

V současné době je schválený pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí.

V budoucnu se podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá dle vyhlášky MŽP.

Zvýšení poplatků se netýká pouze obcí, ale na pozoru by se měly mít i oprávněné osoby.

Dopady zvýšení poplatků dolehnou také na oprávněné osoby provozující sběr a výkup odpadů, stejně jako na skládky. V případě schválení navrhovaného balíčků odpadové legislativy bude muset dojít k rychlému přepracování smluv, jejich dodatků a objednávek s partnery v roli původců, ale částečně také oprávněných osob, které odpad dodávají k recyklaci, zpracování nebo právě k odstranění na skládku.

Obsahem návrhu těchto smluv můžou být nadefinované nové parametry a specifikace vytříděných složek z komunálního odpadu, které budou mít vliv na cenotvorbu a plnění zakázek odvozu a odstranění odpadů.  

V současné době nejsou k dispozici prováděcí vyhlášky k dílčím zákonům. Kritická vyjádření padají také na legislativní složitost a nedostatečné nadefinování nástrojů, které v budoucnu budou podporou skutečné finální recyklace. Dosavadní proces schvalování nového zákona o odpadech však jednoznačně spěje po mnoha letech a několika pokusech do cílové rovinky. V příštím roce může proto nastat situace, že se změní poplatky „ze dne na den“. Rozpočty obcí i soukromých subjektů by s tím měly proto již nyní počítat.

Nenechte se překvapit právě schvalovanou legislativou v odpadovém hospodářství a pojďte se s námi podívat na její dopady v souvislosti s vaší profesí a připravit se na změny s dostatečným předstihem. Dokážete pak včas identifikovat příležitosti i hrozby pro Vaše podnikání.

Více se dozvíte na školeních https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni, která pořádáme pro účastníky z řad podnikatelských subjektů, ale který nabízíme i jako akreditovaný vzdělávací program pro všechny, kteří řešíte tuto problematiky na obcích a ve městech.

Ing. Michal Horník
  INISOFT Consulting s.r.o.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o Katalogu odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (Katalog odpadů). Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu o odpadech, jehož návrh je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 676).

Navrhovaná právní úprava je nyní obsažena ve dvou samostatných vyhláškách, a to ve vyhlášce č. 93/2016 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a ve vyhlášce č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Přijetím nového zákona o odpadech budou tyto stávající vyhlášky zrušeny a je třeba vydat nové prováděcí právní předpisy.

V rámci zpřehlednění právní úpravy a odstranění její roztříštěnosti do mnoha prováděcích právních předpisů je navrhováno sloučit stávající dvě vyhlášky do jediné vyhlášky, která je nyní předkládána. Hlavní principy vyhlášek zůstávají zachovány. Oproti dosavadní právní úpravě se přidávají některé nové položky katalogu odpadů. Nově se nastavují minimální požadavky na obsah zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a obsahové požadavky na tuto dokumentaci.

Dokument ke stažení:

zd_ALBSBS2GKZAN.docx

ria_ALBSBS2GKZAN.docx

ma_ALBSBS2GKZAN.docx

Třídit materiály už nestačí. Pro udržitelnou ekonomiku obcí a regionů je nutno začít i vytříděné suroviny také využívat. Jakkoli je obvykle cirkulární ekonomikou (CE) myšleno odpadové hospodářství, dnes už zahrnuje i další oblasti fungování města. Například jde o opětovné využití stavebního materiálu, snížení produkce odpadu nebo hospodaření s dešťovou vodou. Podívejte se ze záznamu na diskusi k veletrhu URBIS 2020 na téma cirkulární ekonomika.

Hlavní témata diskuse:

• Co je CE a jak po pěti letech hodnotíme její vývoj v ČR

• Jaké jsou nejlepší příklady a jaké naopak bariéry Kontext se zelenou dohodou pro Evropu

• Kde se podařilo téma uchopit koncepčně Jaké jsou kroky, které po pěti letech vnímáme jako něco, co je pro změnu klíčové Důležitost „chytré radnice“.

• V jakých městech najdeme příklady dobré praxe kombinace chytrých technologií / cirkulární ekonomiky.

Koncept cirkulární ekonomiky a její vývoj za posledních pět let ve městech a obcích přiblíží ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. Jiří Helán z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN se tématu bude věnovat ze stránky legislativy. Ředitel odboru ochrany prostředí na pražském magistrátu Štěpán Kyjovský představí přístup hlavního města, které nyní rozvíjí tři základní osy, a to infrastrukturu pro opětovné využití, testování sběru a použití biomateriálu na úrovni města a cirkulární ekonomiku ve veřejných zakázkách.

Ve Sbírce předpisů ČR vyšlo Nařízení vlády č. 326/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Datum účinnosti je od 1. srpna 2020.

Předkládací zpráva (6.3.2020):

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Dané nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Navržená právní úprava má několik základních cílů. Prvním z nich je rozšířit na základě aktuálních požadavků Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech seznam znečišťujících látek sledovaných a v případě překročení příslušných prahových hodnot ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování (IRZ) v únicích do ovzduší, vody a půdy a přenosech v odpadních vodách mimo provozovnu (příloha č. 1) a v přenosech látek v odpadech mimo provozovnu (příloha č. 2). Proto se navrhuje do IRZ nově zařadit čtyři znečišťující látky - bromované difenylethery (PBDE), a to hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren (všechny do přílohy č. 1, poslední dvě jmenované též do přílohy č. 2). V této souvislosti je nutno uvést, že se nejedná o zařazení zcela nových látek a stanovení odpovídajících prahových hodnot, ale o zařazení látek příbuzných k těm, které se již v rámci IRZ dlouhodobě sledují.

Sledování těchto látek prostřednictvím IRZ se jeví jako nejsnazší a nejvhodnější cesta, jelikož návaznost na doposud sledované látky je zcela evidentní (mnoho zástupců persistentních organických polutantů – POPs, které jsou rovněž předmětem Stockholmské úmluvy, je již standardně sledováno prostřednictvím IRZ). V případě, že by dotčené látky nebyly zahrnuty do seznamu sledovaných a ohlašovaných látek, bude obtížnější vyhovět všem požadavkům uvedeným ve Stockholmské úmluvě.

Dalším cílem je optimalizace ohlašování přenosů látek v odpadech v návaznosti na materiál "Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí" (tzv. ekoaudit). Za tímto účelem se navrhuje vypuštění několika znečišťujících látek (chrom, nikl, styren a formaldehyd) z přílohy č. 2.

V neposlední řadě je nezbytné novelizovat přílohu č. 3 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., která stanoví údaje požadované pro ohlašování do IRZ. Cílem navržených změn v této příloze je primárně zajištění implementace prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.

Navržené změny v seznamech znečišťujících látek (přílohy č. 1 a 2) vycházejí ze závěrů jednání pracovní skupiny, která byla zřízena Ministerstvem životního prostředí k problematice tzv. ekoauditu. V této pracovní skupině má zastoupení státní správa (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Státní zdravotní ústav, Česká inspekce životního prostředí), územní samosprávné celky (Krajský úřad Karlovarského kraje), ohlašovatelé (DIAMO, státní podnik), průmyslové svazy (Svaz chemického průmyslu, Hospodářská komora ČR) či neziskový sektor (sdružení Arnika).

 

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dokument se věnuje problematice technologických jímek, zjišťování forsforu a alternativním způsobům zjišťování amoniaku.

Dokument ke stažení:

2020_07_20 IRPP metodika (dodatek 2) FIN.pdf

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068 přidává do nařízení PIC 22 nebezpečných chemických látek. Byl rovněž zakázán vývoz některých výrobků obsahujících rtuť, např. zářivek.

Nařízení o předchozím souhlasu (PIC, nařízení (EU) 649/2012) provádí v EU Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, upravuje jejich dovoz a vývoz a ukládá povinnosti společnostem, které chtějí vyvážet tyto chemické látky do zemí mimo EU.

Nařízení PIC se vztahuje na zakázané nebo přísně omezené chemické látky uvedené v příloze I, která zahrnuje průmyslové chemické látky, pesticidy, biocidní přípravky, dezinfekční prostředky, insekticidy a antiparazitika.

Nejméně jednou ročně Evropská komise přezkoumává seznam chemických látek, na které se nařízení PIC vztahuje. Přezkum zohledňuje vývoj právních předpisů EU a Rotterdamskou úmluvu.

Podle nařízení PIC se na 19 nových záznamů obsahujících 22 látek vztahuje oznámení o vývozu, přičemž 3 z těchto položek (dikvat, glufosinát a propineb) pokrývají 2 látky.

Většina z 22 látek byla do nařízení PIC přidána, protože jsou v EU zakázány jako účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin. Některé jsou také přísně omezeny nařízením o biocidních přípravcích a jsou schváleny pouze pro omezený počet biocidních přípravků. Látka imidakloprid se používá také ve veterinárních léčivých přípravcích.

Pesticid forát byl přidán po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vývoz forátu nyní vyžaduje oznámení o vývozu.

Do přílohy I části 3 PIC byla rovněž doplněna průmyslová chemická látka hexabromcyklododekan (HBCDD) po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vzhledem k tomu, že HBCDD je již uveden v příloze V k PIC, je jeho vývoz z EU zakázán.

Další informace:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068

• Porozumění nařízení o předchozím souhlasu (PIC)

• Webinář: Povinnosti při vývozu nebezpečných chemických látek z EU

• Pokyny k nařízení PIC

• ePIC-informační systém pro postupy předchozího souhlasu