Zveme vás na bezplatný workshop, jehož cílem je přiblížit téma cirkulárních veřejných i soukromých nákupů a způsobů, jak zvyšovat povědomí o tomto tématu ve vaší organizaci. Dopolední program nabídne přednášky o příkladech dobré praxe z veřejného a soukromého sektoru. Odpoledne bude program rozdělen do pracovních skupin na lektory a manažery tak, aby byla možná interaktivní formou výměna zkušeností a názorů. K lektorům se mohou přidat všichni ti, kteří se chtějí naučit předávat dál své zkušenosti i například svým kolegům. K manažerům zase ti, kdo se chtějí dozvědět se o uplatňování cirkularity do konkrétních nákupů. Workshop je zkrátka pro všechny, kdo mají o toto téma zájem. Více ZDE

Křišťálové moře, palmy a bílé pláže. Tak zná souostroví Maledivy většina turistů. I tak vzdálené místo ale dohání doba plastová. Starosta jednoho z tamních ostrovů požádal vědce, aby přímo na místě zmapovali rozsah katastrofálního znečištění. Obyvatele celého světa vyzval, aby přestali používat plastové výrobky na jedno použití. Více ZDE

Dne 25. října proběhne v Praze další ročník konference Předcházení vzniku odpadů, která opět přinese obrovskou dávku udržitelné inspirace. Hlavními tématy letošního ročníku bude kontext s mimořádnými událostmi z pohledu potravinového, materiálního a energetického hlediska. Chybět nebudou příklady správné praxe.

Cílem konference je inspirovat posluchače jak v předcházení, tak i opětovnému využití odpadů. Letošní ročník se podívá tematickým úhlem pohledu na problematiku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ta způsobila nevratné škody nejen na majetku, ale dotkla se nesmazatelně i mnoha lidských osudů a životů. Významná skupina uprchlíků nalezla azyl i v ČR a bylo nutné těmto lidem co nejrychleji pomoci se zajištěním základních potřeb, jako je ubytování, strava, ošacení i vybavení domácnosti.

Za Potravinovou banku Praha vystoupí v úvodním bloku Věra Doušová, která představí celý systém pomoci, jež nespočívá pouze v pomoci potravinové, ale i materiální a poradenské. Mimo zkušenosti s uprchlíky se podělí také o zkušenosti s potravinovou a materiálovou pomocí během pandemie covidu-19, kdy zajišťovali okamžitou distribuci ochranných a dezinfekčních prostředků po celé ČR.

Na vystoupení naváže Anna Strejcová ze společnosti Zachraň jídlo, z.s., která denně s kolegy bojuje s nadměrným plýtváním potravin. I přes řadu překážek a legislativních komplikací se jim podařilo téměř nemožné – nastartovat darování nespotřebovaných Hotových pokrmů z jídelen do charit v rámci pilotního projektu. A navíc chystají speciální aplikaci pro chytré mobilní telefony. V podnikových a školních jídelnách, cateringu a fast foodech by se díky usnadnění darování mohlo ušetřit až 3 780 tun těchto pokrmů ročně. Diakonie Broumov dlouhodobě a významně pomáhá svážet a distribuovat textil potřebným. Tento typ pomoci v jakékoliv krizi se stává nenahraditelným, zejména když se jedná o komplexní materiální pomoc, jako je poskytování použitých oděvů, čisticích prostředků a dalšího materiálu. O tom, jak efektivně postupovat, i o výzkumných aktivitách směřujících k využití použitého textilu pro výrobu protipovodňových bariér pohovoří Pavel Hendrichovský.

Nejen pro uprchlíky, ale také pro řadu domácností se může stát základní vybavení domácnosti jednoduše nedostupným. Právě na tuto skupinu cílí Nábytková banka Praha, která má za sebou necelé 2 roky fungování. Kolik kusů bytového vybavení našlo nové majitele, jací jsou klienti a jak se připravují na současné nové výzvy? Na tyto otázky odpoví ve své přednášce Tomáš Valenta. Bioodpady, cesta k energetické soběstačnosti

Válka na Ukrajině nám jasně ukazuje, jak je důležitá energetická soběstačnost. Například bioodpady stále tvoří cca 40 procent směsného komunálního odpadu, a představují tak významný a potencionální díl energetického mixu. Aktuální situace tak představuje příležitost pro inovativní a již v praxi ověřené technologie, jak o jsou bioplynové stanice, které dokáží zpracovat bioodpad a přeměnit ho na biomethan.

Do problematiky bioodpadů uvede účastníky Tomáš Aulický ze společnosti JRK Česká republika s.r.o., která se problematice dlouhodobě věnuje a podělí se mj. o zkušenosti se systémy třídění kuchyňského odpadu u nás a v zahraničí. Právě povinnost sběru kuchyňského odpadu nás čeká v následujících letech, a jedná se tak o velmi aktuální a diskutované téma.

To, že v ČR mohou vznikat nové a úspěšné projekty, dokazuje projekt „tridimgastro.cz“. Projekt na třídění gastroodpadu oslavil nedávno svůj první rok fungování a díky němu se podařilo z kuchyňského odpadu vyrobit nezanedbatelné množství bioplynu, který představuje plnohodnotnou a udržitelnou náhradu fosilního zemního plynu. O zkušenostech, potenciálu a o spolupráci s obcemi, městy a firmami pohovoří Ondřej Černý ze společnosti Energy financial group a.s.

Pokud nechceme nadále prohlubovat změny klimatu, pak musíme mj. začít lépe hospodařit s půdou. Jedním z klíčových prvků je návrat organické složky a živin zpět do půdy skrze kompostování. Bohužel i přes nesporné výhody se v praxi kompostování nedaří tak, jak by bylo potřeba. O současné situaci v zemědělství a o tom, v čem spočívají současné bariéry vyšší míry využití kompostu, pohovoří za Kompostářskou asociaci Jiří Jalovecký.

Konference chce ukázat, že k omezení vzniku odpadů může přispět každý z nás. Navazující přednáška Davida Berana z neziskové společnosti Ekodomov se zaměří na domácí vermikompostování a komunitní kompostování.

S investicemi do moderního odpadového hospodářství souvisí i finanční náklady. Celou sekci uzavře Jaromír Manhart ze SFŽP, který představí, jaké dotační možnosti přináší Operační program Životní prostředí v období 2021–2027 v oblasti Efektivnějšího využívání zdrojů, přechodu k oběhovému hospodářství.

Cirkularita v průmyslu

S prevencí, opětovným použitím a přechodem na cirkulární ekonomiku je úzce spojený trend zálohování. Slovensko na začátku tohoto ledna zavedlo zálohování plastových lahví a plechovek a u nás se zatím vedou diskuse, zda podobný systém zavést. Nápojový průmysl si dobře uvědomuje nutnost přechodu z lineárního modelu na cirkulární a je to právě on, kdo se o zálohování nejvíce zasazuje. Je to především tím, že obalové materiály, které využívají (sklo, hliník, PET), plně vyhovují principům cirkulární ekonomiky a jejich opětovné využití se přímo nabízí. O současné situaci i o zkušenostech ze zahraničí bude hovořit Andrea Brožová ze společnosti Mattoni 1873 a.s.

S přechodem na cirkulární hospodářství úzce souvisí tzv. rozšířená zodpovědnost výrobců, při níž je výrobce odpovědný za svůj výrobek v rámci celého životního cyklu. O efektivitě systému rozšířené zodpovědnosti výrobců a přesahu z Evropské unie bude hovořit Radim Filák z kolektivního systému ELT Management Company Czech Republic s.r.o., který se zaměřuje na zpětný odběr pneumatik. V rámci své přednášky se pan Filák zaměří na nové povinnosti vyplývající z legislativy, e-free riding, evropskou legislativu, přeshraniční přepravu odpadu a na nové způsoby zpracování.

V rámci konference nebude chybět přednáška největšího zástupce průmyslu, který tvoří největší podíl HDP v Česku. Jana Turková ze společnosti ŠKODA AUTO a.s. představí podnikovou strategii Green Future, jejíž významnou součástí je minimalizace předcházení vzniku odpadů.

Startupům inspirace nechybí

Konference se tradičně zaměřují na příklady správné praxe a vznikající nové projekty. Plýtvání se rozhodli říci NE například ve startupech Art re use, reKáva nebo Atelier Paletky. Jan Vincenec z Art re use usiluje o vytvoření hlavního komunikačního bodu v recyklaci, distribuci a transformaci nevyužívaného galerijního a výtvarného materiálu na znovu užitečný materiál. Svůj startup založil, když viděl, kolik věcí leží nevyužito a ladem poté, co doslouží pro umělecké, divadelní nebo filmové účely. Autora nápadu vdechnout všem těmto věcem druhý život zaskočila nabídka i poptávka v tomto segmentu a dnes jeho služeb využívá nejen galerijní prostředí, ale portfolio se rozšířilo právě i o filmové produkce, divadelní scénu i komerční subjekty.

Janě Šrámkové se zase nelíbilo, kolik kávové sedliny denně vzniká a jak se s tímto odpadem nakládá, a proto založila startup reKáva. Ten nabízí odpadovou službu pro kavárny, firmy, ale i další instituce spočívající ve svozu kávové sedliny pomocí elektrického cargo kola. Kávová sedlina pak nachází uplatnění například v komunitních zahradách v podobě substrátu sloužícího pro pěstování hlívy ústřičné.

Lubomír Krupa se za účelem ochrany stromů rozhodl přijít s nápadem, který pro výrobu nábytku nebo rovnou celého interiéru nepoužívá primárních surovin, ale materiálů, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně – palet, což vedlo ke vzniku startupu Atelier Paletky. Pro svou tvorbu používají palety z netradičních dřevin (mahagon, malajský dub, teak apod.), které do ČR přijely z celého světa a jejichž užitná hodnota by skončila. Nepracují tedy z nejrozšířenějšími europaletami, které mají užitný cyklus dobře promyšlený.

Podrobný program a přihláška jsou k dispozici na: www.predchazeniodpadu.cz

O KONFERENCI

Konference Předcházení vzniku odpadů 2022 se uskuteční 25. října 2022 v Praze v jedinečných vzdělávacích prostorech, jejichž provoz koresponduje s požadavky na trvale udržitelný rozvoj, v T-Mobile Magenta Experience Center (T-Mobile Magenta Experience Center, Obchodní centrum Arkády Pankrác, Na Pankráci 86, 140 00 Praha 4 – Nusle). Akci bude moderovat Vladimír Kořen – publicista, moderátor a bývalý starosta města Říčan.

Hlavním partnerem je společnost ASEKOL a.s. a dále akci podporují: ELT Management Company Czech Republic s.r.o., Energy financial group a.s., INISOFT s.r.o., JRK Česká republika s.r.o., Kovohutě Příbram nástupnická a.s., Mattoni 1873 a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., T-Mobile Magenta Experience Center a WASTen, z.s. Konferenci pořádá České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC).

Obce s rozšířenou působností mohou až do konce tohoto roku čerpat dotaci na odstranění nelegálních skládek. Státní fond životního prostředí ČR znovu otevřel příjem žádostí ve výzvě 11/2021. Obce získají až půl milionu korun.

Prostředky z Národního programu Životní prostředí pomohou radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a jeho likvidací. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít je obce naopak nemohou na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

Dotace obcím uhradí až 80 % celkových výdajů, minimálně 50 tisíc, maximálně pak půl milionu na jeden projekt. Dotační výzva je otevřena do 31. prosince 2022, nejpozději však do vyčerpání alokace.

Dokumenty k výzvě ZDE.

Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů. Více ZDE

Začátkem října nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období. Více ZDE

Údaje NASA ukazují, že se klima planety v důsledku lidské činnosti výrazně mění. K příčinám této změny patří také těžba a využívání materiálů, které se za posledních 50 let téměř zečtyřnásobilo, a následný vznik odpadu. Zásadní složkou je také 50 milionů tun elektronického odpadu, který se každoročně vyprodukuje na celém světě a z něhož 80 % končí na skládkách. Takhle zkrátka nemůžeme pokračovat. Je třeba rychle jednat a vlády na celém světě zavádějí opatření, především v Evropě. V roce 2020 přijala Evropská komise nový akční plán pro oběhové hospodářství (CEAP). Jedná se o jeden z hlavních stavebních kamenů Zelené dohody pro Evropu, nového evropského programu pro udržitelný růst, v jehož rámci se má kontinent stát do roku 2050 uhlíkově neutrálním. V době jeho vyhlášení se však vracelo zpět do ekonomiky pouze 12 % druhotných surovin a zdrojů. Je zřejmé, že je třeba vyvinout obrovské úsilí, zejména pokud jde o elektroniku. Ve skutečnosti CEAP zahrnuje zvláštní iniciativu týkající se cirkulární elektroniky6. Ta bude tlačit výrobce k delší životnosti výrobků a poskytne spotřebitelům právo na opravu a na aktualizaci zastaralého softwaru. Více ZDE

Účelem metodického pokynu je reagovat na aktuální geopolitickou situaci, která může v topných sezónách 2022/2023 a 2023/2024 vést k problémům v zajištění dodávek energií. Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti identifikovalo některé skupiny zdrojů, které mohou být využity k řešení potenciální krizové situace. Přesné definování okruhu těchto zdrojů a stanovení závazných podmínek pro provoz těchto zdrojů po dobu mimořádných stavů je řešeno aktuální novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která byla vydána pod č. 265/2022 Sb. dne 1. září 2022. Nicméně nad rámec závazných podmínek pro provoz stanovených přímo legislativou je možné a žádoucí provést v některých relevantních případech rovněž další úpravy integrovaných povolení, které by dále napomohly efektivnímu řešení potenciální krizové situace. Týká se to zejména případů, kde je nutný individuální přístup k jednotlivým zařízením.

Dokument ke stažení:

• Mimořádné stavy (metodika)

Česká republika teprve jako druhý členský stát dosáhla schválení všech devíti programů politiky soudržnosti v novém programovém období 2021 – 2027. Završil se tak dlouhý a náročný proces příprav a vyjednávání vedený Národním orgánem pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj a všemi ministerstvy odpovědnými za jednotlivé programy. Dnešním schválením Operačního programu Spravedlivá transformace se Česku naplno otevírá příležitost dosáhnout v příštích letech na investice ve výši téměř 550 miliard korun.

Česká republika má již přes 20 let zkušenosti s čerpáním fondů EU a drží si přední příčky v žebříčku čerpání dotací v porovnání s ostatními členskými státy. Svědčí to o dobře nastaveném systému a silném nástroji, kterým politika soudržnosti je. Jejím prostřednictvím se podařilo účinně přispět k rozvoji mnoha regionů či zmírnit dopady nepředvídatelných událostí.

V současné době mohou žadatelé předkládat své projekty do více než 80 otevřených výzev ze šesti operačních programů. Do konce letošního roku plánují jednotlivé řídící orgány vyhlásit celkem 178 výzev o celkovém objemu více než 370 miliard korun.  Přehled všech vyhlášených či plánovaných výzev je pravidelně aktualizován na zastřešujících stránkách dotaceEU.cz.

​Pro seznámení s aktuálně startujícím programovým obdobím připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj publikaci Abeceda fondů EU.  Do konce roku rovněž probíhají pro potenciální žadatele semináře k projektovému a finančnímu řízení. Ty jsou organizovány regionálními Eurocentry a registrace je možná na www.dotaceEU.cz.
 

Operační programy pro období 2021-2027

• Program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy

• Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu

• Program Jan Amos Komenský, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

• Program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Spravedlivá transformace, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Zaměstnanost+, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí

• Program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství

Nová Ústřední komise pro sucho založená Ministerstvem zemědělství (MZe) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) bude koordinovat práci krajů v obdobích mimořádného sucha. Zasednou v ní odborníci z několika resortů. Materiál zajišťující zřízení komise a její status projednala vláda.

Úkolem nově založené Ústřední komise pro sucho bude spolupracovat v době nedostatku vody s krajskými komisemi pro sucho. Sejde se, pokud ji o to požádá některý z předsedů krajské komise, nebo pokud bude stav nedostatku vody vyhlášený ve více krajích.

„Ústřední komise bude koordinovat opatření jednotlivých krajů, aby na sebe navazovala a vzájemně se doplňovala. Tím se podaří lépe zvládnout nepříznivé dopady sucha na větším území. Komise může například omezit nakládání s vodami, když to bude nutné. Další její pravomocí bude rozhodnout o mimořádné manipulaci na vodních dílech, která zajistí zvýšení průtoku ve vodních tocích nebo naopak zadržení vody. Komise také může v době sucha nařídit využití záložních vodních zdrojů, jako jsou třeba dosud nevyužívané vodní vrty,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Členů Komise je třináct a mimo zástupce MZe a MŽP v ní zasednou také odborníci z Ministerstva dopravy, obrany, průmyslu a obchodu, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru. Podkladem pro jejich rozhodování bude Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky. Práce v komisi je bez nároku na odměnu. 

Komisi bude v případě potřeby svolávat ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí, kteří se budou ve funkci vždy po jednom roce střídat. Ústřední komise pro sucho byla založena na základě zákona o vodách.

Ministerstvo životního prostředí vydalo zářijové číslo Věstníku, který obsahuje: Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Systém indikátorů rizik přírodních požárů včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému“ a „Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu“, Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,    Metodický pokyn MŽP pro postup při vyhodnocování vlivu výroby technického sněhu a jeho používání na biologické složky životního prostředí ve zvláště chráněných územích. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

 

Lidé z Čeperky na Pardubicku v referendu odmítli výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce, kterou chtěla postavit elektrárna Opatovice. Proti hlasovalo 299 voličů, pro bylo 201, pět hlasovacích lístků zůstalo bez odpovědi. Volební účast dosáhla 57,9 procenta. Místní referendum je platné a závazné, řekla ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Více ZDE

Výsadba listnatých stromů v Česku roste. Loni bylo obnoveno téměř 50 tisíc hektarů, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii České republiky. Druhová skladba tuzemských lesů se neustále mění a trvale narůstá podíl lesů smíšených a s převahou listnatých stromů. Podíl listnáčů v lesích se mezi lety 2000 a 2021 zvýšil z 22,3 na 28,7 procent. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2021, kterou projednala vláda.

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2021 se meziročně zvýšila o  1 475 hektarů na 2 678 804 hektarů. V porovnání s rokem 2000 jde o nárůst 41 514 hektarů. Nejlesnatějšími jsou Liberecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

„Třetí rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami. Mám z toho velkou radost, protože se tak daří naplňovat náš cíl, tedy mít druhově pestré lesy, které lépe odolávají krizovým situacím, jako je kůrovcová kalamita nebo extrémní výkyvy počasí. Chtěl bych proto všem lesníkům a lidem pracujícím v lesnictví poděkovat za pozitivní změnu, na které se v našich lesích podílejí,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Oproti předchozím rokům výrazně vzrostla plocha obnovených lesních porostů, a to na 49 790 hektarů, což je oproti předchozímu roku o 9 504 hektarů více. Výše přirozené obnovy je 9 111 hektarů, ve srovnání s rokem 2000 jde téměř o trojnásobný nárůst.

Zalesňování (v ha)

Zdroj: ČSÚ

V lesích bylo loni vytěženo celkem 30,26 milionu m3 surového dříví, což je ve srovnání s předchozím rokem o 5,49 milionu m3 méně. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 26,28 milionu m3 dřeva.

Kůrovcová kalamita v lesích se také odrazila v ekonomických výsledcích vlastníků lesů. V důsledku zvýšení cen surového dříví a vyplacených dotací ze státního rozpočtu (zejména příspěvku na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity) jejich průměrný hospodářský výsledek dosáhl 4 488 korun na hektar, což v dlouhodobé časové řadě patří mezi nejlepší. Bez příspěvků na hospodaření v lesích poskytnutých Ministerstvem zemědělství by však byl hospodářský výsledek vlastníků lesů výrazně nižší a neměli by tak peníze na nutnou obnovu lesa.

V loňském roce Ministerstvo vyplatilo na hospodaření v lesích rekordní dotace, a to téměř 1,8 miliardy korun, meziročně jde o nárůst o 613,7 milionu korun. Na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích se vyplatilo 3,3 miliardy korun. 

Čtěte také:

MZE podpoří v roce 2023 adaptaci lesů na změnu klimatu částkou 4 mld. korun

Dokument ke stažení:

• Z. Nekula - Rok 2021 v lesích

• J. Groda - Lesy ČR

Další finanční pomoc, která zmírní dopad vysokých cen energií na rozpočty domácností, představila ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Modernizační fond nově pomůže přímo domácnostem se snižováním spotřeby energií díky 55 miliardám, které se budou rozdělovat přes program Nová zelená úsporám. Ten se ještě více zjednoduší a otevře širšímu okruhu domácností. Nabídne i peníze na částečné renovace, které mohou domácnosti provádět svépomocí a od příštího roku i dotace na výměnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje. Více ZDE