Cílem návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů je zavedení zaprvé nové výjimky ze zákazu nadlimitního obsahu sloučenin olova a šestimocného chromu v elektrických a elektronických iniciátorech výbušnin pro civilní (profesionální) použití a zadruhé prodloužení výjimky pro použití rtuti v otáčecích elektrických konektorech používaných v systémech intravaskulárního ultrazvukového obrazového snímání, a to v obou případech na přesně stanovenou dobu.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Rozdílová tabulka

EU 85/21 Balíček návrhů nařízení týkající se rtuti v elektrických zařízeních

Evropská komise vydala evropský srovnávací přehled inovací 2021, který ukazuje, že inovační výkonnost Evropy se daří zlepšovat napříč celou EU. V průměru stoupla od roku 2014 inovační výkonnost o 12,5 %, přičemž u méně výkonných zemí stoupala výkonnost rychleji, než u těch výkonnějších, čímž dochází k postupné konvergenci.

Lídrem v oblasti inovací je i nadále Švédsko, po kterém následuje Finsko, Dánsko a Belgie, přičemž všechny tyto země výrazně překračují unijní průměr. Většina nejvýkonnějších inovátorů se nachází v severní a západní Evropě, naopak méně výkonní inovátoři jsou země z jižní a východní Evropy.

ČR spadá do kategorie zemí, ve kterých inovační výkonnost meziročně vzrostla o 10 až 15 procentních bodů, společně s Lotyšskem, Maltou, Německem, Nizozemskem, Polskem, Rakouskem a Španělskem. Co se týče celosvětového porovnání, inovační výkonností EU výrazně překonává Jižní Korea, dále Kanada, Austrálie, USA a Japonsko, naopak EU je výkonnější než Čína, Brazílie, Jihoafrická republika, Rusko a Indie.

EU podepsala s Kanadou strategické partnerství pro suroviny

Závěrečný webinář k přípravě Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040) ukončil projekt Ministerstva životního prostředí s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), financovaný Evropskou komisí. Finální dokument Cirkulární Česko 2040 předloží vládě MŽP v druhé polovině roku 2021. Cirkulární ekonomika je jednoznačnou prioritou Evropské komise, která v posledních letech zveřejnila řadu strategických dokumentů k cirkulární ekonomice. Česká republika svou komplexní strategii připravuje od konce roku 2018.

Experti OECD (viz TZ) zpracovali řadu podrobných analýz k vybraným oblastem, které bude Strategický rámec zastřešovat. Díky nim MŽP průběžně získalo analytické podklady pro odpadové hospodářství, ekonomické nástroje, makroekonomické projekce, spotřebitelské chování, situaci v jiných zemích EU a další. Výstupy využívá široká pracovní skupina pro Cirkulární Česko 2040, v níž jsou zastoupeny dotčené rezorty, akademická sféra a nevládní organizace.

Na webináři OECD představila závěrečnou zprávu a hlavní doporučení pro Českou republiku. S výstupy se lze seznámit v publikaci OECD, která je dostupná zde. Z analytických výstupů OECD vzešel návrh Strategického rámce cirkulární ekonomiky ČR 2040, který na webináři prezentovalo Ministerstvo životního prostředí. Strategický rámec obsahuje vizi, globální cíl, strategické cíle a 10 prioritních oblastí, které by měl zastřešovat. Rozsah zvolených oblastí vychází z předpokladu, že pohled na cirkulární ekonomiku v ČR musí být komplexní a zaměřit se na všechny fáze ekonomického cyklu.

10 prioritních oblastí:

1. Produkty a design
2. Spotřeba a spotřebitelé
3. Odpadové hospodářství
4. Průmysl, suroviny stavebnictví, energetika
5. Bioekonomika a potraviny
6. Cirkulární města a infrastruktura
7. Voda
8. Výzkum, vývoj a inovace
9. Vzdělávání a znalosti
10. Ekonomické nástroje

Návrh Strategického rámce prošel již veřejnou konzultací a v druhé polovině roku bude dopracován a předložen vládě ke schválení. Návrh Strategického rámce ve verzi pro veřejnou konzultaci je k dispozici zde.

