Česko dostalo peníze, které se Polsko zavázalo zaplatit v rámci řešení vlivu těžby v hnědouhelném dole Turów. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur. Smlouva, která má být v příštích dnech zveřejněna v registru mezinárodních smluv, Polsko zavazuje, aby dostavělo podzemní stěnu, která by bránila odtoku podzemních vod z českého území. Ta je ale předmětem sporů. „Stěna nemá požadovaný efekt,“ říká právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold. Více ZDE

Geolog: Nelze odhadnout, kdy se projeví účinek stěny proti vlivu dolu Turów

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok. ČTK to dnes na dotaz napsal ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu. Více ZDE

Cena emisních povolenek v Evropské unii uzavřela v pátek obchodování na rekordních více než 96 eurech (zhruba 2300 Kč) za tunu. Analytici předpokládají, že cena povolenek v brzké době překročí symbolickou hranici 100 eur, uvedla agentura Reuters.

Cena povolenek se od začátku loňského roku zvýšila už o více než 200 procent. K jejímu růstu přispělo zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí. Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek.

Dnešní obchodování cena zakončila na 96,43 eura. To představuje nejvyšší závěrečnou cenu od spuštění systému obchodování s povolenkami v roce 2005. V průběhu dne se cena vyšplhala až na 97,50 eura. "Magické trojciferné číslo, 100 eur za tunu, bude příštím cílem," uvedli analytici ze společnosti Refinitiv.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Pilotní projekt sběru biologicky rozložitelného odpadu v pardubické sídlištní zástavbě má za sebou první rok. Zatímco část obyvatel bytových domů městského obvodu Pardubice III možnost třídit zelený odpad uvítala, stále je dost těch, kteří jejich snahu o ekologické chování, maří.

Proto budou od března kontejnery na bioodpad opatřeny zámkem, od něhož budou mít klíč pouze ti, kteří mají o třídění opravdu zájem.

„Během pilotního projektu se potvrdilo, že řada lidí ze sídlišť má o třídění bioodpadu zájem. Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ vysvětlil náměstek primátora zodpovědný za péči o životní prostředí Jan Nadrchal.

Město se ale nechce vzdát myšlenky umožnit i lidem z bytových domů třídění zeleného odpadu. Řešením by mohl být systém, kdy hnědé kontejnery na biologický odpad budou uzamčeny a klíče dostanou pouze ti, kteří chtějí přispět k ochraně životního prostředí. Uzamčené popelnice se objeví již v březnu na všech pěti stanovištích v městském obvodě III (v ulicích Dašická u č.p. 1767, Erno Košťála u č.p. 973, Bartoňova u č.p. 849, za č.p. 851 – 852 v ulici Luďka Matury a na Dubovém návrší u č.p. 748). Klíče k nim si budou moci obyvatelé této části Pardubic vyzvednout již v únoru na úřadu MO III na Dubině, nebo na Odboru životního prostředí pardubického magistrátu ve Štrossově ulici.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky. Doufáme, že uzamykáním nádob na sběr této významné komodity se nám podaří uchránit iniciativu těch, kterým není budoucnost planety lhostejná, před nezodpovědným přístupem jiných,“ dodal náměstek.

V Pardubicích mohou již 15 let ukládat odděleně biologicky rozložitelný odpad obyvatelé rodinných domů. V současné době je do projektu zapojeno zhruba 4 160 nemovitostí, včetně základních i mateřských škol. Po této možnosti ale stále častěji volají i obyvatelé bytových domů. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 13 500 tun.

Ke kompostování, tedy oddělenému sběru bioodpadu, se hodí například listí, plevel či tráva ze zahrádek, z domácností pak odřezky a slupky od ovoce a zeleniny, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy či čaje, řezané květiny (bez drátků a stuh) i pokojové květiny či hlína z květináčů. Mezi zelený odpad rozhodně nepatří plasty, sklo, papír a podobně, ale ani zbytky jídel či odpad živočišného původu. Domácnosti, kterých se separace této složky odpadu může v tuto chvíli týkat, dostanou v nejbližších dnech, formou letáků či prostřednictvím zpravodaje své malé radnice, informace o tom, kdy a kde si mohou klíče ke kontejnerům bezplatně vyzvednout i jaký odpad mohou třídit. Podrobnosti najdou také na webových stránkách Služeb města Pardubic, které svoz a likvidaci odpadů ve městě zajišťují.

Ministerstvo životního prostředí stanovilo termín veřejného projednávání o obnovení provozu spalovny průmyslových odpadů v Rybitví u Pardubic. Datum je 8. února, podle resortu má být schůzka online. Pardubický magistrát s tím ale nesouhlasí. Radnice předpokládá, že veřejnost bude mít o toto téma opět velký zájem. Navrhovala tedy, aby bylo setkání v hokejové aréně, aby se ho mohlo zúčastnit co nejvíc lidí. Jenže ministerstvo tento nápad nevyslyšelo a zvolilo online formu. Tam se sice také může přihlásit kdokoliv, ale podle magistrátu to zkrátka není dobré řešení.

Veřejné online projednání je naplánováno prostřednictvím služby Webex na úterý 8. února od 15 hodin, s možností připojit se již ve 14 hodin kvůli zkušebnímu připojení či vyřešení případných technických problémů. Zájemci se k přenosu mohou připojit přímo ve webovém prohlížeči prostřednictvím odkazu https://bit.ly/webex_projednání_spalovna, v některých případech se po otevření odkazu stáhne Webex aplikace, kterou si uživatel naistaluje a poté se připojí, nebo pokračuje ve sledování online přenosu prostřednictvím prohlížeče. Podmínkou pro sledování vysílání je vyplnění jména, příjmení a e-mailové adresy. Pozvánku k projednání veřejnost nalezne v Informačním systému EIA (www.mzp.cz/eia) pod kódem záměru MZP493, odkud je možné uvedený odkaz také zkopírovat.

Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 000 tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Global analysis of health care waste in the context of COVID-19

Tonnes of COVID-19 health care waste expose urgent need to improve waste management systems

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k hodnocení nového legislativního rámce pro průmyslové výrobky. Nový legislativní rámec pro průmyslové výrobky v EU se snaží zdokonalit vnitřní trh se zbožím zlepšením dozoru nad trhem a zvýšením kvality při posuzování shody. S ohledem na nové technologie je třeba posoudit, zda je tento rámec i nadále vhodný pro daný účel v digitálním a oběhovém hospodářství. Hodnocení se zaměří na: aktualizaci a modernizaci softwaru a hardwaru, renovace a opravy a posuzování shody a akreditaci.

Dokument ke stažení:

EU 25_22 EK Legislativní rámec pro průmyslové výrobky

Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

"Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobujících větší škody," řekla dnes eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba 15 procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však nijak neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

"Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře," uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní "zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko".

Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.

"Stále je šance to zastavit," prohlásil německý zelený europoslanec Michael Bloss, k jehož frakci se dnes s kritikou konečné podoby návrhu přidala druhá početně nejsilnější skupina socialistů. Naopak nejsilnější lidovci taxonomii ocenili a nehodlají hlasovat proti ní.

Rakousko zažaluje EK kvůli rozhodnutí zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje

Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti dnešnímu rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.

Podle Gewesslerové musí Rakousko s žalobou formálně počkat do chvíle, než norma začne platit. "V nadcházejících týdnech připravíme právní podklady, a pokud tato taxonomie vstoupí v platnost, zahájíme řízení před Soudním dvorem EU," řekla citovala agentura AFP ministryni, která možnost právních kroků ohlásila prakticky ihned po zveřejnění návrhu Evropské komise na přelomu roku.

Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přimět soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje i skupina dalších států, Rakousko ovšem vystupuje nejaktivněji.

"Ministryně životního prostředí Gewesslerová má mou plnou podporu při zkoumání právních kroků," uvedl na twitteru ještě před oznámením žaloby kancléř Karl Nehammer. Podle něj bude Rakousko nadále sázet na rozvoj obnovitelných zdrojů. "Energie z jádra není zelená ani udržitelná," dodal.

Další informace:

EU Taxonomy: Commission presents Complementary Climate Delegated Act to accelerate decarbonisation

Na základě zpětné vazby se MŽP rozhodlo přidat další informace k objemu výroby a navázat tak na aktualitu z listopadu loňského roku. Jak již v ní bylo uvedeno, jedná se o povinný údaj, bez kterého nebude možné řádně splnit ohlašovací povinnost. Tato povinnost vychází přímo z evropského požadavku na uvádění objemu výroby. Bohužel na evropské úrovni se předložení finálního návrhu zásadním způsobem opozdilo, a tudíž povinnost na národní úrovni předchází povinnost na evropské úrovni. Lze doplnit, že finální návrh byl schválen až ke konci roku 2021.

Zásadním rozdílem mezi evropskými požadavky a požadavky v IRZ je ten, že v rámci IRZ není striktní omezení výběru typu objemu výroby, jako tomu bude na evropské úrovni - tj. pokud je provozována určitá činnost, je nutné zadat objem výroby v přesně stanoveném formátu. V tomto směru je tuzemská právní úprava benevolentní a lze zvolit jakýkoliv typ vhodného objemu výroby. Avšak doporučujeme Vám primárně se i tak řídit evropskými požadavky na zadávání, aby následný přechod byl v tomto směru co nejhladší a aby bylo možné již vzájemně porovnat údaje zadané před i po aplikací evropské právní úpravy.

Aby bylo možné postupovat výše uvedeným způsobem, přikládáme Vám schválený návrh prováděcího rozhodnutí. Návrh je sice v anglickém jazyce, ale pro jeho případný překlad zcela postačí využít služeb on-line překladačů, které jsou k dispozici zdarma (např. DeepL překladač nebo překladač od Google). Česká verze bude následně k dispozici v databázi práva Evropské unie - EUR-Lex.

Město Havlíčkův Brod začne řešit, zda se mu vyplatí zřídit vlastní kompostárnu. Tento požadavek zazněl na podzimním veřejném fóru a získal si mezi lidmi poměrně významnou podporu. Vedení města o kompostárně dosud neuvažovalo, proto ho požadavek veřejnosti překvapil. Více ZDE
 

Ve sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností, která bude účinná od 1. února 2022. Vyhláška ke stažení ZDE.

Hlavní město učinilo důležitý krok k přechodu na cirkulární ekonomiku. Pražští zastupitelé schválili zásadní dokument - Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, kterým se česká metropole hlásí k průběžnému snižování ekologické a uhlíkové stopy.

„Krátce po dnešní půlnoci byla jednomyslně schválena strategie hlavního města pro oběhové hospodářství. Praha tak mimo jiné získá možnost opakovaně využít materiály a snížit spotřebu primárních surovin. Místo způsobu, kdy se suroviny vytěží, zpracují, využijí a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Vzniká tak velká příležitost pro vznik nových služeb, výrobků, pracovních míst, postupů a inovací,“ uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.

Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Strategie Prahy obsahuje celkem sedm tematických cílů s návrhy 73 opatření a 34 konkrétními projekty.

„Principy oběhového hospodářství chceme zavést především ve čtyřech oblastech, které mají největší potenciál materiálových i emisních úspor - stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potravinami. Například se jedná o svoz gastroodpadu ze školních jídelen, stavbu bioplynová stanice, multikomoditní sběr, technologicky vyspělou dotřiďovací linku a škvárové hospodářství. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow,“ dodal náměstek primátora Hlubuček.

Praha se touto strategií hlásí k průběžnému snižování své ekologické a uhlíkové stopy (zdrojové náročnosti spotřeby) a směřování k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Pro naplnění této vize chce Praha motivovat pražské aktéry, včetně soukromého sektoru a veřejnosti, k odpovědnému nakládání se zdroji a odpovědné spotřebě.

Strategie navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030, připravil ji Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Ekonoma a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.

CENIA hledá do svého týmu posilu na pozici Výzkumný pracovník Oddělení odpadového a oběhového hospodářství. Mazi vaší náplň práce bude patřit: výzkum a aplikace vědeckých poznatků při výzkumu a vývoji nových postupů a metod v odpadovém a oběhovém hospodářství, psaní odborných článků a publikací, prezentace výsledků na odborných konferencích, spolupráce na dalších aktivitách a projektech oddělení, zejm. na projektu „Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost“ v rámci Programu Prostředí pro život. Životopis a krátký motivační dopis prosím posílejte nejpozději do 28. 2. 2022. Další podrobnosti ZDE

 

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k revizi nařízení REACH, jejímž cílem je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví a životního prostředí úpravou chemické legislativy EU. Konzultace potrvá do 15. 4. 2022.

Cílem nařízení REACH je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachovat fungování vnitřního trhu a posílit inovace a konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. K tomu slouží čtyři procesy nařízení REACH: registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

Evropská komise 20. ledna 2022 zahájila veřejnou konzultaci k revizi nařízení REACH. Tato plánovaná revize je jedním z opatření oznámených v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek pro životní prostředí bez toxických látek, která byla zveřejněna v říjnu 2020. Cílem revize REACH bude sladit legislativu chemických látek s ambicemi Komise zaměřenými na bezpečné a udržitelné chemické látky, vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí při současném zachování vnitřního trhu.

Komise vyzývá občany a zúčastněné strany, aby se vyjádřili k následujícím bodům:

• revize požadavků na registraci, včetně zvýšení požadavků na informace a zavedení povinnosti registrovat polymery (stavební kameny plastů);

• zavedení faktorů pro hodnocení směsí;

• zjednodušení komunikace v dodavatelských řetězcích;

• revize ustanovení o hodnocení dokumentace a látek;

• reforma procesů povolování a omezování, včetně rozšíření obecných přístupů k řízení rizik a zavedení pojmu nezbytné použití;

• revize ustanovení o kontrole a prosazování.

Konečný termín pro předložení komentářů a připomínek je 15. dubna 2022.

Zpráva Komise byla zveřejněna pouze v angličtině a do poloviny února bude přeložena do ostatních jazyků EU.

Další informace:

• Celá zpráva Komise

• Veřejná konzultace k revizi REACH

Sněmovna v prvním kole podpořila zákon, který zakáže jednorázové plastové příbory, talíře či brčka, jak to vyžadují předpisy Evropské unie. Rozhodla o tom téměř jednomyslně. Lhůtu na jeho další projednávání ve výboru pro životní prostředí prodloužila na 80 dní, i když se norma měla do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat

Návrh upravuje i povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky - příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Po zákazu by se podle resortu životního prostředí měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů.

K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, již existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část samotných výrobků z plastu. Například nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví.

V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na úklidu cigaretových odpadků v obcích. Ke spolupráci výrobců s obcemi by mělo docházet prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice. Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.