Unikátní software pro odpadovou produkci s názvem TIRAMISO slouží zájemcům z řad veřejnosti, krajům, obcím, investorům a odborníkům v odpadovém hospodářství. Díky spolupráci Ministerstva životního prostředí a odborníků ze strojní fakulty VUT v Brně prostřednictvím výzkumu Beta2 Technologické agentury ČR vznikla webová aplikace, s jejíž pomocí může MŽP, kraje či obce stavět své odpadové plány. TIRAMISO dokáže na základě matematického modelu předpovědět produkci odpadů až do roku 2040, nabízí rovněž různé scénáře předpokládaného vývoje.

Pro přípravu na budoucnost jsou klíčová data, u odpadového hospodářství, na nějž je navázána cirkulární ekonomika, to platí dvojnásob. Prognózy produkce odpadů v České republice doposud probíhaly spíše roztříštěně podle různých metod. Na úrovni obcí a krajů v některých případech tak ani nemusely predikce korespondovat s těmi celorepublikovými.

„Výzkumný tým TIRAMISO zpracoval jednotnou certifikovanou metodiku prognózování produkce odpadů (zde), která je základem pro náš software. Ten z výsledků předchozích let odhadne budoucí množství komunálních, stavebních nebo zdravotnických odpadů,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. „Pomocí stanovení složení směsného komunálního odpadu díky naší metodice je také možné zjistit procentuální zastoupení materiálových složek v odpadu. Na jejím základě budou obce, kraje i firmy postupovat při rozborech jednotně, aby šlo výsledky porovnávat. Díky tomu budeme mít odpověď na to, jak občané třídí a kolik recyklovatelných materiálů stále ještě zbytečně končí v černých popelnicích,“ dodal Maršák.

Data o odpadech a informace získané z rozborů komunálního odpadu vstupují do matematického modelu a TIRAMISO spočítá, jak se bude vyvíjet množství komunálních odpadů v dalších letech. Nejnižší územní jednotkou, pro kterou je možno prezentovat predikci, jsou takzvané obce s rozšířenou působností, kterých je v ČR přes 200. Dále to jsou kraje a území celé České republiky. Software pracuje se širokou škálou různých druhů a skupin odpadů. „Výstupy prognostického modelu bude Ministerstvo životního prostředí využívat k tvorbě svých strategií. Kraje a obce je mohou využívat při sestavování odpadových plánů. Očekáváme, že predikce budou zajímat i investory nebo firmy, které se zabývají zpracováním odpadů,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zájemci si v TIRAMISO mohou zobrazit jak prognózy postavené na statistických modelech stanovujících trendy na základě dat z minulosti, nebo také ministerstvem sestavené scénáře možného budoucího vývoje. MŽP aplikaci TIRAMISO dává k volně k dispozici, aby mohla dobře sloužit široké odborné veřejnosti. Najdete ji zde. V rámci realistického scénáře MŽP očekává nárůst produkce komunálních odpadů do roku 2035 až na 6,6 milionů tun. Oproti tomu optimistický scénář MŽP předpovídá vrchol produkce komunálních odpadů v roce 2028 a pak mírný pokles na 6,2 milionů tun v 2035.

¨

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí ke klasifikaci nebezpečnosti, označování a balení chemických látek. V rámci provádění Zelené dohody stanoví strategie pro udržitelnost chemických látek řadu opatření, která vyžadují cílenou revizi nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí. Různé možnosti revize budou analyzovány při posouzení dopadů a na základě výsledků pak Komise předloží legislativní návrhy na revizi normativní části i příloh uvedeného nařízení.

Dokument ke stažení:

• EU 27_23 EK Návrh nařízení COM(2022)748

• EU 27_23 EK Souhrn posouzení dopadů

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

2023_02_06 Harmonogram prezkumu_PUB.pdf (587.29 kb)

Sětelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy. V českém prostředí přinese zlepšení nově vydaná česká technická norma, která určuje parametry šetrného svícení, minimalizující nepříznivé dopady umělého světla.

Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem, podle časopisu Science téměř o 10 % ročně. Aktuálně více než 80 % světové a více než 99 % evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

„Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce 19. století, každodenní život si bez něj dnes představíme už jen těžko. Ne vždy je však venkovní osvětlení nastaveno optimálně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Takové světlo může rušit obyvatele, negativně ovlivňovat životní prostředí nebo narušovat bezpečnost. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo nalézt účinný nástroj a poskytnout právní ochranu občanům České republiky,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nová česká technická norma ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení vyšla 1. února 2023 a o měsíc později se stane účinnou.

Působnost normy

Parametry normy se vztahují na pět aplikačních oblastí: osvětlení pozemních komunikací (silnice, parkoviště, chodníky, cyklostezky), osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště), osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky), architektonické osvětlení (památky, umělecká díla) a reklamní osvětlení (billboardy, LED panely). Týkají se tedy i trvalého venkovního elektrického osvětlení, ale na druhou stranu se nevztahují na dočasné venkovní osvětlení jako na vánoční osvětlení nebo kulturní akce. Stejně tak norma nereguluje vnitřní osvětlení, a to ani tehdy, pokud proniká do venkovního prostoru.

Právní závaznost ve stavebním zákonu

Norma jako taková není právně závazná, závaznými se její parametry stanou v případě, že na ně odkáže právně závazný dokument, tedy zákon, vyhláška, nařízení vlády, smlouva apod. V případě této normy by to měl být prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

„V současné době se jedná o nejambicióznější požadavky v rámci existujících evropských norem. Požadavky musejí odpovídat současnému stavu techniky, tj. musejí být realizovatelné, a to ve všech situacích, které se v praxi mohou objevit. Z toho důvodu také stanovení konkrétních hodnot předcházela podrobná analýza českého, ale i evropského trhu. Předpokládá se, že trend zpřístupňování šetrnějších řešení na trhu bude pokračovat, proto se počítá s pravidelnou revizí dotčených požadavků v normě,“ dodal náměstek Hladík.

V praxi bude norma sloužit jako vodítko při instalaci nového nebo při rekonstrukci stávajícího osvětlení, a to ve všech aplikačních oblastech, které norma zahrnuje. Příkladem může být její použití při rekonstrukci soustavy veřejného osvětlení (VO), pro jejíž realizaci bude obec tyto požadavky vyžadovat ve smlouvě s osloveným projektantem. Ten se jimi při navrhování soustavy VO bude muset řídit. V případě využití peněz z Modernizačního fondu (administrovaného Státním fondem životního prostředí ČR) či Národního plánu obnovy (pod Ministerstvem průmyslu a obchodu) bude splnění požadavků této normy pravděpodobně podmínkou pro získání dotace.

Zóny světelného prostředí

Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky na světelné zdroje jsou na nezastavěná území, která se dělí na chráněné oblasti (Z0) a ostatní nezastavěná území (Z1). Zastavěná území se dělí podle velikosti obce. V malých obcích může být pouze zóna Z2, ve větších obcích (se statutem město, městys) Z2 a Z3, v největších obcích (statutární města a Praha) zóny Z2, Z3 a Z4. Požadavky na zónu Z4 jsou nejmírnější, jedná se o velmi světlé prostředí.

„Při definování zón byl brán ohled na české prostředí, pro které je charakteristická hustá struktura osídlení a velký podíl malých sídel s významnou vazbou na volnou nezastavěnou krajinu. Chtěli jsme zajistit nejvyšší stupeň ochrany zejména v přírodních, tedy nezastavěných územích,“ vysvětlil náměstek Hladík s tím, že pro jednotlivé zóny norma určuje horní limity světelně-technických parametrů tak, aby byly vytvořeny dostatečné světelné podmínky pro konkrétní činnosti, ale zároveň také omezeny nežádoucí účinky světla na okolní prostředí. „Toho je možné docílit například pomocí regulace barvy světla, intenzity, nebo směřováním světelného toku,“ doplnil Hladík.

Navazujeme na úspěchy českého předsednictví

V loňském roce se v Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnil mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 pod hlavičkou českého předsednictví EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce sdíleli své zkušenosti s řešením problematiky a diskutovali nad ověřenými i novými postupy, skrze které se daří dostat problém pod kontrolu. Jedním z témat bylo i použití norem jako účinného nástroje pro snižování světelného znečištění, což se odrazilo i v textu přijaté Brněnské výzvy pro snížení světelného znečištění v Evropě (Brno Appeal to reduce light pollution in Europe).

Zhasli Brno a upřednostnili teplejší osvětlení

Jak moc je noční osvětlení intenzivní si v dubnu roku 2021 vyzkoušeli obyvatelé Brna, když vypnuli 40 tisíc lamp veřejného osvětlení. „Tento pokus nám odhalil, kolik světelného smogu vyprodukují právě lampy a kolik třeba výlohy nebo osvětlená parkoviště. Podle leteckého snímkování jsou hlavním světelným znečišťovatelem reklamní billboardy nebo lampy podél železničních tratí," uvedl náměstek primátorky města Brna Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), který má v gesci životní prostředí.

O rok později došlo v Brně k dalšímu posunu. Vedení města schválilo dokument s názvem Doporučená svítidla pro veřejné osvětlení, ve kterém mimo jiné stanovili maximální intenzitu osvětlení a upřesnili technické parametry. Změna nastala nejenom u minimální, ale také maximální osvětlenosti jednotlivých míst, rovnoměrnosti osvětlení nebo omezení oslnění řidičů a chodců. Město stanovilo rovněž maximální intenzitu světla na fasádách budov, zejména pak po dvaadvacáté hodině a určilo podmínky na výběr svítidel pro veřejné osvětlení. „Kromě zajištění větší bezpečnosti byl cílem také hospodárný provoz,“ dodal náměstek Suchý.

Při vylepšování veřejného osvětlení se navíc Brňané mohli díky Technickým sítím Brna rozhodnout, jakým odstínem barev chtějí osvětlit parky. „Lidé vybírali ze čtyř variant světel, které mohli vidět v parku Lužánky. Velká většina lidí hlasovala pro to nejteplejší světlo. Názor Brňanů slouží jako cenný podklad při úpravách veřejného osvětlení v Brně tak, aby mohli místní opět vidět hvězdné nebe,“ doplnil Suchý.

Na webu Ministerstva životního prostředí je k dispozici rubrika Světelné znečištění, včetně informací o ostatních aktivitách ministerstva. Informace o normě jsou také k nalezení na webových stránkách České agentury pro standardizaci.

Ve vyspělých zemích se v posledních letech jedná o mainstreamový proud a byť ani cirkulární ekonomika není bezchybná, může vést jak k ekonomickým úsporám, tak ke zlepšování životního prostředí, a dokonce i k mnoha sociálním benefitům. Mezery v konceptu, na němž staví myšlenka udržitelného rozvoje, pomáhá zaplňovat i tým z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, jenž v loňském roce uspěl s projektem Digitalised Value Management for Unlocking the Potential of the Circular Manufacturing Systems with Integrated Digital Solutions - zkráceně DiCiM. Více ZDE

V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) určitě potenciál pro budování dalších bioplynových stanic. Uvedl to po dnešní návštěvě zemědělského podniku Luka ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku, který provozuje bioplynovou stanici déle než deset let. Předsedkyně představenstva Alena Nováková uvedla, že firmu s velkým chovem skotu provoz vyrábějící z bioplynu elektřinu a teplo pomáhá stabilizovat, protože to je jistý měsíční příjem. Více ZDE

Společnosti ASEKOL se úspěšně daří dlouhodobě plnit všechny zákonné povinnosti svých klientů a každým rokem tak upevňovat pozici lídra trhu mezi kolektivními systémy. ASEKOL splnil i v roce 2022 celkovou kvótu sběru elektroodpadu včetně jednotlivých dílčích kvót dle platné legislativy.

Celkově za rok 2022 dosáhl rekordního sběru elektroodpadu ve výši 55,5 tisíc tun, což představuje 66,7% plnění kvóty. Takové množství představuje dle LCA studie environmentálního vyúčtování úsporu pro životní prostředí odpovídající ekvivalentu téměř 200 tis. tun CO2! V případě přepočtu na MWh se jedná o úsporu 267 tis. MWh elektrické energie, to odpovídá roční spotřebě elektrické energie pro cca 90 000 domácností!

