Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 70 milionů korun na podporu ekologické osvěty, environmentálního vzdělávání dětí, mládeže a veřejnosti a aktivit souvisejících s ochranou přírody a klimatu. Dotace jsou určené pro návštěvnická a ekologická centra, odborné instituce ochrany přírody, muzea nebo univerzity a žádat o ně mohou od 16. září do 31. října, přičemž podpořené projekty musí realizovat nejpozději do konce roku 2028.

Jako příklady akcí, na které mohu jít peníze ze současné výzvy, ministerstvo uvedlo konání ekologických festivalů a olympiád nebo motivační aktivity, které přímo zapojují občany do ochrany přírody.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana 30 procent dotace dostanou žadatelé jednorázově jako zálohu a zbytek pak po doložení výdajů a po vyúčtování. Žadatelům tak odpadnou starosti se sháněním peněz na počáteční náklady spojené s rozjezdem projektů, uvedl Valman.

V rámci výzvy je 40 milionů korun podle MŽP určeno na dlouhodobé environmentální vzdělávání a výchovu žáků, studentů i veřejnosti. Dalších 15 milionů korun má směřovat zejména na tvorbu funkčních informačních nástrojů v ochraně přírody na zvláště chráněných územích, územích Natura 2000, v biosférických rezervacích UNESCO a v národních geoparcích. Posledních 15 milionů korun půjde na motivační akce, soutěže a festivaly věnované přírodě.

Dokumenty k výzvě:
https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=139

Přes odpor občanů a spolku vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR souhlasné stanovisko s rozšířením skládky nebezpečného odpadu v Čáslavi. Rozhodnutí bylo zveřejněno ve čtvrtek 5. září na informačním portále EIA. Skládka, která se nachází zhruba 400 metrů od obytných domů, měla být při tom podle původních plánů brzy uzavřena. Více ZDE

Dokument ke stažení:

OV1264_zaveryStan.zip

Vláda dnes vzala na vědomí Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023 označovanou jako Modrá zpráva. České domácnosti podle ní loni meziročně snížily spotřebu vody o 2,7 litru na 86,7 litru na osobu a den. Pitnou vodou bylo zásobováno 10,3 milionu obyvatel. Rok 2023 byl na našem území teplotně silně nadnormální s průměrnou roční teplotou vzduchu 9,7 °C, a od roku 1961 tak šlo o nejteplejší rok podle průměrné roční teploty vzduchu, uvádí Modrá zpráva. Dokument předkládá Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

„Na finanční podporu vodního hospodářství šlo v loňském roce téměř jedenáct miliard korun. Dotace Ministerstva zemědělství představovaly jednu třetinu této částky, a to 3,5 miliardy korun, které směřovaly do oblasti vodovodů a kanalizací, protipovodňové ochrany, údržby vodních toků a nádrží. Věnovali jsme velkou pozornost i pozemkovým úpravám, kde Státní pozemkový úřad vynaložil finanční prostředky ze svých zdrojů na vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun Loni bylo opět prioritou dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů a prvků zajišťujících protierozní ochranu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

K 31. 12. 2023 byla v souvislosti s pozemkovými úpravami řešenými od roku 1991 vybudována vodohospodářská opatření na ploše více než 859 hektarů a protierozní opatření na rozloze zhruba 941 hektarů. V rámci pozemkových úprav se loni realizovala vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun.

Kromě 3,5 miliardy korun z MZe bylo v roce 2023 vodní hospodářství podpořeno i téměř 7 miliardami korun z MŽP a půl miliardou z Ministerstva dopravy. Na vědu a výzkum šlo téměř 535 milionů, z toho 78 milionů korun z MZe, 100 milionů z MŽP, 69 milionů korun z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a 288 milionů z Technologické agentury ČR.

„Loňský rok byl nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Přestože v posledních měsících je množství srážek normální, musíme se intenzivně věnovat obnově krajiny, aby dokázala co nejlépe zadržet vodu a čelit suchu a nedostatku vody. Lepší zadržování vody v krajině a zpomalení jejího odtoku podporujeme zejména z Operačního programu Životní prostředí. Konkrétně na hospodaření se srážkovou vodou bylo do roku 2027 vyčleněno 1,8 miliardy korun, na tvorbu a obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží, ale i na zdravější lesní porosty nebo městskou zeleň pak necelých 5 miliard korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V roce 2023 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 10,279 milionu obyvatel, což je 94,5 % z celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů byl loni v Karlovarském kraji a v Praze (po 100 %), v Moravskoslezském kraji (99,8 %) a v Ústeckém kraji (97,7 %). Nejnižší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou byl v kraji Plzeňském (85,6 %) a Středočeském (86,1 %). Délka vodovodní sítě byla v loňském roce prodloužena celkem o 421 kilometrů a dosáhla 81 426 kilometrů.

V domech napojených na kanalizaci žilo loni 9,428 milionu obyvatel ČR, to je 86,7 % z celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl obyvatel napojených na kanalizaci byl v roce 2023 v Karlovarském kraji (100 %) a v Praze (99,9 %), nejnižší podíl byl v Libereckém (72,7 %) a v Pardubickém kraji (77,2 %). Délka kanalizační sítě se loni prodloužila o 799 kilometrů a dosáhla 52 367 kilometrů. Celkový počet čistíren odpadních vod se podle údajů Českého statistického úřadu zvýšil oproti předešlému roku o 44 na celkových 2 959 v celé ČR.

Ministerstvo zemědělství loni financovalo akce zařazené do programu „Podpora prevence před povodněmi IV“, který navazuje na předchozí etapy, přičemž se opět klade důraz na opatření s retenčním účinkem. V rámci tohoto programu bylo financováno 16 akcí s dotací přes 496 milionů korun. V programu „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III“ byly podpořeny tři akce za více než 14,4 milionu korun.

V pokračování programu „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa“ bylo podpořeno 244 akcí celkem za téměř 436,4 milionu korun.

Modrá zpráva podává komplexní přehled o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím v působnosti předkládajících resortů MZe a MŽP. Obsahuje aktuální informace o vodním hospodářství za rok 2023, porovnání v delších časových řadách, trendy vývoje a dosažené změny. Seznamuje s aktuálním hospodařením s vodou, využíváním vodních zdrojů v ČR. Uvádí, jak se ČR vypořádává s cíli ochrany vod před znečištěním i zajištěním vody v dostatečném množství a kvalitě, informuje o plánování v oblasti vodního hospodářství, a rovněž o hydrologických extrémech. Zaznamenává činnost a hospodaření správců vodních toků, popisuje aktuální vývoj v oblasti vodovodů a kanalizací, představuje podrobně poskytnuté finanční podpory týkající se vodního hospodářství, uvádí události a změny v související legislativě a mezinárodních vztazích.

Celou Modrou zprávu najdete zde: Zpráva o stavu vodního hospodářství 2023 | MZe (gov.cz)

Precizní zemědělství je aktuálně skloňované u většiny zemědělců a je jedním z nejvýznamnějších trendů tohoto sektoru. Podle analýzy ÚZEI (Ústavu zemědělské ekonomiky a informací) již 30 % českých zemědělských subjektů využívá alespoň nějakou technologii precizního zemědělství.

Z celkového počtu 1 884 zemědělských subjektů, které se věnovala analýza ÚZEI, jich 567 (30 % subjektů) uvedlo, že využívají alespoň nějakou technologii precizního zemědělství.  Mezi zemědělskými subjekty v ČR jsou nejvíce rozšířeny technologie z kategorie navádění a řízení soustav, které využívá 23 % respondentů.  Mezi těmi, kteří využívají precizní zemědělství, pak tyto technologie využívá 76 % respondentů. Variabilní aplikace hnojiv využívá 8 % respondentů (27 % z uživatelů precizního zemědělství) a variabilní aplikace přípravků na ochranu rostlin využívají 3 % respondentů (10 % z uživatelů precizního zemědělství). Zpracování půdy a zakládaní porostu zastupuje 9 % respondentů (30 % těch z uživatelů precizního zemědělství). S drony pracují 3 % respondentů (10,5 % uživatelů precizního zemědělství) a s roboty 0,4 % respondentů (1,5 % uživatelů precizního zemědělství).

Konkrétně je nejvíce zastoupeno navigování a automatizace při řízení strojů (20 % respondentů; 63 % výměry všech respondentů). Druhou nejvyužívanější technologií je sekční kontrola záběru, kterou 16 % respondentů obhospodařuje 59 % veškeré své výměry. Na třetí příčce je využívání variabilních aplikací dusíkatých hnojiv, která používá 7 % respondentů na 21 % jejich výměry.

