Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k revizi požadavků na ekodesign pro spotřebu elektrické energie v pohotovostním a vypnutém režimu. Cílem nařízení je snížit spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu stanovením požadavků na minimální účinnost a dalších výkonnostních kritérií. To by mělo vést ke snížení emisí CO2 a finančním úsporám.

Dokument ke stažení:

EU 11_22 EK Návrh nařízení

EU 11_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k zjednodušení a digitalizaci požadavků na označování chemických látek. Evropská unie chce usnadnit poskytování základních informací o chemických látkách, a tím snížit nepříznivé účinky nebezpečných chemických látek na zdraví a životní prostředí. Účelem této iniciativy je zjednodušit a zefektivnit požadavky na označování některých kategorií chemických látek a chemických výrobků a také používání digitálního označování. Cílem je rovněž zvýšit nákladovou efektivnost a celkovou konkurenceschopnost chemického průmyslu EU.

Dokument ke stažení:

EU 18_22 EK Označování chemických látek

Letošní Fórum se zaměří na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a bude se ptát, jak lze tento stav změnit. Pozvání přijaly ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Keynote přednášku prosloví francouzský kognitivní vědec Dr Hugo Mercier zaměřující se na výzkum rozumu a toho, proč něčemu věříme, spoluautor populární knihy Záhada rozumu (česky 2019). Podrobnosti ZDE

Francouzská nadnárodní společnost Veolia vybuduje ve Spojeném království první závod na recyklaci vysloužilých baterií pro elektromobily. Do roku 2024 by zařízení mělo být schopno zpracovat 1 000 tun baterií za rok, což odpovídá zhruba 20 % očekávané poptávky po této službě ve Spojeném království v daném roce. Více ZDE

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské univerzity hledají způsob, jak snížit množství technologického odpadu při výrobě netkaných textilií a odpad znovu zpracovat. Netkané textilie se využívají například při výrobě dětských plen, geotextilií, hojně využívané jsou v jednorázových zdravotnických výrobcích, jako jsou ochranné obleky či podložky, také v respirátorech a chirurgických rouškách. Zlínští vědci zpracovávají odpad z výroby vláken.

„Ale vlákna jsou často z více druhů materiálů a v této chvíli výrobní odpad jako takový nejde přímo znovu použít pro výrobu vláken,“ řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu Tomáš Sedláček z CPS.

„Snažíme se přijít na to, jak modifikovat recepturu materiálu, aby to bylo znovu zvláknitelné. Hodně vláken v netkané textilii se skládá z více druhů materiálu, a pokud jsou dva různé materiály v jednom vláknu, tak už je od sebe nikdo neoddělí. Pokud to chci využít pro stejný způsob zpracování, zase pro výrobu vláken, musím najít cestu, jak to použít. Pracujeme na tom, jeví se to slibně,“ uvedl Sedláček.

Podle něj jde zejména o to, najít podmínky pro míchání, jak velké části jednotlivých materiálů budou ve směsi, jak se podaří promíchat, jak budou stabilní či jestli nebudou mít tendenci se zpět shlukovat.

Zlínští vědci spolupracují již několik let se znojemským výrobcem netkaných textilií. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky, hotový by měl být do tří let, kdy by se výsledky měly již převést do praxe.

Vědci z CPS využívají laboratorní linku, kterou je možné používat jako modelové zařízení pro velké komerční linky vyrábějící několik tun produktu za hodinu. Z laboratorní linky může vycházet pás netkané textilie o šířce sedm centimetrů, v průmyslové výrobě může být široký až čtyři metry. Na laboratorní lince je možné dávkovat dva typy materiálu do jednoho vlákna, vlákna mohou mít různou konstrukci. Linku využívají odborníci a výzkumníci, kteří se zabývají výrobou vláken, z celé Evropy.

V ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „novelizovaná vyhláška“) je uvedeno, že odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce. Požadavek na zákaz ukládání odpadů ze zdravotní a veterinární péče na skládku lze obecně považovat za zcela oprávněný, zejména s ohledem na složení těchto odpadů a jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Česká republika by proto měla směřovat k jeho realizaci. Po nabytí účinnosti měněné vyhlášky se nicméně ukázalo, že v některých regionech nejsou dostatečné kapacity pro spalování nebo energetické využití odpadů ze zdravotní a veterinární péče. Naplnění požadavků vyhlášky, pokud jde o zákaz skládkování odpadů v položce č. 11 je tedy pro dotčené subjekty velmi problematické. Navrhuje se proto, aby k položce č. 11 bylo nastaveno dodatečné přechodné období do konce roku 2028. Lze předpokládat, že v navrhované lhůtě bude posílena infrastruktura pro spalování a energetické využití odpadů ze zdravotní a veterinární péče a dále že stávající kapacity budou navýšeny - to ostatně předpokládá a podporuje i nově připravovaná aktulizace Plánu odpadového hospodářství ČR. Termín připomínek je stanoven a 5 pracovních dnů tj. do 20.1.2022.

