Více času na podstatné

 

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Data a čísla v živtním prostředí I.

 

Nové dotace na podporu cirkulární ekonomiky jsou již na dohled!
Redakce OF

Polemika: Odpadové hospodářství v zajetí zastaralých dat aneb proč se české odpady hýbou pomalu?
Redakce OF

Sběr a zpracování dat o odpadech ve městech a obcích
Petr Grusman

Staré ekologické zátěže: Když minulost ohrožuje budoucnost
Jiří Unčovský

Zálohování nápojových obalů v datech a číslech
Petr Novotný

Zálohování pod palbou: Odpadáři bojují o zisky, veřejnost i starostové podporují změnu
Lutfia Miňovská

Ptáme se za čtenáře: „Zdraží zálohování nápoje?“
Redakce OF

REMA Systém – partner pro odpovědné nakládání s elektroodpadem
Markéta Kohoutková

ZEVO do budoucího mixu nízkoemisních zdrojů v lokalitě Mělník přirozeně zapadá
Alice Horáková

Konkurenceschopnost budoucí Evropy díky cirkulární ekonomice
Dagmar Milerová Prášková

Jaký obraz českého životního prostředí vykreslují data za rok 2023?
Redakce OF

Voda v číslech: Kde se nám dařilo a kde naopak musíme přidat?
Redakce OF

Kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2023
Leona Vlasáková, Hana Škáchová, Markéta Schreiberová a Jan Horálek

Trend rostlinného stravování v Česku stoupá
Eva Hemmerová

Energetické využití odpadu a alternativních paliv z pohledu statistiky
Jana Blechová Tourková

Potenciál využitia vedlajších produktov z potravinárskeho priemyslu – repná melasa
Eva Ivanišová

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
6.12. iKURZ: práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.12. iKURZ: modul PIO / ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
11.12. iKURZ: Jak nakládat s kovovým odpadem od 1. 1. 2025 v souladu s novými evidenčními povinnostmi
18.12. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA vést od 1. 1. 2025 evidenci odpadů v zařízení v souladu s požadavky nové legislativy
Opakování: 6.1.2025
Leden    
6.1. iKURZ: Nakládání s odpady z pohledu obce od 1. 1. 2025
7.1. WEBINÁŘ: Jak na tvorbu oznámení obcím o převzetí odpadů od občanů (příloha č. 19 vyhl. č. 273/2021 Sb.) - evidence a odeslání z IS ENVITA
9.1. Podávání hlášení do ISPOP (vody, odpady), povinnosti v oblasti odpadového hospodářství
15.1. iKURZ: Odpadová legislativa po ukončení přechodného období a její dopad na původce odpadů od 1. 1. 2025
14.1. iKURZ: Nové evidenční povinnosti pro nakládání s odpady ze zdravotnictví v r. 2025
14.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2025 online
14.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
16.1. Konference Chemická legislativa 2025
17.1. iKURZ: Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 30.01., 06.02., 18.02., 24.02.2025
21.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2025 prezenčně Brno
21.1. Jak správně ohlásit odpady za rok 2024 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování:  22.01., 04.02., 05.02., 11.02., 12.02., 13.02.2025
23.1. iKURZ: Ukončení roku v SW SKLAD Odpadů 8
24.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2024 do ISPOP z webových formulářů
Opakování: 7. 2., 20. 2.
28.1. WEBINÁŘ: Jak na odeslání hlášení za autovraky v programu ENVITA za rok 2024 do ISPOP
31.1. WEBINÁŘ: Modul Partner aneb předávání dat mezi ENVITAMI efektivně
Únor    
6.-7.2. Vodárenská biologie 2025
13.2. WEBINÁŘ: Hlášení a výkazy v IS ENVITA pro obce a města
17.2. iKURZ: Vedení průběžné evidence odpadů od 1. 1. 2025 v souladu s aktuální legislativou - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky
Opakování: 13.03.2025
20.2. Podávání hlášení do ISPOP (ovzduší, IRZ), povinnosti v oblasti ochrany ovzduší
Březen    
4.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2024
18.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 19.03., 13.05., 14.05., 15.05. 2025
20.3. iKURZ: Legislativa ochrany ovzduší a základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší - ohlašovací agenda za rok 2024
20.3. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
Duben    
3.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
8.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2025
Opakování: 9.4.
10.4. WEBINÁŘ: Jak v IS ENVITA v modulu EKO – KOM vytvořit čtvrtletní výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích
23.-24.4. DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Září    
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
 
  

 

Novinky

02.09.2024 10:48

Za šest let podpořilo MPO regeneraci necelé desetiny evidovaných brownfieldů

Počátkem letošního roku bylo v Národní databázi brownfieldů evidováno v ČR celkem 4 349 těchto nevyužívaných, zanedbaných a v některých případech i kontaminovaných nemovitostí (území, areálů, pozemků či objektů). Na projekty regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ze státního rozpočtu a prostředků EU v letech 2018 až 2023 celkem 5,06 mld. Kč a podpořilo celkem 415 projektů. Jak ukázala kontrola NKÚ, podpora sice vedla ke snížení počtu brownfieldů v ČR, ne však v takovém rozsahu, jak MPO původně plánovalo. Ministerstvu průmyslu a obchodu se v kontrolovaném období let 2018 až 2023 podařilo podpořit regeneraci necelé desetiny evidovaných brownfieldů.

