Zvažujete ve Vaší firmě modernizaci provozu, vývoj nových technologií, nebo úpravu procesů či designu výrobků? Díky různým dotačním výzvám můžete získat financování pro cirkulární projekty.

Velké, střední i malé firmy mohou v aktuálních dotačních výzvách získat dotace na mzdy, inovativní výrobní zařízení či testování svých produktů, pokud proukážou, že projekty přispívají rozvoji cirkulární ekonomiky a snižují negativní dopad činnosti na životní prostředí.

Dotační výzvy, typy projektů vhodné pro žádosti o dotace i celý proces přiblíží na svém webináři poradenské společnosti CIRA Advisory a MIDA Consulting.  Webinář se koná 3. června od 9:30 na platformě ZOOM. Registrace je možná už nyní ZDE.

Webinářem Vás provede:

Michala Pešková – je ředitelkou společnosti MIDA Consulting s více než 12 letou zkušeností s dotačním poradenstvím, pro klienty získala dotace ve výši 1,3 miliardy Kč s více než 90% úspěšností u žádostí, které s klienty podávala.

Laura Mitroliosová – je ředitelkou poradenské společnosti  CIRA Advisory  a odbornicí na cirkulární ekonomiku v českých firmách. Projekty konzultuje tak, aby jejich realizace skutečně posunula Vaši firmu blíže k cirkulárnímu fungování s respektem k životnímu prostředí.

Dne 17. května 2021 proběhl webinář k 5. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život, kde byli uchazeči o podporu informováni o: podmínkách 5. veřejné soutěže; prioritních výzkumných cílech; duplicitách projektů a regionalitě; formálních náležitostí podání návrhu projektu; podání návrhu projektu v ISTA.

Z webináře jsou níže dostupné:

Fond pro spravedlivou transformaci pomůže zemím EU řešit sociální a hospodářské důsledky spojené s přechodem na klimatickou neutralitu.

Prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci dosahují celkové výše 17,5 mld. eur. Pocházejí jak z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (7,5 miliardy eur), tak z nástroje EU na podporu oživení (dalších 10 miliard eur). Fond bude podporovat projekty zaměřené na hospodářskou diverzifikaci, hospodářskou přeměnu, vytváření pracovních míst nebo přispívání k přechodu na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové evropské hospodářství.

Hlavním cílem fondu je pomáhat těm, kterých se dotkne transformace hospodářství směrem ke klimatické neutralitě, aby mohli zvyšovat svou kvalifikaci nebo se rekvalifikovat a snáze tak hledat nové zaměstnání. Dotace ale budou poskytovány i mikropodnikům, podnikatelským inkubátorům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím a kromě toho bude fond přispívat k investicím do nových energetických technologií, energetické účinnosti a udržitelné místní mobility.

Z dotací jsou přitom vyloučeny projekty na spalování odpadu, výstavbu či demontáž jaderných elektráren, činnosti související s tabákovými výrobky a investice do fosilních paliv.

Pro získání financování musí členské státy nejdříve vypracovat tzv. územní plány pro spravedlivou transformaci. V nich určí nejvíce postižené oblasti, které by měly obdržet podporu. Zvláštní pozornost by měla být věnována specifikům ostrovů, ostrovních oblastí a nejvzdálenějších regionů.

Poslancům se v průběhu vyjednávání se zástupci členských států o konečném znění pravidel fungování fondu podařilo prosadit, aby byl v případě navýšení rozpočtu fondu po 31. prosinci 2024 zaveden tzv. „mechanismus ekologického odměňování“. Jednalo by se o dodatečné zdroje, které by se rozdělily mezi členské státy podle pokroku, který dosáhly v oblasti snižování průmyslových emisí.

„Evropský parlament vyslal jasný politický signál: sociální, ekonomické a ekologické dopady energetické transformace v nejvíce zasažených regionech je třeba řešit. Vstupujeme do nové, zelené éry pro Evropu, aniž bychom někoho nechali pozadu,“ prohlásil řecký zpravodaj Manolis Kefalogiannis (EPP).

