Fórum o prosazování odsouhlasilo kontrolu bezpečnostních listů v roce 2023 v rámci celounijního projektu. Fórum rovněž přijalo revidovaný souhrn analytických metod pro kontrolu dodržování omezení podle REACH.

Celoevropský projekt o prosazování (REF-11) v roce 2023 bude zaměřený na kvalitu informací v bezpečnostních listech.

Bezpečnostní listy jsou důležitým zdrojem pro předávání bezpečnostních informací o látkách a směsích v dodavatelském řetězci.

Nedostatečná kvalita informací v bezpečnostních listech je dlouhodobým problémem, který byl zjištěn v mnoha předcházejících projektech fóra o prosazování – v roce 2013 byly v rámci projektu REF-2 zjištěny nedostatky u 52 % případů. Zkušenosti z kontrolních činností v členských státech potvrzují, že tento problém dále přetrvává.

Projekt bude kontrolovat soulad s revidovanými požadavky podle přílohy II nařízení REACH, která stanoví obsah a formát požadovaný pro bezpečnostní listy. Vzhledem k tomu, že revidované požadavky vstoupí v platnost v roce 2023, je vhodná příležitost pro harmonizovaný projekt týkající se kontrol, zda společnosti v celé EU tuto povinnost plní.

Projekt REF-11 bude připraven v roce 2022, kontroly budou provedeny v roce 2023 a zpráva bude zveřejněna v roce 2024.

Byl rovněž přijat revidovaný souhrn rozšiřující počet analytických metod doporučených pro kontrolu dodržování omezení podle nařízení REACH, který bude zveřejněn na internetových stránkách ECHA a společnosti budou mít možnost ověřit si, zda dodržují podmínky omezení. Souhrn nyní obsahuje 400 metod ke kontrole 56 položek omezení z přílohy XVII nařízení REACH včetně některých nejnovějších položek např. položky 72 omezující používání látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) v textiliích.

Fórum a podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) rovněž diskutovaly o zkušenostech ze dvou virtuálních workshopů s akreditovanými zainteresovanými organizacemi, které se konaly na jaře 2021. Semináře byly zaměřeny na zjištění a doporučení z projektu BEF-1 ohledně předmětů ošetřených biocidy, projektu REF-7 k registraci podle nařízení REACH a pilotního projektu ke kontrole omezení podle nařízení REACH a označování dovážených výrobků podle nařízení CLP.

Semináře zlepšují transparentnost fóra a BPRS tím, že poskytují zúčastněným stranám a kontrolním orgánům možnost zapojit se, diskutovat a vyměňovat si názory. Fórum a BPRS budou v příštích letech pořádat podobné semináře.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 15. až 18. června a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích ve dnech 22. až 23. června 2021.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Projekty fóra v oblasti prosazování

Zákon o týkající se omezení prodeje jednorázových plastů měl původně oficiálně začít platit 1. července. Počítá s tím, že plastové výrobky, jako jsou například brčka, míchátka nebo tyčinky na čištění uší, již nebude v Česku možné vyrábět, ani do Česka dovážet. Návrh ale dosud neprojednala Sněmovna a nedostal se ani do prvního čtení. Jeho platnost se tak odkládá. „Prakticky budou moci výrobci v České republice vybrané plastové výrobky tzv. „uvádět na trh“ do doby, než budeme mít v ČR platný účinný zákon. To znamená, že se budou moci do ČR dále výrobky dovážet a prodávat je. Pokud jde o výrobky vyráběné v České republice, ty budou rovněž moci být uváděny na trh v ČR do schválení zákona,“ říká Dominika Pospíšilová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí. Více ZDE

Odboru odpadů MŽP minulý měsíc vydal několik metodických pokynů / návod a to: MP k zajištění jednotného zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů, MP k zajištění plnění povinností žadatelů o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady za účelem splnění jejich povinnosti předložit návrh provozního řádu a provozního deníku jako součást žádosti o povolení provozu zařízení, MP k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností na základě souhlasu k provozování zařízení vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, MP k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob (plnění povinnosti stanovené v § 62 odst. 1 zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech) a MN pro provozovatele lékáren, jak mají krajským úřadům sdělit údaje o množství odpadu léčiv z domácností do doby vydání prováděcího předpisu. Dokumenty jsou dostupné ZDE

Evropská komise revidovala některé požadavky na informace týkající se registrace chemických látek podle nařízení REACH. Změny začnou platit počátkem roku 2022 a společnosti by se již měly připravovat. Další doporučení ECHA zveřejní koncem roku 2021.

