Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti tepla zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR za rok 2019.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně.

Předkládaná zpráva zaměřená na problematiku tepelné energetiky přibližuje její vývoj, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný výhled. Statistické údaje publikované v této zprávě jsou připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2019 [pdf, 1148 kB]

Ministerstvo životního prostředí se obrací na širokou veřejnost s výzvou, aby se zapojila do probíhající veřejné konzultace k ochraně ovzduší v ČR. Aktuálně se věnujeme přípravám novely zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a máme zájem o váš pohled, vaše připomínky či vaše zkušenosti. Otevíráme proto veřejnou konzultaci ke stavu ochrany ovzduší v České republice.

Veřejná konzultace je určena široké veřejnosti - od orgánů veřejné moci, přes akademickou sféru a další odbornou veřejnost či zástupce zájmových skupin až po jednotlivé občany. Díky veřejné konzultaci zjistíme názor veřejnosti na stav a vývoj kvality ovzduší, úroveň a efektivitu jeho ochrany v České republice, dostupnost informací a možnosti dalšího směřování ochrany ovzduší.

Veřejná konzultace proběhne formou strukturovaného dotazníku, který pokrývá široký okruh témat dotýkajících se všech oblastí ochrany ovzduší. Zahrnuje otázky mířící k názoru na stav kvality ovzduší v místech bydliště či zaměstnání dotazovaných, příčiny znečištění ovzduší v České republice, problematiku vytápění domácností, znečišťování ovzduší průmyslovou činností, zemědělstvím, dopravou a dalšími zdroji, nebo také otázky zaměřené na kvalitu a dostupnost informací o stavu a vývoji kvality ovzduší a zaměření vědy a výzkumu. Dále otázky míří na výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší, či roli Evropské unie.

Výstupy z veřejné konzultace budou využity jako jeden z podkladů nejen pro přípravu komplexní novelizace legislativy v oblasti ochrany ovzduší, ale také pro úvahy o budoucím směřování ochrany ovzduší v České republice a nastavení prostředí pro účinné snižování zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší a pro vytvoření prostoru pro regeneraci ekosystémů i například pro podporu inovací a čistších technologií.

Dotazník je dostupný zde do 15. srpna 2021. Ministerstvo životního prostředí uvítá co nejširší zapojení veřejnosti.

Česko sníží svou uhlíkovou stopu. Desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného C02 do ovzduší, můžou chystat ekologizaci svých provozů. K dispozici jim jsou tři nově vyhlašované výzvy z Modernizačního fondu, v nichž je připraveno 7,4 miliardy korun.

„Průmyslový a energetický sektor čeká v následujících letech velká proměna. Obě tato odvětví totiž hrají klíčovou roli při naplňování národních klimatických plánů. Pro oblast Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému obchodování s emisními povolenkami jsme v Modernizačním fondu na následující dekádu vyčlenili přes 13 % celkových prostředků fondu. Ty by měly pomoci významně snížit množství CO2 vypouštěného právě těmito znečišťovateli,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Po již dříve vyhlášených výzvách na modernizaci tepláren a výstavbu fotovoltaických elektráren pokračuje Modernizační fond se třemi výzvami na ekologizaci průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS. Do něho v ČR aktuálně spadají desítky zařízení ze sektorů výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického průmyslu, rafinérií ad.

První dvě výzvy cílí na menší projekty s podporou do 15 milionů eur, třetí využijí nákladnější projekty, které si z celkové alokace prvních výzev ukrojí 5 miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž před tím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

„Škála projektů, na které mohou žadatelé z fondu získat finance, je opravdu široká. Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Dotaci je možné získat také na zavedení technologií využívajících vodík, aplikaci postupů, které zefektivní nakládání s energií nebo na snížení energetické náročnosti budov, v nichž výroba a zpracování probíhá,“ vyjmenovává příklady projektů Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který má příjem žádostí i zprostředkování peněz z Modernizačního fondu na starosti.

