Vysoká škola chemicko-technologická v Praze otevřela 24. června 2021 nové výzkumné centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia. Centrum je součástí Technoparku Kralupy a sídlí v areálu společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích nedaleko Lovosic. Jeho klíčovým zařízením je experimentální rotační pec.

VŠCHT vybudovala CirkTech z vlastních prostředků ve výši 40 milionů korun, roční provozní náklady se mají pohybovat kolem 20 milionů. „Nepochybuji o tom, že vstupní investice se nám brzy vrátí. Ať už díky technologii na zpracování lithia, komerční výzkumné spolupráci se stavebními a cementářskými firmami, nebo prostřednictvím rozvojových a inovačních programů i vědecko-výzkumných projektů,“ vysvětluje v akademické sféře nepříliš obvyklý postup Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.

CirkTech plánuje v první fázi úzkou spolupráci se společnostmi Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, ČEZ, a.s., Geomet s.r.o., VÚHU, a.s. Most, ale i s Ústeckým krajem nebo Univerzitou J. E. Purkyně.

Proč je centrum potřeba?

V současném světě se rychle prosazují principy cirkulární ekonomiky, která produkuje minimum odpadů a udržuje zdroje co nejdéle v oběhu. „Jde o byznys model budoucnosti. Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém „vytěžit-vyrobit-vyhodit“ modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností nebo remanufacturingem a téměř veškerý odpad nachází nějaké využití,“ vysvětluje Milan Pospíšil, prorektor pro strategie VŠCHT Praha, s tím, že hlavní brzda rozvoje cirkulární ekonomiky v ČR – skládkování – bude podle připravovaného zákona o odpadech nahrazeno do roku 2030 spalováním a recyklací.

VŠCHT Praha dlouhodobě patří mezi vedoucí vědecko-výzkumné instituce v oblasti chemicko-fyzikálních technologií se zaměřením na bezodpadové a ekologické technologie v rámci projektů cirkulární ekonomiky. „Kromě špičkových vědců a výzkumných pracovníků odborně pokrývajících celou oblast cirkulární ekonomiky máme k dispozici také unikátní zařízení, které dokáže ověřit nové technologie v poloprovozním měřítku, a výzkumné zázemí předních vysokoškolských ústavů,“ říká Milan Pospíšil s odkazem na unikátní rotační pec v Čížkovicích.

Lithium

Ta už je ve zkušebním provozu od května. Prvotním cílem, k němuž má sloužit, je do konce léta 2021 ověřit v poloprovozním měřítku vlastní patentovanou technologii InCeMet. Podstata technologie spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou surovinami cementářských výrob. „Tato technologie může přinést naší škole do budoucna velké finanční zisky. Postup je krytý 2 národními patenty a mezinárodním patentem. Intenzivně jednáme se společnostmi ČEZ,a.s. a Geomet s.r.o., pro které je technologie zajímavá s ohledem na plánovanou těžbu lithných rud a realizaci ekologické technologie pro získávání a přepracování tolik ceněného lithia,“ upozorňuje rektor Pavel Matějka.

Technologie přináší také univerzální bezodpadový postup vhodný především pro získávání kovů z různých velkoobjemových odpadů (plasty, keramika, popílky apod.), je použitelná pro ekologickou recyklaci různých kovů nebo využití druhotných surovin, jako jsou například elektrárenské popílky, na komerční výrobky. „Obrovskou výhodou je, že technologii bude možné aplikovat ve stávajících velkokapacitních cementářských pecích bez nutnosti zásadních technologických úprav. V blízké budoucnosti se chceme zaměřit na zpracování různých odpadů, které jsou dnes spalovány nebo skládkovány, především kovonosných materiálů,“ doplňuje Milan Pospíšil.

Aktuálně připravované projekty centra CirkTech

• Procesy spojené se získávání lithia (Li2CO3) a jeho následným zpracováním (2021 – 2022)

• Recyklace Li baterií

• Získávání kovů z druhotných surovin (odpadů)

• Využití elektrárenských popílků jako zdrojů kovů a suroviny pro vysokopecní strusku

• Zpracování severočeských jílů – zdroje kovů a vysokopecní strusky

• Likvidace/přepracování odpadů a studium vlivu těchto procesů na výsledný cementářský slínek a životní prostředí

• Procesní inženýrství – vytváření bilančních modelů a jejich zpětná verifikace v praxi pro nejrůznější materiály a provozní podmínky

