Z šetření Jitky Seitlové vyplývají organizační slabiny, nedostatky v právních předpisech a zásadní personální selhání, jejichž důvody jsou nejasné. Zabezpečení provázaného systému opatření při haváriích na vodách bylo podceněno. Za jeho funkčnost je odpovědné hlavně MŽP. Úřady státní správy a samosprávy neměly jasno v tom, kdo zásah záchranných a likvidačních prací řídil. Koordinace prací byla v důsledku neodpovídající podpory odborných sekcí státní správy nedostatečná. Odběr vzorků po havárii byl odborně nekoordinovaný, analýzy byly prováděny bez podkladů o možných kontaminantech. To zásadně prodloužilo laboratorní určení povahy znečištění. Určení kyanidů nebylo laboratořemi v prvních dnech vůbec prováděno. V den zjištění havárie nebyly nikým odebrány vzorky z žádné ze známých a potencionálně rizikových výustí kanalizací.  Informace a varování obyvatelstva o havárii bylo opožděné a nedostatečné.

Dokument ke stažení:
Tisková zpráva: https://seitlova.cz/dokumenty/tiskove_zpravy/609be6976730b5.26465725.pdf

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k nové platformě pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Právní předpisy EU týkající se obnovitelných zdrojů energie stanoví mechanismy spolupráce mezi zeměmi EU. Jedním z těchto mechanismů jsou „statistické převody“ množství energie z obnovitelných zdrojů. V rámci této iniciativy vznikne tzv. platforma pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, která by měla usnadnit statistické převody mezi zeměmi EU. Ty země, které nedosáhly závazných vnitrostátních cílů pro rok 2020, by si mohly „koupit“ energii z obnovitelných zdrojů od těch zemí, které jsou nad rámcem svého cíle.

Dokument ke stažení:

EU 64_21 EK Návrh nařízení

OPŽP je jedním z programů realizovaných v rámci politiky soudržnosti pro období 2021— 2027. Cílem programu je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel, přechod k oběhovému hospodářství a podpora efektivního využívání zdrojů, omezení negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a klima, zmírňování dopadů změny klimatu a příspěvek k řešení problémů životního prostředí a klimatu na evropské úrovni. Tyto cíle bude OPŽP naplňovat realizací opatření, rozdělených do šesti specifických cílů popsaných v materiálu.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Evropská komise dnes přijala akční plán EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, které je stěžejním cílem Zelené dohody pro Evropu a hlavním tématem letošního Zeleného týdne EU. V akčním plánu je stanovena integrovaná vize našeho světa do roku 2050, v němž je znečištění sníženo na takovou úroveň, která již není škodlivá pro lidské zdraví a přírodní ekosystémy, jakož i kroky potřebné k naplnění této vize.

Plán propojuje všechny příslušné politiky EU v oblasti boje proti znečištění a jeho předcházení, se zvláštním důrazem na používání digitálních řešení. Dále mají být přezkoumány příslušné právní předpisy EU, aby se určily přetrvávající mezery a zjistilo se, kde je pro splnění těchto právních povinností nezbytné zlepšit jejich provádění.

Akční plán má nasměrovat EU k dosažení cíle pro rok 2050, jímž je zdravá planeta pro zdravé lidi. Byly v něm stanoveny stěžejní cíle pro snížení znečištění u zdroje do roku 2030 v porovnání se současnou situací. Mezi tyto cíle patří:

• zlepšit kvalitu ovzduší, aby se snížil počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %,

• zlepšit kvalitu vody snížením množství odpadu, plastového odpadu v moři (o 50 %) a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí (o 30 %),

• zlepšit kvalitu půdy snížením úbytku živin a používání chemických pesticidů o 50 %,

• snížit o 25 % podíl ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost,

• snížit počet lidí trpících chronickým obtěžováním hlukem z dopravy o 30 % a

• výrazně snížit produkci odpadů a o 50 % snížit objem zbytkového komunálního odpadu.

Plán zahrnuje řadu stěžejních iniciativ a opatření, včetně:

• většího sblížení norem kvality ovzduší s nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace,

• přezkumu norem kvality vody, a to i v řekách a mořích EU,

• snížení míry znečištění půdy a podpory obnovy půd,

• přezkumu většiny právních předpisů EU o odpadech za účelem zapracování zásad čistého a oběhového hospodářství,

• podpory nulového znečištění z výroby a spotřeby,

• prezentace srovnávacího přehledu ekologických výsledků regionů EU na podporu cíle nulového znečištění ve všech regionech,

• snížení nerovností v oblasti zdraví způsobených neúměrným podílem škodlivých zdravotních dopadů, které nyní nesou nejzranitelnější skupiny obyvatel,

• snížení externí ekologické stopy EU omezením vývozu výrobků a odpadů, které mají škodlivé toxické dopady ve třetích zemích,

• zavedení tzv. živých laboratoří pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění,

• konsolidace znalostních center EU zabývajících se nulovým znečištěním a zapojení zainteresovaných stran do platformy zainteresovaných stran v této oblasti,

• důslednějšího prosazování cíle nulového znečištění ve spolupráci s orgány v oblasti životního prostředí a jinými orgány.

Akční plán spolu se strategií pro udržitelnost chemických látek, která byla přijata v loňském roce, převádí do praxe cíle EU v oblasti nulového znečištění a prostředí bez toxických látek. Je v součinnosti s cíli EU v oblasti klimatické neutrality, zdraví, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů a vychází z iniciativ v oblasti energetiky, průmyslu, mobility, potravin, oběhového hospodářství a zemědělství.

Dokument ke stažení:

EU Action Plan: Towards Zero Pollution for Air, Water and Soil

Ministerstvo životního prostředí vydává novu pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světlené znečištění ve městech a jejich okolí. Jednoduchá osvětlovací příručka – Doporučení pro moderní osvětlování je aktualizací příručky pro obce z podzimu 2017. Nově se vedle veřejného osvětlení zabývá i možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně. Příručka vznikla s přispěním členů meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.

V dokumentu najdou zástupci obcí, projektanti, provozovatelé soukromého osvětlení, ale i občané řadu informací o tom, co je světelné znečištění, jaké má zdravotní rizika, dopady na přírodu, pozorování hvězdné oblohy, plýtvání energií či bezpečnost. Příručka pomůže vybrat to nejvhodnější osvětlení, zorientovat se ve správném nastavení a možných parametrech osvětlení. Popisuje jednoduchá pravidla, jak svítit co nejefektivněji a zároveň minimalizovat negativní vlivy světla během noci na přírodu i obyvatele, a také možnosti, jak se bránit světelnému znečištění, či rušivému světlu.

Obecné zásady šetrného osvětlování:

• Sviťte jen tam, kde je potřeba. Nesviťte lidem do oken, do okolní krajiny ani na oblohu, neosvětlujte stromy a vodní plochy

• Sviťte pouze dolů, používejte svítidla vhodná pro danou situaci a nenaklánějte je. Dobře zvažte, kam je nejlepší svítidla nainstalovat.

• Nesviťte zbytečně silně a využívejte možnosti světlo ztlumit, když je malý provoz. Pokud není osvětlení potřeba, vypněte ho nebo ztlumte na minimum.

• Používejte teplé odstíny světla. Teplota chromatičnosti by neměla přesahovat 2700 K.

• Po projektantovi a dodavateli požadujte šetrné osvětlení.

Zdravotní stav lesů stále výrazně ovlivňuje velkoplošná kůrovcová kalamita. Přesto se v loňském roce objevily i pozitivní momenty. Zejména průběh a vliv počasí (podobně jako v roce 2019) byl po déle než pětileté nepříznivé periodě pro lesy kladný. Přesto celkové bilancované napadení smrkových porostů podkorním hmyzem dosáhlo v roce 2020 hodnoty nejméně 25 mil. m3!! Objem nahodilých těžeb a potažmo i celkových těžeb tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát, tedy množství dřeva, které se může za rok vytěžit.

Teplotně se však jednalo opět o období výrazně nadnormální (odchylka +1,2 °C) a v první třetině roku navíc trvající sucho dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších parametrů za posledních 500 let. Následující srážkově bohaté měsíce naštěstí vláhovou bilanci výrazně vylepšily a celkově proto byly opět od roku 2013 zaznamenány srážkové úhrny nad dlouhodobým ročním průměrem (112 % normálu). Chladnější a srážkově bohatší vegetační období uplynulého roku představovalo méně příznivé podmínky pro výskyt zejména hmyzích škůdců.

Hlášení za rok 2020, která Lesní ochranná služba obdržela z rozlohy reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesů v Česku, vykázala meziročně jen mírný nárůst objemu poškození (z 19,3 mil. m³ na 19,8 mil. m³). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů tak i nadále výrazně překračuje odvozený roční etát.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno 15,4 mil. m³ dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2019 se jednalo o 14,8 mil. m³, v roce 2018 o 8,6 mil. m³, v roce 2017 o 4,1 mil. m³ a v roce 2016 o 3,5 mil. m³. Zcela dominantní roli přitom hraje dlouhodobě přemnožený podkorní hmyz.

V roce 2020 bylo evidováno téměř 14,9 mil. m³ vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje opětovné zvýšení „rekordních“ hodnot zaznamenávaných v posledních letech. Oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno 14,5 mil. m³ kůrovcového dříví, se jedná o nárůst ve výši 0,4 mil. m³. V roce 2018 bylo evidováno 8,4 mil. m³ (2017 – 3,7 mil. m³, 2016 – 3 mil. m³, 2015 – 1,5 mil. m³).

Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a dnes již na většině území také lýkožroutem severským.

Jestliže objem evidovaný v roce 2020 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 68 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu téměř 22 mil. m³ vytěženého kůrovcového dříví! Pokud bychom však kalkulovali celkové napadení v roce 2020, je nutné připočítat nejméně další 3 mil. m³ nezpracovaných kůrovcových stromů, které se ke konci uplynulého roku podle odhadů LOS nacházely v lesních porostech. Celkové napadení smrku podkorním hmyzem v roce 2020 proto dosahuje hodnoty nejméně 25 mil. m³!!

Graf: evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v letech 1990–2020

Po řadě nepříznivých let byly povětrnostní podmínky ve vegetačním období mnohem více nakloněny zlepšení zdravotního stavu dřevin v lesních porostech než vývoji a šíření podkorního hmyzu, který současně trpí i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitro-populačními konkurenčními vlivy, působením parazitoidů a patogenů i vnějšími abiotickými faktory.

Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je stále zasažena jižní polovina Česka. Kalamita se současně zřetelně přesunuje západním směrem. V roce 2019 byl poměr rozdělení kůrovcového dříví Čechy vs. Morava a Slezsko ještě cca 50:50, v roce 2020 je již 65 % kůrovcového dříví evidováno v Čechách.

Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s úbytkem starších atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách.

V rámci srovnání jednotlivých krajů byla v roce 2020 situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno cca 3,3 mil. m³), v Jihočeském (1,9 mil. m³) a Středočeském kraji (1,8 mil. m³). Více než 1 mil. m³ vytěženého kůrovcového dříví bylo evidováno také v krajích Plzeňském (1,4 mil. m³), Jihomoravském (1,3 mil. m³) a Olomouckém (cca 1,0 mil. m³).

Graf 2: evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v jednotlivých krajích Česka v letech 2014–2020

Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.

Příznivější klimatické podmínky v uplynulém roce mírně přibrzdily další exponenciální expanzi kůrovcové kalamity. Zdaleka však nelze hovořit o opětovném získání kontroly nad populacemi lýkožroutů ze strany vlastníků a správců lesních majetků. Nadále zůstává největším problémem pozdní zpracování kůrovcových stromů, kdy jsou většinově těženy buď souše, nebo kůrovcové stromy, u nichž již došlo k částečnému výletu brouků. Imperativem současné ochrany lesa tak musí být především snaha, zvrátit tento nepříznivý stav.

V žádném případě nelze rezignovat na provádění ochrany lesa před kůrovci, přičemž hlavní prioritou musí být i nadále pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Cíleno musí být na oddálení konečného rozpadu smrkových porostů a zastavení rozvoje a šíření podkorního hmyzu do dosud méně zasažených oblastí a vyšších poloh s často cennými původními populacemi smrku.

Jestliže ze zmíněných 14,9 mil. m³ kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (maximálně 20–30 %; z vlastních hlášení dokonce vyplývá, že metody přímé asanace byly uplatněny jen na necelých 20 % vytěžené kůrovcové hmoty), pak je zřejmé, že i nadále hrozí smrkovým porostům velké nebezpečí. Z dostupných údajů vyplývá, že během let 2015–2020 bylo kůrovci napadeno cca 75–80 mil. m³ smrkové dřevní hmoty, přičemž „živá“ zásoba smrkových porostů byla pracovníky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů k roku 2020 odhadována v objemu kolem 400 mil. m³.

Mapa: Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v Česku v roce 2020

Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších jehličnatých dřevin. Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního a dřevního hmyzu.

V roce 2020 bylo evidováno téměř 125 tis. m³ vytěženého borového „kůrovcového“ dříví (v roce 2019 cca 80 tis. m³). Mezi nejvíce postižené (více než 15 tis. m³) patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský (30 tis. m³), Středočeský (25 tis. m³), Vysočina (20 tis. m³) a Královehradecký (16 tis. m³). Skutečné napadení borovice podkorním hmyzem je však výrazně (řádově) vyšší, neboť obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit zcela nekontrolovaně.

Dramatický nárůst byl zaznamenán u rozsahu napadení jedlových porostů podkorním hmyzem. Meziročně došlo k desetinásobnému zvýšení evidovaného objemu jedlového kůrovcového dříví, když z cca 11 tis. m³ v roce 2019 došlo k nárůstu na loňských cca 115 tis. m³!! Přibližně 80 % tohoto objemu bylo hlášeno pouze ze Středočeského kraje, kritický stav je však i na území dalších krajů (např. Plzeňského či Jihomoravského).

Výhled na rok 2021

Pesimistické varianty scénářů vývoje kůrovcové kalamity v Česku v roce 2020 se naštěstí vlivem příznivého chodu počasí nenaplnily. Přesto je patrné, že i přes přijatá administrativní opatření se situace v řadě krajů dále zhoršovala a rozrostly se oblasti, kde se gradace lýkožroutů vymkla kontrole a přerostla v dynamický proces, závislý z velké části pouze na přírodních silách, především pak na vývoji počasí.

Tento stav lze zvrátit pouze koordinovaným centrálním zásahem, směřujícím ke stabilizaci trhu s dřívím a urychlené nápravě rozvratu v ochraně lesa před podkorním hmyzem, k čemuž dal průběh povětrnostních vlivů v uplynulých dvou letech jedinečnou příležitost. V letošním roce lze rámcově počítat s obdobným rozsahem kůrovcového napadení jako v roce 2020, přičemž rozhodující vliv na další průběh kůrovcové kalamity bude mít opět zejména chod povětrnostních podmínek.

Foto: Rozsáhlé napadení smrkových porostů lýkožrouty, plochy sterilních souší i nahodilou kůrovcovou těžbou vzniklých holin (Vysočina, Jihlavsko; červenec 2020, foto: archiv LOS)

Z pohledu očekávaného vývoje situace s ostatními škodlivými faktory je na místě znovu upozornit na stále se zvyšující hrozbu poškození větrnými polomy, vzhledem k narušení statické stability lesních porostů kůrovcovou kalamitou a na vzájemně podmíněné ovlivňování obou typů poškození lesa.

Přemnožení podkorního hmyzu ohrožuje kromě smrku celou řadu dalších, především jehličnatých, dřevin, jako např. borovici, jedli nebo modřín. Vzhledem k historické časové a místní periodicitě gradací bekyně mnišky ve smrkových lesích střední Evropy je již několik let očekáván vznik jejího přemnožení i v podmínkách Česka. O skutečném rozsahu poškození lesa vlivem přemnožené spárkaté zvěře a s tím související krajně nepříznivé prognóze dalšího vývoje je potřebné mluvit zcela otevřeně, účinné řešení ale není v moci ochrany lesa.

Více informací najdete ve Zpravodaji ochrany lesa (Škodliví činitelé v lesích Česka 2020/2021. Svazek 24, 2021), který je ke stažení ZDE.

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Dnes nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

"Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné ochrany klimatu," napsala na twitteru o chystané novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier k chystané novele řekl, že přináší jasný harmonogram a jistoty pro hospodářské plánování. Uvedl také, že ekologická transformace musí jít ruku v ruce s udržením ekonomické konkurenceschopnosti. K tomu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem osm miliard eur (204 miliard korun). Investice poslouží k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude Německo podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které dnes před kancléřstvím demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Připravovaná novela se nelíbí ani šéfce německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegardě Müllerové, podle které je plánování emisí oxidu uhličitého v horizontu 15 let jen iluzí.

Kancléřská kandidátka Zelených pro zářijové parlamentní volby Annalena Baerbocková dnes v televizi ARD prohlásila, že v připravovaném zákonu postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů. To podle ní vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů musí rychle napravit. "Vyhýbají se tomu, aby řekli, že musíme mimo jiné zdvojnásobit výstavbu obnovitelných energetických zdrojů," řekla Baerbocková, která má po volbách velkou šanci vést německou vládu.

Ministryně životního prostředí Schulzeová nicméně poukázala na to, že vláda pro příští roky plánuje i ze stávajících programů investovat do plnění klimatických cílů 80 miliard euro (dva biliony korun). "A další opatření budou následovat," dodala.

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Tyto cíle stanovil Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027, který dnes schválila vláda.

Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. V současnosti je to 15 %. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %. Takové jsou cíle Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027.

„Ekologické zemědělství a výroba biopotravin mají dlouhodobě vzrůstající trend. Například trh s biopotravinami v roce 2019 vzrostl o 19 procent. Lidé se také víc zajímají o to, v jaké krajině žijí a jaké jídlo jedí. Chceme proto ekologické zemědělství co nejvíce podpořit. V Akčním plánu počítáme i se zajištěním financování výzkumu a poradenství, aby měli zemědělci přístup k nejnovějším poznatkům z ekologického zemědělství,“ řekl ministr Miroslav Toman.

MZe bude nadále podporovat ekologické podniky i výrobu biopotravin, sdružování zemědělců, výrobců a obchodníků a usnadňovat farmám přístup na trh. Mezi úkoly Akčního plánu patří navrhnout značení biopotravin domácího původu včetně jejich propagace, rozšířit výuku o ekologickém zemědělství v rámci odborného vzdělávání nebo zvýšit podíl biopotravin ve veřejném stravování.

Zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR je zaměřit se zejména na produkci mléka, produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné. Jednotlivá klíčová opatření Akčního plánu rozpracuje MZe v samostatných dokumentech, které budou obsahovat i jejich ekonomický dopad.

Akční plán navazuje na nový Evropský akční plán pro ekologickou produkci. Je v souladu s cíli Společné zemědělské politiky EU a strategiemi Evropské komise „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) a pro oblast biologické rozmanitosti podle Zelené dohody pro Evropu.

Podrobnosti o trhu s biopotravinami v ČR najdete zde: https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktuality/trh-s-biopotravinami-v-roce-2019-vzrostl.html

V ČR funguje více než 4 600 ekofarem hospodařících na 541 tisících hektarech. Ekologičtí zemědělci se starají o 15 % zemědělské půdy, což ČR řadí mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologicky ošetřovaných ploch v porovnání s celkovou výměrou zemědělské půdy. V EU je ČR na šestém místě. Produkce ekofarem v roce 2019 byla odhadnuta na 7,2 miliardy korun, což představuje 5,1% podíl na zemědělské produkci ČR.

Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027 je zveřejněn zde: https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/dokumenty-statistiky-formulare/akcni-plan/

Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento. Na webináři ohledně snižování uhlíkové stopy to dnes uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Petr Jílek.

Ministerstvo podle Jílka s velkou opatrností sleduje, jaká bude evropská emisní strategie pro zemědělství a potravinářství. Například u biopaliv získala řepka produkovaná v Rakousku nižší emisní faktor. Má tak vyšší cenu na trhu právě pro výrobu biopaliv. Tyto údaje byly podle něj do dokumentů zanesené před rokem 2010. "A komise nechce moc odkrýt karty, jakým způsobem tam byly zanesené," dodal Jílek.

Český stát podle Jílka také zajímá, jak se bude řešit certifikační metodologie na úrovni farem. Tedy zda budou mít všechny evropské státy jednotné postupy, jak zjistit výši uhlíkové stopy u jednotlivých produktů. Podle toho by se pak mohly například řídit obchodní řetězce, které by mohly upřednostnit výrobky s nižší uhlíkovou stopou.

Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík pak připomněl starší studii, podle které vede cesta ke snižování uhlíkové stopy hlavně přes podporu lokálních producentů a omezení dálkové přepravy potravin. Italská jablka, která jsou prodávaná v supermarketu v Praze, mají podle Ludvíka třikrát větší stopu než jablka česká. Je tomu tak hlavně kvůli přepravě, méně pak také kvůli větší intenzifikaci výroby v Itálii.

Jílek podotkl, že každá lokální surovina musí mít menší uhlíkovou stopu. "V ČR je vysoký podíl minerálních hnojiv oproti organickým, dále také vysoký podíl fosilních paliv," uvedl ředitel odboru. Některé dovážené potraviny tak můžou mít menší stopu, pokud se na jejich výrobu použilo větší množství obnovitelných zdrojů.

Agrární komora ČR v květnu vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k tzv. Green Dealu (Zelená dohoda). Obdobný požadavek měl již na podzim také Zemědělský svaz ČR. Evropské zemědělské cíle předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Dopadovou studii k evropským cílům zveřejnily zatím jenom Spojené státy americké.

Rádi bychom vás pozvali na webinář, který se zaměří na téma cirkulární a inovativní zadávání veřejných zakázek. Ty představují klíčový nástroj pro implementaci cirkulární (oběhové) ekonomiky do praxe a stejně tak pro realizaci evropské zelené dohody a nízkouhlíkové ekonomiky. Cílem semináře je sdílet příklady dobré praxe od nizozemských kolegů. Pozvání přijala Jacqueline CRAMER, profesorka z Utrecht University a bývalá nizozemská ministryně pro ministerstvo Bydlení, prostorového plánování a životního prostředí. Dále vystoupí Joan Prummel, který je strategickým poradcem v oblasti cirkulárního zadávání pro nizozemské Ministerstvo infrastruktury a vodního managementu. A v neposlední řadě Rob Kragt jako představitel nizozemských firem. Rob trénuje CSR komunikaci v Tarkett Official EMEA. Registrace na: https://1url.cz/CKuTL

Program:

• 14:00 Introduction: Soňa Jonášová (INCIEN)

• 14:05 High-level keynote speakers will be: Jacqueline CRAMER, former Dutch Environment Minister and professor at Utrecht University, and Joan PRUMMEL, top international strategic advisor on circular procurement.

• 14:35 Dutch companies will present their successful cases of public procurement: Rob Kragt / Tarkett & more speakers.

• 14:50: Actual state of public procurement in Czechia will be presented by the representatives of the Ministry of Environment (Anna Pasková), the Ministry of Industry and Trade (Pavlína Kulhánková), the Ministry of Labour and Social Affairs (Eva Chvalkovská).

• 15:00 Several important plans of circular procurement in Czechia will be presented by Adéla Havlová / HAVEL & PARTNERS.

• 15:15 The role of digitization in circular public procurement will be the final contribution seminar presented by Jiří Skuhrovec from the Datlab platform and Cyril Klepek from the CYRKL.com platform.

• 15:45 Closing

Nizozemská vláda poskytne dvě miliardy eur (51,3 miliardy Kč) na projekt, který se má stát jedním z největších na zachycování a skladování uhlíku (CCS) na světě. Oznámil to provozovatel přístavu v Rotterdamu. Projekt chystá konsorcium, které zahrnuje firmy Royal Dutch Shell a ExxonMobil.

Shell a Exxon požádaly o podporu v lednu, spolu s dodavateli průmyslových plynů Air Liquide a Air Products. Cílem projektu je zachytit oxid uhličitý, který v oblasti rotterdamského přístavu vypouštějí závody a rafinerie, a uložit ho do prázdných plynových polí v Severním moři.

Státní podpora odstraní nejdůležitější překážku v projektu. Ten má zahájit provoz v roce 2024 a očekává se, že sníží emise v oblasti kolem největšího evropského námořního přístavu zhruba o deset procent.

Mluvčí nizozemského ministerstva hospodářství Dion Huidekooper zatím odmítl zprávu komentovat. Dodal, že detaily k pomoci budou zveřejněny, až budou přijata rozhodnutí o všech žádostech o podporu na letošní rok, což se čeká tento měsíc. Vláda slíbila poskytnout letos celkem pět miliard eur na technologie, které pomohou k dosažení klimatických cílů země, a dostala žádosti za 6,4 miliardy eur.

Nizozemsko, které je domovem velkých průmyslových podniků a hlavního evropského přístavu, patří mezi země s nejvyššími emisemi skleníkových plynů na obyvatele v Evropě. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise ve srovnání s rokem 1990 o 55 procent. Loni byly emise ve srovnání s rokem 1990 nižší o 24,5 procenta, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k novému rámci pro městskou mobilitu. K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě podrobnějšího dotazníku.

Opatření předkládaná v rámci této iniciativy mají podpořit země EU v rozvoji systémů městské dopravy, které jsou bezpečné, přístupné, inkluzivní, cenově dostupné, inteligentní, odolné a neprodukují emise. Cílem je pomoci EU dosáhnout klimatického cíle, který si stanovila do roku 2050. Iniciativa navazuje na balíček opatření v oblasti městské mobility z roku 2013.

Rovněž se zabývá znečištěním způsobovaným dopravou a řešením problematiky dopravního přetížení. Dále se zohledňují zkušenosti získané během koronavirové pandemie a jejího dopadu na veřejnou dopravu. Tyto zkušenosti nám mohou pomoci s přechodem na klimaticky neutrální hospodářství a dopravu bez emisí na místní úrovni.

Dokument ke stažení:

EU 62_21 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2021)2793728

CENIA, česká informační agentura životního prostředí spustila novou mapovou aplikaci Rastrová data určenou pro analýzy obrazových dat. Obsahuje historickou ortofotomapu, současnou ortofotomapu, mapy II. a III. vojenského mapování, topografickou mapu, družicovou mapu a zobrazuje i katastrální mapy s možností libovolných kombinací prolínání všech vrstev. Mapová aplikace byla vyvinuta Laboratoří dálkového průzkumu CENIA a je určena pro nejširší veřejnost, nabízí přehledné uživatelské rozhraní vytvářené s cílem intuitivního a jednoduchého ovládání všech funkcionalit.

Aplikace svým zaměřením navazuje na dřívější web Kontaminovaná místa, nabízí však nové funkcionality, je založena na aktuálních technologiích a představuje moderní, minimalistický design. Aplikace je optimalizovaná pro použití na počítačích, tabletech i na mobilních telefonech, což umožňuje její využití i v terénu. Díky podpoře GPS a zobrazení aktuální polohy na mapě budete i v přírodě, s mobilním přístrojem v ruce, přesně vědět, kde se nacházíte. Pro vyhledání požadované adresy nebo lokality slouží vyhledávací políčko s našeptávačem.

Kromě názvů obcí, katastrálních území, adres a místních názvů je možné vyhledávat např. i názvy horských vrcholů, významné objekty, známé stavby, sídla úřadů, provozovny podnikatelských subjektů a mnohé další.

Věříme, že aplikace bude využívána nejen zájemci o přírodu a historii, ale i mnoha dalšími uživateli se zájmem o krajinu kolem nás a její historický vývoj, např. v environmentálním vzdělávání a volnočasových aktivitách. Sledovat je možné např. vývoj zalesnění, lokality pohraničního opevnění, polohu zrušených železničních tratí, budovy v zaniklých obcích v pohraničí, vývoj povrchových lomů a dolů, postup výstavby infrastrukturních staveb apod. Další využití záleží pouze na fantazii uživatele.

Evropská komise zveřejnila výzvu k poskytnutí veřejné zpětné vazby týkající se obsahu, metodologie a způsobu prezentování informací ze strany velkých kótovaných finančních a nefinančních podniků, které by měly zveřejňovat o environmentálně udržitelných hospodářských činnostech. Výzva navazuje na nedávno zveřejněný návrh taxonomie udržitelných hospodářských činností, který zejména nefinančním podnikům nařizuje zveřejňovat, jak velký podíl obratu a investic vychází z environmentálně udržitelné činnosti. Díky těmto informacím by se podle Komise měla zvýšit míra investic do udržitelných podniků ze strany soukromého sektoru. Zpětnou vazbu lze poskytnout v následujících třech týdnech.