Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k přezkumu směrnici EU o energetické účinnosti. Komise připravuje přezkum a revizi směrnice o energetické účinnosti (dále jen „směrnice“) a v rámci tohoto procesu použije dvoufázový přístup. Jako první krok hodnocení posoudí stávající rámec směrnice od jejího vstupu v platnost v roce 2012, s výjimkou prvků, které již byly revidovány v roce 2018. Zjištění vyplývající z hodnocení pak poskytnou základ pro to, co je třeba ve směrnici zefektivnit, posílit, doplnit nebo změnit, aby se odstranily zbývající nedostatky v ambicích oproti cílům EU na rok 2030 v oblasti energetické účinnosti tak, aby bylo do roku 2030 dosaženo vyššího cíle EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 %, a aby se zajistila součinnost s ostatními iniciativami v rámci Zelené dohody, zejména s přezkumem směrnice o obnovitelných zdrojích energie, renovační vlnou a strategií EU pro integraci energetického systému.

Dokument ke stažení:

EU 14_21 EK Směrnice EU o energetické účinnosti – hodnocení a přezkum

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k přezkumu pravidel EU pro energii z obnovitelných zdrojů. V rámci Zelené dohody pro Evropu se Komise zavázala posílit opatření v oblasti změny klimatu, a proto posoudí, jak by se emise skleníkových plynů v EU mohly do roku 2030 snížit nejméně o 50 % na 55 %. Přezkum: posoudí, nakolik mohou pravidla EU pro energii z obnovitelných zdrojů (směrnice (EU) 2018/2001) přispět k vyšším cílům EU v oblasti klimatu a dále prozkoumá možnosti, jak urychlit přechod k integrovanějšímu energetickému systému, jak je uvedeno ve strategii pro integraci energetického systému a strategii pro vodík.

Dokument ke stažení:

EU 13_21 EK Pravidla EU pro energii z obnovitelných zdrojů

Evropská komise zveřejnila na svých webových stránkách informace o veřejné konzultaci, která se týká problematiky průmyslových emisí. Pod průmyslové emise se zahrnuje jak problematika spadající pod směrnici o průmyslových emisích (tj. primárně se jedná o integrovanou prevenci - IPPC), tak i problematika evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR), což se na národní úrovni rovná Integrovanému registru znečišťování životního prostředí (IRZ). Konzultace souvisí s připravovanou revizí směrnice o průmyslových emisích a nařízení o E-PRTR.

Konzultace se může zúčastnit v podstatě kdokoli, což je navíc podpořeno i skutečností, že odpovědní formulář a veškeré doprovodné informace jsou k dispozici v českém jazyce. Vyplnění je možné do 23. března 2021. Pokud budete mít o vyplnění zájem, veškeré informace a odpovědní formulář naleznete zde. Aby se zobrazily informace v české jazykové verzi, je nutné nejdříve v záhlaví provést příslušnou volbu.

Zdroj: MŽP

Srdečně Vás zveme na tradiční lednovou konferenci Chemická legislativa 2021, která se uskuteční 21. ledna 2021, tentokrát online. Využijte možnost si na jednom místě vyslechnout informace o tom, co Vás v oblasti chemikálií čeká v letošním roce, a to přímo od zástupců ve Výborech ECHA, Fóra, státních autorit a Vašich kolegů.

Greenwashing je fenomén, který se objevil už v 80. letech, ale který je kvůli narůstající popularitě společensky odpovědných firem stále aktuálnější. Spočívá v tom, že firmy předstírají, že jsou zelenější a společensky odpovědnější, než je tomu ve skutečnosti. Více ZDE

Sedm hříchů greenwashingu:

• Skrytý kompromis. Situace, kdy firma propaguje svůj výrobek zdůrazněním zcela okrajových ekologických vlastností, i když je výrobek jako celek neekologický.

• Bez důkazu. Tento případ popisuje, když firma zboží propaguje neověřitelnými reklamními slogany.

• Vágnost. Výrobce popisuje své zboží nejednoznačným jazykem, které si lze vykládat různým způsobem.

• Nerelevantnost. Propagace sice technicky korektní, která však k environmentální přívětivosti výrobku nemá žádný vztah. 

• Menší zlo. Pokud firma svůj výrobek propaguje tím, že se jedná o menší ze dvou zel – i přesto, že celá kategorie znamená problém pro životní prostředí. 

