Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh rozhodnutí k environmentálnímu řízení a výkonnosti – Odvětvový referenční dokument pro kovodělné výrobky. Záměrem tohoto dokumentu je podpora všech organizací v odvětví výroby kovodělných výrobků, které se zaměřují na relevantní environmentální aspekty, přímé i nepřímé, s cílem najít informace o osvědčených postupech v oblasti environmentálního managementu a příslušných environmentálních vlastnostech specifických pro dané odvětví, stejně tak ukazatele pro měření jejich vlivu na životní prostředí a měřítka excelence. Cílovou skupinou tohoto dokumentu jsou firmy patřící do odvětví výroby kovových výrobků, zejména firmy s následujícími kódy NACE 24, NACE 25, NACE 28, NACE 29 a NACE 32.

Dokument ke stažení:

Telekomunikační služby a služby ICT

Evropská komise zeveřejnila k připomínkování Návrh rozhodnutí k environmentálnímu řízení a výkonnosti – Odvětvový referenční dokument pro telekomunikační služby a služby ICT.

Záměrem tohoto dokumentu je podpora všech organizací v odvětví telekomunikací a ICT služeb, které se zaměřují na relevantní environmentální aspekty, přímé i nepřímé, s cílem najít informace o osvědčených postupech v oblasti environmentálního managementu a příslušných environmentálních vlastnostech specifických pro dané odvětví, stejně tak ukazatele pro měření jejich vlivu na životní prostředí a měřítka excelence.

Postupy (BEMP) popsané v tomto dokumentu byly identifikovány jako nejlepší postupy, které mohou podpořit úsilí všech poskytovatelů telekomunikačních a ICT služeb – jako jsou telekomunikační operátoři, poradenské firmy v oblasti ICT, společnosti zabývající se zpracováním a hostingem dat, vývojáři a vydavatelé softwaru, provozovatelé vysílání, instalátoři zařízení a webů v oblasti ICT atd. Velké organizace, které ukládají a zpracovávají velké množství dat o svých klientech, dodavatelském řetězci a / nebo produktech.

Dokument ke stažení:

V úterý 2. února se v čase mezi 9:30 a 12:30 uskuteční webinář na téma Nový odpadový zákon pořádaný Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s digitálním odpadovým tržištěm Cyrkl.

Hosté z řad MŽP a zároveň autoři velké části nové legislativy – právník odboru odpadů Štěpán Jakl a zástupkyně ředitele odboru odpadů Gabriela Bulková – představí ty nejdůležitější změny, které s sebou novela zákona přináší.

Oba řečníci se budou podrobně a detailně věnovat konkrétním vyhláškám, změnám v ohlašování, nastavení recyklačních cílů nebo novým či z části upraveným povinnostem zasahujícím především do práce podnikových ekologů.

Kromě vlastní přednášky budou odpovídat na dotazy zúčastněných, případně pomohou se zorientováním se v jednotlivých částech nové legislativy.

V případě zájmu o účast je možné se zaregistrovat na tomto odkaze, podrobnosti budou účastníkům zaslány několik dnů před konáním samotného webináře.

Ve Sbírce předpisů ČR (částka č. 15) vyšla Vyhláška č. 30/2021 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o obalech s účinností od 16. února 2021. Vyhláška stanovuje: rozsah vedení evidencí, rozsah a způsob ohlašování údajů z těchto evidencí, minimální rozsah ověření údajů a pravidla výpočtu využití odpadu z obalů.

Dne 27. ledna 2021 byl vydán rozsudek tribunálu č. T-699/17 k postupu přijímání závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) a k použitelným ustanovením o kvalifikované většině.

Dne 28. dubna 2017 členové výboru hlasovali o přijetí stanoviska k pozměněnému návrhu prováděcího rozhodnutí, kterým se stanoví závěry o BAT pro velká spalovací zařízení.

Přestože 30. března 2017 Polská republika požádala, aby výbor hlasoval o stanovisku k uvedenému návrhu prováděcího rozhodnutí podle pravidel hlasování uvedených v čl. 3 odst. 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, hlasování se konalo podle pravidel pro kvalifikovanou většinu stanovené v Lisabonské smlouvě, a nikoliv podle pravidel stanovených v Niceské smlouvě.

Dne 31. července 2017 přijala Komise prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení.

V říjnu 2017 podala Polská republika proti rozhodnutí žalobu z důvodu porušení ustanovení použitelných v souvislosti s kvalifikovanou většinou a další čtyři žalobní důvody týkající se BAT AEL a zpochybnění legality udělené výjimky z těchto limitů pro některé ostrovní regiony.

Dne 27. 1. 2021 Tribunál (třetí rozšířený senát) rozhodl takto:

• Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, se zrušuje.

• Účinky prováděcího rozhodnutí zrušeného na základě bodu 1 toho rozsudku jsou zachovány až do doby, než bude v přiměřené lhůtě, která nesmí přesáhnout dvanáct měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku, přijat nový akt, který ho má nahradit a bude přijat podle pravidel upravujících kvalifikovanou většinu stanovených v čl. 3 odst. 3 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.

V důsledku toho, že bylo vyhověno prvnímu žalobnímu důvodu, bylo napadené rozhodnutí zrušeno bez nutnosti zkoumat zbývající žalobní důvody.

Dokument ke stažení:

Rozsudek Tribunálu

Zdroj: MPO

V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/57 ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o olovo v brocích v mokřadech nebo v jejich okolí. Nařízení vstoupí v platnost v únoru 2021.

V příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se v položce 63 ve sloupci 2 doplňují nové odstavce.

Po 15. únoru 2023 bude v mokřadech nebo do 100 metrů od mokřadů zakázáno vystřelování broků, u nichž je koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) rovna nebo vyšší než 1 % hm. a zákaz nošení jakýchkoli takových broků během střelby nebo jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu.

Cílem tohoto omezení je zákaz používání nábojů s olověnými broky při střelbě v mokřadech nebo jejich okolí v celé EU. Přestože v mnoha členských státech existují právní předpisy a také mezinárodní dohoda na ochranu mokřadních ptáků, na otravu olovem v EU každý rok uhyne odhadem jeden milion vodních ptáků.

Na žádost Komise připravila ECHA návrh na další omezení olova ve střelných zbraních a nábojích i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. Tento návrh bude zveřejněn v nejbližší době.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokument ke stažení:

• Nařízení Komise (EU) 2021/57

• Nařízení Komise (EU) 2021/57 [EN]

• Nejžhavější vědecká témata

Publikace obsahuje zjednodušené souhrnné energetické bilance za jednotlivé roky 2010–2019, časové řady za roky 2010–2019 podle paliv, časové řady za roky 2010–2019 – primární zdroje/konečná spotřeba a porovnání Indikátorů Evropa 2020–2030 a hodnot souhrnné energetické bilance. Interaktivní datová příloha obsahuje podrobná data a umožňuje volit různé parametry (např. jednotky, druhy paliv, konkrétní odvětví, atd.) a podle nich provádět výběry a přepočty.

Dokument ke stažení:

Evropská komise vydala výsledky průzkumu webových stránek, který se zaměřil na porušování spotřebního práva EU na online trzích. Letos se průzkum poprvé zaměřil také na tzv. greenwashing, což je praktika, kdy firmy uvádějí zavádějící či nepravdivé informace o svých aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí.

Podle výsledků je až 42 % těchto výroků přehnaných či nepravdivých a mohly by být považovány za nekalé obchodní praktiky. Blíže prozkoumáno bylo 344 případů, ve většině z nich obchodník neposkytl dostatečné informace pro potvrzení informací o ekologičnosti výrobku, 37 % případů obsahovalo obecná či vágní vyjádření, jako že výrobek je „udržitelný“ či „eco-friendly“ bez dalšího vysvětlení. 59 % obchodníků navíc neposkytlo snadno dostupné informace, které by potvrzovaly jejich tvrzení.

Novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek přináší nové zásady. Ty se dotýkají sociálně a environmentálně odpovědného a inovativního přístupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek.

