Státní politika životního prostředí formuluje cíle v oblasti ochrany životního prostředí v ČR, zastřešuje problematiku životního prostředí v celém jejím rozsahu a stanovuje strategické směřování do roku 2030 s výhledem do roku 2050.

Dokument ke stažení:

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo odborný překlad anglického originálu "Best Available Techniques (BAT) Reference Document for Large Combustion Plants", český překlad "Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení" naleznete též v rámci webové prezentace v sekci Referenční dokumenty BREF.

Dokumenty BREF slouží jako porovnávací dokumenty používané příslušnými orgány členských států Evropské unie při vydávání integrovaných povolení.  Z tohoto hlediska se jeví požadavek zajištění vysoké odborné úrovně překladu jako velmi významný, neboť při stanovení závazných podmínek provozu se vychází z použití nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou součástí dokumentů BREF.

Další informace:

BREF LCP - Velká spalovací zařízení (pdf)

Základním cílem novely je úprava stávajícího nevyhovujícího stavu, kdy doposud nebyly vodní útvary povrchových vod legislativně ukotveny. Z tohoto důvodu se do vyhlášky vkládá nová příloha č. 2 „Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod“. Tato příloha obsahuje seznam všech vodních útvarů povrchových vod, jejich název, jednoznačný identifikační kód, kategorie a hydromorfologický charakter.

Dokument ke stažení:

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí, zveřejnilo ke konci září na webových stránkách Integrovaného registru znečišťování IRZ sadu dat za ohlašovací rok 2019. K 31.8.2020 bylo do IRZ zasláno celkem 2846 hlášení, z toho bylo celkem 2814 hlášení platných. K uvedenému datu ohlásilo do IRZ celkem 2015 subjektů za 2737 provozoven.

Integrovaný registr znečišťování IRZ je informační systém, který eviduje údaje o únicích vybraných znečišťujících látek (do ovzduší, vody, půdy), přenosech znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a přenosech množství odpadů, které jsou každoročně ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění kritérií stanovených příslušnými právními předpisy. Veřejnost, státní správa, nevládní organizace, vědecká a vysokoškolská pracoviště či média tak mají k dispozici informace o tom, jak se konkrétní provozovny podílejí na znečišťování vody, ovzduší, půdy či na produkci chemických látek v odpadech a odpadních vodách.

Poslední týden v říjnu bude formálně otevřena databáze SCIP pro předložení oznámení za účelem splnění zákonné povinnosti podle rámcové směrnice o odpadech. Povinnost bude platit od 5. 1. 2021.

SCIP je databáze, která byla zřízena podle rámcové směrnice o odpadech (WFD) a obsahuje informace o látkách SVHC v předmětech jako takových nebo ve složených předmětech (výrobcích).

Od 5. ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních.

Další informace:

Databáze SCIP

Projekt fóra ECHA zjistil, že pětina kontrolovaných výrobků dovezených do EU nevyhovuje REACH a CLP. Některé výrobky obsahovaly nepovolená množství nebezpečných látek podléhajících v EU omezení, jiné byly nesprávně označeny.

Kontrolní orgány a celní inspektoři v 16 členských státech zkontrolovali téměř 1 400 výrobků, přičemž u více než 300 (23 %) bylo zjištěno, že nesplňují určité povinnosti podle nařízení REACH a nařízení CLP. Výrobky byly kontrolovány na strategických vstupních místech, jako jsou letiště a přístavy a také na vnitrostátních celních úřadech.

Většina kontrol sledovala dodržování povinností spojených s omezením podle nařízení REACH a zaměřila se na přítomnost kadmia, olova a niklu ve výrobcích. Z 1 225 provedených kontrol 17 % výrobků obsahovalo množství těchto látek nad požadovaným limitem. Výsledek je podobný jako u předchozího projektu fóra o omezeních (REF-4) v roce 2016. Největší nesoulad byl zjištěn u kadmia ve špercích.

Dodržování povinnosti týkající se omezení bylo kontrolováno u 79 % výrobků a z toho 74 % nevyhovujících výrobků bylo dovezeno z Číny, ze Spojených arabských emirátů, Indie, Thajska, Severní Makedonie a Madagaskaru. Pokud budou takové výrobky uvedeny na trh, může to ohrozit zdraví spotřebitelů.Dovozci předmětů obsahujících chemické látky musí proto zajistit, aby výrobky uváděné na trh EU byly v souladu s povinnostmi podle nařízení REACH.

Z hlediska dodržování povinností podle nařízení CLP bylo zkontrolováno 167 výrobků a 64 % z nich nevyhovělo požadavkům. Nedostatky byly především při označování, kdy nejčastěji chyběla verze v národním jazyce, dále použití nesprávných piktogramů a signálních slov nebo jejich nedostatek na štítku etikety.

Jedním z cílů tohoto projektu bylo posoudit, jak v praxi funguje spolupráce mezi orgány pro vymáhání podle nařízení REACH/CLP a celními orgány.

Projekt zkoumal různé výrobky, na které se vztahují omezení pro předměty a šperky podle tří záznamů v příloze XVII nařízení REACH (položky 23, 27 a 63) a označování a balení látek a směsí podle CLP.Z uvedených výsledků vyplývá, že dovozci musí zvýšit své úsilí z hlediska dodávky bezpečných výrobků, které budou v souladu s REACH a CLP.

Je potřeba cíleně prosazovat tato konkrétní omezení a přísněji prosazovat nařízení REACH a CLP na vstupních místech do EU.

Zdroj: MPO

Z ankety kolektivního systému EKOLAMP vyplynulo, že Češi vědí, jaký elektroodpad je nebezpečný: Za nejvíce nebezpečný elektroodpad respondenti správně považují lednice a mrazáky (63 %), úsporné zářivky (58 %) a televize či monitory (55 %). Jako nejméně nebezpečné respondenti správně vnímají malé elektro (65 %), tedy spotřebiče typu žehliček, topinkovačů, rychlovarných konvic a podobně. Zrovna tak velké spotřebiče typu sporáků a praček (45 %).

„Za nejvíce nebezpečný elektroodpad respondenti správně považují lednice a mrazáky (63 %), úsporné zářivky (58 %) a televize či monitory (55 %),“ shrnuje výsledky ankety Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů, svítidel a dalších elektrozařízení (viz graf).

Při správném používání nejsou elektrozařízení nebezpečná. Řada z nich však obsahuje potenciálně nebezpečné látky, které jsou pro správné fungování přístroje potřebné, ale při špatné likvidaci mohou ohrozit životní prostředí. „Vysloužilá elektrozařízení se proto musí odevzdat do sběrného místa, aby byla recyklována a škodlivé látky zneškodněny,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Je pozitivní, že možnou nebezpečnost si lidé uvědomují i u vysloužilých úsporných zářivek, které obsahují malé množství toxické rtuti. Úsporky je proto třeba odevzdat do speciální sběrné nádoby k recyklaci. „To samé platí i pro tolik populární LED světelné zdroje, které sice rtuť neobsahují, ale je možné je zrecyklovat a získané suroviny znovu využít. Navíc mnoho lidí rozdíl mezi LED žárovkou a zářivkou nepozná, proto je jednodušší do sběrné nádoby odevzdat všechny typy úsporných žárovek,“ dodává Zuzana Adamcová.

Za nejméně nebezpečné lidé správně považují malé elektrospotřebiče
Jako nejméně nebezpečné respondenti správně vnímají malé elektro (65 %), tedy spotřebiče typu žehliček, topinkovačů, rychlovarných konvic a podobně. Zrovna tak velké spotřebiče typu sporáků a praček (45 %).

„I malé elektrospotřebiče je třeba odevzdat k recyklaci a nikoli do směsného odpadu. Většinu součástí lze znovu využít formou druhotných surovin: kovů, skla či plastů,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Někteří lidé mylně mezi neškodné velké spotřebiče zahrnují lednice či televize, ty ale již obsahují potenciálně nebezpečné látky, např. freony ve starých ledničkách nebo olovo v případě obrazovek.

Nový zákon pomůže sbírat nebezpečné druhy elektroodpadu

Sběr a recyklaci nebezpečných druhů elektroodpadu podpoří i chystaný zákon o elektroodpadu (tzv. zákon o výrobcích s ukončenou životností), který počítá s nastavením samostatných cílů sběru právě pro tyto skupiny elektroodpadu. V praxi se totiž některé firmy zodpovědné za zpětný odběr elektrozařízení zaměřují na sběr „neškodného“ elektroodpadu, který lze snadno, a dokonce se ziskem recyklovat. Tomu nebezpečnému a nákladnému na likvidaci se pak spíše vyhýbají. Tuto praxi by měl nový zákon výrazně potlačit.

 

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou schválila vláda. Kabinet o tom informoval na vládních internetových stránkách.

Zpráva podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, ale za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise (EK) by v takovém případě mohla zahájit s ČR řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušila povinnost, ke které se zavázalo. "V takovém případě SDEU nařídí sjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat," píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1,341 milionu eur (asi 34,9 milionu Kč).

Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. "ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření," napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládá. Připouští, že splnění stanovaného požadavku Bruselu nelze předpokládat.

Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, a nebyly přesunuty jinam. "I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit," uvedlo ministerstvo. "Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci," dodalo.

Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku vázne dlouhodobě. "Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015," řekl ČTK už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.

Aktuální verze Pokynů k harmonizovaným informacím týkajícím se reakcí na ohrožení zdraví podle přílohy VIII nařízení CLP je nyní k dispozici ve 23 jazycích EU. Příští aktualizace těchto pokynů bude obsahovat také změny, které přinesla druhá novelizace přílohy VIII. Tato nová verze prochází v současné době formální konzultací a její návrh je již k dispozici na webových stránkách ECHA. Více informací k dispozici ZDE. Probíhající konzultace pokynů k nařízení CLP jsou dostupné ZDE.

Zdroj: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Státní fond životního prostředí informuje, že došlo k aktualizaci harmonogramu výzev pro rok 2020. Aktuální verzi dokumentu si lze stáhnout ZDE.

Nová právní úprava krizového zákona je navrhována v návaznosti na novelu ústavního zákona o bezpečnosti, kde dochází na ústavní úrovni k zakotvení stavu nebezpečí. Změnou v případě stavu nebezpečí je nejen jeho zakotvení v ústavním  zákoně o bezpečnosti, ale i možnost vyhlášení tohoto stavu vládou, a to pro celé území České republiky či jen pro jeho část. S ohledem na nové kompetence vlády je tak nezbytné, aby v krizovém zákoně byly upraveny podrobnosti vyhlášení stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze v době stavu nebezpečí omezit a které lze povinnosti uložit.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Ministerstvo životního prostředí minulý týden spustilo iniciativu #nakupujemeodpovědně. Cílem této iniciativy je motivace firmem, veřejné správy i jednotlivců, aby nakupovali s rozmyslem a přemýšleli o dopadu svého nákupu na životní prostředí i společnost. Na webu ČR 2030 najdou všichni zájemci metodiky, které vysvětlí, jakým způsobem mohou firmy nebo úřady zadávat veřejné zakázky a vytvářet strategie odpovědných nákupů.

Jde například o doporučení, jak vyzrát na šetrný provoz budov, výpočetní techniku nebo používání kancelářského papíru. Firmy a úřady, které přijmou dobrovolný závazek, mohou využívat logo #nakupujemeodpovědně a díky tomu ukázat svým klientům, že jsou společensky odpovědní a dávají přednost produktům a službám šetrným k životnímu prostředí!

Nakupovat odpovědně mohou i jednotlivci, kterým pro lepší orientaci ve výrobcích šetrných k životnímu prostředí pomáhají ekoznačky. Při nákupech hledejte na obalu produktů Ekoznačku, značení EMAS, nebo Fairtrade.

Další informace:

• Odpovědné nakupování lze zaregistrovat

• Dobrovolný závazek MŽP

• Web #nakupujemeodpovědně

Kontakt ke kampani #nakupujemeodpovědně

barbora.hirschova@mzp.cz

Přes tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že ochrana přírody má mít přednost i v případě, že by vedla k mírnému poklesu ekonomického růstu a zaměstnanosti. Opačného názoru je 18 procent obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu americké agentury Pew Research Center, jehož výsledky byly zveřejněné dnes. Průzkum se zabývá názory obyvatel 20 zemí světa na vědu a na aplikované výsledky vědeckého bádání.

Velmi silnou důvěru má ve vědce a jejich počínání 42 procent Čechů, což je o několik procent více než průměr v ostatních zemích (36 procent). Na rozdíl od situace v jiných zemích vědcům důvěřuje více osob s pravicovým politickým názorem než s levicovým.

Česká republika patří mezi země, jako Německo, Švédsko či Itálie, kde jsou vědci nejdůvěryhodnější profesní skupinou. V ČR pak následují vojáci (29 procent), novináři (10 procent), vládní činitelé a významní byznysmeni (oba 8 procent).

Pro 75 procent respondentů je důležité či hodně důležité, aby Česko patřilo mezi lídry ve světové vědě. Přes 40 procent respondentů si myslí, že už dnes ČR dosahuje nadprůměrných vědeckých výsledků, a jen šest procent respondentů uvedlo, že ČR je v této oblasti podprůměrná. V technologické oblasti si 33 procent českých respondentů myslí, že jejich země dosahuje nadprůměrných výsledků. Osm procent uvedlo, že země je v této oblasti podprůměrná.

Výzkum se zabýval také názory na některé aplikované výsledky vědeckého bádání. Polovina dotazovaných míní, že zapojení robotů do výroby je pro společnost pozitivní, opačného názoru je 28 procent účastníků výzkumu. Rozvoj umělé inteligence označuje za pozitivní 43 procent respondentů, opak si myslí 36 procent lidí.

Češi také podporují očkování děti. Podle přibližně 60 procent respondentů má očkování dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám malé nebo žádné vedlejší důsledky a jeho přínos v prevenci je vysoký. Sedm procent považuje přínos vakcíny za malý či žádný a 11 procent má riziko vedlejších důsledků za vysoké.

Přes 60 procent Čechů považuje za nebezpečné potraviny, při jejichž výrobě byly použity pesticidy a více než polovina respondentů pokládá za nebezpečné i geneticky modifikované potraviny.

Podle 77 procent respondentů má mít ochrana životního prostředí přednost také v případě, že by vedla k nižšímu ekonomickému růstu či ztrátě některých pracovních míst. Naopak 18 procent uvedlo, že by prioritu měla mít tvorba nových pracovních míst i za cenu omezených následků na životní prostředí. Většina respondentů si také myslí, že vláda dělá příliš málo pro zmenšení následků klimatických změn, čtyři procenta respondentů jsou pak názoru, že vláda dělá "příliš moc". Přes 70 procent respondentů uvádí, že klimatické změny mají nějaký či velký dopad na jejich životy.

Americká agentura Pew Research Center uskutečnila průzkum ve 20 zemích světa. V České republice byl průzkum realizován mezi říjnem 2019 a březnem 2020 na reprezentativním vzorku 1404 respondentů. Statistická chyba činí 4,1 procenta.

Evropská komise vydala hodnocení směrnice o průmyslových emisích z roku 2010, které se chystá v příštím roce revidovat v souvislosti s úpravou cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Z hodnocení vyplývá, že směrnice měla velmi pozitivní vliv na snižování znečištění ovzduší emisemi z továren, menšího pokroku se ale podařilo dosáhnout v oblasti dekarbonizace a zapojení do oběhového hospodářství. Pozitivně je také hodnoceno nastavení modelu, kdy jsou environmentální standardy tvořené ve spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. Hodnocení poslouží pro zmíněnou revizi, která by měla být zveřejněna do konce příštího roku. V následujících týdnech bude k tématu spuštěna také veřejná konzultace.

Mohlo by vás zajímat:

Komise chce snížit emise z letecké dopravy - Evropská komise navrhla modernizaci regulatorního rámce iniciativy jednotné evropské nebe, která si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů z letecké dopravy. To by se mělo podařit díky úpravám správy letového provozu nad Evropou a nalezením lepších letových tras. Podle Komise by se díky tomu mohlo podařit snížit emise z letecké dopravy až o 10 %. Kromě toho navrhuje Komise omezit přetížení leteckého prostoru díky lepší správě leteckého provozu, zlepšit využívání dat z letecké dopravy nebo podpořit vývoj, testování a zavádění inovativních řešení.