V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/979 ze dne 17. června 2021, kterým se mění přílohy VII až XI nařízení (ES) č. č. 1907/2006 (nařízení REACH).

Aktualizace příloh nařízení REACH objasňuje některé požadavky na informace, které musí společnosti předkládat ve svých registračních dokumentacích, a zvyšuje transparentnost a předvídatelnost postupů hodnocení agentury ECHA. Nové nařízení vstupuje v platnost 8. července 2021 a bude účinné od 8. ledna 2022.

Hlavní změny se týkají:

• požadavků na povrchové napětí a rozpustnost kovů ve vodě a mírně rozpustných sloučenin kovů;
• požadavků na zkoušky in vitro týkající se podráždění očí a zkoušky in vivo týkající se podráždění kůže nebo očí;
• požadavky a úpravy pro 28denní a 90denní studie toxicity po opakovaných dávkách;
• zvláštních pravidel pro přizpůsobení studií toxicity pro reprodukci;
• obecných pravidel pro přizpůsobení režimu zkoušek:
  • používání existujících údajů;
  • průkaznost důkazů;
  • zkoušky na základě přizpůsobené expozice látkám;
  • sdružování látek do skupin – zejména látek s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexních reakčních produktů a biologických materiálů (UVCB);
• nových pravidel pro přizpůsobení studií o rozpadu a chování v životním prostředí na základě nízkého rozdělovacího koeficientu oktanol/voda;
• nových pravidel pro přizpůsobení pro disociační konstantu a viskozitu;
• dalších požadavků na zkoušky v oblasti lidského zdraví a životního prostředí prováděné na zvířatech za použití přiměřeně vysokých úrovní dávek.

Agentura ECHA rovněž aktualizuje pokyny a koncem roku 2021 zveřejní další doporučení pro žadatele o registraci.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2021/979

Nařízení Komise (EU) 2021/979_ ENG

Pasivní dům s pečovatelskou službou, projekt uhlíkově neutrální čtvrti, technologie pro potisk látek bez vody či aplikace chránící stromy se letos utkají v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Společnost dnes představila deset finalistů v pěti soutěžních kategoriích, které vybrala odborná porota.

Pro jednotlivé soutěžící mohou lidé hlasovat do konce srpna. Do letošního ročníku bylo podle organizátorů přihlášeno 273 projektů.

V sekci Oheň je prvním finalistou firma Ciur z Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi, která vyrábí tepelnou izolaci z recyklovaného papíru. V rámci takzvané upcyklace přetváří druhotné suroviny v užitečné produkty. Dalším soutěžícím je firma Pikto Digital, působící v Břeclavi a Nitře. Porotu zaujala technologií potisku látek bez použití vody. Inovativní stroj podle zástupců firmy umí potisknout umělé i přírodní materiály.

S technologií využívající recyklát textilií z autoprůmyslu, která umožňuje osadit tramvajové pásy zelení, sníží hluk a zároveň efektivně zachytí prach i dešťovou vodu, soutěží plzeňská firma Brens Europe. Patentovaný pokryv využívají v Ostravě a v Košicích. Společnost se svým produktem soutěží v kategorii Voda. V téže oblasti je druhým finalistou brněnský spolek ClimaCare s aplikací Zalej mě, která chrání stromy v městech před uschnutím. Aplikace ukazuje, které stromy potřebují vodu a kolik. Zároveň nabádá lidi, aby k zalévání využili použitou vodu.

Senát dnes jednomyslně zamítl návrh nového stavebního zákona. Senátorům na něm vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Obávali se také, že v případě schválení této změny se zpomalí stavební řízení. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a stálá komise pro rozvoj venkova. Na plénu dnes proti přijetí hlasovalo všech 65 přítomných senátorů. Stejně tak Senát zamítl i související změnový zákon, který má upravit šest desítek souvisejících zákonů.

Zákon se nyní vrací do Sněmovny. Pro jeho prosazení bude zapotřebí nejméně 101 poslanců. Není jisté, zda se předkladatelům podaří tuto většinu získat. Při červnovém sněmovním schvalování zákon prošel jen hlasy ANO, SPD a tří sociálních demokratů.

Nový stavební zákon se připravuje několik let. Vláda si od něj slibuje hlavně rychlejší stavební řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve uvedla, že bude hledat podporu ve Sněmovně i u poslanců KSČM, kteří při předchozím schvalování zákon nepodpořili.