Novela do zákona o zakázkách vkládá definice, co se pro účely zákona rozumí sociálním, environmentálním a inovativním zadáváním. Novela je účinná od 1. ledna 2021, nová pravidla by se tedy měla uplatnit na všechny úkony zadavatele, které následují po tomto datu. Pokud bylo například otevřené řízení zahájeno před 1. lednem 2021, neplyne ze zavedení nových zásad pro zadavatele povinnost měnit již stanovené zadávací podmínky.

Zásady je třeba uplatňovat při zadávání veřejných zakázek, u nichž je to vzhledem k jejich povaze a smyslu možné, a to konkrétně při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele. Tuto zásadu jsou povinni aplikovat všichni zadavatelé a na všechny veřejné zakázky bez ohledu na druh zakázek a jejich předpokládanou hodnotu.

Tři konkrétní zásady
Konkrétní zásady jsou patrné z Pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Jsou celkem tři. Prvním pravidlem je zohledňování environmentálních aspektů při nákupu zboží a služeb. Státní správa a samospráva by měly nakupovat výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí. Cílem je omezení spotřeby energií, vody, surovin, produkce odpadů a dalších.

Druhým pravidlem je zohlednění sociálních a širších společenských aspektů souvisejících s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci.

Třetí zásada říká, že státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru.

Kde zásady uplatnit
Zásady lze uplatnit při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele, například v rámci podmínek účasti, stanovení hodnoticích kritérií, při stanovení kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud jsou tyto postupy zákonem pro daný typ zadávacího řízení připuštěny. Zadavatel také může za účelem zjištění možností, jak uplatnit a naplnit nové zásady při zadávání veřejných zakázek, využít předběžných tržních konzultací.

Je také možné, že u některých veřejných zakázek nebude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné nové zásady zohlednit. Povaha a smysl veřejné zakázky může umožnovat aplikaci všech nových zásad, pouze některé z nich, nebo mohou nastat také situace, kdy není možné uplatnit žádnou z nich. Možnost či nemožnost zohlednit nové zásady je nutné posuzovat u každé veřejné zakázky samostatně. Zadavatel je však povinen svůj postup řádně odůvodnit. Zadavatel tak bude muset být schopen obhájit, proč a jak byly zásady zohledněny, případně proč nové zásady zohledněny nebyly.

Přihlížejte i k ostatním zásadám
Argumenty pro zvolený postup zadavatele by se měly opírat především o povahu a smysl zadávané veřejné zakázky. Současně je nutno zdůraznit, že při posuzování otázky aplikace nových zásad, je potřeba přihlížet také k ostatním zásadám stanoveným v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Všechny zásady je třeba vykládat ve vzájemném souladu. Nelze opomenout ani povinnost zadavatelů postupovat při nakládání s veřejnými finančními prostředky v souladu s principy 3E.

V současné době lze zadavatele odkázat např. na metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR, nebo stanovisko expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek. V případě zájmu o školení mohou zadavatelé nahlédnout na stránky Institutu odpovědného veřejného zadávání, ale školení a semináře na toto téma jsou nyní v nabídce celé řady dalších institucí.

Co se týče Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, k jejich případné aktualizaci dojde v případě, že v souvislosti s výše uvedenou novelou bude aktualizován Metodický pokyn pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014–2020, jehož gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Do té doby platí, že Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 zůstávají ve stávající podobě.

 

Evropská unie potřebuje jasně definované mety, které ji mají dovést k bezuhlíkové, ekologicky udržitelné, netoxické a plně cirkulární ekonomice. Tento stav má nastat nejpozději do roku 2050, shodli se europoslanci.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (EP) přijal zprávu k nové iniciativě Akční plán pro cirkulární ekonomiku EU. Pro bylo 66 členů výboru, proti šest, zdrželo se sedm.

Europoslanci zdůraznili, že současná lineární ekonomika v duchu „vezmi-zpracuj-odhoď” se musí změnit ve skutečné cirkulární hospodaření, založené na celé řadě klíčových principů. Ty mají zabránit plýtvání energiemi, snížit jejich spotřebu a vyčerpávání zdrojů. Výrobky mají být zhotovovány tak, aby snižovaly ztráty, sestávaly z neškodných materiálů, byly bezemisní a chránily lidské zdraví. Výhody, které z tohoto přístupu pro spotřebitele pramení, jsou nesporné, konstatovali poslanci.

Závazné cíle do roku 2030 mají být založeny na vědeckých poznatcích, které se týkají použití vybraných materiálů a jejich dopadů na uživatele. Tyto studie se zabývají celým spektrem produktů, dostupných na evropském trhu. EP proto naléhá na Evropskou komisi, aby v tomto roce určila harmonizované, srovnatelné a jednotné indikátory pro cirkulární ekonomiku a komfort spotřebitelů. Závazky se mají týkat rovněž recyklovatelnosti obsahu.

„Přechod na cirkulární hospodaření je ekonomickou příležitostí pro Evropu, kterou bychom neměli promarnit. Evropa není světadílem, který by byl bohatý na zdroje. Má nicméně dovednosti, zkušenosti a schopnosti, jak vyvíjet a inovovat technologie. Ty jsou důležité k tomu, aby přemostily mezery a budovaly společnost bez zbytečného plýtvání. Tato kombinace vytváří pracovní místa a pomáhá ekonomickému růstu a přibližuje nás k dosažení našich klimatických předsevzetí,” uvedl nizozemský europoslanec-zpravodaj Jan Huitema (Renew Europe).

O zprávě výboru by se mělo hlasovat na únorovém plénu EP.

Jak se odrazí přijetí nových odpadových zákonů v podnikové praxi? Co vše upravily zákony a co čeká na podnikové ekology po přijetí prováděcích předpisů? Všechny podstatné změny a povinnosti podnikových ekologů v roce 2021 uslyšíte na 1. ročníku konference Odpady v podnikové ekologii.

1. ročník konference OPE s podtitulem

"Nové odpadové zákony v podnikové praxi"

Volné pokračování úspěšné konference Povinnosti v podnikové ekologii (PPE). V souvislosti s novými odpadovými zákony, které jsou účinné od 1. ledna 2021, byli podnikoví ekologové postaveni před řadu zásadních změn a nových povinností při nakládání s odpady.

Konference odpoví na zásadní otázky všech původců odpadů ohledně evidence, vlastnictví a přepravy odpadů, ale také předcházení vzniku odpadů v souladu s novou legislativou, která je účinná od 1. 1. 2021.

Nad nepoctivými výrobci a distributory elektrozařízení se začínají stahovat mračna. Řada evropských zemí včetně Česka postupně přijímá legislativu, která má zamezit takzvanému freeridingu, neboli „jízdě načerno“. Česká republika nově zavádí povinnost uvádět při prodeji nových elektrozařízení výši recyklačního příspěvku.

Nekalá praxe „freeridingu“ spočívá v tom, že některé firmy se vyhýbají placení povinných recyklačních příspěvků. Tyto recyklační příspěvky zavedla v roce 2005 EU a jsou určeny ke sběru a recyklaci elektroodpadu v jednotlivých členských státech EU. Této povinnosti se vyhýbají zejména mimoevropští prodejci prodávající prostřednictvím e-shopů, které přes svoji prodejní platformu umožňují obchodovat různým obchodníkům. Shodlo se na tom 150 účastníků on-line konference pořádané evropskou asociací EucoLight, která sdružuje organizace zabývající se sběrem a recyklací osvětlovací techniky.

Bičem na „černé pasažéry“ je přenesení odpovědnosti na on-line tržiště

Průkopníky v prosazování potřebné legislativy jsou zejména Francie a Německo. „Principem je přenesení odpovědnosti za recyklaci na provozovatele e-shopu (tzv. on-line tržiště), jehož prostřednictvím se zboží v zemích EU nabízí. Výrobce elektrozařízení totiž často ani nemusí vědět, že se jeho výrobek na evropském trhu prodává. Případně musí provozovatel on-line tržiště zabránit prodeji zboží, které nesplňuje zákonné povinnosti,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je členem evropské asociace EucoLight.

Nedávno přijatý francouzský zákon například přenáší na provozovatele on-line tržišť povinnost dodržovat legislativu za prodejce, kteří nejsou schopni doložit, že své povinnosti plní. V Německu se zase snaží právními kroky dosáhnout toho, aby on-line tržiště prodávala pouze výrobky od registrovaných výrobců, kteří zpětný odběr realizují prostřednictvím některého z kolektivních systémů.

V ČR musí prodejci uvádět výši recyklačního příspěvku
Pozadu nezůstává ani Česká republika. Ministerstvo životního prostředí zavedlo novou ekologickou povinnost pro prodejce elektrozařízení. „Povinností je zobrazovat při prodeji nových elektrozařízení výši recyklačního příspěvku, který se za tato elektrozařízení povinně odvádí. Tím bude jasně vidět, kteří výrobci recyklační příspěvky hradí a kteří se jejich placení vyhýbají,“ dodává Zuzana Adamcová.

Pragmatický postoj evropských kolektivních systémů shrnul zástupce asociace Lighting Europe: „Co je nezákonné v off-line světě, by mělo být nezákonné i v on-linu. Naše závazky vůči životnímu prostředí jsou stejné i v okamžiku, kdy prodáváme on-line.“

Videozáznam z konference je k dispozici ZDE.

Ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu byla připravena Metodika k předkládání provozních údajů pro kompenzace nepřímých nákladů EU ETS. Provozní údaje ohlašovatelé předkládají do 15. 3. 2021 Ministerstvu životního prostředí. Splnění ohlašovací povinnosti je jednou z podmínek pro podání žádosti o kompenzace za kalendářní rok 2020.

Cíl metodiky

Interpretovat konkrétní pravidla poskytování kompenzací, která jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Pravidla

Konkrétní podmínky státní podpory jsou Evropskou komisí upraveny v Pokynech k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012.

Zavedení kompenzací nepřímých nákladů v ČR je realizováno na základě § 11 novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (zákon č. 1/2020 Sb.), kterou byl stanoven rámec pro poskytování finanční kompenzace nepřímých nákladů.

Konkrétní pravidla poskytování kompenzací jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 ze dne 30. listopadu 2020 o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny (dále jen „nařízení vlády“).

Kompenzační schéma, resp. vyplácení kompenzací nepřímých nákladů za kalendářní rok 2020 Česká republika úspěšně dne 10. 11. 2020 notifikovala vůči Evropské komisi  - State Aid SA.58608 – Czech Republic Compensation for indirect ETS costs in the Czech Republic.  

K realizaci vyplácení kompenzací za kalendářní rok 2020 je nezbytné vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů za kalendářní rok 2020 pro průmyslová odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku. Teprve po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (k vyhlášení předpisu má podle zákona č. 1/2020 Sb. dojít nejpozději do 30. 6. 2021), bude možné podávat Ministerstvu průmyslu a obchodu žádosti o kompenzace. Výše částky na kompenzace bude určena i na základě ohlášených provozních údajů potenciálních žadatelů. Jednou z podmínek podání žádosti o kompenzace za kalendářní rok 2020 je splnění ohlašovací povinnosti vůči Ministerstvu životního prostředí.    

Ohlášení provozních údajů

Z § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb. vyplývá pro potenciálního žadatele o kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 povinnost předložit Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021 provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

Nedílnou součástí nové metodiky je formulář pro předkládání provozních údajů, který má za cíl usnadnit potenciálnímu žadateli poskytnout požadované údaje v rozsahu nařízení vlády. Oba dokumenty jsou k dispozici na stránkách Ministerstva životního prostředí (https://www.mzp.cz/cz/kompenzace_nakladu) nebo níže ke stažení.

Dokument ke stažení:

V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností vznikly výrobcům elektrozařízení a pneumatik, distributorům a posledním prodejcům nové povinnosti mezi které patří i oddělené uvádění nákladů na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobku s ukončenou životností na daňovém dokladu v souladu § 73, resp. § 99 zákona č. 542/2020 Sb. Metodický návod MŽP ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

Návod (PDF, 154 kB)

Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.

Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu.

"Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19," upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýká agentura Reuters.

"Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu," uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. "Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné," dodal.