Technologický startup Reep Technologies původem z Tel Avivu vynalezl způsob, jak z potištěného papíru odstranit inkoust a zároveň ho nepoškodit. Zeleným laserem odtištěné archy mohou po zpracování rovnou zamířit do dalšího kola tisku. Vyčištěný papír se do oběhu může vrátit i desetkrát. Více ZDE

Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, více ZDE

Ceny energií v Evropě lámou rekordy. Kontinent do toho spalují horka a požáry způsobené klimatickou změnou. V Německu, zdá se, nalezli část řešení těchto problémů. Krizím čelí skrze komunitní energetiku. Čisté zdroje v rukou lidí šetří peníze, ale i klima. Redakce iDNES.cz přináší druhou část reportáže z Bavorska. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo I. výzvu v aktivitě Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Pro malé a střední podniky (MSP), ale i velké podniky, je připraveno celkem 10 miliard korun. Žádosti o podporu lze podávat od 1. září 2022 a na projekt je možné získat dotaci až ve výši 200 milionů korun. Vyhlášena zároveň byla i výzva z OP TAK, která podpoří větrné elektrárny.

„V době energetické války ze strany Ruska, která vede k navyšování cen energií, jsou úspory energií naprostou nezbytností. A cílem této výzvy je dosáhnout právě toho, proto jsme na první výzvu k rozvoji úspor alokovali 10 miliard korun. Z evropských prostředků tak můžeme podpořit podnikatele v přechodu na energeticky úspornější způsoby výroby, při instalaci obnovitelných zdrojů energie, využívání odpadní energie, zateplení podnikatelských budov či výměně oken,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Žadatelem ve výzvě Úspory energie může být malý a střední podnik nebo velký podnik. V oblasti železniční dopravy může být žadatel i subjekt až ze 100 % vlastněný veřejným sektorem anebo státní organizace. Míra podpory podle typu podniku a regionu NUTS se pohybuje od 35 % do 65 %. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 milionu korun a maximálně do výše 200 milionů korun. Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení bude poskytována v režimu de minimis. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení může činit 80 tisíc korun.

„Věříme, že ze strany podnikatelů bude poptávka po projektech na úspory energie vysoká a že realizace výzvy přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen energií, ale i k naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, jako je například naplnění cíle úspor podle evropské směrnice o energetické účinnosti,“ říká náměstek pro EU fondy Marian Piecha.

Jedná se o průběžnou (nesoutěžní) výzvu s příjmem žádostí o podporu od 1. září 2022 do 30. listopadu 2023. Zájemci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací projektu.

Spolu s výzvou Úspory energie byla 15. srpna 2022 vyhlášena výzva Obnovitelné zdroje energie, specificky zaměřená na větrné elektrárny. Alokace v této výzvě je 500 milionů korun. Žadatelem může být malý a střední podnik nebo velký podnik a na projekt může získat dotaci až ve výši 15 milionů EUR. Míra podpory je podle typu podniku a regionu NUTS v intervalu 50 % až 80 %. Jedná se rovněž o průběžnou výzvu, u které bude probíhat příjem žádostí od 8. září 2022 do 1. února 2024.

Podrobné parametry výzvy na Úspory energie jsou zde, podrobnosti k výzvě Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny najdete na tomto odkazu.

Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman, informoval dnes Hrad. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu.

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Spolupráce výrobců s obcemi by měla fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají peníze na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci v novele snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun. Senátoři tuto úpravu ponechali beze změn.
Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu

Plastové nápojové lahve bude nutné do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Podepsal to prezident Miloš Zeman v rámci novel, které souvisejí se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. O podpisu informoval Hrad na webu.

Předloha nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Podle společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se tříděním do speciálních nádob daří z trhu v ČR sebrat více než 80 procent použitých PET lahví.

Novela však zálohování plastových lahví ponechává dobrovolné. "Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady plošného zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů," sdělila už dříve ČTK mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Iniciativa se podle ní bude snažit prosadit samostatný zákon, který by zavedl povinné zálohování PET lahví a také plechovek.

Kritici povinného zálohování upozorňují na to, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetavené na nové stejně jako nyní lahve ze sběrných kontejnerů.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti. Více ZDE

Vzniknou nová re-use centra, sběrné dvory, systémy pro třídění nebo třídicí linky. Aktuální balíček vyhlášených výzev z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 se soustředí jak na projekty v sektoru oběhového hospodářství, tak i na podporu aktivit v oblasti zvyšování kvality ovzduší. Pro uchazeče je ve čtyřech nových výzvách nachystána částka okolo 3,5 mld. korun, z toho rovná miliarda poputuje na efektivní nakládání s odpady.

„Dotacemi umožníme vznik nových re-use center, sběrných dvorů, třídicích linek a také například podpoříme výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové či energetické využití odpadů. Jediným smysluplným směrem v oblasti udržitelného nakládání s odpady jsou pro nás cirkulární řešení,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Urychlení přechodu na oběhové hospodářství, které dokáže účinně využívat zdroje, je jednou z hlavních oblastí v novém programovém období OPŽP. Svědčí o tom i šíře podporovaných aktivit. Aktuálně otevřené výzvy se soustředí na výstavby nových či modernizace stávajících sběrných dvorů v podobě navýšení jejich kapacity. Podpory se dočkají rovněž systémy pro separaci a oddělený sběr a svoz komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu (biologicky rozložitelný komunální odpad, plasty, papír, sklo, kovy, textil, objemný odpad a nápojové kartony). O dotace na tato opatření mohou žádat obce, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky obcí nebo obchodní společnosti a družstva 100% vlastněné veřejnoprávními subjekty.

„Součástí těchto projektů může být navíc i infrastruktura na předcházení vzniku odpadů, tedy například pořízení domácích kompostérů pro občany. Musí se však jednat o minoritní část projektu (méně než 50 procent způsobilých nákladů projektu). Samostatnou výzvu na předcházení vzniku odpadů včetně dotací na zmiňované domácí kompostéry chystáme na prosinec tohoto roku,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Nově vyhlášené výzvy ze specifického cíle 1.5 „Oběhové hospodářství“ se rovněž týkají třídicích a dotřiďovacích linek pro separaci ostatních odpadů, odpadových bioplynových stanic a zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů.

Další dvě výzvy se vztahují ke specifickému cíli 1.6 „Příroda a znečištění“ a primárně jsou určeny na podporu projektů, které řeší kvalitu ovzduší prostřednictvím snižování emisí ze stacionárních zdrojů. Podpora je určena i na snížení emisí amoniaku z chovu hospodářských zvířat a omezování prašnosti z plošných zdrojů. O dotaci je možné žádat i na aktivity spojené s pořízením či modernizací systémů pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění.

Dokumenty k novým výzvám:

• 4. výzva – Udržitelné nakládání s odpady
• 12. výzva – Stacionární zdroje znečišťování ovzduší
• 13. výzva – Systémy pro posuzování znečištění ovzduší
• 14. výzva – Třídění a dotřiďování odpadů

Příspěvek na nové čistírny odpadních vod, včetně domovních čistíren pro jednotlivé domy, nebo na jejich modernizaci, výstavbu vodovodů, kanalizace a úpraven pitné vody, nabízí právě otevřené výzvy z nového Operačního programu Životní prostředí. Více ZDE

„Kdysi krásná, kdysi módní, kdysi nová, na smetišti polobotka semišová,“ zpívá oblíbené duo Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř a každý, jehož život v dětství tito dva naplňovali, si vzpomenou na tklivou píseň smutné semišové boty na smetišti, která hledá druhou do páru. Děti budoucnosti možná budou muset poslouchat docela jiné písničky. Ve světě se totiž začínají otevírat obchody, které nabízejí použité zboží. Druhý teď otevřel i ve Vídni. Více ZDE

Odbor odpadů MŽP vydal nové metodické sdělení k nakládání s opětovně použitými dřevěnými výrobky ošetřenými kreosotovými oleji, zejména s použitými dřevěnými železničními pražci, mostnicemi nebo sloupy (ošetřenými před 31. 12. 2002) pro jiný než původní účel, ke kterému byly vyrobeny, ve smyslu platných právních předpisů. Více ZDE

Masarykova univerzita dosáhla na konci července nevídaného úspěchu, když Evropská komise rozhodla o realizaci projektu DiMiC, plným názvem Digitalised Value Management for Unlocking the potential of the Circular Manufacturing Systems with Integrated Digital Solutions, zaměřeného na rozvíjení procesů cirkulární ekonomiky s využitím nejmodernějších technologií jako jsou internet věcí, strojové učení nebo rozšířená realita. Řešitelkou čtyřletého projektu s rozpočtem téměř šest milionů Eur, v přepočtu skoro 150 milionů Korun, je docentka Alena Klapalová z Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Více ZDE

Záměr vzniku zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), které chce ve svém areálu vybudovat elektrárna Opatovice, bude muset podstoupit posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ve zjišťovacím řízení o tom rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Proti plánu vystupují některé okolní obce a spolky, připomínky mají i úřady. Více ZDE

Jak životnímu prostředí pomůže zákaz některých jednorázových plastů? Čím je můžeme nahradit? A daří se nám třídit a především recyklovat odpad? Vladimír Kroc se ptal experta na odpadové hospodářství Hnutí DUHA Ivo Kropáčka. Více ZDE

ECHA vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 7. října 2022. V současné době probíhá veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• 3-isocyanatomethyl-3,5,5- trimethylcyclohexyl isocyanate; isophorone di-isocyanate (EC 223-861-6, CAS 4098-71-9); návrh předložilo Německo;

• folpet (ISO); N-(trichloromethylthio)phthalimide (EC 205-088-6, CAS 133-07-3; indexové číslo 613-045-00-1); návrh předložilo Rakousko;

• 9-Octadecenoic acid (Z)-, sulfonated, potassium salts [1]; Reaction products of fatty acids, C18 (unsaturated) alkyl with sulfur trioxide, potassium salts [2]; 9(or 10)-sulphooctadecanoic acid, potassium salt [3] (EC 271-843-1 [1], - [2]; 267-966-5 [3]; CAS 68609-93-8 [1], - [2]; 67968-63-2 [3]);návrh předložilo Nizozemí;

• captan (ISO); 1,2,3,6-tetrahydro-N-(trichloromethylthio)phthalimide (EC 205-087-0, CAS 133-06-2); návrh předložilo Rakousko;

• 2-bromo-2-(bromomethyl)pentanedinitrile; [DBDCB];(EC 252-681-0, CAS 35691-65-7); návrh předložila Česká republika.

Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 7. října 2022 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.