Stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého. Více ZDE

Jak nahradit závislost na ruském plynu? V Česku je přes pět set bioplynových stanic, které z bioodpadu vyrábějí teplo a elektřinu. Kdyby všechny měly technologie na výrobu biometanu, mohly by pokrýt až pětinu spotřeby celé země. Reálné to ale je až za víc než deset let. Více ZDE

Pokud jste své látky registrovali jako MSP, zkontrolujte si, zda jste v době registrace nebo její aktualizace uvedli správně velikost vašeho podniku a zda v systému REACH-IT máte nahrané požadované doklady o jeho velikosti.

Agentura ECHA průběžně ověřuje velikost společností, které v době registrace podle nařízení REACH prohlásily, že mají nárok na snížení poplatku pro mikropodnik nebo malý a střední podnik (MSP).

Když zjistíte, že jste nahlásili nesprávně velikost své společnosti, informujte agenturu ECHA do 31. května 2022 prostřednictvím e-mailu sme-verification@echa.europa.eu.

Pokud deklarujete a opravíte velikost vaší společnosti před tím, než ECHA zahájí kontrolu ověřením, nebudete muset platit administrativní poplatek, ale pouze částku zbývající do plné výše správného registračního poplatku.

V případě, že ECHA teprve během ověřování zjistí, že uvedená velikost není správná, budete muset zaplatit částku zbývající do plné výše správného poplatku a administrativní poplatek až do výše 19 900 EUR.

Postup k určení a deklarování správné velikosti společnosti je k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

Důležité je rovněž pravidelně kontrolovat, zda vaše účty v REACH-IT neobsahují zprávy a úkoly od ECHA, aktualizovat registrace a vaše kontaktní údaje.

Dne 9. června 2022 od 11:00 do 13:00 EEST (v ČR 10:00 – 12:00) pořádá ECHA webinář. Dozvíte se, které kroky je potřeba podniknout, abyste se ujistili, že velikost vaší společnosti byla deklarována správně.

Česká obchodní inspekce vyhodnotila kontroly, které byly zaměřené na zákon o obalech. V roce 2021 provedla celkem 3 323 kontrol a porušení tohoto zákona zjistila ve 110 případech. Za jeho nedodržení pak uložila 71 pokut ve výši 394 000 Kč.
Česká obchodní inspekce v období od 21. června do 31. prosince 2021 provedla akci, při které kontrolovala, mimo ostatní právní předpisy, také dodržování zákona č. 477/2001 Sb., o obalech.

Celkem uskutečnila 3 323 kontrol a porušení tohoto zákona zjistila ve 110 případech. Převážná část kontrol byla prováděna v obchodních řetězcích a centrech, ale i v menších provozovnách a stáncích na tržištích a v tržnicích. Nejčastěji obchodníci porušovali ustanovení § 3 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, kdy byla spotřebiteli poskytnuta plastová odnosná taška zdarma. Součástí akce byly i kontroly dodržování dalších právních předpisů v dozorové kompetenci ČOI.

Celkem bylo porušení právních předpisů zjištěno při 1 259 kontrolách, což představuje 37,9 % z celkového počtu provedených kontrol.

Kontrolní akce, zaměřená na dodržování zákona o obalech, je zařazena do plánu dozoru nad trhem i v roce 2022.

Zjištěné nedostatky

Porušení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, bylo zjištěno ve 110 případech, z tohoto počtu konkrétně:

• v 96 případech byl porušen § 3, kdy plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení

• 4, kdy osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech, je povinna vykupovat tyto vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží

• ve 4 případech bylo kvalifikováno porušení § 5 odst. 1 písm. b), kdy osoba uvádějící obal na trh je povinna průkazně informovat své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4 zákona o obalech

• ve 2 případech byl porušen § 9 odst. 5, podle kterého osoba uvádějící na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech prodejem spotřebiteli v provozovně, je povinna zajistit, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu.

U některých kontrolních zjištění bylo v rámci jedné kontroly porušeno více ustanovení zákona o obalech.

Porušení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, bylo zjištěno v 1 430 případech.

Nejčastěji, ve 432 případech, nebyl spotřebitel informován o ceně prodávaných výrobků (§ 12). Dále ve 420 případech obchodník nedodržel zásady poctivost prodeje (§ 3), ve 209 případech nebyl vydán na žádost spotřebitele doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby, nebo tento doklad neobsahoval požadované náležitosti (§ 16).

Uložená opatření

Česká obchodní inspekce pravomocně uložila od 21. června do 31. prosince minulého roku 975 pokut v celkové hodnotě 6 334 000 Kč. Jedná se o částku za porušení všech zákonů a nařízení během této kontrolní akce.

Za porušení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, uložila 71 pokut ve výši 394 000 Kč.

 

Kabinet dne 11.5.2022 schválil aktualizaci plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 až 2024 s výhledem do roku 2035, který reaguje na poslední změny odpadové legislativy jak v České republice, tak i na úrovni Evropské unie. V novém plánu jsou proto zakomponovány nové cíle pro oblast odpadového hospodářství, jež vycházejí z cílů příslušných směrnic Evropské unie závazných pro Českou republiku a které jsou stanoveny v novém zákoně o odpadech. Důraz klade především na předcházení vzniku odpadů, na důsledné uplatňování hierarchie odpadového hospodářství, postupné omezování skládkování a také na zajištění dostatečných kapacit zařízení pro zpracování a využití odpadu. Více na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Gruzínská města  a obce se dlouhodobě potýkají s nedostatečným a neefektivním způsobem nakládání s komunálním odpadem. Každý, kdo tuto krásnou zemi pod Kavkazem navštíví, se o této neblahé skutečnosti přesvědčí krátce po příletu do země. Českým firmám se tak rýsují možnosti dodávek technologií nebo zapojení do mezinárodních projektů, které by měly situaci v zemi zlepšit.

Na plastový odpad lze v Gruzii narazit i v nejzapadlejších horských údolích a chráněných rezervacích. Problémem nejsou pouze chybějící prostředky a technologie umožňující třídění odpadu, ale přístup samotného obyvatelstva.

BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ ČASY

V tomto ohledu se zdá, že se v Gruzii blýská na lepší časy. Dle průzkumu chování občanů, který realizoval Rozvojový program OSN (UNDP) na přelomu loňského a letošního roku ve spolupráci s vedením hlavního města Tbilisi a přímořského letoviska Batumi, obyvatelé těchto dvou měst vítají zavedení systému třídění komunálního odpadu a jeho recyklaci. Průzkum v obou městech, během něhož se podařilo vytřídit více než 2 tuny odpadu, potvrdil, že podmínkou k třídění komunálního odpadu není potřebná pouze dostupná a viditelná infrastruktura, ale také informační kampaň mezi obyvatelstvem.  

V Gruzii ročně vznikne 900 000 tun odpadu, z nichž 75 % procent skončí na skládkách.  Zvyšující se znečištění představuje dlouhodobé ohrožení pro životní prostředí a lidské zdraví. Gruzínská vláda si je tohoto problému vědoma, a proto v Národní strategii nakládání s odpady 2016-2030 uvádí konkrétní kroky, zásady a postupy vedoucí k udržitelnému nakládání s odpady. Gruzie se zavázala recyklovat 50 % plastového odpadu do roku 2025 a 80 % do roku 2030. UNDP bude pokračovat ve spolupráci s městy Tbilisi, Batumi a dalšími městy a obcemi při zavádění efektivních postupů třídění plastového odpadu a podpory udržitelného životního stylu.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

Pro české firmy se zde nabízejí příležitosti jak v komerčních dodávkách technologií a technického vybavení pro třídění odpadu pro města a obce, tak v zapojení do projektů financovaných mezinárodními organizacemi či jednotlivými donory. České firmy nejsou v oblasti třídění odpadu v Gruzii nováčky, město Batumi získalo v rámci projektu Aid for Trade menší třídící linku od firmy Bluetech a svého zástupce má v Gruzii  firma Elkoplast CZ.

Jana Gašparíková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Tbilisi

Europoslanci dne 12. května podpořili návrh Komise na revizi výkonnostních norem emisí CO₂ pro nové osobní a dodávkové automobily. Cílem tohoto návrhu je dosažení nulových emisí v silniční dopravě do roku  2035, úspor energie a nižší náklady na vlastnictví vozidla a také podpořit inovace v oblasti bezemisních technologií.

Mezi přijatá opatření v rámci tohoto návrhu patří mimo jiné: odstranění pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi („ZLEV“); vývoj dopadu těchto změn na spotřebitele a zaměstnanost, úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i informace o trhu s ojetými vozidly; snižování limitu pro ekologické inovace v souladu s navrhovanými přísnějšími cíli; potřeba cíleného financování k zajištění spravedlivého přechodu v automobilovém průmyslu s cílem zmírnění negativních dopadů na zaměstnanost a další ekonomické dopady; společná metodika EU pro posouzení celého životního cyklu emisí CO₂ osobních a dodávkových automobilů uváděných na trh EU, jakož i paliv a energie spotřebovávaných těmito vozidly.

Materiál aktualizuje finanční strategii implementace nitrátové směrnice v ČR. Jedná se o vyčíslení finančních investičních a neinvestičních nákladů spojených s naplňováním směrnice v oblasti zamezení znečištění vodních zdrojů dusičnany ze zemědělské produkce.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, je reagovat na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost ČR. V oblasti elektroenergetiky návrh upravuje zejména ustanovení týkající se institutu dodavatele poslední instance (DPI) a vedení Energetického regulačního úřadu (zkrácení režimu DPI na 3 měsíce). Navrhují se také opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména opatření pro zjednodušení povolovacích procesů podporovaných zdrojů energie.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peněžní prostředky vynaložené na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012–2020. Návštěvnická střediska měla sloužit ke snížení vlivu návštěvníků na životní prostředí ve zvláště chráněných územích. K tomu ale podle zjištění kontrolorů nedošlo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc nastavilo limit orientačních investičních nákladů příliš vysoko, což umožnilo výstavbu nadstandardně nákladných projektů.