Ve výzvách tak bude možné čerpat podporu například na projekty zaměřené na energetické využití „vlastní“ biomasy (odpadu z výroby) v rámci dřevozpracujícího průmyslu, na využití odpadního tepla z energeticky náročné výroby (sklářský, keramický, či hutní průmysl) pro další výrobní proces. Dotace jsou určené rovněž na modernizace a s tím spojené snížení energetické náročnosti výroby veškerého výrobního a zpracovatelského průmyslu, v tomto případě se jedná především o keramický a chemický průmysl, výrobu cementu, hutě apod. „V závislosti na typu projektu, velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 30 do 80 %, přičemž nejvíce zvýhodníme podniky v uhelných regionech,“ dodává Petr Valdman.

Elektronický příjem žádostí bude ve všech třech výzvách zahájen 19. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen na konci ledna 2022, v případě výzvy pro investičně náročnější projekty s podporou nad 15 mil. eur příjem žádostí poběží až do března příštího roku nebo do vyčerpání dvojnásobku alokace výzvy.

Bližší informace k dotačním výzvám:

• Výzva ENERG ETS č. 1/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace zdrojů

• Výzva ENERG ETS č. 2/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace technologií

• Výzva ENERG ETS č. 3/2021 – projekty s podporou nad 15 mil. eur – modernizace zdrojů i technologií

Návrh novelizace nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny je předkládán v důsledku nahrazení dosavadních pokynů Komise k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 (Sdělení Komise 2012/C 158/04) novým Sdělením Komise 2020/C 317/04 – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Tyto nové Pokyny EK přinášejí aktualizovaný seznam odvětví, na něž se mohou kompenzace nepřímých nákladů vztahovat, a dále úpravu některých parametrů použitých pro výpočet maximální výše kompenzace.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění RIA

Produkce plastů dramaticky vzrůstá už několik desetiletí: z 1,5 milionu tun v roce 1950 až na 359 milionů tun v roce 2018. Čím více vyrábíme plastů, tím samozřejmě stoupá i množství plastového odpadu. Po prudkém poklesu výroby v první polovině roku 2020 v důsledku pandemie koronaviru ale výroba ve druhé polovině roku opět stoupla. V Evropě se recykluje skoro třetina plastového odpadu. Jak nakládáme s plasty, proč se jich nedaří recyklovat víc a jaké jsou další možnosti? Více ZDE

Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se dle zákona č. 25/2008 Sb. předávají elektronicky v datovém standardu, který Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje na základě § 7, písm. c) zákona č. 25/2008 Sb. pro každou ohlašovací povinnost nejpozději 6 měsíců před termínem plnění ohlašovací povinnosti. Datový standard popisuje podle § 4 odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. Datové standardy vyhlášené k 29. 6. 2021, určené pro vybrané formuláře agend vod, odpadů a ovzduší, lze využít k ohlašování v roce 2022 a jsou k dispozici ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu na přípravu a realizaci projektů v programu LIFE. Výzva je určena českým žadatelům unijního programu LIFE v roce 2021. V minulosti se díky projektům LIFE podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů, vznikla interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro města i firmy nebo prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

„Pro realizaci programu v letech 2021-2027 bylo nutné připravit a přijmout nový právní rámec na evropské úrovni. MŽP se snaží na aktuální vývoj pružně reagovat a v prvním možném termínu připravilo tradiční národní výzvu. Formátem výzvy se snažíme maximálně vyjít vstříc potřebám českých žadatelů a věříme, že se i díky podpoře poskytnuté z národních zdrojů podaří připravit úspěšné projekty, které budou přínosem pro řešení problémů životního prostředí v českém i evropském měřítku, říká Tomáš Kažmierski, ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Evropská komise navýšila finanční prostředky programu LIFE pro období do roku 2027 téměř o 60 % a rozšířila program o pilíř přechodu k čisté energetice, který dříve spadal pod program Horizont 2020. Celkový rozpočet programu činí 5,43 mld. EUR a podpora projektů bude směrována celkem do 4 podprogramů, přičemž míra podpory poskytovaná Evropskou komisí se může pohybovat v rozmezí 60-75 % způsobilých výdajů.

V České republice jsou v současnosti s národní podporu realizovány projekty zaměřené například na praktické uplatnění inovativní technologie pro čištění vod kontaminovaných pesticidy, revitalizaci rašelinišť a obnovu přírodního vodního režimu v horských oblastech nebo podporu využívání zelené a modré infrastruktury minimalizující efekt městského tepelného ostrova.

Finanční podporu z národní výzvy je možné získat na přípravu projektové dokumentace žádosti a spolufinancování standardních akčních projektů a koordinačních a podpůrných akcí v případě schválení projektové žádosti v evropské výzvě. V rozpočtu pro rok 2021 je na přípravu a spolufinancování projektů připraveno 90 milionů korun.

Podpora je určena pro tyto typy projektů:

• standardní akční projekty v podprogramu "Příroda a biologická rozmanitost"

• standardní akční projekty v podprogramu "Oběhové hospodářství a kvalita života

• standardní akční projekty v podprogramu "Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně"

• koordinační a podpůrné akce v podprogramu "Přechod na čistou energii"

Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů, splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE. Hlavní příjemce může získat až 12 mil Kč na spolufinancování projektu, při současném dodržení limitu 20 % z celkových způsobilých nákladů. Partnerům projektů národní výzva nabízí možnost spolufinancování ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů jejich rozpočtu až do výše 1 milion korun na jeden projekt. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové žádosti.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz. Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) dne 2. června 2021 oficiálně spustila portál, v rámci kterého lze nově vyhledávat údaje ohlášené do EU registru průmyslových míst (tudíž i převážnou většinu IRZ údajů). Nová hierarchie v ohlašování se projevila i v tomto případě a nejvyšší úrovní je nyní průmyslové místo. Teprve pod ním se nachází úroveň provozoven (v případě ČR provozoven IRZ) a dále následují zařízení s integrovaným povolením (IPPC) a nejníže úroveň velkých spalovacích zařízení (LCP).

K dispozici jsou údaje od ohlašovacího roku 2017 (tj. 2017, 2018 a 2019). Údaje za ohlašovací rok 2020 se budou reportovat ke konci září (tzv. administrativní data) a ke konci listopadu (tzv. tematická data) tohoto roku. K dispozici jsou i kompletní datové sady (https://industry.eea.europa.eu/download). Na rozdíl od předchozího E-PRTR portálu, který je i nadále funkční (https://prtr.eea.europa.eu/), ale obsahuje údaje pouze do roku 2017, jsou obsažena i většina údajů ohlašovaných do IRZ nad rámec evropských právních předpisů. Pouze v případě vyhledávání přenosů látek v odpadech a látek v únicích/přenosech nad rámec přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, je nutné využít tuzemského vyhledávacího nástroje (https://portal.cenia.cz/irz/).

Na závěr je ještě nutné dodat, že domovská stránka nového portálu je pod odkazem https://industry.eea.europa.eu/.

Prodej oblečení v pandemii o něco zpomalil. Teď odborníci odhadují, že budou lidé nakupovat levnější a méně kvalitnější kousky, které zase rychle obmění. Už před covidem končily na skládkách celosvětově miliony tun oblečení nebo jiného textilního zboží. V Česku se podaří z vytříděného textilu zrecyklovat jen asi tři procenta. Více ZDE

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze otevřela 24. června 2021 nové výzkumné centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia. Centrum je součástí Technoparku Kralupy a sídlí v areálu společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích nedaleko Lovosic. Jeho klíčovým zařízením je experimentální rotační pec.

VŠCHT vybudovala CirkTech z vlastních prostředků ve výši 40 milionů korun, roční provozní náklady se mají pohybovat kolem 20 milionů. „Nepochybuji o tom, že vstupní investice se nám brzy vrátí. Ať už díky technologii na zpracování lithia, komerční výzkumné spolupráci se stavebními a cementářskými firmami, nebo prostřednictvím rozvojových a inovačních programů i vědecko-výzkumných projektů,“ vysvětluje v akademické sféře nepříliš obvyklý postup Pavel Matějka, rektor VŠCHT Praha.

CirkTech plánuje v první fázi úzkou spolupráci se společnostmi Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, ČEZ, a.s., Geomet s.r.o., VÚHU, a.s. Most, ale i s Ústeckým krajem nebo Univerzitou J. E. Purkyně.

Proč je centrum potřeba?