Návrh byl přijat poměrem hlasů 615 (pro): 35 (proti): 46 (zdrželo se hlasování).

Evropský parlament vyslal jasný politický signál: sociální, ekonomické a ekologické dopady energetické transformace v nejvíce zasažených regionech je třeba řešit. Vstupujeme do nové, zelené éry pro Evropu, aniž bychom někoho nechali pozadu, prohlásil zpravodaj Manolis Kefalogiannis (EPP, GR)

Další postup

Jakmile dohodu formálně přijme i Rada EU, vstoupí nařízení v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Souvislosti

Fond pro spravedlivou transformaci je prvním pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci. Tento mechanismus je klíčovým nástrojem na podporu regionů, průmyslových odvětví a pracovníků, u nichž se očekává, že budou čelit největším výzvám při provádění Zelené dohody pro Evropu. Normotvůrci dosáhli předběžné politické dohody o Fondu pro spravedlivou transformaci dne 9. prosince 2020.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přichází s radikálními požadavky na změnu energetické politiky, aby svět do poloviny století dosáhl nulových emisí. Ve zveřejněné zprávě navrhuje například okamžitě zastavit investice do ropných, plynových a uhelných projektů. Pokud vlády chtějí uhlíkovou neutralitu do roku 2050 zajistit, musí se nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových osobních aut se spalovacím motorem a globální odvětví elektřiny musí dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2040. Zpráva má být vodítkem pro další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které se uskuteční v listopadu ve Skotsku.

V pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se státy zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně. Emise skleníkových plynů by proto měly být do roku 2050 nulové. I kdyby ale všechny státy, které se k nulovým emisím do poloviny století zavázaly, svůj slib splnily, stejně se v roce 2050 bude dostávat do vzduchu 22 miliard tun oxidu uhličitého. Teplota by proto do roku 2100 vzrostla zhruba o 2,1 stupně Celsia.

Dosavadní opatření nestačí, upozorňuje agentura. Pokud bude svět chtít globálnímu oteplování zabránit, bude potřeba od základu změnit způsob, jakým se na planetě energie vyrábí, distribuuje a používá. "Cesta k čisté nule je úzká, ale stále dosažitelná. Pokud se chceme do roku 2050 k čisté nule dostat, nepotřebujeme žádné další investice do nových ropných, plynových a uhelných projektů," řekl agentuře Reuters výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Podle něj stojí lidstvo možná před nejnáročnějším úkolem v historii.

Podle analytika české poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora je nutné zprávu chápat spíše jako výzvu k rychlejším změnám v energetickém sektoru než jako reálně proveditelný požadavek. "Přinejmenším investice do plynových a ropných projektů nelze okamžitě zastavit a ani by to nebylo vhodné. Plyn bude hrát přinejmenším deset až 20 let roli významného přechodového paliva umožňujícího rychlejší odchod od uhlí – na tom je postavena například německá politika Energiewende. A ropné produkty budou ještě celá desetiletí nezbytným vstupem pro chemickou výrobu, přičemž emise CO2 lze v těchto procesech minimalizovat," řekl dnes ČTK Gavor.

Zatímco nové investice do fosilních projektů nebudou nutné, bude do roku 2030 potřeba zvýšit globální investice v energetickém sektoru na pět bilionů dolarů (104 bilionů Kč) ročně, píší experti IEA. Nutné bude masivní nasazování obnovitelné energie. Téměř 90 procent výroby elektřiny by mělo do roku 2050 pocházet z obnovitelných zdrojů a většina zbytku z jaderné energie. Solární fotovoltaické zdroje by měly do roku 2030 přispívat 630 gigawatty (GW) ročně a větrná energie musí vzrůst na 390 GW, vypočítává IEA. To představuje dohromady čtyřnásobek objemu z loňského roku, který byl rekordní.

Zpráva vyzývá k odstavení nejméně efektivních uhelných elektráren do roku 2030. Ty, které budou ještě v roce 2040 v provozu, bude potřeba modernizovat. "Pro energetickou agenturu to je bod obratu," řekl listu Handelsblatt expert na energetiku John Feddersen z londýnské poradenské společnosti Aurora Energy.

