Navýšení skládkovacích poplatků je v České republice již delší dobu doporučováno Evropskou komisí. V řadě členských států Evropské unie jsou již dnes poplatky za skládkování vyšší o desítky procent než u nás.
Připravovaný nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu z dnešních 500,- Kč za tunu až na 1850,- Kč za tunu v roce 2029, resp. 2030 a dále. Nejasností je však stále mnoho včetně té zásadní – co všechno bude legislativa považovat za „využitelné odpady“. V tuto chvíli chybí slibované vyhlášky, které mají do věci vnést světlo. Návrh zákona však v § 40 naznačuje, že sem budou patřit i směsné komunální odpady, pokud nebude dosaženo procento vytříděnosti recyklovatelných odpadů, resp. od 1. ledna 2030 přesáhnou tyto odpady limit pro maximální výhřevnost.
V předkládaném zákoně o odpadech najdeme nově nadefinované názvosloví, které se týká plateb poplatků za odpad ukládaný na skládky, ale také určení základu poplatku.
Poplatníkem poplatku je pozbyvatel vlastnického práva k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku, obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo provozovatel skládky, pokud uložil odpad na jím provozovanou skládku nebo určil odpad při jeho uložení na skládku jako TZS (technické zabezpečení skládky).
Předmětem poplatku je uložení odpadu na skládku v rámci I. fáze provozu. V případě uložení TZS je tento odpad osvobozen od poplatku až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených v poplatkovém období.
Je třeba však říci, že zákon v současné době prochází schvalovacím procesem a výbor pro životní prostředí, který je garančním výborem pro projednávání tohoto zákona, doporučil Poslanecké sněmovně do třetího čtení pozměňovací návrhy, které se týkají i tohoto tématu.
Mezi pozměňovací návrhy patří např. zjednodušení ustanovení týkajících se plátců odpadů a vrací se k zachování stávajícího přístupu, kdy poplatek vybírá a odvádí provozovatel skládky namísto navrhované složité konstrukce. Základem poplatku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost:
- využitelných odpadů, odpady vymezené v § 40 odst. 1 (na skládky je od 1. 1. 2030 zakázáno ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6.5 MJ/kg, odpady, které nesplní parametr biologické stability AT4 a odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat a jsou stanoveny prováděcím právním předpisem);
- nebezpečných odpadů s výjimkou azbestu;
- vybraných technologických odpadů (průmyslová výroba, stavebnictví, energetika) odpady, kterým nejde předejít a nelze je ani po úpravě využít);
- zbytkovýchodpadů (Odpady neuvedené pod písmeny a) až c) a azbestu).
Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t)
Příloha č. 9 projednávaného zákona
I v tomto případě výbor pro životní prostředí předkládá pozměňovací návrh, a to na snížení dílčího poplatku za využitelné odpady v prvních dvou letech ve výši 600 Kč, resp. 700 Kč.
Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků. Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku. Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.
Cílem ministerstva životního prostředí je skládkovat v r. 2035 pouze deset procent komunálního odpadu produkovaného v ČR. Hlavními producenty komunálních odpadů jsou občané, a tedy z pohledu legislativy obce. Jak ale finančně únosně tohoto cíle dosáhnout, tedy takzvaně „zachránit kozu a zároveň nakrmit vlka“? Návrh zákona obcím nabízí slevu ze skládkovacího poplatku, která bude přiznána v případě docílení určitého procentního podílu třídění využitelných odpadů. Třídící sleva obcím umožní skládkovat zbylý odpad po třídění za nižší cenu. Na třídící slevu nemusí dosáhnout všechny obce. Nejedná se tedy o automaticky nárokovanou slevu. Z modelových výpočtů vycházejících z předložené připravované varianty zákona o odpadech zatím vyplývá, že významné procento měst a obcí na třídící slevu nedosáhne.
Odděleně soustřeďované složky bude určovat prováděcí vyhláška, předpokládá se, že se bude jednat o papír, plasty, sklo, textil, kovy, jedlé oleje, dřevo a biologicky rozložitelné odpady.
V případě, že v roce 2021 obec splní separační cíl 55%, bude platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. Jak toho ale dosáhnout? I tady počítá pozměňovací návrh se zmírněním původních podmínek, a to v r. 2021 z 55 % na 40 %. Motivovat přímo domácnost, rodinu nebo jednotlivého občana obce například plusovou a mínusovou cenou odpadu. Obce budou moci zvolit jednu ze dvou možností zpoplatnění odpadů od občana, a to formou poplatků, kde jeden bude založen na principu, že každá přihlášená osoba bude mít ze systému stejný prospěch a druhý bude vycházet z principu stejných možností pro každého občana obce v duchu hesla: „Zaplať za odpad, který vytvoříš a vyhodíš“. Cestou je také zvýšit zapojení firem na území obce do systému třídění.
Mezi povinnostmi obcí je v návrhu připravovaného zákona o odpadech také požadavek na splnění cíle pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tzv. vytříděné odpady.
Rok 2025 a následujících alespoň 60 %;
Rok 2030 a následujících alespoň 65 %;
Rok 2035 a následujících alespoň 70 % z celkového množství komunálního odpadu produkovaného obcí v daném roce.
Splnění cílů bude obec povinna prokázat.
Výši podílu odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá pro jednotlivou obec na základě hlášení MŽP. MŽP do r. 2028 každoročně do 30. září zveřejní seznam obcí, které dosáhly stanoveného podílu a na které se vztahuje výjimka ze zahrnutí odpadů do poplatku za ukládání využitelných odpadů.
Příloha č. 12 projednávaného zákona
V současné době je schválený pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí.
V budoucnu se podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá dle vyhlášky MŽP.
Zvýšení poplatků se netýká pouze obcí, ale na pozoru by se měly mít i oprávněné osoby.
Dopady zvýšení poplatků dolehnou také na oprávněné osoby provozující sběr a výkup odpadů, stejně jako na skládky. V případě schválení navrhovaného balíčků odpadové legislativy bude muset dojít k rychlému přepracování smluv, jejich dodatků a objednávek s partnery v roli původců, ale částečně také oprávněných osob, které odpad dodávají k recyklaci, zpracování nebo právě k odstranění na skládku.
Obsahem návrhu těchto smluv můžou být nadefinované nové parametry a specifikace vytříděných složek z komunálního odpadu, které budou mít vliv na cenotvorbu a plnění zakázek odvozu a odstranění odpadů.
V současné době nejsou k dispozici prováděcí vyhlášky k dílčím zákonům. Kritická vyjádření padají také na legislativní složitost a nedostatečné nadefinování nástrojů, které v budoucnu budou podporou skutečné finální recyklace. Dosavadní proces schvalování nového zákona o odpadech však jednoznačně spěje po mnoha letech a několika pokusech do cílové rovinky. V příštím roce může proto nastat situace, že se změní poplatky „ze dne na den“. Rozpočty obcí i soukromých subjektů by s tím měly proto již nyní počítat.
Nenechte se překvapit právě schvalovanou legislativou v odpadovém hospodářství a pojďte se s námi podívat na její dopady v souvislosti s vaší profesí a připravit se na změny s dostatečným předstihem. Dokážete pak včas identifikovat příležitosti i hrozby pro Vaše podnikání.
Více se dozvíte na školeních https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni, která pořádáme pro účastníky z řad podnikatelských subjektů, ale který nabízíme i jako akreditovaný vzdělávací program pro všechny, kteří řešíte tuto problematiky na obcích a ve městech.
Ing. Michal Horník
INISOFT Consulting s.r.o.
.gif)
