Ministerstvo životního prostředí vyhlásí 14. listopadu první výzvy z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), který má pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku. Do konce letošního roku chce ministerstvo se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) otevřít pět výzev v každém z krajů, dohromady za 20 miliard korun. V programu OPST financovaného z unijních zdrojů je pro Česko k dispozici více než 40 miliard korun. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlásí 14. listopadu první výzvy z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), který má pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku. Do konce letošního roku chce ministerstvo se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) otevřít pět výzev v každém z krajů, dohromady za 20 miliard korun. V programu OPST financovaného z unijních zdrojů je pro Česko k dispozici více než 40 miliard korun. Více ZDE

V pondělí 7.11. bylo spuštěno hlasování veřejnosti v soutěži Anticena za nejbizarnější obal. Hlasování bude uzavřeno na konci listopadu a finální výsledky budou zveřejněny začátkem prosince. Anticenu za nejbizarnější obal odstartovala organizace Zerowasters už v srpnu, aby ve spolupráci s veřejností upozornila na nesmyslné, nadměrné, nerecyklovatelné nebo klamavé obaly.

12 nejhorších obalů vybírala odborná porota ze 152 nominovaných obalů ve 4 kategoriích. Z každé kategorie vybrala tři obaly. Mezi nejhorší obaly se tak dostaly například banány na polystyrenovém tácku, přebalené plastovou fólií, výživový doplněk v plastové lahvičce zabalený do nadměrné papírové krabičky, koření v kompozitním plastovo papírovém obalu, nebo taška z kukuřičného plastu jako příklad využití bioplastu tam, kde není vhodnou ani ekologickou variantou.

V rozhodování o výběru vítězily obaly, které nejvíce reprezentovaly danou kategorii a zároveň byly nejtypičtějším zástupcem balení, které se mezi nominacemi objevovalo nejčastěji. Za první týden se do hlasování zapojilo už přes 250 lidí.  

Hlasování veřejnosti navazuje na nominace. Ty byly součástí první fáze soutěže jejímž cílem bylo vyburcovat společnost k aktivnímu vyhledávání obalů, vyrobených bez ohledu na udržitelnost. Nominovat obaly bylo možné od začátku srpna až do konce září prostřednictvím stránky www.bizarobal.cz

• Do 4 kategorií lidé nominovali 152 bizarních obalů.
• Největší počet obalů se vyskytl v kategorii nadměrný obal ( 99 výrobků).
• Po ukončení hlasování zveřejní Zerowasters výherce a osloví výrobce s doporučením, jak obal změnit, aby byl skutečně udržitelný.

Celou soutěží chce Zerowasters chtějí upozornit na to, že vzniklý odpad po nákupu zboží nemůže být odpovědností spotřebitelů. Cílem projektu je prostřednictvím medializace a volby anticeny upozornit výrobce, aby převzali odpovědnost za udržitelnost obalů, do kterých své výrobky balí. 

“Bizarní obal je pro nás ten, nad jehož existencí kroutíme hlavou. Vyvolává v nás otázku, proč vůbec vznikl a zda se výrobce zamyslel nad jeho dopadem na životní prostředí. Je zkrátka hloupý a zcela zbytečný,” vysvětluje Veronika Nováčková, ředitelka organizace.

Nejlepším řešením, jak předcházet vzniku odpadu je nakupování do vlastních nádob, ne pro všechny je ale tato možnost dostupná. Většina spotřebitelů nakupuje v běžných obchodech, kde se zboží prodává hlavně v obalu, a proto je důležité, aby byly udržitelné.

“Odpovědnost spotřebitelů za obalové odpady, končí v bodě, kde se přestáváme vyznávat v tom, co je a co není ekologické. Nemáme možnost ovlivnit složení nebo velikost obalu a nesouhlas můžeme vyjádřit jen tím, že daný výrobek nekoupíme. To ale není dostatečné řešení. Musíme upozornit výrobce na to, aby přijali odpovědnost za své obaly a ty nesmyslné už nadále nevyráběli” vysvětluje Veronika Nováčková. 

“Postaráme se o to, aby se výsledky anticeny dostaly k firmám spolu s doporučením, jak obal změnit, aby byl udržitelný. Naším dlouhodobým cílem je ukončení výroby nerecyklovatelných a jinak pro nás bizarních obalů. Naším přáním pak je, abychom do deseti let už anticenu nemuseli vyhlašovat, ” dodává Veronika Nováčková.

Pro více informací o Anticeně a možnosti hlasovat a vybrat tak mezi 12 nejhoršími obaly, se dozvíte na www.bizarobal.cz, nebo na facebookové a instagramové stránce Zerowsters.

O Zerowasters

Tým Zerowasters je původní nezisková část organizace Bezobalu, která od samého počátku svou osvětovou činností podporoval vznik první bezobalové prodejny. I když ve svých aktivitách nyní pokračují pod novým názvem, cíl i vizi mají Zerowasters stále stejné. Žijí vědomý a radostný život bez zbytečného odpadu a rádi to učí i další zájemce o zero waste. Šíří osvětu, inspirují, vzdělávají o předcházení vzniku odpadu a organizují kurzy, kde předávají  své znalosti a zkušenosti. Kromě Anticeny letos organizovali i Týden bez odpadu. Více o jejich projektech a tipech, jak na udržitelnější život, najdete na www.zerowasters.cz.

Výsledky pilotního projektu fóra o prosazování ohledně látek získaných z odpadu ukazují, že 26 % zkontrolovaných látek není v souladu s nařízením REACH.

Inspektoři zkontrolovali 46 případů, aby zjistili, zda látky získané z odpadu splňují podmínky pro výjimku z registrace podle nařízení REACH. Sledovali, zda jsou stejné zpětně získané a původní zaregistrované látky a zda jsou k dispozici informace o bezpečném použití.

Inspektoři rovněž potvrdili, že v 96 % případů byly ke zpětně získaným látkám a směsím poskytnuty bezpečnostní listy (SDS). Pokud v BL chyběly informace, byla hlavním problémem nejasná identita látky. 37 % kontrolovaných případů nesplnilo požadavky nařízení CLP ohledně klasifikace, označování a balení.

Neshody zjištěné během pilotního projektu byly řešeny písemným doporučením, pokutami a správním řízením.

Tento pilotní projekt posuzoval soulad zpětně získaných materiálů s čl. 2 odst. 7 písm. d) nařízení REACH. Fórum o prosazování prověřovalo rozhraní mezi nařízením REACH a rámcovou směrnicí o odpadech. Klíčovým prvkem projektu na úrovni členských států byla spolupráce inspektorů zabývajících se nařízením REACH s inspektory v oblasti odpadového hospodářství. Projekt probíhal v 11 členských státech.

Doporučení:

• Provozovatelé recyklačních zařízení uvádějící na trh zpětně získané látky by se měly obrátit na vnitrostátní orgány a asistenční služby (helpdesk), aby získali informace o svých látkách. Měli by si rovněž uvědomit, jak budou látky používat spotřebitelé.

• Vnitrostátní orgány prosazující nařízení REACH a rámcovou směrnici o odpadech by měly spolupracovat a společně monitorovat situaci v oblasti recyklovaných látek uváděných na trh pro zlepšení bezpečnosti osob a životního prostředí.

• Fórum o prosazování by se tímto tématem mělo zabývat a do budoucna zvážit jeho zařazení mezi celoevropské projekty.

• ECHA by měla provést revizi stávajících Pokynů k odpadům a zpětně získaným látkám.

• Byla doporučena změna čl. 2 odst. 7 písm. d) nařízení REACH, která by zmírnila nedostatky zjištěné během projektu.

• Evropská komise by měla pracovat na harmonizaci kritérií vymezujících, kdy odpad přestává být odpadem.

Další informace:

• Zpráva o pilotním projektu ohledně znovuzískaných látek vyjmutých z registrace podle nařízení REACH

• Fórum o prosazování

Evropská komise 9.11. navrhla nouzové nařízení, které má zrychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie. Využívání obnovitelných zdrojů energie, diverzifikace dodávek a úspory energie jsou součástí plánu EU pro ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Zároveň může větší podíl obnovitelných zdrojů energie díky nízkým nákladům přispět ke snížení účtů za energii. Tento návrh doplňuje předchozí opatření a bude platit jeden rok, což je doba potřebná k přijetí směrnice o obnovitelných zdrojích energie projednávané ve všech členských zemích. Vzhledem k tomu, že solární energie je levným obnovitelným zdrojem navrhuje komise maximální lhůtu jeden měsíc pro povolovací proces pro tato zařízení, jejich skladování a připojení k síti. Tento návrh také zjednodušuje proces udělování povolení pro projekty obnovitelných zdrojů a urychluje udělování povolení týkajících se připojení tepelných čerpadel k síti.

Evropská unie se stává lídrem v oblasti globálních standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), kterou přijal Evropský parlament 10.11. se bude dotýkat přibližně 50 000 společností, oproti současným 11 700. Velké společnosti se sídlem v EU budou muset zveřejňovat údaje o dopadu své činnosti na společnost a životní prostředí a o všech rizicích udržitelnosti, kterým jsou vystaveny. Touto směrnicí bude ukončen greenwashing a posílilí se sociálně tržní hospodářství EU a položily by se základy pro standardy vykazování udržitelnosti na celosvětové úrovni.

Plastové obaly a pytle s nápisem „kompostovatelné“ nebo „biorozložitelné“ nejsou automaticky eko výhra. Dokonale se rozloží jen ve čtyřiceti procentech případů, zatímco zbylých šedesát procent končí v půdě. Zjistila to britská studie. Více ZDE

Komise 10.11. předložila návrh na podporu splnění ambic Evropské zelené dohody o nulovém znečištění, který se týká snížení znečištění ovzduší novými motorovými vozidly prodávanými v EU. Návrh podporuje zachování dostupnosti vozidel pro spotřebitele a podporu konkurenceschopnosti Evropy. Normy Euro 7 dávají dodavatelskému řetězci automobilového průmyslu jasný směr pro snižování emisí znečišťujících látek, včetně využívání digitálních technologií. Návrh se zabývá emisemi z výfuků i z brzd a pneumatik. V roce 2035 budou mít všechny osobní a dodávkové automobily prodávané v EU nulové emise CO2. Očekává se však, že v roce 2050 bude více než 20 % osobních a dodávkových automobilů a více než polovina těžších vozidel v našich ulicích nadále vypouštět škodliviny z výfuku. Elektromobily na baterie také stále způsobují znečištění z brzd a mikroplastů z pneumatik.

Začíname byť z toho unavení nielen my – komunikátori, ale aj verejnosť. Uvedomujú si to tiež firmy, ktoré chcú ku komunikácii vlastnej udržateľnosti pristupovať triezvejšie a korektnejšie,“ hodnotí Daniel Rabina, expert na komunikáciu zelených tém a zakladateľ agentúry Green Talk. Ako komunikovať správne - ani príliš a zároveň ani málo? Aké "noty" nám dáva Európska únia?    Je vôbec dôležité hovoriť o zelených témach alebo sa im radšej vyhnúť? Viac ekonomického a politického spravodajstva nájdete na HNonline.sk ZDE

 

Ministerstvo životního prostředí pokračuje v odborné debatě o povinném zálohování PETek a plechovek a brzy představí zastřešující návrh zákona o zálohách, který podpoří Cirkulární Česko 2040. Debata vedená MŽP k zálohování PET lahví a plechovek je již po třetím kulatém stolu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Ministerstvo na posledním setkání přislíbilo, že vypracuje vlastní koncept speciálního zákona o zálohách, který do budoucna Česku umožní zálohovat nejen obaly, ale i konkrétní další výrobky.

MŽP pořádá kulaté stoly k zálohování PET lahví a hliníkových plechovek pravidelně jednou za čtvrt roku v souladu s programovým prohlášením vlády. Postoje jednotlivých sektorů se stále různí. Na posledním z nich představila Iniciativa pro zálohování možnosti budoucího povinného systému zálohování nápojových obalů, který by měl zajistit alespoň 90% sběr nápojových obalů k recyklaci pro nápojové plechovky a PET lahve o objemu od 100 ml do 3 litrů. To zahrnuje nealkoholické nápoje mimo mléčné produkty a alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 15 %. Takto vysbíraný materiál by se stal majetkem správce systému, který by část využil a část nabídl na volném trhu.

Své analýzy současného stavu zde prezentoval zástupce České asociace odpadového hospodářství, aktuální stav sběru nápojových obalů a možnosti plnění cílů podle směrnice o jednorázových plastech představil EKO-KOM a své postoje prezentovali také zástupci obcí a měst nebo reprezentanti průmyslu.

Samosprávy v debatě upozorňují na to, že kvůli zálohování vzroste finanční zátěž obcí, pro spotřebitele se sníží komfort při vracení nápojových obalů v obchodech a případně může dojít k poklesu míry třídění. Odpadové společnosti zase na případné snížení dostupnosti recyklovaného materiálu, který by nemusel být dostupný na volném trhu pro další subjekty, jež standardně využívají recyklovaný PET ve svých výrobních procesech.

Ministerstvo životního prostředí je zodpovědné za plnění všech povinných cílů pro odpady, obaly a jednorázové plasty, kterých je několik desítek. Prioritou MŽP tedy je především snižování množství jednorázových obalů a celková prevence vzniku odpadů. Proto musí diskuze o možnostech zlepšování systému nakládání s odpady nebo zavádění povinného zálohování vybraných jednorázových plastových obalů vždy zohlednit plnění všech odpadových cílů. V tomto kontextu bude důležitý návrh nového nařízení o obalech a obalových odpadech, který představí Evropská komise na konci listopadu. Návrh přinese řadu dalších aspektů (zcela nové cíle, nové povinnosti), které bude nutné vzít v potaz při diskusích o zavádění zálohového systému v České republice.

Ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL): “MŽP je v otázce zálohování o několik kroků dopředu, návrh zákona o zálohách dá státu do rukou skvělý nástroj na využití dnešního odpadu jako v době energetické krize zvlášť cenného surovinového zdroje. Do budoucna tak budeme mít legislativně podchycené možné zálohování PETek, ale i jiných typů výrobků. Logicky se nabízí autobaterie nebo jiné produkty, které nyní končí mimo ČR a ne zpět u výrobce. To vidím jako velkou výzvu a velké plus.”

Náměstek ministra pro řízení ochrany životního prostředí David Surý jej doplňuje: “Otázka k zálohám není ano, nebo ne, jde o to - jak? Ministerstvo připraví návrh, jak v ČR zavést zálohy tak, aby všichni účastníci stávajícího systému našli svou roli. Návrh zákona musí reflektovat a naplňovat aktuální Plán odpadového hospodářství a zároveň naší nové strategie – Cirkulární Česko 2040. Ministerstvo proto připraví obecný návrh zákona o zálohách, který celou problematiku komplexně zastřeší. PET obalu je pouze 1 % ze všech komunálních odpadů, proto považuji za vhodné vytvořit zákon, který bude umožňovat zálohovat produkty s delším životním cyklem. Koncept zákona v odpovídající době představíme podrobněji, v první řadě všem v odpadovém hospodářství zainteresovaným skupinám.”

Ministerstvo životního prostředí podporuje zlepšování systému nakládání s odpady, jak legislativně, tak finančně. V říjnu vstoupil v platnost zákon o omezení jednorázových plastů, který dále otevírá možnost podmínek pro dobrovolné zálohování. Například umožňuje odevzdávat vybrané vratné jednorázové obaly v provozovně bez toho, aby musela mít provozovna povolení pro nakládání s odpady. Do podpory třídění a recyklace a dalších témat odpadového hospodářství jen z nového OPŽP míří přes 7 mld. korun.

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let. Více ZDE

Rada a Evropský parlament se v úterý 8. listopadu předběžně dohodly na přísnějších cílech pro snižování emisí v rámci tzv. nařízení o sdílení úsilí. To omezuje emise v sektorech mimo systém EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), konkrétně pro silniční a vnitrostátní námořní dopravu, budovy, zemědělství, odpady a menší průmysl. Původní cíl snížit do roku 2030 emise v těchto odvětvích o 30 % oproti roku 2005 byl zpřísněn na 40 %, v souladu s již dříve schváleným cílem EU snížit celkové emise skleníkových plynů v EU o 55 % oproti roku 1990.

Systém sdílení úsilí, tzv. Effort Sharing je vedle obchodování s emisními povolenkami EU ETS jedním ze dvou mechanismů ke snižování emisí v EU. Zaměřuje se na menší a převážně mobilní zdroje znečištění ze silniční dopravy, lokálních zdrojů pro vytápění a chlazení budov, používání hnojiv v zemědělství, zpracování odpadů a menšího průmyslu. Tato odvětví jsou dohromady zodpovědná za 60 % všech emisí EU.

Pro státy jsou stanoveny evropskými předpisy závazné cíle a roční příděly povolenek, které mohou maximálně využít. Jednotkou v tomto systému je Annual Emission Allocation (AEA), která odpovídá jedné tuně vypouštěného CO2. Systém nabízí určitou míru flexibility, státy si samy určují, v jakých sektorech a jakými opatřeními cílů dosáhnou. Zároveň je možné si jednotky vypůjčit z dalších let nebo je naopak uložit pro příští období. Možný je také převod mezi členskými státy.

Schválená revize nařízení o sdíleném úsilí mění tyto závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU do roku 2030. U České republiky se doposud vyžadovalo, aby emise ve zmíněných sektorech snížila o 15 % oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 %.

Revize nařízení o sdílení úsilí je součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Právě sektory budov a silniční doprava mají být nově podle balíčku také zařazeny do systému obchodování s emisními povolenkami v rámci tzv. EU ETS 2. O tomto návrhu se nyní také jedná v trialozích Mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou Komisí.

Dne 4. listopadu 2022 bylo v Úředním věstníku EU vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2110 ze dne 11. října 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro průmysl zpracování železných kovů. Závěry o BAT jsou součástí revidovaného dokumentu FMP BREF (angl. Ferrous Metals Processing Industry).

Dokument ke stažení:

Závěry o BAT - CELEX_32022D2110_CS_TXT

Společnost ZEVO Písek, kterou nepřímo vlastní města Písek a Strakonice, oznámila záměr postavit zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Ročně chce spálit okolo 50 tisíc tun odpadu a nahradit tím uhelný kotel v písecké teplárně. Jedná se přitom již o třetí záměr spalovat odpad v Jihočeském kraji. Záměr je na počátku schvalovacího procesu. Investor předložil dokumentaci pro řízení EIA, kterou posoudí ministerstvo životního prostředí. Úspěch projektu přitom není jistý – podobné záměry vyvolávají v řadě lokalit zuřivý odpor ekologických organizací a místních občanských aktivistů. Příkladem může být odpor vůči zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Opatovicích nad Labem. Více ZDE