Ekonom Capitaliked.com Radim Dohnal míní, že celá zpráva míří správným směrem a je velmi dobře, že existuje odvaha mluvit také o těchto nepříjemných tématech. "ČR podle mého soudu má velkou šanci v tomto úkolu obstát velmi dobře. Chybějící výkon uhelných a plynových elektráren by bylo třeba nahradit úsporami, obnovitelnými zdroji a modulárními jadernými reaktory. Současně je nutné snažit se o maximální prodlužování životnosti všech šesti stávajících tuzemských jaderných bloků až na 60 či 70 let," dodal.

Za účasti náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, předsedy představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavla Válka a generálního ředitele společnosti Pražské vodovody a kanalizace Petra Mrkose proběhla ve středu 19. května na pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) demonstrace bezpečného využití recyklované vody.

Jak přitom uvedl duchovní otec projektu, profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, konečným cílem je prezentovat v praxi možnosti recyklace vody a jejího použití například při ošetřování městské zeleně, v průmyslu nebo v zemědělství. K tomu slouží spektrum rostlin v „minizahrádce“ na ÚČOV, chráněné před deštěm, které mají simulovat druhy zeleně ve městech, od trávníku přes kvetoucí rostliny až po okrasné dřeviny. Cílem projektu je podle Wannera mimo jiné sledovat obsah škodlivých látek, jako jsou zbytky léčiv nebo hormonálních přípravků v biomase rostlin, které jsou kontrolovaně zavlažovány z několika různých zdrojů vody – „surovou“ říční vodou, vodou odtékající z ÚČOV, a vodou z ÚČOV vyčištěnou pomocí UV záření a membránovou filtrací.

Projekt HORIZON má přitom ukázat využívání chytrých technologií ve vodním hospodářství, kromě ČR je jej účastní Norsko, Nizozemí, Itálie a Ghana. O české části projektu hovoří profesor Wanner v následujícím videorozhovoru, jehož první část si můžete poslechnout na home page portálu Naše voda v rubrice „Videoreportáž“ nebo na youtube kanálu našeho portálu na:
 

Zdroj: Nase-voda.cz

Ochota Čechů recyklovat světelný elektroodpad, tedy zejména LED a přímo žhavené žárovky či kompaktní zářivky, se postupně zvyšuje. Češi jsou ochotni do sběrného místa urazit v průměru 929 metrů, přičemž desetiletý průměr je zhruba 900 metrů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1201 respondenty.

Ekologické chování lidí se ale v jednotlivých regionech zásadně liší (viz graf níže): „Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského a Olomouckého kraje, kde jsou ochotni urazit do sběrného místa až dva kilometry. Naopak jen téměř desetinu této vzdálenosti jsou ochotni překonat lidé v kraji Libereckém či Praze,“ shrnuje Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Všechny vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ dodává Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Vysloužilé světelné zdroje je třeba ekologicky zrecyklovat. Patří výhradně do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. „Důvodem je jejich křehkost, například kompaktní zářivky by se mohly mezi ostatním elektroodpadem rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Od letoška musí prodejci na účtence uvádět výši recyklačního příspěvku

Za službu recyklace zakoupeného elektrozařízení spotřebitel platí při jeho nákupu. Výše příspěvku na recyklaci se odvíjí od typu spotřebiče, záleží zejména na tom, jak nákladná je jeho recyklace. Příspěvek na recyklaci ale odráží i mnohé další činnosti – vytváření sběrné sítě, svoz elektrozařízení do recyklačních firem a rovněž osvětu.

Prodejci jsou na účtence povinni výši recyklačního příspěvku uvádět. „Spotřebitelé se tak hned při nákupu dozvědí, kolik za službu recyklace platí. To může řadu z nich motivovat k ekologickému chování,“ dodává Zuzana Adamcová. Výši příspěvku také musí na svých webových stránkách uvádět všechny kolektivní systémy, tedy firmy, které se zpětným odběrem elektrozařízení zabývají. Tím se celý systém zpětného odběru a recyklace elektroodpadu zprůhledňuje.

