Emise skleníkových plynů spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) se loni snížily o 13,3 procenta. Z toho emise leteckého sektoru klesly o téměř dvě třetiny. Uvedla to Evropská komise (EK). Prostřednictvím ETS je v současnosti regulováno zhruba 40 procent produkce skleníkových plynu v EU.

Emise z letectví se propadly o 64,1 procenta na 24,5 milionu tun, vzhledem k tomu, že na toto odvětví měla nejvážnější dopad pandemie nemoci covid-19. Emise v energetickém sektoru klesly o 14,9 procenta díky nižší spotřebě energie a dalším faktorům, jako je nahrazování uhlí zemním plynem při produkci elektřiny. Emise v průmyslu klesly v průměru o sedm procent. Největší podíl na tom mělo odvětví železa a oceli.

Celkové emise skleníkových plynů z pevně stojících zařízení, jako jsou elektrárny a továrny, loni činily 1,331 milionu tun. Meziročně klesly o 11,2 procenta, uvedla agentura Reuters.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste i motivace společností snižovat emise.

Evropská komise má v červnu představit návrhy na dosažení nových klimatických cílů, včetně reformy trhu s emisními povolenkami. Cílem je přidat do systému emise z lodní a další dopravy či výstavby.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k novým pravidlům, které mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky. Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky.

Strategie bude:

• obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021).
• podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Cílem novelizace vyhlášky č. 13/2014 Sb. je dílčí úprava postupu činností prováděných jak zpracovatelem návrhu pozemkových úprav, tak i úprava postupu provádění jednotlivých etap řízení o pozemkových úpravách vedených správním orgánem. Novela vyhlášky se týká všech etap řízení o pozemkových úpravách, od přípravných prací po realizaci pozemkových úprav, a to především v návaznosti na poslední novelu zákona č. 139/2002 Sb., která zavedla možnost provádět pozemkové úpravy v případě potřeby řešení vodohospodářských opatření i ve více na sebe navazujících katastrálních územích, zpřesnila obsah komplexních a jednoduchých pozemkových úprav, stanovila podmínky pro převod vlastnictví ke společnému zařízení do vlastnictví obce, a nastavila dílčí změny postupu v řízení o pozemkových úpravách, které mají za cíl jejich zefektivnění. Novela vyhlášky se rovněž týká postupu při udělování úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

ECHA doporučuje Evropské komisi přidat na seznam látek podléhajících povolení 7 látek, včetně cyklosiloxanů D4. D5 a D6. Jakmile budou látky na seznamu, budou muset společnosti požádat o povolení, aby je mohly dále používat.

Siloxany D4, D5 a D6 jsou látky perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) a zároveň vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB). ECHA upřednostnila tyto chemické látky z Kandidátského seznamu, protože mají nebezpečné vlastnosti, jsou vyráběné ve velkých objemech a mají široké použití. Některá použití cyklosiloxanů jsou nařízením REACH již omezena nebo jsou omezována ve výrobcích pro spotřebitele a ve většině profesionálních použití. Omezení se nebude vztahovat na některá použití siloxanů např. na průmyslovou výrobu elektroniky nebo na některá profesionální použití jako je chemické čištění v uzavřených systémech.

Terfenyl hydrogenovaný je látka škodlivá pro životní prostředí (vPvB) a používá se v nátěrech, lepidlech, těsnicích hmotách a kapalinách pro přenos tepla v průmyslových zařízeních a v některých výrobcích z plastů.

Další tři látky DCHP, oktaboritan disodný a TMA jsou škodlivé pro lidské zdraví. Mohou být použity jako náhrada látek s podobnou chemickou strukturou a použitím, které již byly doporučeny nebo zařazeny do seznamu látek podléhajících povolení.

Konečné rozhodnutí o zařazení uvedených 7 látek SVHC na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH) přijme Evropská komise společně s členskými státy EU a Evropským parlamentem. V rozhodnutích budou uvedena data, do kterých budou muset společnosti požádat agenturu ECHA o povolení, aby látky mohly být dále používány.

Cílem povolování podle nařízení REACH je zajistit, aby rizika spojená s používáním látek SVHC byla řádně kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazovány méně nebezpečnými látkami nebo technologiemi, pokud jsou k dispozici technicky a ekonomicky dostupné alternativy.

Další informace:

• Látky uvedené v 10. doporučení s příklady použití [EN] [PDF]

• Desáté doporučení [EN] [PDF]

• Stanovisko Výboru členských států [EN] [PDF]

• Kandidátský seznam

• Podrobnosti o látkách v doporučení

• Seznam látek podléhajících povolení

• Postup povolování

• Obecný přístup prioritizace látek pro zařazení do přílohy XIV nařízení REACH [EN] [PDF]

Desátý hlavní projekt fóra o prosazování (REF-10) se zaměří na integrované kontroly spotřebních výrobků. Inspektoři zkontrolují, zda výrobky splňují řadu různých omezení nebezpečných látek podle nařízení REACH.

K novým položkám, které by inspektoři mohli kontrolovat patří omezení pro karcinogenní, mutagenní a reprotoxické látky v textiliích, siloxany D4/D5 ve smývatelných kosmetických přípravcích nebo bisfenol A v termopapíru.

Kontroly rovněž prověří, zda produkty splňují omezení přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek podle nařízení POPs. Může se jednat o kontrolu PFOA v textiliích odpuzujících vodu nebo v lyžařských voscích nebo chlorované parafiny s krátkým řetězcem v předmětech z měkkého plastu.

Seznamy omezení podle nařízení REACH a POPs zahrnuté do projektu se stále vyvíjí a inspektoři budou mít při kontrolách výrobků v zemích EU/EHP široký prostor.

Orgány pro vymáhání rovněž prověří plnění povinností podle nařízení REACH u látek obsažených v předmětech, což vyžaduje, aby v dodavatelském řetězci byly sdělovány informace o látkách SVHC v předmětech. Na podporu integrovaného prosazování právních předpisů o chemických látkách budou inspektoři spolupracovat s orgány odpovědnými za prosazování požadavků směrnice o bezpečnosti hraček a směrnice RoHS, které omezují přítomnost některých látek v hračkách i v elektronických a elektrických zařízeních a doplňují nařízení REACH a POPs.

Podskupina fóra pro BPR souhlasila s tím, že se inspekce v projektu BEF-2 zaměří na kontroly biocidních přípravků z hlediska přítomnosti schválených i neschválených účinných látek. Kontroly budou zahrnovat všechny typy biocidních přípravků; zaměří se na přípravky, které jsou již povoleny podle nařízení o biocidních přípravcích (BPR) i přípravky, na které se vztahují části vnitrostátních právních předpisů o biocidech (tj. přechodná opatření podle článku 89 BPR). Kontroly v rámci projektu budou sledovat označování biocidů, reklamu na internetu; mohou ověřit, zda účinná látka v přípravku je od schváleného dodavatele; zaměří se na ověřování účinných látek chemickou analýzou a cílené kontroly dezinfekčních prostředků.

Projekty REF-10 a BEF-2 budou připraveny v roce 2021, kontroly budou provedeny v roce 2022 a zprávy budou zveřejněny v roce 2023.

Další informace:

Fórum o prosazování

Při kontrole „Čistírny odpadních vod Březhrad“ (ČOV), zahájené v květnu 2019, zjistili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové závažné porušení integrovaného povolení. ČOV je umístěna z hlediska blízkosti zdroje podzemní vody, který je využívaný k zásobování obyvatelstva, ve velmi zranitelné oblasti. Provozovatel používal při čištění odpadních vod a kapalných odpadů postupy, které nebyly povoleny, a zejména pak v průběhu kontroly nedoložil, jakým způsobem bylo v období od února do května 2019 zlikvidováno 1 220 m3 odpadních vod. Provozovateli, společnosti Purum s.r.o., uložili pokutu 460 tisíc korun, která nabyla 7. září 2020 právní moci.

„Na základě kontroly v roce 2019 jsme dospěli k závěru, že společnost Purum vědomě provozovala ČOV od února 2019 minimálně do května 2019 v rozporu s integrovaným povolením. Vzhledem k tomu, že provoz čistírny představoval nebezpečí bezprostředního, závažného a nepříznivého dopadu na životní prostředí, zastavili jsme ho,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Proti tomu se společnost Purum s.r.o. odvolala k MŽP, to ale její odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo. To nabylo 20. listopadu 2019 právní moci.

Souběžně se správním řízením o zastavení provozu vedli inspektoři ČIŽP také řízení o přestupku. Od března do května 2019 totiž vyčištěné odpadní vody neodtékaly ze zařízení přes měrný objekt do recipientu, ale byly akumulovány v nádržích nebo byly předávány dalším dvěma subjektům. To je v rozporu s integrovaným povolením. Navíc od ledna do dubna 2019 firma neprováděla před prvním příjmem odpadních vod analýzy v relevantních ukazatelích.

„Na danou ČOV byly mimo jiného přiváženy cisternovými vozy i odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, který daný typ ČOV není schopen odstranit. Rozbory prováděné 12 x za rok logicky mohou pouze obtížně podchytit případný výskyt těchto nebezpečných látek ve vypouštěných odpadních vodách. V daném případě bylo riziko znečištění podzemních a povrchových vod extrémní,“ uvedl Trávníček.

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč ve formě půjček.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha 1

• Příloha 2

• Příloha 3

Mohlo by vás zajímat:

MPO zve na veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (15.4.2021 od 8 hodin, Připojte se ke schůzce)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení ke směrnici o obnovitelných zdrojích energie – pokyny ke kritériím udržitelnosti týkající se výroby energie z lesní biomasy. V rámci podpory cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nezbytné zaručit, aby se bioenergie z lesních zdrojů vyráběla udržitelným způsobem. Proto zavádí směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018 nová kritéria udržitelnosti pro biomasu a bioplyn při výrobě tepla a elektřiny, která se vztahují i na lesní biomasu. Tato iniciativa stanoví operační pokyny pro členské státy a hospodářské subjekty ohledně toho, jak prokázat soulad s novými kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu stanovenými v článku 29 směrnice.

Dokument ke stažení:

EU 51_21 EK Návrh nařízení

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po dnešním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

„Bude vznikat komise à la uhelná. Bude zaměřena na Green Deal (Zelenou dohodu). Budou v ní jak zástupci vlády, tak tripartity… zástupci ekologických organizací jsou k diskusi,“ uvedl Havlíček. Podle něj by v komisi měli být představitelé resortů životního prostředí, zemědělství, průmyslu a práce, odborů a zaměstnavatelů. O složení by mělo být jasno do příštího zasedání tripartity do 21. června, dodal vicepremiér.

Tripartita o dokumentu debatovala už v prosinci i v únoru. Podle zaměstnavatelů a odborářů chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel. Ministerstvo průmyslu podle Havlíčka připravilo základní podklady k vlivu dokumentu na osm odvětví.

Podle Středuly má „státní správa díru“ a nemá útvary, které by byly schopny strategické dokumenty a analýzy zpracovat. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák věří, že stát využije externí odborníky.

„Odhady nákladů pro Česko začínají částkou deset bilionů korun, tedy sedm ročních státních rozpočtů. Budou nabíhat průběžně… Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ uvedl předák ČMKOS. Podle něj rostoucí cena emisních povolenek může vést k pádu firem a ke zvýšení nezaměstnanosti, nutné budou vysoké investice.

Hanák připomněl, že Česko v EU bezuhlíkový plán na ochranu klimatu podpořilo. Dodal, že dopady na průmyslovou ČR ale budou jiné než na státy na severu či jihu Evropy. „Green Deal bude mít dopady na každého občana,“ řekl. Dodal, že zásadní změny čekají průmysl, dopravu či produkci potravin.

Vědci v Kanadě hledající alternativu ke znečišťujícím plastům objevili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu, který by se jinak vyhodil. Jejich látka by se mohla používat na výrobu celé škály produktů od obalů až po oblečení, napsal zpravodajský server Independent.

Kanadští vědci uvádějí, že rybí hlavy, kosti, kůže a vnitřnosti, které obvykle míří do odpadu, je možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály. Existující polyuretany zanechávají velkou uhlíkovou stopu a v přírodě se rozkládají jen velmi pomalu.

Tým vědců z newfoundlandské Memorial University vedený Franceskou Kertonovou zjistil, že plasty založené na rybím oleji by mohly poskytnout řešení šetrné k přírodě a zároveň se vypořádat s problematikou odpadu z továren na zpracování ryb.

Už předchozí studie vyvinuly metody výroby plastů z rybího odpadu, ale nejnovější výzkum zachází ještě dál, když zjistil, jak by se tento materiál mohl snadno biologicky odbourat po skončení svého užitečného života.

Aby vytvořili nový materiál, použili vědci olej extrahovaný z kousků lososa, které zbyly po okrájení masa určeného pro konzumaci. Nejprve do oleje přidali v kontrolovaném prostředí kyslík, aby vytvořili epoxidy - molekuly podobné těm v epoxidové pryskyřici. Pak k epoxidům přidali oxid uhličitý a vzniklé molekuly spojili s dusíkatými deriváty uhlovodíků, aby vznikl nový materiál podobný polyuretanu.

"Je důležité, abychom začali vytvářet plasty s naplánovaným koncem života, ať už půjde o chemický rozklad, který materiál změní na oxid uhličitý a vodu, anebo recyklaci a další využití," řekla Kertonová. "Na začátku procesu s rybím olejem přetrvává slabý pach rybiny, ale jak procházíme dalšími kroky, ten pach mizí," dodala.

Od minulého léta tým tento proces upravoval, aby zjednodušil a urychlil rozklad plastů z rybího oleje. Experimenty naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky rozkládat, jakmile by to bylo potřeba. Při jednom z pokusů vědci namočili některé části rybího plastu do vody a k některým přidali lipázu - enzym, který rozkládá tuky v rybím oleji. Pod mikroskopem vědci viděli, jak na vzorcích začíná mikrobiální růst - a to včetně těch, které byly jen v obyčejné vodě. Výsledky tak podle týmu naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky odbourávat.

Kertonová s kolegyní Mikhaileyou Wheelerovou se nyní hodlají zaměřit na potenciální využití nového materiálu například v podobě obalů nebo vláken na oděvní tkaniny. "Připadá mi zajímavé, jak můžeme vzít něco z odpadu, co lidé běžně vyhazují, a udělat z toho nejen něco užitečného, ale také něco, co by mohlo změnit způsob výroby plastů," uvedla Wheelerová.

Polyuretany se tradičně vyrábějí s pomocí ropy a fosgenu, což je jedovatý plyn. Při tomto procesu vznikají isokyanáty, které dráždí oči a zažívací i dýchací soustavu, což je spojováno s vážnými záchvaty astmatu. Finální produkt se navíc v přírodním prostředí nijak snadno nerozkládá a omezená biodegradace, k níž dochází, může uvolňovat karcinogenní složky.

Další informace:

Scientists produce biodegradable plastic made from fish waste

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nové strategii EU pro půdy. Iniciativa tvoří součást strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jde o aktualizaci stávající strategie řešení degradace půdy a zachování půdních zdrojů („neutrality z hlediska degradace půdy“). Cílem je: chránit úrodnost půdy, omezit erozi a zakrytí půdy, zvýšit v půdě podíl organické hmotym, zjistit, které lokality jsou kontaminovány, obnovit degradované půdy a definovat, co v případě půd představuje „dobrý ekologický stav“.

Dokument ke stažení:

EU 50_21 EK Zdravá půda - nová strategie EU pro půdy

Dne 31. března 2021 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny 2 nové vyhlášky: vyhláška č. 140/2021, o energetickém auditu, a vyhláška č. 141/2021, o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie. Obě vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2021 a nahrazují vyhlášku č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu (dále jen „vyhláška o energetickém auditu“) reaguje na změnu dosavadního přístupu k energetickým auditům, která byla ukotvena zákonem č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Změna spočívá v tom, že se postup provádění energetického auditu přibližuje k obecně platnému standardu, konkrétně normě ČSN ISO 50002 – „Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití“ (dále jen „norma“). Vyhláška o energetickém auditu nově pouze specifikuje požadavky na obsah zprávy o provedeném energetickém auditu (dále jen „zpráva“), nikoli na celý proces, jako dosud.

Obsah zprávy je nově oproti předchozí právní úpravě upraven s cílem přiblížit její obsah potřebám zadavatele energetického auditu. Zadavatel již z úvodních stran zprávy zjistí, jaké příležitosti snížení spotřeby energie a nákladů na energie mu z provedeného energetického auditu vyplývají, a to v rámci souhrnu energetického auditu. Souhrn obsahuje soubor příležitostí  ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství, které jsou relevantní z technického, ekonomického a ekologického hlediska. Oproti předchozí právní úpravě jsou redukovány požadavky na ekologické hodnocení, které je omezeno pouze na hodnocení dopadu opatření na emise CO2. V oblasti ekonomického hodnocení došlo ke zpřesnění stanovených postupů. V souladu s normou je  do hodnocení spotřeby energie zahrnuta i doprava, která až doposud nebyla v energetických auditech hodnocena.

Novým prvkem zprávy je v souladu s požadavky normy požadavek na uvedení plánu energetického auditu, ve kterém si energetický specialista dohodne se zadavatelem podrobnosti zpracování energetického auditu, např. rozsah energetického auditu z hlediska jeho podrobností, specifikaci ucelených částí energetického hospodářství a stanovení pracovního týmu zhotovitele. Vzhledem k tomu, že uvedená technická norma přesně nespecifikuje obsah plánu energetického auditu, jsou tyto požadavky specifikovány přímo ve vyhlášce o energetickém auditu.

Přílohy vyhlášky o energetickém auditu jsou koncipovány tak, aby bylo možné zohlednit specifičnost každého energetického auditu, různou míru detailu jeho provádění a velikost energetického hospodářství, tzn., aby energetický specialista uváděl pouze relevantní, z pohledu provádění energetického auditu, potřebné informace. Celkově by nová právní úprava měla přiblížit energetický audit praktickým potřebám zadavatelů a zároveň by měla umožnit energetickým specialistům určitý stupeň volnosti, jak při jeho provádění dle individuálních požadavků zadavatele a energetického hospodářství, tak při zpracování zprávy.

Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

Hlavní změny v oblasti zpracování energetických posudků, které přináší vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie (dále jen „vyhláška o energetickém posudku“), jsou legislativně technického charakteru. Spočívají zejména v aktualizaci odkazů na zákonnou úpravu, tj. konkrétně na § 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Z věcného pohledu pak došlo k zavedení specifikace, jakým způsobem zpracovat nový typ energetického posudku pro posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. U ostatních typů energetických posudků jsou zachovány stávající postupy a formy zaznamenávaní výstupů/doporučení energetických posudků (evidenční listy, ekologické a ekonomické hodnocení).

Obě vyhlášky naleznete zde.

Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Odhad dopadů kůrovcové kalamity se blíží ke 100 miliardám korun. Lesy potřebují výraznější pomoc Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Signatáři Lesnické výzvy II. pozitivně hodnotí spuštění podpory ve formě Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích v roce 2019, která umožnila vlastníkům lesů přežít drastický propad cen dříví na trhu, pokračovat v likvidaci následků největší kalamity v novodobé historii a obnovovat poškozené lesy.

Kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR za období 2018-2020, který uveřejnil CZECH FOREST think tank, činí celkem 98,8 miliard korun; jedná se přitom o ztráty způsobené zejména propadem cen dříví a předčasným smýcením napadených porostů. V uvedeném období bylo kůrovcem napadeno zhruba 85 mil. m3, což je téměř dvojnásobek celkové průměrné předkalamitní těžby. Aktuální odhad plochy k zalesnění činí 110 tis. hektarů.

Také podle vyjádření odborníků ze SVOL bude objem nahodilé (kalamitní) těžby za rok 2020 minimálně srovnatelný s rokem s rokem 2019. Jen u nestátních vlastníků lesů (48 % výměry všech lesů v republice) je odhadována výše nahodilé těžby za rok 2020 na 14,6 miliónů kubíků. Byť roční úhrn srážek v loňském roce činil 111 % oproti dlouhodobému normálu (1981-2020), kůrovcovou kalamitu obřích rozměrů nedokázal zastavit, pouze přispěl k jejímu tlumení. Tomu odpovídají i výsledky interního šetření SVOL, kde bylo zaznamenáno navýšení jehličnaté těžby mezi roky 2019 a 2020 ve výši 9 %.

Pro řešení akutních dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 považují signatáři Lesnické výzvy II. za zcela zásadní pokračování Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích ve výši, která bude korespondovat se škodami, které v lesích vznikají. Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun.

Odpovídající podpora umožní podle signatářů Lesnické výzvy II. nevzdat boj s kalamitou a uchránit maximum lesů, obnovit vzniklé kalamitní plochy a nastartovat celospolečensky prospěšné funkce lesů, včas vytěžit suché porosty ohrožující bezpečnost návštěvníků a zabránit celospolečenským škodám v řádově vyšší hodnotě, než je dosavadní úroveň podpory.

Signatáři Lesnické výzvy II. reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují významné lesnické společnosti, subjekty zastupující více než polovinu kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činnosti a většinu kapacit zpracování dříví v ČR. Podporovatelem Lesnické výzvy II. je nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace, lesnické školy a další profesní organizace s vazbou na lesy a lesnictví.

Dokument ke stažení:

Lesnické výzvy II.

Evropská komise dnes zveřejnila první výzvy k podávání návrhů projektů v rámci nástroje EIC Accelerator, a to necelý měsíc poté, co oznámila zahájení fungování Evropské inovační rady (EIC). Nástroj se zaměřuje hlavně na podporu start-upů a malých a středních podniků, které mají velký růstový a dopadový potenciál. Celkem budou financovány projekty za 1 mld. euro, přičemž 495 milionů euro je vyčleněno na inovace, které souvisí s plněním cílů Zelené dohody pro Evropu a s digitálními a zdravotnickými technologiemi. Více ZDE