Komise přijala tři nové iniciativy, které jsou nezbytné pro uskutečnění Zelené dohody pro Evropu. Komise navrhuje nová pravidla, která mají omezit odlesňování způsobené EU, a dále nová pravidla pro usnadnění přepravy odpadů uvnitř EU s cílem podpořit oběhové hospodářství a řešit problémy spojené s vývozem nelegálního odpadu a problémy s odpadem ve třetích zemích. Přináší také novou Půdní strategii, aby byla všechna evropská půda do roku 2050 ozdravená, odolná a dostatečně ochráněná. V dnešních návrzích Komise předkládá nástroje, jež mají umožnit přechod na oběhové hospodářství, chránit přírodu a rovněž zpřísnit environmentální normy v Evropské unii i ve světě.

Komise navrhuje nové nařízení, které má omezit odlesňování a znehodnocování lesů způsobené EU. Jen v letech 1990 až 2020 přišel svět o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než Evropská unie. Navrhovaná nová pravidla by zaručila, že výrobky, které občané EU nakupují, používají a spotřebovávají na trhu EU, nepřispívají k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování plochy zemědělské půdy, které souvisí s konkrétními komoditami (sója, hovězí maso, palmový olej, dřevo, kakao a káva) a také s některými z nich odvozenými produkty.

Nařízení stanoví závazná pravidla náležité péče pro podniky, které chtějí tyto komodity uvádět na trh EU, a jeho cílem je zajistit, aby na trhu EU byly povoleny pouze produkty, jejichž výroba nevede k odlesňování a které vyhovují právním předpisům. Komise na základě svého systému referenčního srovnávání posoudí země a míru rizika, že v nich dochází k odlesňování a znehodnocování lesů, jejichž příčinou jsou komodity, na něž se nařízení vztahuje.

Komise zintenzivní dialog s dalšími velkými spotřebitelskými zeměmi a na multilaterální úrovni se zapojí do společného úsilí. Nová pravidla podporují spotřebu produktů, které nezpůsobují odlesňování, a redukují negativní vliv, jejž má EU na celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů – očekává se proto, že se díky nim sníží emise skleníkových plynů a ztráta biologické rozmanitosti. V neposlední řadě bude mít boj proti odlesňování a znehodnocování lesů pozitivní dopad na místní komunity, včetně nejzranitelnějších obyvatel, jako jsou původní obyvatelé, kteří jsou na lesních ekosystémech silně závislí.

V rámci revidovaného nařízení o přepravě odpadů Komise plní cíle oběhového hospodářství a nulového znečištění tím, že navrhuje přísnější pravidla pro vývoz odpadů, účinnější systém pro oběh odpadů jakožto zdroje a rozhodná opatření proti obchodování s odpady. Vývoz odpadů do zemí, které nejsou členy OECD, bude omezen a bude možný pouze v případě, že třetí země budou ochotny určité odpady přijímat a dokáží s nimi nakládat udržitelným způsobem. Přeprava odpadů do zemí OECD bude monitorována a může být pozastavena, pokud by v zemi určení způsobovala vážné problémy v oblasti životního prostředí. Podle tohoto návrhu by všechny podniky v EU, které vyvážejí odpad mimo EU, měly zajistit, aby se v zařízeních, která tento odpad přijímají, prováděl nezávislý audit prokazující, že se s daným odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Pokud jde o EU, Komise navrhuje zjednodušení zavedených postupů, které výrazně usnadní opětovný vstup přepravovaného odpadu do oběhového hospodářství, aniž by se snížila nezbytná úroveň kontroly. Tím v zájmu splnění cílů EU v oblasti klimatu pomůže snížit závislost EU na primárních surovinách a podpoří inovace a dekarbonizaci jejího průmyslu. Nová pravidla rovněž přizpůsobují přepravu odpadů digitální éře a zavádějí elektronickou výměnu dokumentace.

Nařízení o přepravě odpadů dále posiluje opatření proti nedovolenému obchodování s odpady, což je jedna z nejzávažnějších forem trestné činnosti proti životnímu prostředí, neboť ilegální přeprava odpadů potenciálně představuje až 30 % přepravy odpadů v hodnotě 9,5 miliardy eur ročně. V rámci úsilí o zlepšení účinnosti a účelnosti režimu prosazování pravidel bude rovněž zřízena skupina EU pro prosazování pravidel pro přepravu odpadů, která Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožní, aby podporoval vyšetřování případů obchodu s odpady, která členské státy vedou na nadnárodní úrovni, a stanoví také přísnější pravidla pro správní sankce.

Komise rovněž představila novou Půdní strategii EU, která je významným přínosem Zelené dohody pro Evropu a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a jejímž cílem je řešit dvojí krizi v oblasti klimatu a biodiverzity. Zdravá půda je základem pro 95 % potravin, které konzumujeme, vděčíme jí za více než 25 % biologické rozmanitosti na světě a je největším suchozemským zásobníkem uhlíku na planetě. 70 % půdy v EU však není v dobrém stavu. Strategie stanoví rámec s konkrétními opatřeními na ochranu, obnovu a udržitelné využívání půdy a navrhuje soubor dobrovolných a právně závazných opatření. Cílem této strategie je zvýšit obsah uhlíku v zemědělské půdě, bojovat proti desertifikaci, obnovit degradovanou půdu a zajistit, aby do roku 2050 byly všechny půdní ekosystémy ve zdravém stavu.

Strategie vyzývá k tomu, aby se u půdy zajistila stejná úroveň ochrany, jaká v EU existuje u vody, mořského prostředí a ovzduší. Chce toho dosáhnout prostřednictvím návrhu nového právního předpisu o zdraví půdy, který má být předložen do roku 2023 poté, co proběhne posouzení dopadů a obšírná konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy. Strategie také mobilizuje nezbytné zapojení společnosti, finanční zdroje a sdílené znalosti a prosazuje udržitelné postupy pro hospodaření s půdou a její monitorování, čímž podporuje ambice EU zavést globální opatření na ochranu půdy.

Ceny všech stavebních materiálů stouply v meziročním srovnání o vyšší desítky procent. Kromě přetrvávajících vlivů, jakými jsou covid, problémy v dopravě a vysoká poptávka na globálních trzích, jsou problémem rostoucí ceny energií a emisních povolenek. Vyplývá to z aktuálního vyjádření Svazu podnikatelů ve stavebnictví a stavebních společností Eurovia CS, Metrostav, Skanska a Strabag, které dnes ČTK oslovila.

"Meziroční nárůst činí v průměru podle typu 20 až 60 procent u vláknitých izolací, 40 až 80 procent u polystyrenů, 35 procent u hydroizolací a geotextilií, 20 procent u zdicích materiálů, deset procent u betonového zboží, 60 až 90 procent u plastového potrubí, 60 procent u hutních výrobků a 40 až 130 procent u výrobků ze dřeva. Nadále se očekává meziroční růst cen o pět až deset procent," uvedl dnes pro ČTK mluvčí Skupiny Metrostav Vojtěch Kostiha.

Výrazný nárůst cen plastů a oceli provázený jejich nedostatkem na trhu je podle Kostihy projevem celosvětových trendů a tuzemská poptávka je příliš neovlivňuje. "Rostou ceny cementu, což se promítá do zdražení betonových směsí, stejně tak zdražují keramické obklady a dlažby a zdicí materiály. Ty čeká v blízké době růst cen o 15 až 20 procent. K minimální korekci došlo u některých izolantů, např. polystyrénu, ale jen proto, že jeho cena se již blížila minerální vlně, tudíž se jeho používání nevyplácelo," doplňuje Kostiha.

Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, je zcela zásadní zvyšování cen energií. "Zatím se tato skutečnost neprojevila v koncových cenách výrobků, ale předpokládám, že se tak stane v nejbližší době. Není představitelné, že by výrobci byli schopni nést výrazně zvýšené náklady ke své tíži. Dojde k přenesení zvýšených nákladů do ceny výrobků," uvedl dnes Nouza.

"S ohledem na aktuální vývoj cen energií a také emisních povolenek je momentálně velmi turbulentní vývoj u betonu, respektive u všech vstupů, které jsou nezbytné pro jeho výrobu, tj. u cementu a kameniva, kde je nárůst cen zhruba 20 procent. Zvyšují se rovněž náklady na dopravu, a to asi o 15 až 20 procent. Rostoucí ceny energií a pohonných hmot táhnou nahoru i ceny asfaltových směsí, od nichž se promítají ceny bitumenu, kameniva a vápence," uvedla tisková mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná.

V souvislosti s nárůstem cen materiálů firma Eurovia CS upozornila, že její dodavatelé již avizují nárůst cen svých produktů či služeb. "Vzniklou situaci intenzivně řešíme s objednateli individuálně na každé stavbě, a to především diskusí o smluvním využívání tzv. valorizační doložky. Bohužel na řadě staveb tato doložka není a pro nás to znamená přímou finanční ztrátu," uvedla Iveta Štočková, tisková mluvčí Eurovia CS.

Podobně řeší situaci i společnost Skanska, která se podle ředitele divize Inženýrské stavitelství Skanska Central Europe Aleše Krupky u stávajících i nových projektů snaží ceny i dodávky stavebních materiálů zasmluvnit dopředu. Z dlouhodobého pohledu však firma vidí budoucnost v použití recyklovaných materiálů a stavebního odpadu.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami, způsobu stravování, nakupování, spotřebnímu chování a také tématu třídění bioodpadu a kompostování.

Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných.

Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování

Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných.

Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.

Třídění bioodpadu a kompostování

Téměř tři čtvrtiny českých domácností alespoň někdy třídí bioodpad (32 % vždy, 24 % občas, 17 % výjimečně) a jen necelá čtvrtina (24 %) to nedělá nikdy.

Nejčastějšími způsoby pro třídění bioodpadu je v českých domácnostech kompostování na zahradě (43 %) nebo využívání hnědé popelnice (36 %).

Téměř polovina (49 %) respondentů využívá alespoň občas pro pěstování rostlin substrát z kompostu a necelá třetina (31 %) pak komerčně dostupný kompost.

Dokument ke stažení - tiskové zprávy:

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností: OR211119.pdf

Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti: OR211111.pdf

Česká veřejnost o třídění bioodpadu a kompostování: OR211105.pdf

Češi se neshodnou na tom, zda je možné nahradit výrobu elektřiny z klasických zdrojů, jako jsou tepelné elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jaderné elektrárny či velké přehradní vodní elektrárny, výrobou elektrické energie z větrné energie, slunečního záření nebo ze spalování biomasy. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Mínění o nahraditelnosti klasických zdrojů v šetření vyjádřila zhruba polovina (47 procent) oslovených, z toho 14 procent je o tom přesvědčeno rozhodně a 33 procent si to myslí spíše. Naopak více než dvě pětiny (42 procent) občanů ve výzkumu vyjádřily opačný názor, že klasické zdroje nahradit nelze. Z toho 28 procent si to myslí spíše a 14 procent rozhodně. Zbylých 11 procent respondentů je nerozhodných.

Skeptičtěji se k možnosti nahrazení klasických zdrojů výroby elektřiny výrobou z obnovitelných zdrojů staví Moravané či obyvatelé Královéhradeckého a lidé, kteří se politicky řadí jednoznačně na levici nebo do pravého středu. Pochybnosti mají také ti, kteří si myslí, že by se měl do budoucna zvyšovat podíl vyrobené elektřiny z jaderných zdrojů, a stoupenci výstavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Optimističtějšími jsou naopak obecně obyvatelé Čech, zejména Středočeského a Plzeňského kraje, ukázal výzkum. Možnost nahradit klasické zdroje obnovitelnými podpořili také respondenti, kteří se politicky hlásí na pravici a ti, kdo by si přáli snížení podílu jaderných zdrojů na výrobě elektřiny a jsou rozhodně proti výstavbě nového bloku v Dukovanech.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných se kloní k názoru, že spotřeba elektřiny v Česku bude do budoucna růst - z toho 30 procent respondentů si to myslí rozhodně a 43 procent spíše. Dalších 15 procent oslovených se domnívá, že spotřeba elektrické energie zůstane v budoucnosti na současné úrovni. Šest procent respondentů v šetření uvedlo, že spotřeba elektrické energie se bude do budoucna snižovat.

Průzkum mezi 904 dotazovanými se uskutečnil na přelomu června a července letošního roku.

Dokument ke stažení:

Veřejnost o jaderné energetice: oe211119b.pdf

Veřejnost o vývoji spotřeby elektrické energie a možnostech nahrazení klasických zdrojů při její výrobě: oe211119a.pdf

O nutnosti transformace EU podle Zelené dohody pro Evropu se mluví již delší dobu, oběhové hospodářství má přitom hrát důležitou roli. Přečtěte si tak rozhovor s expertkou Dagmar Milerovou Práškovou z INCIEN nejen na téma Zelené dohody pro Evropu, ale i oběhovém hospodářství a ekologických farmách. Více ZDE

Vodíkové technologie jsou důležitým nástrojem k dekarbonizaci národního hospodářství a současně představují špičku v technických inovacích. Týkají se nejen dopravy, energetiky, chemického průmyslu a strojírenství, ale také občanů. Ke stavu vodíkových technologií v České republice (ČR) proto Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na 62. mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně uspořádalo speciální seminář.

Další informace:

Video záznam: https://youtu.be/pqun4LeEFdc

Vodík – cesta k transformaci hospodářství [pdf, 8653 kB]

Rada schválila vytvoření 9 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem, jejichž cílem bude urychlit zelenou a digitální tranzici a podpořit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Tato partnerství se zaměří na globální zdraví, inovativní zdravotní ekosystém, klíčové digitální technologie, oběhovou ekonomiku s biologickými produkty, čistý vodík, ekologické letectví, rozvoj železniční dopravy, rozvoj jednotného evropského nebe a chytré sítě a služby. Kromě toho odsouhlasila také zapojení EU do 10. partnerství, které se zaměřuje na zvýšení investic do metrologického výzkumu. Na podporu těchto partnerství bude vyčleněno 10 mld. euro v rámci programu Horizont Evropa, přičemž se očekává, že minimálně stejný objem financí zajistí další partneři.

Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? Pozvání do pořadu Fokus Václava Moravce přijali mimo jiné ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a politik Luděk Niedermayer, jaderná fyzička Dana Drábová nebo sociální psycholog Jan Krajhanzl. Záznam pořadu ZDE

Nastupující koalice zvažuje zavedení zákonných cílů snižování emisí na další desetiletí. Podle hnutí STAN se strategické dokumenty resortů ukázaly jako nefunkční. Lidovecký expert na životní prostředí Petr Hladík cestu klimatického zákona označil za dobrou možnost, zákon doporučují i odborníci. K navýšení ambicí ho prosadit by mohl nastupující vládu i soud, pokud vyhoví žalobcům. Více ZDE
 

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (ZVUŽ) dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, jehož účelem je vyjasnit některé otázky týkající se výběru tzv. emisního poplatku. Konkrétně se jedná o problematiku osvobození od tohoto poplatku, administraci zániku poplatkové povinnosti a výklad přechodného ustanovení upravujícího vztah emisního poplatku podle ZVUŽ a poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků podle § 37e zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Dokument ke stažení:

Metodické sdělení (PDF, 245 kB)

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec všichni hlasovali. Podle agentury Reuters dohoda drží při životě naději, že se podaří udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím.

Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii, eurokomisař Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za "historickou". V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor, které dostaly malé státy při vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.

Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho z slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 států mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil.

Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.

Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání: snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého na polovinu, získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc těm chudším a zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. "Ani jedno z těchto kritérií nebylo splněno", konstatoval generální tajemník OSN António Guterres. "Máme ale základní stavební kameny pro další pokrok," dodal.

Slovo "pokrok" zaznívalo během dnešního závěrečného jednání velmi často. Mnohé země se smířily s tím, že nedosáhnou všech svých cílů, ale aspoň zajistí, aby příští generace měla ještě šanci zabránit klimatické katastrofě.

Ve stejném duchu se těsně před hlasováním vyjádřil i zástupce EU Timmermans. "Proboha, nezabíjejte tento okamžik. Přijměte prosím tento text, abychom přinesli naději do srdcí našich dětí a vnoučat," prohlásil.

Oblasti, ve kterých konference dosáhla úspěchu, shrnul Alok Sharma jako "pokrok v oblasti uhlí, aut, peněz a stromů". Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry. Na rozdíl od závěrečné klimatické dohody, kterou jednomyslně schválili všichni účastníci, dílčí dohody uzavíraly jen různě velké skupiny států.

Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. K cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 se zavázala téměř stovka zemí, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu.

Skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako Ford a General Motors ohlásily, že chtějí mít do roku 2040 na trhu s novými auty výhradně bezemisní vozidla. Spalovací motory a doprava celkově jsou velkým zdrojem znečištění ovzduší.

Část státníků se v Glasgow zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

"Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě," uvedl v první reakci Guterres, generální tajemník organizace, která konferenci COP26 pořádala. "Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů," dodal. "Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu," napsal na twitteru.

Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. "Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí," uvedla Morganová.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. "Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla," uvedla. "Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy," dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.

Britský předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, "že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah". "Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby," dodal.

Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.

 

Senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dostala od předsedy lidovců Mariana Jurečky nabídku stát se ministryní životního prostředí ve vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Řekla to serveru iDNES.cz. Doufá, že s nominací bude souhlasit předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Post dříve odmítl lidovecký místopředseda Petr Hladík, který se chce soustředit na práci brněnského radního, náměstka primátorky a rodinu. Více ZDE

Evropská komise včera spustila veřejnou konzultaci týkající se nové průmyslové aliance zeměřené na podporu dodávek a dostupnost obnovitelných plynných a tekutých paliv. Ta se zaměří na zajištění dostupnosti těchto paliv zejména pro leteckou a vodní dopravu, nicméně se bude zabývat i dalšími způsoby dopravy. Cílem je vytvořit nové kapacity pro výrobu, uskladnění a distribuci udržitelných paliv, což přispěje k dekarbonizaci sektoru dopravy a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Aliance poskytne plaformu pro všechny aktéry dodavatelského řetězce, tak aby mohli najít společná řešení. Konzultace bude otevřená do 30. listopadu.

XXII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách se vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci bude konat 23. listopadu 2021 pouze online formou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje informovat, že oproti předpokladu se letošní XXII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a CENIA, bude konat z epidemiologických důvodů pouze online formou prostřednictvím MS Teams, a to v úterý 23. listopadu 2021 od 9:00 hod.

Organizační pokyny:

• Vyplněnou přihlášku odešlete nejpozději do 16. listopadu 2021 na adresu: miklikova@mpo.cz nebo se registrujte telefonicky na čísle: 224 852 157. Pokud jste již přihlášení, není potřeba vyplňovat přihlášku znovu.

• Akce se koná online v úterý 23. listopadu 2021 prostřednictvím MS Teams.

• Oficiální zahájení akce bude v 9:00 hod., předpokládaný konec akce je ve 12:30 hod.

• Vložné na akci není požadováno.

Všichni přihlášení účastníci obdrží emailem link k přihlášení online.