Nově lze k recyklaci odevzdat i přímo žhavené žárovky včetně halogenových

Spotřebitelé si nyní také nemusí lámat hlavu s tím, jestli vysloužilý světelný zdroj je třeba recyklovat či nikoli. Od letošního roku lze k recyklaci odevzdat všechny světelné zdroje, a to i klasické přímo žhavené žárovky (např. wolframové) včetně halogenových. Těch je sice už v domácnostech relativně málo, představují jen 21 % (viz graf), ale i tak stále tvoří významnou část světelných zdrojů.

Klasické přímo žhavené neúsporné žárovky původně k recyklaci určeny nebyly, protože jejich prodej byl Evropskou unií zakázán. Nicméně se ukázalo, že jsou na český trh stále dodávány pod různými jmény v nemalém množství.

„Lidé nyní nemusí přemýšlet nad tím, jestli světelný zdroj recyklovat či nikoli, všechny typy světelných zdrojů by se nyní měly odevzdat do sběrných nádob či ve sběrných dvorech,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP.


 

Českou republiku čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody pro Evropu v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle některých expertů představovat problém. V odborných kruzích se proto začíná hovořit o novém „koordinátorovi“, který by měl zelenou agendu pod palcem. Více ZDE

Pod hlavičkou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) se uskuteční již pátý ročník kurzu Oběhové hospodářství. Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) VŠCHT ve spolupráci s předními odborníky zprostředkuje ředitelům, manažerům a dalším profesionálům ze soukromé i státní sféry aktuální poznatky a informace týkající se cirkulární ekonomiky.

„Cirkulární ekonomika se jako trend bude v nadcházejících letech čím dál více propisovat do širokého spektra činností – od designu a marketingu přes ochranu životního prostředí či nakládání s odpady až po společenskou odpovědnost podnikání. Absolventi kurzu tak mohou získat jedinečné know-how, které jim pomůže dát nový rozměr vlastnímu podnikání nebo se lépe uplatnit na trhu práce,“ říká prof. Vladimír Kočí, odborný garant kurzu, děkan FTOP VŠCHT a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu (LCA).

„Účastníci budou mít během kurzu příležitost využít nové poznatky při práci na vlastních projektech, a to jak samostatně, tak ve skupině. Často tak vznikají zajímavé synergie mezi podnikatelskými záměry účastníků, což je další přidaná hodnota kurzu. Z takovýchto projektů vzešly dnes již známé iniciativy jako Zálohujme, Repete box nebo Cirkulární dotace,“ doplňuje zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, která na kurzu od prvního ročníku přednáší.

Letošní ročník začíná v září 2021 a končí v květnu roku 2022. Celkem se bude konat 12 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí. Během výukových bloků, které se zaměří na specifické aplikace konceptu cirkulární ekonomiky, představí odborníci na danou oblast konkrétní aktivity či překážky při zavádění tohoto moderního trendu. O své zkušenosti se podělí celá řada specialistů z byznysového i akademického prostředí, např. generální ředitel SUEZ ČR Zdeněk Horsák, zakladatel digitálního odpadového tržiště CYRKL Cyril Klepek či obchodní a technický ředitel VEOLIA ČR Ondřej Beneš.

Stejně jako předchozí ročníky se i letošní ročník kurzu uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství.

Partnery kurzu jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.s., SUEZ Česká republika, a.s., Veolia Česká republika, a.s., a klastr WASTEN.

Jak kurz hodnotí absolventi?

„Kurz Oběhového hospodářství mohu jen doporučit. Osobně jsem velmi ocenil široký záběr témat souvisejících s danou oblastí, kvalitní úroveň přednášejících se zastoupením z firemního sektoru i státní správy a pestré složení účastníků, kteří přinášejí nové pohledy na problematiku z různých oborů. Svým obsahem kurz je vhodný nejen pro odborníky z oboru, jako jsou podnikoví ekologové či manažeři odpadového hospodářství: velmi užitečný může být i pro nadšence z ostatních oborů, kteří se zajímají o možnosti, jak transformovat firmu a její procesy směrem k trvalé udržitelnosti, a mají potřebu načerpat více informací a zorientovat se v problematice.“ Miroslav Peichl, Regional Sustainability Lead, Asahi Breweries Europe.

„Naprostá většina přednášek je velmi zajímavě podaná, a hlavně s praktickými příklady. Třešničku na dortu představuje exkurze, která uvolnila atmosféru a umožnila přístup do podniků, kam bych se nikdy nepodívala. To mi hodně pomohlo pochopit, jak reálně funguje odpadové hospodářství.“ Klára Hálová, Head of Water Category and Education Programme, Mattoni 1873

Cirkulární ekonomika jako priorita Evropské unie

Vizí cirkulární ekonomiky je systém, ve kterém společnost usiluje o minimalizaci produkce odpadů a s nimi spojených emisí. Přechod od lineárního ekonomiky na cirkulární změní zaběhlé přístupy k využívání zdrojů a bude mít zásadní vliv nejen na vývoj nových postupů a technologií, ale i na trh práce. Podle aktuálních odhadů může v EU přechod na cirkulární ekonomiku do roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard eur. Pro úspěšnou aplikaci konceptu cirkulární ekonomiky je potřeba vzdělávat manažery, odborníky i běžné občany, což tvoří nedílnou součást vize & mise Institutu cirkulární ekonomiky.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se ve své výzkumné i pedagogické činnosti zaměřuje na důležité otázky týkající se technické ochrany životního prostředí, environmentálního inženýrství včetně technologie paliv, ochrany ovzduší vod i pedosféry. Vedle pracovišť s dlouholetou tradicí v oblasti energetiky, dekontaminačních technologií či využití ropných produktů se na fakultě vyvíjí činnost i v aktuálních tématech zaměřených na resistenci mikroorganismů v odpadních vodách.

­O Institutu cirkulární ekonomiky

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Evropská komise dnes navrhuje nový přístup k udržitelné modré ekonomice v EU pro průmyslová odvětví a odvětví související s oceány, moři a pobřežím. Udržitelná modrá ekonomika má zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a pro zajištění zelené a inkluzivní obnovy po pandemii.
Všechna odvětví modré ekonomiky, včetně rybolovu, akvakultury, pobřežního cestovního ruchu, námořní dopravy, přístavních činností a stavby lodí, budou muset svůj dopad na životní prostředí a klima snížit. Úspěšné řešení krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti závisí na zdravých mořích a udržitelném využívání jejich zdrojů k vytváření alternativ k fosilním palivům a tradiční produkci potravin.

Přechod na udržitelnou modrou ekonomiku vyžaduje investice do inovativních technologií. Díky energii z vln a přílivu, produkci řas, vývoji inovativních rybolovných zařízení či obnově mořských ekosystémů vzniknou v modré ekonomice nová zelená pracovní místa a podniky.

Sdělení stanoví podrobný program modré ekonomiky v těchto oblastech:

• dosahování cílů klimatické neutrality a nulového znečištění zejména rozvojem energie z obnovitelných zdrojů na moři, dekarbonizací námořní dopravy a ekologizací přístavů. Udržitelná skladba zdrojů energie oceánů zahrnující plovoucí větrnou, termální, vlnovou a přílivovou energii by mohla v roce 2050 generovat čtvrtinu elektřiny v EU. Přístavy mají zásadní význam pro propojení evropských regionů a zemí a jejich hospodářství, jakož i potenciál k tomu, aby byly využívány jako energetické uzly,

• přechod na oběhové hospodářství a snížení znečištění – mimo jiné prostřednictvím obnovených norem pro konstrukci lovných zařízení, recyklaci lodí, vyřazování plošin na moři z provozu a opatření ke snížení znečištění plasty a mikroplasty,

