Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ potvrzuje, že dlouhodobá varování [1] ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí, byla zcela na místě. Nyní je poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.

Vrcholní čeští politici - jako třeba vicepremiér Marian Jurečka [2] - vyzývají k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska. To Hnutí DUHA považuje za správné čtení situace. Naopak názory, které věští “smrt Evropské zelené dohodě” nedávají smysl. Omezení dodávek fosilních paliv (ze strany Ruska) nebo omezení odběru (ze strany států EU v rámci sankcí), ale i samotný růst cen fosilních paliv naopak vyžadují (a motivují k) jejich nahrazování obnovitelnými zdroji energie. Jedině v nich může být Evropa soběstačná.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí. Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce.”

Hnutí DUHA přibližuje, jak by měl takový “Program energetické nezávislosti” v Česku vypadat, aby opravdu fungoval:

Odstranit bariéry pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Současná vláda zdědila po té předchozí strategii s nízkým cílem pro rozvoj obnovitelných zdrojů [3]. To je potřeba změnit a cíl zvýšit a usilovat o pokrytí přibližně třetiny spotřeby energie z obnovitelných zdrojů už do roku 2030. Je také nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech a přidat také více větrných elektráren. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny [4], je očividně nutné přepracovat. Je potřeba odblokovat rozvoj větrných elektráren, které čelí ze všech obnovitelných zdrojů energie největším překážkám, přestože jde společně se solárními elektrárnami o klíčový bezemisní zdroj energie. Je nutné zahájit seriózní debatu ohledně vhodných území k výstavbě.

Posílit energetickou soběstačnost našich domovů. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na peletky a zateplené či energeticky pasivní domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty za drahé dodávky od velkých firem. Solární panely by měly být na každé vhodně střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek (které se nyní z větší části bez užitku utápí ve státním rozpočtu).

… a nezapomínat na chudší rodiny. Je nutné nastavit varianty programů na podporu zateplování a solárních střech tak, aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Tedy zvýšit podíl dotace a snížit potřebnou spoluúčast, poskytovat výhodné půjčky na přípravu předfinancování projektů a poskytovat odborné poradenství domácnostem. Je také nutné účinně motivovat majitele domů, kteří pronajímají byty, aby domy zateplovali a osazovali fotovoltaickými panely.

Umožnit rozvoj komunitní a obecní energetiky. Ne každý má vlastní střechu nebo peníze na solární panely. Ale pokud se lidé spojí, dokáží mnohem více. Ať už jako energetické společenství nebo na úrovni celé obce. Česko má skluz se zavedením pravidel pro komunitní energetiku (tedy možnost společně a bez administrativních překážek rozvíjet projekty obnovitelných zdrojů a sdílet elektřinu přes veřejnou síť). Proto je potřeba přijmout nový energetický zákon, který má mimo jiné komunitní energetiku zavést, ale také nastavit příhodné cenové tarify ze strany Energetického regulačního úřadu a vhodnou podporu pro energetická společenství občanů. Stát také musí podporovat obce v jejich projektech fotovoltaických či větrných elektráren, obecních výtopen nebo bioplynových stanic.

Třídit bioodpad a postavit u každého města bioplynovou stanici. Většinu směsného komunálního odpadu tvoří zbytky potravin či další bioodpad. Také jídelny a restaurace produkují podobný odpad. Jeho třídění a zpracování pokulhává. Přitom se jedná o vhodné palivo pro bioplynové stanice, které by mohlo mít každé okresní město a vyrábět si tak lokální čistou elektřinu a teplo. Proto je potřeba zavést povinnost obcí poskytovat lidem možnost snadného třídění biodpadů a podporovat vznik a provoz bioplynových stanic na odpady či kaly z čističek odpadních vod.

Investovat do tramvají, vlaků a ultraefektivních aut. Experti pro české ministerstvo životního prostředí spočetli, že do roku 2050 by mohlo na veřejnou dopravu přesednout z aut až 50 % dnešních řidičů [5]. Druhá polovina bude zasedat za volantem aut s čím dál nižší spotřebou a postupně především elektromobilů. Abychom toho dosáhli, je potřeba začít zavádět legislativu, která přiměje výrobce dodávat na trh auta s mnohem efektivnějšími motory, nezbytná je silná podpora pro rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu a sítě cyklostezek ve městech. Již dnes vznikají v úspěšných městech, jako Londýn, Stockholm nebo Amsterodam nízkoemisní zóny. Platí se mýto za vjezd do středu města a zvyšují se poplatky za parkování v centrech. Opatření zlepšilo ovzduší v těchto městech a generuje peníze na cyklostezky či moderní vozidla městské dopravy. A řidičům jsou k dispozici odstavná parkoviště na okraji napojená na rychlé spoje veřejné dopravy do středu města [6].