• Klamání spotřebitele. Pokud firma svůj výrobek propaguje prostřednictvím informací, které jsou zkrátka lživé.

• Užívání falešných certifikátů. Firma takto propaguje svůj výrobek prostřednictvím certifikátů a označení, které vůbec neexistují.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k aktualizaci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Ve sdělení o posílení ambicí EU v oblasti klimatu do roku 2030 navrhla Komise cíl EU dosáhnout do roku 2030 čistého snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Za účelem provedení tohoto plánu Komise navrhuje revizi příslušných klíčových právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu do června 2021. Cílem této konzultace je získat podněty zúčastněných stran k revizi směrnice EU o obchodování s emisemi, včetně úlohy systému EU pro obchodování s emisemi a jeho příspěvku k celkovým ambicím v oblasti klimatu pro rok 2030. Komise očekává informace týkající se mimo jiné řešení rizika úniku uhlíku, možného rozšíření systému EU ETS (např. na odvětví dopravy, budov nebo na námořní odvětví), rezervy tržní stability, využití příjmů a nízkouhlíkových podpůrných mechanismů.

Dokument ke stažení:

Od začátku roku 2021 startuje oficiálně nový rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021-2027), který navazuje na předchozí program Horizont 2020. Nejpozději 31. ledna 2021 bude spuštěna webová stránka Horizont Evropa informující o všech oblastech nového programu, jak jste zvyklí z webové prezentace Horizont 2020. V době výstavby nového webu naleznete veškeré dostupné informace na tomto odkazu. Krátké informativní video o programu Horizont Evropa shlédnete na You Tube kanálu TC zde.

Zdroj: TA ČR

Bude zrušeno přibližně 20 % registrací podle nařízení REACH předložených společnostmi z UK, které nebyly převedeny do EU. Převody registrací by měly být společnostmi v EU dokončeny nejpozději do 31. 3. 2021.

Registrace podle nařízení REACH předložené výrobci, dovozci a výhradními zástupci se sídlem ve Spojeném království, které do konce přechodného období 31. prosince 2020 neprošly všemi kroky požadovanými k dokončení registrace žadatelem o registraci i agenturou ECHA nebudou dále zpracovávány.

Pro společnosti se sídlem v UK to v praxi bude znamenat:

• budou ukončena všechna nevyřízená podání v REACH-IT;
• nebudou vydávána žádná registrační čísla;
• v REACH-IT nebudou moci provádět žádnou činnost jako držitelé registrací;
• všechny registrace držené nebo vrácené společnostem v UK budou v REACH-IT postupně zrušeny.

Do 31. 12. 2020 zahájilo nebo dokončilo převod svých registrací do EU 80 % z 2 140 žadatelů o registraci z UK. Nástupci v EU by pak měli převod dokončit co nejdříve, ale nejpozději do 31. 3. 2021. V opačném případě bude zrušen převod i registrace a žadatelé o registraci již nebudou moci látku legálně uvádět na trh EU.

Minimálně 2 900 UK registrací je nyní neplatných a budou zrušeny, protože jejich převod do EU do konce roku 2020 nebyl zahájen. Jedná se přibližně o 3 % z celkového počtu registrací podle nařízení REACH.

Do konce přechodného období nebylo do EU převedeno 268 látek zaregistrovaných pouze společnostmi se sídlem v UK (cca 1 % všech registrovaných látek) a tyto registrace budou zrušeny. Přibližně 60 % těchto látek bylo zaregistrováno pouze jako meziprodukty.

V současné době jsou z UK do EU převáděny registrace 237 látek registrovaných pouze v UK.

Seznam látek registrovaných pouze společnostmi ze Spojeného království byl nyní aktualizován a je k dispozici na internetových stránkách agentury ECHA. Informace obsažené v UK registracích zůstanou i po zrušení registrace na internetových stránkách ECHA, ale změní se stav registrace.

Další informace:

• Vystoupení Spojeného království z EU

• Otázky a odpovědi pro společnosti

• Poradenství pro firmy

• Seznam látek registrovaných pouze společnostmi v UK [XLSX]

Dne 9. prosince 2020 bylo v Úředním věstníku EU vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2009 ze dne 22. června 2020, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro povrchovou úpravu za použití organických rozpouštědel včetně konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami. Závěry o BAT jsou součástí revidovaného dokumentu STS BREF (angl.  Surface Treatment Using Organic Solvents including Wood and Wood Products Preservation with Chemicals).