• zachování biologické rozmanitosti a investice do přírody – ochrana 30 % mořské oblasti EU zvrátí úbytek biologické rozmanitosti, zlepší stav rybí populace, přispěje ke zmírnění změny klimatu a odolnosti a přinese významný prospěch ve finanční a sociální oblasti. Environmentální dopady rybolovu na mořská stanoviště budou dále minimalizovány,

• podpora přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti pobřeží – adaptační činnosti, jako je rozvoj zelené infrastruktury v pobřežních oblastech a ochrana pobřeží před rizikem eroze a záplav, pomohou zachovat biologickou rozmanitost a krajinu a zároveň prospějí cestovnímu ruchu a pobřežní ekonomice,

• zajištění udržitelné produkce potravin – udržitelná produkce a nové obchodní normy pro mořské plody, využívání mořských řas a mořské trávy, přísnější kontrola rybolovu, jakož i výzkum a inovace v oblasti mořských plodů na bázi buněk, pomohou chránit evropská moře. Díky strategickým směrům EU pro udržitelnou akvakulturu, které byly nyní rovněž přijaty, se Komise zavázala také k rozvoji udržitelné akvakultury v EU,

• lepší řízení mořského prostoru: nové modré fórum pro uživatele moří, jehož cílem je koordinovaný dialog mezi provozovateli v pobřežních vodách, zúčastněnými stranami a vědci zabývajícími se rybolovem, akvakulturou, lodní dopravou, cestovním ruchem, obnovitelnou energií a dalšími činnostmi, bude stimulovat spolupráci v zájmu udržitelného využívání mořského prostředí. V návaznosti na přijetí vnitrostátních územních plánů námořních prostor v březnu 2021 bude v roce 2022 vydána zpráva o provádění směrnice EU o územním plánování námořních prostor.

Komise bude rovněž pokračovat ve vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku na mezinárodní úrovni v návaznosti na mezinárodní agendu pro správu oceánů.

Financování udržitelné modré ekonomiky
Evropská komise a skupina Evropské investiční banky složená z Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu (EIF) posílí svou spolupráci v oblasti udržitelné modré ekonomiky. Budou spolupracovat s členskými státy na splnění stávajících potřeb financování s cílem snížit znečištění v evropských mořích a podpoří investice do modrých inovací a modré bioekonomiky.

Nový Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond podpoří přechod k udržitelnějším hodnotovým řetězcům založeným na oceánech, mořích a pobřežních činnostech, a to zejména prostřednictvím své platformy „BlueInvest“ a nového fondu BlueInvest. V zájmu dalšího financování transformace Komise naléhavě vyzvala členské státy, aby v období do roku 2027 zahrnuly investice do udržitelné modré ekonomiky do svých vnitrostátních plánů odolnosti a plánů obnovy, jakož i do svých národních operačních programů pro různé fondy EU. Přispějí také další programy EU, jako je výzkumný program Horizont Evropa, a bude zřízena zvláštní mise pro oceány a vody.

Pokud jde o soukromé investice, měly by být při příslušných investičních rozhodnutích použity dohodnuté zásady a normy udržitelnosti specifické pro oceány, jako je Finanční iniciativa pro udržitelnou modrou ekonomiku, kterou finančně podporuje EU.

Souvislosti
Modrá ekonomika Evropské unie zahrnuje všechna průmyslová a další odvětví související s oceány, moři a pobřežími, ať už jsou usazena přímo v mořském prostředí (např. lodní doprava, mořské plody, výroba energie), nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní infrastruktury). Podle nejnovější zprávy o modré ekonomice poskytují tradiční odvětví modré ekonomiky 4,5 milionu přímých pracovních míst a jejich obrat přesahuje 650 miliard eur.

Dnešní sdělení nahrazuje sdělení o modrém růstu z roku 2012. Směrnice o územním plánování námořních prostor vyzývá všechny členské státy, aby do roku 2021 vytvořily formální územní plány svých námořní prostor.

Další informace

• Sdělení o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU

• Otázky a odpovědi o udržitelné modré ekonomice

• Factsheet

• Modrá ekonomika

• Ukazatele modré ekonomiky

• Strategické směry EU v oblasti akvakultury

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE. Výzva LIFE Partner je určena partnerům hlavních příjemců v tradičních projektech, které získaly podporu ve výzvách Evropské komise v letech 2014-2019 a jsou v současnosti v realizaci.

„Čeští žadatelé v pozici projektového partnera měli doposud jen malé možnosti ucházet se o podporu z národních zdrojů. To se touto výzvou mění. Nejen, že pomůžeme českým institucím a organizacím usnadnit realizaci projektů s evropským přesahem, ale zároveň je motivujeme k přípravě a podávání dalších projektů LIFE, které významně přispívají k naplňování cílů české environmentální a klimatické politiky“, říká Tomáš Kažmierski, ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Podpora s celkovou alokací 12 milionů korun je určena pro spolufinancování partnera tradičního projektu realizovaného v podprogramu Životní prostředí nebo podprogramu Klima. Výše podpory udělené žadateli v rámci této výzvy činí max. 20 % z celkových způsobilých výdajů projektu připadajících na rozpočet partnera v projektu a zároveň ne více než 750 000 Kč.

O podporu na spolufinancování výdajů mohou žádat partneři projektů financovaných na základě grantové dohody v rámci programu LIFE, které jsou ke dni vyhlášení výzvy v realizaci a ukončení projektu není plánované dříve než na konci listopadu roku 2021. Žadatelé se také musí aktivně podílet na realizaci projektu a vkládat do rozpočtu projektu vlastní finanční příspěvek.

Program LIFE byl zahájen v roce 1992 a je jediným finančním nástrojem Evropské unie zaměřeným výlučně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Hraje proto klíčovou roli při podpoře provádění právních předpisů a politik EU v těchto oblastech spolufinancováním projektů s přidanou hodnotou pro evropské zájmy.

V programovém období 2021-2027 budou podporovány projekty ve čtyřech podprogramech:

• Příroda a biologická rozmanitost

• Oběhové hospodářství a kvalita života

• Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

• Přechod na čistou energii

Evropský parlament přijal nové nařízení o programu LIFE na konci dubna 2021. Na jeho základě bude připraven víceletý pracovní program na léta 2021-2024 a výzvy pro nové projekty.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz.

Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE v sekci Dokumenty.

Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

"Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

Havlíček uvedl, že peníze by měly směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, digitalizaci podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má dále také podpořit budování dobíjecích a plnících stanic, využívání alternativních palic nebo zdrojů energie nahrazující uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo podle materiálu předloženého na jednání vlády putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví zhruba 15 miliard korun. Havlíček po jednání vlády uvedl, že na tzv. zelenou agendu je v plánu určeno 82 miliard korun a na digitální agendu 45 miliard korun.

Plán dnes kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Ekologové kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Ministerstvo zemědělství o víkendu informovalo, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12.000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36.000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Plán podle úřadu podpořily odborné instituce, například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.

Se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026. "Plán okamžitě odesíláme do Bruselu a očekáváme do několika měsíců zpětnou vazbu s tím, že v druhé půlce roku budeme moci již začít čerpat," uvedl Havlíček.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.
Schválený Národní plán obnovy kritizuje Hospodářská komora i ekologové.

Národní plán obnovy, který schválila vláda, kritizuje Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek. Ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření. V tiskových zprávách o tom informovala komora a Hnutí Duha.

Komora upozornila, že zaslala k materiálu 92 připomínek, k většině z nich vláda přitom podle ní nepřihlédla. "Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády „The Country For The Future“, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj peníze určené na digitalizaci směřují do projektů, které by stát musel financovat i bez NPO. "O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním," dodal Dlouhý. Komoře se rovněž nelíbí, že plán nepočítá s podporou celoživotního vzdělávání, které je nezbytné pro konkurenceschopnost ČR.

Hnutí Duha kritizovalo, že MPO při plánování nezajistilo, aby NPO splňoval základní podmínku, že 37 procent investic musí směřovat do klimatických opatření. Vláda proto podle hnutí narychlo do plánu doplnila přes sedm miliard korun ze státního rozpočtu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že na klimatické projekty půjde 41 procent z plánovaných investic.

