V posledních několika týdnech jsme v rámci projednávání návrhu nového zákona o odpadech svědky velkého mediálního tlaku některých subjektů týkající se certifikace zpracování elektroodpadu. Z médií se dozvídáme, že certifikace zpracovatelů elektroodpadu ohrožuje tržní prostředí, je namířená proti chráněným dílnám a díky certifikaci budou zpracovatelé elektroodpadu v ČR krachovat.

V prvé řadě je třeba si jasně říci, proč vůbec existuje zákonná povinnost elektroodpad sbírat a zpracovávat. Je to zejména z toho důvodu, že obsahuje řadu nebezpečných a zdraví škodlivých látek. A to nejen elektroodpad u kterého je to obecně známo, jako je např. lednice, televize nebo zářivka. I u dalších spotřebičů, které jsou pseudoodborníky považovány za bezpečné, jako jsou například sporáky, rádia nebo počítače, lze nalézt mnoho nebezpečných anorganických i organických látek – rtuť (vypínače, LCD displeje), kadmium (kontakty, spínače, barviva plastů), azbest (těsnění), olovo (pájky), bróm (zpomalovače hoření u plastů), v mnoha novějších spotřebičích navíc velmi nebezpečné lithiové akumulátory. Z tohoto důvodu by měly být na zpracování všech druhů elektroodpadu kladeny poměrně vysoké nároky, které nelze splnit při běžném zpracování odpadu. Často se také udává, že recyklací elektroodpadu zachraňujeme pro národní hospodářství cenné suroviny. To je pravda, nicméně zde je potřeba říci, že ČR dnes nemá (kromě železa) zpracovatelskou základnu pro barevné ani drahé kovy, která by dokázala obstát v mezinárodním srovnání. Z toho důvodu jsou všechny tyto cenné suroviny vyváženy k přepracování mimo ČR.

Jaká je stávající situace v oblasti zpracování elektroodpadu v ČR? Z médií se dozvídáme, že v naší zemi funguje více než 200 zpracovatelů elektroodpadu. To vypadá na první pohled na skvěle fungující průmysl. V prvé řadě se nejedná o 200 zpracovatelů, ale o 200 vydaných povolení, kdy velká část z nich není vůbec využívána. Zbylé zpracovatele lze pak rozdělit do několika kategorií. Chráněné dílny, kterých v ČR fungují nižší desítky, jsou subjekty, kde převažuje sociální aspekt nad vlastním zpracováním. Chráněné dílny provádějí zejména ruční demontáž a jsou v podstatě předstupněm mechanického zpracování elektroodpadu, nelze je tedy považovat za finální zpracovatele. Zpracovatelé, kteří provádějí kompletní mechanické zpracování elektroodpadu a jsou schopni ho připravit pro hutě – těch jsou v ČR nízké jednotky. A pak zde máme největší masu „zpracovatelů“ – to jsou různé odpadové firmy, kovošroty, výkupny a sběrny, kterým se v minulosti podařilo získat povolení na zpracování elektroodpadu, aniž disponují adekvátní technologií. Ti většinou pouze vyzobají třešničky – např desky tištěných spojů, velké kusy hliníku a mědi, které prodají a zbylý materiál v lepším případě přidají do kovového odpadu, v horším vyhodí na skládku.

Koho by se připravovaná certifikace nejvíce dotkla? Zpracovatelů elektroodpadu? Tak těch opravdu ne, většina z nich ji už totiž dávno má – potřebují ji pro svojí práci. Chráněných dílen? Těch také zásadně ne. Pro chráněné dílny jsou k dispozici zjednodušené certifikace, které snižují administrativní a finanční náročnost celého procesu. Navíc většina chráněných dílen, provádí demontáž opravdu velmi odpovědně a pečlivě a nárokům certifikace bez problému vyhoví. Takže už nám zbývají jen tzv. „zpracovatelé“ – tedy výkupny, sběrny, kovošroty a odpadáři. A ano těch by se certifikace výrazně dotkla, znamenala by pro většinu z nich ukončení recyklace elektroodpadu, protože by jejich postupy nevyhověly z pohledu ochrany životního prostředí a ani z pohledu technologického.

A to je také to o co se v celé certifikaci bojuje. O zachování možnosti vydělat si rychle a jednoduše peníze, i když třeba na úkor životního prostředí. To je také důvod proč jsou v boji proti certifikaci nejaktivnější oborové asociace – ČAOH (sdružující odpadové firmy) a SPDS Aporeko (sdružující kovošroty a výkupny). Možná je také zajímavá úvaha, proč se k nim přidal i jeden z kolektivních systémů. Není to však složité pochopit – jedná se o kolektivní systém, který nemá vybudovanou sběrnou síť a svůj sběr a zpracování založil právě na výkupnách. Takže bez nich by nemohl fungovat.

Považoval jsem za důležité vysvětlit motivy a pohnutky jednotlivých aktérů, z toho důvodu, že bulvarizací a zneužíváním tématu standardizace se často zapomíná, co by mělo být prioritou při zpracování elektroodpadu, tj. zpracování nejlepšími dostupnými technologiemi s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Standardy, které se při zpracování elektroodpadu používají jsou platné celoevropsky, nejedná se tedy o žádné české specifikum. Auditorů jsou v Evropě stovky, a většina z nich funguje v mnoha zemích. Čeští auditoři auditují provozy např. v Německu, Holandsku, Británii a na Slovensku a španělský auditor zase třeba českého zpracovatele. Celý systém certifikací byl vyvíjen mezinárodní komunitou, odborníky na zpracování elektroodpadu a je tak velmi detailní a technicky orientovaný. Je podporován všemi významnými evropským asociacemi – od výrobců, přes kolektivní systémy až po zpracovatele.

Za naši společnost mohu deklarovat, že se výše uvedenými standardy budeme řídit, ať už bude povinná certifikace schválená či nikoliv. Naše společnost nepožaduje povinnou certifikaci zpracovatelů elektroodpadu, domníváme se, že právě dobrovolnost dává certifikaci punc exkluzivity a ukazuje na to, kdo to s recyklací elektroodpadu myslí opravdu vážně.
 

Autor: Jan Vrba, ASEKOL

Vzhledem k častým dotazům SFŽP doplňuje informace o tom, jak správně nastavit projekty vztahující se k aktivitám z prioritní osy 3 Operačního programu Životní prostředí na vybudování nebo rozšíření infrastruktury předcházení vzniku jednorázového nádobí a jednorázových obalů.

Jak správně nastavit režim podpory
Projekty vybudování/rozšíření infrastruktury předcházení vzniku jednorázového nádobí nebo jednorázových obalů budou vždy podávány v režimu veřejné podpory s výjimkou případů, kdy bude o dotaci na vratné nádobí žádat obec/město/svazek obcí nebo příspěvková organizace (PO) menší obce, v jejímž případě se jedná o lokální dopad a nehrozí narušení trhu.

V takovém případě může být projekt zařazen mimo veřejnou podporu, ale pouze při současném splnění podmínky, že vratné zálohované kelímky/nádobí bude příjemce dotace využívat výhradně na svých akcích a na akcích pořádaných na jeho území (např. trhy, festivaly, sportovní akce) a pro potřeby vlastních příspěvkových organizací.

Podmínkou pro toto dočasné zapůjčení pořízeného vybavení příspěvkové organizaci je, že využitím nedojde k nepovolené veřejné podpoře (předpokladem je, že příspěvková organizace je nepodnikatelského charakteru, např. školy, nebo působí čistě lokálně, tedy i podnikající příspěvkové organizace v malých sídlech). Součástí způsobilých výdajů může být i pořízení souvisejícího vybavení, jako jsou např. regály, přepravky a myčka nádobí.