Dokument ke stažení:

Dobrovolníci z neziskové organizace Trash Hero sbírali po celém Česku odpadky i v roce korony, lockdownů a roušek. V roce 2020 se pořádaných úklidů zúčastnilo 1551 lidí – ze země mimo jiné zvedli 7159 plastových lahví, 295 použitých injekčních stříkaček nebo 9638 pivních plechovek. Celkem díky dobrovolníkům zmizelo z českých ulic, parků a přírody 38 690 kg odpadků.

Základny Trash Hero, které momentálně v Česku fungují v 19 městech, se situaci přizpůsobily po svém. Například v první vlně covid-19 sbírali odpadky jako jednotlivci ve výzvě #oneplaceonehero. V době rozvolnění se pak soustředili nejen na úklidy. „Snažili jsme se pokračovat v trendu pořádání zajímavých úklidových akcí s kulturním přesahem a jít cestou navazování spolupráce s podobně zaměřenými institucemi a organizacemi,” potvrzuje organizátor Karel Švanda z Trash Hero Hradec Králové.

Ačkoliv byla sezóna 2020 náročná z mnoha aspektů, povedlo se napnout síly. „Navzdory tolika omezením jsme letošek měli nabitý jako nikdy předtím,“ popisuje Monika Barešová z Trash Hero Praha, „Uspořádali jsme celkem 65 úklidů, z toho 24 akcí proběhlo v rámci Celosvětového úklidového dne.“

Organizace Trash Hero Czech Republic existuje od roku 2016 a patří k celosvětovému hnutí Trash Hero. Pravidelné úklidy probíhají ve 171 základnách v 17 zemích. „Budeme pořádat úklidy, dokud to bude třeba,“ říká spoluzakladatel Jan Bareš z Trash Hero Czech Republic, „Snažíme se o obrat společenského myšlení – neházet odpadky do přírody, ale do košů. Šíříme myšlenku, že třídit je dobré, ale vytvářet méně odpadu je ještě lepší.“

Česku by prospělo zálohování PET lahví a plechovek

Odpadkoví hrdinové vidí smysl i v zálohování obalů. Vratné zálohované obaly končí odhozené v přírodě jen minimálně. Během loňských úklidů tvořily vratné pivní lahve pouze 1 % všech nalezených nápojových obalů. Nejvíc posbírali dobrovolníci hliníkových plechovek, následovaly je PET lahve a nezálohované sklo, celkem 17 300 nezálohovaných nápojových obalů a jen 170 vratných. „Data z úklidů Trash Hero korespondují se zkušenostmi zemí, kde funguje systém vratných záloh i na PET lahve a plechovky. Po zavedení záloh na tyto obaly se jejich množství v ulicích a přírodě snížilo až o 98 %. Zálohový systém bohužel zatím v Česku nemá podporu Ministerstva životního prostředí,“ doplňuje Andrea Brožová z iniciativy Zálohujme.cz, jíž je Trash Hero součástí.

„Každá společenská změna začíná skupinkou angažovaných lidí. Proto si tak vážím všech dobrovolníků, kteří ve svém volném čase dělají svět lepší. Jsou to světlonoši naděje, že to společně zvládneme“, dodává Bareš.

Včera vládou schválená Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050 je nevyšším strategickým dokumentem stanovujícím cíle v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu na dalších deset let. K nim patří snaha na národní i mezinárodní úrovni o řešení palčivých problémů a pomoci dosažení cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody a dalších environmentálních úmluv. K tomu bude zapotřebí ještě zesílit ochranu životního prostředí.

“Další dekáda ochrany životního prostředí bude úzce provázána s důsledky destabilizace klimatického systému, které ovlivní jak životní prostředí, tak i globální ekonomiku a sociální vazby. Podle projekcí znázorňujících vývoj globálního klimatu dojde při zachování aktuálních trendů a chování společnosti k oteplení planety do konce století až o 3 °C, přestože Pařížská dohoda požaduje udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Naší výzvou je tedy zvýšení odolnosti vůči změně klimatu, transformace ekonomik na oběhové hospodářství, z důvodu stále rostoucí spotřeby surovin i energie, odklon od fosilních paliv a hledání nových zdrojů energie. Stále výraznější ztráta biodiverzity v globálním měřítku ve spojitosti s nárůstem světové populace bude mít zásadní vliv na zajištění dostatku potravin a ovlivní zemědělské postupy, ale i využití krajiny,” shrnuje ministr Richard Brabec a pokračuje: “Cílem SPŽP 2030 je tedy zajistit českým občanům zdravé a bezpečné životní prostředí, které umožní kvalitní život nám i budoucím generacím a které není spojeno s degradací životního prostředí u nás, ani v zahraničí. Zásadní pro období do roku 2030 bude nejen přizpůsobení společnosti a hospodářství změně klimatu a výrazné snižování emisí skleníkových plynů a oběhovému hospodářství, ale také udržitelné využívání a hospodaření v krajině a ochrana přírody a biologické rozmanitosti. Tento právě schválený dokument, který jsme kromě expertů konzultovali i s širokou veřejností, bude na další dekádu naším kompasem, zda se pohybujeme správným směrem.“

První Státní politika byla přijata již v roce 1995, aktuální dokument platí od roku 2021 do roku 2030. SPŽP 2030 se zaměřuje na tři oblasti – Životní prostředí a zdraví, Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, Příroda a krajina a klade deset strategických cílů.

Pro životního prostředí ovlivňující lidské zdraví je to:

• Zajistit dostupnost vody a zlepšit její jakost

• Zlepšit kvalitu ovzduší

• Snížit expozici nebezpečným chemickým látkám

• Snížit hlukovou zátěž a světelné znečištění

• Zvýšit připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem a krizovým situacím

• Adaptovat sídla

Pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice a oběhovému hospodářství cílí na:

• Snižování emisí skleníkových plynů

• Zavedení oběhového hospodářství pro hospodárné nakládání se surovinami, výrobky a odpady

Pro šetrné využívání a ochranu přírody a krajiny se zaměřuje na:

• Obnovení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v ní

• Zachování biologické rozmanitosti v mezích tlaku změny klimatu

K dosažení vytýčených cílů budou v příští dekádě maximálně využity finanční zdroje již tradičních dotačních titulů, jako jsou operační programy, i nových jako je Modernizační fond, Národní plán obnovy či Fond spravedlivé transformace. Díky nim bude moci ČR v těchto 10 letech investovat do životního prostředí a ochrany klimatu rekordních 300 miliard korun.

V rámci monitoringu plnění Státní politiky životního prostředí 2030 budou pravidelně sledovány indikátory a aktivity realizované jednotlivými gestory, a to skrze Zprávu o životním prostředí ČR a také nové Platformy pro monitoring plnění SPŽP 2030, jejíž členy budou gestoři a spolugestoři jednotlivých specifických cílů, zástupci Parlamentu ČR, akademické obce a nestátních organizací a sdružení. V roce 2025 bude publikováno vyhodnocení jejího střednědobého plnění. Cíle SPŽP budou plněny skrze typová opatření, jejichž příklady jsou uvedeny u jednotlivých strategických cílů. Konkrétní výběr a podoba typových opatření bude předmětem platných složkových a sektorových strategických dokumentů, které musí při své tvorbě cíle SPŽP zohledňovat a dále je rozpracovávat.

Dokument ke stažení:

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů). Tato vyhláška upravuje Katalog odpadů, postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, obsahové náležitosti zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu HP 9, HP 14 a HP 15, podrobnosti provádění vzorkování odpadů, způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů a obsahové náležitosti osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy.

Cílem Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR je na základě kvantitativních a kvalitativních informací zhodnotit míru naplňování a také platnost SEK ČR, tak aby vláda ČR měla dostatek relevantních informací pro případné rozhodnutí o aktualizaci SEK ČR.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2019.

Hodnoty emisního faktoru CO2 elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 480/2000, o energetickém auditu a energetickém posudku, kde jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Tato vyhláška bude v roce 2021 nahrazena dvěma vyhláškami, vyhláškou o energetickém auditu a vyhláškou o energetickém posudku.

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.

V případě dotazu k výše uvedenému emisnímu faktoru CO₂ se obracejte na kontaktní osobu:

Zdroj: MPO