Limitovat výstavbu plynových zdrojů. Česká vláda chce podporovat přechod tepláren na plyn [4]. Energetické firmy také plánují výstavbu plynových elektráren. Úplně bez nich se neobejdeme, ale jejich využití je nutné přísně limitovat. Lepší než rychlý přechod tepláren z uhlí na plyn je vysokoúčinné využívání uhlí až například do roku 2033 (kdy má být dle programového prohlášení vlády ČR pripravena na konec využívání uhlí) a získaný čas byl využit pro snižování spotřeby tepla v budovách a rozvoj obnovitelných zdrojů tepla (jako například využívání tepla z odpadních vod, bioplynové stanice na odpady atp.). Naopak velmi plýtvavé a zastaralé uhelné elektrárny nedodávající žádné teplo - jako jsou například Počerady - je potřeba rychle odstavit. Na principu útlumu elektráren a ušetření uhlí pro teplárny je postavena už Stávající energetická koncepce ČR [7]. Pokud budou vznikat plynové elektrárny, tak je nutné aby sloužily jen k zálohování sítě a vyráběly v době nedostatku elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je také nutné začít rozvíjet akumulaci energie, například výrobu vodíku či syntetického metanu, která se uplatní v době, kdy bude přebytek výroby z obnovitelných zdrojů (například v létě).

Posílit evropskou spolupráci v energetice. Stejně jako v otázce obrany, i v energetice bude Česko potřebovat více spolupracovat s ostatními státy EU, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z obnovitelných zdroj nebo dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU.


 

Je nutné významně nastartovat růst sektoru, pokud má být do roku 2030 dosaženo výroby alespoň 34 miliard m3 biometanu. Jasná politická podpora dodá investorům důvěru a podpoří rozvoj biometanu. Biometan vyráběný v Evropě je nyní o 30 % levnější než zemní plyn a může snížit energetickou závislost EU na externích dodavatelích.

Cena zemního plynu činí 80 eur, zatímco před rokem byla 18 eur. Podle současných odhadů i příští zimu zůstanou ceny na podobně vysoké úrovni. Vlády se snaží snížit dopad prudce rostoucích cen energií na domácnosti a na dosah mají řešení: zvýšení výroby udržitelného biometanu.

Cena biometanu může být o 30 % nižší než aktuální cena zemního plynu. Biometan je možné vyrábět již od 55 EUR/MWh, zatímco zemní plyn stojí přibližně 80 EUR/MWh, a to bez zohlednění hodnoty úspory CO2.[1]. Tento obnovitelný plyn bude pravděpodobně i nadále levnější než zemní plyn v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Zatímco jiné obnovitelné plyny, jako je zelený vodík, potřebují čas na rozšíření a zavedení v praxi a jsou stále 2 až 4krát dražší, biometan je dostupný a v praxi snadno využitelný během nadcházejících 8 let.[2].

Rychlé rozšíření biometanu v Evropě by mohlo do roku 2030 zajistit nejméně 34 miliard m3 obnovitelného plynu, pokud bude podpořeno vhodným legislativním rámcem. To představuje přibližně 10 % celkové poptávky po plynu v EU do roku 2030. Tento potenciál se odráží v mnoha nedávných zprávách z různých zdrojů, včetně Evropské komise[3]. Podle EBA by v případě pokračování růstového trendu mohl biometanový průmysl do roku 2050 pokrýt 30-40 % poptávky po plynu v EU.
Zavedení biometanu vyráběného v Evropě může pomoci stabilizovat současný nárůst cen plynu související s přerušením dodávek plynu od třetích stran. Je naléhavě nutné snížit závislost na externích dodavatelích plynu, neboť EU dnes produkuje méně než 15 % své poptávky po plynu. Současná válka mezi Ruskem, největším dodavatelem plynu do Evropy[4], a Ukrajinou, by mohl energetickou krizi v důsledku nedostatku dodávek plynu ještě zhoršit. Prudce rostoucí ceny plynu mají přímý dopad na výdaje milionů evropských domácností za energie. Tato situace nutí vlády jednotlivých států v Evropě investovat miliardy eur do opatření na ochranu spotřebitelů.[5].

Je zapotřebí jasná politická podpora, aby odvětví přilákalo více investic a plně se využil potenciál biometanu. Celý hodnotový řetězec biometanu je připraven zvýšit výrobu biometanu na evropském kontinentu. Evropská bioplynová asociace vyzývá k vytvoření nového partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem vyrobit 40 miliard m3 biometanu do roku 2030. Kromě 34 miliard m3 udržitelného biometanu do roku 2030 lze na Ukrajině vyrobit dalších 6 miliard m3. To by zajistilo další dodávky plynu z obnovitelných zdrojů a zároveň podpořilo hospodářský růst v této zemi. Biometan lze přepravovat prostřednictvím stávajících plynovodů, což snižuje event. dodatečné náklady na rozvoj infrastruktury.

„Bioplyn a biometan jsou obnovitelné zdroje, které můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Jsou nezávislé na počasí a dovozu surovin, protože jsou vyráběny z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. Inovace stávajích bioplynových stanic v ČR technologiemi na čištění biometanu mají potenciál výroby biometanu 8 TWh v roce 2030, což představuje 10 % spotřeby zemního plynu nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Tato čísla mohou být ještě vyšší, pokud bude podpořena výstavba i nových zařízení.“ Jan Habart, předseda CZ Biom.

„Silně narůstá potřeba zajištění investic a rozvoje výroby biometanu v celé Evropě. Partnerství, jako je nedávno zahájená Iniciativa pro udržitelný biometan, ukazují zájem zákazníků z průmyslu, výrobců a dalších významných společností v rámci hodnotového řetězce o tento obnovitelný plyn již dnes. Podpora rychlého rozšíření biometanu znamená podporu zmírňování klimatické změny, snížení závislosti na externích dodávkách plynu a řešení bezprecedentního nárůstu cen zemního plynu. Jasný legislativní rámec poskytne jistotu pro dlouhodobé investice do rozšiřování udržitelného biometanu." Harmen Dekker, generální ředitel EBA.

O Českém sdružení pro biomasu (CZ Biom)

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem mezinárodních asociací Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

O Evropské bioplynové asociaci (EBA)

EBA je hlasem obnovitelného plynu v Evropě. Sdružení bylo založeno v únoru 2009 a usiluje o aktivní podporu zavádění udržitelné výroby a využívání bioplynu a biometanu na celém kontinentu. Sdružení se dnes opírá o dobře vybudovanou síť, která zastupuje celý hodnotový řetězec bioplynu a biometanu.

[1]  To znamená dodatečnou částku 18 EUR/MWh, neboť cena uhlíku dosáhla 90 EUR za tunu. Uživatelé fosilních paliv v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jako jsou elektrárny, průmyslové závody a některé oblasti dopravy, musí platit za každou tunu CO2, kterou vypustí do atmosféry.

[2] Zelený vodík dnes stojí 180 EUR/MWh.

[3] https://climatecooperation.cn/wp-content/uploads/2019/06/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf

[4] https://www.bruegel.org/publications/datasets/european-natural-gas-imports/

Webinářem vás bude provázet Vojtěch Pilnáček, Head of Consulting v Cyrklu. Vystoupí Vlastislav Kotrč z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, Michaela Pešková z Mida consulting a Ing. Pavel Zděnek, vedoucí oddělení cirkulární ekonomiky, úspory vody a alternativní dopravy, z Ministerstva průmyslu a obchodu. Webinář se uskuteční 3. března od 9:00. Stačí se registrovat a my vám všechny podstatné informace pošleme s předstihem. Webinář je zcela zdarma. Předpokládaná délka je 1 hodina. Registrace ZDE

Komise vyhlásila veřejnou konzultaci zaměřenou na způsoby, jak omezit užívání mikroplastů, které znečišťují životní prostředí, a to prostřednictvím zavedení regulačních opatření pro hlavní zdroje těchto plastů, vytvořením standardů a certifikací. Jednou z možností, jak tohoto cíle dosáhnout, je posílení významu vědy a výzkumu s ohledem na snížení výskytu nebezpečných mikroplastů v potravinách a pitné vodě. Druhou možností dosažení tohoto cíle je snížení znečištění životního prostředí a zdravotních rizik při respektování zásad jednotného trhu, podpory konkurenceschopnosti a inovací. Konzultace pro snížení znečištění životního prostředí mikroplasty potrvá do 17. května 2022.

 

Evropská investiční banka (EIB) vyčlenila 30 milionů EUR v rámci tzv. Solas Sustainable Energy Fund (SSEF) na podporu financování renovace stávající infrastruktury, zejména pak energeticky úsporných budov v rámci celé EU. Z těchto prostředků budou podporovány projekty ve veřejném i soukromém sektoru, zaměřené zejména na malé a střední podniky (MSP). Fond má také povzbudit soukromé institucionální investory, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy k investicím uvedených oblastí, zejména energetických úspor. Investice EIB jsou podpořeny prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je hlavním pilířem investičního plánu pro Evropu. Dosud EFSI zmobilizovalo investice ve výši 546,5 miliardy EUR, které pomohly více než 1,4 milionu malých a středních podniků.

Cílem právní úpravy je zavedení tří výjimek pro používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP), butylbenzylftalátu (BBP), dibutylftalátu (DBP) a diisobutylftalátu (DIBP) v produktové skupině elektrozařízení „zdravotnické prostředky“, a to na přesně stanovenou dobu. Dalším cílem je dále ukončení výjimek nebo dílem jejich prodloužení v případě dvanácti dosavadních výjimek používání rtuti v produktové skupině „osvětlovací zařízení“. V případech ukončení výjimek pro rtuť, jde o jejich používání ve výbojkách – většinou kompaktních a lineárních zářivkách. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.

Dokument ke stažení:

Za loňský rok se v České republice ve sběrných místech posbíralo více než 2 026 tun odpadních baterií. Podle aktuálních dat společnosti ECOBAT, která v tuzemsku zajišťuje sběr odpadních baterií, byla touto organizací v roce 2021 poprvé překonána hranice 2 000 tun sebraných baterií. Uplynulý rok, během kterého bylo v ČR odevzdáno k recyklaci v přepočtu na 80 milionů tužkových baterek typu AA, je tak z pohledu sběru rekordním. Nejaktivněji se do sběru zapojují lidé z Vysočiny, Jihomoravského kraje a Hlavního města Prahy. Stejně jako v předchozích letech patřila i loni mezi nejvyužívanější sběrná místa ta, která jsou umístěna v obchodech a prodejních sítích, úřadech a ve firmách.

Po celé České republice je téměř 27 000 sběrných míst, do kterých je možné ukládat přenosné odpadní baterie. V absolutním čísle se v roce 2021 nejvíce baterií nasbíralo v Praze, kde lidé dohromady nasbírali 343 tun použitých baterií, o 31 tun více než v roce předchozím.

Nejčastěji odevzdali baterie do sběrného místa v obchodních sítích COOP, Kaufland, Billa ale i elektroprodejen DATART nebo Planeo. „Ačkoliv cíleně nová sběrná místa nevytváříme, jejich počet v meziročním srovnání vzrostl. Jsme rádi, že o spolupráci žádají přímo maloobchodníci, firmy, obce a města, kteří nás vnímají jako kvalitní řešení jejich legislativních povinností. V roce 2020 se do spolupráce zapojila například i Česká pošta, na jejíchž pobočkách bylo v loňském roce nasbíráno bezmála půl tuny baterií,“ komentuje výsledky Kateřina Vránková, ředitelka oddělení Obchodu a Marketingu z neziskové společnosti ECOBAT a dodává: „Současně vnímáme, že Češi přistupují ke sběru odpadních baterií čím dál zodpovědněji. Udržitelnost se dostává do popředí a stává se běžnou součástí našich životů. Stále oblíbenější je také repasování baterií, kdy se v bateriích vymění staré články za nové. Repase často zvyšuje výkon, a tedy i kapacitu, původní baterie. Můžeme si tak déle ponechat náš oblíbený aku šroubovák, vrtačku nebo dokonce i elektrokolo.“  Tento životní cyklus baterií je pozitivně vnímám i z důvodu snižování uhlíkové stopy.

Trh s bateriemi i v loňském roce vzrostl. Na český trh se do oběhu dostalo v přepočtu přes 170 miliónu kusů baterií. Normy EU přikládají členským zemím povinnost vytřídit minimálně 45 % přenosných baterií, za rok 2021 ČR dosáhla účinnosti sběru ve výši 48,9 % a bylo vráceno 80 milionů tužkových baterek typu AA. Sběr a recyklaci baterií v České republice zajišťují dvě společnosti. Nezisková společnost ECOBAT se ve sběru použitých baterií řadí k evropské špičce.

Na první příčce ve sběru se drží kraj Vysočina

V celorepublikovém srovnání v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce baterie třídí obyvatelé na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Hlavním městě Praze. V těchto krajích bylo za rok 2021 do sběrných míst nasbíráno přes 830 tun odpadních baterií, což představuje 15% nárůst oproti roku předchozímu. Do sběrných míst lidé odnesli v průměru 11 přenosných odpadních baterií typu AA. Naopak nejméně baterií se do sběrných míst dostalo v Moravskoslezském, Karlovarském a Pardubickém kraji (189 tun). Do sběrného místa donesli lidé z těchto krajů v průměru 4 vybité baterie typu AA. Za rok 2021 tak Češi v průměru do sběrný míst donesli 7 ks baterií typu AA.

Důležitá je i nadále osvěta

Nezisková společnost ECOBAT poskytuje městům a obcím, školám, firmám, úřadům i běžným spotřebitelům zdarma sběrné nádoby na použité baterie a následně zabezpečuje bezplatný svoz nashromážděných baterií k třídění a recyklaci. „Novinkou roku 2021 je sběr všech skupin baterií (tzn. autobaterie, přenosné, průmyslové) a prioritou je pomáhat sběrovým partnerům snižovat možná rizika spojená s nakládáním s odpadními bateriemi při třídění, skladování a bezpečné přepravě. Samozřejmě nepolevujeme ani s osvětou spotřebitelů. Ty nově informujeme o správném způsobu používání, prevenci a předcházení případnému zkratu baterií,“ dodává Vránková.
Významnými partnery pro sběr baterií jsou města a obce. Svým občanům nabízí možnost odevzdávat baterie přímo na úřadech, ve sběrných dvorech nebo do venkovních červených kontejnerů. Aktivně též přistupují k osvětě. I díky tomu třetina všech baterií, která byla v roce 2021 určena k recyklaci, pocházela z měst a obcí.

Krabička Ecocheese na domácí třídění baterek

S každou vybitou baterií není nutné okamžitě vyrážet do sběrného centra. Pro větší pohodlí je možné si baterie doma skladovat do originálního boxu Ecocheese. V rámci České republiky ji ECOBAT zájemcům na vyžádání posílá do jejich poštovních schránek. Za dobu existence projektu bylo takto distribuováno na stovky tisíc krabiček. V současné době si lidé mohou vybrat ze 4 barevných designů – zelené, modré, růžové nebo s rybičkou. Projekt má své webové stránky www.ecocheese.cz.

 

Řešit rizika vážných zásahů do lidských práv a životního prostředí ukládá největším evropským a tedy i českým podnikům návrh evropské směrnice o due diligence neboli náležité péči, kterou dnes představila Evropská komise. Náležitá péče je flexibilní nástroj, který podnikům dává návod jak identifikovat a přiměřeně jejich situaci řešit zásadní problémy, jako jsou dětská a nucená práce nebo systematické odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích. Legislativa pomůže vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší.

Evropská komise dnes představila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD), jejímž cílem je zajistit, aby firmy zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích. Návrh směrnice dává firmám vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit přiměřeně k jejich zapojení a možnostem. K tomu jim má sloužit nástroj zvaný due diligence (náležitá péče).

Nová legislativa se dotkne největších firem na jednotném evropském trhu s více než 500 zaměstnanci a příjmy vyššími než 150 milionů eur. Vztahovat se bude také na velké firmy s více než 250 zaměstnanci, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl. Malých a středních podniků se netýká. Celkově se návrh Směrnice dotkne 1 % největších evropských podniků.

Ambicí směrnice je prostřednictvím due diligence řešit závažné lidskoprávní a environmentální problémy, jako je nucená práce, dětská práce v zemědělství, zejména při sklizni kakaa, destrukce amazonského a indonéského pralesa nebo nucené vysídlování lidí v rámci těžebních projektů.

Rovné podmínky pro domácí producenty a povinnosti podle míry rizika

Jedním z cílů směrnice je nastavit rovné podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. „Firmy vyrábějící v EU mají vyšší náklady oproti jejich konkurentům využívajícím výrobu mimo Evropu, kde nejsou dodržovány stejné pracovněprávní a environmentální standardy. Zavedení povinnosti due diligence tuto nevýhodu zmírní,” vysvětlil Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold. Směrnice by tak mohla narovnat podmínky pro evropskou výrobu oděvů a outdoorového vybavení nebo sektor výroby oceli. „Legislativa je založená na principu flexibility, požadavky se vždy odvíjejí od rizik, kterým firma čelí. Pro většinu českých firem bude zavedení due diligence znamenat jen počáteční analýzu podstatných rizik a minimální náklady,” upřesnil Gregor.

Zásadní je proces due diligence zejména pro firmy spoléhající se na výrobu mimo Evropskou unii, a to především v rizikových geografických oblastech a odvětvích, jako je například textilní výroba v jihovýchodní Asii. Pokud firma například obchoduje s rizikovými komoditami, jako je palmový olej nebo bavlna, je potřeba, aby prověřovala své dodavatele a aktivně s nimi spolupracovala. „Když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,” popsal Gregor.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že dodatečné náklady na zavedení due diligence jsou pro firmy zvládnutelné a dopady na spotřebitele zanedbatelné. Například, pokud by se mzda pěstitelů kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny navýšila na úroveň pokrývající životní náklady, a tudíž by na plantážích nemusely pracovat děti, znamenalo by to, že čokoláda, která průměrně stojí 29 korun, zdraží o 1,7 koruny.

Zkušenosti firem, které due diligence již zavedly, ukazují, že jim přináší řadu výhod, jako jsou například spolehlivější vztahy s dodavateli a vyšší odolnost vůči krizím. „I v době pandemie jsme měli stabilní dodavatelské řetězce a dokázali jsme s našimi dodavateli hledat řešení, když se potýkali s dopady koronavirové krize. Můžeme jasně ukázat, že udržitelnost vede k ekonomickému úspěchu,” uvedla Bettina Roth, vedoucí oddělení řízení kvality a CSR dodavatelského řetězce oděvní společnosti Vaude.

Omezení greenwashingu, lepší přístup k financování a prostor ke zlepšení

Návrh směrnice má důležitou roli také pro Green Deal a zelenou transformaci evropské ekonomiky, na kterou půjde každoročně 500 miliard eur ze strany investorů a bank. Podniky, které chtějí na tyto zelené finance dosáhnout, potřebují mimo jiné splnit pravidla due diligence. „Není to jen o EU, kapitálové trhy v USA i ve většině vyspělých zemích stále intenzivněji pracují s nefinančními indikátory firem a podle toho zvažují svoje investice. Z naší byznys praxe víme, že investoři z USA či Velké Británie vyžadují při investicích a nákupech služeb od firem data nefinančního charakteru a záruky náležité péče. A dělají to bez legislativy Green deal,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Díky tomu, že směrnice vymezí jasná pravidla, pomůže due diligence, zpřesnit podmínky pro zelené financování a omezit greenwashing. Nicméně návrh obsahuje i některé problematické body, které vytváří byrokracii, zbytečné náklady a neúměrně přenáší povinnosti na dodavatele. „Firmy by podle návrhu mohly splnit povinnost due diligence tím, že do smluv s dodavateli doplní určité doložky a pověří ověřováním náležité péče třetí strany. To by v praxi znamenalo, že velké firmy by přenesly povinnost na menší a z due diligence by se stala administrativní záležitost, podobně jako u nařízení o ochraně osobních údajů. Je klíčové, aby se Česká republika v rámci svého předsednictví EU aktivně zasadila o zlepšení návrhu Směrnice, aby se z něj nestala nová GDPR," uzavřel Filip Gregor.

Vyjednávání o legislativě se povedou za českého předsednictví Rady EU ve druhé polovině letošního roku. V platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové je také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu o udržitelnosti. Ty firmám dále upřesní, co mají v oblasti due diligence reportovat.

Doplňující informace

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD) uvádí do praxe mezinárodní standardy, konkrétně obecné zásady pro byznys a lidská práva, které byly na půdě OSN státy jednomyslně schváleny v roce 2011, a navazující standardy OECD. Zároveň má tato směrnice zavést vymezit jednotná pravidla pro všechny evropské firmy, a vyřešit tak problém, kterým čelí firmy z toho důvodu, že Francie, Norsko a Německo už přijaly vlastní národní legislativu k due diligence, která však po firmách vyžaduje rozdílné věci.

Náklady a benefity due diligence v oblasti udržitelnosti ve vizuálním přehledu: https://bit.ly/3sYi9lf


 

Evropský parlament podporuje ambice Evropské komise intenzivněji rozvíjet obnovitelné zdroje energie na moři. Zároveň souhlasí, že jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje jsou povolovací procesy, které se musí zjednodušit a zrychlit. Novým návrhem ve zprávě europarlamentu je zákaz skládkování lopatek větrných elektráren po roce 2025. Informoval o tom portál Euractiv. Evropský parlament hlasoval o své pozici ke Sdělení Evropské komise na téma Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost. Parlament souhlasí s rychlým rozmisťováním obnovitelných zdrojů energie na moři a také se zavedením časových limitů pro udělování potřebných povolení úředními orgány. Více ZDE

Kanadský startup bojuje s potravinovým odpadem netradičně. Nakupuje ovoce, zeleninu a jiné potravinové přebytky, které by se jinak musely vyhodit, a vdechuje těmto produktům nový život. Z potravinového odpadu umí vyrobit například i mýdla pivo nebo gin. „Díváme se na přebytky tak, abychom je mohli v jiné podobě vrátit do regálů,“ říká jeho zakladatel David Côté. Více ZDE

Z plýtvání potravinami se stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíc vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Redakce iDNES.cz proto oslovila ty, kteří se s plýtváním snaží něco dělat. Omezení potravinového plýtvání může pomoci v boji s klimatickou změnou, zároveň šetří peníze. Více ZDE

Zákonem č. 362/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do energetického zákona vloženo nové zmocňovací ustanovení (§ 98a odst. 2 písm. o) energetického zákona), které vymezuje Energetickému regulačnímu úřadu povinnost vyhláškou stanovit „vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“ Výhradním důvodem předložení návrhu vyhlášky je úprava formuláře na podání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Zákonem č. 362/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do energetického zákona vloženo nové zmocňovací ustanovení (§ 98a odst. 2 písm. o) energetického zákona), které vymezuje Energetickému regulačnímu úřadu povinnost vyhláškou stanovit „vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“ Výhradním důvodem předložení návrhu vyhlášky je úprava formuláře na podání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Česká republika má před sebou ambiciózní úkol – transformovat ekonomiku závislou na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Plnění tohoto úkolu nabízí příležitosti k rozvoji nových technologií a odvětví. Pro orientaci v možnostech financování nejrůznějších aktivit MŽP připravilo přehled hlavních dotačních titulů, které lze na financování zelené transformace využít. Postupně vám představíme Modernizační fond, Národní plán obnovy a další tituly ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životního prostředí.

Program webináře 15.3. 2022:

9:00 – 9:10 – Zahájení webináře – Ing. Pavel Zámyslický, Ph.D (Ministerstvo životního prostředí)
Ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP, dočasně pověřen řízením sekce Ochrany klimatu

9:10 – 10:00 – Modernizační fond + další programy SFŽP – Ing. Oldřich Mužík, Ph.D. (Státní fond životního prostředí ČR)
Vedoucí Oddělení pro Modernizační a Inovační fond

10:00 – 10:40 – Národní plán obnovy, OP TAK – Ing. Ondřej Tomšej (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Vedoucí oddělení implementace OP 3

10:45 – 11:15 - OPST – Ing. Jan Hlaváček (Ministerstvo životního prostředí)
Vedoucí oddělení spravedlivé transformace

11:15 – 11:45 – Inovační Fond – M.Sc. Martin Šauer (Ministerstvo životního prostředí)
Ministerský rada v odboru energetiky a ochrany klimatu

V případě zájmu se zaregistrujte na tomto odkazu https://forms.gle/s7MoxLjiHKbm1bTKA .Na email vám přijde link ke sledování přes platformu Cisco Webex. Dotazy bude možné klást prostřednictvím platformy Slido a bude na ně prostor na konci každé části.