Ministerstvo životního prostředí zahajuje veřejnou konzultaci k návrhu Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Veřejnost se k němu může vyjádřit do 7. května 2021. Další informace najdete ZDE

V roce 2020 ECHA hodnotila přibližně 1 900 registrovaných chemických látek ve skupinách. Na úrovni EU by 290 z nich mohlo být kandidátem pro další řízení regulačních rizik, pokud bude potvrzena jejich nebezpečnost.

Třetí zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii poskytuje nejnovější informace o práci ECHA na identifikaci a řízení chemických látek, které mohou představovat rizika pro zdraví a životní prostředí, ale také doporučení orgánům a průmyslu ohledně řízení rizik.

V loňském roce ECHA pokračovala v prověřování skupin strukturálně podobných látek místo individuálního posuzování chemických látek. Došlo tak ke zvýšení celkového počtu hodnocených chemických látek na přibližně 1 900, což je dvakrát více než v roce 2019 a desetinásobek množství prověřovaného ročně v období 2014 až 2018.

Ve skupinových hodnoceních dokončených v roce 2020 bylo 290 chemických látek identifikováno jako kandidáti pro další regulaci řízení rizik v EU. U většiny z nich však budou před zahájením jakýchkoli akcí požadovány další údaje a potvrzení nebezpečnosti.

Krokem před přijetím opatření k řízení rizik podle nařízení REACH nebo jiných právních předpisů EU bývá často harmonizovaná klasifikace. Podle aktuálně dostupných informací by u více než 100 dalších látek měla být požadována harmonizovaná klasifikace, tyto látky však dosud nebyly příslušnými orgány vybrány. U dalších dvou třetin hodnocených látek není na úrovni EU v současnosti potřeba dalšího řízení rizik.

Pokrok v objasňování potřeby regulačních opatření pro všechny registrované látky nad jednu tunu lze sledovat prostřednictvím nástroje pro mapování všech registrovaných látek „chemického vesmíru“, kde bude každá látka přiřazena k určité skupině z hlediska regulačních opatření.

Cílem ECHA je do roku 2027 vytvořit úplný přehled o všech registrovaných látkách.

Ve zprávě ECHA jsou zmíněna následující doporučení:

ECHA bude i dále pracovat na seskupování látek a optimalizaci skupinového přístupu a je důležité, aby:

• členské státy zajistily odpovídající zdroje a zahájily regulaci řízení rizik u látek, které neprodleně vyžadují další opatření;

• členské státy zintenzivily vzájemnou spolupráci s cílem maximalizovat výsledky své práce;

• průmysl využíval vytvořené programy, které pomůžou kontrolovat a aktualizovat údaje v registračních dokumentacích podle nařízení REACH. Aktualizace musí být prováděny proaktivně, a nejen poté, co orgány přijmou regulační opatření.

Další informace:

• Integrovaná regulační strategie: Výroční zpráva 2020 [EN] [PDF]

• Integrovaná regulační strategie: Výroční zpráva 2019 [EN] [PDF]

• Řešení látek vzbuzujících obavy

• Vesmír registrovaných látek

• Programy vyvinuté s cílem pomoci registrantům aktualizovat registrační dokumentace

Zelená dohoda pro Evropu, nefinanční ukazatele tržní hodnoty firem, nebo také tlak spotřebitelů jsou důvody pro to, aby firmy začaly do svých strategií implementovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Pouhé deklarované hodnoty bez skutečné úpravy byznysového modelu už ale dnes neobstojí. Ve světě totiž existují přesné metriky, které ukazují, jak na tom konkrétní firma ve vztahu k udržitelnosti skutečně je. V Česku vznikla metoda zhodnocení cirkularity podniku, Quick Check, za kterou stojí poradenská firma CIRA Advisory (CIRAA). Ta navazuje na mnoholeté zkušeností Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). CIRAA právě spouští aktualizovaný model Quick Checku.

„Za více než pět let fungování Institutu Cirkulární Ekonomiky jsme nashromáždili neocenitelné zkušenosti s poradenstvím v českých firmách. CIRA Advisory na tyto zkušenosti navazuje, jednou z prvních aktivit bylo připravit vlastní metodu na zhodnocení firemní cirkularity. Tu jsme úspěšně odpilotovali a nyní ji budeme pravidelně doplňovat o dílčí body,” vysvětluje Laura Mitroliosová, jednatelka CIRA Advisory.

Quick Check pomáhá firmám vytvořit komplexní analýzu stavu podniku a odhalit potenciál pro zlepšení a posun v aplikaci principů cirkulární ekonomiky. Metoda se zaměřuje na několik hlavních oblastí. Jsou jimi například aktivity nejvyššího vedení firmy a jejich zapojeni směrem k udržitelnosti, celkové strategie společnosti, ale i klasické provozní aktivity jako vybavení kanceláří, spotřeba vody a energií. V neposlední řadě řeší materiálové toky či dodavatelský řetězec. Aktualizace metody pomáhá přehledněji vidět, jak firma reflektuje Zelenou dohodou pro Evropu.

„Quick Check je takový rychlý sken cirkularity v jakékoliv společnosti. Metoda je vhodná pro firmy, které s cirkularitou začínají i pro firmy, které se udržitelnosti už dlouhodobě věnují. Právě tato druhá skupina firem často nemá ucelenou strategii a Quick Check jim pomáhá na základě dat najít slabá místa, nebo, právě naopak, odhalit, v čem jsou napřed před ostatními a mohou se profilovat jako lídr oboru,” říká Laura Mitroliosová.

Metoda Quick Checku je zároveň skvělým odrazovým můstkem pro firmy, které zatím cirkulární ekonomiku vnímaly ve svém byznysovém modelu pouze okrajově. „Už delší dobu víme, že státy EU budou postupně přecházet na cirkulární fungování a to se dotkne firem z jakékoliv oboru a jakékoliv velikosti. Navíc se teď na evropské úrovni začíná mluvit i o tzv. taxonomii či kritériích ESG, které hodnotí firemní strategie udržitelnosti a stávají se důležitým ukazatelem pro investory. Všem firmám radíme, aby si osvojily principy cirkulární ekonomiky co nejdříve, protože tím získají nespornou konkurenční i ekonomickou výhodu,” uzavírá Laura Mitroliosová.

Prvotní výstupy z Quick Checku získají firmy už do měsíce od první schůzky. Dle zájmu dané společnosti a výstupů analýzy si pak mohou nechat vytvořit celou strategii, pokračovat v konzultacích nebo si nechat provést hloubkový cirkulární sken firmy. Jedná se tak o cenově dostupné řešení, které zhodnotí stávající stav ve firmě a poukáže na další možné cesty a řešení. 

O CIRA Advisory

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Komise předložila opatření na podporu ekologické produkce, Rada schválila závěry o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek, Rada přijala svůj postoj k programu LIFE, Členské státy budou jednat s EP o 8. akčním programu pro životní, Komise chce předcházet požárům, více ZDE

České aerolinie (ČSA), které jsou od března v úpadku, mohou získat finanční injekci v hodnotě necelých dvou stovek milionů korun na posílení své nepříznivé finanční situace.

Městský soud v Praze včera povolil ČSA prodat emisní povolenky, které mají ČSA na letošní rok bezplatně přidělené od ministerstva životního prostředí. Vyhověl tak žádosti dopravce. Vyplývá to z rozhodnutí soudu. „Získání peněžních prostředků z prodeje zbytných emisních povolenek přitom může přispět k zachování provozu závodu dlužníka,“ uvedl soud.

ČSA v žádosti soudu vysvětlily, že zachování provozu dlužníka alespoň v minimální míře je podmínkou pro to, aby jim nebyly odejmuty již přidělené emisní povolenky a aby současně došlo k jejich bezplatným alokacím i na další roky. Letecké společnosti v Evropské unii mají nárok na bezplatnou alokaci části povolenek do roku 2023. ČSA připadá na každý rok kolem 220–240 tisíc povolenek. Objem byl stanoven dříve podle předchozího počtu letů. ČSA tak nyní alespoň částečně vydělávají na své miniaturizaci a očekávají, že budou mít k prodeji zhruba 182 tisíc emisních povolenek.

Výnos má zaplatit i pohledávky zaměstnancům

Podle ČSA je aktuálně hodnota povolenek zhruba 40 eur a kus. „V současné době je na vyšší úrovni s ohledem na blížící se konec lhůty pro splnění zákonné povinnosti vyřadit spotřebované množství povolenek za rok 2020 .V této době totiž ostatní účastníci trhu, kteří nemají pro vyřazení spotřebovaných povolenek jejich dostatek, mají o nákup emisních povolenek vyšší zájem,“ uvádí ČSA. Chtějí proto využít vyšší ceny nyní. Při ceně kolem 40 eur za povolenku by to znamenalo výnos kolem 189 milionů korun, do konce dubna chtějí vyřadit 40 tisíc povolenek, což by znamenalo výnos kolem 41 milionů korun. Přesnější odhady o výnosu v žádosti dlužníka jsou soudem anonymizovány. Aktuálně ceny povolenek stouply k 47 eurům, což by znamenalo ještě vyšší příjmy.

Právní zástupce ČSA v návrhu uvedl, že ze získaných peněz plánují hradit pohledávky za majetkovou podstatou, například i za „pracovněprávní pohledávky svých zaměstnanců včetně nákladů na odstupné a jiné platby související s nedávnou organizační změnou a snižování počtu zaměstnanců“.

ČSA jsou v úpadku od března. Podle insolvenčního návrhu je přibližně 266 věřitelů především z řad dodavatelů a zhruba 230 tisíc přihlášek z řad cestujících z titulu v minulosti nerealizovaných letů. Dodavatelům dluží ČSA zhruba 800 milionů korun, cestujícím pak miliardu korun.

V souladu s aktuální podobou přílohy II nařízení REACH byly upraveny pokyny pro sestavení bezpečnostních listů a překlady jsou nyní k dispozici. Jejich obsah byl aktualizován, aby zohledňoval změny zavedené novým zněním nařízení REACH, včetně nanoforem, jednoznačného identifikátoru složení (UFI), vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému nebo rozšíření oddílu 9 týkajícího se fyzikálních a chemických vlastností. Aktualizace dále přináší vysvětlení k uplatňování dvouletého přechodného období (do konce roku 2022). Pokyny k nařízení REACH jsou dostupné ZDE.

 

Evropská komise zveřejnila dotazník k probíhající revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Dotazník je volně přístupný na následující webové adrese – https://survey.alchemer.eu/s3/90320014/E-PRTR. Je určen pro zapojení širokého spektra dotazovaných – ohlašovatelů, nestátních neziskových organizací, svazů, úřadů na různé úrovni atd. Jeho obsahem jsou mj. otázky týkající se možného rozvoje E-PRTR (např. doplnění nových činností čí látek nebo naopak odstranění apod.). Dotazník je nutné vyplnit nejpozději 30. dubna 2021.

Obyvatelé Evropské unie se mohou zapojit do celoevropské debaty o budoucím směřování EU a její politiky. Unijní instituce v rámci dva roky avizované konference o budoucnosti Evropy spustily internetový portál, kam lidé mohou psát podněty k zásadním tématům a sdílet své představy o fungování unie. Z digitální výměny názorů i navazující série veřejných diskusí chtějí politici příští rok čerpat podněty při rozhodování o budoucích prioritách. Zatímco europoslanci chtěli s konferencí původně spojit i reformu fungování unijních orgánů, členské země tak daleko zajít nehodlají.

"Nadešel čas, aby se naši občané aktivně podělili o své největší obavy i své nápady," komentoval spuštění portálu portugalský premiér António Costa, jehož země EU v současnosti předsedá.

Na stránce futureu.europa.eu lidé najdou desítku okruhů, k nimž se mohou vyjádřit. Je mezi nimi zdravotní politika v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, migrace či demokracie v Evropě. Mohou ale přinášet i vlastní témata.

Kromě toho mají možnost se přihlásit k některé z budoucích veřejných akcí, prezentovat akci svoji či sledovat diskuse o vybraných tématech.

"Musíme mít jistotu, že hlasy lidí budou slyšet a že se budou podílet na rozhodování, bez ohledu na covidovou pandemii," prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Konference, kterou při svém předloňském nástupu do funkce označila po tlaku Evropského parlamentu (EP) za zásadní projekt předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, měla původně začít už loni na jaře. Kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok zpozdil. Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, zda má mít konference jediného lídra, kterým se měl stát belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v EP Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak vedou zástupci všech tří unijních orgánů.

Místo původně plánovaných dvou let mají obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel. Macronovu ideu si osvojila velká část europoslanců, podle jejichž představ by konference mohla vést až ke změně unijních smluv, například k přímému výběru předsedy EK při europarlamentních volbách či zavedení nadnárodních kandidátních listin. S tím však nesouhlasí zástupci řady členských zemí, kteří nechtějí fungování institucí upravovat. Podle kritiků tak může konference kvůli krátkému času a nezávaznosti diskuse vyznít do ztracena.

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady už má jasné obrysy a její vydání ve Sbírce předpisů se předpokládá do poloviny května. Jak se po nabytí její účinnosti změní povinnosti původců odpadu? Vše představí její tvůrci z MŽP. Konference odpoví na zásadní otázky všech původců ohledně evidence, vlastnictví a přepravy odpadů, mobilních zařízení a institutu obchodníka, ale také předcházení vzniku odpadů v souladu s novou legislativou, která je účinná od 1. 1. 2021!

18. 5. 2021 | 9:00 - 16:00 | on-line stream

Hlavní témata konference:

• Povinnosti původců podle nového zákona o odpadech a konečného uživatele dle zákona o VUŽ
• Nové povinnosti podle připravované vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady
• Institut obchodníka s odpady ve vztahu k původci odpadu podle nového zákona o odpadech
• Recyklace obalových odpadů a novela obalového zákona

Podrobný program konference:

• Prováděcí předpisy nového zákona o odpadech
  Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl - MŽP
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady
  • Katalog odpadů
  • Metodické pokyny
• Prováděcí předpisy zákona o výrobcích s ukončenou životností
  Mgr. Ing. Ladislav Trylč - MŽP
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností
  • Předmět úpravy
  • Způsob vedení evidencí
  • Nové požadavky pro zpracovatele

• Povinnosti původců podle nového zákona o odpadech a konečného uživatele dle zákona o VUŽ
  Ing. Jitka Lochovská - INISOFT Consulting s.r.o.
  • Kdo je původcem odpadu, nakládání se stavebními a demoličními odpady, předávání kovového odpadu, zapojení do systému obce, zařazování odpadu, upuštění od třídění, vedení průběžné evidence, ohlašování
  • Shromažďování odpadu, skladování odpadu u původce, předávání vybraných výrobků s ukončenou životností, místa zpětného odběru
• Přeprava odpadů
  Ing. Václav Kuncl - INISOFT Consulting s.r.o.
  • Dopravce – povinnosti
  • Přeshraniční přeprava odpadů
  • Přeprava nebezpečných odpadů
    • SEPNO
    • ADR v silničním zákoně

• Znalost kvality odpadů jako základní předpoklad správného způsobu nakládání s odpady
  Mgr. Tomáš Ondrůšek - expert na ŽP a podnikovou ekologii
  • Povinnost původce znát kvalitu svých odpadů, zejména v návaznosti na další způsob nakládání oprávněnými osobami a dalšími souvisejícími povinnostmi
  • Důležitost komunikace původce a oprávněné osoby, doklady související s nakládáním s odpady
  • Problematika hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - kdy se provádět nemusí a kdy ano
  • Příklady z praxe
• Obchodování s odpady – nové možnosti pro původce odpadů podle nového zákona o odpadech
  Ing. Tomáš Lank - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Co je to obchodování - vlastnictví, nákup a prodej včetně povinné dokumentace
  • Mobilní zařízení x obchodník
  • Zprostředkovatel a jeho povinnosti
  • Nezbytné znalosti původce odpadu

• Aktuální povinnosti v rozšířené odpovědnosti výrobců při uvádění výrobků na trh, ekomodulace
  Ing. Petr Šulc - Sfe consulting s.r.o.
  • Plnění  povinností při  uvádění  výrobků  na trh  v ČR z hlediska nové  právní  úpravy (zákon  o  výrobcích  s ukončenou  životností,  novela zákona o  obalech)
  • Přechod povinných osob na nový  režim
• Recyklace obalových odpadů
  Ing. Petr Balner, Ph.D. - EKO-KOM
  • Povinnosti obalářského průmyslu ve vazbě na novelu zákona o obalech a plnění cílů CEP a SUP
  • Současný stav a strategie pro dosažení cílů v období 2025-2030

• Environmentální dopady obalů z pohledu celého životního cyklu
  doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  • Nové materiálové kombinace obalů
  • Koncept hodnocení environmentálních dopadů obalových materiálů z pohledu celého životního cyklu
  • Výhody a nevýhody běžných obalů z pohledu jejich dopadů na životní prostředí

On-line konference Odpady v podnikové ekologii

Termín: 18. května 2021
Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank (UJEP – Ústí nad Labem)

Bližší informace o programu a registrace: www.kursy.cz/ope2021

Pořadatel:

Verlag Dashöfer, spol. s. r. o.

Evropská 423/178,

160 41 Praha 6

Organizační garant:

Ing. Kristýna Lanová, lanova@dashofer.cz

Kompletní aktualizace programů zlepšování kvality ovzduší. Jednotlivé zaktualizované programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace byly v souladu s § 9 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší publikovány ve Věstnících MŽP vydaných postupně v období od září 2020 do února 2021. Všechny programy obsahují kromě analýzy příčin znečištění ovzduší i podrobnosti o  opatřeních přijatých ke zlepšení kvality ovzduší. Ty obsahují kromě popisu aplikace opatření také odhad jejich efektů, rámcový časový plán jejich provádění a odpovědného gestora. Aktualizované programy obsahují v návaznosti na provedenou analýzu příčin znečištění tři druhy opatření – opatření k omezení znečištění ze sektoru lokálního vytápění domácností, opatření k omezení znečištění z průmyslových zdrojů a opatření k omezení znečištění z dopravy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Usnesení

• Příloha

Zástupci Rady a Evropského parlamentu dosáhli prozatímní politické dohody ohledně podoby evropského klimatického zákona, jehož hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Vyjednavači obou stran se také dohodli na tom, že do roku 2030 bude prioritou snižování emisí spíše než jejich odstraňování. Kromě toho bylo dohodnuto stanovení průběžného cíle do roku 2040, spolupráce Komise se sektory, které chtějí vytvořit indikativní dobrovolné plány týkající se dosažení neutrality do roku 2050 a stanovení rozpočtu EU na snižování emisí na období 2030-2050. Prozatímní dohodu musí ještě schválit Rada a Parlament.

Předseda České statistického úřadu Marek Rojíček a ministr životního prostředí Richard Brabec podepsali memorandum o spolupráci obou institucí v oblasti odpadové statistiky. Na základě uzavřené dohody vznikne stálá pracovní skupina pro statistiku odpadů.

Obě strany se v memorandu zavázaly zejména vyvinout maximální úsilí o odstranění rozdílů z reportingu dat o komunálním odpadu. „Smyslem je vyjasnit a pokud možno odstranit zbývající rozdíly ve vykazovaných datech. Zároveň je naším společným cílem efektivně využívat jak administrativní, tak statistické zdroje dat tak, aby zátěž respondentů byla co nejmenší. Dosavadní spolupráce se v tomto směru velmi osvědčila a máme tedy zájem ji dále prohloubit,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

"Dosavadní spolupráce mezi MŽP a ČSÚ už v předchozích letech  přinesla klíčové snížení administrativní zátěže obcí i firem. Zřízením permanentní pracovní skupiny se nám otevírá možnost další a intenzivnější spolupráce na odborné úrovni, nezbytné jak pro další omezování administrativy, tak pro srozumitelnou interpretaci výstupů obou institucí na téma odpadového hospodářství,“ připomíná Richard Brabec, ministr životního prostředí.

Uzavřené memorandum navazuje na existující Ujednání mezi Českým statistickým úřadem, Ministerstvem životního prostředí a Úřadem vlády České republiky o vykazování produkce komunálního odpadu z 20. ledna 2016.

Sněmovna schválila zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Komise má mít devět členů, každý z poslaneckých klubů bude moci navrhnout jednoho člena. Své zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení komise, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců. Vznik komise podpořili hlavně poslanci napříč stranami s výjimkou poslanců ANO, kteří se převážně zdrželi.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes před hlasováním řekl, že pokud bude komise zřízena, bude to precedens a bude to poprvé, co komise vznikne k živému vyšetřovacímu spisu policie. Řekl, že to je to hlavní, co mu na vzniku komise vadí. Ujistil, že má stejný zájem, aby se kauza vyšetřila a bylo jasno.

Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli tomu, že původce otravy Bečvy kyanidem není ani po půl roce vyšetřování znám. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu. Stejně jako ministr Brabec již dříve vyloučil, že by původcem otravy byla chemička Deza z holdingu Agrofert.

Odpůrci komise dříve argumentovali zejména tím, že by zasahovala do dosud neukončeného vyšetřování a že by její činnost nic nepřinesla.

Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Vyšetřovací komise nyní dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě z 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. Dalším úkolem bude prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. Má také vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.

Evropská komise dnes přijala ambiciózní a komplexní balíček opatření, která mají pomoci zlepšit tok peněz směrem k udržitelným činnostem v celé Evropské unii. Dnešní opatření umožní investorům přeorientovat investice do udržitelnějších technologií a podniků, a tím přispějí k tomu, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Díky nim bude mít EU celosvětově vedoucí postavení, pokud jde o stanovení norem v oblasti udržitelného financování.

Balíček obsahuje:

• akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu, jehož cílem je podpořit udržitelné investice tím, že se vyjasní, jaké hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU v oblasti životního prostředí. Sbor členů Komise dnes dosáhl politické dohody ohledně jeho znění. Akt v přenesené pravomoci bude formálně přijat na konci května, jakmile budou k dispozici překlady do všech jazyků EU, Sdělení, které dnes sbor členů Komise také přijal, stanoví přístup Komise detailněji.

• návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků; cílem tohoto návrhu je zlepšit tok informací o udržitelnosti v podnikatelské sféře. Společnosti budou podávat zprávy o udržitelnosti jednotněji, a finanční podniky, investoři a širší veřejnost tak budou moci využívat srovnatelné a spolehlivé informace o udržitelnosti,

• šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství, které zajistí, aby finanční podniky, např. poradci, správci aktiv nebo pojistitelé, zahrnuly udržitelnost do svých postupů a svého investičního poradenství klientům.

Zelená dohoda pro Evropu představuje evropskou strategii růstu, jejímž cílem je zlepšit životní podmínky a zdraví občanů, dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální, a chránit, zachovávat a zvyšovat přírodní kapitál a biologickou rozmanitost EU.

V rámci tohoto úsilí potřebují společnosti komplexní rámec udržitelnosti, aby mohly odpovídajícím způsobem změnit své obchodní modely. Všechny složky dnešního balíčku zvýší v zájmu transformace v oblasti financování a prevence „greenwashingu“ spolehlivost a srovnatelnost informací o udržitelnosti. Evropský finanční sektor se tak stane ústředním prvkem udržitelného a inkluzivního hospodářského oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobějšího udržitelného hospodářského rozvoje Evropy.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu

Taxonomie EU je spolehlivý a vědecky podložený nástroj transparentnosti pro společnosti a investory. Vytváří společný jazyk, který budou moci investoři používat při investování do projektů a hospodářských činností, jež mají významný pozitivní dopad na klima a životní prostředí. Zavede rovněž povinnost pro společnosti a účastníky finančního trhu zveřejňovat informace.

Tento akt v přenesené pravomoci, který dnes politicky schválil sbor členů Komise, zavádí první soubor technických screeningových kritérií pro definici, které činnosti podstatně přispívají ke dvěma environmentálním cílům podle nařízení o taxonomii: přizpůsobení se změně klimatu[1] a zmírňování změny klimatu[2]. Tato kritéria jsou založena na vědeckém doporučení Technické skupiny odborníků (TEG) pro udržitelné finance. Vychází z rozsáhlé zpětné vazby od zúčastněných stran, jakož i z diskusí s Evropským parlamentem a Radou. Tento akt v přenesené pravomoci by se vztahoval na hospodářské činnosti přibližně 40 % kótovaných společností v odvětvích, která jsou zodpovědná za téměř 80 % přímých emisí skleníkových plynů v Evropě. Zahrnuje odvětví jako je energetika, lesní hospodářství, výroba, doprava a stavebnictví.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU je živým dokumentem a bude se s ohledem na vývoj a technologický pokrok v průběhu času vyvíjet. Kritéria budou pravidelně přezkoumávána. Tím se zajistí, aby se do oblasti působnosti mohla časem doplnit nová odvětví a činnosti, včetně přechodných a jiných podpůrných činností.

Nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Dnešní návrh reviduje a posiluje stávající pravidla zavedená směrnicí o vykazování nefinančních informací. Jeho cílem je vytvořit soubor pravidel, která časem zajistí podávání zpráv o udržitelnosti na stejné úrovni jako v případě účetního výkaznictví. Rozšíří požadavky EU na podávání zpráv o udržitelnosti na všechny velké společnosti a všechny kótované společnosti. To znamená, že současných 11 000 společností, které podléhají stávajícím požadavkům, se zvýší na téměř 50 000 společností v EU, které budou nyní muset dodržovat podrobné normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti. Komise navrhuje vypracovat normy pro velké společnosti a samostatné, přiměřené normy pro MSP, které mohou nekotované MSP používat dobrovolně.

Celkově je cílem návrhu zajistit, aby společnosti předkládaly spolehlivé a srovnatelné informace o udržitelnosti, které potřebují investoři a další zúčastněné strany. To zajistí konzistentní tok informací o udržitelnosti prostřednictvím finančního systému. Společnosti budou muset podávat zprávy o otázkách týkajících se udržitelnosti, jako je dopad změny klimatu, jeho vliv na jejich podnikání a dopad jejich činností na lidi a životní prostředí.

Návrh rovněž zjednoduší postup podávání zpráv pro společnosti. Mnoho společností je v současné době pod tlakem, protože musí používat řadu různých norem a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti. Navrhované normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly být „jednotným kontaktním místem“ poskytujícím společnostem jediné řešení, které splňuje informační potřeby investorů a dalších zúčastněných stran.

Pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení

Dnešních šest pozměňovacích návrhů podněcuje finanční systém k podpoře podniků na cestě k udržitelnosti, jakož i stávajících udržitelných podniků. Rovněž posílí boj EU proti „greenwashingu“.

• V oblasti investičního a pojišťovacího poradenství: při posuzování vhodnosti klienta pro investici musí nyní poradce projednat preference klienta v oblasti udržitelnosti.

• V oblasti fiduciárních povinností: dnešní pozměňující návrhy objasňují povinnosti finančního podniku při posuzování rizik týkajících se udržitelnosti, např. dopad povodní na hodnotu investic.

• V oblasti dohledu nad investičními a pojistnými produkty a jejich správy a řízení: tvůrci finančních produktů a finanční poradci budou muset při navrhování svých finančních produktů zvážit faktory udržitelnosti.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Evropa byla od začátku lídrem při reformování finančního systému na podporu investic do zmírňování změny klimatu. Dnes učiníme krok vpřed díky vůbec první taxonomii v oblasti klimatu, která pomůže společnostem a investorům zjistit, zda jsou jejich investice a činnosti skutečně ekologické. To bude hrát zásadní roli, máme-li mobilizovat soukromé investice do udržitelných činností a dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Jde o přelomový krok, o němž jsme vedli rozsáhlé konzultace. Učinili jsme vše pro to, abychom dosáhli vyváženého výsledku založeného na vědeckých poznatcích. Také navrhujeme zlepšit pravidla podávání zpráv o udržitelnosti společnostmi. Při vypracovávání evropských norem budeme vycházet z mezinárodních iniciativ a přispívat k nim.“

Mairead McGuinnessová, komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů, uvedla: „Finanční systém hraje klíčovou úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a investice nezbytné pro ekologizaci naší ekonomiky jsou obrovské. Potřebujeme, aby všechny společnosti sehrály svou úlohu, ty, které už pokročily v ekologizaci svých činností, jakož i ty, které ještě potřebují na dosažení udržitelnosti zapracovat. Dnešní nová pravidla představují zásadní změnu v oblasti financí. Zvyšujeme naše ambice v oblasti udržitelného financování, abychom pomohli učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Nyní nastal čas přeměnit slova v činy a investovat udržitelným způsobem.“

Souvislosti a další kroky

EU v posledních letech podnikla významné kroky k vybudování udržitelného finančního systému, který přispívá k přechodu na klimaticky neutrální Evropu. Nařízení o taxonomii EU, nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a nařízení o referenčních hodnotách tvoří základy úsilí EU o zvýšení transparentnosti a o to, aby se investorům poskytly nástroje k identifikaci udržitelných investičních příležitostí.

Jakmile bude akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu formálně přijat, přezkoumá jej Evropský parlament a Rada (ve čtyřměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další dva měsíce).

Pokud jde o návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků, Komise zahájí jednání s Evropským parlamentem a Radou.

Šest pozměňovacích návrhů aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení přezkoumá Evropský parlament a Rada (v tříměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další tři měsíce). Očekává se, že se začnou uplatňovat od října 2022.

Více informací

Sdělení Komise: Taxonomie EU – podávání zpráv o udržitelnosti podniků, preference udržitelnosti a fiduciární povinnosti

Akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU

Otázky a odpovědi – akt v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti klimatu a pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství

Otázky a odpovědi – návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Informační přehled – balíček v oblasti udržitelnosti financování z dubna 2021

Internetové stránky GŘ FISMA o udržitelném financování

[1] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke snížení nebo prevenci nepříznivého dopadu současného nebo očekávaného budoucího klimatu nebo rizik takového nepříznivého dopadu, ať už na tuto činnost samotnou, nebo na lidi, přírodu nebo majetek.

[2] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke stabilizaci emisí skleníkových plynů tím, že povede k zamezení nebo snížení těchto emisí nebo zvýšení pohlcování skleníkových plynů. Hospodářská činnost by měla být v souladu s dlouhodobým teplotním cílem uvedeným v Pařížské dohodě.