Projekt není možné administrovat mimo veřejnou podporu v případech, pokud by tyto kelímky atd. sloužily k propagaci jiných subjektů (např. soukromých kaváren) nebo pokud by je využíval trvale třetí subjekt (např. na obecní koupaliště provozované soukromou osobou). V takovémto případě musí být projekt administrován vždy v režimu veřejné podpory.

Specifické případy budou řešeny individuálně.

U projektů, jejichž předmětem je pouze nákup vratného nádobí bez vytvoření uceleného systému zahrnujícího pořízení infrastruktury na jeho mytí, je jediná možná forma veřejné podpory podpora de minimis.

Jak správně nastavit uznatelnost DPH

Pokud příjemce podpory nebo jím pověřený třetí subjekt (např. pořadatel farmářských trhů) bude v souvislosti s vratným nádobím evidovat jakékoli příjmy včetně DPH, a to v době realizace projektu a/nebo v době jeho udržitelnosti, bude DPH vztahující se k pořízení tohoto nádobí vždy nezpůsobilým nákladem. Toto se týká i výběru zálohové platby za zapůjčení nádobí. Splnění této podmínky deklaruje žadatel čestným prohlášením (ke stažení zde), které je povinnou přílohou žádosti o dotaci.

 

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňuje, že k 30.6.2020 bude ukončen přístup k aplikaci https://kontaminace.cenia.cz, a to z důvodu zastarání technického řešení a ukončení podpory některých softwarových komponent (Adobe Flash). Vrstva historického ortofota ČR z 50.let 20.st. bude nadále k dispozici na Národním geoportálu INSPIRE. Aktuální mapa kontaminovaných míst je dostupná na adrese: https://www.sekm.cz.

Společnost Stavoka Kosice, a.s. porušila zákon o odpadech. Nakládala s odpady v zařízeních, ve kterých je to zakázáno nebo není povoleno a předala odpad osobě, která není k jeho převzetí podle zákona oprávněna. Inspektoři České inspekce životního prostředí z Hradce Králové jí za to uložili pokutu 200 tisíc korun.

Společnost Stavoka Kosice, a.s. nakládala na pozemku v k. ú. Prasek s 10 tisíci m3 odpadní výkopové zeminy, která vznikla ze stavby kanalizace v obci Prasek. Využila ji v rámci rozsáhlé terénní úpravy pozemku v k. ú. Prasek. Soustřeďovala také 5 tisíc m3 odpadní výkopové zeminy ze stavby kanalizace a ČOV v obci Smržov na pozemcích v k. ú. Lejšovka a 210 m3 odpadní výkopové zeminy ze stavby kanalizace a ČOV v obci Kasalice na pozemku v  k. ú. Kasalice. Pro odpadní výkopovou zeminu ale neměla zajištěno žádné využití. Ani jeden z výše uvedených pozemků nebyl určen k nakládání s odpady. Dalšího porušení zákona se firma dopustila tím, že na základě ústní dohody předala fyzické osobě nepodnikající minimálně 700 m3 odpadu vzniklého ze stavby kanalizace a ČOV, který byl následně využit k terénní úpravě pozemků v k. ú. Kasalice.

„Na základě zákona o odpadech je inspekce povinna uložit právnické osobě, která nakládala s odpady v zařízeních, ve kterých je nakládání s odpady zakázáno nebo není povoleno, pokutu a to až do výše padesáti milionů korun. Navíc základní povinností původce odpadu je, aby odpady, které sám nedokáže využít nebo odstranit v souladu se zákonem, převedl do vlastnictví pouze osobě oprávněné k takovému převzetí,“  řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Společnost Stavoka Kosice, a.s. se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí ho však potvrdilo a sankce nabyla 1. 4. 2020 právní moci.

