Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) po pěti letech propagace tématu cirkulární ekonomiky v Česku konsoliduje svou vzdělávací a osvětové aktivity a zahajuje činnost INCIEN Akademie. Její kurzy jsou navržené pro jak pro veřejnost, tak školy, firmy i města a obce a nabízí výukové programy, školení nebo webináře dle potřeb zájemců.

Cílem INCIEN Akademie je zvyšovat povědomí o principech a fungování cirkulární ekonomiky které se stalo základním řešením pro naplnění evropské Zelené dohody (Green Deal). Právě cirkulární ekonomika nabízí mnoho možností nejen pro firmy, ale i pro samosprávy a české školství a je klíčem k hospodářské obnově po ekonomické recesi vzniklé v důsledku pandemické krize. Vzdělávací aktivity jsou připraveny tak, aby odpovídaly potřebám a znalostem dané skupiny zájemců.

INCIEN proto od října spouští nový online kurz Cirkulární zadávání. „Začlenění cirkulárních principů do veřejných nákupů je klíčem, jak dostat cirkulární ekonomiku do praxe. Navazujeme tak na Memorandum o veřejném cirkulárním zadávání. To jsme dle nizozemského vzoru začali podepisovat s firmami a institucemi, které se hlásí k odpovědnému nákupu. Očekáváme, že Memorandum do tří měsíců podepíše nad 50 subjektů,“ říká Soňa Jonášová jako odborný garant tématu. Kurz se zaměří na možnosti využití recyklátů, právní principy veřejného zadávání, funkční spolupráci v procesu zadávání a příklady dobré praxe. Toto téma je zejména v zahraničí velmi aktuální, ale v Česku ještě stále příliš málo diskutované. V praxi pak cirkulární požadavky v zakázkách zcela chybí. Podrobné představení kurzu představíme v následujících dnech na našich sociálních sítích.

Environmentální vzdělávání je základ udržitelného rozvoje

Důležitou součástí Cirkulární akademie je také představovat téma ekologie a cirkulární ekonomiky dětem. Akademie nabízí aktivity pro děti předškolního věku a žáky základních škol, kterým také ukazuje, že cirkulární ekonomika může být řešením mnoha problémů současného světa. „Jsou to právě děti, kdo jsou nositelé základních společenských změn a mají největší potenciál do budoucna něco změnit. Ačkoliv u nás existují mnohé strategie pro ekologickou výchovu, pro většinu škol to není priorita. Inovativní výuka, vnímání souvislostí a praktická řešení je něco, co INCIEN Akademie nabízí,“ dodává Dagmar Milerová Prášková, která v Institutu projekt vede.

Společnost OLZA, spol. s r. o. porušila vodní zákon. Od ledna 2017 do listopadu 2019 odebírala podzemní vody ze studny ve svém areálu na pozemku v k. ú. Jablunkov bez povolení k nakládání s vodami. Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě jí za to uložili pokutu 272 620 korun.

Odběr vody je zajištěn z veřejného vodovodu na základě smlouvy, v areálu se nachází i vlastní zdroj podzemní vody – studna, z níž v roce 2004 povolil odběr na 10 let Městský úřad Jablunkov. „Firma ale nepožádala o prodloužení povolení, a tak v roce 2015 jeho platnost skončila. Do doby zahájení naší kontroly společnost o nové povolení k nakládání s vodami nepožádala, přestože vodu nadále odebírala,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě. Podle vodního zákona lze za přestupek spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod, nejvýše však deset milionů korun.

Společnost OLZA, spol. s r. o. působí v areálu v Jablunkově od roku 2004. Její hlavní výrobní aktivitou je lisování a tváření kovů za studena především pro automobilový a elektrotechnický průmysl.

Firma se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala k Ministerstvu životního prostředí. To ale její odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta nabyla 1. září 2020 právní moci.

Již několik desítek firem se připojilo do dobrovolného závazku neskládkovat své odpady po roce 2024. Vyjadřují tak jasné stanovisko, že původně platný termín chtějí zachovat i přes jeho odložení Poslaneckou sněmovnou dne 18. září. Mnoho dalších firem se každý den přidává na stránce www.zerolandfillcommitment.com.

Klíčovou myšlenkou iniciativy bylo ukázat, že každá jednotlivá firma se může podílet na lepším zacházení s materiály. Právě ze strany společností končí na skládce velké množství často zcela zbytečně skládkovaného odpadu. Do dohody se hned několik hodin po spuštění přihlásily desítky firem, jako je IKEA, Stabilplastik a nebo Toray Textiles Central Europe a.s. Velký zájem o problematiku ukazuje, že společnosti byly často připraveny na původně oznámený termín, tedy rok 2024, a přebírají za své produkty a výrobu osobní zodpovědnost.

„Posunutí konce skládkování je nešťastné pro využívání materiálů v Česku, podporu cirkulární ekonomiky, i pro stav životního prostředí jako celku. Na skládky dnes míří také velké množství odpadu od firem, ve kterých se s ním ale dá ještě pracovat,“ uvedl Cyril Klepek, zakladatel Cyrkl.com a autor iniciativy. „Závazek má symbolický charakter, a právě první firmy na seznamu mohou být inspirací pro ostatní v tom, jak lépe nakládat se zdroji. Budeme moc rádi za další příznivce,” doplnil Klepek.

Proč se společnosti k výzvě připojují? Často je to díky celofiremnímu zasazení se o cirkulární odpadové hospodářství. V něm se firmy snaží předcházet skládkování a spalování, a přes minimalizaci vzniku, znovupoužití a efektivní recyklaci snižovat environmentální stopu své produkce.

 

SEAC podporuje návrh Francie a Švédska omezit používání látek senzibilizujících kůži v oděvech, obuvi a dalších předmětech. Zabrání to vzniku kožních alergií. Očekávané přínosy společností v EU budou nejméně 708 milionů EUR ročně. SEAC podporuje návrh Francie a Švédska omezit používání látek senzibilizujících kůži v oděvech, obuvi a dalších předmětech. Zabrání to vzniku kožních alergií. Očekávané přínosy společností v EU budou nejméně 708 milionů EUR ročně.

Výbor SEAC přijal konečné stanovisko k návrhu Francie a Švédska omezit látky senzibilizující kůži ve výrobcích textilních, kožených, kožešinových a ze syntetické kůže, které jsou uvedeny na trh poprvé. Navazuje to na stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) z března 2020. Oba výbory dospěly k závěru, že nejvhodnějším prostředkem k řešení rizik pro občany EU je celounijní omezení. Kromě toho SEAC dospěl k závěru, že očekávané přínosy a náklady spojené s návrhem budou pro společnost pravděpodobně přiměřené.

Senzibilizace kůže vede k celoživotní citlivosti na určitý alergen. V současné době rostou obavy ze senzibilizace kůže v důsledku expozice chemickým látkám v textilních a kožených výrobcích. V Evropském hospodářském prostoru se problém týká až 5 milionů lidí a každoročně se objeví až 180 000 nových případů.

Navrhované omezení se týká látek klasifikovaných podle nařízení CLP jako látky senzibilizující kůži, jako jsou sloučeniny šestimocného chromu, sloučeniny niklu a kobaltu. Rovněž je navrženo omezit některá barviva, u nichž se předpokládá senzibilizující účinek na kůži, přestože nemají harmonizovanou klasifikaci. Návrh zavádí spojení s nařízením CLP, což znamená, že omezení by se automaticky vztahovala na každou látku, která bude v budoucnu klasifikována jako senzibilizátor kůže. V takovém případě SEAC doporučuje přechodné tříleté období mezi klasifikací a podmínkami účinnosti omezení, aby se výrobci mohli přizpůsobit.

Pokud toto omezení přijme Evropská komise, zabrání to mnoha novým kožním alergiím a zároveň se zmírní příznaky u lidí, kteří je již mají. Očekává se, že evropské společnosti ušetří nejméně 708 milionů EUR ročně na snížených nákladech na zdravotní péči, ztrátách produktivity (např. v důsledku pracovní neschopnosti) a ztrátách dobrých životních podmínek (snížená kvalita života v důsledku alergie). Náklady na suroviny pro nahrazení chemických látek budou podle odhadu až 23,8 milionu EUR ročně. Další náklady budou spojeny s přeformulováním, testováním a prosazováním.

Po přijetí výborem SEAC budou stanoviska RAC i SEAC, jakož i návrh Francie a Švédska zaslány Evropské komisi, která přijme rozhodnutí společně s členskými státy EU.

Na zasedáních výborů RAC a SEAC v září byly rovněž projednány žádosti o povolení, další návrhy na omezení a harmonizovanou klasifikaci a označování. Hlavní závěry byly:

• SEAC přijal konečné stanovisko k návrhu ECHA omezit uvádění kyanamidu vápenatého používaného jako hnojivo na trh. Navrhované omezení by mělo chránit vodní a půdní organismy v evropských povrchových vodách a půdách před produkty přeměny kyanamidu vápenatého.

• SEAC přijal konečné stanovisko k návrhu ECHA na omezení pěti solí kobaltu, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (CMR). Těmto solím kobaltu je v současné době vystaveno odhadem 35 000 pracujících EU.

• SEAC přijal konečné stanovisko k návrhu ECHA na omezení formaldehydu v předmětech, silničních vozidlech a letadlech.

• SEAC obdržel rovněž aktuální informace o připomínkách obdržených během konzultace k navrhovanému omezení agentury ECHA, které se týká záměrně přidávaných mikroplastů. Šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC skončila 1. září 2020 a bylo obdrženo 211 připomínek. Očekává se, že SEAC přijme konečné stanovisko v prosinci 2020.

• Oba výbory přijaly svá stanoviska k žádostem o povolení pro 12 použití oktylfenol- a nonylfenol ethoxylátů.

• Výbor RAC přijal 15 stanovisek k harmonizované klasifikaci a označování.

Podrobné informace o závěrech obou výborů jsou k dispozici v příloze.

Stanoviska budou již brzy k dispozici na internetových stránkách výborů RAC a SEAC.

Další informace:

Příloha ke zprávě [PDF][EN]

Vláda by měla přijmout legislativní změny, které podpoří výstavbu energeticky šetrných budov. Tato výstavba bude motorem opětovného nastartování ekonomiky ze současné krize. Z jednotlivých opatření jsou to například snížení DPH, požadavky pro využívání druhotných surovin nebo podpora výstavby na brownfieldech. Na setkání s novináři to uvedli zástupci České rady pro šetrné budovy.

"Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je ale nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci také přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa," uvedla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Změnit by se podle ní měl také například systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu. "Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro opětovné využití stavebního odpadu," doplnila Kalvoda.

Česká rada pro šetrné budovy sepsala své požadavky do deklarace, kterou chce předat premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Do dneška ji podle Kalvody podepsalo více než 80 firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a firem, které celkově dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají více než 35.000 lidí.

Česká rada pro šetrné budovy spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví, jde o projektanty, architekty, dodavatele materiálů a technologií, stavební firmy a developery. Chce podněcovat domácí trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Jejím cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života. Aktuálně má více než 80 členů.

Psali jste letos svoji bakalářskou nebo diplomovou práci o životním prostředí? Pak byste rozhodně neměli přehlédnout soutěž s názvem Czech Envi Thesis, která mezi studentskými pracemi vybírá ty nejzdařilejší z oblasti společenských věd. A s nimi také mladé talenty bojující za přírodu. Přihlašování prací jde právě do finále, končí 30. září. 

Do loňského ročníku se přihlásilo přes dvě desítky studentských prací. Ve finálovém kole pak porotu složenou ze zajímavých osobností z oboru nejvíce zaujala Kateřina Tumová se svojí prací o využívání šedé vody pohledem zkušeností investorů. „I když nemám ráda soutěžení, bylo to pro mě skvělé setkání lidí, kteří se v daném oboru pohybují,“ ohlíží se zpětně vítězka prvního ročníku, která za největší přínos soutěže považuje příležitost představit a diskutovat práce a jejich výsledky s veřejností. „Potěšilo mě, když se ozval někdo, kdo si moji diplomku našel a napsal mi, že se tam dozvěděl spoustu užitečných informací a že pro něj byla přínosem a doptával se na další informace. Ozvali se mi také z médií se žádostí o rozhovor či s nabídkou článku“, dodává Kateřina Tumová.

Přihlášky do letošního ročníku organizátoři sbírají od června. Finálové kolo poté proběhne 3. prosince v Ústí nad Labem. Stejně jako loni studenty kromě sdílení svých prací, prestiže a možnosti navázání nových kontaktů láká také finanční odměna a možnost absolvovat mediální školení.  „Nedávno se mi ozvala jedna slečna, která uvažovala o přihlášení do Czech Envi Thesis. Ptala se přímo na soutěž, jestli se má přihlásit a jaké to bylo. Tak jsem jí to doporučila, ať se určitě přihlásí,“ dodává Kateřina Tumová odvahu budoucím soutěžícím.

Dle organizátorů se ani letos hlavní cíl soutěže Czech Envi Thesis nemění. „Je jím především podpořit talentované studenty zabývající se problematikou životního prostředí ze společenskovědního pohledu a propagovat jejich práce,“ shrnuje hlavní pořadatel soutěže Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Pokud patříte mezi ty, kteří letos obhájili práci na téma životního prostředí ze společenskovědního pohledu, seberte odvahu a přihlaste se do konce září na www.czechenvithesis.cz.

 

Firma EUROFIN – IMC, s.r.o., nakládala s odpady v zařízení (na místě), které k tomu nebylo podle zákona o odpadech určeno. Za účelem provedení terénní úpravy uložila na pozemky v k. ú. Němčičky (Brno-venkov) přes 229 tisíc tun odpadů. Porušila tak zákon o odpadech a inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně jí za to uložili půlmilionovou pokutu. Ta nabyla 6. března 2020 právní moci.

„Od února do prosince 2018 uložila společnost za účelem provedení terénní úpravy na pozemky v k. ú. Němčičky přes 229 tisíc tun odpadů. Konkrétně se jednalo o téměř 219 tisíc tun zeminy, 9,5 tisíc tun směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a přes dvě tuny cihel. Terénní úprava ale nebyla v té době na lokalitě povolena podle zákona o odpadech ani podle stavebního zákona,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně. Firma podle jeho slov také nezaslala v zákonné lhůtě, prostřednictvím ISPOP[1], pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů, způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadůza rok 2017 za jím provozované mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Nezasláním hlášení porušila další povinnost stanovenou zákonem.

Povinnost nakládat s odpady pouze na místě k tomu určeném – řádně povoleném (podle stavebního zákona, zákona o odpadech) byla zákonodárcem stanovena v zájmu ochrany životního prostředí. Firma EUROFIN – IMC, s.r.o. spácháním přestupků ohrozila životní prostředí.

 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování konzultaci k revizi směrnice o zdanění energie. Směrnice o zdanění energie 2003/96 stanoví pravidla EU pro zdanění energetických produktů, jež se používají jako pohonná hmota nebo topné palivo, a elektřiny. Od přijetí směrnice v roce 2003 však trhy s energií a příslušné technologie v EU prošly významným vývojem a mezinárodní závazky EU, jakož i regulační rámec EU v oblasti energetiky a změny klimatu se od té doby značně proměnily.

Rada ministrů financí EU se domnívá že:

• Široká škála osvobození a snížení fakticky zvýhodňuje spotřebu fosilních paliv.

• Směrnice dostatečně nepodporuje snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost ani alternativní paliva (vodík, syntetická paliva, e-paliva, pokročilá biopaliva, elektřinu atd.).

• Směrnice o zdanění energie již neplní svůj primární cíl týkající se řádného fungování vnitřního trhu. Restrukturalizace zdanění energie a snížení dotací na fosilní paliva přispívají ke klimatické neutralitě a udržitelnosti hospodářství EU.

Přechodné období pro vystoupení Spojeného království z EU skončí 31. 12. 2020. Společnosti by měly zkontrolovat, zda nebudou odchodem dotčeny. Registrace a povolení podané v UK by měly být převedeny před koncem přechodného období do členského státu EU.

31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království z EU a do 31. prosince 2020 potrvá dohodou stanovené přechodné období, pokud nebude rozhodnuto o jeho prodloužení. Během přechodného období se na Spojené království stále vztahují právní předpisy EU včetně předpisů spravovaných agenturou ECHA.

Následní uživatelé v EU/EHP by měli zkontrolovat seznam látek registrovaných pouze společnostmi ve Spojeném království (viz příloha aktuality), aby zjistili, zda se jich změna týká a bude potřeba přijmout opatření před koncem přechodného období.

Společnostem se sídlem ve Spojeném království se doporučuje v tomto období převést registrace a další aktiva na společnosti v EU.

ECHA na svých stránkách odpovídajícím způsobem zaktualizovala dotazy a odpovědi (Q&A). Dosud však nebyl zohledněn dopad protokolu na Severní Irsko. V případě potřeby bude text včas aktualizován.

Další informace:

Vystoupení Spojeného království z EU

Poradenství společnostem /dokument otázek a odpovědí

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2019 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2019 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,6 %.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2019 [pdf, 2659 kB]

Příspěvek státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má příští rok činit stejně jako letos 27 miliard korun. Rozhodla o tom vláda, která schválila návrh příslušného vládního nařízení. Zbylou část z podpory zhruba 45 miliard, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno zatím přes 385 miliard korun.

Loni celková výše poskytnutého příspěvku POZE v Česku podle dat OTE meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun. Většina tradičně mířila k obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 42,5 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta méně. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice 6,8 miliardy korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro dvě miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun.

Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), a to 2,6 miliardy korun - meziročně o téměř čtvrtinu více, a druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů - řádově nižší stovky milionů korun. Na kolik peněz přesně budou mít jednotlivé zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby. Loni výše příspěvku klesla meziročně teprve podruhé od roku 2006, poprvé to bylo v roce 2016. Stát loni na dotaci přispěl 26,2 miliardy korun.

Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

"Další účet za nezvládnutý hazard s podporou obnovitelných zdrojů z let 2009 až 2010. Abychom zabránili v roce 2021 růstu ceny elektrické energie pro spotřebitele, z důvodu závazku zejména vůči provozovatelům fotovoltaik, museli jsme na vládě schválit další výdaj ze státního rozpočtu, a to ve výši 27 miliard korun," uvedl dnes na twitteru Havlíček.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci pololetí v ČR instalováno zhruba 2051 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Cirkulární ekonomika se skrývá v mnoha aspektech života, ač si to spousta lidí neuvědomuje. Proto se Moravskoslezské inovační centrum Ostrava (MSIC) stalo součástí evropského projektu CECI (Citizen Involvement in Circular Economy Implementation) financovaného pod záštitou programu Interreg Europe, díky kterému se snaží občany do této problematiky uvést.

Hlavním cílem projektu CECI je zapojit občany a zvýšit jejich povědomí o cirkulární ekonomice. Mohou se tak inspirovat a přijmout udržitelné spotřební návyky a chování, přispět k úspoře energie nebo začít snižovat produkci odpadu.

Součástí projektu je mezinárodní vzdělávání prostřednictvím tematických workshopů a studií. MSIC pořádá workshopy každý měsíc a otevírá díky nim zajímavá témata, která souvisí s myšlenkou cirkulární ekonomiky. Na prvním červencovém workshopu se návštěvníci dozvěděli něco o základech cirkulární ekonomiky a o tom, jaké přináší příležitosti. Zároveň získali odpověď na otázku, proč potřebujeme začít přemýšlet jinak.

V srpnu přišel na řadu workshop s názvem Nevyhazuj a opravuj!, na kterém se teorie změnila v praxi. Veřejnost měla možnost přinést si své věci a drobné spotřebiče, které už nefungují. Účastníci se dozvěděli, jak by se předměty daly opravit, zda to vůbec má smysl a jestli to zvládnou sami. Workshop tak podpořil myšlenku prodlužování životního cyklu produktů skrze opravu, repasování, znovuvyužití či renovaci.

Zářijový workshop se zaměří na téma Udržitelně již od kolébky –⁠ aneb co všechno opravdu potřebuje miminko. Přijít můžou všichni budoucí rodiče, kteří mají pod čepicí a rádi by ušetřili desítky hodin i tisíce korun. Budou mít možnost udělat si vlastní názor na to, co je opravdu nezbytné. Říjen se ponese ve znamení upcyklace oděvů s Petrou Nedbálkovou.

Krom workshopů se CECI soustředí i na sdílení dobré praxe mezi regiony. K partnerům projektu patří Belgie, Francie, Španělsko, Finsko a Bulharsko. Z každé země můžeme čerpat inspiraci a následně zavést prospěšné novinky i u nás v České republice. Takovou inspirací může být třeba projekt CitiCAP z Finského města Lahti.

CitiCAP si klade za cíl změnit přístup a chování občanů k mobilitě. Chce je motivovat k tomu, aby místo automobilů využívali udržitelnější varianty dopravy a snižovali tak provozní emise v Lahti. Snaží se tedy najít způsob, jakým obyvatele inspirovat k cestování hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky. Proto je součástí projektu vývoj a zavedení nové mobilní aplikace pro monitorování jednotlivých emisí každého občana a výpočet jeho vlastní uhlíkové stopy. Pokud budou lidé aplikaci využívat a zároveň budou cestovat jinak, než automobilem, mohou získat jízdenky na autobus zdarma, slevy na opravy kol a další bonusy.

Další ukázky dobrých praxí si můžete přečíst přímo na stránkách projektu: https://www.interregeurope.eu/ceci/

Kontakt pro bližší informace k projektu:

Klára Golabová, International Cooperation Specialist,

klara.golabova@ms-ic.cz, tel. 724 923 439

web: https://www.ms-ic.cz/ris/ceci

Zpracování odpadu nebude patřit do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Tuto daň ale nebudou platit obce za provozování sběru, přepravy nebo třídění komunálního odpadu. Rozhodla o tom v pátek Sněmovna v rámci souboru novel devíti zákonů, které souvisejí s novými pravidly pro nakládání s odpady a pravidly pro zpětný odběr některých výrobků, například baterií, pneumatik nebo elektrozařízení. Předlohu nyní posoudí Senát.

Nejvýznamnější změnou v předloze je podle ministra pro životní prostředí Richarda Brabce (ANO) nová úprava poplatku za komunální odpad, která bude stanovena pouze v zákoně o místních poplatcích. Obec si bude moci zvolit ze dvou typů poplatků. Buď zavede paušální poplatek na svého obyvatele nebo vlastníka nemovitosti, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. Zákon má v obou případech umožnit obcím stanovit minimální základ poplatku 60 korun.

Sněmovna v rámci novel upravila na popud svého hospodářského výboru zákon o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel bude povinen dodržovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Do hodnocení nabídek tak bude možné zahrnout i ekologickou šetrnost a dát přednost například recyklovaným výrobkům.

Zdanění obcí navrhovali pirátský poslanec František Elfmark a poslanec ANO Jan Řehounek. Daňové zvýhodnění obcí označili za narušení hospodářské soutěže v oblasti odpadového hospodářství. Sněmovní výbor pro životní prostředí jejich úpravy nepodpořil, ale ani neodmítl.

Poslanci Elfmark a Jana Krutáková z hnutí Starostů rovněž neúspěšně navrhovali, aby do snížené sazby DPH ve výši 15 procent patřilo také zpracování jakéhokoli odpadu k dalšímu využití, nebo alespoň komunálního odpadu. Krutáková to zdůvodnila potřebou podpořit zpracovatelské a recyklační odvětví a přispět ke splnění unijních cílů na zvýšení recyklace odpadu.

Ministerstvo životního prostředí podle poslankyně návrh na nižší zdanění odmítlo jako "divokého jezdce, tedy nepřijatelný legislativní přílepek". Krutáková se ale s odvoláním na verdikt Ústavního soudu domnívá, že její návrh byl v souladu s požadavky na úpravy zákonů.

Poslanecká sněmovna během projednávání balíčku zákonů o odpadech a obalech odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví; vratné „petky“ tak v Česku nadále zůstanou jen jako dobrovolné. Ve snaze regulovat množství odpadu dolní komora odsouhlasila postupné navyšování poplatku za skládky, konec skládkování ale současně odsunula až na rok 2030. Více ZDE