Komunistům ve Sněmovně vadilo hlavně to, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti nemusely mít okna. Ani ministerstvo s tímto návrhem nesouhlasilo a nyní podle svého středečního vyjádření hledá způsob, jak tyto parametry pro obytné místnosti zachovat.

Ve Sněmovně proti původnímu vládnímu návrhu nakonec zvítězila verze, kdy se stavební úřady přesunou pod stát a vznikne Nejvyšší stavební úřad s krajskými stavebními úřady a jejich územními pracovišti. Pod obcemi by už stavební úřady nezůstaly. To ve Sněmovně kritizovala opozice. Také senátoři to označovali za demontáž spojeného modelu veřejné správy.

Výhrady měli senátoři napříč stranami. Již dopoledne na společné tiskové konferenci senátorské kluby včetně vládních ANO a ČSSD oznámily své negativní stanovisko, protože vznik centrálního stavebního úřadu podle nich vzdaluje stavební řízení od měst a obcí. Varianta přepracovat normu je podle předsedů klubů nereálná vzhledem k tomu, že by znamenala i přepracování obsáhlého souboru souvisejících norem.

"Správné místo, kam by měl ten zákon směřovat, je odpadkový koš,“ prohlásil Ladislav Kos (SEN21 a Piráti). Řekl mimo jiné, že každý si v zákoně najde pro něj nepřijatelné pasáže, zatímco nadšeni jsou z něj pouze velcí developeři. "Dojde k centralizaci státní správy což považuji za negativní,“ řekl zpravodaj Jaroslav Větrovský (PROREGION). Zásadní výhradu měl k tomu, že návrh vytrhává jeden segment veřejné správy ze spojeného modelu veřejné správy. Podle Anny Hubáčkové (KDU-ČSL a nezávislí) není změna dostatečně prodiskutována. Senátorka kritizovala například to, že návrh neprošel připomínkovým řízením.

"Naším cílem není vyvolat válku s obcemi,“ ujistila ministryně Dostálová. Znovu argumentovala například tím, že úřednicí si budou moci vypomáhat, že už by se nemělo stávat, že třeba na dvoučlenném úřadu jeden z úředníků onemocní, druhý odjede na dovolenou a úřad nefunguje. Argumentovala i tím, že státní úředník bude rozhodovat podle stejných zákonů jako úředník obce.

Zpravodaj stálé komise pro rozvoj venkova Petr Štěpánek (STAN) kritizoval mimo jiné integraci dotčených orgánů do stavebního úřadu s tím, že veřejný zájem ustoupil zájmům stavebníků. Senátor Petr Vícha (PROREGION) uvedl, že stát by mohl urychlit stavební řízení tím, že by jeho vlastní instituce postupovaly rychleji například při vydávání stanovisek. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů. Starostům podle něj nejde o vliv, ale o to, že mají jinou představu o tom, jak bude řízení fungovat. Nechtějí podle něj také, aby stát vynakládal miliardy korun za novou síť stavebních úřadů.

Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Nebude podle něj nutné budovat nový úřad na zelené louce nebo nabírat nové úředníky. Také podle MMR posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláštně složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Neschválení stavebního zákona v Senátu je podle Hospodářské komory chyba. Horní komora se vzdala odpovědnosti za odstranění zásadních problémů, které současný stav přináší. Stavebnictví nebrzdí nedostatek peněz nebo kvalitních projektů, ale zkostnatělá legislativa, sdělila ČTK Hospodářská komora.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala prozatímní výsledky zaměřené na sledování emisí oxidu uhličitého u nově registrovaných osobních automobilů v EU, Norsku, na Islandu a ve Velké Británii za rok 2020, která ukazují průměrnou hodnotu 107,8g CO2 na 1 km. Oproti roku 2019 se jedná o pokles o 14,5 g (12 %). Co se týče registrací elektrických vozidel, jejich počet se oproti roku 2019 ztrojnásobil a celkově činil 11 % nových registrací. I přes ekonomické restrikce v loňském roce způsobené pandemií koronaviru se počet nově registrovaných vozidel zvýšil a poprvé přesáhl 1 milion.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti tepla zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR za rok 2019.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně.