• 34 % respondentů plánuje v následujících 2-3 letech zavést nějakou technologii precizního zemědělství nebo zavést jiný, prozatím méně rozšířený, způsob hospodaření

• Nejčastěji se jedná o zavedení navigace a automatizace řízení strojů (50 %), variabilní aplikace minerálních hnojiv (27 %) a omezené zpracování půdy (26 %)

Technologie navádění a řízení soustav využívá 427 zemědělských subjektů, tedy 22,7 %. Z celkového počtu respondentů, kteří́ využívají technologie precizního zemědělství́ využívá jednu nebo více technologií v této kategorii 75,3 % podniků.

Nejvíce zastoupenou technologií mezi respondenty jsou navigace a automatizace při řízení strojů (20 %, z čehož nejčastěji využívaným je autopilot s přesností +/- 5 cm) a sekční kontrola záběru (16 %, z čehož nejčastěji využívanou technologií je postřik po sekcích a rozmetadla minerálních hnojiv). Obě technologie jsou využívány asi na 60 % veškeré půdy všech respondentů šetření. Na 25 % výměry je pak využívána optimalizace trajektorií pojezdů

Celkem 34 % respondentů plánuje v následujících 2-3 letech zavést nějakou technologii precizního zemědělství nebo zavést jiný, prozatím méně rozšířený, způsob hospodaření. Nejčastěji se jedná o právě zavedení navigace a automatizace řízení strojů (50 %), variabilní aplikace minerálních hnojiv (27 %) a omezené zpracování půdy (26 %).

 

Návrh vyhlášky je předkládán k provedení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to v návaznosti na zákon č.183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konkrétně za účelem naplnění zmocnění daného ustanovením § 22 odst. 1 písm. h) zákona. Novelou bylo ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona rozšířeno o zmocnění ke stanovení náležitostí pedologického průzkumu.

Hlavním cílem návrhu je stanovení požadavků na pedologický průzkum. Návrh dále obsahuje:

• změny vyhlášky v návaznosti na novelu zákona, jedná se zejména o doplnění přírodě blízké rekultivace těžbou narušeného území do specifikace plánu rekultivace,

• změny převážně legislativně technického charakteru, a to v návaznosti na změny v dalších právních předpisech zejména v oblasti stavebního práva.

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění

MPO informujeme, že konsolidované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 ve znění směrnice 2024/1785 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění) je nyní k dispozici v systému EUR-Lex. Česká verze je ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

Konsolidované znění směrnice IED [pdf, 2060 kB]

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na hrubou výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR.

Hodnota emisního faktoru CO2 z hrubé výroby elektřiny vypočítané na základě této metodiky, není totožná s hodnotou uvedenou v Příloze č. 8 k vyhlášce č. 140/2021, o energetickém auditu. V této vyhlášce je hodnota emisního faktoru CO2 stanovena k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahuje se ke hrubé výrobě elektřiny z fosilních zdrojů. Její hodnota byla fixně stanovena na 0,86 t CO2/MWh.

Tam kde to metodika vyžaduje, se používá hodnota emisního faktoru CO2 vypočtená z tzv. „Zbytkového energetického mixu“ sestaveného na základě metodiky AIB a publikovaného OTE. Ten představuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, kromě podílu pokrytého uplatněnými zárukami původu. Oproti energetickému mixu hrubé výroby elektřiny se tak mění podíl OZE a to z 14,5 % na 6,4 % podle metodiky AIB (rok 2023). Tomuto mixu pro rok 2023 odpovídá hodnota 0,66 t CO2/MWh.

Švédsko zruší ekologickou daň, kterou od roku 2018 vybírá z letů, které začínají v této zemi. Podle agentury Reuters to oznámili zástupci vlády a provládní strany Švédští demokraté. Podle nich zrušení daně posílí konkurenceschopnost švédských leteckých dopravců a letišť. Ekologickou daň zavedla v roce 2018 tehdejší středolevicová vláda. Platí ji letecké společnosti z letů, které startují ze Švédska. Daň se vybírá za cestujícího na palubě letu a sazba se odvíjí od vzdálenosti. Více ZDE

Současná praxe kolem reklamních letáků zásadně zatěžuje odpadové hospodářství obcí a zároveň nevyhovuje velké části spotřebitelů. Proto je potřeba narovnat podmínky pro zadavatele i distributory tak, aby každý platil spravedlivě část svých nákladů na recyklaci a svoz, které dnes platí výhradně obce. Zároveň je ale potřeba hledat cesty, jak reklamní letáky dostat k těm, kteří je chtějí a neobtěžovat tím ostatní. Rada seniorů i Ministerstvo životního prostředí tak považují za důležité změnit nastavený systém distribuce papírových letáků.

„Snahou ministerstva je narovnat současný nevyvážený systém, kdy za odvoz a recyklaci reklamních letáků platí obce a nikoliv ti, kteří je dostávají na trh. Podle nedávného průzkumu agentury IPSOS si téměř 70 % občanů myslí, že by za distribuci letáků neměli platit obce nebo občané, ale distributoři a zadavatelé reklamy. Považujeme za správné, aby každý výrobce obalu a výrobku za recyklaci zaplatil tak, jako je to například u mobilních telefonů nebo pneumatik. Férovou cenu za letáky by měli platit distributoři a musí pokrýt skutečné náklady na jejich odvoz a zpracování. V žádném případě se ale nejedná o zákaz letáků. Pokud dokážeme zacílit distribuci tak, aby se letáky dostávaly k těm, kdo je chtějí a nechodily do schránek lidem, kteří je jen vezmou a hned vyhodí, dokážeme snížit i celkové množství letáků. Díky tomu se k seniorům dostanou informace v té podobě, na kterou jsou zvyklí, a zároveň se sníží celkové množství odpadů,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: „Účinnost recyklačního poplatku bude nastavena takovým způsobem, aby měli producenti dostatek času se na změnu připravit.”

„Bezmála polovina seniorů je offline, to znamená, že se v digitálním světě nepohybují a využívání slevových reklamních letáků v papírové podobě je pro ně zásadní. Z průzkumu, který jsme si nechali zpracovat agenturou Nielsen vyplývá, že papírové letáky jsou důležité pro 77 % seniorských domácností. Rozumíme, argumentaci ministerstva, ale faktem je, že senioři se začali ozývat s obavami, že je to snaha letáky přesunout do digitálního prostředí a oni o ně přijdou. Oceňujeme, že pan ministr vyslechl naše argumenty a ujistil, že snahou není likvidace, ale optimalizace počtu tištěných letáků. Shodli jsme se na tom, že papírové reklamní by se ideálně měly dostávat tam, kde jsou chtěné,“ říká předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

400 nevyžádaných letáků na domácnost ročně

Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění u agentury Ipsos. Podle něj dostávají letáky téměř tři čtvrtiny domácností, přibližně čtvrtina lidí považuje tištěné letáky za obtěžující. Necelá pětina Čechů přitom na schránku umístila upozornění, že o ně nemá zájem. Více než 80 % lidí souhlasí, že by letáky měly cíleně chodit do schránek jen těm, kteří o ně mají zájem.

„Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které v řadě případů končí rovnou v kontejnerech na papír. To je praxe, kterou chceme opustit, a tomu má právě pomoct příspěvek na nakládání s odpady. Z dat mimo jiné vyplývá, že problém s vysokou nadprodukcí letákového odpadu je především jeho plošnost a neschopnost letáky efektivně cílit. Zde vidíme největší prostor pro zlepšení jak pro zadavatele a distributory, tak v konečném důsledku především pro občany, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky v novele zákona o obalech. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo 4 miliard kusů ročně (zhruba 20 000 tun ročně), které končí v lepším případě v tříděném sběru, nebo jako smetí na ulici. V každém případě se se o ně někdo musí postarat a zajistit správné nakládání s těmito odpady, což v současnosti dělají obce na své náklady. To by se mělo změnit právě díky zavedení recyklačního poplatku. S rozšířením recyklačních poplatků dle výzkumu MŽP souhlasí téměř 60 % obyvatel.

S narovnáním podmínek u původců odpadů souhlasí i Svaz měst a obcí. „Obce dlouhodobě požadují, aby producenti platili za recyklaci, což se dnes neděje a doplácí na to obecní rozpočty. Proto bylo i naší iniciativou tento recyklační poplatek zavést a nastavit podmínky způsobem: kdo vyprodukuje, ať nese svůj díl odpovědnosti za vznik odpadu,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Pro obce by zavedení tohoto „recyklačního“ poplatku mělo znamenat, že získají finanční prostředky, které budou sloužit k úhradě jejich nákladů spojených s provozem systému nakládání s odpady, v němž odpadní letáky končí.

Novela nijak nezakazuje výrobu reklamních letáků nebo neomezuje jejich distribuci, ale snaží se narovnat negativní dopady, zejména finanční, které letáky představují pro navyšování objemu odpadů.

Připravovaná novela bude účinná nejdříve v roce 2025, do té doby mají producenti letáků dostatek času na řešení cíleného směřovaní letáků zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu.

Změny, které čekají původce odpadů od 1. 1. 2025, kdy vstoupí v platnost nová vyhláška. Opravdu 6 katalogových čísel v odpadech nestačí? Nepřekračuji ohlašovací limity, ale přesto budu muset podat roční hlášení o odpadech? Co mnozí původci často opomíjí, i když to platí už nyní? Dokáže mi pomoci informační systém ENVITA při hlídání partnerů? A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce
• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS) začne s přípravou přestavby bioplynové stanice v Chrástu u Poříčan na Nymbursku, kterou magistrát koupil před dvěma lety. Cílem úprav za 278 milionů korun je, aby stanice zvládla kromě rostlinného zpracovat i živočišný odpad a město do ní mohlo svážet zbytky z restaurací a jídelen. Přestavba by podle harmonogramu měla včetně projekčních prací zabrat do spuštění zkušebního provozu zhruba tři roky. Stanici, která vyrábí ze zemědělských odpadů využitelný biometan, koupilo město v létě roku 2022 za 159,2 milionu korun již se záměrem ji upravit na zpracování živočišného odpadu. PSAS na základě dnešního rozhodnutí radních začnou s přípravou projektové dokumentace. Souběžně bude město připravovat systém svozu gastroodpadu. V minulosti chtěla firma na přestavbu získat evropskou dotaci, podle náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti) to však nakonec nepůjde a město bude muset investici zaplatit samo. Více zDE

Příprava tohoto dokumentu je jednou z reforem, respektive jedním z milníků, podmiňujících čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, konkrétně komponenty 2.3, která je dílčím způsobem zaměřena na modernizacemi rozvodů tepelné energie. Cílem tohoto dokument je blíže popsat současný stav v oblasti dálkového vytápění v ČR, dále uvést přijaté a připravované politiky a opatření v této oblasti a související očekávanou transformaci tohoto sektoru. Tento dokument by měl tedy sloužit pro nasměrování investic, a to nejenom v rámci souvisejících komponent Národního plánu obnovy.

Dokument ke stažení:

Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku [pdf, 1558 kB]

Počátkem letošního roku bylo v Národní databázi brownfieldů evidováno v ČR celkem 4 349 těchto nevyužívaných, zanedbaných a v některých případech i kontaminovaných nemovitostí (území, areálů, pozemků či objektů). Na projekty regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ze státního rozpočtu a prostředků EU v letech 2018 až 2023 celkem 5,06 mld. Kč a podpořilo celkem 415 projektů. Jak ukázala kontrola NKÚ, podpora sice vedla ke snížení počtu brownfieldů v ČR, ne však v takovém rozsahu, jak MPO původně plánovalo. Ministerstvu průmyslu a obchodu se v kontrolovaném období let 2018 až 2023 podařilo podpořit regeneraci necelé desetiny evidovaných brownfieldů.

Z pěti kontrolovaných programů podpory financovalo MPO tři programy z peněžních prostředků státu a dva z prostředků EU. Podporu mohly získat obce a kraje, ale i podnikatelé. Obce a kraje však neměly na rozdíl od podnikatelů o podporu příliš velký zájem.

Největší zájem projevili podnikatelé o dotace z evropského programu „Nemovitosti OPPIK“ (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Podnikatelské subjekty podaly celkem 1 601 žádostí o dotaci. MPO schválilo dotace 357 projektům a do konce roku 2023 na ně vyplatilo celkem 4,2 mld. Kč. Cílem tohoto programu, který přispěl ke snížení počtu brownfieldů, bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí.

Kromě dotace umožňoval tento program podpořit projekty také formou finančního nástroje (např. úvěry, garance nebo kapitálové investice). Na rozdíl od dotace jde o vratnou podporu, kdy se prostředky vrací zpět do systému a mohou být opakovaně využity. MPO tímto způsobem – formou zvýhodněného úvěru – podpořilo čtyři projekty částkou 118 mil. Kč. Na poskytnutí finančního nástroje se vedle MPO podílely další dva subjekty – správce a finanční zprostředkovatel*. Kontroloři NKÚ zjistili, že těmto subjektům byly zatím vyplaceny odměny ve výši 31,4 mil. Kč, tedy téměř 27 % z poskytnuté podpory.

U výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele upozorňuje NKÚ na riziko nehospodárnosti, neboť do konce roku 2023 mu byla počítána odměna z částky vyšší, než jakou skutečně spravoval. Na odměně inkasoval 23,3 mil. Kč. Finanční vypořádání včetně přepočtení výše odměny je plánováno na rok 2028. Podle NKÚ je nezbytné, aby MPO trvalo na tom, že při přepočtu odměny pro finančního zprostředkovatele bude správce vycházet ze skutečně vyplacených příspěvků.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 23/16 (pdf, 517 kB)

V Česku chybí pokročilé nástroje, jak se efektivně poučit ze závažných havárií. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Vysokého učení technického v Brně se proto v novém projektu zaměřili na návrh komplexního systému, který by podnikům a dalším zainteresovaným subjektům umožnil snáze komunikovat zkušenosti ze závažných havárií s účastí nebezpečné chemické látky nebo směsi.

Závažné havárie jsou mimořádné události – například úniky, požáry či výbuchy – které vznikají v objektech, kde se vyrábějí, používají nebo skladují nebezpečné látky. Tyto havárie pak mohou vést k vážnému ohrožení životů a zdraví lidí, hospodářských zvířat nebo životního prostředí.

„Podniky mají ze zákona povinnost se při přípravě nové bezpečnostní zprávy poučit z minulých událostí, které nastaly v jiných firmách. Chybí nám ale platforma, kde by mohly informace získávat, případně i sdílet,“ přibližuje vedoucí výzkumu Petr Trávníček z Agronomické fakulty MENDELU.

Propojení se týká zhruba 200 podniků, hasičů, policistů, České inspekce životního prostředí, Státní inspekce práce, krajských hygienických stanic, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a řady dalších úřadů, ale také českých univerzit.

V rámci projektu vědci monitorovali situaci ve vybraných podnicích, informace zjišťovali také prostřednictvím dotazníkových šetření. Na základě získaných dat o současném stavu pak do konce letošního roku plánují zpracovat komplexní systém, který by mohlo využít Ministerstvo životního prostředí. „Navrhneme variantní řešení – bude záležet na ministerstvu, jak celý systém nakonec nastaví,“ říká Trávníček.

Inspiraci vědci hledají například ve Francii, Německu nebo Velké Británii, kde podobné systémy pro efektivní sdílení informací o závažných haváriích fungují. „Například Francouzi vytvořili velmi otevřený webový portál, kam se informace o haváriích a způsob poučení se z nich zaznamenávají. Každé dva roky také pořádají velké setkání, kam se sjíždějí odborníci z celé Evropy a sdílejí zkušenosti,“ popisuje expert MENDELU.

Jedním z výstupů projektu je odborný workshop, který se uskuteční 10. září v Brně. „Ke společné diskuzi se sejdou zástupci České inspekce životního prostředí, krajských úřadů i dalších institucí a průmyslu,“ říká Trávníček.

Projekt SAFE-BASE končí v závěru letošního roku. Od jara na něj ale částečně navazuje nový výzkum zaměřený na rizika spojená se stárnutím ve firmách. „Druhů stárnutí je celá řada. Stárnou technologie, stárnou technická zařízení nebo třeba i znalosti. Představte si situaci, kdy ve firmě máte nastavené pracovní postupy, v průběhu času se však vyvinou nové a bezpečnější postupy, vašemu podniku ale tyto informace chybí. Stárnou také vaši zaměstnanci a vy potřebujete, aby znalosti předali mladším spolupracovníkům,“ vyjmenovává Trávníček.

V západní Evropě je běžné, že inspekční orgány stav stárnutí ve firmách prověřují – v Česku ale nástroje chybí. „Cílem našeho výzkumu je proto navrhnout a otestovat konkrétní metodiku, podle které by Česká inspekce životního prostředí mohla podniky kontrolovat,“ vysvětluje Trávníček. Podklady chtějí vědci získat diskuzí se zainteresovanými subjekty, které propojili v rámci předchozího projektu, inspirovat se ale budou také v zahraničí – využijí například systém používaný v Itálii.

Projekt SAFE-AGEING potrvá do roku 2026. Stejně jako v předchozím případě na něm vědci z Agronomické fakulty MENDELU pracují spolu s kolegy z Fakulty strojního inženýrství VUT.