Věcný záměr energetického zákona je předkládán na základě Legislativního plánu vlády ČR a vychází z tezí, které byly předloženy vládě v říjnu 2019. Nutnost nové koncepce právní úpravy v energetickém sektoru ve formě zákona vyplývá z vývoje energetické legislativy EU, stávajícího energetického zákona a z vývoje energetického trhu.

Dokument ke stažení:

Ministři životního prostředí členských států EU dnes prostřednictvím neformální videokonference diskutovali o tom, jak mohou iniciativy v rámci Zelené dohody pro Evropu pomoci obnově pandemií ochromené ekonomiky a budování odolnější a udržitelnější Evropy. Hovořili i o nedávno zveřejněném Plánu obnovy a jeho roli při zajištění investičního prostředí podporujícího zelený růst a zaměstnanost. ČR na jednání zastupoval náměstek Ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

Z pohledu současného dění bylo nejaktuálnějším tématem projednání Plánu obnovy po pandemii COVID-19. ČR při něm zmínila i své nedávné prohlášení o provázanosti ekonomické obnovy EU a Zelené dohody pro Evropu. Současně upozornila na nutnost přizpůsobit opatření pro obnovu jednotlivých členských států. „Pandemie byla obtížným testem pro nás všechny, ale její dopady nejsou symetrické. Opatření pro obnovu proto bude třeba přizpůsobit jednotlivým členským státům, a dokonce jednotlivým odvětvím,“ uvedl náměstek ministra Vladislav Smrž.

Pro ČR bude zásadní využít prostředky z Plánu obnovy na investice v oblastech „zelené infrastruktury“, čisté mobility, renovace budov, zvyšování energetické účinnosti, podpory nízkoemisních zdrojů energie či oběhového hospodářství. „Potřeba budou také masivní investice do adaptačních opatření, která se zaměří zejména na boj se suchem a na obnovu lesů,“ dodal náměstek Smrž.

Obnovu po pandemii COVID-19 vidí ministři životního prostředí EU v souvislosti s hlavními iniciativami Zelené dohody, mezi něž patří návrh evropského právního rámce pro klima. Dle ČR by návrh neměl v tuto chvíli překračovat rámec toho, co již bylo dohodnuto Evropskou radou a stanovovat nové cíle nebo předjímat nadcházející debaty týkající se možného navýšení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Diskuze o tomto navýšení mohou začít až poté, co Evropská komise zveřejní posouzení jeho dopadu, a to nejen na EU jako celek, ale na jednotlivé členské státy.

Důležitou iniciativou je i strategie EU na ochranu biodiverzity, která byla zveřejněna v květnu tohoto roku. Ministři členských států se na jednání shodli, že obnova biodiverzity a přírodních ekosystémů je klíčem k posílení naší odolnosti, předcházení vzniku a šíření budoucích nákaz.

Zelená dohoda zároveň vyvolala debatu o oběhovém hospodářství, k němuž byl v březnu tohoto roku vydán nový akční plán. Česká republika během jednání upozornila, že evropská pravidla pro odpady a obaly jsou poměrně nová a k nim přibyla ještě čerstvější směrnice pro jednorázové plasty. Současně ale vyzvala Komisi ke stanovení podmínek pro vytvoření trhu s druhotnými surovinami v EU, což by podpořilo prorecyklační politiku nejenom v České republice, a ke zlepšení její surovinové bezpečnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) připravilo vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen "vyhláška č. 264/2020 Sb.“), která nahradí vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Přípravou této vyhlášky Ministerstvo reagovalo na nezbytnost implementace nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Tato směrnice nově upravuje např.  výpočet energetické náročnosti, klade větší důraz na dosažení kvalitního vnitřního prostředí v budovách při snižování energetické náročnosti.