Předkládaná zpráva zaměřená na problematiku tepelné energetiky přibližuje její vývoj, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný výhled. Statistické údaje publikované v této zprávě jsou připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2019 [pdf, 1148 kB]

Ministerstvo životního prostředí se obrací na širokou veřejnost s výzvou, aby se zapojila do probíhající veřejné konzultace k ochraně ovzduší v ČR. Aktuálně se věnujeme přípravám novely zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a máme zájem o váš pohled, vaše připomínky či vaše zkušenosti. Otevíráme proto veřejnou konzultaci ke stavu ochrany ovzduší v České republice.

Veřejná konzultace je určena široké veřejnosti - od orgánů veřejné moci, přes akademickou sféru a další odbornou veřejnost či zástupce zájmových skupin až po jednotlivé občany. Díky veřejné konzultaci zjistíme názor veřejnosti na stav a vývoj kvality ovzduší, úroveň a efektivitu jeho ochrany v České republice, dostupnost informací a možnosti dalšího směřování ochrany ovzduší.

Veřejná konzultace proběhne formou strukturovaného dotazníku, který pokrývá široký okruh témat dotýkajících se všech oblastí ochrany ovzduší. Zahrnuje otázky mířící k názoru na stav kvality ovzduší v místech bydliště či zaměstnání dotazovaných, příčiny znečištění ovzduší v České republice, problematiku vytápění domácností, znečišťování ovzduší průmyslovou činností, zemědělstvím, dopravou a dalšími zdroji, nebo také otázky zaměřené na kvalitu a dostupnost informací o stavu a vývoji kvality ovzduší a zaměření vědy a výzkumu. Dále otázky míří na výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší, či roli Evropské unie.

Výstupy z veřejné konzultace budou využity jako jeden z podkladů nejen pro přípravu komplexní novelizace legislativy v oblasti ochrany ovzduší, ale také pro úvahy o budoucím směřování ochrany ovzduší v České republice a nastavení prostředí pro účinné snižování zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší a pro vytvoření prostoru pro regeneraci ekosystémů i například pro podporu inovací a čistších technologií.

Dotazník je dostupný zde do 15. srpna 2021. Ministerstvo životního prostředí uvítá co nejširší zapojení veřejnosti.

Česko sníží svou uhlíkovou stopu. Desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného C02 do ovzduší, můžou chystat ekologizaci svých provozů. K dispozici jim jsou tři nově vyhlašované výzvy z Modernizačního fondu, v nichž je připraveno 7,4 miliardy korun.

„Průmyslový a energetický sektor čeká v následujících letech velká proměna. Obě tato odvětví totiž hrají klíčovou roli při naplňování národních klimatických plánů. Pro oblast Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému obchodování s emisními povolenkami jsme v Modernizačním fondu na následující dekádu vyčlenili přes 13 % celkových prostředků fondu. Ty by měly pomoci významně snížit množství CO2 vypouštěného právě těmito znečišťovateli,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Po již dříve vyhlášených výzvách na modernizaci tepláren a výstavbu fotovoltaických elektráren pokračuje Modernizační fond se třemi výzvami na ekologizaci průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS. Do něho v ČR aktuálně spadají desítky zařízení ze sektorů výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického průmyslu, rafinérií ad.

První dvě výzvy cílí na menší projekty s podporou do 15 milionů eur, třetí využijí nákladnější projekty, které si z celkové alokace prvních výzev ukrojí 5 miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž před tím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

„Škála projektů, na které mohou žadatelé z fondu získat finance, je opravdu široká. Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Dotaci je možné získat také na zavedení technologií využívajících vodík, aplikaci postupů, které zefektivní nakládání s energií nebo na snížení energetické náročnosti budov, v nichž výroba a zpracování probíhá,“ vyjmenovává příklady projektů Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který má příjem žádostí i zprostředkování peněz z Modernizačního fondu na starosti.

Ve výzvách tak bude možné čerpat podporu například na projekty zaměřené na energetické využití „vlastní“ biomasy (odpadu z výroby) v rámci dřevozpracujícího průmyslu, na využití odpadního tepla z energeticky náročné výroby (sklářský, keramický, či hutní průmysl) pro další výrobní proces. Dotace jsou určené rovněž na modernizace a s tím spojené snížení energetické náročnosti výroby veškerého výrobního a zpracovatelského průmyslu, v tomto případě se jedná především o keramický a chemický průmysl, výrobu cementu, hutě apod. „V závislosti na typu projektu, velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 30 do 80 %, přičemž nejvíce zvýhodníme podniky v uhelných regionech,“ dodává Petr Valdman.

Elektronický příjem žádostí bude ve všech třech výzvách zahájen 19. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen na konci ledna 2022, v případě výzvy pro investičně náročnější projekty s podporou nad 15 mil. eur příjem žádostí poběží až do března příštího roku nebo do vyčerpání dvojnásobku alokace výzvy.

Bližší informace k dotačním výzvám:

• Výzva ENERG ETS č. 1/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace zdrojů

• Výzva ENERG ETS č. 2/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace technologií

• Výzva ENERG ETS č. 3/2021 – projekty s podporou nad 15 mil. eur – modernizace zdrojů i technologií

Návrh novelizace nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny je předkládán v důsledku nahrazení dosavadních pokynů Komise k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (Sdělení Komise 2012/C 158/04) novým Sdělením Komise 2020/C 317/04 – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Tyto nové Pokyny EK přinášejí aktualizovaný seznam odvětví, na něž se mohou kompenzace nepřímých nákladů vztahovat, a dále úpravu některých parametrů použitých pro výpočet maximální výše kompenzace.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění RIA

Produkce plastů dramaticky vzrůstá už několik desetiletí: z 1,5 milionu tun v roce 1950 až na 359 milionů tun v roce 2018. Čím více vyrábíme plastů, tím samozřejmě stoupá i množství plastového odpadu. Po prudkém poklesu výroby v první polovině roku 2020 v důsledku pandemie koronaviru ale výroba ve druhé polovině roku opět stoupla. V Evropě se recykluje skoro třetina plastového odpadu. Jak nakládáme s plasty, proč se jich nedaří recyklovat víc a jaké jsou další možnosti? Více ZDE

Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti. Datový standard popisuje podle § 4 odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. Datové standardy vyhlášené k 29. 6. 2021, určené pro vybrané formuláře agend vod, odpadů a ovzduší, lze využít k ohlašování v roce 2022 a jsou k dispozici ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu na přípravu a realizaci projektů v programu LIFE. Výzva je určena českým žadatelům unijního programu LIFE v roce 2021. V minulosti se díky projektům LIFE podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů, vznikla interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro města i firmy nebo prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

„Pro realizaci programu v letech 2021-2027 bylo nutné připravit a přijmout nový právní rámec na evropské úrovni. MŽP se snaží na aktuální vývoj pružně reagovat a v prvním možném termínu připravilo tradiční národní výzvu. Formátem výzvy se snažíme maximálně vyjít vstříc potřebám českých žadatelů a věříme, že se i díky podpoře poskytnuté z národních zdrojů podaří připravit úspěšné projekty, které budou přínosem pro řešení problémů životního prostředí v českém i evropském měřítku, říká Tomáš Kažmierski, ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Evropská komise navýšila finanční prostředky programu LIFE pro období do roku 2027 téměř o 60 % a rozšířila program o pilíř přechodu k čisté energetice, který dříve spadal pod program Horizont 2020. Celkový rozpočet programu činí 5,43 mld. EUR a podpora projektů bude směrována celkem do 4 podprogramů, přičemž míra podpory poskytovaná Evropskou komisí se může pohybovat v rozmezí 60-75 % způsobilých výdajů.

V České republice jsou v současnosti s národní podporu realizovány projekty zaměřené například na praktické uplatnění inovativní technologie pro čištění vod kontaminovaných pesticidy, revitalizaci rašelinišť a obnovu přírodního vodního režimu v horských oblastech nebo podporu využívání zelené a modré infrastruktury minimalizující efekt městského tepelného ostrova.

Finanční podporu z národní výzvy je možné získat na přípravu projektové dokumentace žádosti a spolufinancování standardních akčních projektů a koordinačních a podpůrných akcí v případě schválení projektové žádosti v evropské výzvě. V rozpočtu pro rok 2021 je na přípravu a spolufinancování projektů připraveno 90 milionů korun.

Podpora je určena pro tyto typy projektů:

• standardní akční projekty v podprogramu "Příroda a biologická rozmanitost"

• standardní akční projekty v podprogramu "Oběhové hospodářství a kvalita života

• standardní akční projekty v podprogramu "Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně"

• koordinační a podpůrné akce v podprogramu "Přechod na čistou energii"

Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů, splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE. Hlavní příjemce může získat až 12 mil Kč na spolufinancování projektu, při současném dodržení limitu 20 % z celkových způsobilých nákladů. Partnerům projektů národní výzva nabízí možnost spolufinancování ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů jejich rozpočtu až do výše 1 milion korun na jeden projekt. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové žádosti.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz. Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE.