U vodného a stočného si Češi v příštím roce připlatí o 6 % navíc. Ačkoliv některé domácnosti vodou šetří, nakonec zaplatí více. O tom, proč tomu tak je a o kolik více zaplatí čtyřčlenná rodina, hovořil ve vysílání TN Live ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák. Více ZDE

Německo dostává další rány kvůli nestabilním obnovitelným zdrojům energie. Fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny nejsou schopné pokrývat energetickou spotřebu, a země tak musí energii ve velkém nakupovat. To ji ale může stát draho, protože ceny energie na následující den dosahují dvacetiletých maxim. Více ZDE

Výbory RAC a SEAC dospěly k předběžným závěrům ohledně navrhovaného omezení PFAS ve třech odvětvích. Výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) na svých posledních zasedáních v listopadu předběžně uzavřely hodnocení dalších odvětví z celoevropského návrhu na omezení  per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS):

• Stavební výrobky;
• Textil, čalounění, kůže, oděvy a koberce;
• Materiály a obaly určené pro styk s potravinami.

Výbory oznámily také odvětví, která budou hodnotit na následujících zasedáních.

V březnu by se měly poprvé zabývat aplikacemi fluorovaných plynů, dopravou a energetikou.

Po březnu budou pro diskuzi jako další odvětví:

• Maziva;
• Zdravotnické prostředky;
• Elektronika a polovodiče.

Další výsledky listopadových zasedání:

• RAC přijal stanoviska k 12 návrhům harmonizované klasifikace a označování.
• RAC schválil 3 a SEAC 14 návrhů stanovisek k žádostem o povolení. Výbor RAC rovněž schválil 1 návrh stanoviska ke zprávě o přezkumu povolení.

Podrobnější informace naleznete v příloze a na webových stránkách výborů RAC a SEAC.

Další informace:

• Příloha ke zprávě [PDF][EN]
• Zápis ze zasedání [PDF][EN]
• Vědecké hodnocení návrhu na omezení PFAS - současný stav [PDF][EN]
• Řízení o omezení
• Žádosti o povolení
• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)

V roce 2023 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 %, což bylo o 1 milion tun odpadů méně. Meziročně mírně rostl, o 0,6 %, objem vyprodukováno komunálního odpadu na úroveň 5,4 milionu tun.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 %.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil. tun odpadu, jehož hlavní složku tvořil kovový odpad (72,4 %).

Další informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů – 2023.

Novelizované nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) vstoupilo v platnost dne 10. prosince 2024. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vyzývá společnosti, aby přezkoumaly svá portfolia látek a podle potřeby aktualizovaly klasifikace. Cílem novelizovaného nařízení CLP je lépe identifikovat a klasifikovat nebezpečné chemické látky a také zlepšit komunikaci o jejich rizicích. Více informací najdete ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří české firmy, které chtějí vyrábět energii z biomasy. Dnes vyhlásilo v rámci aktivity Obnovitelné zdroje energie – biomasa I. výzvu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Získat lze od 30 do 65 procent způsobilých výdajů na jeden projekt. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9. ledna 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. Díky tomu mohou být energeticky soběstačnější, sníží své náklady na provoz a zároveň přispějí k ochraně životního prostředí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Cílem výzvy je podpořit a zatraktivnit využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy z vlastní produkce, pro nové příjemce podpory. Podporuje efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů, jako jsou uhlí, ropa nebo zemní plyn.

„Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Je to jeden z kroků, který umožní přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku při zachování konkurenceschopnosti českých podniků,“ dodává ředitel odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů Ondřej Tomšej.

Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Více informací k výzvě najdete na tomto odkazu.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Senát podpořil petici proti záměru vybudovat spalovnu nebezpečných odpadů v Rybitví na Pardubicku, označil ji za důvodnou. Současně vyzval ministerstvo životního prostředí, aby se záměrem obnovit původní spalovnu firmou AVE CZ znovu zabývalo. K tématu chce uspořádat veřejné slyšení, které by mohlo vyústit ve změnu zákonů včetně zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Více ZDE
 

Dokument reaguje na poptávku ze strany českého průmyslu i na legislativní iniciativy Evropské unie, především nařízení č. 2024/1735 o průmyslu pro nulové čisté emise, jehož cílem je do roku 2030 umožnit v EU geologické ukládání alespoň 50 milionů tun CO2 ročně. Technologie CCUS jsou důležitým nástrojem pro posílení schopnosti dosáhnout klimatických cílů, ke kterým se ČR zavázala, zvláště přispět k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Strategické dokumenty, jako je např. aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR, již identifikují potřebu CCUS, neposkytují ale dostatečné podrobnosti a konkrétní opatření. Akční plán CCUS je tedy zásadním dokumentem, který tyto mezery detailněji specifikuje.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací zpráva

Evropská komise zveřejnila k připomínkování předlohu nařízení týkající se omezení, kterým se aktualizuje příloha XVII nařízení REACH, pokud jde o látky CMR (2023). Cílem iniciativy je zajistit ochranu spotřebitelů přidáním nově klasifikovaných látek CMR (karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci) na seznamy látek CMR podléhajících omezení pro spotřebitelské použití podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

Dokument ke stažení:

• EU 145_24 EK Předloha nařízení – Ares(2024)

• EU 145_24 EK Příloha – Ares(2024)

Novela energetického zákona LEX OZE III, která přináší nová pravidla trhu s elektřinou, prošla třetím čtením. Zahrnuje zásadní změny pro ukládání elektřiny, poskytování služeb flexibility a jejich agregaci. Nová pravidla dají spotřebitelům možnost lépe řídit spotřebu energií a umožní jim tak snižovat výdaje za elektřinu. Novela také obsahuje prvky, které nám umožní více chránit spotřebitele. Podrobný popis nových pravidel, a to, jaké možnosti se díky nim otevřou zákazníkům, najdete na tomto odkazu. To, jak bude moderní energetika vypadat v praxi, najdete na webu www.energiezamene.cz.

Související

Státní podpora obnovitelných zdrojů asi klesne, omezení schválila Sněmovna

Dne 6. prosince 2024 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/2974 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro kovárny a slévárny. Plné české znění naleznete v přiloženém souboru nebo v Eur-Lex ZDE.

Dokument ke stažení:

Závěry o BAT pro kovárny a slévárny [pdf, 1826 kB]

Kukuřice je jednou z nejběžnějších plodin na světě, pěstuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V roce 2024 dosáhne podle zpravodajského portálu World Grain celosvětová produkce kukuřice přibližně 1,226 miliardy tun. V Nizozemsku proto přišli s nápadem, jak smysluplně využít kukuřičné klasy zbavené zrn, tedy všudypřítomný odpad této plodiny. Více ZDE

Ministerstvo financí spustilo nové webové stránky věnované problematice financování udržitelnosti. Přehledné informace přiblíží široké veřejnosti i odborníkům z veřejné a soukromé sféry klíčové otázky, nástroje a přístupy, které přispějí k urychlení tranzice hospodářství a dlouhodobě udržitelnému ekonomickému rozvoji v České republice. Platforma bude průběžně aktualizována o doplňována nové materiály a bude sloužit jako primární informační portál Ministerstva financí pro oblast financování udržitelnosti. Více informací naleznete na webové stránce Financování udržitelnosti.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) očekává meziroční zdražení ceny vodného do čtyř procent nad vyhlášenou roční míru inflace, která by podle odhadu České národní banky (ČNB) měla v příštím roce činit dvě procenta. Výše zdražení se liší u jednotlivých vodárenských společností. Cenu vedle inflace ovlivňují náklady na služby k výrobě či distribuci pitné vody, do cen se promítají také náklady na obnovu či rozšíření vodohospodářské infrastruktury. Více ZDE