Další obětí koronaviru je životní prostředí, zaznívá čím dál častěji. Zatímco loni byla řada zemí odhodlána s plasty bojovat, během pandemie lidé opět častěji sahali po plastových obalech nebo ochranných pomůckách. Mezinárodní vědecký tým vedený odborníky z VUT v Brně na základě výzkumu upozorňuje, že plasty nemusí být automaticky špatné, záleží hlavně na tom, jak se s nimi nakládá. Pro zmapování ekologické zátěže navrhli nový koncept Plastic Waste Footprint (PWF), který by měl pomoci lépe určit jejich ekologickou stopu. Koncept představili v odborném článku pro uznávaný časopis Renewable & Sustainable Energy Reviews.

Obrovský nárůst používání plastových ochranných prostředků a obalů související s pandemií koronaviru bezprecedentně zatížil systémy odpadového hospodářství po celém světě. Podle statistik z Číny, která má zatím k problematice nejvíce dat, klesla v provincii Chu-pej po vypuknutí pandemie produkce komunálního odpadu o 30 procent, zatímco množství zdravotnického odpadu vzrostlo o 370 procent, přičemž velkou část z něj tvořily plasty.

Na environmentální výzvy, které pandemie přináší, se jako jeden z prvních odborných článků zaměřila studie mezinárodního vědeckého týmu vedeného odborníky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Během pouhých dvaceti dnů zvládli připravit odborný článek pro uznávaný časopis Renewable & Sustainable Energy Reviews, který má tzv. impakt faktor 12.11, což je vyšší, než například známý časopis NATURE Suistainability. Vědecký článek následně prošel oponenturou 11 recenzentů a vyšel v červnovém mimořádném čísle časopisu.

Podle autorů mnoho z negativních dopadů na životní prostředí není vina materiálu, ale jde o důsledek chování spotřebitelů. „Problémem nejsou plasty. Problémem je odpad. Pokud mám papírovou tašku a použiji ji pouze jednorázově, znamená to mnohem větší ekologickou zátěž, než plastová taška, kterou použiji opakovaně. Plasty mají mnohé vlastnosti, které jsou výhodné, což vidíme například teď během pandemie. Raději než abychom je obecně zavrhovali, měli bychom se s nimi naučit nakládat a umět vybrat environmentálně nejpřijatelnější alternativu,“ vysvětluje Jiří Klemeš z Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

S vyhodnocením má pomáhat nový koncept, který vědci nazvali Plastic Waste Footprint (PWF), česky bychom mohli říci „stopa plastového odpadu“. Ta započítává nejen negativní důsledky vyprodukovaného plastu, ale také od nich odečítá hodnotu recyklovaných a znovu využitých materiálů, případně materiálů, které díky plastovému výrobku ani nemusely vzniknout.

Vědci propagují také „program 10 R“, tedy seznam rad, který by se dal s nadsázkou nazvat jako (bez)odpadové desatero. „Největší prioritou by měla být snaha odpad vůbec nevytvářet. Když si vezmu kelímek a vyhodím jej po jednom použití, pak je to špatně. Když ho použiji opakovaně, významně tím snižuji dopady na životní prostředí, ať je kelímek z plastu nebo z papíru. A když už věc nemůžeme znovu využít, měli bychom ji alespoň přeměnit na energii,“ apeluje Klemeš.

Snížení ekologických dopadů plastů je podle vědců velká technologická výzva, která bude vyžadovat spolupráci spotřebitelů, dodavatelů, veřejné správy a zpracovatelů odpadu. Výzkumníci přesto věří, že koronavirová pandemie může být katalyzátorem dlouhodobých změn v odpadovém hospodářství. Jedním z ukazatelů, které mají pomoci se při této změně zodpovědně rozhodovat, je právě Plastic Waste Footprint.

„Dopady pandemie bychom měli využít jako lekci, na jejímž základě vytvoříme novou a lepší společnost. Neměli bychom se zaměřovat na plasty jako a priory špatné, ale spíše na chování spotřebitelů a systém nakládání s odpady. Věříme, že náš koncept PWF může pomoci lidem i veřejné správě dělat zodpovědnější rozhodnutí pro udržitelný rozvoj,“ dodává Klemeš.

Na studii spolupracovali Prof. Jiří Klemeš a Dr. Yee Van Fanová z laboratoře SPIL Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně spolu s Prof. Raymondem R. Tanem z filipínské De La Salle University a Dr. Peng Jiangem ze singapurského výzkumného ústavu A*STAR, Agency for Science, Technology and Research. Na webu Altmetric patří studie mezi 5 % nejlépe hodnocených článků na světě. Celý článek „Klemeš, J.J., Fan, X.Y., Tan R.R., Jiang P., 2020, Minimising the present and future plastic waste, energy and environmental footprints related to COVID-19, Renewable and Sustainable Energy Reviews, 127 109883“ (v angličtině) byl publikován v režimu „Open Access“ a můžete si jej přečíst zde.

Co znamená 10 R?

• REDUCE – omezit množství odpadu, respektive materiálu, který využíváme

• REUSE – co jde, to znovu použít, stejně tak preferovat znovu využitelné alternativy (např. vícenásobně použitelná textilní taška oproti papírové či plastové)

• REFUSE – odmítnout věci, které nepotřebujeme (nebrat si nic zbytečně, i kdyby to bylo zdarma, ale také např. omezit zbytečný tisk)

• REFILL – znovu naplnit (například plastové obaly, lahve, dózy,…)

• REPAIR – co jde, to raději opravit, než vyhodit

• REPURPOSE – najít věci nový smysl, než ji vyhodíme

• REGIFT – nepotřebné věci zkusit nejprve darovat, než je vyhodíme

• RETHINK – znovu si promyslet svůj osobní přístup k odpadu a životnímu prostředí

• RECOVER – nepotřebné materiály se mohou stát zdrojem energie (např. když spalovna produkuje teplo)

• RESTORE – dát druhý život materiálům, které už není možné dále recyklovat, a snažit se je využít

Evropská komise spustila veřejné konzultace týkající se dvou iniciativ, které souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu. Konkrétně se jedná o konzultaci k revizi směrnice o zdanění energie a k vytvoření mechanismu pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism). Revize směrnice o zdanění energie by měla upravit systém danění energetických výrobků tak, aby reflektoval cíle EU v oblasti ochrany klimatu. Mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích by měl zamezit tzv. úniku uhlíku, kdy by firmy mohly přesouvat své továrny mimo EU, tak aby se vyhnuly plnění ekologických požadavků. Konzultace k revizi směrnice o zdanění energie bude probíhat do 14. října, konzultace k vytvoření mechanismu pro úpravu uhlíkové daně na hranicích do 28. října.

Konzultace ke strategii pro obnovitelnou energii z moří

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci zaměřenou na budoucí strategii EU pro obnovitelnou energii z moří, kterou chce Komise přijmout ještě letos. Cílem strategie bude podpořit rozvoj a integraci tohoto zdroje obnovitelné energie do energetického mixu EU a tím pomoci splnit klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050. Podle Komise je navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v EU klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti do budoucna. Konzultace bude otevřená do 24. září.

 

Od začátku srpna nebudou sběrné dvory měst a obcí odebírat vysloužilé televizory a monitory značky Samsung. Společnost Asekol, která zajišťuje ekologickou likvidaci odpadu ze sběrných dvorů, totiž oznámila Svazu měst a obcí, že elektroniku Samsungu nebude odebírat a odvážet, protože od konce minulého roku nemá s korejským výrobcem smlouvu a sběr od té doby prováděla na své náklady. Exkluzivní smlouvu se Samsungem má od letoška konkurenční společnost REMA Systém, která se ale s většinou sběrných dvorů dosud nedohodla. Vyplývá to z informací Svazu měst a obcí a firem. REMA označila krok Asekolu za součást konkurenčního boje.

"Spotřebiče Samsung jsme půl roku sbírali na vlastní náklady, převážně kvůli možnému ekologickému dopadu na města a obce. Dostali jsme se ale na tak vysoké množství odpadu, které už nejsme schopni financovat z našich zdrojů. V současnosti Samsung využívá služby jiného kolektivního systému, kterému hradí veškeré náklady na recyklaci," uvedl předseda představenstva Asekolu Jan Vrba.

V ceně všech elektro spotřebičů je zahrnutý recyklační poplatek, který platí konečný spotřebitel. Výrobce elektra pak následně tento poplatek zašle kolektivnímu systému jako kompenzaci za náklady se sběrem jeho elektroodpadu. Televize a monitory patří k druhům odpadů s nejvyššími náklady na recyklaci.

Svaz měst a obcí o ukončení sběru zařízení Samsungu Asekolem informoval na svých stránkách. "Aby firma umožnila svoz již zpětně odebraných spotřebičů, bude možné po tomto termínu realizovat ještě poslední objednávku odvozu bez rozdílu značek. Následně již nebudou výrobky Samsungu z míst zpětného odběru přebírány k přepravě ke zpracovateli," uvedl svaz.

Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové je naprosto šokující, že společnost, která má již půl roku zajišťovat zpětný odběr dosloužilé elektroniky pro Samsung, ještě nezačala uzavírat smlouvy se sběrnými dvory. "My jsme tu informaci dostali od Asekolu ve čtvrtek a musíme jí rychle řešit. Bohužel ti, kteří jsou stávající situací nejvíc dotčeni, jsou občané a vedení obcí," řekla ČTK.

REMA Systém má podle vyjádření Samsungu dostatečnou infrastrukturu k plnění svých smluvních závazků. "Toto také společnost již několikrát deklarovala jak Svazu měst a obcí, tak ministerstvu životního prostředí a dalším organizacím. Dosloužilé spotřebiče značky Samsung tak bude možno bez potíží odevzdat v široké síti sběrných míst. REMA Systém nás také ujistila v tom, že je připravena okamžitě uzavřít smlouvu o sběrném místě s jakýmkoliv subjektem, u kterého společnost Asekol přestane svážet produkty Samsung," řekl ČTK mluvčí Samsungu David Sahula.

Uzavření nové smlouvy se sběrným dvorem si vyžádá řádově měsíce. Dohodu s novým kolektivním systémem totiž většinou musí schválit rada města a zastupitelstvo.

REMA Systém uvedla, že svaz obcí i ministerstvo životního prostředí již v prosinci informovala o připravenosti zpětný odběr převzít. Nabídku dnes zopakovala. "Pokud se občané dostanou do komplikací v oblasti zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, jsme plně připraveni zajistit zpětný odběr, a to v každé ze šesti definovaných skupin elektrozařízení, a bez zbytečného odkladu," uvedla mluvčí Pavlína Svobodová. V červenci spustila informační linku Chytrá recyklace na čísle 800 976 679.

REMA dříve uváděla na svých stránkách i v informačním systému ministerstva životního prostředí jako veřejná sběrná místa instituce a organizace, které mnohdy o tom, že mají sloužit lidem pro ukládání elektroodpadu, nic neví. Ministerstvo za to firmu kritizovalo.

Česko by mohlo odvádět na nových poplatcích za nerecyklované plasty do unijního rozpočtu ročně kolem dvou miliard korun. Nyní se vedou jednání, jak bude poplatek distribuován, dopadnout by ve finále neměl na daňové poplatníky, řekl ČTK při návštěvě Starkoče na Kutnohorsku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Se zavedením nového přímého zdroje evropského rozpočtu v podobě poplatku z nerecyklovaných plastů podle něj Česko souhlasí.

Brabec upozornil na to, že by pravděpodobně nemělo by jít o nové dvě miliardy, které by se posílaly do EU. Kompenzováno by to totiž mohlo být krácením jiných plateb. Podle ministra jde o složitější mechanismus, který je záležitostí spíše ministerstva financí. "My řešíme spíš to, jakým způsobem ještě víc motivovat k recyklaci plastů," uvedl Brabec.

Podle ministra je zatím celá věc na začátku a diskutuje se o tom, jakým způsobem bude poplatek distribuován. Detailní informace k tomu zatím nejsou ani od Evropské komise. Brabec poukázal na to, že Česko patří mezi státy, které budou mít poplatek jeden z nejnižších, protože má poměrně vysokou recyklaci plastů.

O poplatcích za nerecyklované plasty se jednalo na posledním summitu EU, který řešil finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že mu zavedení nového přímého zdroje rozpočtu EU nevadí. "Já myslím, že je to dobře, protože plasty je věc, kterou chceme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich výskyt. Je to pro naše životní prostředí důležité," uvedl premiér.

OSN varuje: svět musí přejít na kvalitnější klimatizace, jinak se nepodaří zpomalit změny klimatu. Právě klimatizace totiž čím dál silněji přispívají k ohřívání planety. Pokud by se podařilo nahradit stávající klimatizace energeticky účinnějšími, svět by mohl během 40 let ušetřit 460 miliard tun skleníkových plynů. Pro srovnání: to je podle OSN asi osminásobek množství, které vyprodukoval celý svět v roce 2018. Více ZDE

Přetrvávajícím problémem odpadového hospodářství v Česku je to, že nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je stále skládkování. Od roku 2009 ale podíl skládkování z celkového množství vyprodukovaných odpadů klesl z 14,6 na 9,4 procenta v roce 2018. Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním klesl za stejné období z 64 na 46 procent. Ministerstvo životního prostředí to uvedlo ve vyhodnocení Státní politiky životního prostředí za období let 2012 až 2020, které v pondělí dostane k dispozici vláda.

Podíl materiálově využitých odpadů se v letech 2009 až 2018 zvýšil ze 72,5 na 83,4 procenta. Co se týče energetického využití, podíl se za stejnou dobu zvýšil z 2,2 na 3,2 procenta. Materiálové využití komunálního odpadu vzrostlo z 22,7 na 38,6 procenta, podíl energetického využití se dlouhodobě pohybuje okolo 12 procent.

Produkce obalových odpadů podle předkladatelů dlouhodobě roste, proti roku 2012 vzrostla do předloňska téměř o třetinu na 1,3 milionu tun. Zvyšovala se ale i jejich recyklace. Objem odpadů ze stavební činnosti setrvale roste, resort to zdůvodňuje zejména investicemi do dopravní infrastruktury.

Co se týče elektronických zařízení, předloni jich bylo na trh uvedeno 197 tisíc tun, zpětně odebráno a sesbíráno jich bylo přes 51 procent, čímž byl splněn padesátiprocentní evropský cíl. Pro příští rok je ale evropské směrnice vyžadují sběr ve výši 65 procent.

Ve sledovaném období byl podle ministerstva učiněn největší pokrok ve zpětném odběru baterií a akumulátorů. "Průběžně se dařilo plnit minimální úroveň sběru, tedy 25 procent do roku 2012 a 45 procent do roku 2016. Recyklováno a materiálově využito bylo v roce 2018 celkem 41,3 procenta zpětně odebraných přenosných baterií," uvedli předkladatelé.

Na lepší nakládání s odpady bylo v programovacím období 2007 až 2013 z evropského Operačního programu Životní prostředí schváleno více než 4000 projektů za 19 miliard korun, nejvíce se týkaly separace a svozu odpadů, zpracování biologicky rozložitelných odpadů nebo výstavby sběrných dvorů. Z peněz pro období 2014 až 2020 bylo zatím podpořeno 1290 projektů za šest miliard. Z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pak bylo podpořeno budování infrastruktury na zpracování a využívaní druhotných surovin.

Z národních dotací byly vyhlášeny dotační výzvy ve výši jednotek až stovek milionů na ekologické zpracování a materiálové využití výrobků s ukončenou životností, na výzkumné projekty v oblasti nakládání s odpady nebo na podporu zpracování plánů odpadového hospodářství krajů.

V ČR podle dokumentu dlouhodobě stoupá celkové množství vyprodukovaného odpadu. Předloni činila celková produkce odpadů zhruba 3500 kilogramů na obyvatele za rok. "Od roku 2009 došlo k navýšení o 480,2 kilogramu odpadu na obyvatele," uvedl resort. Produkce nebezpečného odpadu podle něj nevykazuje významný trend.

Snahy o co největší snížení plastů a skla na jedno použití se ve velkých firmách, jejichž byznys na nich stojí, stáčejí k vyvinutí super papírového obalu. Do něj chtějí překlopit pivo, víno, tvrdý alkohol i nealko. Firma, která papírové láhve vyvíjí, tvrdí, že se vyhne nutnosti použití takzvané plastové vrstvy, která je dnes typická pro většinu kelímků na kávu či misek na polévku. Tato, pro oko neviditelná, vrstvička z nich dělá nerecyklovatelné obaly. Více ZDE

Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 77 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim. Inspirovali se žalobami v zahraničí. Spolek, který vznikl loni, to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Zástupci spolku uvedli, že se pro soudní cestu rozhodli "z nedostatku jiných účinných způsobů nápravy." "Česká republika má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU a opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody," řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil. Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 má Česko v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele - v roce 2017 to bylo 12,2 tuny CO2 ekvivalentu, což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. To je 47 procent nad průměrem EU. Podobně Česko dopadlo v roce 2016.

V rámci Pařížské dohody se Česko přihlásilo s ostatními státy EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zavázalo se i přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranici 2°C proti období před průmyslovou revolucí. Zamouřil však upozornil, že emise skleníkových plynů se v posledních letech naopak zvýšily. "Je potřeba výrazně zvýšit ambice v oblasti snižování emisí a zavést opatření, která zajistí potřebné tempo transformace hospodářství na klimaticky neutrální. Vláda však potřebné kroky nečiní a tím porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i ústavou daná práva českých občanů," dodal.

Podle spolku stát porušuje sedmý článek ústavy, podle něhož má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Aktivisté v tomto ohledu kritizují extenzivní zemědělství, těžbu či pálení uhlí a dřeva.

Podobné žaloby byly podány už v dalších zemích. Spolek se odkázal například na Nizozemsko, kde Nejvyšší soud loni rozhodl, že stát musí do konce desetiletí snížit objem emisí skleníkových plynů o 25 procent, původní plán byl 17 procent. V Německu loni s klimatickou žalobou neuspělo několik farmářských rodin. Petici spojenou s francouzskou kampaní podepsaly dva miliony lidí. Právník Martin Madej za spolek k žalobám uvedl, že státy mají "v rukou" nejúčinnější nástroje pro boj s klimatickou změnou a za nečinnost by měly nést odpovědnost.

Služby právníků chce spolek zaplatit z příspěvků členů a crowdfundingu. Zatím vybral zhruba 14.000 korun, potřebuje minimálně 200.000 korun.

Ulice měst, obcí a jejich okolí oživí v blízké budoucnosti nové stromy, louky, zelené fasády, jezírka a různé vodní prvky. Státní fond životního prostředí ČR nabízí 104 milionů korun z Norských fondů na výstavbu zeleno-modré infrastruktury a realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Prostředky z dotační výzvy „Bergen“ pomohou městům lépe zvládat extrémy počasí, udržet vláhu v krajině a celkově zkvalitnit život svých obyvatel.

Žádosti o podporu mohou podávat všechny právnické osoby prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR od 12. srpna do 30. října 2020.

„Kolísání úhrnů i rozložení srážek, změna průměrných a extrémních teplot a další dopady změny klimatu se více či méně promítají do všech oblastí našeho života. S projevy klimatické změny nelze bojovat, lze se jim však přizpůsobit, minimalizovat škody a maximalizovat přínosy. V České republice, kde míra urbanizace dosahuje až 75 procent, je o to důležitější co nejrychleji přistoupit k přírodě blízkým opatřením, která pomáhají naše města na změnu klimatu adaptovat a současně život ve městě v řadě ohledů zkvalitnit. Voda a zeleň jsou dva základní prvky, jež vytváří kvalitní a zdravé prostředí pro život. Náš norský program je v tomto ohledu díky až 90procentní dotační podpoře pro samosprávy přínosným finančním nástrojem,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Třetí dotační výzva vyhlašovaná v oblasti životního prostředí z mezinárodního programu Norských fondů se zaměří na podporu konkrétních přírodě blízkých adaptačních opatření modro-zelené infrastruktury i na zpracování příslušných územních a sídelních studií. Žadatelé z řad právnických osob mohou získat podporu od 5,2 do 26 milionů korun a pokrýt tak až 90 % způsobilých výdajů realizovaného projektu. Podmínkou je, aby realizovaná opatření vycházela z lokálních strategických dokumentů, které stanovují dlouhodobý přístup obcí a regionů k mitigaci a adaptaci vůči změně klimatu.

Mezi podporovaná opatření patří například náhrada zpevněných ploch sídelní zelení a výsadbou stromů, instalace drobných zelených prvků, jejichž významnou část tvoří živá vegetace, nebo zelených fasád, které podobně jako zelené střechy pomáhají ochlazovat vzduch v okolí, zachytávají nečistoty, hluk a celkově zatraktivňují městské prostředí. Žadatelé mohou pomocí programu pořídit či zrekonstruovat vodní prvky na náměstích a jiných zpevněných plochách, obnovit trávníky a květnaté louky. Dotační podporu získají uchazeči na rozmanité prvky modré a zelené infrastruktury s pozitivním dopadem na mikroklima, které nemohou být podpořeny z Operačního programu Životní prostředí a které mají v obcích a regionech prokazatelný přínos z pohledu změny klimatu.

„Některé regiony a obce připravují v současnosti své adaptační strategie a plány v rámci naší výzvy Oslo, která byla vyhlášena v prosinci loňského roku. I tito žadatelé budou mít možnost získat prostředky na realizaci konkrétních adaptačních opatření z programu Norských fondů. Do budoucna připravujeme vyhlášení druhé části výzvy Bergen, která uvolní na realizaci adaptačních opatření dalších 4,7 miliony eur. Vyhlášení této výzvy bude termínem pružně reagovat na průběh zpracování projektů ve výzvě Oslo,“ doplňuje ředitel Petr Valdman.

Příjem žádostí o podporu do výzvy Bergen bude spuštěn 12. srpna 2020 v 9:00 hodin prostřednictvím online formuláře v Agendovém informačním systému Státního fondu životního prostředí ČR. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Další podrobnosti o výzvě a bližší podmínky podpory

Materiál  byl zpracován na základě čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES a je vládě ČR předkládán na základě usnesení vlády č.871 ze dne 9. 12. 2019.

Zpráva o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti se vypracovává od roku 2013 každoročně a slouží pro sledování plnění cílů a závazků ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti vůči EU. Tato zpráva je poslední předběžnou zprávou. Zpráva, která bude zpracována v roce 2021 bude finální a bude indikovat konečné plnění závazků, resp. naplnění či porušení závazků ČR vyplývající z evropské legislativy v oblasti energetické účinnosti vůči EU.

Dokument ke stažení:

Evropská komise 14. července 2020 bez výsledku ukončila písemné hlasování o jejím posledním návrhu na zákaz používání olověných broků ve střelivu na území mokřadů, včetně zákazu držení olověných broků v takzvaných nárazníkových zónách, které byly v návrhu stanoveny v okruhu 100 metrů v okolí mokřadů. Definice mokřadu v předloženém návrhu Komise pak byla velmi obecná a široká, vztahovala se de facto na všechny vodní plochy na území státu, ať již trvalé či dočasné.

Česká republika s návrhem Komise nesouhlasí. Již v minulém týdnu proto Komisi opětovně upozornila na nedostatky a problematická ustanovení, která návrh obsahuje. „V první řadě trvá naše námitka, že celý systém zákazu držení i používání olova, který Komise navrhuje, je zcela neaplikovatelný, nezkontrolovatelný i nevymahatelný, a z tohoto pohledu tedy znění návrhu považuje Česká republika za nesmyslné. Ministerstvo životního prostředí se také ohradilo proti absenci socioekonomické studie dopadů, která by se věnovala zavedení nárazníkových zón. To je v návrzích Komise novinkou, ke které ale chybějí jakékoliv detailní podklady. V neposlední řadě má Česká republika za to, že Komise ve svém návrhu formálně překračuje kompetence, které jí dává legislativa REACH. Evropskou komisi jsme opět vyzvali, aby svůj návrh přepracovala,“ okomentoval dnes námitky České republiky náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů Vladislav Smrž.

Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech nedošlo ke shodě všech členských států na odsouhlasení návrhu Komise, Komise jej z písemného hlasování stáhla a předloží ho k hlasování na řádném jednání výboru REACH. To je aktuálně naplánováno na 21.–22. září 2020.

Související:

Ornitologové: Olovem se ročně v Evropě otráví milion ptáků

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil hlavnímu městu Praze pokutu 984 000 korun za stanovení pravidel pro parkování aut s hybridním pohonem. Pokuta není pravomocná, lze proti ní podat rozklad. ÚOHS se zabýval pravidly stání hybridních vozidel v parkovacích zónách z roku 2018. Zvýhodněné parkovné měly jen vozy s výkonem spalovacího motoru do 135kW. Praha s rozhodnutím nesouhlasí a podá rozklad.

Podle úřadu město zvýhodňovalo jednu část řidičů hybridních vozů oproti druhým, aniž prokázalo přímou souvislost mezi výkonem spalovacího motoru a emisemi z výfukových plynů.

"Hlavní město Praha porušilo zákon o ochraně hospodářské soutěže, když bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zvýhodnilo na svém území parkování některých vozidel s hybridním pohonem v zónách placeného stání. Bezplatné parkování přitom měla pouze ta hybridní vozidla, která byla schopna jízdy jen na elektrický pohon a u nichž výkon spalovacího motoru nepřesahoval 135 kW," uvedl ve zprávě mluvčí úřadu Martin Švanda.

Pravidla platila od dubna 2018 do dubna 2019. Podle ÚOHS poskytovala výhodu prodejcům hybridních aut, která podmínky splňovala a podnikatelům, kteří tato auta používali ke své činnosti.

"Ti mohli být díky bezplatnému parkování zvýhodněni úsporou svých podnikatelských nákladů v řádu desítek tisíc korun oproti svým konkurentům, kteří také provozovali hybridní vozidlo, nicméně se spalovacím motorem nad 135 kW," dodal Švanda.

Úřad sice uvedl, že zvýhodnění hybridních aut je z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší legitimní, ale podmínka omezující výkon instalovaného spalovacího motoru je diskriminační, protože není proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli. "Výkon instalovaného spalovacího motoru totiž není spolehlivým ukazatelem hodnoty emisí hybridního vozidla," uvedl Švanda.

Praha se bude bránit. "S rozhodnutím nesouhlasíme a nesouhlasíme ani s důvody, které úřad ve svém rozhodnutí uvedl. V určené lhůtě proti rozhodnutí podáme rozklad," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Jde o první rozhodnutí úřadu o porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže městskou vyhláškou, které se netýká vyhlášek samosprávy ohledně loterií a hazardních her. Proti rozhodnutí může Praha podat rozklad k předsedovi ÚOHS.

Nedoplatky ve výši stovek milionů korun za ukládání odpadu na skládku chce vedení středočeské Čáslavi příští týden řešit na svém mimořádném zasedání zastupitelstva. O tyto peníze měla město v minulosti připravit odpadová společnost AVE CZ, která provozuje místní skládku. Ta je součástí firmy EP Industries, kterou ovládá miliardář Daniel Křetínský. Město si spočítalo, že jej AVE CZ za roky 2016–2018 na poplatcích připravila o 616 milionů korun. O dalších 837 milionů měl přijít Státní fond životního prostředí.

Firma měla část odpadu nesprávně označovat za konstrukční prvek skládky, tedy materiál, který se používá k formování tělesa skládky a k utužení odpadu, aby jej nerozfoukal vítr. Zpravidla se jedná o znečištěnou zeminu a suť. Na základě toho z něj městu neodváděla zákonem dané poplatky. Odkazuje se přitom na krajem schválená povolení. „Poplatky tak neodváděla až za 80 procent odpadů, které na skládku ukládala,“ upozornil již dříve starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Na takzvané technické zabezpečení skládky přitom lze ze zákona použít maximálně dvacet procent celkové hmotnosti uložených odpadů.

Středočeský krajský úřad již část těchto nárokovaných plateb potvrdil. Konkrétně nepravomocně doměřil zaplatit 180 milionů korun. Paradoxně je ale nemá doplatit přímo odpadová společnost, která má ze zákona povinnost tyto poplatky vybrat, ale původci odpadu, tedy převážně firmy a obce, které již společnosti AVE zaplatily za uložení odpadu. O tom, zda budou rozhodnutí krajského úřadu pravomocná, má rozhodnout ministerstvo životního prostředí.

Minulý týden do toho ale vstoupila Poslanecká sněmovna,která vrámci projednávání novely zákona o odpadech schválila drobný pozměňovací návrh poslanců Antonína Staňka (ČSSD) a Jana Zahradníka (ODS). Ti navrhují, že by provozovatelé skládek nemuseli platit za odpad, pokud bude využitý při zmíněné konstrukci skládky. Vztahovat by se to mělo i zpětně na odpad, který byl na skládky uložen od roku 2015. Čáslav, ale i město Benátky nad Jizerou, kde je rovněž skládka společnosti AVE a i tam se radnice chystá vymáhat ušlé stovky milionů korun, by tím mohly přijít o možnost se těchto peněz domoci.

Proti tomuto návrhu se postavilo i ministerstvo životního prostředí. Jeho ministr Richard Brabec (ANO) byl ze svého vládního hnutí jediný poslanec, který se při hlasování proti němu vyslovil. „Nesouhlas ministerstva s tímto návrhem jsme předem avizovali několikrát i na jednání poslaneckých výborů, takže to pro kolegy nebylo určitě překvapivé,“ odpověděl Brabec HN na otázku, zda se pro své stanovisko pokusil získat i své spolustraníky.

Onovele zákona budou poslanci hlasovat ještě po letních prázdninách. Pokud projde, následovat bude její projednání v Senátu.
„Problém je, že zpětné vymáhání poplatků nedopadá na odpadovou společnost, ale na původce odpadů, tedy firmy a obce, které jsou v tom nevinně. Předpokládám, že právě proto poslanci s tímto pozměňovacím návrhem přišli,“ říká Jan Bendl, starosta Benátek. Návrh je navíc problematický svou retroaktivitou, tedy že by měl platit zpětně od roku 2015. Nad tím se pozastavují oba starostové, kteří mají právnické vzdělání. „I podle stanoviska člena Legislativní rady vlády Jana Wintra je takový návrh protiústavní,“ říká Málek.

Podle společnosti AVE je naopak retroaktivní zpětné doměřování poplatků, kterých se města domáhají. „Podaný pozměňovací návrh dle našeho názoru zabraňuje tomuto zpětnému zasahování do již uzavřených obchodních vztahů a zabraňuje zpětnému vzniku závazků několika stovek subjektů, jako jsou obce, firmy, živnostníci a další,“ uvádí mluvčí odpadové společnosti Pavla Ivácková.

Zdroj: HN (16.7.2020)

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu na svém včerejším jednání schválil zprávu, ve které požaduje přísnější testování emisí NOx za podmínek skutečné jízdy u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel třídy Euro 5 a 6.

ENVI konkrétně navrhuje snížit tzv. faktor shody (conformity factor), který udává, o kolik smí být hodnoty naměřené v silničním provozu maximálně vyšší v porovnání s laboratorními hodnotami. Momentálně je tento faktor stanoven na hodnotu 1,43, přičemž členové výboru požadují snížit ho na 1,32.

Kromě toho zpráva požaduje zavést do června příštího roku přísnější požadavky na přenosné měřící vybavení používané při testech podmínek skutečné jízdy. Celý Parlament by měl o zprávě hlasovat během zářijového plenárního zasedání, následně budou zahájena jednání s Radou.