V současném světě se rychle prosazují principy cirkulární ekonomiky, která produkuje minimum odpadů a udržuje zdroje co nejdéle v oběhu. „Jde o byznys model budoucnosti. Cirkulární ekonomika má nahradit stávající lineární systém „vytěžit-vyrobit-vyhodit“ modelem hospodářství, kde se už při navrhování výrobků počítá s jejich recyklovatelností nebo remanufacturingem a téměř veškerý odpad nachází nějaké využití,“ vysvětluje Milan Pospíšil, prorektor pro strategie VŠCHT Praha, s tím, že hlavní brzda rozvoje cirkulární ekonomiky v ČR – skládkování – bude podle připravovaného zákona o odpadech nahrazeno do roku 2030 spalováním a recyklací.

VŠCHT Praha dlouhodobě patří mezi vedoucí vědecko-výzkumné instituce v oblasti chemicko-fyzikálních technologií se zaměřením na bezodpadové a ekologické technologie v rámci projektů cirkulární ekonomiky. „Kromě špičkových vědců a výzkumných pracovníků odborně pokrývajících celou oblast cirkulární ekonomiky máme k dispozici také unikátní zařízení, které dokáže ověřit nové technologie v poloprovozním měřítku, a výzkumné zázemí předních vysokoškolských ústavů,“ říká Milan Pospíšil s odkazem na unikátní rotační pec v Čížkovicích.

Lithium

Ta už je ve zkušebním provozu od května. Prvotním cílem, k němuž má sloužit, je do konce léta 2021 ověřit v poloprovozním měřítku vlastní patentovanou technologii InCeMet. Podstata technologie spočívá v synergické integraci metalurgického postupu s cementářskou výrobou pro ekonomicky efektivní získávání lithia (a dalších hodnotných složek lithných slíd) společně s ceněnými nízkoalkalickými slínky nebo nedostatkovou granulovanou struskou, které jsou surovinami cementářských výrob. „Tato technologie může přinést naší škole do budoucna velké finanční zisky. Postup je krytý 2 národními patenty a mezinárodním patentem. Intenzivně jednáme se společnostmi ČEZ,a.s. a Geomet s.r.o., pro které je technologie zajímavá s ohledem na plánovanou těžbu lithných rud a realizaci ekologické technologie pro získávání a přepracování tolik ceněného lithia,“ upozorňuje rektor Pavel Matějka.

Technologie přináší také univerzální bezodpadový postup vhodný především pro získávání kovů z různých velkoobjemových odpadů (plasty, keramika, popílky apod.), je použitelná pro ekologickou recyklaci různých kovů nebo využití druhotných surovin, jako jsou například elektrárenské popílky, na komerční výrobky. „Obrovskou výhodou je, že technologii bude možné aplikovat ve stávajících velkokapacitních cementářských pecích bez nutnosti zásadních technologických úprav. V blízké budoucnosti se chceme zaměřit na zpracování různých odpadů, které jsou dnes spalovány nebo skládkovány, především kovonosných materiálů,“ doplňuje Milan Pospíšil.

Aktuálně připravované projekty centra CirkTech

• Procesy spojené se získávání lithia (Li2CO3) a jeho následným zpracováním (2021 – 2022)

• Recyklace Li baterií

• Získávání kovů z druhotných surovin (odpadů)

• Využití elektrárenských popílků jako zdrojů kovů a suroviny pro vysokopecní strusku

• Zpracování severočeských jílů – zdroje kovů a vysokopecní strusky

• Likvidace/přepracování odpadů a studium vlivu těchto procesů na výsledný cementářský slínek a životní prostředí

• Procesní inženýrství – vytváření bilančních modelů a jejich zpětná verifikace v praxi pro nejrůznější materiály a provozní podmínky

Další výzkumná témata

• Procesy spalování různých paliv

• Recyklace – zpracování solárních panelů

• Emise – sledování emisí a jejich snižování

• Výzkum odpařování těkavých škodlivin a těžkých kovů v rotační peci

• Možnost odstraňování těkavých škodlivin ze suroviny vysokoteplotním výpalem

• Experimentální výpaly různých druhů slínku

VŠCHT Praha

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přirozeným centrem špičkového studia a výzkumu v oblastech technické chemie, chemické a biochemické technologie, materiálového a chemického inženýrství, potravinářství, životního prostředí a ekonomiky. Univerzita dlouhodobě patří v relevantních mezinárodních žebříčcích mezi 4 % nejlepších světových univerzit, tradičně také intenzivně spolupracuje s průmyslovou a komerční sférou. Úspěšně provozuje Technopark Kralupy a Univerzitní centrum v Litvínově.

Lafarge Cement

Lafarge Cement, a.s. patří už 120 let mezi renomované výrobce stavebních materiálů na českém trhu. Klíčovým produktem společnosti je Český čížkovický cement, který se vyrábí podle vylepšených receptur, a to vše za plnění přísných emisních limitů a norem k ochraně životního prostředí. Víc jak 90% všech paliv používaných při výrobě jsou paliva alternativní. Tím se řadí v jejich využití ke světové špičce nejen ve svém oboru.

Společnost je součástí skupiny LafargeHolcim, která je předním světovým dodavatelem stavebních materiálů a řešení, která slouží zedníkům, stavitelům, architektům a inženýrům po celém světě. Naše provozy vyrábí cement, kamenivo a beton, které se používají na stavební projekty od cenově dostupného bydlení a malých, místních projektů až po ty největší, technicky a architektonicky náročné infrastrukturní stavby. Společnost přijala závazek postupného snižování dopadu na životní prostředí s cílem směřovat k „čisté nule.“

Rada na svém dnešním jednání finálně přijala evropský klimatický zákon, který stanovuje klimatickou neutralitu do roku 2050 jako závazný cíl. Navázala tak na dohodu s Parlamentem z 21. dubna, kterou Parlament schválil na svém plenárním zasedání 24. června a uzavřela tak celý legislativní proces. Kromě klimatické neutrality do roku 2050 si EU stanovila cíl v podobě negativních emisí po tomto roce. Zákon stanovuje i průběžný cíl do roku 2030, a to snížení emisí o 55 % oproti roku 1990, navíc Komise navrhne cíl i další průběžný cíl pro rok 2040.

Ve Sbírce předpisů vyšla jednak Vyhláška č. 244/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a dále Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí.

Zeptejte se již příští úterý 30. června 2021 spoluautora nové vyhlášky Ministerstva životního prostředí týkající se nakládání s odpady, která začne platit už v červenci. Nová odpadová legislativa vešla v účinnost již 1. ledna 2021. Avšak řada detailů důležitých pro producenty odpadů bude specifikována právě touto vyhláškou. Mgr. et. Mgr. Štěpán Jakl z odboru odpadů MŽP se bude věnovat zákazu skládkování, využívání odpadů pro účely zasypávání, kompostování, detaily o shromažďování odpadu, změnám v evidenci a hlášení o produkci a nakládání s odpady a mnohému dalšímu. Registrační formulář ZDE (FB událost a tady LinkedIn).

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) s finanční podporou Komerční banky spouští stipendijní vzdělávací program pro maminky a tatínky na rodičovské dovolené. Vybraní zájemci díky programu získají možnost za zvýhodněných podmínek absolvovat druhý ročník online kurzu Cirkulární zadávání. Na kurzu se účastníci naučí nakupovat udržitelněji z pohledu koncového spotřebitele, zástupce firmy i státní instituce, a to při výběru potravin, energie, výbavy kanceláře či obalových materiálů.

Osobní rozvoj a důraz na rovnováhu v osobním životě tvoří součást sociálního pilíře udržitelnosti, na který se často zapomíná. Cílem INCIEN je dostat tento rozměr cirkulární ekonomiky do širšího povědomí. Garantka kurzu Dagmar Milerová Prášková v tom vidí obrovský potenciál.

„Všichni rodiče vědí, jak náročné jsou začátky s dětmi a jak důležité jsou v tomto období vnější podněty – sama jsem začala na mateřské studovat doktorát. Stipendijním programem nejen podpoříme několik rodičů, ale zároveň jím chceme v souvislosti s cirkulární ekonomikou začít více prosazovat otázku osobního rozvoje a správného využívání lidského potenciálu,“ vysvětluje Dagmar Milerová Prášková.

Hana Kovářová z Komerční banky k tomu doplňuje: „V Komerční bance věříme jak v potenciál rodičů na mateřské a rodičovské dovolené, tak v nutnost více se věnovat problematice udržitelnosti a specificky oblasti cirkulární ekonomiky, kterou v dlouhodobé spolupráci s INCIEN rozvíjíme. Máme proto radost, že můžeme rodiče i toto téma formou stipendií podpořit.“

Lucie Balcarová, která absolvovala loňský první ročník kurzu a vytvořila v jeho rámci příručku Cirkulárně s miminkem, potvrzuje atraktivitu a přínos kurzu: „Jelikož jsem maminka na mateřské, potřebuji si udržovat intelektuální úroveň a online kurz přesně tuto variantu poskytuje. Jednotlivé webináře jsem mohla sledovat také ze záznamu, navíc jsem měla možnost setkat se s podobně založenými lidmi a získat kontakty pro pracovní příležitosti do budoucna. Kurz jednoznačně doporučuji všem aktivním a environmentálně smýšlejícím maminkám.“

Máte-li zájem se o stipendium ucházet, bližší informace naleznete v tomto článku. Své životopisy a motivační dopisy zasílejte do 15. srpna na adresu dagmar@incien.org.

INCIEN ve spolupráci s Komerční bankou následně vybere 7 kandidátů, jejichž profil bude nejlépe zapadat do charakteru kurzu – mezi hlavní kritéria výběru budou patřit především předchozí pracovní nebo studijní zaměření a motivace. Cena v rámci stipendijního programu činí 1 000 Kč (bez DPH), což odpovídá 12,5 % ceny pro fyzické osoby a neziskové organizace.

Startuje Loopa Vojty Kovala, nový podcast zaměřený na udržitelnost a cirkulární ekonomiku

Bývalý redaktor Českého rozhlasu Vojtěch Koval přichází s vlastním podcastem. Jeho tématem je udržitelnost, cirkulární ekonomika a jak si v této oblasti vede český byznys ale i společnost samotná. Hosty budou ředitelé velkých nadnárodních firem působících v tuzemsku, které se vydaly na udržitelnou cestu i podnikatelé a zakladatelé českých firem, kteří staví svůj byznys na cirkulární DNA. Pilotní epizoda vychází 22. června a prvním hostem podcastu je zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová. Nový podcast Loopa Vojty Kovala bude vycházet pravidelně každé úterý.

„Do udržitelnosti jsem se nadchnul už v Českém rozhlasu, pro který jsem dělal podcast Budoucnost R. Měl jsem tak příležitost mluvit s osobnosti českého byznysu, kteří to myslí vážně a ve svých firmách vyvíjí úžasné inovace a aplikují cirkulární principy, které jsou budoucností. A přesně tomu se chceme věnovat i v Loopě a věřím, že naše témata budou inspirací pro další firmy i jednotlivce,” uvádí svůj nový podcast Vojtěch Koval.

Podcasty vznikají ve spolupráci s poradenskou společností CIRA Advisory, která firmám radí, jak v praxi aplikovat cirkulární principy ve svém provozu i v produktech a jak udržitelnost správně komunikovat. „Často se setkáváme s tím, že firmy, které toho v oblasti cirkulární ekonomiky dělají nejvíce, svůj příběh a svoji cestu komunikují málo. Teď vzniká prostor, kde mohou podnikatelé a manažeři otevřeně mluvit o svých projektech, o svých cestách i úskalích, aby se každý dozvěděl, jak skvělé věci už se u nás v Česku dějí,” říká o novém podcastu Ivana Hekerle, ředitelka komunikace CIRA Advisory, která je odborným garantem podcastu.

První díly podcastu vyjdou pod záštitou Komerční banky. Ta se tématu udržitelnosti dlouhodobě věnuje a poskytla finanční prostředky pro rozjezd projektu. „Letos jsme spustili web Spolecne-udrzitelne.cz, abychom firmám v Česku přiblížili možnosti zeleného financování. Edukaci firem teď chceme dál rozšiřovat a proto byl pro nás přirozený krok finančně podpořit i vznik nového podcastu. Navíc sám se těším, až uslyším příběhy dalších firem na cestě k udržitelnosti,” komentuje Radim Pařízek z Komerční banky.

Podcasty budou vycházet pravidelně každé úterý a poslechnout si je můžete na platformách Spotify i Apple Podcasts. Nové díly podcastů budou zveřejněny také na webu CIRA Advisory (ciraa.eu) a Spolecne-udrzitelne.cz a Zajimej.se. Letní epizody podcastu se budou věnovat odpovědnému financování, jednorázovým plastům a příležitostem pro plasty nebo energetické flexibilitě.