Ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu byla připravena Metodika k předkládání provozních údajů pro kompenzace nepřímých nákladů EU ETS. Provozní údaje ohlašovatelé předkládají do 15. 3. 2021 Ministerstvu životního prostředí. Splnění ohlašovací povinnosti je jednou z podmínek pro podání žádosti o kompenzace za kalendářní rok 2020.

Cíl metodiky

Interpretovat konkrétní pravidla poskytování kompenzací, která jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Pravidla

Konkrétní podmínky státní podpory jsou Evropskou komisí upraveny v Pokynech k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012.

Zavedení kompenzací nepřímých nákladů v ČR je realizováno na základě § 11 novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (zákon č. 1/2020 Sb.), kterou byl stanoven rámec pro poskytování finanční kompenzace nepřímých nákladů.

Konkrétní pravidla poskytování kompenzací jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 ze dne 30. listopadu 2020 o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny (dále jen „nařízení vlády“).

Kompenzační schéma, resp. vyplácení kompenzací nepřímých nákladů za kalendářní rok 2020 Česká republika úspěšně dne 10. 11. 2020 notifikovala vůči Evropské komisi  - State Aid SA.58608 – Czech Republic Compensation for indirect ETS costs in the Czech Republic.  

K realizaci vyplácení kompenzací za kalendářní rok 2020 je nezbytné vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů za kalendářní rok 2020 pro průmyslová odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku. Teprve po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (k vyhlášení předpisu má podle zákona č. 1/2020 Sb. dojít nejpozději do 30. 6. 2021), bude možné podávat Ministerstvu průmyslu a obchodu žádosti o kompenzace. Výše částky na kompenzace bude určena i na základě ohlášených provozních údajů potenciálních žadatelů. Jednou z podmínek podání žádosti o kompenzace za kalendářní rok 2020 je splnění ohlašovací povinnosti vůči Ministerstvu životního prostředí.    

Ohlášení provozních údajů

Z § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb. vyplývá pro potenciálního žadatele o kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 povinnost předložit Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021 provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

Nedílnou součástí nové metodiky je formulář pro předkládání provozních údajů, který má za cíl usnadnit potenciálnímu žadateli poskytnout požadované údaje v rozsahu nařízení vlády. Oba dokumenty jsou k dispozici na stránkách Ministerstva životního prostředí (https://www.mzp.cz/cz/kompenzace_nakladu) nebo níže ke stažení.

Dokument ke stažení:

V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností vznikly výrobcům elektrozařízení a pneumatik, distributorům a posledním prodejcům nové povinnosti mezi které patří i oddělené uvádění nákladů na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobku s ukončenou životností na daňovém dokladu v souladu § 73, resp. § 99 zákona č. 542/2020 Sb. Metodický návod MŽP ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

Návod (PDF, 154 kB)

Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.

Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu.

"Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19," upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýká agentura Reuters.

"Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu," uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. "Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné," dodal.

Česká energetika má podle MŽP projít v následujících deseti letech zásadní přeměnou směrem k většímu využívání čistých ekologických zdrojů, snižování spotřeby energie a decentralizaci. Mezi opatření, která by se měla touto cestou vydat, budou patřit investice v oblasti teplárenství, budování nových obnovitelných zdrojů, ale také dopravy či modernizace průmyslu a podnikání. Výsledkem bude významné snížení emisí skleníkových plynů a pozitivní dopad na klima i životní prostředí. Využívat k tomu bude 9 programů podpory a peníze ze 150 miliardového Modernizačního fondu, jehož základní strategický dokument dnes schválila vláda.

