Jak zachovat příjemné prostředí pro lidi ve Vysokém Mýtě v době letních veder? Jde lépe využít dešťovou vodu, nebo nechat volně odtékat do kanalizace? A jak učinit okolní krajinu přitažlivější pro lidi a současně ekologicky stabilnější? Odpovědi na tyto otázky a řadu dalších důležitých informací nabízí Adaptační strategie města.

Koncem minulého roku byly zveřejněny výstupy z analýzy adaptační strategie, kde se občané města vyjádřili, jak vnímají téma adaptace na změny klimatu. Jejich pohled byl součástí širší analýzy rizik a problémů, které mohou tyto změny přinést. Dalším krokem adaptační strategie bylo stanovení hlavních cílů, opatření a projektů.

„Naším hlavním cílem je zajistit dobré podmínky pro život obyvatel města, a to nejen v současnosti, ale i v podmínkách předpokládaných klimatických změn. Prioritou i do budoucna je proto komplexní a promyšlené řešení veřejných prostranství a dostatek zdravé zeleně ve městě i v okolní krajině. Mezi priority patří také udržitelná výstavba a rekonstrukce budov a efektivní nakládání s dešťovými vodami,“ řekl místostarosta Martin Krejza.

Pro naplnění tohoto cíle budou realizována adaptační opatření, která jsou podle charakteru rozdělena na modrá, zelená a šedá. „Modrá opatření se týkají vody. Místo odvádění do kanalizace je potřeba vodu vsakovat do půdy nebo ji využívat třeba při údržbě zeleně, na zahradách nebo v domácnostech,“ vysvětluje Zdeněk Frélich jeden z autorů strategie ze společnosti EKOTOXA. Ve městě to mohou být třeba akumulační nádrže, které vodu zadrží, nebo propustné povrchy na parkovištích, chodnících a místních komunikacích. K lepšímu zadržení vody v krajině mohou sloužit zasakovací pásy, tůňky a k zadržení přívalových srážek poldry. Možností je celá řada.

Zeleň plní v oblasti adaptací také celou řadu funkcí. „Během horkých dní poskytuje osvěžující stín, ochlazuje a zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu. Uvnitř města je potřeba zeleň zachovat, vhodně ji provázat s mobiliářem a zajistit podmínky pro její delší životnost. Do zeleně lze také svádět vodu z okolních komunikací,“ doplňuje Štěpán Vizina. Mezi další doporučení patří doplnění zeleně podél cyklistických tras a polních cest nebo využití zelených střech u nových budov nebo při jejich rekonstrukcích.

Šedá opatření jsou technického charakteru, například v oblasti energetiky. „Město hospodaří s energiemi na svém majetku na velmi slušné úrovni, většina veřejných objektů nebo bytů je již zateplena. Výstavba nových objektů by měla probíhat optimálně v pasívním standardu s minimální spotřebou energie. Je zde pak i větší prostor pro obnovitelné zdroje,“ říká Zdeněk Frélich. Světlejší střechy lépe odrážejí sluneční záření a snižují přehřívání. Doplňkový efekt mají také stínicí prvky na budovách, které lze čím dál lépe ovládat s pomocí SMART technologií.

Adaptační strategie obsahuje sedm typů podrobně rozepsaných adaptačních opatření. Každé opatření zahrnuje také příklady konkrétních projektů. Na návrhovou část navazuje akční plán se čtyřiceti projekty, které město  plánuje, nebo může v budoucnu uskutečnit.

„Adaptační strategii chápeme jako nástroj, který nám pomůže při realizaci budoucích projektů,“ řekl místostarosta Martin Krejza. „Uplatnění adaptačních principů budeme zvažovat u každé investice, kterou město výhledově plánuje.“

Dokument ke stažení:

Adaptační strategie města Vysoké Mýto - návrhová část

Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil. Více ZDE

Textilní průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele – má vysokou spotřebu prvotních materiálů, vody, výroba tvoří emise skleníkových plynů, pěstování materiálů zabírá mnoho zemědělské půdy a ničí biodiverzitu. S trendem „fast fashion“, kdy se velká část oblečení vyhazuje po několika použitích, navíc vzniká ročně okolo 92 milionů tun textilního odpadu. Dle odhadů Institutu Cirkulární Ekonomiky tvoří textil přibližně 7.1% směsného odpadu a tak se v ČR vyhodí ročně přibližně 147 000 tun textilu. Situaci by tak mohlo výrazně pomoci zvýšení sběru a recyklace textilu, která šetří přírodní zdroje a minimalizuje množství odpadu.  Například v případě výroby jedné tuny recyklovaného polyesteru se ušetří 80% vypuštěných toxických látek, 60% spotřebované energie a 40% emisí CO₂. Více ZDE

Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů Green Dealu. Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je v současnosti na své maximální možné hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích už není možné, vyplývá to z expertní studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Pokud bude chtít stát stanovené cíle Green Dealu v této oblasti splnit i v budoucnu, měl by hledat zdroje jinde než v lese. Klíčem může být lepší využití odpadu na pilách, v papírnách nebo ve stavebnictví, říká Dalibor Šafařík z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spočítali, zda je Česká republika schopna naplnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Jedním z hlavních cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 32 % za celou EU. Česká republika se zavázala dosáhnout podílu 22 %.

„Abychom se k tomuto cíli přiblížili, bude v ČR vzhledem ke klimatickým, hospodářským a politickým podmínkám nadále hrát významnou roli lesní biomasa," uvedl Jakub Michal z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU.

Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dendromasy pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,473 mil. tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,645 mil. tun. V období do roku 2018 činil přitom tento roční objem průměrně 7,896 mil. tun.

„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu včetně nebezpečí deformace trhů s dřevní surovinou v sortimentech technologického zpracování jako je pilařská kulatina, dříví pro průmysl papíru a celulózy nebo výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva," říká Šafařík.

V roce 2013 činil v ČR podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 %, v roce 2019 pak 16,24 %, což představuje celkový nárůst 2,31 procentního bodu za 6 let, a to při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014–2017. K výraznějšímu zvýšení podílu lesní biomasy v palivovém mixu dochází až od roku 2018 vlivem přebytku palivového dříví a těžebního odpadu z primární produkce v důsledku kulminace těžeb kůrovcové kalamity.

"Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích, kde brát," zdůrazňuje Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. „V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor," dodal vědec.

Metropole bude mít unikátní robotickou dotřiďovací linku. Kovy, plasty i nápojové kartony se tak budou moci vyhazovat do jedné popelnice. Investice za více než sto milionů se má městu vrátit za pět let. Více ZDE

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření týkajících se aktualizace energetických štítků. Požadavky na ekodesign u: vodních čerpadel, klimatizátorů vzduchu typu vzduch-vzduch, tepelných čerpadel typu vzduch-vzduch a ventilátorů a bubnových sušiček pro domácnosti. V rámci této konzultace budou zváženy nové nebo zdokonalené požadavky na ekodesign, pokud jde o minimální energetickou náročnost, účinné využívání zdrojů a informace o výrobku.

Dokument ke stažení:

Evropská Komise dnes spustila veřejnou konzultaci týkající se možností, jak přispět k přechodu na ekologičtější a více digitalizovaný ekosystém dopravy. Komise nyní žádá firmy působící v oblasti automobilové, vodní a železniční dopravy, veřejné orgány, sociální partnery, výzkumné organizace a všechny další zainteresované strany, aby vyjádřily své názory na to, jak může ekosystém mobility dosáhnout zelené a digitální transformace a zároveň jak zvýšit jeho odolnost. Cílem konzultace je také získat informace o tom, s jakými náklady je potřeba počítat a jaké splnit další podmínky nutné pro transformaci ekosystému průmyslové mobility.

Konzultace navazuje na již zahájenou práci pro ekosystémy cestovního ruchu, energeticky náročného průmyslu, stavebnictví, blízkosti a sociální ekonomiky. Konzultace o přechodové cestě pro ekosystém mobility potrvá do 31. března 2022.

DEU dnes vynesl rozsudek solárních kauz, které běží před vnitrostátními soudy. V řízení o předběžné otázce ve věci „VYSOČINA WIND“ dal za pravdu české právní úpravě financování nakládání s odpadními solárními panely. Více než 230 běžících soudních sporů v ČR kvůli hrazení nákladů na recyklaci solárních panelů tak má od Soudního dvora EU jasný a závazný právní výklad.

Ministerstvo životního prostředí se v roce 2019 v těchto kauzách dovolalo k Nejvyššímu soudu. Ten se ve věci provozovatele solární elektrárny společnosti Vysočina Wind obrátil na Soudní dvůr EU [1]. Jeho dnes zveřejněný verdikt vnáší nové světlo do sporů (https://curia.europa.eu/jcms/jcms/p1_3618866/cs/).

Soudní dvůr potvrdil, že Česká republika při provádění směrnice nepochybila, když povinnost nést náklady na likvidaci panelů neuložila jejich výrobcům zpětně. Zároveň se ztotožnil s argumentací České republiky, podle které by taková povinnost odporovala zákazu retroaktivity a zásadě právní jistoty, jelikož by následně a nepředvídatelně měnila rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nešlo zabránit. Soudní dvůr navíc směrnici v příslušném rozsahu prohlásil za neplatnou.

Rozsudek Soudního dvora se promítne do všech sporů na vnitrostátní úrovni, v nichž Česká republika čelí obdobným žalobám na náhradu škody. Výše uvedeným výkladem unijního práva jsou vázány všechny soudy a nemohou se od tohoto výkladu odchýlit. Hrozící dopad na státní rozpočet ve výši asi 2 mld. korun za požadované náhrady škody, úroky z prodlení a náklady soudních řízení se tímto odvrátil.

[1] Na Soudní dvůr se obrátil Nejvyšší soud České republiky v rámci sporu, v němž se společnost VYSOČINA WIND a.s. domáhá náhrady škody vůči České republice z titulu odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou údajným nesprávným provedením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Skládkování je sice nejšpinavější, ale zároveň nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu. Pro čtveřici velkých hráčů, kteří dominují tuzemskému trhu, je to dobrý a stálý byznys s tržbami v řádu miliard korun. Proto dlouho odolávali evropskému tlaku na jeho omezení. To se ale blíží. Více ZDE

Rok 2021 byl z hlediska kvality ovzduší velmi příznivý. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší dosáhly v roce 2021 v rámci posledního desetiletí nejnižších až druhých nejnižších hodnot (po historicky nejlepším roce 2020).

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2021.

V roce 2021 došlo k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 pouze na několika stanicích situovaných převážně v Moravskoslezském kraji. Dále byl na nízkém počtu stanic překročen imisní limit pro přízemní ozon. V roce 2021 byla vyhlášena pouze jedna smogová situace, a to v prosinci v Moravskoslezském kraji.

Relativně nízké koncentrace polutantů v roce 2021 lze přisoudit pokračujícímu poklesu emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivým meteorologickým podmínkám během teplejší části roku a příznivějším rozptylovým podmínkám v závěru roku. V důsledku opatření proti šíření koronaviru a následného snížení intenzity dopravy lze předpokládat pokles emisí, zejména oxidů dusíku.

V dubnu bude zveřejněna II. část předběžné zprávy, v rámci které jsou hodnoceny koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu. U této látky lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

Dokument ke stažení:

KVALITA OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2021

S účinností od 1. ledna 2021 byl vydán nový zákon o odpadech[1] a s ním i související změnový zákon, který se dotknul mj. problematiky místních poplatků. Tyto zákony obsahovaly přechodná ustanovení, díky kterým obce mohly ještě celý rok 2021 vybírat poplatky či úhradu za komunální odpad od nepodnikajících fyzických osob dle dosavadních právních předpisů, avšak toto přechodné období s koncem roku 2021 uplynulo. Ze všech stran se tak na obce hrnuly informace o tom, že nevydají-li obecně závaznou vyhlášku, kterou by stanovily některý z nových poplatků za komunální odpad, a to buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, tak, aby obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti k 1. lednu 2022, nebudou moci v roce 2022 žádný poplatek ani jinou úhradu za komunální odpad vybírat. Co když ale obec tento termín nestihla? Více ZDE

S aktuálně platnými opatřeními proti epidemii koronaviru bude opět končit v odpadu více samotestovacích sad, zejména kvůli testování zaměstnanců firem. V důsledku toho vzniká a bude vznikat množství i kontaminovaného odpadu. Ministerstvo životního prostředí proto připomíná pokyny a doporučení, jak s ním nakládat.

Testovací sady, určené pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, žáků nebo v domácnostech) bez asistence zdravotního personálu, lze v souladu se zákonem o odpadech rovněž řadit mezi směsný komunální odpad [1].

K prevenci před rizikem, že testovaná osoba je SARS-CoV-2 pozitivní, je však vždy třeba veškerý odpad z testovacích výrobků ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady. Firmy musí mít určené plastové pytle, do kterých se bude veškerý odpad vzniklý ze samotestování sbírat.

Nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, minimálně s tloušťkou 0,2 mm. Pokud takové firma nemá okamžitě k dispozici, pak je možné použít dva tenčí pytle. Pytle se samotestovacími sadami se musí vždy pečlivě uzavřít (zavázat) a dezinfikovat na povrchu. Je naprosto nezbytné vždy pytle uzavírat a nikdy nenechávat tento odpad mimo sběrnou nádobu. Také platí, že se nikdy nevysypávají samotestovací sady volně do kontejneru, stejně jako v případě roušek a respirátorů.

Pokyny MŽP pro správnou manipulaci s použitými testovacími sadami na koronavirus určenými pro sebetestování osob:

• Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem.

• Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto ještě vložte do druhého pytle a zavažte.

• Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem, až poté zavázaný pytel dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.

• Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu.

• Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.

Dokument ke stažení:

[1] Metodika MŽP, jak samotestovací sady zařazovat podle zákona o odpadech

Omezování odpadu ve Francii a přechod k cirkulární ekonomice představují obrovské příležitosti pro firmy, které nabízejí alternativní řešení k jednorázovým plastům a plastovým obalovým materiálům. V širším kontextu se rýsují šance pro společnosti nabízející technologická řešení pro třídění odpadu, jeho lepší zpracování a další využití. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes předložilo vládě Plány pro zvládání povodňových rizik v povodích Labe, Odry a Dunaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo Národní plány těchto povodí do roku 2027. Navrhovaná opatření ochrání lidské životy a majetky, pomohou vybudovat čistírny odpadních vod a revitalizovat vodní toky. Oba dokumenty vláda schválila.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství na přípravě plánů dlouhodobě spolupracují, v pracovních skupinách se scházejí odborníci MZe, MŽP, státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM a krajských úřadů.

Národní plány povodí Labe, Odry a Dunaje počítají do roku 2027 s vybudováním 2 469 opatření za více než 68 miliard korun z národních i evropských zdrojů (financování z národních zdrojů ve výši 52,3 miliard a podpora z fondů EU ve výši 15,8 miliard korun). Za ty se postaví například čistírny odpadních vod, kanalizace, revitalizují se řeky a potoky a využijí se ke zmírnění nepříznivých dopadů sucha.

„Naším cílem je zlepšovat ochranu povrchových i podzemních vod, vodních ekosystémů, prevence před povodněmi, hospodaření s vodami a jejich udržitelné užívání. Proto při přípravě tak stěžejních materiálů, jako jsou Národní plány povodí, spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí a dalšími odbornými institucemi. Navíc veřejnost a uživatelé vody mohli po dobu šesti měsíců k návrhům plánů vznést své připomínky. Na jejich základě jsme plány upravili,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Plány povodí jsou zpracované pro třetí plánovací období, tedy do roku 2027 a nahradí Národní plány povodí pořízené pro druhé plánovací období, schválené vládou v roce 2015.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s MZe, správci povodí a krajskými úřady vypracovalo Plány pro zvládání povodňových rizik.

„Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zásadním strategickým materiálem k ochraně životů, zdraví, majetků a kvality životního prostředí. Řeší jednak snížení míry povodňového nebezpečí a jednak připravenost obyvatel a odolnost staveb, objektů infrastruktury, hospodářských i dalších aktivit vůči negativním účinkům povodní. Samozřejmě jejich síla je v realizaci konkrétních opatření. Jen z evropských prostředků našeho Operačního programu Životní prostředí a Národního plánu obnovy na ně chystáme více než 26 miliard korun," vysvětlila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Mezi konkrétní opatření bude patřit například výstavba ochranných hrází, včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Celkové náklady jsou odhadnuty na více než 62 miliard korun.