Z pěti kontrolovaných programů podpory financovalo MPO tři programy z peněžních prostředků státu a dva z prostředků EU. Podporu mohly získat obce a kraje, ale i podnikatelé. Obce a kraje však neměly na rozdíl od podnikatelů o podporu příliš velký zájem.

Největší zájem projevili podnikatelé o dotace z evropského programu „Nemovitosti OPPIK“ (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Podnikatelské subjekty podaly celkem 1 601 žádostí o dotaci. MPO schválilo dotace 357 projektům a do konce roku 2023 na ně vyplatilo celkem 4,2 mld. Kč. Cílem tohoto programu, který přispěl ke snížení počtu brownfieldů, bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí.

Kromě dotace umožňoval tento program podpořit projekty také formou finančního nástroje (např. úvěry, garance nebo kapitálové investice). Na rozdíl od dotace jde o vratnou podporu, kdy se prostředky vrací zpět do systému a mohou být opakovaně využity. MPO tímto způsobem – formou zvýhodněného úvěru – podpořilo čtyři projekty částkou 118 mil. Kč. Na poskytnutí finančního nástroje se vedle MPO podílely další dva subjekty – správce a finanční zprostředkovatel*. Kontroloři NKÚ zjistili, že těmto subjektům byly zatím vyplaceny odměny ve výši 31,4 mil. Kč, tedy téměř 27 % z poskytnuté podpory.

U výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele upozorňuje NKÚ na riziko nehospodárnosti, neboť do konce roku 2023 mu byla počítána odměna z částky vyšší, než jakou skutečně spravoval. Na odměně inkasoval 23,3 mil. Kč. Finanční vypořádání včetně přepočtení výše odměny je plánováno na rok 2028. Podle NKÚ je nezbytné, aby MPO trvalo na tom, že při přepočtu odměny pro finančního zprostředkovatele bude správce vycházet ze skutečně vyplacených příspěvků.

 

 

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 23/16 (pdf, 517 kB)

01.09.2024 15:28

Vědci z MENDELU a VUT hledají řešení, jak efektivně sdílet informace o závažných haváriích

V Česku chybí pokročilé nástroje, jak se efektivně poučit ze závažných havárií. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Vysokého učení technického v Brně se proto v novém projektu zaměřili na návrh komplexního systému, který by podnikům a dalším zainteresovaným subjektům umožnil snáze komunikovat zkušenosti ze závažných havárií s účastí nebezpečné chemické látky nebo směsi.

Závažné havárie jsou mimořádné události – například úniky, požáry či výbuchy – které vznikají v objektech, kde se vyrábějí, používají nebo skladují nebezpečné látky. Tyto havárie pak mohou vést k vážnému ohrožení životů a zdraví lidí, hospodářských zvířat nebo životního prostředí.

„Podniky mají ze zákona povinnost se při přípravě nové bezpečnostní zprávy poučit z minulých událostí, které nastaly v jiných firmách. Chybí nám ale platforma, kde by mohly informace získávat, případně i sdílet,“ přibližuje vedoucí výzkumu Petr Trávníček z Agronomické fakulty MENDELU.

Propojení se týká zhruba 200 podniků, hasičů, policistů, České inspekce životního prostředí, Státní inspekce práce, krajských hygienických stanic, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a řady dalších úřadů, ale také českých univerzit.

V rámci projektu vědci monitorovali situaci ve vybraných podnicích, informace zjišťovali také prostřednictvím dotazníkových šetření. Na základě získaných dat o současném stavu pak do konce letošního roku plánují zpracovat komplexní systém, který by mohlo využít Ministerstvo životního prostředí. „Navrhneme variantní řešení – bude záležet na ministerstvu, jak celý systém nakonec nastaví,“ říká Trávníček.

Inspiraci vědci hledají například ve Francii, Německu nebo Velké Británii, kde podobné systémy pro efektivní sdílení informací o závažných haváriích fungují. „Například Francouzi vytvořili velmi otevřený webový portál, kam se informace o haváriích a způsob poučení se z nich zaznamenávají. Každé dva roky také pořádají velké setkání, kam se sjíždějí odborníci z celé Evropy a sdílejí zkušenosti,“ popisuje expert MENDELU.

Jedním z výstupů projektu je odborný workshop, který se uskuteční 10. září v Brně. „Ke společné diskuzi se sejdou zástupci České inspekce životního prostředí, krajských úřadů i dalších institucí a průmyslu,“ říká Trávníček.

Projekt SAFE-BASE končí v závěru letošního roku. Od jara na něj ale částečně navazuje nový výzkum zaměřený na rizika spojená se stárnutím ve firmách. „Druhů stárnutí je celá řada. Stárnou technologie, stárnou technická zařízení nebo třeba i znalosti. Představte si situaci, kdy ve firmě máte nastavené pracovní postupy, v průběhu času se však vyvinou nové a bezpečnější postupy, vašemu podniku ale tyto informace chybí. Stárnou také vaši zaměstnanci a vy potřebujete, aby znalosti předali mladším spolupracovníkům,“ vyjmenovává Trávníček.

V západní Evropě je běžné, že inspekční orgány stav stárnutí ve firmách prověřují – v Česku ale nástroje chybí. „Cílem našeho výzkumu je proto navrhnout a otestovat konkrétní metodiku, podle které by Česká inspekce životního prostředí mohla podniky kontrolovat,“ vysvětluje Trávníček. Podklady chtějí vědci získat diskuzí se zainteresovanými subjekty, které propojili v rámci předchozího projektu, inspirovat se ale budou také v zahraničí – využijí například systém používaný v Itálii.

Projekt SAFE-AGEING potrvá do roku 2026. Stejně jako v předchozím případě na něm vědci z Agronomické fakulty MENDELU pracují spolu s kolegy z Fakulty strojního inženýrství VUT.

01.09.2024 15:26

Nedostatek vody by mohla v Česku vyřešit 70 kilometrů dlouhá stavba

Propojení Dyje a Dunaje v okolí česko-rakouské hranice má pomoci hlavně s klimatickou změnou a suchem. Debaty o tom začaly vloni, teď nechávají česká ministerstva zemědělství a životního prostředí zpracovat dvě studie. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale upozornil, že by se nejednalo o megalomanskou stavbu jako kdysi plánovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. Kanál by v případě Dyje a Dunaje měřil 60 až 70 kilometrů. Celý projekt je ale stále na začátku. Vodohospodářství na jižní Moravě už několik let zkoumají vědci z nejen z řad hydrologie. Více ZDE

30.08.2024 08:37

Odpůrci zálohování cíleně šíří nepravdivé informace o zálohovém systému na PET lahve a plechovky. Jaká je skutečnost?

Zavedení systému záloh na nápojové obaly podporuje 76 % české populace, jak potvrdil doposud největší průzkum na toto téma, který v červnu na vzorku 4 247 Čechů realizovala agentura Ipsos . I podle evropské legislativy ČR potřebuje zavést systém nakládání s nápojovými obaly, který zajistí jejich opakovanou recyklaci zpátky do nových obalů. Návrh zákona, který zajistí zavedení zálohového systému v Česku, bude v následujících týdnech projednávat vláda. To se nelíbí zástupcům především odpadového byznysu, který v současném nepříliš funkčním systému třídění dobře prosperuje. Cíleně proto šíří nepravdivé informace o systému záloh. Ty přitom dobře fungují už v 16 evropských státech. 10 nejčastějších mýtů kolem zálohování. Jaká je realita?

Mýtus: Češi třídí svědomitě i bez povinného zálohování, jsme v třídění nejlepší.

Skutečnost: Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, u plastových lahví v ČR byla v roce 2023 míra sběru na úrovni 75 %, nicméně dlouhodobě stagnuje. U plechovek je navíc i míra sběru žalostně nízká a třídění zde vesměs nefunguje. Česká republika sesbírá pouze 30 % nápojových plechovek, zbytek končí v komunálním odpadu. Pro sběr plechovek si musela u Evropské komise vyjednat výjimku, protože cíle sběru 50 % v roce 2025 stanoveného pro všechny členské země EU nemá šanci dosáhnout. Ve veřejném prostoru se objevily informace o sběru 67 % kovových obalů, nicméně hliník, z něhož jsou nápojové plechovky vyráběny, se eviduje samostatně a u něj je míra sběru pouhých 30 %.

Ani sběr tří čtvrtin plastových lahví přitom ještě neznamená, že byly zrecyklované. Třídění totiž není to samé, co recyklace. Z toho, co se vytřídí, se recykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Žádná tuzemská plechovka u nás neskoční v nové plechovce, z lahví pouze velmi malá část, podle odhadů MŽP je to zhruba 17 %. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země neexistuje infrastruktura a plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině skončí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je pro další využití často kontaminován.

Mýtus: Systém záloh ničemu nepomůže, má negativní dopad na životní prostředí.

Skutečnost: Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vybírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru v průměru kolem 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace.

Záloha pomáhá v boji s litteringem. Víme to například ze zkušenosti na Slovensku, kde už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely. Vnímají to i samotní Slováci. Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Jasně to ukazují také data společnosti ENVI-PAK – zatímco před zavedením záloh tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, do roka se toto procento snížilo na pouhých 2,2 % u plechovek a 3,2 % u PET lahví.

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořili v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh se littering nápojových obalů snížil téměř na nulu.  S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % respondentů.   Pozitivní dopady zavedení záloh na littering potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005.  Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část. Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.

Mýtus: Vzniknou paralelní systémy a třídění přestane fungovat, bude jezdit dvakrát více aut.

Skutečnost: Současný systém sběru bude fungovat dál. Zmizí pouze PET láhve ze žlutých kontejnerů, jiný plast se do nich bude vyhazovat dál. Objem plastů ve žlutých kontejnerech tak poklesne až o třetinu, což povede ke snížení množství svozů. Zálohy budou motivovat odpadáře k lepšímu třídění a recyklaci plastu, který se nyní netřídí a končí ve spalovnách a na skládkách. Stačí se podívat do evropských zálohujících systémů. Nikde po zavedení záloh nedošlo k narušení třídění či jeho zdražení. Naopak zvýšil se sběr a recyklace i jiných plastových materiálů. Na Slovensku se například dnes již využívají a dále recyklují plastové kelímky od jogurtu, které u nás stále končí na skládce nebo ve spalovně, a to navzdory tomu, že je Češi poctivě třídí a řada z nich dokonce doma, zcela zbytečně, i oplachuje.  

Logistika v zálohovém systému nebude duplicitní, spíše se sem přesune část svozů ze stávajícího systému třídění. Zálohový systém bude navíc mnohem efektivnější – svážet obaly z předpokládaných 11 tisíc sběrných míst znamená mnohem méně naježděných kilometrů než svoz ze stávajících více než 100 tisíc žlutých kontejnerů.

Mýtus: Zálohový systém je 7x dražší než sběr a třídění PET lahví.

Skutečnost: Zálohový systém na rozdíl od toho stávajícího nebude z veřejných rozpočtů požadovat ani korunu. Systém spolufinancují výrobci nápojů, výtěžek z prodeje vysbíraného materiálu na jeho další recyklaci do nových lahví a plechovek a nevrácené zálohy. Prvotní investici realizují obchodníci, kterým tuto investici i provozní náklady kompenzuje správce prostřednictvím manipulačního poplatku. Oproti tomu stávající systém třídění a sběru je do velké míry financován z veřejných zdrojů, ať už v podobě investičních dotací ze státního rozpočtu či evropských fondů nebo v podobě dotací na jeho provoz z rozpočtů obcí a měst. Zálohový systém nikde v Evropě nevedl ke zdražení nápojů, a i poplatky pro výrobce jsou srovnatelné s předchozím stavem. Zálohy plně využívají hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz.

V situaci, kdy nyní systém třídění představuje reálnou zátěž pro veřejné rozpočty a zálohový systém je zcela samofinancovatelný bez veřejné podpory, je diskuze o nákladech na svoz jedné lahve zcela irelevantní. Například Slovensku Správce zálohového systému nedostal od státu ani od obcí jediné Euro, ani občané neplatí za nápoje kvůli zálohám více než předtím.

Mýtus: Lidem by zálohování vzalo peníze z peněženek. Dopad je spočítán na cca 250–300 Kč na člena rodiny za rok.

Skutečnost: Tohle je jedna z mnoha lží, která odpůrci nikdy nedoložili žádnou studií. Ani společnost CETA (Centrum ekonomických a tržních analýz), ani společnost Eko-kom nikdy takto vysoké dopady na občana nespočítaly. Zavedení povinného zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování doposud nedošlo v žádné ze 16 zálohujících evropských zemích.

Systém je zcela samofinancovatelný, plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz, a nevyžaduje ani nikdy nevyžadoval žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů. To už nelze říct o stávajícím systému třídění, na nějž obce v Česku ve velkém doplácí.

Mýtus: Systém je nepohodlný pro spotřebitele – místo současným cca 180 tisíců kontejnerových sběrných míst budou vracet do pouhých 11 sběrných míst v obchodech.

Skutečnost: Na rozdíl od žlutých kontejnerů se u zálohového systému nepředpokládá, že lidé budou jezdit do obchodu pouze pro vrácení lahví. Jednoduše nápojové obaly vrátí během svého nákupu. Pro spotřebitele to nebude velká změna, protože jsou zvyklí na systém vratných skleněných lahví, v kterém nyní vrací až 98 % skleněných lahví. Pouze začnou navíc vracet také PET lahve a plechovky. Za každý nápoj zaplatí zálohu a když se jim doma nashromáždí více vypitých nápojů, obaly vrátí v obchodě a dostanou za ně zálohu zpět. Podle aktuálního návrhu systém nabídne lidem širokou a dobře dostupnou sběrnou síť s více než 11 000 místy pro vrácení zálohovaných obalů. Jako správně řešení to vnímají sami spotřebitelé. Obchod či benzínová pumpa je přirozeným místem vracení a jako logické řešení to v průzkumu potvrdili i Češi, kteří zavedení záloh dlouhodobě podporují. 76 procent Čechů je pro zavedení systému záloh, vysokou podporu má zálohování ve všech krajích České republiky.