V roce 2022 došlo mimo jiné i k úpravě legislativy a nově byly stanoveny kvóty i jednotlivých skupin. Konkrétně se jednalo o skupinu 1 - zařízení pro tepelnou výměnu, skupinu 2 - TV a monitory a skupinu 3 - světelné zdroje. Tato změna představovala pro všechny kolektivní systémy novou výzvu, kterou se společnosti ASEKOL podařilo nejen úspěšně zvládnout, ale dokonce i překonat. Co s týče dílčích kategorií, bylo dosaženo následujících výsledků v plnění kvóty (cíl je stanoven na 65 %):

• skupina 1 - 69,6 %

• skupina 2 - 72,2 %

• skupina 3 - 65,2 %.

Přísné cíle a postupné změny lze splnit pouze díky široce zasmluvněné a stabilní sběrné síti, která se každým rokem rozrůstá. Jedná se o sběrné dvory, červené kontejnery, místa zpětného odběru u výrobců a prodejců, sběrné nádoby ve firmách a institucích či mobilní svozy. ASEKOL provozuje kolektivní systémy ve 3 státech, přičemž pouze v ČR má více než 17,5 tisíc míst zpětného odběru, kde můžou občané odevzdat vysloužilá elektrozařízení. Ke sběru drobného elektra jsou určeny již zmíněné pouliční červené kontejnery, které jsou k dispozici 24 hodin, 7 dní v týdnů – více informací lze najít na www.cervenekontejnery.cz.
Kolektivní systém ASEKOL si váží dlouhodobé spolupráce se všemi partnery, díky kterým se nám daří dlouhodobě dosahovat těchto vynikajících výsledků. Děkujeme rovněž všem, kteří vzorně elektroodpad třídí nebo přispívají k šíření osvěty a společně se tak podílí na cirkulární ekonomice.

ASEKOL a.s. je neziskově hospodařící společnost, která od roku 2005 provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. Na základě zápisu vedeného u Ministerstva životního prostředí ČR zajišťuje zpětný odběr všech skupin elektrozařízení. Provozujeme více než 17,5 tisíc sběrných míst v České republice. Společnost ASEKOL rovněž za dobu své existence získala řadu prestižních ocenění jako je TOP odpovědná firma, cena Ruban d’Honneur neboli „Stuha cti“ v soutěži European Business Awards v kategorii Environmentální a udržitelný rozvoj, Czech Busines Superbrands či mezinárodní ocenění EBA (Europe Business Assembly) v kategorii „Best Enterprise“ v oblasti recyklace.

V Národním programu Životní prostředí (NPŽP) se otevírá nová výzva pro obce a města, která aktivně snižují emise skleníkových plynů nebo se připravují na postupující změnu klimatu. Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima mohou od pondělí 23. ledna žádat o dotaci až dva miliony korun.

„Aktuálně vypisujeme už šestou dotační výzvu na podporu aktivních města a obcí ve výši 15 milionů korun. K Paktu starostů se dnes hlásí 197 českých signatářů a jejich počet postupně roste. Působení změny klimatu spolu s dynamickou geopolitickou situací zdůrazňuje rychlou potřebu změny, která pomůže obcím snížit ceny za energie, zlepšit prostředí pro všechny obyvatele a přispěje ke splnění národních i evropských klimatických cílů,“ říká náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Obce mohou čerpat prostředky například na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. To jsou strategické dokumenty, které popisují výchozí spotřebu energií a produkci skleníkových plynů a navrhují konkrétní kroky k jejich snížení. Například zateplení budov, výměna vytápění nebo vlastní fotovoltaické zdroje pro výrobu elektřiny. Obce také připravují plány pro zmírnění dopadů probíhající změny klimatu, zejména hospodaření s dešťovou vodou nebo rozšiřování městské zeleně.