NKÚ kontroloval systém přidělování dotací z OPŽP na vzorku 28 projektů. Návštěvnická střediska předpokládanou vzdělávací a osvětovou funkci plní. Jejich přínos k ochraně přírody je ale neprokazatelný. MŽP totiž nesleduje a nedostatečně vyhodnocuje plnění očekávaných přínosů staveb. Nepotvrdily se ani předpoklady MŽP, že dojde k pozitivním změnám v chování návštěvníků. V některých lokalitách dokonce počet přestupků v chráněných územích stoupá.

Problémy zjistil NKÚ už ve fázi výběru projektů k podpoře. Ačkoliv MŽP zavedlo systém bodového hodnocení, nenastavilo v něm jednoznačná kritéria tak, aby byla skutečně vypovídající. Kritéria byla nastavená pouze v obecné rovině, bez konkrétní specifikace. MŽP v hodnocení nezohlednilo atraktivnost, velikost ani návštěvnost zvláště chráněných území. Do hodnocení se nepromítla ani vzdálenost budoucích středisek od obdobných zařízení.

Například projekt „Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum (Natura Park)“ v Pardubicích nesplňoval podmínku ekologického kritéria, Státní fond životního prostředí (SFŽP) ho přesto doporučil k podpoře a MŽP ho nevyřadilo z dalšího procesu rozhodování. MŽP tak nerespektovalo vlastní pravidla, čímž vytvořilo nerovné podmínky pro žadatele o dotaci.

MŽP navíc výrazně nadhodnotilo finanční limit, který se používal pro hodnocení hospodárnosti projektů. Dále oproti předchozímu programovému období navýšilo hranici investičních nákladů na uvedené projekty tak, že převyšovala inflaci i oficiální údaje o nárůstu cen ve stavebnictví.

NKÚ posuzoval také udržitelnost a financování provozu návštěvnických středisek. Zajištění provozu středisek podporuje MŽP prostřednictvím národního programu. Příspěvek kryje jen průměrně 20 % celkových nákladů na provoz. Zbytek provozovatelé získávají z jiných zdrojů (příspěvky, granty, příjmy ze vstupného atd.). Podle NKÚ existuje riziko pro udržitelnost projektů, protože jsou závislé na poskytování státních dotací.

Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK spouští další kurz o nové legislativě odpadů. Cílem kurzu je přehledně a uceleně představit běžné povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k nové odpadové legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, bude problematika odpadového hospodářství řešena uceleně a srozumitelně. Hlavním cílem je zaměřit se na běžnou praxi s důrazem na změny oproti původní legislativě.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromažďování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 3. června 2022, a to přes aplikaci google Meet. Účastníci kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/

 

Evropská komise zastoupená komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem dnes podepsala společné prohlášení s 20 evropskými výrobci elektrolyzérů, ve kterém se zavazují zvýšit do roku 2025 desetinásobně výrobu elektrolyzérů v EU. Ty jsou nezbytnou součástí výroby zeleného vodíku, přičemž tento závazek by měl pomoci s navýšením roční výroby vodíku z obnovitelných zdrojů na 10 milionů tun do roku 2030. Společné prohlášení je k dispozici ZDE.

Evropské firmy už mohou nahlédnout do návrhu standardů pro reporting o udržitelnosti, podle kterých budou v příštích letech reportovat. Návrh vypracovala projektová pracovní skupina za účasti dvou zástupců Frank Bold - vedoucího sekce odpovědných firem Filipa Gregora a Joanne Houston z bruselské kanceláře Frank Bold. Oba experti se budou na vývoji standardů pro reporting o udržitelnosti dále podílet v rámci nově vzniklé struktury EFRAG.

Projektová pracovní skupina dokončila svou práci na přípravě standardů na konci dubna 2022 a publikovala předběžné návrhy standardů, které může do 8. srpna 2022 připomínkovat veřejnost. Ve finalizaci standardů bude nyní pokračovat nově vzniklá struktura EFRAG.

Očekává se, že  závazné standardy budou finálně přijaty v první polovině příštího roku, firmy budou o udržitelnosti podle těchto standardů reportovat od roku 2024.

To platí pro společnosti na evropském vnitřním trhu. Jelikož ale ESG data vyžadují investoři po celém světě, chystají se standardy pro reporting o udržitelnosti také na globální úrovni.

Spolu s tvorbou standardů pokračují v Evropské unii vyjednávání o směrnici o reportingu o udržitelnosti (CSRD) mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí. Definitivní podoba směrnice bude známá pravděpodobně na konci května 2022. Podle původního návrhu Komise by měla rozšířit reportovací povinnost na všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a malé a střední podniky kótované na burze.

A co dělat s nízkými průtoky českých řek, které způsobil nedostatek sněhu v zimě i málo srážek na jaře? Poslechněte si středeční polední publicistiku Českého rozlasu s Věrou Štechrovou (od 12min 21s), hostem k tématu byl ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo, záznam ZDE