Vyhláška 264/2020 Sb., dále upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Současné nastavení parametrů BTNSE neodráží dosažený stavebně-technologický vývoj a významně se odchyluje od parametrů BTNSE stanovených v doporučení Komise (EU) 2016/1318 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Některé další úpravy byly navrženy na základě praktických zkušeností s aplikací současného znění platné vyhlášky. Cílem těchto úprav je zejména zvýšení kvality a kredibility průkazu energetické náročnosti budovy, porovnatelnosti výsledků výpočtu energetické náročnosti budov, aktualizace v důsledku technického vývoje, rozšíření energeticky úsporných opatření, změny energetického mixu ČR a přiblížení průkazu energetické náročnosti budov široké veřejnosti.

Vyhláška č. 264/2020 Sb. byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 5. června 2020 a vstupuje v platnost dnem 1. září 2020, čímž dojde ke zrušení současné platné vyhlášky. Vyhlášku č. 264/2020 Sb. je možnost nalézt zde.

Největší tradiční akce pro podnikové ekology. Nabitý program, nové odpadové zákony, živý on-line přenos... Konference bude! Registrace do konce června s first minute slevou 15 %!

Program konference:

Moderátor konference:

Ing. Tomáš Lank - expert na ŽP a podnikovou ekologii (UJEP Ústí nad Labem)

Termín a místo konání:

24. listopadu 2020, Top hotel Praha

Partneři konference:

INISOFT Consulting s.r.o., Consulteco s.r.o, Envipon s.r.o., CYRKL Zdrojová platforma, s.r.o., MIDA Consulting s.r.o.

Cena:

do konce června 2020: 3392 Kč

od 1. července 2020: 3990 Kč

Bližší informace a registrace: www.konferenceppe.cz

Kontakt: Ing. Kristýna Lanová, lanova@dashofer.cz, tel.: 222 539 345

Evropská komise zahájila do 25. srpna 2020 veřejnou konzultaci v rámci „roadmap“ pro přehodnocení směrnice EU o čistírenských kalech (86/278).

Tato první konzultace umožňuje vstup týkající se cílů tohoto přehodnocení, na ní bude navazovat druhá rozsáhlá konzultace o využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, která bude otevřena na konci roku 2020. Plán navržený Komisí zdůrazňuje, že cílem směrnice je podpořit využívání čistírenských kalů v zemědělství za bezpečných podmínek, přičemž hlavním cílem je dosažení souladu s akčním plánem oběhového hospodářství EU, Green Deal, strategií biohospodárství a strategií „Farm-to-Fork“, kdy hlavním cílem je opětovné získávání živin (citován fosfor). Je třeba vzít v úvahu „kontaminanty vzbuzující obavy (např. organické chemikálie, jako jsou léčiva a jejich zbytky, PAH a PFAS, prostředky personální péče a mikroplasty)“. Tato konzultace umožňuje vložit definici účelu a rozsahu přehodnocení směrnice o čistírenských kalech. Očekává se, že směrnice projde zásadní rekonstrukcí už i s ohledem na rychlý vývoj národní legislativy v řadě států EU. Bylo by vhodné, aby i české profesní subjekty a jednotlivci zaujaly v rámci konzultace svá stanoviska.

Veřejná konzultace EU otevřená do 25. srpna 2020 2020 “Sewage sludge use in farming – evaluation” (Roadmap). Vstupem může být jednoduchý textový příkaz (max. 4 000 znaků) nebo nahrání dokumentu.

Odkaz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12328-Evaluation-of-the-Sewage-Sludge-Directive-86-278-EEC-

Zdroj/Autor: Miroslav KOS, SMP CZ, a. s.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) podpořil návrh Norska omezit používání kyseliny perfluorohexan-1-sulfonové (PFHxS), aby se zabránilo jejímu používání jako náhrady za látku PFOA, která bude od července zakázána.

Na svém červnovém zasedání Výbor SEAC přijal konečné stanovisko, kterým podpořil návrh na omezení výroby nebo uvádění na trh PFHxS (perfluorohexane sulfonic acid), jejích solí nebo příbuzných látek ve směsích a předmětech. Navazuje tak na stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) z března 2020.

Výbor SEAC dospěl k závěru, že očekávané přínosy a náklady pro společnost z návrhu na omezení PFHxS jsou přiměřené, a proto by byly nejvhodnějším celoevropským opatřením k řešení zjištěných rizik pro životní prostředí.

Cílem navrhovaného omezení je zabránit nahrazení PFOA (perfluorooctanoic acid), která má být zakázána od 4. července 2020 podle nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs), podobně byla již vyloučena také PFOS (perfluorooctane sulfonic acid). Po přijetí návrhu by se snížily emise do životního prostředí z výrobků a směsí dovážených do EU/EHP (např. z textilií odpuzujících vodu), byla by minimalizována expozice budoucích generací PFHxS a zabránilo by to další nevratné kontaminaci pitné vody.

Po přijetí návrhu SEAC budou stanoviska výborů RAC i SEAC zaslána Evropské komisi, která společně s členskými státy EU o návrhu rozhodne.

Výbory RAC a SEAC na svých jednáních v červnu projednaly rovněž další návrhy na omezení, žádosti o povolení, expoziční limity na pracovišti (OEL) a harmonizované klasifikace a označení. Hlavní závěry byly:

• Oba výbory podpořily návrh ECHA na omezení záměrně přidaných mikroplastů; šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska SEAC by měla být zahájena počátkem července 2020.

• Oba výbory podpořily návrh ECHA omezit uvádění na trh kyanamidu vápenatého, který je používán jako hnojivo. Šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska SEAC začne dne 24. června 2020.

• Výbor SEAC odsouhlasil svůj návrh stanoviska k návrhu Francie a Švédska omezit látky senzibilizující pokožku používané v textiliích, kožených a kožešinových výrobcích, poprvé uváděných na trh. Šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska SEAC začíná dne 24. června 2020.

• Oba výbory přijaly také stanoviska k žádostem o povolení pro použití chromanu sodného, oktylfenol-ethoxylátů a použití nonylfenol-ethoxylátů.

• V reakci na žádost Evropské komise RAC přijal svá stanoviska k vědeckému hodnocení limitních hodnot expozice na pracovišti (OEL) pro olovo a jeho sloučeniny a pro diisokyanáty.

• Výbor RAC přijal 11 stanovisek k harmonizované klasifikaci a označování.

Podrobné informace o závěrech výborů RAC a SEAC jsou k dispozici v příloze aktuality.

Co je PFHxS?

PFHxS je ve světě jednou z nejčastěji zjištěných perfluorovaných látek (PFAS) ve vzorcích lidské krve. Je velmi perzistentní a velmi bioakumulativní a vyskytuje se v životním prostředí po celém světě. Látka byla zjištěna i u volně žijících živočichů v odlehlých oblastech jako je Arktida.

Používá se například při úpravě textilií proti skvrnám a jako odpuzovač vody. Používání v průběhu let klesalo, současné roční emise činí odhadem přibližně 0,42 tuny.

Norsko rovněž navrhlo zařadit tuto látku do Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, kde je v současné době přezkoumávána.

Dokument ke stažení:

Text celé zprávy ECHA [EN]

PFAS - pohodlí, ale za jakou cenu?

Zdroj: MPO

Výbor členských států (MSC) neodsouhlasil identifikaci resorcinolu jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem k jeho vlastnostem narušujícím endokrinní systém. Konečné rozhodnutí učiní Evropská komise.

Na červnovém jednání Výboru členských států nebyl jednomyslně podpořen návrh Francie identifikovat resorcinol (EC 203-585-2; CAS 108-46-3) jako látku SVHC. Výbor však potvrdil, že existují vědecké důkazy o tom, že resorcinol je endokrinní disruptor ve smyslu definice Světové zdravotnické organizace (WHO).

Resorcinol se používá při výrobě kaučukových směsí, pryskyřic, nátěrů a kosmetiky. Je to první látka navržená jako SVHC kvůli účinkům narušujícím endokrinní činnost u lidí. Většina členů MSC dospěla k závěru, že existují vědecké důkazy o pravděpodobných závažných účincích na lidské zdraví např. hypotyreóza a potenciální neurovývojové účinky během těhotenství. Někteří členové MSC však měli odlišné názory na to, zda látka vzbuzuje ekvivalentní úroveň obav podle čl. 57f) nařízení REACH.

V případě, že MSC nedosáhne jednomyslné dohody, konečné rozhodnutí musí vydat Evropská komise, která po obdržení stanoviska MSC má 3 měsíce na přípravu návrhu na identifikaci jako SVHC a poté v rámci postupu projednávání ve výboru přijme konečné rozhodnutí.

Výbor MSC odsouhlasil identifikaci dalších 2 látek jako SVHC. ECHA bude Kandidátský seznam aktualizovat koncem června 2020.

Dokument ke stažení:

Výbor členských států

Definice endokrinního disruptoru dle WHO

Zdroj: MPO

V rámci 122. výzvy Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je možnost až do konce července čerpat finanční příspěvek na realizaci nových Re-use center. Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová Re-use centra jsou zajímavou motivací pro občany, jak nepotřebným, ale funkčním věcem ze svých domácností najít druhý život a nabídnout je k užití dalším zájemcům. Navíc obci jako zřizovateli se v tomto případě otevírá značná možnost přivýdělku.

Aktuálně ve sběrných dvorech končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. Jen málokdy se všechny tyto předměty dostanou k recyklaci a jejich cesta končí často na skládkách nebo ve spalovně. A s tím úzce souvisí i extra ekonomické náklady na jejich likvidaci a větší zátěž pro životní prostředí. Cesta, jak omezit tento odpad, je zřízení tzv. re-use centra – místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Zde je zboží bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který přináší do obecního rozpočtu extra příjem.

„V Česku to však není úplná novinka, re-use centra zde již existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty“, vysvětluje Filip Rejthar z CIRA Advisory, poskytující poradenství v zakládání Re-use center.

Re-use centra přináší různé výhody
Zavedení Re-use centra nabízí řadu zajímavých benefitů, které jsou pro fungování obce přínosné. Daří se jejich prostřednictvím snižovat náklady na odstraňování odpadu, vytváří se pracovní příležitosti pro osoby, které mají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu a vznikají dobrovolnické pozice. Z environmentálních aspektů je na místě zmínit naplňování legislativních požadavků MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšování společenské odpovědnosti vůči životnímu prostředí a vytváření funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu.

Jak mít re-use centrum ve své obci?
Založit fungující re-use centrum není jenom tak. Důležité je nejen financování, ale i dobrá prezentace, aby se místní lidé centrum nebáli využívat. „Právě proto CIRAA nabízí obcím poradenství, a to mj. jak ušetřit finanční prostředky obcí v souvislosti s nakládáním s odpady, ale také jak v tomto segmentu dokonce vydělat. Je potřeba myslet na to, že příjem žádostí v rámci 122. výzvy OPŽP na Re-use centra končí 30. 7. 2020“, uzavírá Filip Rejthar z CIRA Advisory.

O CIRAA - CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Vládní novela vodního zákona, která má umožnit přijímání přísnějších opatření proti suchu, míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů, další návrhy vzešly ze sněmovních výborů. Zákon má mimo jiné umožnit vznik ústřední komise a krajských komisí, které by v době sucha mohly například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.

Zemědělský i hospodářský výbor chtějí zanechat ve vodním zákoně dosavadní způsob, jakým může úřad zrušit nebo změnit povolení k nakládání s vodami. Vláda navrhuje, aby novým důvodem pro odnětí nebo změnu povolení mohla být mimo jiné významná změna podmínek rozhodných pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální hladiny podzemních vod. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že ho toto doporučení výborů mrzí, protože ho vnímá jako oslabení role vodoprávních úřadů.

Vláda uvádí, že současné znění zákona omezuje působnost zmíněných úřadů. Zpravodaj zemědělského výboru Karel Tureček (ANO) řekl, že poslancům se zdál nově navrhovaný paragraf nadbytečný. S pozměňovacím návrhem uspěl ve výboru Jan Zahradník (ODS).

Podle zemědělského výboru by hejtmani museli, nejen mohli na jednání krajských komisí přizvat zástupce obcí a významné uživatele vody v daném území. Při stanovení jednotlivých opatření při nedostatku vody by komise měly pamatovat v plánu pro sucho nejen na zemědělskou výrobu obecně, ale výslovně i na chov ryb a vodních živočichů.

Komise pro sucho by mohly podle novely omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.

Zákon také definuje, co je sucho a co je stav nedostatku vody. Suchem se bude rozumět hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká kvůli nedostatku srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod. Stavem nedostatku vody se bude rozumět dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.

Výbor pro životní prostředí chce do vodního zákona vložit ustanovení, aby orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace zohledňovaly cíle ochrany vod. Mají to dělat prostřednictvím vymezování ploch vhodných k zadržování nebo omezování odtoku vody v zastavěném nebo zastavitelném území.

Předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) chce mimo jiné nastavit jednoznačnější vymezení ochranných pásem vodních zdrojů, které by je mělo víc ochránit před škodlivými látkami. Chce také zrušit povinnosti správců vodního toku obnovovat i ta vodní díla, která už neplní svou funkci a jejichž obnova by mohla ohrozit zájmy chráněné jinými předpisy. Podle Balcarové jde třeba o opakované opravy v minulosti vybetonovaných koryt.

Předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka předložil návrh, který má bránit vynětí zemědělské půdy pro stavby obchodních center nebo průmyslových zón.

Evropský parlament dnes podpořil pravidla, podle nichž by se měly v budoucnu určovat ekologicky udržitelné investice. Europoslanci schválili návrh klasifikace, který je kompromisem mezi pohledy zastánců a odpůrců označování plynu a jádra jako čistých zdrojů energie. Systém související s dlouhodobými klimatickými cíli Evropské unie má podpořit investice do šetrných technologií a zamezit klamnému označování některých produktů za ekologické.

Na takzvané "zelené taxonomii" se již koncem loňského roku dohodli zástupci EP se členskými státy. Aby bylo projekt možné označit za ekologicky udržitelný, bude muset podle dnes schváleného nařízení splňovat některá ze šestice kritérií. Ta zahrnují například zmírňování klimatických změn a znečištění vzduchu, podporu takzvaného oběhového hospodářství či ochranu rozmanitosti druhů.

"Taxonomie pro udržitelné investice je asi nejdůležitější posun v oblasti financí od vzniku účetnictví. Přinese zásadní změnu v boji proti klimatickým změnám," komentovala schválení návrhu lidovecká členka výboru pro životní prostředí Sirpa Pietikainenová, která za EP vedla vyjednávání s členskými státy.

Pro některé země střední a východní Evropy včetně Česka bylo důležité, aby klasifikace neoznačovala jako nečistý zdroj energie plyn či jádro. Tyto státy argumentovaly tím, že díky jádru či plynu se budou moci snáze zbavit uhelných elektráren, které představují větší ekologickou zátěž.

Zatímco například právě uhlí či lignit nebude mít na základě taxonomie přístup k ekologickým investicím, jádro a plyn jsou v systému označeny jako zdroje, které sice nejsou čisté, ale zároveň nepůsobí zásadní ekologické škody.

Schválené nařízení je ale teprve prvním krokem na cestě k podrobné klasifikaci. Její konečnou verzi má připravit Evropská komise ve spolupráci s týmem expertů z členských zemí do konce příštího roku.