Další výzkumná témata

• Procesy spalování různých paliv

• Recyklace – zpracování solárních panelů

• Emise – sledování emisí a jejich snižování

• Výzkum odpařování těkavých škodlivin a těžkých kovů v rotační peci

• Možnost odstraňování těkavých škodlivin ze suroviny vysokoteplotním výpalem

• Experimentální výpaly různých druhů slínku

VŠCHT Praha

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblastech technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství, životního prostředí a ekonomiky. Univerzita dlouhodobě patří v relevantních mezinárodních žebříčcích mezi 4 % nejlepších světových univerzit, tradičně také intenzivně spolupracuje s průmyslovou a komerční sférou. Úspěšně provozuje Technopark Kralupy a Univerzitní centrum v Litvínově.

Lafarge Cement

Lafarge Cement, a.s. patří už 120 let mezi renomované výrobce stavebních materiálů na českém trhu. Klíčovým produktem společnosti je Český čížkovický cement, který se vyrábí podle vylepšených receptur, a to vše za plnění přísných emisních limitů a norem k ochraně životního prostředí. Víc jak 90% všech paliv používaných při výrobě jsou paliva alternativní. Tím se řadí v jejich využití ke světové špičce nejen ve svém oboru.

Společnost je součástí skupiny LafargeHolcim, která je předním světovým dodavatelem stavebních materiálů a řešení, která slouží zedníkům, stavitelům, architektům a inženýrům po celém světě. Naše provozy vyrábí cement, kamenivo a beton, které se používají na stavební projekty od cenově dostupného bydlení a malých, místních projektů až po ty největší, technicky a architektonicky náročné infrastrukturní stavby. Společnost přijala závazek postupného snižování dopadu na životní prostředí s cílem směřovat k „čisté nule.“

Rada na svém dnešním jednání finálně přijala evropský klimatický zákon, který stanovuje klimatickou neutralitu do roku 2050 jako závazný cíl. Navázala tak na dohodu s Parlamentem z 21. dubna, kterou Parlament schválil na svém plenárním zasedání 24. června a uzavřela tak celý legislativní proces. Kromě klimatické neutrality do roku 2050 si EU stanovila cíl v podobě negativních emisí po tomto roce. Zákon stanovuje i průběžný cíl do roku 2030, a to snížení emisí o 55 % oproti roku 1990, navíc Komise navrhne cíl i další průběžný cíl pro rok 2040.

Ve Sbírce předpisů vyšla jednak Vyhláška č. 244/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a dále Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí.

Zeptejte se již příští úterý 30. června 2021 spoluautora nové vyhlášky Ministerstva životního prostředí týkající se nakládání s odpady, která začne platit už v červenci. Nová odpadová legislativa vešla v účinnost již 1. ledna 2021. Avšak řada detailů důležitých pro producenty odpadů bude specifikována právě touto vyhláškou. Mgr. et. Mgr. Štěpán Jakl z odboru odpadů MŽP se bude věnovat zákazu skládkování, využívání odpadů pro účely zasypávání, kompostování, detaily o shromažďování odpadu, změnám v evidenci a hlášení o produkci a nakládání s odpady a mnohému dalšímu. Registrační formulář ZDE (FB událost a tady LinkedIn).

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) s finanční podporou Komerční banky spouští stipendijní vzdělávací program pro maminky a tatínky na rodičovské dovolené. Vybraní zájemci díky programu získají možnost za zvýhodněných podmínek absolvovat druhý ročník online kurzu Cirkulární zadávání. Na kurzu se účastníci naučí nakupovat udržitelněji z pohledu koncového spotřebitele, zástupce firmy i státní instituce, a to při výběru potravin, energie, výbavy kanceláře či obalových materiálů.

Osobní rozvoj a důraz na rovnováhu v osobním životě tvoří součást sociálního pilíře udržitelnosti, na který se často zapomíná. Cílem INCIEN je dostat tento rozměr cirkulární ekonomiky do širšího povědomí. Garantka kurzu Dagmar Milerová Prášková v tom vidí obrovský potenciál.

„Všichni rodiče vědí, jak náročné jsou začátky s dětmi a jak důležité jsou v tomto období vnější podněty – sama jsem začala na mateřské studovat doktorát. Stipendijním programem nejen podpoříme několik rodičů, ale zároveň jím chceme v souvislosti s cirkulární ekonomikou začít více prosazovat otázku osobního rozvoje a správného využívání lidského potenciálu,“ vysvětluje Dagmar Milerová Prášková.

Hana Kovářová z Komerční banky k tomu doplňuje: „V Komerční bance věříme jak v potenciál rodičů na mateřské a rodičovské dovolené, tak v nutnost více se věnovat problematice udržitelnosti a specificky oblasti cirkulární ekonomiky, kterou v dlouhodobé spolupráci s INCIEN rozvíjíme. Máme proto radost, že můžeme rodiče i toto téma formou stipendií podpořit.“

Lucie Balcarová, která absolvovala loňský první ročník kurzu a vytvořila v jeho rámci příručku Cirkulárně s miminkem, potvrzuje atraktivitu a přínos kurzu: „Jelikož jsem maminka na mateřské, potřebuji si udržovat intelektuální úroveň a online kurz přesně tuto variantu poskytuje. Jednotlivé webináře jsem mohla sledovat také ze záznamu, navíc jsem měla možnost setkat se s podobně založenými lidmi a získat kontakty pro pracovní příležitosti do budoucna. Kurz jednoznačně doporučuji všem aktivním a environmentálně smýšlejícím maminkám.“

Máte-li zájem se o stipendium ucházet, bližší informace naleznete v tomto článku. Své životopisy a motivační dopisy zasílejte do 15. srpna na adresu dagmar@incien.org.

INCIEN ve spolupráci s Komerční bankou následně vybere 7 kandidátů, jejichž profil bude nejlépe zapadat do charakteru kurzu – mezi hlavní kritéria výběru budou patřit především předchozí pracovní nebo studijní zaměření a motivace. Cena v rámci stipendijního programu činí 1 000 Kč (bez DPH), což odpovídá 12,5 % ceny pro fyzické osoby a neziskové organizace.

Startuje Loopa Vojty Kovala, nový podcast zaměřený na udržitelnost a cirkulární ekonomiku

Bývalý redaktor Českého rozhlasu Vojtěch Koval přichází s vlastním podcastem. Jeho tématem je udržitelnost, cirkulární ekonomika a jak si v této oblasti vede český byznys ale i společnost samotná. Hosty budou ředitelé velkých nadnárodních firem působících v tuzemsku, které se vydaly na udržitelnou cestu i podnikatelé a zakladatelé českých firem, kteří staví svůj byznys na cirkulární DNA. Pilotní epizoda vychází 22. června a prvním hostem podcastu je zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová. Nový podcast Loopa Vojty Kovala bude vycházet pravidelně každé úterý.

„Do udržitelnosti jsem se nadchnul už v Českém rozhlasu, pro který jsem dělal podcast Budoucnost R. Měl jsem tak příležitost mluvit s osobnosti českého byznysu, kteří to myslí vážně a ve svých firmách vyvíjí úžasné inovace a aplikují cirkulární principy, které jsou budoucností. A přesně tomu se chceme věnovat i v Loopě a věřím, že naše témata budou inspirací pro další firmy i jednotlivce,” uvádí svůj nový podcast Vojtěch Koval.

Podcasty vznikají ve spolupráci s poradenskou společností CIRA Advisory, která firmám radí, jak v praxi aplikovat cirkulární principy ve svém provozu i v produktech a jak udržitelnost správně komunikovat. „Často se setkáváme s tím, že firmy, které toho v oblasti cirkulární ekonomiky dělají nejvíce, svůj příběh a svoji cestu komunikují málo. Teď vzniká prostor, kde mohou podnikatelé a manažeři otevřeně mluvit o svých projektech, o svých cestách i úskalích, aby se každý dozvěděl, jak skvělé věci už se u nás v Česku dějí,” říká o novém podcastu Ivana Hekerle, ředitelka komunikace CIRA Advisory, která je odborným garantem podcastu.

První díly podcastu vyjdou pod záštitou Komerční banky. Ta se tématu udržitelnosti dlouhodobě věnuje a poskytla finanční prostředky pro rozjezd projektu. „Letos jsme spustili web Spolecne-udrzitelne.cz, abychom firmám v Česku přiblížili možnosti zeleného financování. Edukaci firem teď chceme dál rozšiřovat a proto byl pro nás přirozený krok finančně podpořit i vznik nového podcastu. Navíc sám se těším, až uslyším příběhy dalších firem na cestě k udržitelnosti,” komentuje Radim Pařízek z Komerční banky.

Podcasty budou vycházet pravidelně každé úterý a poslechnout si je můžete na platformách Spotify i Apple Podcasts. Nové díly podcastů budou zveřejněny také na webu CIRA Advisory (ciraa.eu) a Spolecne-udrzitelne.cz a Zajimej.se. Letní epizody podcastu se budou věnovat odpovědnému financování, jednorázovým plastům a příležitostem pro plasty nebo energetické flexibilitě.

Cílem návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů je zavedení zaprvé nové výjimky ze zákazu nadlimitního obsahu sloučenin olova a šestimocného chromu v elektrických a elektronických iniciátorech výbušnin pro civilní (profesionální) použití a zadruhé prodloužení výjimky pro použití rtuti v otáčecích elektrických konektorech používaných v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání, a to v obou případech na přesně stanovenou dobu.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Rozdílová tabulka

EU 85/21 Balíček návrhů nařízení týkající se rtuti v elektrických zařízeních

Evropská komise vydala evropský srovnávací přehled inovací 2021, který ukazuje, že inovační výkonnost Evropy se daří zlepšovat napříč celou EU. V průměru stoupla od roku 2014 inovační výkonnost o 12,5 %, přičemž u méně výkonných zemí stoupala výkonnost rychleji, než u těch výkonnějších, čímž dochází k postupné konvergenci.

Lídrem v oblasti inovací je i nadále Švédsko, po kterém následuje Finsko, Dánsko a Belgie, přičemž všechny tyto země výrazně překračují unijní průměr. Většina nejvýkonnějších inovátorů se nachází v severní a západní Evropě, naopak méně výkonní inovátoři jsou země z jižní a východní Evropy.

ČR spadá do kategorie zemí, ve kterých inovační výkonnost meziročně vzrostla o 10 až 15 procentních bodů, společně s Lotyšskem, Maltou, Německem, Nizozemskem, Polskem, Rakouskem a Španělskem. Co se týče celosvětového porovnání, inovační výkonností EU výrazně překonává Jižní Korea, dále Kanada, Austrálie, USA a Japonsko, naopak EU je výkonnější než Čína, Brazílie, Jihoafrická republika, Rusko a Indie.

EU podepsala s Kanadou strategické partnerství pro suroviny

Závěrečný webinář k přípravě Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040) ukončil projekt Ministerstva životního prostředí s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), financovaný Evropskou komisí. Finální dokument Cirkulární Česko 2040 předloží vládě MŽP v druhé polovině roku 2021. Cirkulární ekonomika je jednoznačnou prioritou Evropské komise, která v posledních letech zveřejnila řadu strategických dokumentů k cirkulární ekonomice. Česká republika svou komplexní strategii připravuje od konce roku 2018.

Experti OECD (viz TZ) zpracovali řadu podrobných analýz k vybraným oblastem, které bude Strategický rámec zastřešovat. Díky nim MŽP průběžně získalo analytické podklady pro odpadové hospodářství, ekonomické nástroje, makroekonomické projekce, spotřebitelské chování, situaci v jiných zemích EU a další. Výstupy využívá široká pracovní skupina pro Cirkulární Česko 2040, v níž jsou zastoupeny dotčené rezorty, akademická sféra a nevládní organizace.

Na webináři OECD představila závěrečnou zprávu a hlavní doporučení pro Českou republiku. S výstupy se lze seznámit v publikaci OECD, která je dostupná zde. Z analytických výstupů OECD vzešel návrh Strategického rámce cirkulární ekonomiky ČR 2040, který na webináři prezentovalo Ministerstvo životního prostředí. Strategický rámec obsahuje vizi, globální cíl, strategické cíle a 10 prioritních oblastí, které by měl zastřešovat. Rozsah zvolených oblastí vychází z předpokladu, že pohled na cirkulární ekonomiku v ČR musí být komplexní a zaměřit se na všechny fáze ekonomického cyklu.

10 prioritních oblastí:

1. Produkty a design
2. Spotřeba a spotřebitelé
3. Odpadové hospodářství
4. Průmysl, suroviny stavebnictví, energetika
5. Bioekonomika a potraviny
6. Cirkulární města a infrastruktura
7. Voda
8. Výzkum, vývoj a inovace
9. Vzdělávání a znalosti
10. Ekonomické nástroje

Návrh Strategického rámce prošel již veřejnou konzultací a v druhé polovině roku bude dopracován a předložen vládě ke schválení. Návrh Strategického rámce ve verzi pro veřejnou konzultaci je k dispozici zde.

Projekt byl financován Evropskou komisí (GŘ Reform) v rámci Nástroje na podporu strukturálních reforem

Ministerstvo zemědělství vydalo Průvodce využitím dřeva ve veřejných zakázkách. Zadavatelé mají možnost se inspirovat, jak využít dřevo zejména v zakázkách na stavební práce, resp. při přípravě stavebních projektů, ale také v jiných předmětech plnění.

V této stručné metodice ministerstvo uvádí: „Dřevo je všestranný materiál, který lze využít pro mnoho účelů, ať již se jedná o stavbu budov, výrobu mobiliáře, nábytku, dekorativních prvků či obalů. Hlavní výhodou dřeva z pohledu splnění environmentálního hlediska podle § 6 odst. 4 ZZVZ je, že se jedná o obnovitelný zdroj, který v sobě ukládá uhlík, čímž snižuje množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, navíc se jedná o lokální zdroj, kterého v lesích ČR ročně přiroste přibližně 20 milionů m3.“

Průvodce přináší i příklady využití dřeva k různým účelům od administrativních budov přes mostní konstrukci až po obalový materiál.

ECHA a EFSA nyní začnou projednávat návrh hodnocení glyfosátu, který obdržely od čtyř členských států EU. V současné době je tento světově nejpoužívanější herbicid v EU povolen do prosince 2022.

Glyfosát je chemická látka, která se používá v přípravcích na ochranu rostlin (PPP) zejména v zemědělství a zahradnictví k hubení nežádoucích plevelů. V roce 2017 Evropská komise schválila používání glyfosátu jako účinné látky v PPP do 15. prosince 2022 za podmínky, že každý přípravek bude na základě hodnocení bezpečnosti povolen vnitrostátními orgány.

Členové skupiny hodnotící glyfosát (AGG) tj. vnitrostátní orgány Francie, Maďarska, Nizozemska a Švédska přezkoumaly všechny důkazy předložené společnostmi, které usilují o obnovení schválení glyfosátu v EU. Návrh zprávy AGG má přibližně 11 000 stran.

Agentura ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) budou k návrhu zprávy souběžně organizovat konzultace, které budou zahájeny v prvním zářijovém týdnu tohoto roku a budou přístupné veřejnosti. Konzultace jsou prvním krokem při hodnocení.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) přezkoumá klasifikaci glyfosátu podle nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP). Klasifikace chemických látek je založena pouze na nebezpečných vlastnostech látky a nezohledňuje pravděpodobnost expozice látce. Expozice je považována jako součást procesu posuzování rizik vedeného EFSA.

Glyfosát má harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky, a to před i po hodnocení ECHA v roce 2017, kdy nebyla odůvodněna klasifikace látky jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách ani toxické pro reprodukci. Současný návrh čtyř členských států změnu stávající klasifikace nepředpokládá.

Jakmile ECHA přijme stanovisko ke klasifikaci glyfosátu, EFSA dokončí společné hodnocení a zveřejní závěry, které jsou očekávány koncem roku 2022. Na základě tohoto posouzení rizik Evropská komise rozhodne, zda obnoví schválení glyfosátu jako pesticidu či nikoli.

Další informace:

• Souhrnná zpráva skupiny hodnotící glyfosát [PDF]

• Skupina hodnotící glyfosát - AGG

• Hodnocení EFSA

• Evropská komise: Význam glyfosátu v EU

• Nejžhavější vědecká témata - Glyfosát

ECHA obdržela více než 1 000 oznámení z průmyslu, který v EU používá oxid chromový při chromování a povrchové úpravě. V prosinci 2020 Evropská komise vydala 2 rozhodnutí o povolení k používání této látky do září 2024.

Oznámení od 1 026 evropských společností předložená do května 2021 potvrzují, že oxid chromový je stále široce používán při funkčním neboli tvrdém chromování a při povrchové úpravě. Roční spotřeba se odhaduje na 7 000 tun. V roce 2013 byla tato látka vzbuzující mimořádné obavy zařazena na seznam látek podléhajících povolení a od roku 2017 je v EU pro používání nutné povolení.

Chromování a povrchová úprava se provádějí v průmyslovém prostředí, kde jsou pracovníci vystaveni škodlivé chemické látce, která může způsobit rakovinu. Kovové části a výrobky získají ochrannou vrstvu, zvyšuje se pevnost povrchu a odolnost proti opotřebení a korozi. Ošetřený povrch neobsahuje oxid chromový.

Oznámením o použití potvrzují společnosti agentuře ECHA, že dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích o povolení udělených jejich dodavatelům. V souladu s těmito podmínkami musí společnosti do konce roku 2021 informovat ECHA o tom, jak jsou jejich pracovníci vystaveni působení oxidu chromového. Společnosti musí chránit své pracovníky minimalizováním expozice tomuto karcinogenu.

V prosinci 2020 Evropská komise udělila povolení pro pět použití oxidu chromového včetně funkčního chromování a povrchové úpravy. Platnost stávajících povolení končí v září 2024, ale jejich držitelé mohou do března 2023 podat agentuře ECHA novou žádost předložením zprávy o přezkoumání.

V březnu 2021 podnikl Evropský parlament proti Komisi právní kroky ke zrušení rozhodnutí s tím, že je v rozporu s nařízením EU (viz příloha). Právní proces stále probíhá.

Vzhledem k nárůstu počtu oznámení aktualizovala ECHA svoji webovou stránku s oznámeními následných uživatelů. Ta v současné době obsahuje vyhledávané veřejné informace k více než 3 000 oznámení týkajících se 14 látek.

Další informace:

Text celé zprávy ECHA [EN]

Následná použití, na která se vztahují udělená povolení

Evropský parlament versus Evropská komise, Věc C-144/21

Výbor RAC přijal stanovisko podporující návrh Německa na omezení PFHxA, jejích solí a příbuzných látek. Začátkem července začne konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC k téže skupině chemických látek.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) souhlasil s tím, že používání PFHxA (undecafluorohexanoic acid), jejích solí a příbuzných látek představuje v celé EU riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, které v současné době není dostatečně kontrolováno. Látky skupiny PFHxA jsou velmi perzistentní a mobilní, a proto přispívají ke zvyšování znečištění životního prostředí a expozice člověka. RAC se domnívá, že navrhované omezení by bylo účinné při snižování emisí PFHxA a souvisejících rizik.

Výbor RAC uvedl, že v informacích uvedených v návrhu omezení existují různé nejistoty, zejména pokud jde o použité objemy a související emise PFHxA. Dospěl k závěru, že omezení je oprávněné.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) odsouhlasil návrh stanoviska k nákladům a přínosům pro společnost. Vzhledem k tomu, že dostupné informace byly omezené, nemohl SEAC ani s ohledem na navrhované změny dospět k závěru, že podmínky navrhovaného omezení jsou nejvhodnějším opatřením k řešení zjištěných rizik. Pro určitá použití, u nichž byly informace o sociálně-ekonomických dopadech méně nejisté, bylo omezení přiměřené.

Začátkem července bude zahájena šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC. Konsolidované stanovisko obou výborů by mělo být připraveno do konce roku 2021.

Výbory také:

• odsouhlasily 11 stanovisek k žádostem o povolení pro použití oktyl a nonylfenol ethoxylátů;

• diskutovaly o stanoviscích k omezení olova při venkovní střelbě a rybolovu;

• projednaly stanoviska k omezení nebezpečných chemických látek v jednorázových dětských plenkách.

Kromě toho výbor RAC přijal důležité stanovisko k vědeckému hodnocení expozičních limitů na pracovišti (OEL) pro azbest a stanoviska k devíti návrhům harmonizované klasifikace a označení (CLH). Na žádost výkonného ředitele ECHA výbor pokračoval v diskusi o environmentálních vlastnostech olova.

Oba výbory se dohodly na přístupu k hodnocení zpráv o přezkumu povolení.

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou v blízké době k dispozici na jejich internetových stránkách.

Další informace:

Nejžhavější vědecká témata: Perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)

V Česku by do roku 2030 mělo vzniknout nejméně 20 plnících stanic na vodík pro kamiony a nákladní auta. Odhaduje to studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. V současnosti ještě v tuzemsku žádná vodíková čerpací stanice nefunguje, ale dvě by měly být otevřené v síti společnosti Benzina ještě letos. Do roku 2023 by mohlo být v ČR vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík.

Podle směrnice Evropského parlamentu je potřeba dosáhnout celoevropského cíle 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko deset. Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60.000 nákladních vozidel na vodík.

Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici. Členské státy EU by si měly stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet vodíkových čerpacích stanic napříč celou unií.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10.000 zákazníků. Ve druhé polovině roku ji doplní Hyundai Nexo. Vodíková osobní auta na jednu nádrž ujedou více než 600 kilometrů a natankování trvá tři až pět minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla.

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Firma to uvedla na dotaz ČTK. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky má podle něj připraveno víc než 100 miliard korun, také podle něj desítky miliard Kč zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix ČR bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv - ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle, uvedl ČEZ.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice. Černouhelná elektrárna o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v ČR, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého - tj. tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu.