Odpady, produkce surovin a nakládání s odpadem, mají výraznou uhlíkovou stopu. Až 85 % je spojeno s jejich produkcí. Proto je nejdůležitější vzniku odpadů předcházet. Každý den jich můžeme produkovat méně.

Klimatická změna a její projevy, jako důsledek emisí fosilních skleníkových plynů, patří v současnosti k nejvíce sledovaným tématům. Rozhodnout, co s tím, již řadu let ovlivňuje dění na celé planetě. V přepočtu na 1 obyvatele ČR produkuje asi 12 tun CO₂.

V tomto článku se budeme věnovat tomu, jaký vliv na emise skleníkových plynů má produkce a nakládání s komunálními odpady. Vliv není vůbec zanedbatelný. Analyzovali jsme situaci v Praze, kde se odpad energeticky využívá, a přes to zde na 1 obyvatel připadá uhlíková stopa produkce a nakládání s odpady 1200 kg CO2. Domácnosti se na této hodnotě podílí 750 kg.

Hlavním důvodem vysoké uhlíkové stopy souvisí s vysokou produkcí komunálních odpadů, až 85 % uvedené uhlíkové stopy souvisí s jeho produkcí, současně však i s tím, že ho málo recyklujeme.

Komunální odpad je směs různých materiálů, každý z nich má jinou uhlíkovou stopu a u každého z nich se liší dopady, v závislosti na tom, jak s nimi nakládáme. Výpočet ovlivňuje i používaná metodika. Jde hlavně o to, že do vykazovaných emisí se nezapočítávají emise CO2 biologického původu, protože u nich se předpokládá jejich trvalý koloběh v životním prostředí.

Přehledně udáváme orientační hodnoty příspěvku jednotlivých materiálů v následující tabulce. Celkový příspěvek je součtem produkce a toho, jak je s daným materiálem naloženo (součet hodnot ve sloupci produkce + recyklace, spalovna či skládka).

Tabulka: Uhlíková stopa pro vybrané materiálové toky odpadů

U papíru je nejhorší jeho skládkování, recyklace i jeho energetické využití emise snižuje. Třídit ho ale má smysl, protože tím snižujeme tlak na lesy, což nám umožňuje v nich šetrněji hospodařit a vázat v nich více uhlíku.

U plastů vidíme, že kromě produkce má vysoký dopad i jejich energetické využití (plasty se podílí na výhřevnosti komunálních odpadů z 50 až 60 %). Uvolníme tak fosilní uhlík. A nezáleží na tom, zda ve spalovně či cementárně. Klíčové je spotřebu plastů snížit. Recyklace přináší úsporu především tehdy, když dochází k náhradě primárních surovin.

U skla má největší význam jeho recyklace. Sníží se tím jeho dopad na polovinu. Nízký dopad mají vratné skleněné obaly. Jednorázové obaly mají naopak dopad vyšší než plasty.

O vysoké uhlíkové stopě hliníku už asi většina lidí slyšela. Omezení produkce tohoto materiálu by mohlo ušetřit hodně energie (recyklací masivních kusů hliníku lze ušetřit až 90-95 % vložené energie, u tenkostěnného hliníku (plechovky) to však je jen 75 %. Výhodou hliníku je, že jde dobře recyklovat.

Velmi vysokou uhlíkovou stopu má produkce textilu. Nejde jen o vstupní suroviny, náročně je i zpracování vláken a celý výrobní proces. Když uvážíte, že i v EU za posledních 10 let spotřeba textilu vzrostla asi o 40 %, je to na pováženou. Jen část textilu lze znovupoužít.

Hodnota uhlíkové stopy produkce směsného odpadu je odvozena od jeho složení a uhlíkové stopy jednotlivých materiálů, který směsný odpad obsahuje. S časem se vyvíjí. Nejdůležitější je odpadům předcházet.

Další podrobnosti naleznete v publikaci „Moje uhlíková stopa“, kde vydal spolek Arnika (https://arnika.org/moje-uhlikova-stopa).

Zdroj: ARNIKA

Evropská komise dnes představila pracovní program Evropské rady pro výzkum na rok 2021, který je první v rámci nového rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Program obsahuje tři hlavní výzvy k předkládání návrhů na projekty v oblasti hraničního výzkumu v hodnotě 1,9 mld. euro. Výzvy se zaměřují na podporu začínajících i pokročilých vědců, či špičkových vědců, kteří si chtějí založit nový vědecký tým. Na období 2021-2027 je rozpočet Rady 16 mld. euro, což je o 22 % více oproti předchozímu programu Horizont 2020.

Nové programové období Operačního programu Životní prostředí se naplno rozjede začátkem příštího roku. Už nyní ale rezort MŽP nabízí obcím, městům a dalším žadatelům 100 milionů na kompletní projektovou přípravu opatření, která jim pomůžou lépe se adaptovat na změny klimatu, efektivně zadržovat vodu v krajině a předcházet rozlévání vodních toků a vzniku povodní. Předem nachystané projekty zajistí rychlejší čerpání evropských dotací a žadatelům usnadní vlastní podání žádosti do OPŽP. Žádosti je možné podávat do konce března. 

Finance na projektovou přípravu mohou zájemci čerpat z Národního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené na zpracování kompletní dokumentace, díky které pak žadatel získá peníze na samotnou realizaci z evropských fondů. Výzva cílí především na obce, které tak mohou začít pracovat na lepším hospodaření se srážkovou vodou, obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů a realizaci přírodě blízkých opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody a protierozní ochranu.

Dotace umožní obcím využít čas a nachystat projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tzn. počáteční podkladové studie a analýzy, projektovou i zadávací dokumentaci. „Dotace žadatelům pokryjeme až 90 % výdajů a přijít si můžou až na 5 milionů korun. Peníze navíc poskytneme zálohově a teprve po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Základním předpokladem získání dotace na projektovou přípravu je následné podání žádosti do výzvy v Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Příjemce má rovněž povinnost nám předkládat dílčí výstupy projektové přípravy, abychom mohli průběžně posuzovat, že je chystaný projekt v souladu s připravovanými podmínkami přijatelnosti v OPŽP 2021+.

Žádosti o peníze na projektovou přípravu je možné elektronicky podávat do 31. března 2021 prostřednictvím systému AIS Státního fondu životního prostředí ČR.

Dokumentace zde.

Publikace přináší inspiraci, jak lze přistupovat k pořizování nábytku s ohledem na sociální a ekologické dopady se zapojením i aspektů cirkulární ekonomiky. Odpovědný přístup zadavatel může uplatnit z pohledu prodloužení životnosti nábytku, nákupem se specifickými požadavky na použitý materiál, či upřednostnění pronájmu před nákupem. Tento přístup pořizování nábytku se specifickými požadavky otevírá prostor pro využití nástrojů na podporu zapojení malých a středních podniků, znevýhodněných osob na trhu práce, či dalších nástrojů na podporu místní ekonomiky.

Publikace vznikla ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí (v rámci projektu Odpovědný přístup k veřejným nákupům – Strategické zadávání veřejných zakázek OP Zaměstnanost) a Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.,  (v rámci fondu evropského programu Erasmus+ při realizaci projektu InCEPPP - „Innovative method of circular economy in public and private procurement”).

Dokument ke stažení:

ODPOVĚDNÉ VEŘEJNÉ ZADÁVÁNÍ A CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA – NÁBYTEK

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi i členské státy k akci v nové zprávě schválené minulý týden. EU by podle nich měla výrazně snížit svou materiálovou a spotřební stopu, a to již do roku 2030. Konkrétní hodnotu sice nestanovili, přijít by s ní ale měla Evropská komise. Zpráva navazuje na akční plán k oběhové ekonomice, který Evropská komise zveřejnila loni v březnu.

Dokument ke stažení:

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství

Po dokončení plánu pro látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) do roku 2020 zveřejnila ECHA brožuru, která shrnuje výsledky provádění plánu.

Látky SVHC jsou chemické látky, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo velmi perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) a chemické látky, které vzbuzují stejné obavy: endokrinní disruptory (ED) a senzibilizátory. Tyto látky jsou postupně zařazovány na Kandidátský seznam, který v současnosti obsahuje 211 látek.

Cílem plánu pro látky SVHC 2020, který v roce 2013 navrhla Rada EU, bylo zajistit, aby do roku 2020 byly identifikovány a do Kandidátského seznamu zahrnuty všechny relevantní a v současnosti známé látky SVHC. Bylo potřeba zavést konzistentní, transparentní a účinný přístup k identifikaci a řešení látek vzbuzujících obavy. Na identifikaci nebezpečných chemických látek spolupracovaly ECHA, orgány členských států a Evropská komise s cílem řešit zjištěné obavy a zavést příslušná opatření k řízení rizik.

Plán byl zaměřen na účinnou identifikaci dalších chemických látek vzbuzujících obavy. Členské státy EU a ECHA systematicky prověřovaly informace o registrovaných látkách. Do konce roku 2020 členské státy provedly analýzu možností regulačního řízení (RMOA) u přibližně 220 chemických látek, které by mohly vzbuzovat obavy. Bylo zjištěno, že u přibližně 80 % z nich budou potřeba další regulační opatření.

U velkého podílu prověřovaných chemických látek bude nutné získat od registrantů další informace. Jakmile budou na základě hodnocení látky nebo dokumentace informace dostupné, tak látky, u nichž jsou očekávány nebezpečné vlastnosti, budou řešeny pomocí nejlepšího regulačního nástroje (např. povolení, omezení nebo jiných právních předpisů).

Proces identifikace chemických látek vzbuzujících obavy byl urychlen, protože se ECHA a členské státy začaly zaměřovat na skupiny strukturálně podobných chemických látek. Prostřednictvím nástroje pro koordinaci veřejných činností (PACT) poskytla ECHA představu o práci orgánů v oblasti chemických látek vzbuzujících obavy.

Pokrok v oblasti integrované regulační strategie je zachycen ve výročních zprávách, z nichž další bude zveřejněna v dubnu 2021.

V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 9. dubna 2021 a to pro následující chemické látky:

• hexyl salicylate (EC 228-408-6, CAS 6259-76-3), návrh předložila Francie;

• 2,2'-[[3-methyl-4-[(4-nitrophenyl)azo]phenyl]imino]bisethanol (EC 221-665-5, CAS 3179-89-3), návrh předložilo Německo;

• 4-methylimidazole (EC 212-497-3, CAS 822-36-6), návrh předložilo Norsko;

• benthiavalicarb-isopropyl (ISO); isopropyl [(S)-1-{[(R)-1-(6-fluoro-1,3-benzothiazol-2-yl)ethyl]carbamoyl}-2-methylpropyl]carbamate (CAS 177406-68-7), návrh předložilo Polsko;

• 3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,8,8,8-tridecafluorooctan-1-ol (EC 211-477-1, CAS 647-42-7), návrh předložilo Německo.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 9. dubna 2021 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Kvalita ovzduší i kvalita povrchových vod se v ČR zlepšují. Rok 2019 je evidovaný jako druhý nejteplejší na území ČR za historii měření. Stav životního prostředí a ekosystémů stále více ovlivňují projevy změny klimatu, zejména na poklesu druhové rozmanitosti a zhoršování stavu lesů. Hovoří o tom hodnotící Zpráva o životním prostředí za rok 2019 ve zkrácené verzi (plná vychází od r. 2018 jednou za dva roky) zpracovaná agenturou CENIA, s níž se seznámila vláda. Výběr z hlavních zjištění Zprávy:

Klimatický systém

• Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál 1981–2010) a srážkově normální (napršelo 92 % ročního srážkového normálu 1981–2010).

• Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly v polovině léta 2019 hodnoty dostupné zásoby vody v půdě na velké části území ČR pod 25 % dlouhodobého normálu 1961–2010, jednalo se tedy o silně podnormální stav. Hydrologické bylo zaznamenáno po dobu déle než 100 dnů (na více než 30 profilech, z celkově sledovaných 217).

• Emise skleníkových plynů poklesly v období 1990–2018 o 35,6 % a o 1,3 % v meziročním srovnání (hodnoty 2019 budu známy později).

Ovzduší

• Meziročně došlo k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, největší zaznamenaly emise SO2 o 17,2 %.

• Stále dochází k překračování některých imisních limitů, meziročně se ale snížil podíl obyvatel i území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro benzo(a)pyren i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec.

• V roce 2019 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Za období let 2000–2019 se ve vodních tocích ČR podařilo zredukovat znečištění amoniakálním dusíkem (pokles průměrné koncentrace o 66,7 %) a fosforem. (pokles o 38,9 %).

• Vodou z veřejných vodovodů bylo zásobováno 94,6 % obyvatel ČR.

• Výrazně roste počet ČOV s terciárním stupněm čištění, jejich počet dosáhl 1 538, tj. o 1 038 ČOV více oproti roku 2002.

Příroda a krajina

• Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy, v období 2000–2019 poklesla její rozloha o 1,8 %. V rámci zemědělské půdy však vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. Přibývá zastavěných ploch, od roku 2000 o 1,8 %, ostatní plochy vzrostly o 4,4 %.

• Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v ČR. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982–2019 se výrazně nemění, u lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a u ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.

Lesy

• V posledních letech dochází ke zhoršování zdravotního stavu lesů, které je způsobeno především poškozením stromů suchem a hmyzími škůdci. Objem evidované těžby dřeva překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m3 (bez kůry). Podíl kalamitní těžby na celkové těžbě činil 95,0 %.

• V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).

• Za poslední rok se zdvojnásobila plocha certifikovaná dle systému FSC. Ke konci roku 2019 bylo v ČR certifikováno dle FSC 4,0 % lesních pozemků.

Půda a zemědělství

• Spotřeba minerálních hnojiv meziročně poklesla (o 4,9 % na 116,8 kg.ha-1 čistých živin).

• Meziročně stoupla spotřeba rodenticidů v důsledku přemnožení populace hraboše polního.

• Celková spotřeba vápenatých hnojiv se ve srovnání s rokem 2018 zvýšila o 18,2 % na 402,0 tis. t a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000.

Průmysl a energetika

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla historicky nejvyšší. V roce 2019 bylo z OZE vyrobeno 10,1 TWh, což po 5 letech relativní stagnace znamená výraznější meziroční nárůst o 6,9 %. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie tak v roce 2019 činil 11,6 %.

• Za období 2010–2019 byly při splnění podmínek nápravných opatření ukončeny sanace 590 lokalit starých ekologických zátěží, přičemž v roce 2019 byly ukončeny sanace 221 lokalit.

Doprava

• Výkon osobní dopravy vzrostl v období 2000–2019 o 31,1 %, v meziročním srovnání o 2,3 %. Podíl veřejné dopravy na přepravním výkonu osobní dopravy stagnuje (33,0 % v roce 2019), z druhů veřejné dopravy roste zejména výkon environmentálně příznivé železniční dopravy. V nákladní dopravě zajišťuje zhruba dvě třetiny přepravního výkonu doprava silniční s výrazným vlivem na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž obyvatel.

• Emise znečišťujících látek NOx, VOC, CO a PM z dopravy klesají. Trend emisí PAU a CO2 je však kvůli růstu spotřeby paliv v dopravě rostoucí.

Materiálové toky

• Domácí materiálová spotřeba v ČR po roce 2000 kolísá bez výraznějšího trendu, v roce 2019 v meziročním srovnání DMC mírně vzrostla o 0,4 %.Ve struktuře domácí materiálové spotřeby klesá podíl fosilních paliv.

• Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–2019 se snížila o 44,2 %..

Odpady

• Celková produkce odpadů od roku 2009 vzrostla zejména v souvislosti s rozvojem stavební činnosti na 37 362,3 tis. t v roce 2019.

• Míra skládkování komunálních odpadů je stále vysoká (45,9 % v roce 2019), a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (41,0 % v roce 2019) a také energetického využití (11,7 % v roce 2019).

Financování

• Objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) v roce 2019 meziročně vzrostl o 15,8 % na 52,6 mld. Kč.

• V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylo v roce 2019 vyhlášeno celkem 20 nových výzev ve výši 17,2 mld. Kč a pokračovalo se ve financování tzv. kotlíkových dotací. V roce 2019 to bylo vyhlášení 3. výzvy pro jednotlivé kraje s alokací cca 3,8 mld. Kč, v předchozích dvou výzvách bylo vyměněno 60 tisíc kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 6,5 mld. Kč.

• Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.

• Zpráva o životním prostředí 2019 (PDF, 4 MB)

Ceny emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé vzrostly nad 40 eur (1030 Kč) za tunu. Během středy ceny stouply až na 40,12 eura za tunu, což bylo nejvýše za 16 let fungování tohoto systému. Později však cena klesla pod 39 eur za tunu, uvedla agentura Reuters. Růst na rekord zřejmě způsobili spekulanti, včetně některých hedgeových fondů, a částečně zájem některých podniků veřejných služeb kvůli současnému chladnému počasí, uvedli obchodníci a analytici.

Chladnější počasí zvyšuje poptávku po elektřině a vytápění. Roste tak produkce znečišťujících elektráren, což zvyšuje poptávku po emisních povolenkách. Na trhu je však podle analytiků také množství nových peněz, zřejmě od spekulantů.

Dlouhodobě je největší silou zvyšující se ceny povolenek ambiciózní plán boje proti změnám klimatu 27 zemí EU. Ceny rostou od loňského roku, kdy se země EU dohodly na větším omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Očekává se, že Brusel v nadcházejících letech sníží nabídku povolenek na trhu, aby přiměl znečišťovatele k rychlejšímu omezení emisí. To je zřejmě důvodem, proč někteří investoři považují povolenky za atraktivní aktivum.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste také motivace společností snažit se snižovat emise.

Evropská komise má v červnu představit návrhy na dosažení nových klimatických cílů, včetně reformy trhu s emisními povolenkami. Cílem je přidat do systému emise z lodní a další dopravy či výstavby.

Odborníci na větrnou energii z Cornell University zveřejnili nový celosvětový atlas větru. Cílem je pomoci rozvoji udržitelné větrné energie tím, že poskytne důležité informace všem, kdo o výstavbě větrných turbín uvažují. První veřejně dostupný atlas větru je zdarma k dispozici a obsahuje informace o rychlostech větru v různých nadmořských výškách na pevnině i na moři (až 200 km od pobřeží). Kromě mnoha jiných nástrojů nabízí uživatelům možnost vytvořit různé modelové situace a pomoci jim vypočítat množství energie, které by v daném místě potenciálně mohli získat. Uživatelé se také mohou podívat na informace o větru v dané lokalitě v průběhu roku a případně všechny mapy postahovat ve velkém rozlišení.

Zdroj: Ekolist.cz

Ministerstvo životního prostředí vydalo letošní Zprávu o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v ČR a Zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti. Obě zprávy byly na konci ledna schváleny vládou ČR. Zprávy informují o pokroku, který Česká republika dosáhla při naplňování cílů SDGs, a naopak zmiňují i oblasti, ve kterých ČR dosud vykazuje rezervy. Na přípravě zpráv se podílela rovněž CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která pro oba výstupy v rámci projektu Mechanismy prosazování principů udržitelného rozvoje ve státní správě připravila řadu infografik. Infografiky jsou dostupné zde.

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise, které ČTK zaslala Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.

Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého "uhlíkového rozpočtu" a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.

Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. "Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025," píše se ve stanovisku.

Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity - nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie. Vědci apelují i na "podstatné zvýšení" zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.

Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů - odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.

Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.

Čtěte také:

Připomínky: Průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise

Šéfové dvanácti významných mezinárodních firem z osmi různých oborů se ve společném memorandu Driving Sustainability naléhavě vyslovili pro přechod k udržitelnému hospodářství. Podniky se zavazují k podnikatelské činnosti, která snižuje emise CO2, šetří přírodní zdroje a usiluje o co možná nejrozsáhlejší zavádění principů cirkulární ekonomiky. Signatáři dále vyzývají českou vládu, aby cíle v oblasti udržitelnosti co nejrychleji zapracovala do strategických dokumentů České republiky a aktivně podporovala jejich prosazování, například při veřejných výběrových řízeních.

Pod záštitou Česko-německé obchodní a průmyslové komory memorandum zveřejnily ve středu na konferenci „German Czech Economic Forum“ členské firmy platformy #PartnersForSustainability.

Memorandum „Driving Sustainability“ společně vypracovaly a podepsaly přední firmy z osmi odvětví: Škoda Auto, Siemens, Bosch, Vodafone, E.ON, Kaufland, Brose, Borgers, Hochtief CZ, ING, Schunk a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB). Ty všechny chtějí směrem k politické reprezentaci, veřejnosti a podnikatelským subjektům vyslat signál o tom, že – i přes enormní zátěž firem, kterou způsobila současná pandemie – jsou připraveny převzít vedoucí úlohu při přechodu k udržitelnému hospodářství. To samé požadují od české vlády.

Publikace ke stažení: Nový Plus 2020/4 UDRŽITELNOST (klikněte na obrázek)

„Hospodářský růst sám o sobě nepředstavuje trvalou hodnotu,“ konstatují významné firmy v dokumentu. V memorandu je dále uvedeno, že udržitelnost „je nedílnou součástí našich podnikatelských aktivit“ a je „nezbytná pro fungování všech oblastí společnosti“. Týká se to ochrany klimatu a zdrojů prostřednictvím zavádění principů cirkulární ekonomiky, využívání obnovitelných energií a technologií šetrných k životnímu prostředí v oblasti mobility, snižování emisí CO2, efektivního hospodaření s vodou nebo také digitalizace a lidských zdrojů.

Signatáři vyzývají českou vládu, aby zaujala jasné stanovisko a směrem k veřejnosti a byznysu vyslala „jednotný signál” pro udržitelnou politiku. Zelená dohoda pro Evropu i cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) by měly být „implementovány do strategických dokumentů ČR”. Jedná se mimo jiné o „zrychlené úpravy a závazné lhůty v legislativě, jež se bezprostředně dotýkají recyklace, opětovného využívání surovin a výrobků, jakož i prevence vzniku odpadů“ nebo „rozvíjení digitalizace procesů a obecného využívání inovací digitalizace v privátním a veřejném sektoru “.

„Naše chápání udržitelnosti je na míle vzdálené ideologickým rozepřím, o to blíže je však opravdové podnikové praxi,“ prohlásil Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. Signatáři se zavazují, že budou šířit osvětu mezi zaměstnanci, dodavateli a zákazníky, zapojí se do vzájemné strategické výměny vizí a budou tak usilovat o to, aby se „udržitelné podnikání a udržitelná spotřeba staly v ČR celospolečenským trendem a samozřejmostí“.

Partnerské firmy a signatáři memoranda:

Borgers CS, Bosch, Brose CZ, E.ON Česká republika, Hochtief CZ, ING Česká republika, Kaufland Česká republika, Schunk Carbon Technology, Siemens, Škoda Auto, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Vodafone Czech Republic

Vyjádření partnerů:

„Zastáváme pozici technologické neutrality, a to nejen v mobilitě, ale i v ostatních oblastech ovlivňujících životní prostředí. Snažíme se hledat nejvhodnější řešení na základě faktů z celého životního cyklu výrobku nebo činnosti, od surovin až po recyklaci. Od roku 2020 jsme první celosvětově CO2 neutrální průmyslovou společností. Dále chceme do roku 2030 snížit emise napříč hodnotovým řetězcem o 15 %.“

Ing. Milan Šlachta │ reprezentant Bosch Group v České republice a na Slovensku

„Uvedené aktivity a témata adresována v tomto memorandu jsou součástí dlouhodobé strategie společnosti Brose CZ a jejích zaměstnanců. Pevně věříme, že tato výzva významně zlepší orientaci, kam směřovat podporu a spolupráci ze strany Vlády České republiky, regionálních zástupců a zodpovědných organizací. Brose CZ oceňuje a děkuje za profesionální koordinaci celého projektu ze strany ČNOPK.“

Petr Skoček │ vedoucí lokace a personální ředitel, Brose CZ

„Společnost HOCHTIEF CZ se připojila k memorandu #PartnersForSustainability, protože udržitelnost vnímáme jako důležitou součást odpovědného podnikání. Stavební sektor ve velkém rozsahu využívá přírodní zdroje, spotřebovává nemalé množství energie a má přesah do dalších průmyslových aktivit. Je proto nezbytné, aby byly podporovány a rozvíjeny principy udržitelného stavění. S ohledem na omezené množství přírodních surovin je patrné, že budoucnost stavební výroby je v uplatnění recyklovaných materiálů."

Tomáš Koranda │ předseda představenstva, HOCHTIEF CZ

„Tak komplexní výzvu, jakou je ochrana klimatu, nevyřeší jedna samotná banka, nezisková organizace ani vláda. Proto navazujeme partnerství. Jen tak můžeme dosáhnout smysluplného pozitivního dopadu.“

Erik Fortgens │ ředitel korporátního bankovnictví v ING Česká republika

„Trvalou udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí vnímáme coby přední obchodní řetězec jako závazek a samozřejmou součást naší společenské odpovědnosti. Klademe důraz na efektivní využívání zdrojů, recyklaci, předcházení plýtvání, minimalizaci odpadu i kontinuální snižování množství plastů. Všechna témata z Memoranda jsou součástí naší dlouhodobé strategie jak v obchodě, tak ve výrobě.“

Stefan Hoppe │ CEO, Kaufland Česká republika v.o.s.

„Naše aktivity i chování by měly být motivovány snahou o to, abychom svým dětem zanechali svět alespoň o trochu lepší, než jsme do něj vstoupili my. Svět lepší v mnoha rovinách – ekologické, finanční, sociální, ale i morální... Proto jsme se k iniciativě #PartnersForSustainability rádi připojili.“

Michal Zahrádka │ Managing Director, Schunk Carbon Technology, Central Eastern Europe

„Rok 2020 byl nejen rokem, kdy propukla epidemie covid, ale také rokem, který byl globálně druhým nejteplejším v dějinách měření. Česká republika, stejně jako celý svět, dnes musí řešit nejen aktuální epidemickou situaci, ale i dlouhodobou existenci. Jako technologická firma se snažíme co nejvíce zapojit do řešení nejzávažnějších otázek dnešního světa a přínos společnosti Siemens vidíme především v propojení digitalizace a udržitelnosti. Poskytujeme technologie zvyšující čistotu výroby, řešení pro energeticky efektivnější infrastrukturu, přístup k čisté energii a dopravu, která je pro planetu zdravější. Jsme přesvědčeni, že budoucnost je digitální a udržitelná.“

Eduard Palíšek │ CEO Siemens Česká republika

„Udržitelný rozvoj a etické jednání patří k hlavním pilířům filozofie společnosti ŠKODA AUTO. Sledujeme rozmanité přístupy k projektům, které jsou ohleduplné vůči klimatu a šetrné vůči zdrojům. V naší výrobě tak již dnes nevzniká žádný skládkovaný odpad a náš závod na výrobu komponentů ve Vrchlabí je od konce roku 2020 uhlíkově neutrální. Společnost ŠKODA AUTO vyrábí automobily s vysokým podílem recyklovaných a recyklovatelných materiálů a prostřednictvím modelu ŠKODA ENYAQ iV úspěšně vstoupila do věku elektromobility. Hlásíme se k obsahu memoranda a jsme přesvědčeni o tom, že výměna názorů mezi námi všemi bude dále povzbuzovat iniciativu a může být inspirací pro třetí subjekty.“

Klaus-Dieter Schürmann │ člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast financí a IT

„ČVUT je nejstarší technická univerzita v ČR a UCEEB bylo založeno, aby spolupracovalo s průmyslem při realizaci jeho cesty za trvale udržitelným rozvojem. Proto jsme se rádi zapojili do aktivity #PartnersForSustainability a chceme našim partnerům i nadále pomáhat realizovat jejich společenské závazky.“

doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D. | ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov České vysoké učení technické v Praze

„Že je nejvyšší čas jednat, je více než jasné. Ve Vodafonu jednáme, máme jasné cíle a činíme kroky vedoucí k uhlíkové neutralitě v našem vlastním provozu, např. využíváme pouze energii z obnovitelných zdrojů, snižujeme množství elektroodpadu. Nejsou nám lhostejní ani naši dodavatelé a pomocí řešení Internetu věcí pomáháme k větší udržitelnosti i našim zákazníkům. Ale jen ve spojení s dalšími firmami a vládními institucemi budeme schopni dosáhnout skutečné změny. Proto je platforma #PartnersForSustainability tak důležitá.“

Petr Dvořák │ CEO Vodafone Czech Republic

#PartnersForSustainability je platforma Česko-německé obchodní a průmyslové komory, partnerských firem a institucí, která pomáhá skloubit ekonomickou konkurenceschopnost s ekologickou a sociální odpovědností a spoluutváří tak přechod do udržitelné budoucnosti. Partneři jsou přesvědčeni, že restart po pandemii může smysluplně proběhnout pouze tehdy, pokud dojde k transformaci k udržitelné ekonomice. Platforma pořádá pravidelné setkání Think Tanku a Best Practice Tour do firem, zveřejní memorandum a 10. února 2021 organizuje konferenci Driving Sustainability – Czech-German Economic Forum.

Supporting Partners:
Institut cirkulární ekonomiky, E15, Nuremberg Campus of Technology

O ČNOPK: ČNOPK je se svými 700 členy největší bilaterální hospodářskou komorou v ČR. Jejím posláním je prostřednictvím rozsáhlých služeb podporovat česko-německý byznys. Sleduje trendy a těm s největším potenciálem pro česko-německou ekonomickou spolupráci se věnuje intenzivně. Dlouhodobě se zasazuje o zavedení prvků duálního vzdělávání do českého systému školství. V roce 2015 komora v ČR rozpoutala diskuzi k tématu průmysl 4.0. Letos své aktivity rozšířila o platformu #PartnersForSustainability ČNOPK je součástí celosvětové sítě německých bilaterálních zahraničních hospodářských komor

Větrné elektrárny postavené na přelomu tisíciletí jsou nahrazovány novějšími, výkonnějšími i efektivnějšími typy. Jak naložit s materiálem, který zbyde po starých elektrárnách? Hmotnost větrné elektrárny včetně nezbytných základů tvoří ze 60–65 % beton, 30–35 % ocel (armování základů, tubus věže, soustrojí s převodovkou, generátorem a hlavní hřídelí), dřevo kolem 5 %, elektronická zařízení včetně kabeláže a dalšího spojovacího materiálu (měď, hliník) 2–3 %. Kompozitní materiál křídel tvoří kolem 3 % celkové hmotnosti větrné elektrárny. Větrné elektrárny neobsahují po odčerpání provozních kapalin (mazadla, olejové náplně převodovek, hydraulický olej) žádné nebezpečné odpady. Více ZDE