Programy podpory Modernizačního fondu (rozdělení alokace v procentech)
1. Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (26 %)
2. Nové obnovitelné zdroje v energetice (38,7 %)
3. Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS (13,3 %)
4. Zlepšení energetické účinnosti v podnikání (6 %)
5. Modernizace dopravy v podnikatelském sektoru (3,5 %)
6. Modernizace veřejné dopravy (5 %)
7. Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře (4 %)
8. Komunitní energetika (1,5 %)
9. Modernizace soustav veřejného osvětlení (2 %)

Podrobnější informace na www.modernizacni-fond.cz

Dokument ke stažení:

Programový dokument Modernizačního fondu schválený vládou.

 

Kurz nové odpadové legislativy přinese jak odborné, tak laické veřejnosti podrobné informace o změnách, které přináší nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. Bude kladen důraz na problematické oblasti, které lze pochopit ve větších souvislostech až po seznámení se základními principy nové odpadové legislativy. Na semináři se bude vycházet z původního zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., aby bylo více pochopitelné a jasné, v jakých oblastech došlo k zásadním změnám a v jakých se postupuje téměř beze změn.

Každý kdo se setká s ochranou životního prostředí ve firmě, bude vždy řešit „svou oblast“, v odpadech to platí obzvlášť a proto, aby bylo možné informace pojmout a prakticky použít, je nutné seznámit se s  fungováním odpadového hospodářství. Je zřejmé, že vždy tzv. všechno se vším souvisí a není lepšího překvapení než následně zjistit, že si mohu odpadového hospodářství řešit sám/a a nemusím oslovovat externí poradce.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální“. Zaměření kurzu je komplexní od obecných principů odpadové legislativy, jako jsou povinnosti původců, odpadová evidence, až po nakládání se specifickými odpadovými toky, jako jsou vedlejší produkty živočišné výroby, kaly z čistíren odpadních vod, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady ze stravoven nebo nebezpečné odpady.

Kurz bude probíhat ON-LINE ve dnech 18.2 a 19. 2.2021, a to přes aplikaci google Meet. Účastnící kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Další informace najdete na: https://sites.google.com/view/cvodpady/home

 

Návrh zákona, který zakazuje jednorázové plastové příbory, talíře nebo brčka, v pondělí projedná vláda. Zákon má platit letos od července a je převodem evropské směrnice schválené v roce 2019. Návrh upravuje i povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Vládě ho předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Směrnice má za cíl omezit plastový odpad v mořích a v oceánech, který ohrožuje ekosystémy, biodiverzitu a lidské zdraví. Zároveň je dalším krokem k podpoře cirkulární ekonomiky v zemích Evropské unie.

"Návrhem zákona předně dochází k zákazu uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu. Podmínkou pro zákaz daného druhu vybraného plastového výrobku byla vždy dostupnost vhodné a udržitelnější alternativy, která je též cenově přijatelná," uvádí důvodová zpráva. Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky - příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu.

Návrh také stanovuje termín, dokdy je možné tyto výrobky uvádět do oběhu. To výrobcům umožní "doprodat" naskladněné zásoby. Zatímco zákaz uvádění vybraných výrobků na trh by měl platit od července, úplný zákaz uvádění takových produktů do oběhu má být nejpozději rok poté.

Zákon také uvádí požadavky na část samotných výrobků z plastu. Například nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, pak musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí v rámci osvěty uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ.

Právní úprava požaduje i zavedení tzv. systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro vybrané plastové výrobky. "Pro obalové výrobky tyto systémy již zavedeny jsou podle zákona o obalech (možnost sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti), pro neobalové plastové výrobky výrobci budou nuceni vytvořit kolektivní systémy pro dané druhy vybraných plastových výrobků, s ohledem na určité specifické povinnosti," konstatuje dokument.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.

Výsledek jednání vlády: Vláda schválila návrh zákona

Dokument ke stažení:

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí (v pdf)

Když se 20. září 2020 objevily v řece Bečvě mrtvé ryby, první si toho všimli místní rybáři. A byli také zřejmě první, kdo odebral vzorky vody a mrtvých ryb. Tyto vzorky byly cenné právě tím, že byly odebrány bezprostředně po havárii, byť jen do obyčejných PET lahví a igelitek. Není však známo, kde tyto vzorky skončily. Rybáři je předali úředníkům z Hranic, ti je údajně předali ČIŽP, což ale ČIZP popírá. Hranický úřad Ekolistu na základě žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím prozradil jméno pracovníka ČIŽP, který měl vzorky převzít. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Předání vzorků vody z Bečvy (277,81 KB)

Napadlo vás někdy, že i sušenky, které si dáváte ke kávě, je možné vyrábět s ohledem na principy cirkulární ekonomiky? Už 15 let se o to snaží Biopekárna Zemanka v Oříkově u Sedlčan ve středních Čechách. Jak složité je dodržovat standardy biopotravin v českých podmínkách? Co by si z takového provozu mohli odnést velcí producenti potravin? A proč je někdy lepší zajet pro jablka v biokvalitě do Itálie, místo toho, aby nakupovala v Česku? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Janem Zemanem, více ZDE

Jen v programu Nová zelená úsporám se o toto adaptační opatření pro budovy zvedl zájem mezi roky 2019 a 2020 trojnásobně. Střechy porostlé vegetací dokážou účinně zadržovat dešťovou vodou a díky jejímu odpařování ochlazují své okolí. Kromě toho nabízejí útočiště řadě druhů živočichů, zejména hmyzu, a v neposlední řadě pomáhají snížit množství vody, které končí v kanalizaci. To jsou hlavní důvody, proč vláda podporuje výstavbu zelených střech jako součást opatření na zmírnění dopadů změny klimatu. Na období 2021–2027 chystá širokou nabídku finanční podpory i legislativní změny.

„Zelené střechy se osvědčily, což ukazuje i rostoucí zájem o dotace na jejich výstavbu z našich programů. Proto je i nadále budeme podporovat z EU fondů, programu Nová zelená úsporám, počítáme s nimi i v nově vznikajícím Modernizačním fondu. Jen v novém Operačním programu Životní prostředí budeme mít na projekty hospodaření s dešťovou vodou, kam spadají i zelené střechy, připraveny minimálně 2 miliardy korun,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Aktuálně je v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) otevřena výzva č. 144, ve které obce, kraje a další veřejné subjekty, jako jsou například školy nebo domovy pro seniory mohou získat na zelenou střechu dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých výdajů. Podporu poskytuje Státní fond životního prostředí ČR na samostatnou výstavbu zelené střechy a se spuštěním nového programového období bude možné výstavbu zelené střechy řešit i jako součást komplexní rekonstrukce budovy zaměřené na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie, nebo při výstavbě zcela nové pasivní nebo tzv. plusové budovy.

„Pro zájemce, kteří nestihli projekt připravit do aktuálně běžící výzvy, nově nabízíme dotaci až 5 milionů na kompletní projektovou přípravu v Národním programu Životní prostředí. Obce tak mají možnost využít čas, než se spustí výzvy v novém programovém období OPŽP a nachystat si projekty týkající se nejen výstavby zelených střech, ale obecné hospodaření s dešťovou vodou a zadržování v krajině,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Kromě toho nabízí výzva veřejným subjektům podporu i na výměnu nepropustných zpevněných povrchů za propustné, akumulační podzemní nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití i další varianty zachycování vody jako jsou dešťové zahrady nebo povrchová vsakovací a retenční zařízení doplněná zelení. Všechna tato opatření se nazývají souhrnně Velká Dešťovka a jejich smyslem je zajistit co nejlepší zadržování vody v zástavbě.

Domácnostem, společenstvím vlastníků jednotek či dalším majitelům rodinných a bytových domů je určený program Nová zelená úsporám (NZÚ). Z něj je možné získat podporu na zelenou střechu opět buď při rekonstrukci zaměřené na energetické úspory, nebo při výstavbě nových úsporných budov. Vloni program navýšil podporu z 500 na 800 Kč/m2 střechy. V průběhu roku 2021 dojde k rozšíření podpory rekonstrukce bytových domů na území celého Česka, čímž dojde ke zpřehlednění systému podpory (nyní je podpora rekonstrukce bytových domů zaměřená jen na Prahu, pro ostatní regiony je podpora poskytována z Integrovaného regionálního operačního programu, který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj).

Zkrátka nepřijdou ani podnikatelé, kterým se nově otevře Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK - pokračování Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), který řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podpora bude poskytována jak na samostatnou výstavbu zelených střech, tak i například na výsadbu funkční vegetace v rámci revitalizace podnikových areálů a okolí komerčních budov. Podobně jako u OPŽP, budou podporovány i další systémy na zachycování a využití srážkové vody.

Hlavní město Praha má omezenější přístup k evropským penězům z operačních programů, proto se veřejným subjektům i podnikatelům v Praze otevře možnost podpory z nově vznikajícího Modernizačního fondu. Z něj bude možné financovat komplexní rekonstrukce budov, které mohou zahrnovat i zelené střechy a další technologie na využití srážkové vody.

Kromě finanční podpory Ministerstvo životního prostředí připravilo řadu legislativních změn, které podpoří výstavbu zelených střech. V rámci vládní novely vodního zákona je z podnětu Ministerstva životního prostředí mimo jiné i lépe ošetřeno využívání srážkových vod u staveb. Stavebníci podle ní musí od 1. 2. 2021 u novostaveb i u větších renovací stávajících budov počítat s využíváním dešťovky, to znamená budovat retenční nádrže pro další využití jako například užitkovou vodu na zalévání, či srážkovou vodu vsakovat nebo ji postupně nechat vypařovat, například prostřednictvím jezírek nebo ji zachytávat na zelených střechách.

To znamená, pokud nemá být voda využívána, pak má být zasakována nebo vypařována na místě soustředěného odtoku. Díky tomu se voda bude vracet zpět do přírody, což sníží dopady změny klimatu na půdu i teplotu vzduchu. Teprve pokud není využívání, zasakování či odpařování z objektivních důvodů možné (musí být doloženo v rámci stavebního řízení), připouští se odvádění srážkových vod pomocí oddílné (dešťové) kanalizace do povrchových vod a pokud ani toto není možné, pak je jako poslední možnost (opět po objektivním zdůvodnění) odvádět regulovaně srážkovou vodu do jednotné (splaškové) kanalizace. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena žádná stavba.

Dalším z podstatných opatření na podporu rozvoje zelených střech je návrh Ministerstva životního prostředí na snížení odvodů za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě vybudování zelených střech, a to díky úpravě vyhlášky Ministerstva zemědělství k zákonu o vodovodech a kanalizacích. Tento krok by byl dalším motivačním opatřením, které snižuje náklady na odvod srážkové vody ze zelené střechy a tím stavebníky pobízí k jeho využívání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí uspořádalo 18.1.20201 webinář, kde byl představen program ENERG ETS, který je zaměřen na podporu projektů pro zlepšení energetické účinnosti a pro snižovaní emisí skleníkových plynů v průmyslu pro podniky zařazené do vykazování emisí EU ETS. Na záznam z webináře se můžete podívat ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=GwXIoQ95mFo

Výstavba nové spalovenské linky, která navýší kapacitu brněnské spalovny zhruba o polovinu, získává jasnější kontury. Projekt úspěšně vyhověl procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a společnost získala závazné stanovisko od Ministerstva životního prostředí ČR. Povolení opravňuje SAKO Brno k výstavbě nového 40MW zařízení na výrobu energie z odpadu ve stávajícím areálu městské svozové společnosti.

„Získání EIA vnímám jako důležitý milník vedoucí ke snížení závislosti na zemním plynu ze zahraničí. Moderní jednotka s kapacitou 132 tisíc tun nerecyklovatelných odpadů ročně zajistí téměř polovinu celkové spotřeby tepla pro Brno, což Brňanům zajistí dlouhodobě stabilní a dostupné ceny tepla. Po uvedení do provozu bude společnost SAKO Brno dodávat do sítě Tepláren Brno až 1.500.000 GJ tepla, k čemuž obě společnosti přistoupily minulý rok formou podepsaného memoranda.,“ zdůraznil Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Nová spalovenská linka se bude vyznačovat vysokou, téměř 100 % účinností a velmi nízkými emisemi. Městu přinese okamžitou úsporu ekvivalentního množství oxidu uhličitého ve výši téměř 160 tisíc tun ročně. „Město Brno se zavázalo snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 %. Vítám, že zprovoznění nového kotle SAKO Brno k tomu přispěje rovnou čtvrtinou,“ komentuje první náměstek primátorky Petr Hladík.

Během schvalovacího procesu EIA vedla společnost SAKO Brno pro občany města komunikační kampaň zaměřenou na představení výhod projektu a jeho přínosu pro životní prostředí. „Za velký úspěch považujeme pozitivní zpětnou vazbu od veřejnosti, neboť k projektu nebyly vzneseny žádné námitky. Z energetického hlediska se bude jednat o jednoznačně nejmodernější jednotku v ČR, která se po realizaci zařadí mezi světovou špičku,“ uvedl Tomáš Caha, ředitel divize ZEVO, která je odpovědná za výstavbu i budoucí provoz nové spalovenské linky.

„Jsem rád, že občané města Brna nadále vnímají potřebu minimalizovat podíl skládkování a podporují energetické využívání odpadů, ze kterého SAKO vyrobí nízkouhlíkové dálkové teplo a elektřinu. Cirkulární ekonomika v přímém přenosu,“ dodává k tomu Filip Leder a upozorňuje, že nová linka ještě prohloubí dosavadní trend kdy, zatímco v České republice na skládce skončí každý druhý kilogram komunálního odpadu, město Brno dokáže zpracovat systémem sběrných středisek odpadů, třídících kontejnerů a energetickým využíváním odpadu více jak 97 % produkce komunálního odpadu.

V březnu tohoto roku bude zahájeno výběrového řízení na generálního dodavatele stavby. S dokončením projektu se počítá během roku 2024. Více informací o projektu lze nalézt na www.resako.cz.

 

Zatímco v Chorvatsku se každý rok zrecykluje až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji třídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly? Více ZDE

Evropská komise uveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k akčnímu plánu EU „Cesta k dosažení cíle nulového znečištění ovzduší, vody a půdy“.

Dle Zelené dohody pro Evropu musí EU v zájmu ochrany evropských občanů a ekosystémů směřovat k dosažení cíle nulového znečištění a lépe předcházet vzniku znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků a napravovat stávající situaci. Komise bude tyto vzájemně související problémy řešit přijetím akčního plánu pro nulové znečištění v roce 2021.

Navzdory významným zlepšením v posledních desetiletích znečištění i nadále poškozuje občany a ekosystémy. Způsobuje četná fyzická a duševní onemocnění a je jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti. Za znečištění platí vysokou cenu společnost i ekosystémy, včetně nákladů spojených se zdravím (zdravotní péče, ztracené pracovní dny, ztráta produktivity), nižších výnosů (např. v zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu), nákladů na sanaci (např. čištění vody, dekontaminace půdy, odstraňování znečištění moří) a ztráty ekosystémových služeb (např. opylování).

Dokument ke stažení:

EU 15_21 EK Akční plán EU „Cesta k dosažení cíle nulového znečištění ovzduší, vody a půdy“

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí a příslušnou technickou pracovní skupinou zajistilo český překlad Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadů (BREF WT).

Dokument ke stažení:

BREF WT.pdf (24.99 MB)