Dostala se jaderná energetika na hranice svých možností? Světová spotřeba energie neustále roste, a jak upozorňuje Dana Drábová, rozhodně nejde o dlouhodobě udržitelný trend. „Planeta a její zdroje jsou konečné. Pokud se nevypravíme vydrancovat nějakou jinou planetu, logicky musíme narazit na meze udržitelnosti a dostupnosti,“ varuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Je tedy řešení v cíleném omezování spotřeby? A kdy budou elektromobily na dostatečně efektivní úrovni? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Danou Drábovou.

Zdroj: Rozhlas.cz

Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy. Více ZDE

Výroba a distribuce tepelné energie z obnovitelných zdrojů, výstavba fotovoltaických elektráren nebo optimalizace spotřeby energie ve výrobních a technologických procesech, to je jen malý výčet projektů, které se mohou od dnešního dne hlásit do tzv. předregistračních výzev ze 150 miliardového Modernizačního fondu. Ten české energetice pomůže s přechodem na čisté ekologické zdroje a České republice pak s plněním národních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a ochrany klimatu, uvádí MŽP. Prostředky do Modernizačního fondu poplynou z evropských zdrojů a jejich finální výši určí výnosy aukcí z emisních povolenek, a to průběžně až do roku 2030.

„V implementaci Modernizačního fondu jsme, co se týče připravenosti pro žadatele, v porovnání s ostatními státy nejdále a patříme mezi premianty. Obecný programový dokument Modernizačního fondu [1] je v tuto chvíli již v mezirezortním připomínkovém řízení a naší ambicí je, aby ho vláda schválila do konce tohoto roku. První ostré výzvy bychom chtěli vyhlásit v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Financování projektů z Modernizačního fondu bude od příštího roku probíhat prostřednictvím devíti samostatných programů, resp. oblastí podpory. Aktuálně vyhlašované předregistrační výzvy se týkají prvních třech programů zaměřených na: Modernizace soustav zásobování tepelnou energií, Nové obnovitelné zdroje v energetice a Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS.

Předregistrační výzvy jsou otevřeny širokému spektru žadatelů, se svými investičními záměry se mohou hlásit zástupci veřejného i soukromého sektoru, malé i velké podniky. Spolu s výzvami ministerstvo zveřejňuje samozřejmě i základní podmínky pro první tři programy, byť jejich finální podobu mohou ještě ovlivnit diskuze probíhající s Evropskou investiční bankou a dalšími partnery.

Podání projektového záměru do předregistrační výzvy je ale povinným prvním krokem pro čerpání finančních prostředků z Modernizačního fondu, které se naplno rozjede v první polovině příštího roku.

Spuštění předregistračních výzev a jejich základních podmínek může navíc vyjasnit některá témata otevřená oborovými asociacemi v minulých týdnech v souvislosti s mezirezortním připomínkových řízením, ve kterém je Obecný programový dokument Modernizačního fondu.  A především přinese ministerstvu přehled o reálném stavu připravenosti projektů, skutečném zájmu žadatelů i jejich okruhu.   

„Spuštění předregistračních výzev a zveřejnění základních podmínek je zásadním krokem v implementaci Modernizačního fondu na národní úrovni. Jejich hlavním smyslem je aktivovat investory, získat přehled o jimi plánovaných projektech, jejich harmonogramu realizace a způsobu financování. Tyto informace následně využijeme jednak pro komunikaci s Evropskou investiční bankou a zároveň pro co nejefektivnější nastavení výzev jednotlivých programů tak, abychom podporu zpřístupnili co největšímu okruhu žadatelů a různým technologiím v daném čase,“ vysvětluje náměstek pro EU fondy na MŽP a předseda Platformy pro přípravu Modernizačního fondu Jan Kříž. 

Projektové náměty nejsou omezeny žádným finančním limitem. Sledována budou plánovaná opatření a přínosy, kterých by měly projekty dosáhnout. Dle zaměření investičního záměru se může jednat například o snížení emisí skleníkových plynů, snížení spotřeby primární energie, množství vyrobené energie z OZE apod. Všechny projektové záměry mohou zájemci podávat v termínu od 30. listopadu do 1. února 2021.

Jakým způsobem bude příjem projektových záměrů probíhat, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: „Informace o plánovaných investicích budeme přijímat prostřednictvím elektronických formulářů umístěných na webových stránkách Fondu. Nejsou vyžadovány žádné povinné přílohy, bude-li to však nutné, můžeme si vyžádat dodatečné informace upřesňující předkládaný investiční návrh. Díky těmto předregistračním výzvám zahájíme řízenou komunikaci s budoucími žadateli, kterým nabídneme prostor pro konzultace nad jejich projekty, což jim urychlí přípravu vlastních žádostí o podporu.“

Jelikož jsou prostředky z Modernizačního fondu tvořeny výnosy z aukcí emisních povolenek, které budou postupně draženy až do roku 2030, bude celková alokace disponibilních prostředků záležet na mnoha faktorech, včetně vývoje ceny emisní povolenky. „Obecný programový dokument stanovuje pouze předpokládané procentuální rozdělení celkové alokace Modernizačního fondu mezi uváděné programy, resp. jednotlivé oblasti podpory. Rozdělení prostředků tak může být upřesňováno s ohledem na další vývoj a cíle těchto oblastí, včetně zohlednění zájmu v každé z nich. Jednoduše řečeno, bude-li zájem žadatelů v jedné oblasti převyšovat zájem v oblasti jiné, není problém prostředky mezi programy přesouvat tak, abychom docílili co největšího ekologického efektu pro modernizaci naší energetiky. Pro splnění cílů v oblasti ochrany klimatu musíme zařadit nejvyšší rychlost,“ dodává ministr Brabec. 

Cílem Modernizačního fondu je pomoci ekonomicky slabším zemím Evropské unie k hospodářskému rozvoji prostřednictvím podpory nízkouhlíkových technologií a energetiky. Státní fond životního prostředí ČR byl určen jako příjemce finančních prostředků z Modernizačního fondu a bude plnit roli poskytovatele. V praxi by tyto investice měly vést k významným úsporám energie, snížení emisí CO2 a k celkovému zlepšení kvality ovzduší v ČR. Důležitým přínosem Modernizačního fondu bude bezpochyby také udržení až 131 tisíc pracovních míst [2].

Podrobnější informace k předregistračním výzvám jsou k dispozici na webových stránkách SFŽP ČR v sekci Modernizační fond. https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/vyzvy/

Obecný programový dokument - návrh Programový dokument Modernizačního fondu - SFŽP ČR (ZDE)

Cílem navrhované úpravy je zejména reagovat na změny vodního zákona a stanovit technické podmínky pro stavbu a provoz odlehčovacích komor, reagovat na změny zákona o zeměměřictví a stanovit jednoznačnou specifikaci rozsahu dat poskytovaných pro potřeby agendy oboru vodovodů a kanalizací, prodloužit platnost stávajícího dlouhodobého srážkového normálu využívaného pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace, stanovit jednoznačná pravidla pro realizaci plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, provázat výpočet ceny pro vodné a pro stočné s účetními předpisy a aplikovat poznatky z kontrol a praxe.

Dokument ke stažení:

Po skončení přechodného období bude nařízení REACH Evropské unie aplikováno do právních předpisů Velké Británie na základě Zákona o vystoupení z Evropské unie z roku 2018.

Nařízení REACH a související právní předpisy budou ve Velké Británii aplikovány s nezbytnými změnami, aby byly plně funkční v právním prostředí Velké Británie.

Klíčové zásady nařízení REACH, které platí pro Evropskou unii, zůstanou zachovány.

Právní předpis, který bude ve Velké Británii fungovat od 1. ledna 2021, bude označen jako nařízení UK REACH.

Toto nařízení bude k dispozici na stránkách legislativy - GOV.UK (The REACH Statutory Instrument can be found on legislation.gov.uk) poté, co projde příslušnými parlamentními procesy. Předpokládá se, že vstoupí v platnost na konci přechodného období.

Od 1. ledna 2021 budou nařízení UK REACH a EU REACH fungovat nezávisle na sobě.

Společnosti, které dodávají a nakupují látky, směsi nebo předměty do EU a z EU nebo z Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo ze Severního Irska a Velké Británie (Anglie, Skotsko a Wales), budou muset zajistit splnění příslušných povinností podle obou právních předpisů.

Podle protokolu o Severním Irsku se nařízení EU REACH bude i nadále vztahovat na Severní Irsko i po skončení přechodného období, zatímco nařízení UK REACH bude regulovat přístup látek na trh ve Velké Británii.

Pro společnosti je důležité, že role, kterou v současné době zastávají v rámci nařízení EU REACH, se v některých případech může podle nařízení UK REACH výrazně změnit. Je proto důležité, aby všechny společnosti, které podnikají na trhu ve Velké Británii, zkontrolovaly svoji roli v režimech REACH v EU a ve Velké Británii.

Pro zachování nebo získání přístupu na trhy v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru, Severním Irsku a Velké Británii bude nutné provést řadu opatření.

Další informace:

Celý text zprávy [en]

Zdroj: MPO

Po skončení přechodného období bude od 1. ledna 2021 nařízení CLP Evropské unie nahrazeno ve Velké Británii nařízením GB CLP.

Přechodné období končí 31. prosince 2020 a od 1. ledna 2021 bude nařízení CLP Evropské unie ve Velké Británii nahrazeno nařízením GB CLP. Toto nařízení budou muset dodržovat společnosti se sídlem ve Velké Británii (Anglie, Skotsko a Wales), které uvádějí chemické látky a směsi na trh Velké Británie.

Od 1. ledna 2021 bude Velká Británie sama rozhodovat o povinné klasifikaci nebezpečnosti, označování a balení chemických látek a směsí. Pro společnosti se sídlem v Severním Irsku budou platit samostatné pokyny.

Společnosti se sídlem ve Velké Británii, které zásobují trh chemickými látkami a směsmi na území Velké Británie, budou jednat s agenturou GB CLP Agency místo agentury ECHA. Pro následné uživatele a distributory sídlící ve Velké Británii, kteří jsou zásobováni společnostmi z Evropské unie (EU) / Evropského hospodářského prostoru (EHP), budou stanoveny nové požadavky v souladu s požadavky Velké Británie. Pokud tyto dodávky budou pokračovat i po skončení přechodného období, stane se následný uživatel nebo distributor dovozcem.

Odpovědnost za klasifikaci, označování a balení chemických látek vyvážených do zemí EU / EHP z Velké Británie ponese dovozce se sídlem v EU / EHP.

Hlavní povinnosti společností se sídlem ve Velké Británii, tj. výrobců, dovozců, následných uživatelů a distributorů (dále jen dodavatelé), klasifikovat, označovat a balit chemické látky a směsi, které uvádějí na trh ve Velké Británii podle nařízení GB CLP, zůstanou stejné.

Od ledna 2021 budou muset tyto společnosti před uvedením na trh Velké Británie klasifikovat chemické látky a směsi, tj. identifikovat všechny jejich nebezpečné vlastnosti a budou muset označovat látky a směsi, aby odrážely jejich klasifikaci nebezpečnosti. Nejsou žádné změny v požadavcích, pokud vedle označení pro přepravu se objeví i označení podle nařízení GB CLP.

Všichni dodavatelé se sídlem ve Velké Británii budou i nadále odpovědní za identifikaci, zkoumání a hodnocení dostupných vědeckých informací o látkách a směsích, které se týkají možných fyzikálních, zdravotních nebo environmentálně nebezpečných vlastností chemických látek a směsí.

Platit budou také opatření při testování chemických látek a směsí, včetně zákazu testů na lidech nebo primátech.

Nařízení GB CLP stejně jako nařízení EU CLP bude postupovat v souladu s Globálně harmonizovaným systém OSN pro klasifikaci a označování chemických látek (UN GHS).

Další informace a technickou podporu mohou podnikající subjekty získat při kontaktování technické podpory CLP e-mailem: ukreachca@hse.gov.uk. Zde je možné přihlásit se k bezplatnému odběru e-mailových aktualizací a získat nejnovější zprávy o nařízení GB CLP.

Dále lze využít tabulky scénářů (ve formátu PDF), které stanoví řadu akcí a klíčových dat, které by měly společnosti znát, aby si včas zajistily svou připravenost na konec přechodného období.

Další informace:

Tabulka scénářů [pdf]

Celý text zprávy [en]

Vloni rostlo množství odpadů, ale i jejich materiálové využití. Stále se však příliš mnoho skládkovalo. Až 46 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což představuje mrhání zdroji i vysokou zátěž pro životní prostředí. ČR čeká na novou odpadovou legislativu.

Celková produkce odpadů vloni mírně rostla, stejně tak se mírně zvýšila i produkce komunálního odpadu. Dobrou zprávou je, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, zatímco stagnuje objem odpadů ukládaných na skládky. I tak skládkujeme stále dramaticky více komunálních odpadů než je průměrná úroveň v EU, která v roce 2018 představovala 24 %. Právě míru skládkování by měla zásadně omezit nová odpadová legislativa Ministerstva životního prostředí, která je v současnosti ve finální fázi legislativního procesu.

„Na skládkách vloni skončilo opět 46 % komunálních odpadů, tedy stejný poměr jako v roce 2018, přestože mírně vzrostlo množství komunálního odpadu. Klesá i množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, meziročně o více než 6 %. Přesto je množství odpadu, který končí na skládkách stále neúměrně vysoké. Proto jsme navrhli v v novém zákoně o odpadech řadu nástrojů ke změně této situace v České republice, jako jsou postupně rostoucí poplatky za ukládání komunálního odpady na skládky nebo zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů v roce 2030, které s definitivní platností nasměřují většinu materiálů k využívání,“ upozorňuje Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP. Kromě změny legislativy významně podporuje MŽP vhodné nakládání s odpady prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a i nadále v tom bude pokračovat.  

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů, z toho 1,8 mil. tun nebezpečných odpadů. Na jednoho obyvatele ČR tak ročně připadá produkce 3 502 kg všech druhů odpadů.

Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,5 % všech odpadů.

Komunální odpady

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil vloni 15,7 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 milionů tun, což je o 97 tisíc tun více než v roce 2018. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 551 kg komunálního odpadu.

V roce 2019 bylo v ČR z komunálních odpadů využito 41 % materiálově (recyklace a kompostování) a 12 % energeticky (přeměna na teplo nebo elektrickou energii v ZEVO – lidově spalovnách).

Dokument ke stažení:

• Produkce všech odpadů a komunálních odpadů za rok 2019

• Indikátory odpadového hospodářství 2019

• Produkce odpadů v krajích ČR za rok 2019

Modernizační fond je pro období 2021–2030 novým nástrojem podpory. Zařadí se především vedle operačních programů financovaných z fondů Evropské unie. Určen je pro podporu investic vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů. Financován je z příjmů z dražeb emisních povolenek, které jsou podle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů příjmem Státního fondu životního prostředí.

Z pohledu strategických dokumentů jsou prostředky určeny zejména na plnění cílů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Cílem poskytované podpory je usnadnit transformaci české ekonomiky směrem k uhlíkové neutralitě v roce 2050.

Pro poskytování podpory bude postupně spuštěno devět samostatných programů, které ukazuje tabulka na další straně. Programy financované z Modernizačního fondu jsou navrženy v úzké koordinaci se zaměřením jednotlivých operačních programů a podpora se bude vzájemně vhodně doplňovat. A to jak věcně, časově, tak i z pohledu celkové alokace.

Celková alokace je závislá na ceně emisních povolenek a může se proto v průběhu období měnit. V tuto chvíli odhadujeme alokaci na přibližně 154 mld. Kč na celé období 2021–2030. Indikativní podíl jednotlivých programů, uvedený v již zmíněné tabulce, se v průběhu času může měnit v závislosti na změně celkové alokace i reálných potřebách v jednotlivých segmentech. První tři programy považujeme za klíčové ve vztahu k dosažení stanovených cílů. Z pohledu alokace budou proto hrát dominantní roli a jejich podíl odhadujeme na 78 % z celkové alokace.

Po schválení obecného programového dokumentu budou dopracovány jednotlivé dílčí programy, které budou obsahovat detailní informace pro žadatele jako jsou kritéria způsobilosti, způsob hodnocení apod. Tyto programy již nebudou předkládány vládě, ale budou schváleny jen na úrovni ministerstva životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Materiál

V prosinci 2019 MPO zaslalo Ministerstvu životního prostředí podklady pro další etapu Ekoauditu vzešlé z podnikatelské sféry. Na následných jednáních mezi zástupci MŽP a MPO bylo dohodnuto, že součástí Ekoauditu nemohou být podněty, jejichž realizací by se česká legislativa dostala do rozporu s právem EU, dále podněty neúspěšně uplatňované v předchozích etapách Ekoauditu, a naopak podněty již realizované.

Současně bylo dohodnuto, že podněty uplatněné k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, budou řešeny v rámci meziresortního připomínkového řízení k nově předkládaným zákonům, zejména k zákonu o odpadech a zákonu o výrobcích s ukončenou životností.

Výsledkem jednání mezi zástupci MŽP a MPO je 1 podnět, u kterého bylo navrženo konkrétní opatření (zbývající podněty byly vysvětleny či řešeny neformálně mimo rámec Ekoauditu). Tento úkol je uveden v části IIIa. tohoto materiálu.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes spustila veřejnou konzultaci ohledně kritérií, podle kterých se bude určovat, zda lze určitou hospodářskou činnost považovat za udržitelnou, či ne z pohledu taxonomie EU. Pravidla vychází z nařízení o taxonomii, které vytvoří systém pro klasifikaci udržitelnosti hospodářských činností a usnadní investorům a podnikům rozhodování o investicích. Komise dnes vydala dva akty v přenesené pravomoci, které stanovují kritéria pro hodnocení aktivit a žádá o vyjádření zúčastněných stran. Do konzultace je možné se zapojit během následujících 4 týdnů.

Největší talenti mladé generace zabývající se otázkami životního prostředí. Kdo jsou ti, do kterých vkládáme naději, že vyřeší naše environmentální problémy? V rámci Česka budeme mít možnost se s nimi seznámit 3. prosince na velkém finále studentské soutěže Czech Envi Thesis. Představí se v něm 5 nejlepších studentek a studentů, kteří uspěli v konkurenci 62 studentů z 14 univerzit a vysokých škol napříč Českem.

Velké finále bude probíhat online prostřednictvím aplikace ZOOM. Veřejně ho můžete sledovat také streamované živě na Facebooku soutěže (https://www.facebook.com/Czechenvithesis). Pět finalistů v něm představí práce z oblasti psychologie chování, obnovitelných zdrojů, sucha, změny klimatu a problematiky šetrného zemědělství v krajině. Dozvíme se v něm např. to, do jaké míry je naše ekologické či neekologické chování ovlivněno nevědomými procesy v našem mozku, zda se nám na střeše vyplatí instalace fotovoltaické elektrárny, zda sucho řeší občané i v malých obcích, zda lze zažalovat stát kvůli řešení změny klimatu, či zda zemědělce v praxi zajímají stromy rostoucí vedle polí.   

Soutěž Czech Envi Thesis dává prostor nejlepším studentům již podruhé. „Oproti prvnímu ročníku se počet soutěžících zhruba ztrojnásobil. Potvrzuje se, že mladá generace se o problémy životního prostředí stále více zajímá a chce aktivně přispět k jejich řešení. Odvahu jim dodávají i hnutí a vzory ze zahraničí,“ shrnul letošní rekordní zájem o soutěž organizátor Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Záštitu soutěži udělili a její podporu opakovaně vyslovili Ministerstvo životního prostředí, Vodafone, Metrostav a Nadační fond Severočeská voda. V odborné komisi, která rozhodne o vítězi letošního ročníku, usednou kapacity oboru, jakými jsou například předsedkyně Komise RIA prof. Jiřina Jílková nebo bývalý ministr životního prostředí prof. Bedřich Moldan. Na jednom virtuálním podiu tak bude k vidění „přátelský střet“ těchto dlouhodobě uznávaných hvězd oboru i mladých vědců z řad studentů. Ti budou navíc na finální prezentace nadstandardně připravení. Mají totiž za sebou mediální školení pod vedením bývalého novináře a televizního reportéra Davida Vaníčka. Jak uvádí Marek Hekrle z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, nestačí být jen dobrý a produkovat excelentní výstupy, je potřeba umět své výsledky prezentovat. Ve spolupráci se společností Vodafone tak i letos bylo pro finalisty připraveno speciální školení koncipované tak, aby každý uměl srozumitelně a názorně představit svou práci i lidem mimo obor.

Z loňského ročníku vyšla vítězně Kateřina Tumová, která ve finále, a později také v několika rozhovorech pro média, představila téma znovuvyužívání odpadní vody v domácnostech, což je téma, které je s ohledem na ubývání zdrojů vody stále aktuálnější. Kdo bude její letošní nástupkyní nebo nástupcem a jaké téma vyhraje druhý ročník uvidíme živě 3. prosince od 14 hodin.

Bude to napínavé, sledujte na Facebooku soutěže: https://www.facebook.com/Czechenvithesis nebo přímo na samotné události velkého finále: https://www.facebook.com/events/395614198247767/ .

Od pádu železné opony ušlo Česko na cestě zelené transformace kus cesty. Především dokázalo, že je možné kombinovat hospodářský růst s poklesem emisí skleníkových plynů a zmenšující se materiálovou stopou. Zatímco hrubý domácí produkt od počátku 90. let narostl na dvojnásobek, emise skleníkových plynů se České republice podařilo srazit o 35 procent.

Přesto se Česká republika stále řadí k zemím s nejhorším ovzduším v Evropě. V množství emisí CO₂ je na 4. místě v EU a dokonce předčí Polsko. I když je do značné míry příčinou vysoký podíl průmyslu v ekonomice, vinu nese především energetika založená na fosilních palivech. A právě zde existuje značný prostor, jak uhlíkovou stopu země dále snížit.

Emise za desítky miliard

Data hovoří jasně. Energetika je původcem 40 procent skleníkových plynů v tuzemsku, za ní s 20 procenty následuje průmysl a se 16 procenty doprava. V sektoru výroby elektřiny 88 procent všech emisí pochází z uhelných elektráren, které se podílely na výrobě elektřiny v zemi ze 47 procent (průměr EU je zhruba 20 procent). Provoz uhelných elektráren není ekonomicky efektivní a je závislý na veřejných podporách, přičemž Česko nemá plán na jejich snižování. Uhelné elektrárny jsou zodpovědné za předčasná úmrtí minimálně stovek lidí ročně (celkově předčasně zemře na znečištěné ovzduší zhruba 10 tisíc obyvatel ročně). Znečištění z takových elektráren zvyšuje počet chronických nemocí, hospitalizací a pracovních neschopností. Externí náklady související pouze s emisemi uhelných elektráren odhadují experti v řádu desítek miliard korun ročně. Nejsou účtovány výrobcům nebo spotřebitelům a nejsou tak zahrnuty do ceny energie. Z toho 60 procent až 79 procent činí škody napáchané na lidském zdraví. Právě v čistotě ovzduší má republika rezervy ke zlepšení: většina jejího území například patří mezi 20 procent území EU nejvíce vystaveného emisím pevných částic PM2,5. Uhelná komise České republiky by měla do konce letošního roku rozhodnout, kdy konec využívání uhlí v energetice a průmyslu nastane (v letech 2033, 2038 nebo 2043). Proces odklonu od uhlí v České republice může být urychlen, zejména v důsledku rostoucí ceny emisních povolenek.

Přechod k uhlíkové neutralitě průmyslu bude postupný, ale nabírá na obrátkách. Celá řada firem v Česku investuje do vlastní solární i větrné energie, biometanu nebo biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Firmy zároveň nakupují elektřinu z obnovitelných zdrojů. Některé firmy chtějí uhlíkové neutrality svého závodu dosáhnout v nejbližších letech.

Princip tří „D”

Základní otázkou v energetice a průmyslu není zda, ale jak rychle bude Česko provádět jejich dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci. Současná kapacita výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů činí pouze 14 procent (průměr EU je 31 procento). Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie pak dosahuje 15 procent (průměr EU je 19 procent). Země má tedy velký potenciál dohnat alespoň průměr EU. Postupným odstavováním klasických velkých elektráren se vytváří prostor pro rozšiřování obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a zvyšování kapacit pro ukládání elektrické energie. Důležité bude dosažení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny a rozložení její spotřeby v čase. Fungování takto komplexního systému umožní digitalizace a umělá inteligence. Kdokoli se bude moci zapojit, včetně konečných spotřebitelů, z nichž jsou i někteří výrobci elektřiny. Energetické úspory i čistá energie spojují stavebnictví, renovaci budov, dopravu, průmyslovou výrobu, energetiku, veřejný sektor a konečného spotřebitele. Část průmyslových podniků a místní energetická společenství se stanou výrobci elektřiny a tím posílí postavení konečných spotřebitelů na trhu s energiemi. Zároveň pomocí digitalizace budou mít přesnější data o spotřebě, výrobě, akumulaci energie a tím je budou moci optimalizovat. To vše vyžaduje inovace.

V některých sektorech čisté energetiky dokáže být Česko už dnes inovativní a konkurenceschopné, v ostatních oblastech by mělo ještě lépe využít potenciál průmyslově založené země. Patří mezi tři největší evropské a deset největších globálních exportérů lithiových baterií a mezi tři největší evropské a pět největších globálních exportérů prefabrikovaných budov. Republika je také mezi šesticí evropských států s nejvyšším objemem soukromých investic do výzkumu a inovací v geotermální energii. Sídlí zde sedmý nejvyšší počet společností aktivních v projektování, výrobě a dodávkách zařízení (včetně řídících a kontrolních systémů) na výrobu vodní energie v EU.

Útlum tradičních pohonů

Doprava je další oblastí, která může významně přispět ke snížení emisí CO2 a znečištění ovzduší. Zelená dohoda pro Evropu počítá s přísnějšími emisními limity, útlumem podpor dopravě na tradiční pohon a vyšší účinností dopravy zaváděním inovativních způsobů, například sdílením automobilů. Automobily by měly být stavěny tak, aby umožňovaly jednoduchou recyklaci nebo znovupoužití materiálů. Vozový park se proto musí radikálně obnovit. Je třeba zvýšit výrobu a nákup automobilů s elektrickým nebo vodíkovým pohonem či na alternativní paliva.

K adaptaci na klimatickou změnu je třeba budovat zelenou infrastrukturu omezující ničivost záplav nebo snižující tepelné ostrovy ve městech. Praha se například rozhodla ozelenit plochu města a nově vysázet jeden milion stromů v průběhu příštích osm let. K důležitým adaptačním opatřením přistupuje i celá řada jiných měst v rámci Paktu starostů a primátorů, ale například i občanská společnost. Mezi nejznámější domácí iniciativy patří výzva Nadace Partnerství „Sázíme budoucnost“.

Pomoc pro národní rozpočty

Přechod na zelenou ekonomiku je nákladný proces a samotné národní rozpočty - v této době nadměrně zatížené bojem s pandemií - by na něj nestačily. Proto se pro následující léta rozhodly členské státy unie výjimečně navýšit rozpočet EU tak, aby tyto dodatečné investice alespoň částečně pomohl pokrýt. V letech 2021-2027 je plánováno na oblast boje s klimatickou změnou a zelenou transformaci použít alespoň 30 procent z rozpočtu EU.

V případě České republiky jde o alespoň 30 procent ze strukturálních fondů (162 miliard korun) a alespoň 37 procent z nástroje pro obnovu a odolnost (68 miliard korun). V obou případech půjde zejména o investice do dekarbonizace průmyslu, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy a ekonomické diverzifikace. Žádné investice zároveň nesmějí klimatu nebo životnímu prostředí škodit. Výnosy z Evropského systému pro obchodování s emisemi bude financována transformace průmyslu prostřednictvím Modernizačního fondu (odhadem 76 miliard korun v závislosti na výnosech z emisních povolenek) a inovativní nízkouhlíkové technologie prostřednictvím Inovačního fondu. Na podporu transformace uhelných regionů vznikne nový Fond pro spravedlivou transformaci, ze kterého Česká republika získá 41 miliardu korun. Z programu Horizont Evropa budou financovány věda a výzkum spjaté se zelenou transformací. Energetická infrastruktura bude podporována i z Nástroje pro propojení Evropy. Výhodné půjčky pro podniky investující do environmentálních technologií pak budou k dispozici z programu InvestEU.

Nejméně 30 procent rozpočtu přímých plateb společné zemědělské politiky by mohlo být směřováno na ekorežimy (49 miliard korun). Aktivity spojené s ochranou klimatu a životního prostředí budou financovány i z prostředků Evropského zemědělského fondu regionálního rozvoje a programu LIFE. Do transformace je pochopitelně třeba zapojit kromě evropských zdrojů rovněž národní prostředky a mobilizovat soukromý kapitál. Česko navíc potřebuje výrazně zefektivnit a zrychlit proces přípravy projektů, aby mohlo uvedené prostředky účinně čerpat.

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi. Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.

Evropská komise dnes spustila dvě veřejné konzultace, které se týkají cílů EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konzultace se týkají směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jejichž revize by měly být zveřejněny v červnu 2021 a měla by reflektovat navýšení cíle pro snížení emisí na 55 %. Obě konzultace budou otevřené na 12 týdnů.