Mýtus: Zálohový systém je výhodný pouze pro nápojáře, kteří se dostanou zdarma k materiálu a budou vydělávat na nevrácených zálohách.

Skutečnost: Výrobci se díky zálohovému systému nedostanou k materiálu zadarmo, naopak budou si jej odkupovat za tržní ceny v takovém objemu, jaký uvedli na trh a s ohledem na míru vysbíraného materiálu. Navíc v rámci cirkularity takto odkoupený materiál budou mít povinnost používat zpět v obalech uváděných na trh. Zbylý materiál bude operátor prodávat volně na trhu, opět s cílem zajistit recyklaci do nových obalů. Rozumíme, že odpadový byznys hájí status quo, protože v současném nepříliš funkčním systému dobře prosperuje a využívá z celého odpadu jen některé materiály – PET, které jsou pro odpadový byznys snáze zpracovatelné než jiný odpad. O zbytek se nezajímá a navzdory skvělému třídění a investované námaze ze strany Čechů jej klidně nechává posílat na skládku nebo do spalovny. Navíc prodává materiál, který jak sám tvrdí, patří obcím, přičemž obce z výnosů vidí maximálně drobnou slevu na svoz a třídění a veškeré příjmy si rozdělí třídící linky.

Peníze z nevrácených záloh či prodeje materiálu nebudou ziskem nápojového průmyslu. Nevrácené zálohy slouží k investicím na rozvoj systému a zlepšení komfortu pro spotřebitele, navíc si zálohy mohou spotřebitelé kdykoli vybrat oproti vrácenému obalu. Producenti budou mít podle dostupných informací právo na odkup takového množství materiálu, které uvedli na trh. Ale odkoupí si ho za tržní ceny s povinností využít je pro výrobu nových lahví a plechovek.

Mýtus: Venkovské prodejny přijdou o zákazníky.

Skutečnost: Zálohový systém může být výhodou i pro malé obchodníky. Spotřebitelům nabídnou službu navíc, což může vést k podpoře prodeje a stabilizovat jejich návštěvnost. Pokud spotřebitel přijde do prodejny vrátit lahve, většinou tam také nakoupí. Potvrzuje to zkušenost ze Slovenska i dalších zemí.  Především v malých obcích spotřebitelé budou chtít vracet nápojové obaly ve svém blízkém obchodě, a ne jezdit do vzdálených míst. Zapojení co nejvíce malých provozů je důležité pro spotřebitele i samotné obchodníky. A protože zálohový systém bude kombinovat ruční a automatickou formu sběru PET lahví a plechovek, právě malí obchodníci mohou využít možnosti ručního sběru nápojových obalů s pomocí čtečky. Také pro skladování zálohovaných obalů existují řešení o velikosti do 1 m2, stačí se podívat na zahraniční zkušenost, kde bez problémy fungují i malé prodejny.

Mýtus: Města a obce, které jsou vlastníky PET, přijdou o příjmy z prodeje tohoto materiálu. 

Skutečnost: Jak to, že když vysbírané lahve patří obcím, obchodují s nimi třídící linky? Obce přeci odpadovým firmám vysbíraný materiál neprodávají, právě naopak, ještě za něj platí. A přinejlepším dostanou za vytříděné PET lahve malou slevu na poplatku.

Obce za svoz a třídění PET lahví platí navzdory tomu, že hodnota vysbíraných PET lahví by tyto náklady hravě pokryla. Podle studie CETA  jsou příjmy z prodeje druhotných surovin pro rozpočty obcí zanedbatelné, pokryjí pouhých 21 Kč na občana z celkových nákladů 1064 Kč na občana, které obce vynakládají za odpadové hospodářství. Podle analýzy veškeré poplatky obcí a Ekokomu třídícím linkám spojené s tříděním PET lahví představují pro třídící linky čistý zisk. Hodnota materiálu pokryje náklady spojené s tříděním lahví, i kdyby obce nic neplatily. Nicméně ty stejně platí. Pro rozpočty obcí stávající systém není vůbec nastavený férově.  

Výrobci mají ze zákona odpovědnost za nápojové obaly po celou dobu jejich životního cyklu a v současnosti platí společnosti Eko-kom za to, jak je s obaly nakládáno po jejich použití spotřebitelem. Jedná se o rozšířenou zodpovědnost výrobce, kdy vzniká povinnost udavateli obalu na trh postarat se o obaly i po spotřebě. Nyní sice nápojáři do systému platí, ale mají minimální šanci ovlivnit jeho podobu či celkovou efektivitu. A i když Češi plasty třídí dobře, tak recyklace bohužel nefunguje. Pokud mají nápojáři povinnost systém financovat, měli by mít prostor i ovlivnit jeho podobu a možnost hlídat si jeho efektivitu.

Provozovatelé třídících linek jsou vesměs soukromé firmy, které u svých investic nesou byznysové riziko, stejně jako jej nesou výrobci nápojů v jiných oblastech. Plastové lahve tvoří zhruba jedno procento celkového odpadu, proto by na třídící linky tato změna neměla mít zásadní dopad – zejména v situaci, kdy u všech obalů mají subjekty, kteří jej uvádějí na trh, povinnost financovat i jejich následný sběr a recyklaci. Pokud je tedy český systém nastaven v souladu s evropskými směrnicemi a nedochází zde ke křížovému financování, neměla by mít tato změna na ostatní hráče žádný finanční dopad. Na třídících linkách zůstane stále dostatek materiálu, který má potenciál pro prodej a další využití a nyní končí na skládce nebo ve spalovně.

Mýtus: Provozovatelé slovenského zálohového systému příliš vydělávají na nevyplacených zálohách, a proto ministr životního prostředí Tomáš Taraba (za Slovenskou národní stranu) hodlá zákon o zálohování PET lahví a plechovek významně novelizovat.

Skutečnost: Návrh slovenského ministra životního prostředí, navíc podaný netransparentně ve zkráceném připomínkovém řízení uprostřed léta, vnímáme jako pokus o nepřiměřený zásah státu do dobře fungujícího systému, který už v druhém roce svého fungování splnil, a dokonce převýšil evropské cíle pro rok 2030. Veškeré informace o financování systému jsou zcela transparentně k dispozici na webu slovenského operátora . Slovensko je nyní pozitivním příkladem pro jiné země, které zálohové systémy zavádí. Není tedy důvod takto zásadně systém měnit. Místní odborníci návrh novely zákona považuji za pokus o znárodnění, který je v rozporu se slovenskou ústavou i evropským právem. Slovensko tak místo toho, aby napravovalo to, co nefunguje, zasahuje do systému, který naopak funguje zcela transparentně a vysoce efektivně.

Proti návrhu ministerstva životního prostředí vznesly připomínky i jiné vládní resorty – například ministerstvo financí, zemědělství nebo průmyslu. Protestují proti němu zásadním způsobem všechny průmyslové a zaměstnavatelské svazy i Združenie miest a obcí Slovenska.

Zdroje:

Zálohovat chtějí Češi ve všech krajích, potvrdil doposud největší průzkum Ipsos | Iniciativa pro zálohování (jdemeokrokdal.cz)

VS_2023_elektronicke.pdf (ekokom.cz), str. 7

https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Litter-Fact-Sheet-Summary-14June2021.pdf

https://grazintiverta.lt/naujienos/gerimu-pakuociu-rusiavimas-jau-tampa-dar-viena-lietuvos-sekmes-istorija/164

https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Factsheet-Litter-long-14June2021.pdf

 

Autor: Iniciativa pro zálohování (Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.)

 

 

30.08.2024 08:10

Prezident podepsal zákon o veřejné hydrometeorologické službě. Díky němu budou přístupná online data o počasí, klimatu, kvalitě vody a ovzduší

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě nově zřídí databázi s otevřenými daty, která bude online přístupná všem občanům. Data tak bude možné získat rychle, jednoduše a zdarma. Zákon výlučně opravňuje Český hydrometeorologický ústav k vyhlašování nebo odvolávání hydrometeorologických výstrah a upravuje jeho spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu. Zákon ve středu podepsal prezident Petr Pavel.

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službu. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci výstražné služby, protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému. Jedná se o provoz státních monitorovacích sítí, pořizování, shromažďování a zpracovávání hydrometeorologických údajů a tvorbu produktů a služeb, zpřístupnění a archivaci těchto údajů a produktů prostřednictvím nově zřizované databáze a vyhlašování hydrometeorologických výstrah.

Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod a ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.

30.08.2024 07:56

U Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Ročně energeticky využije 150 000 tun

V Komořanech u Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Roční kapacita zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je 150 000 tun. Náklady na stavbu jsou přes pět miliard korun. Společnost podepsala memorandum o dodávkách nevytříděného odpadu se všemi největšími městy v Ústeckém kraji a řadou obcí napříč regionem, dodávky má přislíbené také například z Chebu. Více ZDE

30.08.2024 07:00

Benzin kvůli emisním povolenkám zdraží minimálně o dvě koruny na litr. Je korektní to říct veřejnosti, tvrdí poslanec Král z ODS

Vládu čeká rozhodování o dalším osudu klimaticko-energetických dokumentů, přezdívaných český Green Deal. Proč tato jednání odložila? „Myslím, že kolegové ve vládě chtějí využít vyjednávání aktuálního složení Evropské komise,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec ODS, člen sněmovního výboru pro životní prostředí, člen výkonné rady teplárenského sdružení ČR a předseda představenstva teplárny České Budějovice Václav Král. Více ZDE