"Kromě této nekoncepční rošády plán ukazuje na hlubší problémy klimatické politiky - její setrvalou nesystémovost a nízkou efektivitu, která plyne z nízkých ambicí a intenzivního resortismu, jak vidíme například na zcela neefektivním porcování agendy sucha a adaptace na změnu klimatu mezi resorty životního prostředí a zemědělství," uvedla ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Ekologické organizace upozorňují také na nedostatečnou veřejnou kontrolu čerpání peněz v rámci NPO. "Vzhledem ke zkušenostem s nízkou transparentností jeho přípravy je nutné umožnit nevládním organizacím a sociálním a hospodářským partnerům kontrolovat rozdělování peněz v Národním plánu obnovy v jeho Řídícím orgánu," uvedli ekologové.

Termín povinnosti zavedení sběru bioodpadů, kterou mají všechny členské státy EU do 30. 12. 20231, se kvapně blíží a všichni s nervozitou vyhlíží podobu Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, ve které stojí, že obec má povinnost sběru alespoň biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu. Toto je však nedostatečná implementace Evropského nařízení, které hovoří o zavedení sběru veškerého biologicky rozložitelného odpadu, tj. včetně kuchyňských bioodpadů. Více ZDE

Drtivá většina nebezpečného odpadu končí na skládkách bez zpoplatnění, to už v roce 2012 potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad, od té doby s tím ale stát nic neudělal, říká starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Radnice se rozhodla domáhat více než 600 milionů korun, o které prý přišla na nezaplacených poplatcích za odpad ze skládky za městem. Video ZDE

Česká inspekce životního prostředí provedla v dubnu roku 2018 kontrolu nakládání sodpady ve firmě Ekopur v Hosíně na Českobudějovicku. Kvůli některým pochybením, jež byly v rozporu se zákonem o odpadech, byla této firmě udělena pokuta ve výši 200 tisíc korun, která nabyla po odvolacím řízení právní moci 15. dubna 2021. 

Společnost Ekopur provádí dekontaminaci zdravotnického materiálu pomocí teplotlakého zařízení zvaného autokláv, „což je přístroj – reaktor, v němž probíhá sterilizace infekčních odpadů za vysokého tlaku a teploty,” vysvětluje inspektorka Lenka Sellnerová. ČIŽP provedla na provozovně firmy Ekopur v Dobřejovicích u Hosína dne 13.4.2018 kontrolu nakládání s odpady, v rámci které bylo zjištěno, že provozovatel neměl zajištěno, aby technické vybavení zařízení po každé sterilizaci automaticky generovalo tištěnou zprávu o jejím průběhu a neprováděl kontrolu účinnosti autoklávu pomocí vnesených indikátorových mikroorganismů nezávislou institucí. “Dále jsme zjistili, že v hale, která je určená pro příjem a krátkodobé soustřeďování odpadů ze zdravotnictví, určených k jejich dalšímu předání jiné oprávněné osobě, se nachází celkem 3639 kg různých druhů odpadů spadajících do kategorie „nebezpečný“. Přitom maximální okamžitá skladovací kapacita, stanovená schváleným provozním řádem zařízení, byla pouze jedna tuna,” upřesňuje dále Lenka Sellnerová.

Jako další nedostatek shledala inspekce skutečnost, že 17 kontejnerů o objemu 1100 litrů a jeden velkoobjemový kontejner, obsahujících již dekontaminovaný odpad, nebylo v rozporu s provozním řádem označeno nápisem „dekontaminováno“. 

Společnost Ekopur se proti rozhodnutí inspekce odvolala, odvolací orgán – Ministerstvo životního prostředí – ho ale v plném rozsahu potvrdil, takže 15. dubna 2021 nabylo právní moci. Ministerstvo nepovažovalo uloženou pokutu za likvidační a neshledalo žádné důvody pro její snížení, jak požadovala společnost Ekopur.