Návrh vyhlášky je předkládán v reakci na přijetí zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a také zákona č. 182/2024 Sb. ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

Přijetím nového stavebního zákona došlo od 1. července 2024 ke změně kompetencí ve věcech staveb vodních děl. O povolení jejich záměru již nerozhodují vodoprávní úřady jako doposud, ale úřady stavební. Dochází tedy k zúžení rozsahu oproti stávající vyhlášce č. 183/2018 Sb., kdy v návrhu zůstávají pouze formuláře pro podání vůči vodoprávním úřadům. 

Cílem návrhu vyhlášky je také uvést do souladu rozsah žádostí a standardizované formuláře pro podání vůči vodoprávním úřadům s novelizovaným zněním vodního zákona. Návrhem je rušena v současné době platná a účinná vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, ve znění vyhlášky č. 197/2019 Sb. Návrh vyhlášky dále stanoví standardizované formuláře pro jednotlivá podání.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva

Komise dnes zveřejnila zprávu o stavu energetické unie 2024, která popisuje, jak EU během svého mandátu řešila bezprecedentní výzvy v oblasti energetické politiky, vybavila EU regulačním rámcem pro pokračování přechodu na čistou energii a položila základy pro obnovený hospodářský růst a konkurenceschopnost.

Zásadní je, že v posledních letech se EU podařilo odolat kritickým rizikům ohrožujícím bezpečnost dodávek energie, znovu získat kontrolu nad trhem s energií a cenami energie a urychlit přechod ke klimatické neutralitě:

• Výroba energie z obnovitelných zdrojů prolomí nové záznamy o kapacitě. V první polovině roku 2024 pocházela polovina výroby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů.
• Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl ze 45 % v roce 2021 na 18 % do června 2024, zatímco dovoz od důvěryhodných partnerů, jako je Norsko a USA, vzrostl.
• Mezi srpnem 2022 a květnem 2024 jsme snížili poptávku po plynu o 138 miliard metrů krychlových.
• EU dosáhla svého cíle pro zimní skladování plynu ve výši 90 % dne 19. srpna 2024, tedy s dostatečným předstihem před lhůtou 1. listopadu.
• Ceny energií jsou stabilnější a zůstávají výrazně pod vrcholem energetické krize v roce 2022.
• Emise skleníkových plynů v EU klesly od roku 1990 do roku 2022 o 32,5 %, zatímco hospodářství EU ve stejném období vzrostlo přibližně o 67 %.
• Na mezinárodní úrovni vedla EU globální iniciativu, jejímž cílem je ztrojnásobit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit zlepšení energetické účinnosti v rámci přechodu od fosilních paliv, který byl potvrzen všemi smluvními stranami na konferenci COP28 v Dubaji.

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energie předčila, aby se plyn stal druhým největším zdrojem elektřiny v EU za jadernou energií, a v první polovině roku 2024 se z obnovitelných zdrojů v EU vyrobilo 50 % elektřiny. V roce 2022 spotřeba primární energie v EU obnovila sestupný trend a klesla o 4,1 %. Aby však EU splnila cíl snížení konečné spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030, bude třeba dále zvýšit úsilí v oblasti energetické účinnosti. Je zapotřebí dalšího zlepšení, v neposlední řadě pokud jde o celkovou elektrifikaci topných zařízení a míru renovace budov. K řešení vysokých cen energie je zapotřebí zvýšeného úsilí. To je klíčové pro zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a urychlení investic do evropských integrovaných infrastrukturních sítí, které mají zásadní význam pro elektrifikaci evropského hospodářství.

Zpráva připomíná, že všechny členské státy musí co nejdříve předložit své konečné aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, aby bylo zajištěno společné dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zveřejněných v prosinci 2023 vyplývá, že členské státy učinily krok správným směrem, to však zatím nestačí ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a musí zohlednit doporučení Komise pro své konečné plány. Komise dnes rovněž zveřejnila zprávu o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, v níž dospěla k závěru, že toto nařízení hraje důležitou úlohu při udržování EU na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2030 tím, že činí plánování a podávání zpráv soudržnějším, integrovanějším a jednodušším.

V budoucnu bude třeba řešit nové a vznikající výzvy, jako jsou stávající rozdíly v ambicích v oblasti obnovitelných zdrojů energie a cílů v oblasti energetické účinnosti, nárůst energetické chudoby, rozdíl v cenách energií ve srovnání s ostatními globálními konkurenty a riziko nových strategických kritických závislostí. Budou vyžadovat rozhodnou politickou reakci a zásadní změnu v úsilí na úrovni EU a členských států prostřednictvím větší koordinace, integrace trhu a společných opatření.

EU nadále stojí za Ukrajinou tváří v tvář neúnavným ruským útokům na její energetický systém. Synchronizace ukrajinských a moldavských sítí s evropskou kontinentální sítí pomohla stabilizovat ukrajinskou elektrizační soustavu a kapacita pro obchodování s elektřinou nyní dosáhla 1,7 GW pro komerční obchod. Umožňuje rovněž Ukrajině těžit z nouzového dovozu. Do 31. července 2024 bylo více než 40 % všech darů od členských států věnováno odvětví energetiky, přičemž celkový příspěvek mechanismu civilní ochrany Unie se odhaduje na více než 900 milionů EUR. Z Fondu na podporu energetiky pro Ukrajinu (UESF) bylo do června 2024 rovněž uvolněno více než 500 milionů EUR. Kromě toho nástroj EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur poskytne konzistentní financování na podporu oživení a udržitelného hospodářského růstu Ukrajiny do roku 2027.

Zvýšení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti

Výrobci v EU čelí rostoucí konkurenci v oblasti technologií pro nulové čisté emise na světových a domácích trzích. Zpráva připomíná význam aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách spolu s reformou uspořádání trhu s elektřinou pro řešení těchto výzev. Dnešní zpráva rovněž uznává, že je třeba navázat na partnerství s průmyslem s cílem urychlit rozvoj technologií pro nulové čisté emise a posílit výrobní základnu EU. Důležitou úlohu budou hrát průmyslové aliance, jako je Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance pro solární fotovoltaický průmysl, průmyslová aliance pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a Aliance pro malé modulární reaktory. Dialogy Komise o přechodu na čistou energii s průmyslem a sociálními partnery podpoří provádění Zelené dohody pro Evropu.

Klíčovou úlohu hraje rovněž Inovační fond s odhadovaným rozpočtem ve výši přibližně 40 miliard EUR do roku 2030. Evropská vodíková banka, financovaná z Inovačního fondu systému EU pro obchodování s emisemi, funguje a uskutečnila první úspěšné kolo aukcí v EU, na jejichž základě bylo v Evropě přiděleno téměř 720 milionů EUR sedmi projektům v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů.

Posílení postavení spotřebitelů při přechodu na čistou energii

Díky novým právním předpisům o trhu s energií, jako je reformované uspořádání trhu s elektřinou, budou nejzranitelnější osoby lépe chráněny před odpojením. V případě krize cen zemního plynu mohou členské státy zavést opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám. To zahrnuje zásahy do stanovování cen na maloobchodní úrovni s cílem chránit spotřebitele před nadměrně vysokými cenami.

Klíčovým nástrojem bude rovněž Sociální fond pro klimatická opatření, který na období 2026–2032 zmobilizuje nejméně 86,7 miliardy EUR a bude financován z příjmů ze systému obchodování s emisemi a z nejméně 25 % spolufinancování členskými státy. Fond bude podporovat strukturální opatření a investice do renovací zaměřených na energetickou účinnost, přístupu k cenově dostupnému a energeticky účinnému bydlení, čistého vytápění a chlazení a integrace energie z obnovitelných zdrojů, jakož i do mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi. Existuje rovněž možnost poskytovat dočasnou přímou podporu příjmů.

Pozadí

Tato zpráva se každoročně zveřejňuje s cílem zhodnotit pokrok EU při plnění cílů energetické unie. V návaznosti na loňskou zprávu o stavu energetické unie zabývající se výzvami a úspěchy v letech 2020–2023 poskytuje letošní zpráva aktuální informace o tom, jak EU úspěšně reagovala na bezprecedentní vývoj a výzvy v posledním roce mandátu této Komise.

První část zprávy ukazuje, jak vysoké ambice v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu poskytly základ pro strategii EU pro reakci na krize a plán REPowerEU. Rovněž nastiňuje kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Druhá část analyzuje aktuální stav provádění energetické unie ve všech jejích pěti rozměrech: 1) bezpečnost, solidarita a důvěra; 2) plně integrovaný vnitřní trh s energií; 3) energetická účinnost; 4) opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace hospodářství; a 5) výzkum, inovace a konkurenceschopnost. K letošní zprávě je připojena příloha obsahující informace o dobrovolných a vnitrostátních systémech v oblasti bioenergie v členských státech.

Pro více informací

Zpráva o stavu energetické unie 2024

Informativní přehled Zpráva o stavu energetické unie 2024

Příloha o bioenergii

Stav energetické unie 2024 – informační přehledy o jednotlivých zemích

Internetové stránky věnované zprávě o stavu energetické unie (s úplným souborem dokumentů a zpráv)

Zpráva o fungování nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu

Internetové stránky o energetické unii

Plán REPowerEU

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Realizace Zelené dohody pro Evropu

Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje, že byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 6 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) . Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 6-[(C10-C13)-alkyl-(branched, unsaturated)-2,5-dioxopyrrolidin-1-yl]hexanoic acid (EC 701-118-1, CAS 2156592-54-8): látka toxická pro reprodukci, používá se v lubrikantech, mazivech a v kapalinách pro obrábění kovů; návrh předložilo Rakousko.
• O,O,O-triphenyl phosphorothioate (EC 209-909-9, CAS  597-82-0): látka PBT, používá se v lubrikantech a mazivech; návrh předložilo Nizozemí.
• Octamethyltrisiloxane (EC 203-497-4, CAS 107-51-7): látka vPvB, používá se při výrobě a formulaci. Používá se profesionálními pracovníky nebo spotřebiteli v následujících aplikacích: kosmetika, výrobky pro osobní a zdravotní péči, léčiva, mycí a čisticí prostředky, nátěrové hmoty a nekovové povrchové úpravy a v tmelech a lepidlech; návrh předložilo Norsko.
• Perfluamine (EC 206-420-2, CAS 338-83-0): látka vPvB, používá se pro výrobu elektrických, elektronických a optických zařízení a strojů a vozidel; návrh předložila Belgie.
• Reaction mass of: triphenylthiophosphate and tertiary butylated phenyl derivatives (EC 421-820-9, CAS 192268-65-8): látka PBT, nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložilo Nizozemí.
• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (EC -, CAS -): endokrinní disruptor pro životní prostředí (čl. 57f), používá se v produktech jako polymery, lepidla a tmely a nátěrové hmoty; návrh předložila Francie.

Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava. Poslechněte si Podhoubí, které projasňuje debatu kolem rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami o individuální dopravu a budovy ZDE

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky. Pilotní projekt společnost označuje za snahu o snížení emisí skleníkových plynů z této plošiny. Cílem je snížit uhlíkovou stopu, která se týká jen samotného provozu tohoto těžebního zařízení. Kritici označují tuto aktivitu za greenwashing: skutečné emise skleníkových emisí toto opatření nijak neřeší, jen vypadá dobře. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Japonsko chce popohnat elektromobilitu. Rozdělilo dotace automobilkám

Gigantická továrna na recyklaci baterií v Německu podpoří evropský automobilový průmysl

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím. Tento trend „nemůže pokračovat, pokud chceme zachovat obyvatelné klima“, píší vědci v článku v časopise Environmental Research Letters z 10. září. Autory jsou vědci z iniciativy Global Carbon Project, které předsedá vědec Rob Jackson ze Stanfordovy univerzity a která sleduje emise skleníkových plynů po celém světě. Více ZDE

Obnovit přirozený charakter řeky Bečvy a zároveň zvýšit protipovodňovou ochranu měst a obcí v jejím okolí má za cíl memorandum podepsané v pondělí zástupci Olomouckého kraje a státu. Postupná obnova přirozeného koryta řeky by měla být financována pomocí peněz z evropských fondů. Jedná se o první projekt tohoto typu na velké řece v České republice. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Paměť vody aneb odkaz Jakuba Krčína - Jakubovi Krčínovi z Jelčan (1535–1604) patří v naší historii místo největšího projektanta a stavitele vodních děl. Díky obrovské rybniční soustavě dokázal během svého života proměnit jihočeská bažinatá blata v půvabnou kulturní krajinu. Jím postavené rybníky s množstvím ryb přinášely a dodnes přinášejí značné zisky. Krčín se však nevěnoval jen budování vodních děl, ale jako regent byl vrchním správcem celého obrovského panství Rožmberků, které pod jeho, i z dnešního hlediska moderním, vedením neuvěřitelně vzkvétalo. Z Krčínova odkazu je pro nás důležité i to, že například při povodních v roce 2002 jeho rybníky zadržovaly takové množství vody, které by jinak přehrady na Vltavě nebyly schopny zachytit. Bez Krčínových rybníků by tehdy došlo k opětovnému zničení Karlova mostu a voda by prý zaplavila i Václavské náměstí. Pořad ZDE
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo vyhlášku č. 222/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Vyhláška č. 222/2024 Sb. byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 18. 7. 2024 a nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2024.

Novela vyhlášky především reaguje na již stanovenou povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v intervalu nejvýše jedné hodiny v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie, a to s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku a tím zpřesnit a zobjektivizovat výsledek výpočtu. 

Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení a vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). 

Novelou vyhlášky je současně doplněn výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu). Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy.

Odkaz na vyhlášku č. 222/2024 Sb.

Vyhláška je v neposlední řadě reakcí na rozsáhlou novelizaci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

V novém egyptském hlavním městě chtějí vybudovat 240 metrů vysokou kancelářskou budovu Forbes International Tower.   Stavba má být unikátní tím, že bude ze 75 procent poháněná vodíkem, zbývající čtvrtinu pak zajistí fotovoltaika. Díky využití těchto a dalších technologií má být budova schopná odstranit více uhlíku, než kolik ho vypustí do ovzduší. Více ZDE

V roce 2023 lidé pomohli vytřídit celkem 1 976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi lety. Celkový sběr všech druhů odpadních baterií dosáhl v minulém roce 4 273 tun.

Objem vytříděných baterií neustále roste a Češi nyní vytřídí přibližně 45 % z celkového počtu prodaných baterií. Z hlediska počtu jsou nejčastěji odevzdávanými klasické tužkové (AA) a mikrotužkové (AAA) baterie. Těch se vybralo přibližně 924 tun, což odpovídá 36 milionům kusů baterií velikosti AA. Spotřebitelé se však stále více učí třídit í baterie z domácí elektroniky či ručního aku-nářadí. Celkově již bylo posbíráno přes 1 052 tun dobíjecích baterií. Z hlediska typu převládají mezi vytříděnými baterie alkalické, roste však počet lithiových baterií používaných v mobilech, ručním nářadí nebo počítačích.

Vyplývá to ze zprávy neziskové společnosti Ecobat, která se sběrem baterií zabývá přes dvacet let a provozuje více než 28 000 sběrných míst.

„Vyhazovat baterie do popelnic na směsný odpad je nejen neekologické, ale také velmi nebezpečné. Na skládkách či ve spalovnách se z baterií uvolňují škodlivé látky včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Nesprávně vyhozená baterie může navíc jednoduše zkratovat, přehřát se a způsobit požár nebo dokonce i výbuch. Naopak řádným tříděním a následnou recyklací lze z 100 kilogramů vyhozených baterií získat přibližně 74 kilogramů vzácných materiálů,“ vysvětluje Kateřina Vránková, obchodní ředitelka společnosti ECOBAT.

Klíčovou roli v třídění spotřebitelských baterií hrají především obchody, kde mohou zákazníci jednoduše baterie odevzdávat do specializovaných kontejnerů. Nejvíce baterií vytřídili zákazníci sítě COOP (33 tun), na dalších místech skočily řetězce Lidl (31 tun)
a Albert (21,5 tun).

„Pro nás je klíčové dostat specializované kontejnery a sběrné boxy co nejblíže k spotřebiteli. Například díky spolupráci se síti COOP máme více než dva tisíce sběrných míst a zákazníci i v malých obcích získali jednoduchou možnost ekologicky baterie vyhazovat,“ komentuje Kateřina Vránková.

Některé kraje v sběru zaostávají

Kromě obchodů hrají důležitou roli také kontejnery a sběrné boxy na veřejných prostranstvích, úřadech či školách. „Bohužel přes veškerou naší práci i práci všech našich partnerů některé lokality ve sběru stále zaostávají. Například zatímco průměrný obyvatel Kraje Vysočiny odevzdá ročně k recyklaci 15 tužkových baterií, obyvatel Olomouckého či Jihomoravského kraje 10 baterií, obyvatelé Libereckého či Ústeckého, kraje odevzdávají jen přibližně 4 tužkové baterie ročně. Nelze přitom předpokládat zásadní rozdíly v počtu kupovaných baterií, zlepšit celkový sběr je naše trvající priorita a to jak kvůli životnímu prostředí, tak i novým požadavkům Evropské unie,“ říká Kateřina Vránková. Povědomí o nutnosti sběru a recyklace baterií pomáhá řada vzdělávacích akcí, jako je právě probíhající Evropský týden recyklace baterií.

EU vyžaduje ještě vyšší efektivitu

Podle nařízení EU z roku 2023 musí poměr vybraných baterií do roku 2030 dosáhnout 73 %, přičemž bude nutné sbírat všechny typy baterií. Povinnost třídit a recyklovat se tak vztahuje například i na baterie z dopravních prostředků jako jsou elektrické koloběžky nebo skútry a baterie z elektroaut. Nařízení upravuje celý životní cyklus baterií a stanoví řadu dalších detailních požadavků jako například množství konkrétních látek z baterií, která musí být recyklovány. Podle Kateřiny Vránkové se pro dosažení stanovených cílů bude muset učinit ještě hodně změn a to jak na straně přístupu spotřebitelů, tak i v rámci fungování celého systém sběru. Ten zatím stále nedostatečně zapojuje všechny prodejce  do systému kolektivního sběru.

O neziskové organizaci ECOBAT - ECOBAT je česká nezisková společnost, která již přes 20 let zajišťuje komplexní služby spojené se se sběrem, třídění a recyklací všech druhů odpadních baterií.

 

Posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie v ČR je připraveno na základě prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka a je jednou z reforem, respektive jedním z milníků, podmiňujících čerpání finančních prostředků z Plánu pro oživení a odolnost České republiky, konkrétně komponenty 2.2, 2.3 a 2.5, jakož i investice do bioenergie v oblasti energetiky, dopravy, životního prostředí, změny klimatu, lesnictví nebo zemědělství financované z jiných fondů EU nebo vnitrostátních zdrojů v plném souladu s právními požadavky včetně požadavků podle zásady „významně nepoškozovat“.

Cílem tohoto posouzení je kvantifikovat, případně kvalifikovaně popsat, poptávku po bioenergie a její zdroje s důrazem na jejich udržitelnost, tak aby byla objektivně prokázána dostatečnost zdrojů udržitelné biomasy do roku 2030 pro pokrytí poptávky. A zároveň popsat dopady na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku, biologickou rozmanitost a vliv na kvalitu ovzduší.

Cílem tohoto posouzení je kvantifikovat, případně kvalifikovaně popsat, poptávku po bioenergie a její zdroje s důrazem na jejich udržitelnost, tak aby byla objektivně prokázána dostatečnost zdrojů udržitelné biomasy do roku 2030 pro pokrytí poptávky. A zároveň popsat dopady na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku, biologickou rozmanitost a vliv na kvalitu ovzduší. Cílem je také poskytnutí vodítek pro investice v oblasti využití biomasy a odpadních zbytků z využití biomasy, a to jak ze soukromých, tak z veřejných prostředků.

Bioenergie je relativně široká kategorie, do které patří množství různorodých zdrojů v pevném (palivové dřevo; těžební zbytky atd.), plynném (kupříkladu bioplyn) a kapalném skupenství (kapalná biopaliva). Pro účely tohoto dokumentu byla však tato kategorie zúžena na pevnou biomasu.

Dokument ke stažení:

Posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie v ČR [pdf, 2070 kB]

Od pondělí 9. do neděle 15. září 2024 se po celé Evropě slaví Evropský týden recyklace baterií. Jedná se o 9. ročník této události, která každým rokem připomíná důležitost třídění a recyklace použitých baterií. Podle nařízení EU z roku 2023 musí do roku 2030 podíl vybraných baterií dosáhnout 73 %, což zahrnuje i povinnost sběru všech typů baterií, včetně baterií z dopravních prostředků, jako jsou elektrické koloběžky, skútry a elektromobily. Češi již v pololetí prolomili další sběrové limity a vytřídili přes 1 165 tun baterií.

Význam recyklace baterií v dnešní době

Během tohoto týdne probíhají v řadě evropských zemí, včetně Česka, místní osvětové kampaně, které mají za cíl informovat a motivovat veřejnost k tomu, aby správně nakládala s použitými bateriemi. „Aktuálním cílem Evropské unie je recyklovat 45 % odpadních baterií uvedených na trh, což se má do roku 2030 ambiciózně zvýšit na 73 %, přičemž bude nutné sbírat všechny typy baterií,“ komentuje Kateřina Vránková, obchodní ředitelka kolektivního systému ECOBAT. „Tento cíl představuje velkou výzvu, zejména s ohledem na rostoucí používání baterií v domácnostech. Každá správně recyklovaná baterie má dnes větší význam než kdy dříve,“ dodává Kateřina Vránková.

Proč je recyklace baterií důležitější než kdy dříve?

Recyklace baterií je klíčová pro ochranu životního prostředí, neboť zabraňuje úniku škodlivých látek, jako jsou těžké kovy, do ovzduší, půdy a vody, a umožňuje opětovné využití cenných surovin, jako je železo, kobalt nebo měď. To nejen šetří přírodní zdroje, ale také snižuje riziko požárů způsobených nesprávně vyhozenými bateriemi. Rostoucí význam recyklace potvrzuje i nárůst prodeje baterií – v České republice se každoročně dostane do oběhu přes 170 milionů kusů spotřebitelských baterií. „Každý obyvatel nakoupí ročně v průměru 17 baterií. V roce 2023 společnost ECOBAT recyklovala průměrně 7 baterií AA na osobu, což znamená, že zůstává asi 10 baterií, které se doma hromadí nebo jsou nesprávně vyhozeny do odpadu,“ doplňuje Kateřina Vránková.

Poslat baterie na recyklaci je velmi snadné

Sběrná síť ECOBAT je rozšířena po celé České republice, kde je téměř v každé obci možné najít nádoby na sběr odpadních baterií. Použité baterie lze odevzdat na veřejných i neveřejných místech. Baterie ze sběrných nádob jsou transportovány na třídicí linky, kde jsou roztříděny podle velikosti a chemického složení. Většina vytříděných baterií je následně odesílána ke zpracování do zahraničí, zejména do Německa, Francie a Lotyšska, zatímco v České republice se zpracovávají pouze olověné baterie, a to v Příbrami. Recyklace baterií funguje v ČR již dvacet let a je finančně podporována výrobci, dovozci a distributory, kteří jsou ze zákona povinni zajistit sběr a nakládání s produkty s ukončenou životností, buď prostřednictvím vlastního sběrného systému, nebo ve spolupráci s ECOBAT.

TIP: Jak se můžete také připojit k oslavám Evropského týdne recyklace baterií (ETRB)?

Na www.ecocheese.cz si zdarma objednejte krabičku ECOCHEESE. Využijete ji na uchovávání vybitých baterií u vás doma, než je odnesete na sběrná místa.

ECOBAT je česká nezisková společnost, která již přes 20 let zajišťuje komplexní služby spojené se sběrem, třídění a recyklací všech druhů baterií.

Oblíbená značka nápojů Capri-Sun brojí proti papírovým brčkům. Vedení společnosti, která i v České republice dlouhodobě nabízí populární pitíčka, se rozhodlo vyvinout tlak na Evropskou komisi. Spouští online petici, která má přinést důkaz, že zákazníci chtějí zpět plastová brčka. Cílem je získání alespoň jednoho milionu podpisů. Společnost vyrábí své produkty v německém Eppelheimu u Heidelbergu. Plastová brčka nepoužívá od roku 2021. Šéf podniku Roland Weening ale říká, že papírová brčka zákazníkům vadí. Hůře se zasouvají, měknou a mnoho zákazníků je názoru, že kvůli současným brčkům má nápoj při pití papírovou příchuť. Více ZDE
 

Podle oficiálně zveřejňovaných statistik beton vytváří nejméně 8 % uhlíkové stopy ročně. Celkové lidmi produkované uhlíkové stopy na naší planetě. Je nasnadě, že jde o jeden z prvních materiálů, u kterého se hledají ekologičtější varianty. A ukazuje se, že to možná i půjde. Bez betonu se totiž naše stavebnictví dosud nedovede obejít a dlužno říci, že se jen tak ani neobejde. Vědci s Coloradské univerzity v USA proto přišli s nápadem používat takzvaný živý beton s obsahem fotosyntetických bakterií. A zdaleka nejsou v takovém pátrání sami. Více ZDE