Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. Kdo by za to měl nést odpovědnost? Co na novém systému městům a obcím nejvíce vadí? A jaké škody mohou potíže se stavebním řízením způsobit? Rozhovor ZDE

Základní vhled do povinností původců odpadu na jendom místě. Kdo je původcem odpadu a jaké jsou jeho povinnosti? Jak odpad správně zařazovat, třídit, shromažďovat a označovat? Co znamená pojem sklad u původce a kdy ho využijete? A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Pod sicilským pohořím Iblei byla objevena obrovská zásoba sladké vody. Místní politici vyzývají, aby se voda vykopala, ale podle odborníků to není tak jednoduché. Předpokládá se, že obrovská zásoba sladké vody obsahuje přibližně 17 miliard metrů krychlových vody a nachází se v hloubce 700 až 2500 metrů pod povrchem. Mohla by být klíčem k řešení přetrvávajícího sucha na Sicílii, kde je situace se suchem jednou z nejhorších v Evropě. Více ZDE

Podle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Taková je realita recyklace nápojových obalů v Česku. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95  méně energie a produkuje až o 80  nižší uhlíkovou stopu. Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Řešením je zálohový systém, jenž opakovanou recyklaci obalů pro stejný účel zajistí, jako je tomu už v 16 zemích Evropy.

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. Tři ze čtyř plechovek skončí rovnou v komunálním odpadu.“

V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka. Pro sběr plechovek si musela u Evropské komise dokonce vyjednat výjimku, protože cíle 50% míry sběru v roce 2025 stanoveného pro všechny členské země EU nemá šanci dosáhnout.

Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Většina materiálu tak skončí jako odpad na skládkách či ve spalovnách,“ říká Kristýna Havligerová.

Systém záloh pomůže k cirkularitě obalů

Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Například na Slovensku už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely.

Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. Uzavření koloběhů materiálu v okolních zemích zároveň znamená horší přístup k recyklátu pro české výrobce nápojů, kteří tak budou ve srovnání s evropskou konkurencí znevýhodněni.

 „Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu – jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,” uzavírá Kristýna Havligerová.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Podle nejnovější analýzy Evropského úřadu pro životní prostředí má Evropa dostatek půdy pro rozšíření solární a větrné energie, aniž by byla ohrožena produkce potravin nebo příroda. Studie ukazuje, že k dekarbonizaci Evropské unie do roku 2040 je zapotřebí pouze polovina půdy považované za vhodnou pro obnovitelné zdroje energie, s výjimkou přírodních rezervací a zemědělských oblastí s vysokou hodnotou. Více ZDE
 

Naše planeta je schopna vyprodukovat jen omezené množství zdrojů - energií, materiálů, vody a půdy - za rok. Tyto limity každoročně překračujeme a čerpáme jich jako lidstvo stále rychleji. Den, kdy vyplýtváme všechny zdroje, které je planeta schopna obnovit za rok, se označuje jako Den globálního překročení ekologických limitu (Earth Overshoot Day). Ten přichází od roku 1973 každý rok dřív. Letos připadl na 1. srpna. Více ZDE

Počasí jako na houpačce. Horko a sucho střídají přívalové deště a záplavy. Úrodu ničí jarní mrazíky. Problémy mají zemědělci po celém světě. Změny klimatu tak tlačí ceny některých potravin nahoru. Jaká budoucnost zemědělství čeká? A co dělat, aby nás planeta uživila i za 30 let? Odpoví analytička Barbora Chmelová z Asociace pro mezinárodní otázky, více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vedlejší produkt lesních požárů: Kontaminovaná pitná voda

V září uběhne rok od doby, co Škoda Auto a.s. předává k recyklaci použité odpadní nemrznoucí kapaliny ze svého mladoboleslavského závodu do buštěhradského CLASSIC Oilu. Tento podnik je jediný v Česku a ve střední Evropě, který použité nemrznoucí směsi z automobilů a systémů HVAC zregeneruje a vyrobí z nich zcela nový produkt postavený na obsahu recyklátu. Díky spolupráci se Škoda Auto a.s. se za 9 měsíců podařilo znovu využít 29 tun kapaliny a ušetřit 11 tun CO2. Takto získaná nemrznoucí směs tak nejen šetří přírodě tuny cenných materiálů ročně, ale snižuje také závislost českého průmyslu na zahraničních rafinériích, které se často nachází v politicky nestabilních zemích.

Škoda Auto a.s. k recyklaci odevzdává zejména provozní kapaliny z prvního plnění do automobilů a kapaliny po zkoušce nových motorů. Spolupráce se rozvíjí od září 2023 a dále pokračuje. „Ve Škoda Auto stále hledáme cesty, jak snižovat naše dopady na životní prostředí, a recyklace provozních kapalin je jednou z nich. Uvítali jsme proto nabídku společnosti CLASSIC Oil, která nás s možností recyklace nemrznoucích kapalin oslovila, ” říká o spolupráci Jana Turková, specialistka odpadového hospodářství ve Škodě Auto.

CLASSIC Oil přijme použité nemrznoucí kapaliny v režimu odpadu, jenž potom podrobí laboratorním zkouškám, odstraní mechanické nečistoty a následně ve své unikátní regenerační technologii kapaliny recykluje. Přečištěný glykol je ihned na místě použit pro výrobu nových nemrznoucích směsí. Každá vyrobená šarže je poté podrobena výstupní kontrole. Kvalita výsledného produktu získaného z „nebezpečného odpadu“ je srovnatelná se standardy nemrznoucích směsí z primárních surovin.

„Recyklační linku jsme dávali postavit s myšlenkou, že z naší podnikatelské činnosti nemusí zůstávat kvanta odpadů, pro které najdou využití až budoucí generace, ale že je musíme zkusit zužitkovat my sami. Jsem proto rád, že se tuto vizi daří naplňovat právě díky partnerům, jako je Škoda Auto. Během naší teprve krátké spolupráce jsme zrecyklovali 29 tun suroviny, což představuje asi 5 % naší roční kapacity u této technologie. Ukazujeme tím, že efektivní nakládání s druhotnými surovinami má nejen ekonomický, ale i ekologický smysl, a přál bych si, aby naše spolupráce s největší českou automobilkou inspirovala i další v Čechách a na Slovensku působící výrobce vozidel,” říká Roman Šroba, většinový vlastník CLASSIC Oil.

Recyklace nemrznoucích směsí z aut má i další přesah. Projekt CLASSIC Oil a Škoda Auto už dokázal ušetřit tolik emisí CO2 eq. jako ušetří za rok budova o 70 000 m2, když do jejich systémů s klimatizací, topením nebo chlazením použijete kapalinu na bázi druhotné suroviny. Předání použitých nemrznoucích směsí k recyklaci navíc provozovatelům automobilových flotil a budov snižuje i vyšší desítky procent nákladů, které by jinak museli zaplatit za jiný způsob nakládání s tímto odpadem.

CLASSIC Oil je významným dodavatelem olejů a maziv, kde základ portfolia tvoří značky CLASSIC (automotive), OEST (industry) a CS Line (automotive + industry). V oblasti maziv firma spolupracuje pouze s prověřenými západoevropskými dodavateli a rafineriemi.

CLASSIC Oil je jeden z největších českých výrobců chladicích kapalin/antifreezů a teplosměnných kapalin. V této oblasti vlastní několik ochranných známek, např. CS Antifreeze G® nebo CS EKOTERM®. Disponuje vlastní vývojovou laboratoří a tím se výrazně liší od svých konkurentů, neboť velmi flexibilně reaguje na požadavky zákazníka, trhu, ale i na samotná specifika jednotlivých aplikací a provozů. Ve svém sídle v Buštěhradě provozuje vlastní recyklační linku kapalin na bázi glykolu, která je jediná svého druhu ve střední Evropě.

Řeckým ostrovům hrozí kvůli nadměrnému turismu nedostatek vody. Ukazuje to studie vědců z univerzity v Aténách, kterou podpořilo UNESCO. Zabývala se vývojem spotřeby a dostupnosti vody na malém ostrově Furni ve východní části Egejského moře. Ostrov kvůli cestovnímu ruchu spotřebovává více vody, než kolik činí kapacita jeho přírodních zdrojů. Rozdíl pokrývá díky odsolovacímu zařízení, což podle odborníků není udržitelné řešení, napsal deník Kathimerini. Více ZDE

Vlaky s alternativními pohony, například poháněné bateriemi či vodíkem, mohou být na české železnici konkurenceschopné. Podle odborníků ze společnosti ÚJV Řež to potvrdily výsledky nové studie, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi českých linkách. Více ZDE

Po kladném stanovisku EIA vydaném ministerstvem životního prostředí k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Čeperky na Pardubicku získal investor, společnost Elektrárny Opatovice, také souhlasné jednotné environmentální stanovisko od krajského úřadu v Pardubicích.

Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) s kapacitou 150 000 tun ročně chce elektrárna postavit v sousedství svého energetického provozu v katastru obce Čeperka. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové.

Jednotné environmentální stanovisko se od počátku letošního roku vydává namísto až 26 správních úkonů obsažených v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí.

Krajský úřad si stanovil několik podmínek. Spalovna musí mít provozní řád, jehož součástí budou i opatření k omezování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem, zvláště při příjmu a skladování odpadů. Rovněž musí dodržet parametry výkonu, mimo jiné teplotu ve spalovací komoře mezi 850 a 1100 stupni Celsia a systém čištění spalin.

Lidé ze sousedních Opatovic nad Labem výstavbu spalovny v roce 2006 odmítli v referendu. Elektrárna proto přemístila záměr do jiné části areálu v katastru Čeperky. I tamní obyvatelé se v září 2022 k plánu v referendu vyjádřili negativně, obec proto chce vyhlásit stavební uzávěru v dotčené části svého katastrálního území a připravuje změnu územního plánu, jež má stavbu znemožnit, a také nový územní plán obce se stejným dopadem. Námitky proti ZEVO měl i Hradec Králové, Vysoká nad Labem či ekologické organizace.

Podle dřívějšího vyjádření mluvčí elektrárny Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterými chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by zřejmě pokryl dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.

Už od příštího roku budou muset dodavatelé řetězců Tesco a Albert, které jsou kótované na burze, začít za rok letošní dodávat údaje o uhlíkové stopě. O rok později se pak tato povinnost přenese i na všechny ostatní obchodní řetězce, jak před časem schválily evropské orgány. Více ZDE
 

Na průměrném plácku za domem se rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně pak diverzita klesá. To jsou nesrovnalosti, které se pokusil vysvětlit François Leroy z teamu Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, a to pomocí jedinečných třicetiletých údajů o ptačích populacích v ČR. Více  ZDE 

V loňském roce přišla Diakonie Broumov s přelomovým nápadem na zpracování textilního odpadu do stavebních desek. Zatímco loni na podzim ještě hledala investora, v současnosti už ho má a celý nápad nabral na obrátkách. „Investora na vybudování výrobní linky už máme. Založili jsme společnou firmu TXB (Textil Board), která bude naše výrobky dále prodávat, a zároveň jsme se domluvili na rozšíření portfolia těchto výrobků,“ říká předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský. Společnost v současnosti nabízí výrobu stavebních desek, jejichž produkci podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR dotací a nyní se připravuje výběrové řízení na stavbu výrobní linky. Více ZDE