Obce s velkými skládkami mají šanci na doplacení stamilionových částek za uložené odpady. Soud totiž rozhodl, že mohou po společnosti AVE CZ vymáhat poplatky až deset let zpětně. Jen Čáslav, která stála na počátku sporu a již dříve získala 88 milionů korun, žádá dalších 450 milionů. Klíčový je zatím loňský rozsudek krajského soudu, který rozhodl, že Benátky nad Jizerou mohou žádat firmu AVE CZ o doplacení poplatků za odpady až deset let zpětně. Dosud jim krajský úřad uznal pouze poslední tři roky. Čáslav, která vede obdobný spor, na rozhodnutí soudu teprve čeká. Více ZDE

Česko se může pustit do výroby nízkouhlíkového vodíku. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil uvolnění nových investic z Modernizačního fondu, které podpoří výrobu a využití vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů. Na budování nových elektrolyzérů jsou k dispozici tři miliardy korun. Příjem žádostí startuje 20. ledna.

„Vodík, vyráběný pomocí energie z obnovitelných zdrojů, považujeme za bezemisní palivo budoucnosti. Je i jedním z dalších řešení, které pomůže vedle baterií řešit přebytky elektřiny z větrných a solárních elektráren. Jeho výroba nám pomůže posílit nezávislost na fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík a doplňuje: „Jsme si vědomi, že technologie na výrobu zeleného vodíku jsou jako u každé novinky nákladnou záležitostí. Tyto investice jsou proto jasným signálem, že stát má skutečný zájem o jejich rozvoj. Proto podpoříme výrobu a využití vodíku třemi miliardami korun.“

Vláda již loni schválila Vodíkovou strategii, jejímž cílem je nejen chránit životní prostředí, ale také vytvářet příležitosti pro český průmysl a podnikatele. Česká republika se v ní zavázala vyrábět do roku 2030 přibližně 20 000 tun obnovitelného vodíku ročně. K tomu bude nezbytné vybudovat nové elektrolyzéry s celkovým výkonem 400 MWe.

Právě na investice do elektrolyzérů se zaměřuje aktuálně otevřená dotační výzva programu GREENGAS financovaná z Modernizačního fondu. Jsou v ní připraveny tři miliardy korun, z nichž je jedna miliarda prioritně určena na projekty umístěné v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji – tedy v regionech, které jsou zasaženy útlumem těžby uhlí. Tyto kraje již delší dobu pracují na rozvoji vodíkového hospodářství, a to i s podporou Operačního programu Spravedlivá transformace.

A na co mohou investoři peníze využít? Ve výzvě GREENGAS č. 1/2024 je možné získat prostředky na instalace nových elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku a na akumulaci elektrické energie z obnovitelných zdrojů do vodíku.

Podpora těchto aktivit se liší procentuální výší dotace: „Maximální výše dotace je odstupňována podle velikosti podniku. Výroba zeleného vodíku bez možnosti dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy je stanovena až na 65 procent celkových způsobilých výdajů. Pokud půjdou dodávky elektrické energie z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do sítě, může dosáhnout podpora maximálně 50 procent,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Do okruhu oprávněných žadatelů spadají právnické osoby, fyzické osoby podnikající, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace, energetická společenství, církve, náboženské společnosti, jejich svazy a jimi evidované právnické osoby. Žádosti mohou podávat v období od 20. ledna do 30. června 2025.

První vlaštovky v podobě pilotních projektů na výrobu zeleného vodíku se již objevují. Průmyslovou výrobu zeleného vodíku spustila v říjnu 2023 na Zlínsku společnost SG Hydrogen Napajedla, a to s podporou Modernizačního fondu ve výši 16 milionů korun. Další projekt podpořený 14 miliony korun na výrobu a využití zeleného vodíku v dopravě připravuje také Pražská plynárenská ve svém areálu v Praze-Michli. „Tyto projekty nám jednoznačně ukazují rostoucí zájem a investice do zeleného vodíku v České republice, které má smysl podpořit,“ uzavírá ministr Hladík.

Zelený vodík je bezemisní nosič energie vyráběný elektrolýzou vody za použití obnovitelné energie, který může sloužit v mnoha oblastech. V dopravě se používá v palivových článcích pro pohon automobilů, autobusů nebo vlaků. Vodíková vozidla produkují pouze vodní páru jako odpadní produkt. V průmyslu slouží jako palivo pro vysokoteplotní procesy. Vodík může být také skladován a později využit k výrobě elektřiny nebo tepla v období nedostatku obnovitelných zdrojů energie.

Vedle toho má zelený vodík i roli nosiče energie, který umožňuje akumulaci přebytků obnovitelné elektřiny a její pozdější využití. Jeho velká výhoda spočívá v čistotě, flexibilitě a možnosti jeho využití napříč všemi sektory.

Dokument ke stažení:

Dokumenty a detaily k výzvě GREENGAS 1/2024

Evropská komise představila nezávislou studii zaměřenou na stav a vývoj výrobních kapacit technologií pro dosažení uhlíkové neutrality v EU. Studie poskytuje detailní přehled o klíčových sektorech, jako jsou obnovitelné zdroje energie (větrné a solární elektrárny), baterie, technologie zachycování uhlíku, tepelná čerpadla a další relevantní technologie ve všech členských státech EU. Cílem je překonat nedostatek dostupných dat a vytvořit základ pro efektivnější doporučení.

Studie obsahuje mapování výrobních kapacit vybraných technologií a analýzu stávajících politik a pobídek, včetně regulačních rámců, procesů udělování povolení, investičních pobídek a programů rozvoje dovedností. Výsledky ukazují osvědčené postupy, přičemž téměř tři čtvrtiny zemí EU zavedly podpůrné programy na podporu investic do těchto technologií. Na úrovni EU přispívá k rozvoji Net-Zero Industry Act, který vytváří regulační rámec pro zvýšení výrobní kapacity a odstranění překážek při rozšiřování produkce v Evropě.

 

Ekologičtější design automobilů, cíle na využívání recyklovaných materiálů, zákaz exportu nepojízdných vozidel mimo Evropskou unii, likvidace již nadále nepoužitelných vozidel. To jsou některá z plánovaných opatření, která mají zajistit větší udržitelnost evropského automobilového průmyslu. Návrh Evropské komise nyní projednává Evropský parlament. Zatímco část politiků chválí ekologický aspekt legislativy nebo to, že přispěje k větší soběstačnosti sedmadvacítky, další návrh kritizují a označují jej za další překážku pro evropskou konkurenceschopnost. Více ZDE

Předložený návrh nařízení vlády byl zpracován v souvislosti se zajištěním surovinové bezpečnosti státu a s ohledem ke skutečnosti, že cílem projektu je z vytěžené suroviny vyrábět vysoce čisté manganové produkty. Termínem „vysoce čistý mangan“ je označována skupina vysoce rafinovaných produktů, které jsou nezbytné pro většinu lithium-iontových baterií. Mangan v bateriové kvalitě, kterou v předmětné lokalitě bezesporu dosahuje, je strategickou a rovněž kritickou surovinou podle přílohy I a II ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1252, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek surovin. Budoucí těžba ložisek v oblasti Chvaletic tak naplní jeden ze základních cílů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady, což je snížení rizika narušení dodávek v souvislosti s kritickými surovinami, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh.

Dokument ke stažení:

• 15_25_Materiál
• 15_25_Důvodová-zpráva

Klientům Raiffeisenbank se v mobilní aplikaci objevila nová funkce. Najdou zde informace, kolik oxidu uhličitého vypouští do atmosféry, když nakupují. Banka totiž, stejně jako ostatní finanční instituce, sleduje údaje o jejich platbách. Někteří z klientů ale se sledováním, jaké má jejich nakupování vliv na životní prostředí, nesouhlasí. Banka jim nyní chce umožnit tuto službu vypnout. Více ZDE

Společnost Geomet, která zkoumá ložisko lithia pod Cínovcem v Krušných horách, zveřejnila podrobnosti k závodu pro zpracování rudy včetně přepravního systému. I nadále počítá s přepravou rudy pásovým dopravníkem nebo lanovkou, k obojímu bude nutné vystavět stožáry nad korunami stromů nebo v lesním průseku. Systém bude v provozu nepřetržitě. Z překladiště na Teplicku se poveze ruda po železnici do areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov na Chomutovsku. Vyplývá to z oznámení, na které upozornily Hospodářské noviny. O tom, zda se bude těžit, chce rozhodnout ČEZ do konce letošního roku. Více ZDE

Rakousko od letošního roku zálohuje jednorázové plastové lahve a hliníkové plechovky. Obchody tak nově účtují zálohu 25 centů (cca šest korun) za prodaný nápojový obal a přijímají zpět použité zálohované obaly. Češi, kteří tráví zimní dovolenou například v rakouských Alpách, si tak mohou na vlastní kůži vyzkoušet zálohování, které by Česko mohlo brzy také spustit. Co to pro ně znamená a jak mohou svou zálohu dostat zpět?

V Rakousku již nyní zakoupí lidé plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů se zálohou 25 centů. „Zálohovanou PET lahev a plechovku spotřebitelé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal v Rakousku má na sobě vytištěné logo zálohování – černobílou petku, plechovku a znak eura v recyklačním kroužku,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Vrátit obal a vyzvednout si svou zálohu zpět lze ve všech prodejnách nápojů. Pro frekventovaná místa, jako jsou například vlaková nádraží, zřizuje operátor rovněž odběrné automaty. Malí obchodníci s manuálním sběrem mohou využít výjimky a přijímat pouze ty obaly produktů, které sami nabízí, v počtu, který odpovídá jejich běžnému objemu prodeje. Tato výjimka se však českých turistů nijak nedotkne, pokud nenakoupí nápoje ve velkém množství.

Rakousko začíná se zálohováním nápojových obalů v momentě, kdy má zpětný sběr jednorázových obalů na úrovni 70 %. Zavedením zálohového systému cílí na sběr v objem 2,2 mld. obalů ročně s ambicí dosáhnout 90 % nejpozději v roce 2027. Rakušané také počítají s tím, že jim záloha pomůže snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě a ulicích tak, jak se to povedlo v jiných zálohujících evropských zemích.

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi i v dalších oblíbených dovolenkových destinacích, jako je Slovensko, Chorvatsko, Malta, pobaltské státy, Skandinávie či Irsko. Zálohuje však i sousední Německo a od loňského roku jsou nápojové obaly se zálohou rovněž v Maďarsku a Rumunsku. Stejně jako v Rakousku, tak i v dalších evropských zemích se zálohují PET lahve a plechovky (v objemu od 0,1l do 3l), v některých zemích pak i skleněné lahve. Běžná záloha se v evropských zemích pohybuje do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, o něco vyšší zálohu 3,75 Kč má Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu zhruba 6 Kč mají v Rakousku a Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“

Vrácením zálohovaných obalů se spotřebitelé chovají šetrně k přírodě a životnímu prostředí. Systém záloh šetří přírodní zdroje, a to díky tomu, že se lahve či plechovky vyrábí z recyklátu získaného z vrácených obalů, nikoli z panenského materiálu. Systém tak pomáhá snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. V Evropě je obdobných systémů už 17, za pár měsíců přibude jako osmnácté i sousední Polsko. Česko tak bude jedním z mála nezálohujících ostrůvků na mapě Evropy. Celosvětově zálohuje už přes 350 milionů lidí, kteří použité obaly vrací v rámci 57 zálohových systémů včetně Austrálie, několika států USA nebo Izraele.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Zdroj: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování



 

Je to odpad, nebo surovina? Evropská unie už se skoro deset let snaží, aby odpověď stále častěji zněla surovina. Za tu dobu přijala pravidla, jak líp nakládat s plasty, textilem nebo bateriemi. Teď nová Evropská komise chystá obecná pravidla pro takzvanou cirkulární ekonomiku. Více ZDE

Při příležitosti návštěvy ministra životního prostředí Petra Hladíka ve společnostech Kaufland a Lidl byly představeny průběžné výsledky dvouletého pilotního projektu na zpětný odběr nápojových PET lahví a plechovek. Programy zaměřené na edukaci zákazníků a jejich zkušenosti se systémem se osvědčily. Probíhající přípravy na budoucí zálohový systém v ČR tak vychází jak z výsledků projektu, tak ze zkušeností obou obchodních řetězců se zálohováním v zahraničí.

Ve čtvrtek 16. ledna zavítal ministr životního prostředí Petr Hladík do pražských poboček společností Kaufland Česká republika a Lidl Česká republika, kde se setkal s generálními řediteli a také s vedoucími pilotních projektů na zpětný odběr nápojových lahví. Výsledky ukazují úspěšnou zkušenost se systémem a také pozitivní reakce zákazníků, kteří dobrovolný systém během prvních dvou let využili.

„Zavedení zálohového systému PET a plechovek v České republice je zásadním krokem k posílení recyklace a udržitelného nakládání s odpady. Kaufland podporuje vytvoření férového a efektivního systému, který bude přínosný pro všechny – od výrobců, přes retail až po zákazníky. Zároveň zdůrazňujeme nutnost dostatečné a důkladné přípravy a harmonizace se všemi klíčovými partnery, aby systém plnil svůj účel dlouhodobě a jeho spuštění provázel hladký průběh,“ uvádí vedoucí pilotního projektu společnosti Kaufland Filip Šlampa.

„Jsem rád, že tito obchodníci vyzkoušeli pilotní projekt na zpětný odběr PET lahví a plechovek, který v posledních dvou letech testovaly. Těší mě, že jsou výsledky projektu pozitivní a zároveň také představují pozitivní zkušenosti zákazníků, kteří ho vyzkoušeli. Dvouletý projekt ukázal, že to funguje. Sám jsem s lidmi u zkušebních zálohovacích automatů v minulosti několikrát hovořil a dostal jsem od nich z velké většiny pozitivní zpětnou vazbu na systém. Věřím, že tyto výsledky budou pozitivním signálem i pro další obchodníky v České republice,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Společnost Lidl dlouhodobě podporuje zálohování jako klíčovou součást moderního přístupu k recyklaci. Chceme se inspirovat nejlepšími zkušenostmi z jiných zemí a současně se vyhnout chybám v implementaci. Zkušenosti z jiných zemí, jako je Slovensko, potvrzují, že 98 % zálohovaných obalů se vrací prostřednictvím velkých obchodů. Lidl proto podporuje zavedení zálohového systému v ČR, který bude reflektovat tuto klíčovou úlohu retailu a zároveň umožní efektivní logistiku i transparentní provoz. Správné nastavení systému je klíčové pro jeho dlouhodobý úspěch,“ říká Martin Molnár, jednatel společnosti Lidl Česká republika.

Pilotní testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek spustily společnosti Kaufland a Lidl 23. 2. 2023 a v tuto chvíli funguje celkem v šestnácti vybraných prodejnách obou společností. Od startu projektu k dnešnímu dni se za obě společnosti vybralo celkem více než 1,4 milionů obalů.

Kaufland a Lidl dlouhodobě usilují o snížení množství plastů používaných ve výrobě i ve svých prodejnách. Důraz na odpad jako znovu využitelný materiál je pevnou součástí strategie REset Plastic těchto společností. Cílem pilotního projektu je, aby si zákazníci mohli tento systém "nanečisto" vyzkoušet předtím, než vstoupí v platnost.

70 % zákazníků nemá problém uskladňovat doma nesešlápnuté obaly

Zpětná vazba od zákazníků Kauflandu a Lidlu je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety bylo zjištěno, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny. 71 % našich zákazníků uchovává nápojové obaly v domácnosti (např. v komoře, v předsíni, v kuchyni, na balkoně) a 29 % zákazníků je uchovává v nebytových prostorech (ve sklepě, v garáži).

Zálohování je jedním z kroků k cirkularitě materiálů. Češi jsou dobří v třídění plastu, ale třídění není recyklace. „V ČR se vytřídí přibližně 75 % PET lahví a jen 27 % plechovek. Z toho ale 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun hliníku skončí na skládkách, ve spalovně či v přírodě. Cena tohoto materiálu je zhruba 500 milionů korun, o které jako společnost každý rok přicházíme. Tomu chceme zabránit a díky zálohovacímu systému vyrobit ze starých nápojových PET lahví a plechovek lahve nové,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík. Zálohový systém se osvědčil již v 17 zemích v Evropě a další se na něj připravují.

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025. Dnes nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda.

„V krajině Soutoku, které se také přezdívá Moravská Amazonie, hraje zásadní roli voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Význam místních lesů se potvrdil i při zářijové povodni, kdy zdejší lužní lesy a louky zachytily velké množství vody a zmírnily tak dopad povodní dále po toku. Soutok Moravy a Dyje také poskytuje jedinečné prostředí pro stovky rostlin, živočichů a organismů. Žije zde 130 zvláště chráněných druhů živočichů a roste více než 50 druhů zvláště chráněných rostlin. Jde o mezinárodně cenné území a zasahují sem mokřady, které jsou chráněné Ramsarskou úmluvou,“ popsal důvody pro vyhlášení větší ochrany místní krajiny ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Oblast soutoku Moravy a Dyje je navrhovaná k územní ochraně již od poloviny minulého století. I když od té doby byla poškozena mnoha zásahy, především regulací řek a změnou vodního režimu v důsledku výstavby vodního díla Nové Mlýny, přesto si dodnes uchovala mimořádné přírodní a kulturní hodnoty. Jde o rodinné stříbro – stejně významný fenomén jako jsou bělokarpatské louky, pálavská bradla nebo moravský kras. Vyhlášením CHKO Soutok se tak splácí jeden z největších dluhů ochrany přírody,“ konstatuje zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Pavel Pešout, který je přípravou CHKO Soutok pověřen.

Zlepšení vodního režimu, revitalizace Slováckých lúk a likvidace invazní rostliny

„Chráněná krajinná oblast Soutok přispěje k obnově vodního režimu, k revitalizaci Slováckých lúk, k likvidaci invazní rostliny ambrózie a usnadní prevenci komářích kalamit. Zdejší mokřady jsou v dnešní době, kdy se stále častěji musíme vypořádávat s obdobími sucha a s povodněmi, mimořádně významné. A v obou těchto případech lužní krajina hraje nezaměnitelnou roli,“ doplnil ministr Hladík.

Ke zlepšení vodního režimu lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje přispěje vybudování vzdouvacího prvku na Dyji na Pohansku a změna manipulace na vodním díle Nové Mlýny. Vytipovávají se také další vhodná opatření k obnově vodního režimu, zejména v nivě Moravy, která budou součástí plánu péče o CHKO Soutok. V lokalitě Slovácké lúky u Lednice na Moravě se počítá s obnovou luk včetně zlepšení vodního režimu pomocí úpravy stávajícího systému odvodnění. Voda z Černé Dyje a Zámecké Dyje či také z Lednických rybníků byla vytipována jako možný zdroj.

Komáří kalamity patří mezi zásadní problémy soužití člověka s přírodou lužní krajiny. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje návrh finanční podpory z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) pro navržení a vytvoření integrovaného systému prevence těchto kalamit v CHKO Soutok. Systém bude fungovat podobně jako v CHKO Litovelské Pomoraví nebo v zahraničí s tím, že bude uzpůsobený místním specifickým podmínkám. V CHKO Soutok bude zajištěn také koordinovaný postup likvidace nepůvodní invazní rostliny ambrózie peřenolisté, která patří mezi naše nejsilnější alergeny a v posledních letech se významně rozšířila na Podluží. Likvidace vyžaduje koordinovaný přístup zemědělců a správců komunikací a veřejné zeleně. Vyhlášení CHKO přinese nejen koordinovaný postup, ale také monitoring rostliny a finanční podporu.

Vyhlášení CHKO Soutok neomezí život místních obyvatel

Vyhlášení CHKO neznamená omezení pro místní obyvatele a návštěvníky. V CHKO nejsou zahrnuta žádná města ani vesnice, jejich rozvoj tedy nebude vyhlášením CHKO dotčen. „Do příprav záměru vyhlášení CHKO byly zahrnuty i místní subjekty a na základě jejich připomínek se upravovaly hranice a podmínky ochrany tak, aby byla zajištěna co nejlepší péče o dochované přírodní a kulturní dědictví a zároveň aby nebyl dotčen běžný život místních obyvatel. Proběhlo téměř 300 jednání s představiteli obcí, místní veřejností, hospodáři, spolky a dalšími partnery. Se samosprávami probíhá spolupráce i nadále, konkrétně na úpravě hranic evropsky významných lokalit a na přípravě plánu péče o CHKO,“ doplnil zástupce ředitele AOPK ČR Pavel Pešout, který zároveň zdůraznil, že vyhlášení CHKO nepřináší žádné omezení vstupu, rybolovu, sběru lesních plodů a podobně oproti stávajícímu stavu.

V rámci chráněné krajinné oblasti se připravuje ve spolupráci s městem Břeclav návštěvnické centrum Dům přírody Soutoku a informační body v dalších obcích. Sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok bude ve městě Lanžhot v objektu bývalé školy.

Mapu CHKO Soutok naleznete zde.

Metodický dokument je zaměřen na postupy zjišťování a monitorování rozptýlených emisí VOC v zařízeních chemického průmyslu kategorie 4, které spadají pod působnost prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED) pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu (závěry o BAT WGC). V těchto závěrech je vyžadován monitoring rozptýlených emisí u všech komponent, kde by mohlo docházet k únikům organických látek. Účelem metodického dokumentu je pomoci provozovatelům a povolujícím úřadům vyjasnit postupy pro plnění závěrů o BAT 19 včetně navazujících a objasnit terminologii použitou v těchto závěrech, za účelem nastavení závazných podmínek k provozu pro plnění relevantních BAT do 6. prosince 2026.

Dokument ke stažení:

Metodika WGC pro rozptýlené emise.pdf (1.24 MB)

Ministerstvo životního prostředí ustoupilo tlaku podnikatelů a vzdalo skokové zvýšení kauce pro výrobce baterií, pneumatik a elektrozařízení. Tu výrobci skládají na vázaném účtu a ručí s ní za svou povinnost zpětně vybrat a zlikvidovat, případně znovupoužít své výrobky tak, aby nezatěžovaly životní prostředí. Kauce měla podle návrhu novely zákona o výrobcích s ukončenou životností vzrůst ze současných 20 procent nákladů na dva a půl násobek. U největších výrobců tak mohlo jít až o stovky milionů korun. Nakonec se ministerstvo spokojí s růstem o čtvrtinu, tedy na 25 procent nákladů. Více ZDE

Baterie, která není toxická a nevyžaduje recyklaci – přesně na takovém akumulátoru pracují  vědci ze švýcarských laboratoří Empa. Jejich baterii lze vytisknout na 3D tiskárně a v současnosti dokáže několik dní pohánět například teplotní senzory. Více ZDE