Projekt byl financován Evropskou komisí (GŘ Reform) v rámci Nástroje na podporu strukturálních reforem

Ministerstvo zemědělství vydalo Průvodce využitím dřeva ve veřejných zakázkách. Zadavatelé mají možnost se inspirovat, jak využít dřevo zejména v zakázkách na stavební práce, resp. při přípravě stavebních projektů, ale také v jiných předmětech plnění.

V této stručné metodice ministerstvo uvádí: „Dřevo je všestranný materiál, který lze využít pro mnoho účelů, ať již se jedná o stavbu budov, výrobu mobiliáře, nábytku, dekorativních prvků či obalů. Hlavní výhodou dřeva z pohledu splnění environmentálního hlediska podle § 6 odst. 4 ZZVZ je, že se jedná o obnovitelný zdroj, který v sobě ukládá uhlík, čímž snižuje množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, navíc se jedná o lokální zdroj, kterého v lesích ČR ročně přiroste přibližně 20 milionů m3.“

Průvodce přináší i příklady využití dřeva k různým účelům od administrativních budov přes mostní konstrukci až po obalový materiál.

ECHA a EFSA nyní začnou projednávat návrh hodnocení glyfosátu, který obdržely od čtyř členských států EU. V současné době je tento světově nejpoužívanější herbicid v EU povolen do prosince 2022.

Glyfosát je chemická látka, která se používá v přípravcích na ochranu rostlin (PPP) zejména v zemědělství a zahradnictví k hubení nežádoucích plevelů. V roce 2017 Evropská komise schválila používání glyfosátu jako účinné látky v PPP do 15. prosince 2022 za podmínky, že každý přípravek bude na základě hodnocení bezpečnosti povolen vnitrostátními orgány.

Členové skupiny hodnotící glyfosát (AGG) tj. vnitrostátní orgány Francie, Maďarska, Nizozemska a Švédska přezkoumaly všechny důkazy předložené společnostmi, které usilují o obnovení schválení glyfosátu v EU. Návrh zprávy AGG má přibližně 11 000 stran.

Agentura ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) budou k návrhu zprávy souběžně organizovat konzultace, které budou zahájeny v prvním zářijovém týdnu tohoto roku a budou přístupné veřejnosti. Konzultace jsou prvním krokem při hodnocení.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) přezkoumá klasifikaci glyfosátu podle nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP). Klasifikace chemických látek je založena pouze na nebezpečných vlastnostech látky a nezohledňuje pravděpodobnost expozice látce. Expozice je považována jako součást procesu posuzování rizik vedeného EFSA.

Glyfosát má harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky, a to před i po hodnocení ECHA v roce 2017, kdy nebyla odůvodněna klasifikace látky jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách ani toxické pro reprodukci. Současný návrh čtyř členských států změnu stávající klasifikace nepředpokládá.

Jakmile ECHA přijme stanovisko ke klasifikaci glyfosátu, EFSA dokončí společné hodnocení a zveřejní závěry, které jsou očekávány koncem roku 2022. Na základě tohoto posouzení rizik Evropská komise rozhodne, zda obnoví schválení glyfosátu jako pesticidu či nikoli.

Další informace:

• Souhrnná zpráva skupiny hodnotící glyfosát [PDF]

• Skupina hodnotící glyfosát - AGG

• Hodnocení EFSA

• Evropská komise: Význam glyfosátu v EU

• Nejžhavější vědecká témata - Glyfosát

ECHA obdržela více než 1 000 oznámení z průmyslu, který v EU používá oxid chromový při chromování a povrchové úpravě. V prosinci 2020 Evropská komise vydala 2 rozhodnutí o povolení k používání této látky do září 2024.

Oznámení od 1 026 evropských společností předložená do května 2021 potvrzují, že oxid chromový je stále široce používán při funkčním neboli tvrdém chromování a při povrchové úpravě. Roční spotřeba se odhaduje na 7 000 tun. V roce 2013 byla tato látka vzbuzující mimořádné obavy zařazena na seznam látek podléhajících povolení a od roku 2017 je v EU pro používání nutné povolení.

Chromování a povrchová úprava se provádějí v průmyslovém prostředí, kde jsou pracovníci vystaveni škodlivé chemické látce, která může způsobit rakovinu. Kovové části a výrobky získají ochrannou vrstvu, zvyšuje se pevnost povrchu a odolnost proti opotřebení a korozi. Ošetřený povrch neobsahuje oxid chromový.

Oznámením o použití potvrzují společnosti agentuře ECHA, že dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích o povolení udělených jejich dodavatelům. V souladu s těmito podmínkami musí společnosti do konce roku 2021 informovat ECHA o tom, jak jsou jejich pracovníci vystaveni působení oxidu chromového. Společnosti musí chránit své pracovníky minimalizováním expozice tomuto karcinogenu.

V prosinci 2020 Evropská komise udělila povolení pro pět použití oxidu chromového včetně funkčního chromování a povrchové úpravy. Platnost stávajících povolení končí v září 2024, ale jejich držitelé mohou do března 2023 podat agentuře ECHA novou žádost předložením zprávy o přezkoumání.

V březnu 2021 podnikl Evropský parlament proti Komisi právní kroky ke zrušení rozhodnutí s tím, že je v rozporu s nařízením EU (viz příloha). Právní proces stále probíhá.

Vzhledem k nárůstu počtu oznámení aktualizovala ECHA svoji webovou stránku s oznámeními následných uživatelů. Ta v současné době obsahuje vyhledávané veřejné informace k více než 3 000 oznámení týkajících se 14 látek.

Další informace:

Text celé zprávy ECHA [EN]

Následná použití, na která se vztahují udělená povolení

Evropský parlament versus Evropská komise, Věc C-144/21

Výbor RAC přijal stanovisko podporující návrh Německa na omezení PFHxA, jejích solí a příbuzných látek. Začátkem července začne konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC k téže skupině chemických látek.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) souhlasil s tím, že používání PFHxA (undecafluorohexanoic acid), jejích solí a příbuzných látek představuje v celé EU riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, které v současné době není dostatečně kontrolováno. Látky skupiny PFHxA jsou velmi perzistentní a mobilní, a proto přispívají ke zvyšování znečištění životního prostředí a expozice člověka. RAC se domnívá, že navrhované omezení by bylo účinné při snižování emisí PFHxA a souvisejících rizik.

Výbor RAC uvedl, že v informacích uvedených v návrhu omezení existují různé nejistoty, zejména pokud jde o použité objemy a související emise PFHxA. Dospěl k závěru, že omezení je oprávněné.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) odsouhlasil návrh stanoviska k nákladům a přínosům pro společnost. Vzhledem k tomu, že dostupné informace byly omezené, nemohl SEAC ani s ohledem na navrhované změny dospět k závěru, že podmínky navrhovaného omezení jsou nejvhodnějším opatřením k řešení zjištěných rizik. Pro určitá použití, u nichž byly informace o sociálně-ekonomických dopadech méně nejisté, bylo omezení přiměřené.

Začátkem července bude zahájena šedesátidenní konzultace k návrhu stanoviska výboru SEAC. Konsolidované stanovisko obou výborů by mělo být připraveno do konce roku 2021.

Výbory také:

• odsouhlasily 11 stanovisek k žádostem o povolení pro použití oktyl a nonylfenol ethoxylátů;

• diskutovaly o stanoviscích k omezení olova při venkovní střelbě a rybolovu;

• projednaly stanoviska k omezení nebezpečných chemických látek v jednorázových dětských plenkách.

Kromě toho výbor RAC přijal důležité stanovisko k vědeckému hodnocení expozičních limitů na pracovišti (OEL) pro azbest a stanoviska k devíti návrhům harmonizované klasifikace a označení (CLH). Na žádost výkonného ředitele ECHA výbor pokračoval v diskusi o environmentálních vlastnostech olova.

Oba výbory se dohodly na přístupu k hodnocení zpráv o přezkumu povolení.

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou v blízké době k dispozici na jejich internetových stránkách.

Další informace:

Nejžhavější vědecká témata: Perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)

V Česku by do roku 2030 mělo vzniknout nejméně 20 plnících stanic na vodík pro kamiony a nákladní auta. Odhaduje to studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. V současnosti ještě v tuzemsku žádná vodíková čerpací stanice nefunguje, ale dvě by měly být otevřené v síti společnosti Benzina ještě letos. Do roku 2023 by mohlo být v ČR vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík.

Podle směrnice Evropského parlamentu je potřeba dosáhnout celoevropského cíle 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko deset. Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60.000 nákladních vozidel na vodík.

Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici. Členské státy EU by si měly stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet vodíkových čerpacích stanic napříč celou unií.

Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.

První elektromobily na vodíkové palivové články se již v Evropě prodávají. Například Toyota Mirai druhé generace je už i na českém trhu a celosvětově si ji pořídilo více než 10.000 zákazníků. Ve druhé polovině roku ji doplní Hyundai Nexo. Vodíková osobní auta na jednu nádrž ujedou více než 600 kilometrů a natankování trvá tři až pět minut. Toyota vyvíjí i nákladní vozy na vodík nebo vodíková plavidla.

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Firma to uvedla na dotaz ČTK. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky má podle něj připraveno víc než 100 miliard korun, také podle něj desítky miliard Kč zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix ČR bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv - ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle, uvedl ČEZ.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice. Černouhelná elektrárna o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v ČR, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého - tj. tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k předpisům EU týkajících se výpočtu, ověřování a vykazování údajů o odděleném sběru plastových lahví na jedno použití. Směrnice (EU) 2019/904 stanovuje cíle pro tříděný sběr pro recyklaci odpadních plastových lahví na jedno použití. Cíl pro rok 2025 je 77% hmotnosti všech takových lahví na jedno použití uvedených na trh a cíl pro rok 2029 je 90%. Komise má stanovit metodiku pro výpočet a ověření těchto cílů odděleného sběru a formát, v němž mají členské státy hlásit údaje o lahvích na jedno použití, které byly každý rok odděleně sbírány.

Návrh vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Upravuje podrobnosti nakládání s odpadními elektrozařízeními, odpadními bateriemi a akumulátory a odpadními pneumatikami. Nově jsou v navrhované vyhlášce zejména definovány přesnější požadavky na pořádání osvětových kampaní, které mají informovat občany jak správně nakládat s výrobky s ukončenou životností, postupy při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností a na vedení evidencí těchto výrobků spolu s důsledným ověřováním vykazovaných dat.

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Srovnávací tabulka 3

• Srovnávací tabulka 4

• Srovnávací tabulka 5

• Rozdílová tabulka RIA

Energetická účinnost – revize směrnice o energetické náročnosti budov

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V roce 2020 představila Komise svou iniciativu „renovační vlna“ na podporu energetické renovace budov v EU. Tato strategie obsahuje akční plán s těmito prvky: i) regulační, finanční a zmocňovací opatření; a ii) cíl alespoň zdvojnásobit do roku 2030 roční podíl energetických renovací budov. Tento cíl vyžaduje revizi příslušného právního aktu EU, směrnice o energetické náročnosti budov. Revize se zaměří na ustanovení, která mají zásadní význam pro podporu renovace budov.

Vodíková strategie České republiky

Vodíková strategie České republiky vychází z Evropské vodíkové strategie. Vytváří rámec pro rozvoj vodíkových technologií, které jsou jedním z významných nástrojů pro plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Vodíková strategie má dva strategické cíle: snižování emisí skleníkových plynů a podporu ekonomického růstu. Je založena na čtyřech hlavních pilířích: výroba vodíku, užití vodíku, doprava a skladování vodíku a vodíkové technologie. Je připravena ve struktuře podle Metodiky přípravy veřejných strategií.

• Materiál

• Předkládací zpráva

Krajský úřad v Hradci Králové zastavil řízení o vydání integrovaného povolení na spalovnu nebezpečných a ostatních odpadů v Rybitví u Pardubic. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která o modernizaci a znovuotevření spalovny léta usiluje, nedoplnila potřebné podklady a lhůta pro rozhodnutí vypršela, řekl ČTK Richard Veselý z odboru životního prostředí a zemědělství královéhradeckého krajského úřadu. Firma se pokouší na záměr získat kladný posudek hodnocení dopadů modernizace spalovny na životní prostředí (EIA).

První žádost o posouzení EIA podalo AVE CZ na ministerstvo životního prostředí v roce 2010. Pod protestní petici se v roce 2009 podepsalo téměř 50 000 lidí, ministerstvo životního prostředí nakonec vydalo záporné stanovisko. Společnost proto v roce 2012 požádala o vydání integrovaného povolení, to však v roce 2016 zamítl krajský úřad Královéhradeckého kraje, který o věci rozhodoval, aby se Pardubický kraj vyhnul možnému nařčení z podjatosti. Ministerstvo totiž potvrdilo původní nesouhlasné stanovisko. Investor proto upravil podklady pro nové posouzení EIA, například množství ročně spalovaného materiálu navrhl ve dvou variantách, kromě původně plánovaných 20 000 tun nově také 15 800 tun. Hodnocení je zatím pozastavené, ministerstvo životního prostředí od společnosti požaduje, aby doplnila dokumentaci a vypořádala se s připomínkami.

Firma AVE CZ odpadové hospodářství vlastní odstavenou spalovnu od roku 2006, dva roky předtím už byla uzavřena, protože nesplňovala emisní limity. Chemička Synthesia ji proto prodala. Od té doby se odpadová společnost snaží o obnovení provozu.

Pardubice jednaly v minulosti o odkoupení spalovny, zastupitelé ale nakonec neschválili cenu. Odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu.

Proti spalovně jsou i obce Rybitví, Lázně Bohdaneč, Černá u Bohdanče a Srnojedy a Pardubický kraj. Rybitví se snažilo úsilí o znovuotevření zařízení zablokovat změnou územního plánu, Nejvyšší správní soud v něm ale v roce 2011 zrušil pasáž, která spalování odpadu znemožňovala.

Na druhém metodickém dni ÚOHS (27.5.2021), který byl věnován nastavení hodnocení nabídek, prezentovala i Leona Gergelová Šteigrová (MPSV) na téma „Odpovědné veřejné zadávání při hodnocení nabídek.“ V prezentaci zazněly jak možnosti hodnocení „na cenu“, které je typické pro jednoduché a jasné požadavky, tak i hodnocení dle kritérií kvality. Vše bylo dokumentováno na řadě praktických příkladů. Chcete-li se dozvědět více, stáhněte si celou prezentaci.

Mohlo by vás zajímat:

Obaly a zodpovědné zadávání veřejných zakázek ve vztahu k potravinářství“ – seminář v Poslanecké sněmovně 22.6.

Švýcaři v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. 

Proti zákazu umělých pesticidů se vyjádřilo 61 procent voličů. Kdyby zákaz prošel, stalo by se Švýcarsko teprve druhou zemí na světě, která k tomu přistoupila. Záměr hospodařit stoprocentně bio oznámil před několika lety Bhútán. Ve Švýcarsku má sídlo firma Sygenta, jeden z největších výrobců přípravků na ochranu rostlin, kterou v roce 2017 koupil čínský gigant ChemChina, upozornila agentura AFP. Stejným poměrem byl zamítnut také návrh na poskytování dotací pouze zemědělcům, kteří se vyhýbají chemickým hnojivům.

Těsným poměrem 51,6 procenta byl zamítnut nový zákon o emisích oxidu uhličitému. Výsledek je porážkou švýcarské vlády, která nový zákon zahrnující opatření jako zvýšení přípatku na pohonné hmoty pro auta nebo zavedení poplatku na letenky, podporovala. Zákon měl pomoci ke snížení emisí podle pařížské dohody o změně klimatu. Podle ministryně životního prostředí Simonetty Sommarugaové bude nyní splnění cíle na snížení emisí do roku 2030 na polovinu úrovně z roku 1990 pro Švýcarsko velmi obtížné. Do roku 2050 se má země stát čistě emisně neutrální.

Švýcarsko je známé jako země přímé demokracie. Volební účast v referendech konaných čtyřikrát do roka bývá často pod 50 procenty. Oprávněných voličů je zhruba 5,4 milionu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO přijímat v termínu od 1.července 2021 do 30. září 2021 žádosti oprávněných žadatelů o kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 z řad průmyslových ohrožených odvětví definovaných v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Alokovaná výše prostředků ve výši 1,3 mld. Kč je stanovena nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Zavedení kompenzací nepřímých nákladů v ČR je realizováno na základě § 11 novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z konce roku roce 2019 (zákon č. 1/2020 Sb.), kterou byl stanoven rámec pro poskytování finanční kompenzace nepřímých nákladů.

Konkrétní pravidla poskytování kompenzací jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Celková výše prostředků určených na kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 oprávněným žadatelům nepřesáhne částku 1,3 mld. Kč, která je alokována nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Základní informace:

• Žádosti je možné podávat od 1. července 2021 od 9:00 hodin do 30. září 2021 do 24:00 hod. prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO.

• O kompenzaci nepřímých nákladů může požádat pouze fyzická nebo právnická osoba působící v odvětví definovaném v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., která dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb. splnila povinnost předložit Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021 provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 565/2020 Sb.

Podmínky pro žadatele a co bude potřeba doložit?

Podmínky jsou definované nařízením vlády č. 565/2020 Sb.:

• Pokud nepodává žádost osoba oprávněná jednat za společnost, bude nutné dokládat elektronicky podepsanou (nebo ověřenou) plnou moc.

• K žádosti bude nutné přiložit provozní údaje definované v § 6 odst. 1 písm. c) až j), ověřené akreditovanou osobou, které žadatel poskytl Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021.

• Žadatel dále přiloží:
  • smlouvu s dodavatelem elektřiny pro každé výrobní zařízení, která prokazuje že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek. V případě, že smlouva s dodavatelem tyto údaje neobsahuje, může žadatel smlouvu doplnit dokladem vystaveným dodavatelem elektřiny, prokazující že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek.
• • Pokud je žadatel výrobcem elektřiny pro vlastní potřebu, přiloží čestné prohlášení, že cena dodávek elektřiny zahrnuje náklady na nákup emisních povolenek.
• Žadatel předloží čestné prohlášení a úplnou informaci o jiné požadované nebo poskytnuté veřejné podpoře související s náklady způsobilými ke kompenzaci podle nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

• Žadatel musí doložit, že ke dni 30. června 2021 nebyl podnikem v obtížích ve smyslu nařízení Komise č. 651/2014/EU.

• Žadatel musí uvést, že není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Vzory čestných prohlášení jsou ke stažení v příloze.

Informační systém AIS MPO

Žádosti je možné podávat prostřednictvím informačního systému AIS MPO: aisportal.mpo.cz.

Pokud se žadatel do systému registroval již v rámci předchozích programů vypisovaných MPO, nová registrace není nutná.

Ověření identity žadatele probíhá prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci. Manuál k elektronické identifikaci je k dispozici ke stažení v příloze. Podrobnosti o jednotlivých prostředcích elektronické identifikace naleznete na informačním webu eIdentita.cz.

Čestné prohlášení žadatele/příjemce podpory generuje informační systém AIS MPO.

Doporučení pro žadatele

Pro žadatele jsou připraveny podrobné video návody, které je provedou následujícími procesy:

• založení a aktivace identity na portálu EIDENTITA,

• registrace žadatele do systému AIS MPO.

Po podání žádosti doporučujeme komunikovat žádosti prostřednictvím komunikačního nástroje „Nástěnka“ v systému AIS MPO. Funkce nástěnky je zpřístupněna po podání žádosti a jedná se o nejspolehlivější způsob komunikace přímo s administrátorem žádosti.

Požadované přílohy se vkládají přímo do systému AIS MPO. V případě zasílání fyzickou, elektronickou poštou, ale i prostřednictvím datových schránek dochází vzhledem k vysokému počtu žádostí, zátěži podatelny i spisové služby ke zbytečnému zdržování vyřizování žádostí.

Technická podpora uživatelů aplikace AIS MPO (po-pá 8:00–16:00 h):

• e-mail:hotline-aismponaklady@asd-software.cz,

• telefon: 841 135 135.

Administrace

O vydání rozhodnutí bude žadatel informován v informačním systému AIS MPO. Po vydání rozhodnutí jsou žádosti dávkově zařazeny k proplacení a budou postupně propláceny. V případě nutnosti můžete kontaktovat administrátora na nástěnce žádosti.

Dotazy

Dotazy související s podáním žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů lze směřovat některým z níže uvedených způsobů na Odbor průmyslové ekologie /31200/ Ministerstva průmyslu a obchodu:

• e-mailem na posta@mpo.cz nebo,
• prostřednictvím datové schránky.

Dotaz musí být zřetelně označen „Otázka k žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů za rok 2020“.

Odpovědi na zodpovězené dotazy v elektronické či písemné formě lze považovat za závazné.

• Vzory čestných prohlášení [docx, 26 kB]

• Manuál k elektronické identifikaci [pdf, 497 kB]