 

Mohlo by vás zajímat:

Českomoravské jednotě se zatím vždy povedlo zákon o myslivosti zablokovat. Byla by to velká ostuda pro celou pětikoalici, tvrdí sedlák Pitek

30.08.2024 06:23

Česko chce po EK odložit nařízení o odlesňování, které ovlivní tisíce firem v ČR

Česko podle ministerstva zemědělství (MZe) požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování. Některé firmy podle ministerstva nemají od komise dostatek informací o podmínkách, které budou muset plnit. Nařízení se přitom dotkne tisíce českých firem, nejvíce v dřevozpracujícím průmyslu, ale dopadne také na nakladatelství či obchodní řetězce. Více ZDE

27.08.2024 19:30

Žádost o spolupráci ve věci plnění požadavků Protokolu o PRTR

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí (OPVIP MŽP) žádá širokou veřejnost o spolupráci ve věci plnění požadavků Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR). Více ZDE

27.08.2024 19:06

Principy práva životního prostředí v novém stavebním zákoně

Redakce Právníka zahájila stý šedesátý třetí ročník časopisu zvláštním číslem věnovaným aktuálním právním otázkám spojeným s ochranou životního prostředí. Podnětem je půlstoletí od vzniku hnutí Brontosaurus, jehož počátky spadají do začátku roku 1974. Články k tématu: Práva přírody na rozhraní mezi aktivismem a seriózní debatou, Napětí mezi veřejnými zájmy v ochraně životního prostředí a klimatu, Limity právní ochrany environmentálních aktivistů, Principy práva životního prostředí v novém stavebním zákoně a Dnešní i budoucí děti – ochrana jejich práv v souvislosti s klimatickou změnou najdete ZDE

27.08.2024 13:26

MŽP: V úterý 3. září se otevírá příjem žádostí o dotaci na výměnu všech starých kotlů. Nově bude podpora z programu Nová zelená úsporám Light

Už jen do konce srpna bude možné legálně provozovat nejstarší a nejvíce znečišťující kotle 1. a 2. emisní třídy na pevná paliva. Domácnosti, které doposud výměnu nestihly provést, mohou od září využít dotace z programu Nová zelená úsporám se zvýhodněním pro domácnosti seniorů a lidí s nižšími příjmy. O příspěvek se mohou ucházet od 3. září u Státního fondu životního prostředí ČR.

„Po odsíření elektráren a průmyslu se staré kotle na pevná paliva staly největším zdrojem znečišťování ovzduší. Právě proto potřebujeme vyměnit i ty poslední zbývající zastaralé kotle. Proto od září otevíráme nízkopříjmovým domácnostem v programu Nová zelená úsporám Light možnost vyměnit nejen nejstarší zakázané kotle na tuhá paliva, ale i další neekologické zdroje vytápění, jako jsou uhelné kotle 3. a 4. emisní třídy, kotle na topné oleje. A novinkou je to, že i nízkopříjmové domácnosti si budou moci vyměnit s dotací elektrické či plynové vytápění za tepelné čerpadlo,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V České republice zbývá vyměnit ještě několik desítek tisíc kotlů, většinou vyrobených před rokem 2000. Lidé by měli vědět, jaký kotel doma mají, protože mají povinnost je nechat jednou za tři roky zkontrolovat technikem proškoleným výrobcem. Seznam těchto odborně způsobilých osob – techniků, je uveden v databázi MŽP. Každý se tedy může podívat do své zprávy z kontroly, kde zjistí, jestli se povinnost výměny kotle vztahuje i na něj.

Lidé, kteří budou i v nové topné sezóně využívat zastaralé kotle na pevná paliva, se tak vystavují nebezpečí pokuty. Pokud však budou mít podanou žádost o dotaci na výměnu zakázaného kotle a dodatečně jej vymění, kontroly k tomu budou přihlížet.

Od září jen Nová zelená úsporám a podpora výměny všech uhelných kotlů

Od letošního září úplně končí tzv. kotlíkové dotace financované z Operačního programu Životní prostředí pro domácnosti s nižšími příjmy. Starobní důchodci, příjemci invalidního důchodu 3. stupně a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě, budou moci využít podporu ze zavedeného programu Nová zelená úsporám Light. Na rozdíl od kotlíkových dotací nebudou žádat u krajských úřadů, nově budou žádosti podávat elektronicky Státnímu fondu životního prostředí ČR přes webový portál zadosti.sfzp.cz. Příjem žádostí pro výměny kotlů se otevře 3. září 2024 v 10.00 hod.

I když od září bude podpora nižší, stát stále zájemcům přispěje na úhradu velké části nového zdroje. Navíc se možnosti podporovaných výměn ještě rozšíří.

Na tepelné čerpadlo program přispěje až 150 tisíci korunami, na moderní kotel na biomasu (pelety nebo kusové dřevo) získají žadatelé až 110 tisíc korun. Podpora až 50 tisíc korun se vztahuje i na lokální kamna či jiné topidlo využívané jako hlavní zdroj vytápění. Pokud se majitel domu rozhodne vyměnit plynové a elektrické vytápění, dotaci získá v případě volby ekologičtějšího tepelného čerpadla.

Ani ostatní domácnosti nepřijdou zkrátka. Na podporu si mohou stejně jako dosud sáhnout do standardní Nové zelené úsporám. I zde MŽP rozšiřuje spektrum aktuálně vyměňovaných zdrojů – i v tomto programu bude možné s dotací vyměnit všechny kotle na uhlí bez ohledu na jejich emisní třídu, nejšpinavější kotle na biomasu a další typy vytápění.

„Výše podpory ve standardní NZÚ může u tepelných čerpadel dosáhnout až na 130 tisíc korun, u nového kotle na biomasu bude limit 90 tisíc korun. V případě, že žadatelé výměnu kotlů realizují v kombinaci s dalšími úspornými opatřeními, třeba se zateplením nebo fotovoltaikou, za každou kombinaci obdrží bonus ve výši 10 tisíc korun,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

S žádostí pomohou bezplatní poradci

Program Nová zelená úsporám Light funguje úspěšně od roku 2023 a je navržen přímo pro nejvíce zranitelné skupiny obyvatel. Má jednoduše nastavenou administrativu a zároveň je zastřešen rozsáhlou sítí poradců z Místních akčních skupin a energetických středisek EKIS. Poradci fungují na celém území Česka a služby k programu NZU Light poskytují zájemcům bezplatně.

„Všichni, kdo chtějí kotel vyměnit, mohou využít naše poradce, kteří pomohou jak s administrativou, tak s úsporami vhodnými pro konkrétní dům. Apeluji zejména na seniory, aby se obraceli na poradce a nenechali si vnutit nabídku od firem, které samy obcházejí zájemce. A v žádném případě neplaťte vysokou nebo dokonce stoprocentní zálohu na výměnu kotle,“ říká ministr Hladík.

„S realizací jednoduchých energeticko-úsporných opatření pomohli naši poradci již více než 85 tisícům žadatelů. Stejně účinnou pomoc poskytnou i při výměně starých kotlů. Kontakt na ně najdete na stránkách programu Nová zelená úsporám,“ dodává ředitel Petr Valdman.

Příjem žádostí o dotaci na výměnu zdrojů tepla v programu NZÚ Light bude zahájen 3. září 2024 v 10.00 hod. Ve standardním programu Nová zelená úsporám běží příjem i nadále bez přerušení.

Více informací najdete na stránce Výměna starých kotlů, kamen a dalších zdrojů tepla.

 

27.08.2024 10:06

Expert: Návratnost fotovoltaiky na paneláku je do 10 let. Vyplatí se sdílet energii s místní školou

Solární panely na střechu si v poledních letech pořizují hlavně majitelé rodinných domů, od loňska ale mají stejnou možnost také lidé v bytových domech, třeba na sídlišti v paneláku. Od letošního srpna si majitelé domů a bytů mohou také založit energetická společenství a vlastní vyrobenou elektřinu si různě přeposílat. Podmínkou je registrace u nového Elektroenergetického datového centra. Více ZDE

 

 

Mohlo by vás zajímat:

Německé firmy míří do Asie, kde jsou levnější energie a lidi. Česko může přijít o zakázky, varuje Marek

25.08.2024 17:05

Veřejná konzultace k Novému evropskému Bauhausu

Evropská komise vyzývá všechny zainteresované strany, aby se vyjádřily k novému finančnímu nástroji The New European Bauhaus Facility, určenému k financování aktivit Nového evropského Bauhausu (NEB) v letech 2025-2027. The NEB Facility je víceletý finanční nástroj zaměřený na podporu transformace sousedství a veřejných prostranství s důrazem na udržitelnost, design a budování komunity. Nástroj bude realizován prostřednictvím dvou komponent. Na Výzkum a inovace (R&I) byl vyčleněn rozpočet 120 milionů EUR ročně, a obdobná alokace bude poskytnuta rovněž prostřednictvím investic napříč různými programy EU k implementaci hodnot a zásad NEB. Více ZDE

 

25.08.2024 16:57

Od strategií pro ekologické zemědělství po jejich realizaci je dlouhá cesta. V terénu pomáhá Člověk v tísni, říká ekolog Zelený

Organizace Člověk v tísni, která je známá svými humanitárními projekty, vyhlašuje sbírku na pomoc české krajině s názvem SOS Krajina v tísni. Co česká krajina nejvíce potřebuje? Neměl by se o ni starat především stát? „V terénu se lidé potýkají s různými překážkami a proto je tady Člověk v tísni, který pomůže zemědělcům a obcím s koordinací, čerpáním dotací nebo implementací různých strategií,“ říká ekolog Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změny klimatu. Více ZDE

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE