Lidstvo stojí před nutností zvýšit objem živin v orné půdě, omezit poškozování půd a poskytnout dostatečné množství zdravého jídla pro rychle rostoucí populaci. Čtyři roky poté, co Organizace spojených národů schválila cíle udržitelného rozvoje, je navzdory významnému pokroku zásadní povzbudit veřejné a soukromé subjekty, aby spolupracovaly při řešení těchto environmentálních výzev.

S tím, jak roste světová populace, je zapotřebí více zdrojů k uspokojení základních lidských potřeb. V reakci na tuto výzvu nabízí Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou OSN schválila v roce 2015, plán pro prosperitu naší planety a jejích obyvatel. Vychází z myšlenky, že vymýcení chudoby musí jít ruku v ruce se zachováním ekosystému Země.

Ústředním bodem této agendy je zemědělství. Státy jsou povinny zajistit udržitelnost systémů produkce potravin a zachování kvality půdy. Dnes se odhaduje, že 52 % světových půdních zdrojů již podléhá degradaci. 

Rizika pro lidské zdraví

Půda je zásadní pro naši budoucnost. Přispívá k úsilí v boji proti změně klimatu prostřednictvím svého potenciálu pro ukládání uhlíku a působí jako filtr znečišťujících látek tím, že jim brání v přístupu do potravinového řetězce.

Znečištění půdy ovlivňuje zajišťování potravin, protože omezuje výnosy plodin a zároveň snižuje kvalitu produktů. Studie nedávno zveřejněná francouzským Úřadem pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ANSES) zdůrazňuje, že těžké kovy, jako je kadmium, jsou v životním prostředí značně rozšířené, a to zejména v důsledku zemědělských činností. Úřad ANSES zdůrazňuje, že používání nekvalitních hnojiv představuje riziko pro lidské zdraví prostřednictvím potravin.

Hledání řešení, která zaručí přístup lidí ke zdravým potravinám, nevyhnutelně zahrnuje ochranu půdy. Jde o jednu z nejnaléhavějších globálních výzev, k jejímuž řešení se musí společně zavázat nejen vědci a zemědělci, ale také spotřebitelé a politici. 

Obsah znečišťujících látek v zemědělských produktech

Od roku 2015 mezinárodní organizace aktivně vybízejí státy, aby do svých národních plánů a rozpočtů integrovaly cíle udržitelného rozvoje a aby podporovaly monitorování jejich realizace. UNESCO pod mým vedením spolupracovalo s dalšími agenturami OSN, jako jsou Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO), aby podpořily rozvoj vědy a výzkumu v oblasti potravin a propojení mezi vzděláváním a zdravím, které jsou úzce provázány. 

Vidíme také pokrok ze strany vlád, zejména díky vzniku přísnějších regulačních norem pro zemědělství. Evropská unie nedávno podnikla kroky k omezení oběhu hnojiv obsahujících vysoké množství těžkých kovů v EU. Rovněž poprvé zavedla mechanismus označování za účelem zvýšení transparentnosti, pokud jde o obsah znečišťujících látek v zemědělských produktech. 

Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji je třeba udělat ještě mnoho pro zajištění zdravého životního prostředí a bezpečnosti potravin. Vědci, zemědělci, spotřebitelé a zákonodárci: otázka ochrany půdy je věcí každého.

Současná Evropská komise má velké ambice v oblasti životního prostředí. Je nezbytné, aby se její závazky promítly do konkrétních opatření. Do tohoto rámce dobře zapadá i nedávno zveřejněná „Farm to Fork Strategy“ (Strategie od zemědělce ke spotřebiteli). Ta by měla napomoci přechodu na udržitelný potravinový systém, který nebude mít negativní dopady na životní prostředí ani na zdraví spotřebitelů.  Musí to však být provedeno promyšleně. Pouhé omezení hnojení snižuje objem živin v půdě. Redukce hnojiv, která obsahují látky rizikové pro životní prostředí, ale pomáhá maximalizovat potenciál jejich šetrnějších alternativ.

Současné diskuse o vývoji společné zemědělské politiky představují významnou příležitost ukázat cestu vpřed: zemědělci musí mít snadnější přístup k udržitelným produktům, které respektují půdu, zdravé životní prostředí a spotřebitele.  Urychlení dosažení cílů udržitelného rozvoje je nutností. Nyní je na nás, abychom splnili očekávání a udělali vše, co je v našich silách, aby došlo k naplnění slibů. 

Irina Bokovová, bývalá generální ředitelka UNESCO, dnes působí jako předsedkyně výboru pro udržitelný rozvoj společnosti PhosAgro

Ropa, uhlí, zemní plyn, to všechno jsou zdroje energie, které každý den uvádí do pohybu kolos lidské populace. Bez nich by se zastavila doprava, zhasla by světla, vychladla topení a nefungoval by třeba ani Instagram. Bohužel pro naši planetu stále představují ten nejlevnější způsob, jak energii získávat, což by se mohlo do budoucna změnit. Je to totiž také velmi špinavý způsob. Více ZDE

Environmentální i zdravotní rizika, plýtvání, problém pro budoucí generace. Svět produkuje čím dál více elektronického odpadu. Podle zprávy OSN v roce 2019 vyprodukoval rekordních 53,6 milionů tun odpadu. Na každého člověka na zemi tak vychází zhruba 7 kilogramů elektronického odpadu ročně. Více ZDE

 

Předpokládá se, že do roku 2022 bude 61 % veškerého termografického papíru v EU na bázi bisfenolu S (BPS). Na žádost Evropské komise ECHA od roku 2017 monitoruje vývoj v oblasti termopapíru na trhu EU, ale především nahrazení bisfenolu A (BPA) bisfenolem S (BPS) a dalšími alternativami.

Celoevropský zákaz používání BPA v termopapíru platí od ledna 2020. Poslední průzkum trhu potvrdil, že výrobci termopapíru postupně nahrazují bisfenol A alternativou bisfenolem S. V roce 2019 bylo na trh EU uvedeno 187 kilotun termopapíru na bázi BPS, avšak podíl papíru s BPA byl stále 29%. Do roku 2022 by mělo být 61 % (neboli 307 kilotun) veškerého termopapíru v EU na bázi BPS.

Rozšířené používání BPS však vzbuzuje obavy z podezření jeho vlivu na reprodukční a hormonální systémy u člověka.

Belgické orgány v současné době vyhodnocují, zda používání BPS představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Závěry se očekávají do roku 2021. Belgie v roce 2019 předložila návrh na harmonizovanou klasifikaci a označování BPS jako látky toxické pro reprodukci. Své stanovisko k tomuto návrhu vydá Výbor ECHA pro posuzování rizik na jaře 2021.

V současné době ECHA na bisfenoly pohlíží spíše jako na skupinu než na jednotlivé látky a shromažďuje informace pro komplexnější regulační strategii týkající se těchto chemických látek.

ECHA vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 21. srpna 2020. Oba návrhy předložilo Německo. Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 21. srpna 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA. Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• 4-nitrosomorpholine (EC 627-564-6, CAS 59-89-2);

• N,N-dimethyl-p-toluidine (EC 202-805-4, CAS 99-97-8), látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP.

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 3 látky toxické pro reprodukci a jeden endokrinní disruptor. Kandidátský seznam nyní obsahuje 209 látek.

Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC), které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí.

Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

• 1-vinylimidazole (EC 214-012-0, CAS 1072-63-5): látka toxická pro reprodukci; používá se ve formulacích a jako monomer při výrobě polymerů;

• 2-methylimidazole (EC 211-765-7, CAS 693-98-1): látka toxická pro reprodukci; používá se jako katalyzátor a při výrobě nátěrových hmot;

• dibutylbis(pentane-2,4-dionato-O,O')tin (EC 245-152-0, CAS 22673-19-4): látka toxická pro reprodukci; použití jako katalyzátor a aditivum při výrobě plastů;

• butyl 4-hydroxybenzoate (butylparaben) (EC 202-318-7, CAS 94-26-8-): látka s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví (čl. 57f),

• používá se v kosmetice, ve výrobcích pro osobní péči a ve farmacii.

Kandidátský seznam obsahuje nyní 209 SVHC látek, z nichž 54 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Od ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1% hmotnostních. Databáze zajistí dostupnost informací o předmětech obsahujících látky SVHC po celý životní cyklus výrobků. Cílem je podpora nahrazování nebezpečných chemických látek v předmětech bezpečnějšími alternativami.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Další informace

• Kandidátský seznam

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

• Integrovaná regulační strategie

• Celá zpráva ECHA v anglickém jazyce

Evropská komise vyzývá v souvislosti s přezkumem nařízení CPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS) k účasti v online průzkumu.

Všechny subjekty zainteresované v oblasti stavebních výrobků se mohou zapojit do celoevropského otevřeného online průzkumu pod názvem Future Options for the Review of the Construction Products Regulation (CPR). Průzkum je otevřen do 31. 8. 2020 na webových stránkách Evropské komise pod tímto odkazem:
https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/FutureOptionsForTheReviewOfTheCPR

Evropská komise rovněž zve všechny zainteresované subjekty k účasti na online diskusi na téma současnost a budoucnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (CPR). Diskuse formou otázek a odpovědí se uskuteční v termínech 6. 7. a 20. 7. 2020. Zájemci se mohou registrovat pod tímto odkazem:
https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/QandAsessionCPRReviewJuneJuly2020

Ministerstvo životního prostředí souhlasí s 21 lokalitami navrženými Ministerstvem zemědělství k doplnění do tzv. Generelu LAPV, zjednodušeně řečeno na seznam míst, která budou do budoucna chráněná pro případnou výstavbu vodních nádrží. Ve stávajícím Generelu LAPV je již zařazeno 65 takových lokalit.

Ministr životního prostředí Richard Brabec upozornil, že zařazení lokalit do generelu neznamená, že se nádrže skutečně postaví: "Rozhodně nejde o vydání stavebního povolení. Lokality v generelu budou nyní chráněny proti případnému jinému strategickému využití území, aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic v případě budoucí výstavby nádrží."

Pokud se v budoucnu prokáže potřeba výstavby nádrží pro nové zdroje pitné vody, dojde ke standardnímu posuzování záměrů podle platných zákonů, včetně prokazování převažujícího veřejného zájmu a hledání nejpřijatelnějších variant s nejmenšími dopady na jiné veřejné zájmy, např. na ochranu přírody a krajiny.

MŽP akceptuje aktualizaci lokalit pro Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), po ní by v ní mělo být 86 lokalit.

Nově do něj přibylo 21 lokalit: Stříbrný potok, Nabdín, Stěbořice, Vosovec, Rybník, Skřiváň, Chotěbudice, Brodce, Batelov, Zaječí, Kačenka, Blazice, Bělkovice, Ostružno, Tuřany, Chlum, Smilov, Albrechtice, Střížov, Hředle II, Chumava.

Vedle hájení lokalit pro vodní nádrže určené pro akumulaci pitné vody musíme samozřejmě co nejvíce investovat do obnovy krajiny a její schopnosti odolávat klimatickým extrémům a zadržovat vodu. To znamená například do obnovy mokřadů, do obnovy přirozených koryt řek nebo přírodě blízkých lesů.

Evropská komise vydala první zprávu hodnotící implementaci směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (NEC), která ukazuje, že většina států není na dobré cestě ke splnění svých cílů do roku 2020 nebo 2030. Zpráva tudíž konstatuje, že je zapotřebí dalších opatření zaměřených na snížení znečištění ovzduší. Zlepšení je nutné zejména v oblasti zemědělství, kde je zapotřebí výrazně snížit emise amoniaku, s čímž má problém většina členských států. Podle Komise je efektivní implementace směrnice nutná ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Z výpočtů vyplývá, že takto tištěný dům vznikne sedmkrát rychleji než klasická stavba a vytvoří několikanásobně méně stavebního odpadu. Oproti klasickým stavbám ušetří ovzduší až o 20 % z produkce CO2. Samotný tisk nezabere déle než dva dny a celkové dokončení maximálně dva měsíce. Cena domu je nyní přibližně dva a půl milionu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo záštitu na první 3D tištěný dům v Česku. Ten se právě v těchto dnech za velkého zájmu médií a odborné i laické veřejnosti tiskne v Českých Budějovicích. Autorem návrhu je sochař Michal Trpák. Spolu se svými kolegy z iniciativy Scoolpt projekt také přímo realizuje. Dům, který dostal výstižný název Prvok, majitelům nabídne moderní technologie, jako je například rekuperace, recirkulační sprcha, vzdálené ovládání, vlastní nádrže na pitnou, šedou i černou vodu. Dům je navržen tak, aby v jakémkoliv prostředí vydržel minimálně sto let.

Dne 11. června pracovníci odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO, pod vedením ředitele Ing. Serafína, zamířili do Českých Budějovic, kde roste první tištěný dům o velikosti 43 metrů čtverečních. Celoročně obyvatelný dům ze speciální směsi betonu obohacenou o nano-polypropylenová vlákna, plastifikátory, je tištěn speciálně upraveným a přeprogramovaným pro 3D tisk robotickým ramenem z továrny na auta. Robot tiskne rychlostí 15 centimetrů za sekundu, což odpovídá 2 % jeho možného výkonu. Hrubá stavba bude vysychat 28 dní a následně bude ve dvou částech převezena do Prahy, kde se smontuje a vybaví.

Scoolpt (https://www.scoolpt.com/) ve spolupráci s Master Builders Solutions (BASF) otestoval novou směs betonu pro tisk, která je obohacena o nano-polypropylenová vlákna, plastifikátory, které zlepšují plasticitu a umožňují lépe vytvářet organické tvary, a urychlovač tuhnutí. Tento typ betonu je již po 24 hodinách pevný jako základy klasického rodinného domu (tj. 25 MPa). Po celkovém vytvrdnutí za 28 dní nabývá beton hodnot (65 MPa) jako u mostů. Odolal tlakové zátěži 50 tun bez následků.

Z výpočtů Stavební spořitelny Buřinka, garanta projektu „Prvok od Buřinky“, vyplývá, že takto tištěný dům vznikne sedmkrát rychleji než klasická stavba a vytvoří několikanásobně méně stavebního odpadu. Oproti klasickým stavbám ušetří ovzduší až o 20 % z produkce CO2. Samotný tisk nezabere déle než dva dny a celkové dokončení maximálně dva měsíce. Cena domu je nyní přibližně dva a půl milionu korun. Prvok bude mít tři místnosti – koupelnu se záchodem, obývák s kuchyní a ložnici. Stavba pro dvojčlennou rodinu bude ukotvená na pontonu na vodě.

Než bude metoda 3D tisku zavedena do běžné praxe budování pozemních staveb, čeká jí ještě celá řada aplikovaného výzkumu souvisejícího s vlastnostmi materiálu, certifikacemi a atesty konstrukcí, na čemž již realizátoři Prvoka spolupracují s ČVUT v Praze i VUT v Brně. Zároveň bude nutné vnést nový pojem vytištěný prvek do stavebních předpisů, aby bylo možné takovéto domy 3D tiskem stavět a především kolaudovat. Výhodou metody 3D tisku je kromě zmiňovaných úspor také odolnost vůči nedostatku pracovní síly na trhu. V neposlední řadě by ve stavebnictví mohly vzniknout i nové obory, které by přilákaly mladé lidi.

3D tisk stavby považujeme za inovativní a perspektivní směr při rozvoji stavebnictví. Zatím je pouze „v plenkách“ vytvářen skupinou nadšenců, zaslouží si však do budoucna velkou pozornost a podporu.

Prvok bude představen veřejnosti 18. srpna u Střeleckého ostrova. V průběhu září a začátkem října si jej budeme moci prohlédnout na Náplavce kousek od MPO u vyšehradského železničního mostu https://www.burinka.cz/kdy-a-kde-prvoka-muzete-videt/.

Po téměř dvou letech diskuzí na úrovni Evropské komise, Evropského parlamentu i Rady EU a po předvánočním oznámení o tom, že Rámcová vodní směrnice je jako právní předpis pro daný účel vyhovující ( "fit for purpose") potvrdil  22. června 2020 komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius konečný verdikt Evropské komise o tom, že směrnice nebude revidována. Evropská komise uvedla, že se zaměří na podporu jejího provádění a prosazování cíle dále zlepšit kvalitu vodních útvarů.

Otevření a revizi (změkčení cílů a požadavků) směrnice přitom požadovalo několik členských států, zájmový spolek Business Europe a také zástupci výrobců vodní energie. Na druhé straně se za ochranu stávajících požadavků směrnice postavily např. Světový fond na ochranu přírody (WWF) či sdružení Business coalition. Kladné doporučení pro zachování stávajícího znění směrnice dal svým členům i spolek SOVAK ČR v rámci probíhajících veřejných konzultací.  

Zlepšování kvality podzemních i povrchových vod i dosažení dobrého ekologického stavu pro vodní útvary v Evropské unii v roce 2027 tak zůstávají jasnými cíli pro následující období. 

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., Ing. Radka Hušková,
zástupci SOVAK ČR v EurEau

Mohlo by Vás zajímat:

Shrnutí semináře: Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických zařízení

Firma EUROVIA CS, a.s. nakládala v rozporu se zákonem o odpadech s minimálně 3 000 m3 odpadní zeminy na pozemcích, které k tomu nebyly určeny. Za to jí inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové uložili pokutu 110 tisíc korun.

V srpnu 2019 zahájila ČIŽP na základě předchozího šetření kontrolu. „Zjistili jsme, že v červnu a v červenci 2019 využila výše uvedená firma k terénním úpravám v katastrálních územích Nová Ves v Orlických horách a Černá Voda u Orlického Záhoří odpadní zeminu s příměsí stavebních materiálů. Jednalo se například o kamení, štěrk, cihly, betonové roury, pocházející z rekonstrukce komunikace III/3111 Rokytnice v Orlických horách – Orlické Záhoří,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Firma EUROVIA CS, a.s. napomáhala k odstranění škodlivého následku a dodatečně zajistila zjištění kvality odpadní zeminy, což bylo polehčující okolností, ke které inspektoři přihlédli při stanovení výše pokuty. Společnost se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta tak nabyla 25. února 2020 právní moci.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Olomouci uložili společnosti CARMAN, a. s., která je v Uničově provozovatelem zdrojů znečišťování ovzduší spalování pevných paliv a zpracování dřeva pokutu 330 tisíc korun. Firma nerespektovala povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší.

Uvedená firma se v provozovně Uničov zabývá převážně zpracováním listnatého dřeva a výrobou tepla spalováním biomasy v kotlích pro vlastní využití. Na zdroji spalování paliv má stanovenu povinnost provádět každoročně jednorázové měření emisí. „V roce 2018 ji ale nesplnila a v roce 2019 prokázalo měření překročení emisního limitu pro tuhé znečišťující látky více než dvojnásobně. Pro zdroj zpracování dřeva také nezajistila jednorázové měření emisí v intervalu jednou za tři roky. Pro oba zdroje pak společnost ve třech po sobě jdoucích hlášeních uvedla v rámci Souhrnné provozní evidence nepravdivé údaje,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Přitěžující okolností při stanovení výše pokuty bylo, že v případě spalovacího zdroje společnost nepodnikla technické nebo organizační opatření směřující ke splnění zpřísněných emisních limitů platných od roku 2018. Přitom na základě předcházejících výsledků měření emisí bylo zřejmé, že zdroj zpřísněné emisní limity nesplní.

„Došlo k porušení jedné ze základních zákonných povinností provozovatelů stacionárních zdrojů, jejíž dopad, tedy následek, může mít vliv na zhoršení kvality ovzduší a v důsledku toho na stav životního prostředí a zdraví obyvatel,“ uvedl Pallós.

Společnost CARMAN, a. s. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 330 tisíc korun nabyla 6. 3. 2020 právní moci.

Dne 15.6.2020 bylo v Úředním věstníku Evropské unie v částce L 188 I zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)2020/784 ze dne 8. dubna 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA.

Kyselina perfluorooktanová (PFOA), její soli a příbuzné sloučeniny byly podle nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs) zakázány. Cílem je zabránit vystavení občanů EU a životního prostředí této perzistentní, bioakumulativní a toxické skupině látek.

Nařízení se řídí rozhodnutím přijatým na konferenci Stockholmské úmluvy v květnu 2019, kterým bylo schváleno zařazení perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do přílohy A této úmluvy.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/784 nabývá účinnosti od 5. července 2020.
V současné době je používání a výroba PFOA, její soli a příbuzných sloučenin omezeno podle bodu 68 přílohy XVII nařízení REACH.

Od 4. prosince 2020 dojde k redukci výjimek pro výrobu a používání těchto látek.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete na těchto webových stránkách:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/784

• Commission delegated regulation (EU) 2020/784