Stavební firma TM Stav, spol. s r. o. se sídlem v Jasenici nakládala s odpady v rozporu se zákonem o odpadech. Od října 2018 do července 2019 provedla nepovolenou terénní úpravu 5 140 m3 odpadní výkopové zeminy na pozemcích v k. ú. Jablůnka, které však nebyly schváleným zařízením podle zákona o odpadech ani podle stavebního zákona. Za jeho porušení jí inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun.

Inspektoři provedli v únoru 2019 šetření na uvedených pozemcích a zahájili kontrolu společnosti TM Stav, spol. s r.o. „Na místě zjistili rozsáhlou terénní úpravu, která vznikla navážkou výkopové zeminy s příměsí stavebních, demoličních odpadů. Jednalo se například o kusy cihel, dlaždic a pórobetonových tvárnic, části betonových panelů, kusy železných trubek a dutých železných tyčí, plastových rour a fólií, dlažební kostky, kusy dřeva i zbytky rostlinného materiálu. Navážka vytvořila několik teras dosahující místy až deseti metrů,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Obviněný porušil jednu ze základních povinností, kterou zákon o odpadech a stavební zákonvyžadují po každém, kdo nakládá s odpady, a to nakládat s nimi pouze v zařízeních (na místech), která jsou k tomu určena. Pouze schválená zařízení splňují veškeré legislativní požadavky a mohou garantovat, že je s odpady nakládáno v souladu se zákonem a není při něm ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno životní prostředí.

Firma se proti uložené sankci 150 tisíc korun neodvolala a ta nabyla 22. ledna 2020 právní moci.

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.

Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.

„ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,“ řekl Král.

Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. „Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,“ řekl Král.

Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.

Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Společnost JoWo – Com s.r.o. se sídlem ve Kdyni, provozující balicí a obchodní činnost se zaměřením na drogistické zboží, porušila zákon o obalech. V období od ledna 2017 do konce roku 2019 nezajistila recyklaci nebo jiné využití 189 tun odpadů z obalů, které v těchto letech uvedla na trh. Nepodala také Ministerstvu životního prostředí (MŽP) návrh na zápis do seznamu osob, které mají povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů. Neohlásila ani údaje z evidence o obalech a odpadech z obalů a o způsobech nakládání s nimi. Inspektoři z České inspekce životního prostředí z Plzně jí za to uložili pokutu 95 tisíc korun, která nabyla právní moci 27. února 2020.

Společnost ke své výrobě dováží komponenty z Německa v obalech. Rozbalením těchto surovin vznikají obalové odpady, které předává oprávněným osobám na území ČR nebo je vyváží do zahraničí. Veškerou produkci výroby vyváží do SRN, na tuzemský trh neuvádí žádné výrobky.

„Tím, že firma nezabezpečila recyklaci nebo využití jí na trh uvedených přepravních obalů, resp. odpadů z těchto obalů, porušila zákonnou povinnost, jejímž účelem je snížit množství odpadů ukládaných na skládky. Využití odpadu z obalů je třeba vnímat především jako prostředek vedoucí k tomu, aby cenný zdroj surovin, obalové komodity, nebyl zbytečně odstraněn, ale aby bylo zajištěno jeho co nejefektivnější využití, tedy recyklace. Účelem zákona o obalech je ochrana životního prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním jejich hmotnosti, objemu a škodlivosti,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Problematika obalů je významná společensko-ekologická oblast, na kterou se v minulém roce zaměřila i Česká obchodní inspekce. Při kontrolách monitorovala dodržování zákona o obalech, který ukládá obchodníkům chránit životní prostředí a předcházet vzniku odpadů z obalů. Celkem provedla 4 267 kontrol a porušení tohoto zákona zjistila ve 116 případech.

Česká obchodní inspekce provedla v roce 2019 kontroly dodržování zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. Převážnou část kontrol prováděla v obchodních řetězcích a centrech, ale zjišťovala také situaci v menších provozovnách a stáncích na tržištích. V průběhu minulého roku uskutečnila 4 267 kontrol a porušení tohoto zákona zjistila ve 116 případech. Nejčastěji prodávající poskytl spotřebiteli v místě prodeje plastovou odnosnou tašku zdarma.

V rámci této kontrolní akce ČOI také zjišťovala dodržování dalších právních předpisů. Ty byly porušeny při 2 071 kontrolách.

Zjištěné nedostatky:

Porušení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, bylo zjištěno ve 116 případech. Konkrétně se jednalo:

• ve 101 případech byla porušena povinnost, že plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení (§ 3)

• v 7 případech osoba uvádějící obal na trh neinformovala své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4 zákona o obalech, které blíže specifikují podmínky uvádění obalů na trh (§ 5 odst. 1 písm. b)

• ve 3 případech osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech prodejem spotřebiteli v provozovně, nezajistila, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu (§ 9 odst. 5)

• ve 3 případech osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech, nesplnila povinnost vykupovat tyto vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží (§ 9 odst. 4)

Další nedostatky byly v menším počtu. U některých zjištění bylo u jedné kontroly porušeno více paragrafů zákona č. 477/2001 Sb.

Porušení ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, bylo zjištěno celkem v 2 606 případech. Nejčastěji, v 871 případech, spotřebitel nebyl informován o ceně prodávaných výrobků platné v okamžiku nabídky (§ 12). Dalším nejvíce porušovaným ustanovením, v 549 případech, byl § 3, který vymezuje poctivost prodeje. Ve 378 případech byl porušen § 16, kdy na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Uložená opatření

Česká obchodní inspekce za porušení právních předpisů pravomocně uložila 1 812 pokut v celkové hodnotě 8 496 000 Kč, kdy za porušení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, to bylo 109 pokut ve výši 292 000 Kč.


 

Cílem právní úpravy je zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě olova, šestimocného chromu a kadmia, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu. Všechny úpravy, vyplývající z výše uvedených směrnic EU, vylučují jakoukoli možnost diskrece.     

Dokument ke stažení:

• Odůvodnění

• Materiál

• Platné znění

• Příloha

• Srovnávací tabulka

• Rozdílová tabulka

• Platné znění

Evropská komise představila svůj plán obnovy hospodářského růstu v EU, jehož základem bude nový nástroj s názvem Next Generation EU. Rozpočet nově navrženého nástroje by měl být 750 mld. euro, přičemž rozpočet budoucího víceletého finančního rámce 2021-2027 by měl vzrůst na 1,85 bilionu euro.

Základem nového nástroje budou 3 pilíře, a to podpora členských států v oblasti investic a reforem, nastartování ekonomiky prostřednictvím pobídek pro soukromé investice, a ponaučení z krize. V rámci podpory investic a reforem navrhuje Komise novou facilitu, která bude mít prostředky ve výši 560 mld. euru.

Podpora bude probíhat formou grantů (až 310 mld. euro) a úvěrů (až 250 mld. euro). O 40 mld. euro se také navýší rozpočet Fondu pro spravedlivou transformaci, a 55 mld. euro bude vyčleněno na novou iniciativu REACT-EU, která se zaměří na podporu politiky soudržnosti. Komise opět zdůrazňuje, že obnova ekonomiky by měla stát zejména na ekologické a digitální transformaci.

Ministerstvo životního prostředí vydalo další číslo Věstníku MŽP. Květnové číslo obsahuje sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP k aktualizaci Přechodného národního plánu České republiky.

Dokument ke stažení:

• Věstník (PDF, 149 kB)
• Příloha: Přechodný národní plán České republiky (PDF, 222 kB)

Evropská komise zahájila konzultaci k revizi pokynů týkající se Transevropské energetické infrastruktury. Jedná se o tzv. Roadmap/ Počáteční posouzení dopadů (to popisuje problém, který má být vyřešen, a cíle, které mají být splněny, vysvětluje, proč je zapotřebí opatření EU a nastiňuje politické možnosti). Klasická veřejná konzultace bude následovat.

Cílem této iniciativy je revize pokynů pro transevropskou energetickou infrastrukturu, která má zajistit, aby byla politika EU týkající se energetické infrastruktury v souladu s cílem klimatické neutrality obsaženým v Zelené dohodě pro Evropu. Rámec pro infrastrukturu je třeba zrevidovat tak, aby odrážel poslední vývoj politik, např. urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a inteligentní sektorovou integraci, která propojuje energetická odvětví s cílem snížit emise uhlíku.

Dokument ke stažení:

Dokument ke stažení:

Zástupci Ministerstva životního prostředí a společnosti EKO-KOM se dohodli na nové finanční podpoře sběru kovů v obcích. Motivačním nástrojem pro rozšiřování sběrné sítě na třídění a sběr kovů z domácností má být speciální příplatek obcím za každý kontejner na vytříděné kovy na jejich území. Příplatek dostanou i recyklační linky, které za tunu vytříděných kovových obalů dostanou nově 420 Kč (dříve 30 Kč). K navýšení sběru kovových obalů mohou přispět i kombinované sběry, kdy lidé budou moci odkládat kovové odpady i do speciálně označených kontejnerů, jinak běžně určených pro jiné materiály, nejčastěji jen pro plasty.

Ministr životního prostředí Richard Brabec v posledních měsících intenzivně jednal se zástupci autorizované obalové společnosti (AOS) EKO-KOM o úpravách systému třídění, sběru a recyklace obalů v České republice, a to v návaznosti na nové recyklační cíle vyplývající z evropské směrnice o oběhovém hospodářství (např. 55% míra recyklace komunálního odpadu a 50% recyklace hliníku v roce 2025). Vedle ukotvení nových povinností vyplývajících ze směrnice do českého právního systému, které je realizováno prostřednictvím nové odpadové legislativy, jíž aktuálně projednává Sněmovna, se ministerstvo zaměřuje také na konkrétní kroky a praktické změny v systému třídění a recyklace obalových materiálů.

„V posledních měsících jsme společně se zástupci EKO-KOM hodnotili výhody a nevýhody kombinovaného sběru kovů s jinými komoditami, zejména s plasty. Ukazuje se totiž, že nejvíce by dalšímu rozvoji dostupnosti sběrné sítě pro třídění všech kovových odpadů, tedy nejenom nápojových plechovek, napomohlo právě překonání prostorového omezení na ulicích měst a obcí. Jako nejvhodnější cesta se tak ukazuje společný sběr kovů do již existujících nádob, zejména na plasty. EKO-KOM, po dohodě s Ministerstvem životního prostředí, proto v zájmu dalšího rozšiřování sběrné sítě na kovy systémově podpoří tříděný sběr kovových odpadů i v kombinaci s jinou tříděnou komoditou,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi nové systémové motivační nástroje patří nově zřízený finanční program AOS EKO-KOM zaměřený na rozvoj sběrné sítě na kovové obaly, a to nad rámec již současně zavedených plateb na obyvatele. „Od 1. července letošního roku bude AOS EKO-KOM za každou nádobu, do které je možno třídit kovové obaly, a to bez ohledu na to zda samostatně nebo ve více komoditním sběru, vyplácet obci čtvrtletně 30 Kč za nádobu. Ročně tedy získá obec navíc až 120 korun za každý veřejně přístupný kontejner umožňující třídění kovových obalů z domácnosti, není přitom rozhodující, zda půjde o kontejner určený pouze pro kovy nebo budou kovy sbírány s jiným materiálem. Analogicky bude podporován tříděný sběr kovů i jinými způsoby, například pytlovým sběrem z domácností, nebo do nádob rozmístěných u rodinných domů, které nejsou určené veřejnosti,“ informoval dnes generální ředitel AOS EKO-KOM Zbyněk Kozel.

„Současně bude AOS EKO-KOM motivovat třídící linky k tomu, aby odebíraly nejenom vytříděné kovy, ale i vytříděné plasty či jiný tříděný materiál spolu se složkou kovů tím, že jim bude nově kompenzovat zvýšené náklady na vytřídění kovové složky z odpadů platbou 420 Kč za tunu veškerých vytříděných kovových obalových odpadů. Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá,“ pokračuje generální ředitel Kozel.

Cílem intenzifikačního programu, na kterém se MŽP s AOS EKO-KOM dohodlo, je motivovat obce i odpadové firmy k tomu, aby do roku 2022 bylo třídění kovových obalů dostupné většině občanů stejně pohodlně, jako je dnes dostupné třídění plastů, skla a papíru, tedy v průměrné donáškové vzdálenosti okolo 100 m od domova, což by mělo zajistit výrazný nárůst množství vytříděných kovových obalů.

To, jakým způsobem budou k povinnosti sběru kovů obce nadále přistupovat, je zcela na jejich uvážení a závisí vždy na konkrétní situaci v každé jednotlivé obci. Nicméně výše uvedené nové finanční programy mají právě obce motivovat k dalšímu rozvoji současného systému. Zároveň je pro zavedení společného sběru kovu s jiným materiálem, například s plasty, nezbytnou podmínkou dohoda se svozovou firmou a dotřiďovací linkou, na které probíhá úprava a dotřídění sesbíraných plastových odpadů. Kontejnery, ve kterých bude probíhat kombinovaný sběr, budou také pro občany vždy speciálně označeny.

„Dle dosavadních zkušeností se systém sběru kovových odpadů v kombinaci s jinými tříděnými odpady osvědčil. Aktuálně je instalováno téměř 9 tisíc nádob pro samostatný sběr kovových odpadů a více než 15 tisíc nádob pro kombinovaný sběr kovů s plasty, případně i nápojovým kartonem. A podle informací od EKO-KOM i z třídíren, kombinovaný systém funguje celkem bezproblémově,“ uvedl dnes také ministr Brabec.

V České republice obce povinně zajišťují třídění kovových odpadů od roku 2015. Aktuálně má možnost třídit kovové obalové odpady prostřednictvím nádob 6,8 milionu obyvatel ČR. Od roku 2015 tak došlo k více než devítinásobnému zvýšení počtu nádob určených pro sběr kovů. Dalšímu rozšiřování počtu sběrných nádob na kovy nejčastěji brání omezený prostor v ulicích měst a obcí, proto část obcí využívá pro sběr kovů pouze sběrný dvůr, mobilní sběr či výkupnu. Část kovů je také získávaná ze škváry po energetickém využití směsného komunálního odpadu.

Ministerstvo životního prostředí do rozvoje systémů třídění komunálních odpadů vynaložilo od roku 2014 přes 11 miliard korun. Další dotační podporu prostřednictvím dotačních prostředků z evropských fondů předpokládá i v následujících letech.

Pokutu 120 tisíc korun za několikeré porušení zákona o odpadech uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Praze firmě LUPA Demolice s.r.o. Provozovatel mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadů nelegálně nakládal s více než 25 tisíci tunami odpadů různých druhů na pozemcích v k. ú. Sedlec, které k tomu ale nebyly určeny. Společnost své zařízení navíc provozovala v rozporu s provozním řádem, poskytla nepravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2018 a u mobilního zařízení nevedla průběžnou evidenci o odpadech a o způsobech jejich nakládání.

Inspektoři ČIŽP na základě místního šetření provedli v březnu 2019 kontrolu provozu mobilního zařízení a deponie stavebních odpadů na pozemcích v k. ú. Sedlec. „Zjistili jsme, že je na pozemcích skladováno téměř 20 tisíc tun zeminy a kamení a přes pět tisíc tun dalšího odpadu - směsi a oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků. Celý rok 2017 až do září 2018 tyto odpady firma soustřeďovala v deponii, na kterou neměla stavební povolení. Dlouhodobě tak porušovala zákona o odpadech,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Firma také nedodržela způsob nakládání s odpadem, když v roce 2017 předala téměř 13 tisíc tun jinému provozovateli mobilního zařízení, společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. Zákon o odpadech přitom neumožňuje předání odpadu od provozovatele mobilního řízení jinému provozovateli. Je povinností předat odpady pouze do zařízení na zpracování odpadů, které je následně využije nebo odstraní.

Dále inspektoři ČIŽP zjistili, že LUPA Demolice s.r.o. nepodala do systému IPSOS  pravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady u mobilního zařízení ke sběru a výkupu odpadu za rok 2018, přestože odpady přijímala.  V roce 2018 také nevedla průběžnou evidenci o odpadech a o způsobech nakládání a s nimi. 

„Za nejzávažnější porušení zákona považujeme  nakládání s odpady na místech, která k tomu nebyla určená. Takové jednání představuje ohrožení životního prostředí, což se následně může projevit na lidském zdraví,“ uzavřel Beroušek.

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 19. února 2020 nabyla právní moci.

Zemědělská firma porušila vodní zákon, inspektoři ČIŽP jí dali pokutu 150 tisíc korun. Společnost AGROKLAS Staré Sedliště a.s. zacházela v uceleném provozním území Úšava ve větším rozsahu s nebezpečnými závadnými látkami. Konkrétně s chlévskou mrvou, hnojem a močůvkou bez schváleného havarijního plánu, nepoužívala při skladování nebezpečných závadných látek jen taková zařízení a způsoby při zacházení s nimi, která jsou vhodná i z hlediska ochrany jakosti vod a neučinila přiměřena opatření,  aby neohrozily prostředí vod. Porušila tak vodní zákon a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Plzně jí za to uložili pokutu 150 tisíc korun. Ta je od 26. února 2020 pravomocná.

Společnost zacházela s nebezpečnými závadnými látkami na území Úšava, kde trvale provozuje objekt kravína pro celoroční volné ustájení jalovic na hluboké podestýlce s přístupem do pastevního areálu, bez havarijního plánu. Průměrně vyprodukuje sto tun chlévské mrvy/hnoje (max. 150 tun) vyhrnovaných 2x ročně. „Porušila vodní zákon, když při skladování chlévské mrvy, hnoje, konzervované píce, při zacházení s jejími šťávami a výluhy a jimi kontaminovanými srážkovými vodami nepoužívala jen taková zařízení, které jsou vhodná z hlediska ochrany jakosti vod,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni. V důsledku toho byly v září 2019 na dně i v okolí dvou zemních jam, užívaných od roku 1992 pro skladování konzervované píce, zjištěny nesouvislé kaluže vzniklé vyluhováním naskladněné kukuřičné siláže. Kaluže měly hnědé až tmavohnědé zabarvení a typický zápach silážních šťáv, které se pozvolna vsakovaly do půdy.

Další únik nebezpečných závadných látek zjistili inspektoři u objektu bývalého polního letiště,  kde společnost dlouhodobě, z hlediska ochrany jakosti vod na nevhodné asfaltové ploše, skladuje chlévskou mrvu a hnůj. Hnojůvka a její kontaminované srážkové vody z asfaltové plochy odtékaly na zemědělsky obhospodařovaný terén v okolí, kde se pozvolna vsakovaly do půdy. Ani u polního hnojiště „U Mchova“ neučinila firma přiměřená opatření, aby nebezpečné závadné látky nevnikly do povrchových či podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

„Společnost AGROKLAS Staré Sedliště a.s. jako osoba dlouhodobě působící v zemědělství si musela být vědoma, že se při přípravě konzervované píce, zejména siláže, v důsledku kvasného procesu uvolňují šťávy obsahující velký podíl organických látek, které už v malém množství znehodnocují pitnou vodu. I přesto skladovala konzervovanou píci, od roku 2017 kukuřičnou siláž, z hlediska ochrany jakosti vod ve zcela nevhodných zemních jámách bez jakéhokoliv zabezpečení proti vsakování uvolněných šťáv a výluhů. Je ale nutné říci, že firma velmi aktivně spolupracovala při odstraňování zjištěných nedostatků a přijala okamžitě opatření vedoucí k nápravě stavu,“ uvedla Horčicová.

Tzv. únik uhlíku může nastat v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady, tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje pak dojde ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů. Účelem vyplácení finančních kompenzací průmyslovým subjektům v odvětvích, která jsou energeticky náročná, je předejít tomuto riziku. Možnost členských států poskytovat státní podporu odvětvím ohroženým rizikem úniku uhlíku je upravena v čl. 10a odst. směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

Konkrétní kritéria, která stanoví předkládaný návrh nařízení vlády pro určování výše kompenzace v jednotlivých případech, vycházejí z Evropskou komisí vydaných Pokynů k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012.

Navrhovaná právní úprava splňuje definiční znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, proto bude souběžně s připomínkovým řízením postupováno v souladu se zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

Dokument ke stažení:

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí a příslušnou technickou pracovní skupinou zajistilo český překlad Referenčního dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (BREF CWW).

Dokument ke stažení:

2016_BREF CWW.pdf (16.53 MB)

Evropská komise dnes představila dvě strategie, které jsou součástí Zelené dohody pro EU. Jedná se o strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), která se zaměřuje na zlepšení potravinového systému. Strategie v oblasti biologické rozmanitosti si klade za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zapojit toto téma do strategií na podporu hospodářského růstu. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ chce mimo jiné snížit environmentální stopu potravinového systému EU a posílit jeho odolnost, snížit používání pesticidů či hnojiv a zlepšit označování zdravých potravin.