Dokument ke stažení:

• zd_ALBSCAMEKPGC.docx

• ma_ALBSCAMEKPGC.docx

• pz_ALBSCAMEKPGC.docx

• pd_ALBSCAMEKPGC.docx

• mp_ALBSCAMEKPGC.doc

Jediná sušička prádla může mít na svědomí uvolnění 90 až 120 milionů mikroplastových vláken ročně, odhaluje studie, kterou zveřejnili vědci z Hongkongu. Takové množství dělá ze sušiček jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší mikrovlákny na světě, tvrdí profesor Kenneth Leung ze Státní klíčové laboratoře pro znečištění moří a katedry chemie na Městské univerzitě v Hongkongu. Vědci zároveň navrhli filtrační systém, který dokáže mikrovlákna při praní zachytávat. Z ovzduší ale nezmizí, dokud výrobci oblečení nezačnou používat látky šetrnější k životnímu prostředí, upozorňují autoři studie. Více ZDE

Pro velký zájem SFŽP ČR zveřejňil záznamy webinářů, na nichž odborníci Státního fondu životního prostředí ČR představují aktuální a připravované dotační tituly na nejbližší období v oblasti životního prostředí. Stáhnout si můžete také prezentace a odpovědi na dotazy účastníků probírané v závěru každého setkání. Materiály budeme postupně doplňovat. Více ZDE

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš chce urychlit výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale také dalších bloků v Temelíně. Je zvýšené tempo jaderné výstavby organizačně zvládnutelné? Dokázali bychom zároveň vyhovět požadavkům, které Evropská komise pro jadernou energetiku vyžaduje? Tomáš Pancíř se ptal Dany Drábové, předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost. Více ZDE

Investiční fond Breakthrough Energy Catalyst, za kterým stojí zakladatel společnosti Microsoft a miliardář Bill Gates, plánuje investovat až 15 miliard USD (přes 323 miliard Kč) do projektů zaměřených na čistou technologii v USA, Británii a Evropské unii. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl výkonný ředitel tohoto soukromo-veřejného fondu Jonah Goldman.

V počátcích se BEC chce zaměřit na přímé zachycování vzduchu, zelený vodík, dlouhodobé skladování energie a udržitelné pohonné hmoty pro letectví. Plánuje investovat do velkých projektů, které by jinak nebyly finančně životaschopné, a bude poskytovat podporu prostřednictvím dobročinných darů, dílčích kapitálových investic a dohod o odběru produktů.

Fond BEC spadá pod skupinu Breakthrough Energy Group, kterou Gates založil v roce 2015. Zatím získal od podniků a charitativních organizací více než 1,5 miliardy USD. Plánuje však investovat až desetinásobek této částky za pomoci inovativních finančních struktur a dohod o partnerství.

BEC se také zaměří na vytvoření trhů pro zelené produkty a technologie a snížení nákladů na výrobu surovin, jako je zelená ocel a zelený vodík. Jeho cílem je také snížit takzvanou zelenou přirážku k produktům jako udržitelný letecký benzin. Zelená přirážka jsou dodatečné náklady na zelený produkt ve srovnání s podobným produktem, který ale není udržitelný, jako například běžné letecké palivo. BEC očekává, že nebude mít běžnou návratnost svých investic.

Breakthrough Energy na svých internetových stránkách popisuje BEC jako program, který má ukázat, jak lze financovat, vyrábět a nakupovat nová řešení, která budou základem nízkouhlíkového hospodářství.

BEC loni v září oznámil, že si zajistil investice od firem Microsoft, BlackRock, General Motors, American Airlines, Boston Consulting Group, ArcelorMittal a Bank of America. Získal podporu také od amerického ministerstva energetiky a Evropské komise.

Náměstkem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) se stal Tomáš Tesař (TOP 09). Tesař na ministerstvu životního prostředí působil jako náměstek už v minulosti. Server Lidovky.cz také uvedl, že šéfem poradců ministryně by měl být bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), jedním z poradců další exministr životního prostředí Ladislav Miko. Ministerstvo, Ambrozek a Miko tyto informace dosud nepotvrdili. Více ZDE

Přestože zájem o využití komunálního odpadu jako zdroje energie stoupá, v porovnání s průměrem v Evropské unii (EU) Česko stále zaostává. „Aktuálně vidíme potřebu posilování infrastruktury energetického využití odpadů i v souvislosti s koronavirovou pandemií,“ popisuje Pospíšilová. Průměr energetického využití odpadu v EU je na 30 procentech, zatímco Česko jej k výrobě energie využívá pouze 12 procent. Více ZDE

Kalifornská města se od ledna musí řídit novým zákonem o odpadech. Všude, kde mají svoz, musejí nově recyklovat i odpad z potravin. Norma je stará už pět let, část měst ale na změnu stále není připravena. Mnohá také zvýší poplatky za svoz odpadu. Ve Spojených státech končí na skládkách až čtyřicet procent potravin, což vedle masivního plýtvání znamená také nezanedbatelný zdroj metanu. Na skládkách se ho uvolní až patnáct procent amerických metanových emisí. Je to přitom mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Více ZDE

Chytrý, moderní, efektivní a hospodárný stát, který patří do demokratické Evropy a hájí demokratické principy. To je vize budoucnosti České republiky v nadcházejících čtyřech letech, jak ji v pátek 7. ledna 2022 představila vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. S ním chce ve středu 12. ledna požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o vyslovení důvěry.

Vláda Petra Fialy zveřejnila programové prohlášení, jehož znění jednomyslně schválila na mimořádné schůzi ve čtvrtek 6. ledna. Dokument vychází ze znění koaličního programu, na kterém se před říjnovými sněmovními volbami dohodly strany a hnutí pětikoalice – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09. Následně byl dopracován a obohacen i o připomínky, které vznesli zástupci sociálních partnerů a představitelé dalších významných aktérů v rámci jednotlivých rezortů.

„Programové prohlášení naší vlády vychází ve všech základních bodech z koaliční smlouvy. Zohlednili jsme tam samozřejmě i některé aktuální věci, jako je třeba boj s nemocí covid-19. Co je ale důležité: Programové prohlášení je program vlády na čtyři roky, který je ambiciózní. Chceme, aby Česká republika byla moderní zemí, která je schopná obstát v mezinárodní konkurenci, která směřuje k tomu, že bude patřit mezi nejvyspělejší země světa. A tomu odpovídá i naše programové prohlášení,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

V programovém prohlášení si vláda Petra Fialy vytýčila jedenáct hlavních priorit, jimiž jsou stabilizace veřejných financí, orientace České republiky na Evropskou unii a NATO, penzijní reforma, vzdělávání, podpora svobodného trhu, ochrana životního prostředí, podpora bydlení, digitalizace státní správy, podpora vědy a výzkumu, moderní štíhlá a pružná státní správa a zlepšení politické kultury v zemi a odpovědnost vlády vůči voličům.

Mezi hlavní cíle vlády patří stát, který nežije na dluh, je chytrý, efektivní a úsporný, patří do demokratické Evropy a aktivně prosazuje a brání hodnoty svobody a demokracie. Výsledkem čtyřletého působení vlády Petra Fialy má být podle programového prohlášení mimo jiné stát s kvalitním a moderním školstvím, stát, v němž lidé mají díky pružnějšímu stavebnímu řízení kde bydlet, mají jistotu důstojného života i ve stáří, stát podporující především malé a střední firmy jakožto páteř ekonomiky a investující dostatek financí do vědy a výzkumu tak, aby česká ekonomika měla šanci obstát v mezinárodní konkurenci a Česká republika se stala jedním z inovačních lídrů ve světě.

Vláda se chce zaměřit i na ochranu přírody a krajiny a na výzvy, které s sebou přináší klimatické změny, a přitom chce hledat taková řešení, aby nebyla ohrožena prosperita země. Green Deal je podle názoru vlády Petra Fialy příležitost investovat do udržitelného rozvoje a do modernizace ekonomiky a celé země. Za cíl si klade také zajištění energetické soběstačnosti České republiky do budoucna, a to za pomoci jaderné energie a s podporou obnovitelných zdrojů energie.

„Za tímto programovým prohlášením si naše koalice pevně stojí a naše ambice se budeme maximálně snažit naplnit,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Celé znění programového prohlášení vlády Petra Fialy naleznete na https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/.