Návrh programového dokumentu Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 dnes schválila vláda. Do měst a obcí na zkvalitňování životního prostředí tak poputuje v následujících letech zhruba 61 miliard korun z evropských fondů. Nově z nich budou pokryty samostatné kapitoly snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu přibližně polovinou plánovaných výdajů. Administrace dotací v novém programovém období bude díky změnám na evropské úrovni jednodušší. Evropská komise by měla nový OPŽP projednat a schválit již v průběhu října.

Rozdělení celkové zhruba 61 miliardové alokace OPŽP 2021 – 2027:

• Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů - 12,2 mld. korun

• Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici - 7,0 mld. korun

• Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům - 10,2 mld. korun

• Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou - 14,1 mld. korun

• Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje - 7,1 mld. korun

• Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění - 10,6 mld. korun

Dále vláda schválila Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (Programový dokument Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021-2027). Cílem OP TAK je zvýšit přidanou hodnotu a produktivitu zejména malých a středních podniků a také rozvoj nových inovativních firem či usnadnění přechodu k udržitelné a digitální ekonomice. Na jednotlivé aktivity je připraveno celkem 81,5 mld. Kč. Žádat o podporu z programu budou moci firmy z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy.
 

Ani na druhý pokus neschválili varnsdorfští zastupitelé memorandum s místní teplárnou o likvidaci odpadu. Tedy o vybudování spalovny. Na základě memoranda přitom měla být zadána studie proveditelnosti, která by kromě jiného měla říct, zda je podobné zařízení ve Varnsdorfu ekonomické a zda by mělo dost paliva. Záznam z veřejná diskuze na téma ZEVO - ZDE.
 

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňil publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020”. Jedná se o finální zprávu, kde hodnocení vychází z verifikovaných dat. Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. V roce 2020 byly, s výjimkou benzenu, naměřeny nejnižší imisní koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší a to za hodnocené období 2010–2020. Suspendované částice a oxidy dusíku dosáhly minim na většině měřicích stanic, někde i za celou historii měření. V roce 2020 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace ani regulace, resp. varování pro jakoukoliv ze sledovaných látek. Jedná se o první takový rok od začátku fungování smogového a varovného regulačního systému v 80. letech 20. století. Hlavním důvodem situace v roce 2020 byly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky částečně podpořené snižováním emisí. Publikace ZDE

Související:

Koncentrace škodlivin v ovzduší České republiky dál významně klesaly, ale zásluhu má spíše klima, než chování lidí

Již XVII. ročník mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 6. a 7. října 2021 v Brně na výstavišti. Z programu lze doporučit například informaci o připravovaných změnách směrnice EK k nefinančnímu reportingu a rozšíření této povinnosti na další podniky. Dále zde bude podána informace zástupci MŽP k taxonomii pro udržitelné investice a k Národnímu plánu obnovy. Vystoupí i zástupci Ministerstva financí k zákonu o účetnictví. Dále zde zazní výsledky studií zaměřených na hospodaření s vodou a odpady a další. V rámci konference se uskuteční i diskuse na téma lesní bioekonomika. Podrobnosti ZDE.

Témata vycházející ze SPŽP 2030 (1. Životní prostředí a zdraví, 2. Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, 3. Příroda a krajina) jsou ve Zprávě zarámována dalšími tématy, která jsou stěžejní pro stav a vývoj životního prostředí (Planetární meze, Projevy změny klimatu na území Česka, Financování ochrany životního prostředí, Názory a postoje české veřejnosti). S ohledem na harmonogram přípravy Zprávy nejsou některá data, z důvodu metodiky jejich vykazování a zpracování, v době předložení publikace do meziresortního připomínkového řízení k dispozici. Aktualizace dat proběhne v rámci meziresortního připomínkového řízení, nejpozději však do doby předložení Zprávy vládě ČR.

Dokument ke stažení:

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností. Nová vyhláška nahrazuje stávající vyhlášku č. 352/2008 Sb. Vyhláška upravuje:

• obsah provozního řádu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností,
• náležitosti potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností,
• technické požadavky na zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a na soustřeďování vozidel s ukončenou životností,
• způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidel s ukončenou životností a jiných odpadů provozovatelem zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zpracovatelem vozidel s ukončenou životností,
• technické požadavky na zpracování vozidel s ukončenou životností a na zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností,
• části vozidel s ukončenou životností, které musejí být před jejich dalším zpracováním demontovány,
• způsob demontáže nebezpečných částí vozidel s ukončenou životností a způsob odčerpání provozních kapalin z vozidel s ukončenou životností,
• rozsah a způsob vedení evidence materiálů a částí k opětovnému použití zpracovatelem vozidel s ukončenou životností,
• způsob výpočtu úrovně opětovného použití a recyklace nebo jiného využití vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí,
• podmínky přípravy k opětovnému použití opětovně použitelných dílů a jejich skladování,
• rozsah údajů vedených v Informačním systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností (dále jen „Informační systém“) a
• náležitosti dokladu o opravitelnosti vozidla a o funkčnosti části vozidla.

EU se v sobotu 18. září dohodla se Spojenými státy ohledně závazku v oblasti metanu. Jedná se o iniciativu, jejímž cílem je snížit celosvětové emise této látky a která má být oficiálně spuštěna v listopadu tohoto roku na jednání COP 26 v Glasgow. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a americký prezident Joe Biden vyzvali další účastníky COP 26, aby se k iniciativě přidali. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu je metan zodpovědný za polovinu nárůstu celosvětové průměrné teploty o 1,0 °C a je tedy potřeba se zaměřit na jeho snižování stejně jako na emise oxidu uhličitého. Země, které se k iniciativě připojí, se zavážou snížit emise metanu do roku 2030 alespoň o 30 % ve srovnání s rokem 2020. Kromě EU a USA vyjádřily zájem o zapojení do iniciativy také Argentina, Ghana, Indonésie, Irák, Itálie, Mexiko a Velká Británie.

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2020 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2020 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 12,7 %.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2020 [pdf, 3840 kB]

Britský velvyslanec v Praze a organizace CI2 představili inovovanou kalkulačku osobní uhlíkové stopy. Nový nástroj, který vznikl díky podpoře britského velvyslanectví v Praze, je určen k tomu, aby si mohl kdokoliv jednoduše spočítat vlastní příspěvek ke globální klimatické změně. Pro vládu Spojeného království je řešení změny klimatu jednou z priorit, a to i s ohledem na rychle se blížící klimatickou konferenci COP26 ve skotském Glasgow. Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na měnící se klima – jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb a měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální či na úrovni podniku a výrobku. Osobní uhlíková kalkulačka je dostupná ZDE

Rozšíření programu na bytové domy po celé ČR, sloučení s programem Dešťovka a bonusy za kombinaci více opatření nebo s kotlíkovými dotacemi, tak by se daly shrnout stěžejní novinky nové etapy programu Nová zelená úsporám, kterou vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. V prvních výzvách bude na energeticky úsporné renovace a stavby domů a zcela nově také na jejich adaptaci na měnící se klima k dispozici 11 miliard korun z Národního plánu obnovy. Příjem žádostí bude zahájen 12. října a plynule naváže na program stávající, kde příjem žádostí skončí den před tím. Už nyní ale mají zájemci o dotace k dispozici kompletní podmínky a mohou chystat projekty.

Dokument ke stažení:

• Závazné pokyny pro žadatele v programu NZÚ

• Nabídka dotací pro rodinné domy (schémátko s oblastmi podpory)

• Nabídka dotací pro bytové domy (schémátko s oblastmi podpory)

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Alespoň jeden z limitů pro škodlivé látky loni nedodržela většina zemí EU. Osm států se v roce 2020 nevešlo do ročních limitů pro emise oxidu dusičitého, což byl ale značný pokrok oproti roku 2019, kdy je nesplnilo 18 zemí včetně Česka. Značné zlepšení nastalo i u denních koncentrací polétavého prachu, ty byly loni nad stanoveným limitem v osmi zemích, v roce 2019 to bylo v 16 zemích.

Podle EEA bojují s vysokým množstvím prachu ve vzduchu zejména země ve střední a východní Evropě, kde řada domácností používá k vytápění pevná paliva. Přízemní ozon je zase větší problém v zemích jižní Evropy, protože vzniká kvůli slunečnímu záření a vyšším teplotám. Loni limity pro přízemní ozon překročilo 17 zemí EU.

EEA už loni upozornila na to, že karanténní opatření kvůli covidu v Evropě zlepšila ovzduší, protože v mnoha zemích se kvůli restrikcím významně snížily emise z dopravy a průmyslu.

Znečištění ovzduší je podle Evropské komise nejzásadnějším ekologickým rizikem pro zdraví obyvatel evropského bloku. EEA uvádí, že špatná kvalita ovzduší má v unii každoročně na svědomí kolem 400.000 předčasných úmrtí.

Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy schválila v pátek ráno téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka o svolání mimořádné schůze. Novinářům to řekla předsedkyně komise Marie Pěnčíková. Podle ní komise zprávu uvolní v pondělí po korekturách. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Mimořádná schůze by se podle členů komise měla sejít do konce září.

Pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Co se organizátorům letního pokusu podařilo jejich experimentem prokázat? Vladimír Kroc se ptal přírodovědce Jakuba Hrušky, který se na zmíněném pokusu podílel. Více ZDE

Vytěžit, zpracovat, použít, vyhodit. Právě takovou strukturu má současná lineární ekonomika, která je však dlouhodobě neudržitelná. Česko se proto spolu s ostatními evropskými státy od ní postupně odklání a zavádí prvky tzv. cirkulárního hospodářství. Řada projektů našla své místo i v národním plánu obnovy. Více ZDE