„Naše obce a města musíme připravit na změnu klimatu. Je třeba mít plán konkrétních kroků, jak se k energetické soběstačnosti dopracovat. Právě zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima jsou pro města i obce velkou a užitečnou výzvou. Obzvláště pak pro města, pro která je dosažení energetické soběstačnosti složitější než pro menší obce. Je třeba vzít v potaz všechny limity a možnosti dané lokality,“ doplnil náměstek Hladík.

Další finance je možné z výzvy získat na organizaci Místních dnů pro klima a energii. Tyto veřejné události mají upozornit občany právě na témata spojená s Paktem starostů jako je energetická efektivita, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo odolnost vůči změně klimatu. Místní dny mohou být propojeny s dalšími národními akcemi, například Týdnem udržitelného rozvoje či Evropským týdnem mobility.

Dotace mohou radnice využít i na pracovní místo pro nové i stávající zaměstnance, kteří budou zajišťovat přípravu nebo aktualizaci připravených akčních plánu a jejich realizaci.

Státní fond životního prostředí ČR vypsal z Národního programu Životního prostředí již pět předchozích výzev za celkem 40 milionů korun. Podporu získalo 35 projektů na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. Mezi projekty byly zapojena jak velká města jako Brno, Ostrava, Liberec, tak menší města jako jsou Františkovi Lázně nebo Český Krumlov.

Aktuální šestá výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny (MAS), které se musí před podáním žádosti registrovat v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

V nové výzvě se bude rozdělovat celkem 15 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun. U podpory pracovního místa může dotace pokrývat maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů. U zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima a organizaci Místních dnů pro klima a energii pak podpora pokrývá 80 % nákladů. Příjem žádostí běží elektronicky od 23. ledna, žadatelé je mohou předkládat do 5. června letošního roku nebo do vyčerpání alokace. „Pokud by byl zájem o dotace vyšší a přesáhl vyčleněných 15 milionů korun, jsme připraveni celkovou částku navýšit,“ doplnil Petr Hladík.

V nové výzvě č. 8/2022 platí oproti předchozím ročníkům některé změny: ve výzvě je podporován pouze jeden Místní den pro klima a energii, byla vypuštěna podpora projektové přípravy a snížena podpora publicity. Nově platí, že na pracovní místo lze z organizace vyčlenit stávajícího pracovníka, který se bude projektu věnovat.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě

The Plan builds on previous initiatives and relies on the strengths of the EU Single Market, complementing ongoing efforts under the European Green Deal and REPowerEU. It is based on four pillars: a predictable and simplified regulatory environment, speeding up access to finance, enhancing skills, and open trade for resilient supply chains. Více ZDE

Evropská komise v červenci 2021 představila návrh nového nařízení o evropských zelených dluhopisech, tzv. European Green Bond Standard ("Nařízení"). Nařízení upravuje podmínky pro využívání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo zkráceně „EuGB“ a stanovuje povinnosti pro emitenty těchto dluhopisů. Do předpokládané účinnosti Nařízení sice zbývá nejméně rok, nicméně původní návrh Nařízení již doznal řady změn a je předmětem rozsáhlých diskusí. Předmětem tohoto článku je připomenout co Nařízení přináší a nastínit jaké změny textu Nařízení můžeme do jeho účinnosti očekávat. Více ZDE

Slovenské ministerstvo životního prostředí přišlo s návrhem historicky prvního slovenského zákona o klimatu. Ten by legislativně zakotvil cíl země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Návrh nového zákona představilo v pondělí slovenské ministerstvo životního prostředí, jak informoval server Euractiv. Mimo uhlíkové neutrality zákon rovněž stanovuje střednědobé cíle pro snižování emisí na úrovni celého státu, ale také regionů, měst nebo podniků. V České republice prozatím podobný zákon chybí, ačkoli se o nutnosti jeho přijetí diskutuje již dlouhou dobu. Více ZDE

Potlučená zelenina, jogurty pár dní před expirací či oschlé pečivo. Ceny potravin dál rychle rostou a zákazníci se snaží ušetřit, kde se dá. Rekordní zájem Čechů o zlevněné potraviny – včetně těch na první pohled méně lákavých – potvrzují i obchodní řetězce. Více ZDE

Neprodané potraviny ze supermarketů putují stále častěji ke zvířatům v nouzi

Cítíte se provinile, když vyhazujete nesnědené potraviny? Nyní si představte, jak velké množství potravin vyhazují veškeré obchody. Když se neprodá ovoce, zelenina nebo pečivo, nemusí vždy skončit v kontejnerech. Stále více obchodů si tento problém uvědomuje, a aby se jídlo zbytečně nevyhodilo, pomáhá nakrmit hladová zvířata. Díky spolupráci s četnými organizacemi putuje jídlo na důležitá místa. A jelikož povědomí o této pomoci roste, každý rok putuje ke zvířatům více a více potravin. Víte, jaké obchody zvířatům pomáhají? Více ZDE

Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran. Více ZDE

Slovensko se k zálohujícím zemím přidalo v lednu 2022 a předběžná čísla ukazují, že systém předčil plán sběru pro první rok. Zpětná míra sběru k recyklaci nyní činí více než 70 %, což je o deset procentních bodů více oproti plánu. Slováci tak vysbírali více než 820 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém zálohovaní je jedinou metodou, díky které lze získat nazpět i více než 90 % nápojových obalů a zajistit jejich cirkularitu, potvrzují to i čísla z dalších evropských zálohujících zemí. Podle norské studie  lze navíc díky opakovanému využívání nápojových obalů zásadně ušetřit energii.

Slovensko se v minulém roce stalo jedenáctou evropskou zálohující zemí. Nápojové obaly mohou spotřebitelé vracet již na více než 3000 sběrných místech. Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit 5 meziskladů a 1 třídící centrum.

„Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů. Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti 60 %. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ říká Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku a dodává: „Viditelné jsou také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering doposud trápil.“

Jako důležité vnímá úspěšné fungování systému záloh na Slovensku Iniciativa pro zálohování. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než 820 milionů obalů vysbíraných k recyklaci do nových obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Celkově bylo na slovenský trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem 60 %.

Míra zpětného sběru 90 % pouze v systémech záloh

Zálohové systémy snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Jak uvádí ředitelka mezinárodní platformy Reloop Clarissa Morawski v nejnovější zprávě Global Deposit Book 2022, žádná jiná metoda nedokáže efektivně získat nazpět 90 procent nápojových obalů. „Díky sběru velkého objemu vysoce kvalitního, barevně sjednoceného materiálu máme funkční cirkulární řešení, díky kterému můžeme z použitých nápojových obalů opakovaně vyrábět nové,“ dodává Clarissa Morawski.

Pozitiv, ze kterých zálohující země benefitují, je však mnohem více. Díky systému záloh většinu evropských zemí netrápí odhozené nápojové obaly v přírodě. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. „Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,46 kWh. Pokud člověk neodhodí PET lahev či dvě plechovky do koše a místo toho je vrátí do sběrného místa, odkud putují k opětovnému využití, ušetří v přepočtu například 25 hodin chodu elektrického strojku nebo by se mohl 4 hodiny plavit na elektrickém člunu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle propočtu Iniciativy pro zálohování by se při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo až 1824 GWh. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším městě Brně.

Se zavedení systému záloh se není potřeba obávat mýtů, které v ČR někdy zaznívají. Zavedení záloh nemělo v žádné ze zálohujících zemí negativní dopad na spotřebitelské ceny, protože obchodníci nemají důvod k jejich navýšení. Veškeré jejich vícenáklady spojené se zálohováním jim správce kompenzuje prostřednictvím manipulačního poplatku. Nehrozí ani to, že by zavedení zálohy odradilo od nákupu nápojů. „Češi dobře rozumí tomu, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. Znají tento princip ze zahraničí, ale také díky funkčnímu systému vratných skleněných lahví,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Funkčnost a pozitivní efekt zálohových zemích si postupně uvědomuje většina evropských států. V roce 2023 se rodina zálohujících zemí v Evropě rozšíří na 17 členů. Spustit zálohový systém plánují další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. Pevné datum spuštění v dalších letech už mají i země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie.